Sei sulla pagina 1di 211

Die alttschechische Alexandreis / mit Einleitung und Glossar hrsg.

von Reinhold Trautmann.


Heidelberg : Winters Universittsbuchhandlung, 1916.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f

Public Domain in the United States,


Google-digitized
http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google
We have determined this work to be in the public domain
in the United States of America. It may not be in the
public domain in other countries. Copies are provided
as a preservation service. Particularly outside of the
United States, persons receiving copies should make
appropriate efforts to determine the copyright status
of the work in their country and use the work accordingly.
It is possible that current copyright holders, heirs or
the estate of the authors of individual portions of the
work, such as illustrations or photographs, assert copyrights
over these portions. Depending on the nature of subsequent
use that is made, additional rights may need to be obtained
independently of anything we can address. The digital
images and OCR of this work were produced by Google,
Inc. (indicated by a watermark on each page in the
PageTurner). Google requests that the images and OCR
not be re-hosted, redistributed or used commercially.
The images are provided for educational, scholarly,
non-commercial purposes.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

THE LIBRARY

CLASS

BOOK

MQDAQEJ

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Il.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

SAMMLUNG
sLAvIsCHER LEHR- UND
HANDBUCHER
HERAUSGEGEBEN
VON

A.

LESKIEN
UND

E.

HEIDELBERG

BERNEKER

REIHE: TEXTE UND UNTERSUCHUNGEN

DIE ALTTSCHECHISCHE

ALEXANDREIS

1916

CARL WINTERS UNIVERSITTSBUCHHANDLUNG

PIQYQNCC-, .imei

DIE

ALTTSCHECHISCHE
ALEXANDREIS
MIT EINLEITUNG UND GLOSSAR

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

HERAUSGEGEBEN
VON

DR-

REI N H O LD TRAUTMAN N

PROFESSOR AN DER DEUTSCHEN

HEIDELBERG

UNIVERSITT

IN

PRAG

1916

CARL WINTERS UNIVERSITTSBUCHHANDLUNG


Verlags-Nr.

1303

LK

\.~`.`

\.\.\

ifZ

_ { 1_

".

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

lf-__
'~

Prlntcd

. 'f
1n

-!

IlI,

#es

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

'

gg:

);

(22?)

ERICH BERNEKER,
DEM FREUNDE

g,

1382540

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Vorwort.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Der Text und das Glossar der vorliegenden Ausgabe lagen zum Teil im
Reindruck, zum Teil in der Handschrift fertig vor, als ich im Mrz dieses
Jahres zur militrischen Dienstleistung herangezogen wurde. Die Ein
leitung, deren ersten Entwurf ich im Herbst 1914 niedergeschrieben hatte,
War recht ausfhrlich geplant: sie sollte vor allem Untersuchungen ber
das Alter der Alexandreis und das Verhltnis des St. Veiter Bruchstckes
zum Neuhauser bringen. Jetzt, wo ich aus mancherlei Grnden die Aus
gabe abschlieen will, bin ich nicht imstande, diese schwierigen Fragen zu
behandeln. So bleibt nur die ausfhrliche Beschreibung der Bruchstcke
brig.
Die Ausgabe verfolgt zwei Zwecke: sie will den Bedrfnissen der Stu
denten entgegenkommen, die sich mit der tschechischen Sprache und
Literatur beschftigen. Darum strebte ich darnach, den Text mglichst lesbar
zu gestalten, nahm also bei sonstiger treuer Wiedergabe der handschriftlichen
berlieferung manche ueren Eingriffe am berlieferten Texte vor. Dem
Lernenden soll auch die genaue Transkription der Sprachformen im Glossar
dienen. Ferner aber wollte ich die alte Ausgabe von Hattala-Patera der
Forschung ersetzen; ich hoffe, was seit derselben an -Fortschritten zu ver
zeichnen war, einigermaen vollstndig gesammelt und gesichtet zu haben.
Das ausfhrliche Glossar wird der Interpretation und der Grammatik in
ihren verschiedenen Zweigen von Nutzen sein: soweit Gebauers Wrterbuch
vorlag, bildet es die Vorlage; wo es aufhrte, trat mehr die eigene Arbeit
ein, wobei mir namentlich
ungmanns unbertreffliches Wrterbuch gute
Dienste leistete.
Dank schuldig bin ich vielen Personen, wie auch Bibliotheks- und
zu
besonders Herrn Dr. Podlaha, Domherren
Museumsverwaltungen,
St. Veit in Prag, der mir zweimal den Sammelband mit dem St. Veiter
Bruchstck zugnglich machte. Vor allem aber Erich Berneker: er hat
mir, wie auch sonst so vielfach, stets beratend zur Seite gestanden, und
dann im Sommer das groe Opfer gebracht, allein den Druck des Glossars
zu besorgen.
Mge es uns beiden vergnnt sein, in Freundschaft und in Zeiten, die
leidenschaftsloser und vertiefter Forschung nicht so feind sind, die ge
meinsame Arbeit weiterhin gemeinsam zu frdern.

Lublin,

im Dezember

1915.

