Sei sulla pagina 1di 4

FUNDASAUN CRISTAL

INSTITUTU SUPERIOR CRISTAL


“ACREDITADO”
FAKULDADE CIÊNCIA DA SAÚDE
DEPARTAMENTO PARTEIRA
Rua, Balide Dili-Timor Leste Hp. 77384778/77119129

ESBOSU PROGRAMA ENSINU

DISIPLINA : BIOLOGIA BASIKU NO DEZENVOLVIMENTU


KODIGU DISIPLINA : CF.02.01
CARGA DE ESTUDU : 4 SKS
KOLOKASAUN : SEMESTER I
DOSENTE MATERIA : GRACIANA DE ORLEANS SARMENTU

A. DESKRISAUN DISIPLINA KA MATERIA


Disiplina ka materia ne’e atu kapasita estudante sira atu kompreende kona ba

biologia basiku no biologia dezenvolvimentu humanu ho topiku ne’ebe sei debate mak

hanesan papel siensia biologia iha pratika parteira nian, genetika, Sistema reprodutivu

humanu, prosesu konsepsaun, mikrobiolojia, basiku, konseitu basiku Sistema imunolojia,

Fundamentu virulogia, fisika saúde no ezame laboratorial simples.

B. OBJETIVU APREENDIZAJEM
1. Esplika kona ba siensia biologia iha pratika parteira.

2. Esplika kona ba jenetika.

3. Esplika kona ba Sistema reprodutivu humanu.

4. Esplika kona ba prosesu konsepsaun.

5. Esplika kona ba mikrobiologia basiku.

6. Esplika kona ba konseitu basiku Sistema imunolojia.

7. Esplika kona ba fundamentu virologia.

8. Esplika kona ba fisika saude.

9. Esplika kona ba ezame laboratorial simples.


C. PROSESU APREENDIZAJEM
T : Halao ka Implementa iha aula ho maneira palestra, diskusaun, seminariu no

trabalho.

P : Halao iha aula, laboratoriu (tantu iha Kampus no iha fatin pratika) liu husi

metodu simulasaun, demonstrasaun, role Play no Bed Side Teaching.

D. Evaluasi /Kriteria Avaliasaun Estudante:


1. Ezame Final Semestral = 40 %

2. Ezame Mediu semestral = 30 %

3. Prezensa = 5%

4. Trablho = 10

5. Questionariu iha aula = 15 %

E. LIVRU REFERENSIA
1. Livru Prinsipal
a. Rika Sri Wahyuni, Berliana Irianti.(2019). Biologi dasar dan biologi
perkembangan untuk mahasiswa kebidanan; PT. PUSTAKA BARU;
Yogyakarta.

2. Livru nebe Sujere :


1. Evelyn. (2019). Anatomi dan Fisiologis Untuk Paramedis; PT. Gramedia
Pustaka Baru; Jakarta.
2. Endang Purwoastuti, Elisabeth Siwi. (2015). Panduan Materi Kesehatan
Reproduksi dan Keluarga Berencana; PT. Pustaka Baru; Yogyakarta.
3. Jenni Mandang, Sandra Grace, & Naomi. (2016). Asuhan Kebidanan
Kehammilan. PT. IN MEDIA; Bogor.
4. Ika Pantiawati & Saryono. (2015). Asuhan Kebidanan I (Kehamilan).Nuha
Medika; Yogyakarta.
5. Sri Astuti, Dkk. (2017). Asuhan Ibu Dalam Masa Kehamilan. PT. Gelora
Aksara Pratama; Jakarta.
AKTIVIDADE DETALHU CF.02.01

OBJETIVU APRENDIZAJEM TEMPU


NO. ASSUNTU/SUB ASSUNTU DISKUSAUN FONTES
ESPESIFIKU T P K
Iha fim do estudu estudante bele: 1.1. Papel Siensia Biologika Iha Pratika Parteira.
Komprende no bele esplika kona ba 1.1.1 Konseitu basiku biologia iha strutura corpo humano. 1h BU 1. Bab I
siensia biologia iha pratika parteira. 1.1.2 Strutura funsaun selula. 40
1.
1.1.3 Sistema reprodusaun selula. min
1.1.4 Balansu likidu no eletroliku
1.1.5 Metabolism no temperatura corporal ka isin lolon.
Kompreende kona ba siensia nebe 2.1. Genetika
2. kolia kona ba hereditariedade ka 2.1.1. Definisaun genetika. 1h 4 hr BU 2
genetika. 2.1.2. Formasaun basiku DNA 40 BA 1; 2; 3
2.1.3. Lei Mandel I m
2.1.4. Lei Mandel II

Esplika kona ba sistema reprodutivu 3.1 Sistema Reprodutivu Humanu.


3 humanu ka ema nian. 3.1.1 Orgaun orgaun nebe kontribui iha 1 h 40 4 hr BU 2
reprodutivu. m BA 1; 2; 3
3.1.2 Orgaun reprodutivu feto
3.1.3 Orgaun Reprodutivu mane.
3.1.4 Hormona reprodutivu.
3.1.5 Siklu Menstruasaun.
Esplika kona ba prosesu konsepsaun. 4.1 Prosesu konsepsaun
4 4.1.1 Prakonsepsaun 1h 2h BU 1,2
4.1.2 Konsepsaun : fertilizasaun, implantasaun no BA 1; 2; 3
plasenta.
4.1.3 Prosesu akontese isin rua
4.1.4 Kresimentu no dezenvolvimentu rezultadu
konsepsaun.
Esplika kona ba mikrobiolojia basiku. 5.1 Mikrobiologia Basiku
5 5.1.1 Historua Mikrobiolojia. 2h 4h BU 2
5.1.2 Taksonomia nomenklatura 40m BA 1; 2; 3
5.1.3 Morfolojia no strutura flora normal.
5.1.4 Relacionamentu germes, hospedeiru, no
ambiente.
5.1.5 Jerente espesimentu ka spesimen.
5.1.6 Kresimentu, reprodusaun no metabolismu.
5.1.7 Fungus nebe afeita ba saude inan isin rua no
laktantes ka inan fo susu.
6.1. Konseitu Basiku Sistema Imunolojika
6 Esplika Konseitu Basiku Sistema 6.2. Moras infeksaun tanba imunolojia ba inan ho oan. 1h 40m 2h BU 2
imunolojika 6.3. Prinsipiu Prinsipiu vacina no Hipersensivel. BA 1; 2; 3
7.1 Baze virologia
7 Deskreve kona ba Baze virolojia 1h BU 2
7.1.1 Klasifikasaun no morfolojia, reprodusaun,
40m BA 1; 2; 3
relasaun virus ho selula.
7.1.2 Virus nebe afeita ba saude inan isin rua no
inan fo susu ka laktante.
8 Deskreve kona ba fisika Saúde 8.1. Fisika Saúde 1h 2h BU 1Bab 2,4 BU
8.1.1 Aplikasaun Ultrasonografia iha servisu parteira 40m 3
nian. BA 1; 2; 4
8.1.2 Onda elektromagnetika iha servisu saúde.
8.1.3 Transferensia manas.
8.1.4 Biomekanika iha pratika parteira.
9 Deskreve no halo ezame laboratorial. 9.1. Raan 1h 2h BU 1Bab 2,4 BU
9.2. Urina 40m 3BA 1; 2; 4
JUMLAH 16 jam 32 jam

Dili, ………………………..

Rekuñese Husi Chefe Departementu


Decanu FCS

Ns. Paulo Lopes, S.Kep Alcinda Pinto Fernandes., S.Tr.Keb

Potrebbero piacerti anche