Reinhold Trautmann.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Einleitung.
Die Reste der alttschechischen Alexandreis sind uns in 7 Bruchstcken
berliefert, deren Umfang ganz verschiedenartig ist, und die aus ver
schiedenen Zeiten stammen.
1.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Das umfangreichste,

das St.

der berlieferung

Veiter Bruchstck

nach aber jngste

Bruch

(Zlomek Svatovitsky, abgekrzt


mit V1): 2460 Verse. berliefert in der Sammelhs. des allezeit getreuen
Metrop. Domkapitels zu St. Veit in Prag. Sign. N. 10. Diese Papierhs.
in Folio, in starkes Schweinsleder gebunden, enthlt 7 Stcke: 1. Glossa
super Psalterium Remigii; 2. Sermo Adam abbatis de passione Domini;
3. Glossa super Miserere mei Deus beati Anselmi; 4. Epistola Nidhard ad
S. Bernardum de modo praedicandi; 5. Liber fratris Odorici de moribus
hominum universorum; 6. Item Bohemicalis Alexander; 7. Bi. Bernardi
meditationes.
Die Hs. ist von 8 Hnden geschrieben; ein Schreiber hat
Nr. 5 und 6 geschrieben und zwar so
auf der Seite sind 2 Kolumnen
da sich in der Mitte von Seite 314b der ganzen Hs. ohne Absatz Nr. 6
an Nr. 5 anschliet und bis 338b luft (mit Hattala-Patera bezeichne ich
S. 314b als 1b, S. 338b als 25h). S. 339-343 waren augenscheinlich
fr die Fortsetzung bestimmt, sind aber leer geblieben; auf S. 344 schliet
sich dann Nr. 7 an. Das Bruchstck stammt aus dem 15. Jahrhundert,
wohl aus dessen Anfang (s. Gebauer, L. F. 11, 249; Staro. Sl. I, p. X),
worauf auch die Sprache von V hinweist.
stck,

-,

V. ist wiederholt herausgegeben. Zuerst von Wclaw Hanka, Starc


Pamtka XIII. a. XIV. wku z naywzcngffjch ruko
byl Skldnie.
Djl druhy (Prag 1818), S. 151-264 (abgekrzt mit Hanka
pisw.
oder H). Der Abdruck hlt sich in der Orthographie nicht an die Hs. und
hat Viele Fehler (Hattala-Patera p. IV). Davon ein Abdruck (ohne Neu
vergleichung der Hs.) in: Vybor z literatury esk. Dil l (Prag 1845) und
zwar V. 1-672 und 1188-2460 auf Sp. 1091-1144 und V. 673-1187
auf Sp. 135-150. Ebenfalls mit Vielen Fehlern (s. Hattala-Patera p. IV),
aber durch die groe Anzahl glcklicher Verbesserungen noch heute Wert
voll. Genau nach der Hs. und zuverlssig erscheint V. in der Gesamtausgabe
von Martin Hatt ala und Adolf Patera, Zbytky rymovanych Alexandreid
Dill: Texty a Transkripce (Prag 1881), 5.159 mit heute
staroceskych.
veralteter Transkription, aber mit zahlreichen guten Verbesserungen (ab
gekrzt H-P.). Schlielich in Transkription hrsg. von F. X. Prusk, Staro
esk Alexandreidy Rymovan (Prag 1896), mit Herstellung des Verses
und Reimes und mit Anmerkungen (abgekrzt Prusk oder Prus.).
1 Der Krze
Wegen ist im Glossar das St. Veiter Bruchstck gar nicht bezeich
net, so da jede alleinstehende Zahl auf den betreffenden Vers von V. verweist.

Einleitung.

ireek, Anthologie ze
Ausgewhlte Stcke sind hrsg. z. B. von Jos.
star literatury cesk (Prag 1860), S. 24-39 (abgekrzt mit ir.); Antho
logie z literatury cesk, Bd. I, 3. Aufl. (Prag 1878), S. 32-49 und 4. Aufl.
(Prag 1879), S. 33-50 (abgekrzt mit Jir, Jir.); Grim-Pelikan,
Vybor z literatury cesk, Doba Star (Prag 1886), S. 31-43 (abgekrzt:

Die Orthographie von V. ist die Ligatur-Orthographie (Pravopis


sprezkov'y) und zwar im wesentlichen in der Form, in der sie in Hss. des
14./15. Jahrh. begegnet. Bei den Vokalen ist L` und y nicht gesondert,
fr beide erscheint L und y: z. B. y als 111 bylo 3, 236, swych 261,
[my/lem 6, [/ 113, zhynu 158, maly 217, hory 189 und als L in kterL
239, /chhal 143, nth 186, plachL 990, prch 765; L' als L in bluzL 23, wyzL 196,
przL hufig, polozL 112, darzL 76, /trzLech 201, a/pLs 219, lydL 26 und
als 111 czyzy 144, [ 123, czy/la 139, wyno 372, przy hufig, proty
256, trudy 254, woly 213, myle 271, krwy 171, zhuby 134. 1- erscheint
einmal noch als Lr in /ercze 7, sonst als r, ol nur als l. Bei den Konso
nanten erscheint j als L in La 170, 111 yenz 98, g in geden 219, gmene 897.
s und s" werden bezeichnet durch f, ff, z und s im Auslaut z. B. . in /r/'y
264, bye/ye 74, py/ne 1037 dof/el 187, /[ 22 - zalmyegy 1201
und 197, eze/'es 973, nas 1950; s in [my/la 39, cza/a 324, p/al 1034
po//el 942,
[/[1 243, f/ecze 211 was 1301, 113 (auch in gest 58)
und zye 2009, kdaz 633, czoz 899, naz 2337 (z fr s ist hufiger als fr ).
und cv sind gewhnlich durch cz bezeichnet z. B.
/ 15, czele 24,
Wyecz 5, pomoczy 2270 (cin 2269, ch in nych 66 s. dazu Geb. I, 497) und
cY in czas 113, czlun 11, acz 57, rzyecz 194, puczy 309, zmraczy 276. z und
bezeichnet die Hs. gewhnlich durch z z. B. z in zemy 4, za 381, znaty 22,
kaza 456, gezdu 1169, 444 und in 71, zada 51, lezy 714, moze 141,
kazda 16, muz 1466; dazu kommt = z in [ed 482, faztupy 2440, [lu/ye 967,
ge/du 1127, = z in flu/ye 1673. rz= .

Die Sprache von V. ist die jngste aller Alexandreishss.


Gegenber
der Sprache des Dichters kann man folgende Vernderungen innerhalb
der etwa hundertjhrigen berlieferung anmerken. Der Diphthong , L' ist
hufig zum Monophthongen geworden: gyno/ye 345, gy 98 (neben 2197),
gyz 149 (: gyuz 294), magy 35 (zdbayu. 241), gytrzye 1286 (: yLLtrzye 1870),
czyzy 144 (zczuzye 41), moczy 1327, cth 63, 196, muzL 81, 139,
wfydy 132 (:w[udy 485), wnyz 210 (: : 2045). 1111 Reim 843
(: bldi),lydL 26 (: bld 25) s. Glossar. Vgl. yu in lyute 2207, poklyudyw
Die Vokale e und
2145, kozyu 2118. - erscheint als uo nur in dual 1727.
sowie und ie sind nicht mehr streng geschieden. Und zwar erscheint in
und
hufig die otation geschwunden (s. Geb.
202f.) z. B. erscheint als
111 moge, wage 518, gel 536, gmage 364, gez 1248; knyeze 725, leze 863, byezety
1776, / 1258, [lL//ety 715; mecze 172, pocze 168, pecze 365, pycze
833, lechczeyfy 1279, oblyczey 50; vzrze 188, dobrze 235, morze 605, rzecz
992, Rzekom 789; brzyeze 528, lze 537, wzely 1491, 1218, wzely 2136,
542, o//enye 371, lef/e 728, def/et 795, 1486; czele 24, /yrocze
[/ecze 211,
232, eze/te 552, 600, otcze 174, po/kocze 1513, czep 2249. Langes
ist zugeworden hinter
cvgl. z. B. gezdLL 2328, gmyegefye 307,
przygety 572, bezpokoge 507, maze/ye 164, bozemu 607, leze/ye 1219, drzechu
1252, czlowyeczeho 2157, swyedcze 2406, naywyeczeho
127, czlowyecze 619,

I,

z,

s,

c',

j,

z",

/e

L'e

ie

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Grim-Pelikan).

XI

Einleitung.

Betreffs der Geschichte der Konsonanten ist zu beachten, da gem


der Sprache des Originals altes .c' noch zum Teil erhalten ist, z. B. in [
244, gezczes 1265, pufczy 732, [czenczy 1421. Viel hufiger freilich erscheint
t', z. B. in ge/tye 151, hu/ty 732 (im Reim auf pu/czy), ftyenecz 184,
1560, deft 2394.

Sonst sind fr die Sprache des St. Veiter Bruchstckes charakteristisch:


Formen von chtieti und zwar solche, die im Anlaut kc- fr chc in kczy
394, [ 1683, ktyel 667 und - aus chc- in cze 846 zeigen: heute ist kce
nach Pastrnek, Beitrge zur Lautlehre S. 146 slovakisch. Dialektisch
ist auch das aus ry entwickelte
in kterzlz 229, przycz 555, rzttyerzom

I,

I,

I,

I,

347; dialektisch ferner ho/tawen'817 (Geb.


1025, /trchze 779, s. Geb.
in eze/te 552, newelykem 2309, [te/tye 1813, was auf
aus ,
464), sowie
mhrischen Boden weist (Geb.
283): Eigentmlichkeiten, die dem Dichter
zweifellos fremd waren.
Bemerkenswert als nderung der Sprache des
Originals durch einen Abschreiber ist, da s als in lange/'ky 204, dobro
516) er
dra/two 1825 (Belege aus dem 14. und 15. Jahrh. bei Geb.
in 1252 ausgefallen ist und Metathesis in / 1210 begeg
erscheint,
net. In diesen Zusammenhang gehren einige zum Teil gesamttschechische,
zum Teil nur dialektische Erscheinungen aus der Flexion. Zu den ersteren
Erscheinungen gehrt vor allem, da zweimal vom Verbum bti die jn
geren, analogischen Formen des Prsens begegnen: pobygete 1070 und
zabygy 2046, wo das Metrum und der Reim pobiete und zabi fordern (s.
L. F.
103 und zabyu in W 3). Analogiebildung liegt auch vor in den
verbreiteten Formen Wydyal 893, 918 (Belege aus dem 14. und 15. Jahrh.
bei Geb. III,
298) und in /[ 1498, dof/al 1643, nef/al 2239 (d. h.
nur in zweisilbigen Formen, niemals in ! s. Geb. ib. 143). Ein ausgespro
chener Morawismus hingegen ist der Lok. Sing. auf
aus - in lef/y 879
1 der Dat. Sing. woyny 1673, der Lok. Sing. [ 1455 s. Spina, Kathar.
Leg. p. XXIX m. Liter. Der Einschlag an dialektischen Formen ist
ist jedenfalls nicht,
also sehr gering. Das sogenannte mhrische fr

ti

-i

2,

8,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

3.

3,

I,

i',
z,
s

/[ 2390, wzety 1049, /ehne 548, kaczer/two 320, buducze 547, /kutczech
836. Durch diesen Jotationsverlust des wird V. ins 15. Jahrh. verwiesen,
ebenso durch die relativ bedeutende Anzahl von Fllen, wo schon als
erscheint (s. Geb. I, 191): ptach 674, przyczy 415, / 71, tym
1233, 1459, drzyzky 1577.
Derselben Zeit gehrt auch der bergang
von auslautendem - im Dat. Lok. Sing. Fem. in - an (aus lterem -j
s. Geb. III, 1, 545, 495): / 69, fwyeczlcy 70, taky 458, [/[ 204,
/lybny 284, ty 613, gedny 681, 748, [wy 894, hedwabny 1236, ny 2289,
kazdy 1464, lewy 1663. Da zur Zeit des Schreibers von V. altes und
e in bestimmten Fllen zusammengefallen war, ergibt sich auer den oben
erwhnten Tatsachen auch daraus, da altes e als ye, geschrieben er
scheint nach j, , i, 5, ,
und : gyenz 26, dwogye 949, nygye 1876;
nanyez 2304, pronyez 2081, knyemu 1626, 1410, Wnyem 1915 (fr
altes e, emu, em neben 1441 aus altem nana' s. Gebauer
202i.); drazye 1860, kazye 1908, 2326, brzye 1523, blyzye 328, wrzye
582; w/yel 26, w/yeczko
rufyeny 506, w/yemu 838 und das Imperfektum
in der
Sing., das durchgehends auf -/ye endet; wleczye 1760, uczyena
1624; trzyem 644, trzyety 740, morzye 622, 465, morzLem 32, vmrzyes
1872; zyemy 2151, , 33, nycz/ye 618; flunczye 2209.

XII

Einleitung.

wie Pastrnek, Archiv 12, 208 angibt, zu belegen: denn knyezety 784 fr
kne'ici erklrt sich aus Verwechslung von knieze' und kne'z'ic durch einen
Abschreiber, otplaczyz 271 gehrt zu otplacovati (s. Glossar) und sowohl
ket/czy 970 als auch w/ytey sind einfache Schreibfehler.
Der Text, den uns V. bietet, ist nicht das Original, sondern eine Ab
Der Vers, der Reim und die zahlreichen Abschreibefehler
erweisen das deutlich und belehren uns ber die Verderbnisse, denen unser
Text im Laufe einer etwa hundertjhrigen berlieferung ausgesetzt war.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

schrift.

a) Der Vers der Alexandreis ist der achtsilbige, viertaktige Reim


Ein 7silbiges
vers mit Zsur in der Mitte und meist weiblichem Reim.
Verspaar ist nur 1972/3 mit mnnlichem Reim berliefert und als fehler
Die fehlerhafte berlieferung von V. erkennt man
los anzuerkennen.
aus der Tatsache, da von den brigbleibenden 2458 Versen 8 sechs-, 178
sieben-, 173 neun, 8 zehn- und 2 elfsilbig berliefert sind. Alle diese
Verse sind zu emendieren, vgl. Jireek, CM. 1861, 320ff., Tma,
a histo
vyznamu Alexandreidy esk po strnce aestheticky-bsnick
ricko-literrni (Programm des Gymnasiums in Taus 1885), S. 35ff. und
Prusik, Ausgabe. Fr die Verbesserung leisten uns groe Dienste W. und
N, deren berlieferung lter ist.

W ist zu korrigieren der 6silb. Vers V. 2096 aw/akz: W 32


hnlich
ist auslautendes e in ursprnglich zwei- und mehr
aw//alcoze
in: az V. 2055, 2329: aze W 12, 103
Worten
wiederherzustellen
silbigen
(danach kann man aie statt des berlieferten az lesen in V. 790, 813, 986);
Lakoz 2085: yakoze W 21 (vgl. Lakoze V. 335, 1272); wf/akz 2319: w//akze W
93; gymz 2332: gymzeW 106 (vgl. gyzeV 329. Danach sind Weitere 7silbige
Verse in V. zu verbessern s. Glossar); 2321: / W 95 (vgl. nycz/'e
) Nach

und Glossar); pyczyucz 2333: pzczyucze W 107. Ferner ist -o abge


fallen in !) 2053 = nebo W 10 und schlielich vgl. man die Verse 2122, 2212
mit W 37, 85. Auch 9silbige Verse in V. sind in W. noch als 8silbige ber
liefert : 2046: 3 (vgl. pobzgete 1070 s. o. p. XI); / 2049:
teku W 6; peczyugycze 2334: /epczyucze W 108 und schlielich vmye/to 2140:
wmye/to W 55, 2205 vpolodne: wpoledne W 78 (danach ist in V. an zahl
reichen Stellen als v zu lesen, s. Glossar).

V 224

Auch nach N. lt sich das Versma in V. verbessern:

so ergnze

2394 im sechssilbigen Vers /1:0: aus N. 436. 1111 zehnsilbigen Vers 1266 ist
mnoho nach N. 123 zu streichen. Siebensilbige Verse lassen sich korrigieren:
1176 : N. 7 Thyme, das dreisilbig ist; 1190 wnyez lies nie nach N. 21
; 1216 tahnucz : N. 47 tahniechu; 1242 pro/tracz/two :N 76 pro /21:00;
in 1287 statt lada das altertmlichere gedas nach N. 156; 2001 toko

lies te mit N. 290; 2329 lies fr az mit N368 as und 2332 fr


gymz mit N.371 gimzto; der Vers 1975 wird durch N.247 dem Metrum, wie
auch dem Sinne nach verbessert, und die volleren Formen kce, jake
und vakz'e sind in 1228, 1293 und 2319 nach N. 61, 162 und 360 einzu
setzen. Neunsilbige Verse sind nach den achtsilbigen von N. leicht
zu verbessern: Anegeden 1202 : Negeden N. 33; bye/ye 1248: bte N. 91;
1255 gynochow : N. 96 inno/f; 1922 mylo/tywy : N. 217 mzloztyw; 2000
/ezzyeczy : N. 289 ; 1244 ove/ken : N. 79 ove/f (vgl. V. 327 W/yczkny,
wo 051.' zu lesen ist), 1170 wfyczkny : N. 1 w//u,~ 1991, 2367 ze

XIII

Einleitung.

oder dreier solcher Verbesserungen werden die zehnsilbigen Verse 307,


594 und der elfsilbige 1079 zu guten Versen. Die elf Silben von 804 belehren
uns, da das durch den Fehler eines Abschreibers in den Vers geratene
myleho (vgl. 806) zu streichen ist. Durch Umstellung eines Wortes sind
die 7- resp. 9silbigen Verse 1368/9, 1871/2, 2358/9, 2430/32 zu verbessern.
Ebenso liegt ein Abschreibefehler vor, wenn ottad in den Vers 560 geraten ist.

Auch die siebensilbigen Verse lassen sich wie die neunsilbigen hufig
leicht herstellen. Flle, wo auslautendes -e, das im 15. Jahrh. in bestimm
ten Fllen abgefallen war, wiederherzustellen ist, waren oben schon be
sprochen; zu ihnen kommen noch weitere: -z'e statt -zv lies in kdyz (vgl.
Glossar und kdyze 404 im Reim); protoz 434, 657 lies protoze; tez lies tze
(vgl. Glossar und Leze 1409); acz lies ae (vgl. Glossar und acze M. 117); nay
wyecz 290, 433 lies najviece. Statt protyw 673 lies , das im 14. Jahrh.
belegt ist, fr /[1 te 1325 das alte pomyslite (vgl. auch po/pye/myz
In Doczylyczy 704 ist fr -y das
1520), 1533 lies vynide Aorist.
Andere siebensilbige Verse
zweisilbige -L'e des 14. Jahrh. einzusetzen.
verdanken wir lediglich der Unachtsamkeit der Abschreiber, vgl. byty 636
fr bydlitL', sta 2117 fr sta se', vgl. ferner 612, 1114 usw., 2415, wo za ausge
lassen, und 2230 wo fr ( lebyy zu lesen ist.
Ebenso hat
eim durch die hundertjhrige Abschreibettigkeit
wenn
auch
gelitten,
naturgem nicht so stark wie das Metrum. Insbe
sondere haben die Lautgesetze des 14./15. Jahrh. ihren Niederschlag gefunden
und den ursprnglichen Reim getrbt, vgl. den Aufsatz von Pastrnek,
Archiv 10, 582 ff., der nicht ganz vollstndig ist und der Korrektur bedarf.
Ich bespreche nur einige fr die berlieferung von V. besonders charakteri
stische Flle. Sprachvernderungen des 14./15. Jahrh. spiegeln sich gele
gentlich wider und stren den Reim: so rzyeczy
przyczy 414/5 (mit
aus Le), W//aka czeka
laica 119-21, /
we/nye 917/8 (fr ),
vpu/czy
/
[/ 731/2. Vor allem der Umlaut: kralew/two
1033/4, Daryowu :kralewu 1896/7. Neben lyudy :szLdy1914/5,lyudy :klyudy
2366/7, nepozbozyu :kozyu 2117/8 begegnen Reimpaare, wo in nur einem
oder beiden Heimen der Umlaut in V. erscheint: lyudL
wyklydy 2281/2,
b)

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(J

js

Y)

(z

fr ze ist auch sonst hufig einzusetzen,


[ : N. 276, 410 s zLe
vgl. Glossar).
Auer diesen Fllen, wo direkt ein Vergleich mit W. und N. uns
ber die Art der Verbesserung des von spteren Abschreibern verschlech
terten Textes von V. belehrt, gewinnt man hufig den ursprnglichen
Text ohne Schwierigkeit, wenn man ltere atschech. Formen des frhen
14. Jahrhunderts, sowie von Doppelformen
die jeweils passende einsetzt
oder spter hinzugefgte Worte streicht. Auf diese Weise lassen sich zu
nchst 9silbige Verse leicht verbessern fr przLezen 48, 58, 105, chczete
857, tehdy und wzbuzugye 1313 mu man die Formen pi'iezn, chcte, tdy
und vzbzL'e einsetzen; neo- und neu- sind n- und n- zu lesen (vgl. Glossar
und Jireek, CCM. 1861, S. 330), ze g//y 971, 1949 lies z'e
und ze gye
ire ek ib. 326). In den Versen nyczemu. nehody
1883, ze ye/t 2421 ze
1436 und nykte nebye/ye 2250 stand in lterer syntaktischer Weise niemu
Ferner lies jmiee statt gmye
hod, 111/ (s. Glossar v. ne III).
statt
nebo
statt
neb
Glossar),
jmu
1141,
ge/ye (s.
gemLL z. B. 735. Zu streichen
z.
B.
z.
B.
86.
Durch Anwendung zweier
ist
31, 685,
1534, 1718, 2372, Laz

XIV

Einleitung.

lydz 25/6, w/ydy : onudy 493/4,


bluzL : po/uzy 23/4. - Be
935/6,
:fwemu
sprochen sind schon Reime wie pobygete : nepomyete 1070/1 und zabygy :
kraby 2045/6 (vgl. W.), wo die krzeren Formen einzusetzen sind. Im
Reimpaar mlade : wladne 1461/2 gebrauchte der Dichter das ltere Prsens
vlade (s. Glossar), in lyde : po/udye 35/6 das ltere ludie, in korzala :
dyela 825/6 die ursprngliche Form hoe'la. Dagegen standen in den Reimen
do/tane : [
596/7 und brzyehu :potahu 544/5 die analogischen
Formen spomane und poth, in krzyczyecze: wyeducze 2061 /2 die seltene Form
vdiece. Syntaktisch bemerkenswert ist drahu : tahnu 1878/9, wo der
Aorist tah, und 2; : wtu hodynu 651/2, wo der Genitiv t hodiny einzu
setzen ist. Betreffs des Wortschatzes ist anzumerken, da die Reime
: 1608/9 und wybra : /ebra 376/7 der Vernderung des ur
sprnglichen Textes durch einen Abschreiber ihre Entstehung verdanken
Schlielich haben auch Schreibfehler den Reim gestrt,
(s. Glossar).
von denen einige leicht zu bessern sind, z. B. nezradu : nehodu 178/9, zalo
zenye : 198/9, wogt : brody 1043/4, mlade : wlde 345/6 u. a. m.
obogyu

knepokogy 2231/2 und bludy

przypudy 2003/4,

und Verderbnissen des


c) Auer den besprochenen Vernderungen
zur Last fallen, kommen
ursprnglichen Textes, die den Abschreibern
noch weitere Abschreibefehler, zahlreiche Flle, wo Worte ausgestrichen
oder Buchstaben unterpunktiert und ausgekratzt sind. Ferner sind Verse
beim Abschreiben ausgefallen und zwar je ein Reimvers nach 36 und 1443.
In falscher Reihenfolge sind die Verse 1966/7 berliefert. Andere Lcken
und Umstellungen, die man angenommen hat (am weitgehendsten Prusik),
sind nicht sicher.
2. Das Neuhauser Bruchstck
(Zlomek Jindichohradecky, ab
gekrzt N.), heute im Museum des Knigreichs Bhmen in Prag, nach
der Angabe von Sembera, Djiny Feci a literatury S. 97 im Jahre 1842
von einem Prager Buchhndler vom Deckel eines Buches losgelst: drei
nicht zusammenhngende Bltter aus einer in zwei Kolumnen geschriebe
nen Pergamenths. des 14. Jahrhunderts. Hhe der Bltter etwa 30 cm,
Breite 19 om; die Initialen am Anfang eines Abschnittes rot; in der Kolumne
je 41 Verse, so da N. 492 Verse hat (nicht 487, wie Vybor I, 1071/2 angibt,
auch nicht 493, wie Hattala-Patera angeben, die den zwischen 423 und 424
zu ergnzenden Vers V. 2383 flschlich mitzhlen).
Blatt 1 und 2 (1a bis
sind
tadellos
erhalten.
ist
3
Blatt
bis
Dagegen
4b)
(5a
6b) arg beschdigt: es
ist wie Blatt 1 und 2 in dnne Streifen von oben bis unten geplatzt. Bei
Blatt 3 nun sind zunchst in der linken Hlfte 2 solcher Streifen, etwa
1
cm breit, verloren gegangen, so da bei 5a und 6b in der Mitte der Verse
27 Buchstaben fehlen und andere Buchstaben verstmmelt sind. Ferner
fehlen aus der Mitte dieses Blattes
oder
Streifen, wodurch die Zeilen
anfnge von 5b, 30, 32-39 (N. 399, 401-8) und von 6b, 1-19 (N. 452
bis 70) verletzt sind. Schlielich fehlt die rechte Seite des Blattes, so da
bei 5b die Enden der lngeren Verse und bei 6a alle Zeilenanfnge fehlen.
3

1/2

N. ist hrsg. zuerst im ijbor


1071-86 (in Transkription), wobei sich
9
Safai'ik um die Wiederherstellung
der lckenhaft berlieferten Verse
von 5a bis 6b ein besonderes Verdienst erworben hat. Genau nach
der Hs. von Hattala-Patera, wo aber N. 111 (2a, 29) flschlich auf 113

I,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

lydy

XV

Einleitung.

L'

i,

(2

(2

c',

s,

2,

r,

v,

L',

folgt, und wo in 5a bis 6b die noch lesbaren Beste von Buchstaben nicht
sorgfltig angegeben sind. Ich habe versucht, das nachzuholen, bemerke
aber, da in einer zuknftigen groen Ausgabe auch da noch manches
nachzutragen ist.
Seiner Orthographie und Sprache nach schliet sich N. am nch
sten an B und BM an, deckt sich aber keineswegs mit ihnen.
Betreffs der Or t ho gr ap hie ist zunchst hervorzuheben, da der Unter
schied zwischen 1 0 yin N. durchaus nicht mit der Schrfe gewahrt ist wie
in B und BM; einen Unterschied kann man aber doch beobachten. Man findet
fr findet man: hinter
L' und wiedergegeben durch
und y. Nur
z. B. zawna 344, chwtle 134; Darius 17, prz 99, krsz 40; zm
254, ozLdlo 267, terz 365, ztzk 278; vchzny 201, cthzla 149. Nebeneinander
111110
findet man: hinter
:1 ),
:5 ), (281, 1:2 ),

l(5,34L :6y),j(17,26L :3y),.(7L:1y),(3,1L:5y),c(8,


:

d,

t,

y,

L~

L',

tL'

y,

L'

1,

012

zchh 344; myzlu

hinter

L,

6i,8L,hinterm3y:5,

zwm 107,

, y

z. B. zaztupL 68; by 43 bL 336; nrawy 233


227: zedm 285, hlu/chnmi 68. Hinter
21

hinterv5

L,

hinterb50y

hinterp

L,

In der orthographischen Wiedergabe des


weicht aber N. 17011 dem
alten Gebrauch in B. und BM. ab und erinnert an die sptere Manier des
14. Jahrhunderts (z. B. des Klementiner Psalters), wo
als 111110 erscheint:

B. hrzeczky

hinter

B,

I,

Ll

ur

(:

i,

tL'

L'

ja

z.

y
L

s
2 2

L',

L,

L',

hinter

hinter

L,

L',

(kein y), hinter 15


201
w//eczkt 39; ztrachy 191
hlaz 37; wzwal 230,
prchhLle 211; drahm 113, zhmuchu 262; syn 214
zborle 39, 0211 235; //2 52 wLeri 51, muerch
wztwaty 228; koly 83
416. Dagegen hinter Dentalen wird
wie
ausgedrckt,
sogar thy gilt
fr
und ty, wodurch ein alter Gegensatz verwischt wird, vgl. pozlathy
116 mit thy 288. Auch
z. B. zwatine 50, terdim 323,
begegnet fr
7mal dL z. B. gedL/to
und 3mal
y); hinter n z. B. hlu/chimt 68.
11011 in der Darstellung des
und
weicht N. von
besonders aber von
BM. (und der Gruppe der Apost.-Leg.) ab, indem es ir, Lr und
bevorzugt,
z. B. zmirt 251, hrzi 366, dLrsLecze 107, 309 11110 lena 317, lenye
71
293 (dem
byrzo 10, hyrzal 33, obyrtlL 320; zu ztyLrpLety 229 s. Geb.
steht nach alter Weise krwu 391 mit konsonantischem
gegenber).

hinter

8,

c'

5,

e'

In der orthographischen Wiedergabe der Konsonanten tritt der Unter


schied Zwischen
11110
hervor, wobei sich N. an BM., noch nher an B. an
schliet:
erscheint fast immer als cz,
als chz z. B. zemczu
chezt 34,
zluncze 156, ruche 165, 72002
chzaz 248, chzezt 24, pechzu
11110 chzakagLe
c

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

L
:
1

24
y), vgl. lenye 127 pycy(e) 342; pobLtych 314 blydamy 322; mnu
364, erLulo 284
blydamy 322; pol 339, blLse 461
blyz 19; gneho 396,
gtch 243
odtu//y 275; /[1772 222, bochh 65: syw 61;
gyty 27; w//L 114
Im groen und ganzen stimmt in
dozLec 350, vtech 393: (zw)Lecy 465.
diesem Punkte die Orthographie von N. mit der von B. und BM. berein,
ebenso in der Darstellung des
als
hinter
n, Wobei aber das hu
als Abweichung zu notieren ist. Wir finden
figere Vorkommen von
6mal als thy, 55mal als ty
2mal tL; hinter
20
wiedergegeben
und hinter 72
41
z. B. prothy 27, gyty 27
terdy
402;
bytL
205
gedne 65, vchziny 201, nym 211, znyde 371
which/to 382, ncz 396,
n,ch 411. - Im Anlaut erscheint
und immer als y, dagegen nhed
66, 386, thed 211.

XVI

Einleitung.

nur in hla/chnmz 68 (nach


B.) vgl. zwy/zey 130,
in lecz 163 und procz
398 (: (p)rochz 402). Eine Ausnahme in der Schreibung von bildet nur fnf
maliges , 2. . ztogLece 193, 011011 425, sowie zc in chzce 394, chzceme 408 (sonst
nicht belegt und vielleicht nur Schreibfehler). Auch in der Darstellung
von 2 und
und
schliet sich N. fast ganz an B. und BM. an. Fr
2.
B.
gilt
zemicza
kaza 12, Weza 140 (nur sami/[hw 231, satyem 148
vgl. BM.), frz weitaus berwiegend
(darin also mit Apost.-Leg. mehr
bereinstimmend als B. und BM., vgl. Geb.
515) z. B. se 13, sena 136,
masi 55, kase 197, Les 20. Daneben 13mal
2. B. le/ala 50, Ica/dy 56, gL/to
183, /10 30 (11111 1111 Inlaut); 16mal
(ebenfalls nur im Inlaut) z. B.
w//dy 16, yah/fe 162, kaf/dy 190, zbof/im 222, za//ha 328, ove/[dy 470 und auch
schon 5malz z. B. Lenzto 24, kazdL 57.
= ist die Regel, vgl. z. B.//crzinye
49, /falmiegy 32, w//u
zly//a 20. Daneben aber auch ss in ssezt
bye/fe
in
Geb.
284,
zamyzlen(ye) 334
510), 1701 in [turm 309, in znasL'e
345 und im Auslaut z. B. rozkos 77, [ch in [chal 32 und zweimal
in po
zla/zenztwim 100, kar/them 113 (auch in M. 87). Wie in B. und BM. gilt
am hufigsten fr
2. B. zebe 150, zam 75, hlaz 37, chzaz 248, chzezt 24,
gezL19, ladzky 223, whrend das zz der Apost.-Leg. nur noch 6mal in N.
belegt ist, z. B. zzebra 22, pozzla 272, ozzm 47. Daneben das nur hier belegte
in sami/'[le 231 (vgl. B., BM.),
7mal z. B. 56,
[22 111 trza/zzl 42,
5mal z. B. seztru 136, 180, (chz)as 430 (vgl.
/obye 212, che/ta 26,
B., BM.).
wird im Gegensatz zu B. und BM. durch das junge rz aus
-
Fr
vor den palatalen Vokalen und Diphthongen e,
gedrckt.
gilt

1111111701 Konsonanten
vgl. ge 299, gense 376, gina 57, gm 154, gLs
achz 239.

103,

I,

Daneben begegnet /ch fr

cv

ff

L',

288, gynym 266, prngLeda 18, gLeLy 183, ogg/emi 83 und gho 18, gmie//e 93,
Alles wie in B. und BM., auch die Beispiele sey gmu 143,
239.
z. B. ius
und hingegen erscheint
am meisten
toy gmu 301. Vor

vor

Lahos 86,
2.

B.

Les`

264,

20, Lezt 31

und

L,

yano//Lem 105, gmayu 59


- statt
111 ydye//e
75).
g

(Ausnahmen sind

96, Ladis 329,

ano/f

175,

i,

prngmu

z',

5,

s,

2,

f,

L'e

1,

Wie in orthographischer, so steht auch in sprachlicher Hinsicht N.


den beiden Bruchstcken B. und BM. sehr nahe. Altes ,
hinter weichen
Konsonanten
ist durchaus erhalten; geschrieben wird aber durchwegs
a, wodurch N. von B. und BM., besonders von Apost.-Leg. usw. ab
weicht und z. B. an Dalimil Han. erinnert, vgl. ladLe 60, myzla 227, zkludyty
254, labo 442, inno/f 96, gmaya 59, w//u
pechzu 103, [za/f 258, chca 425,
krwu 391, (2) 333, wnas 42, wha 265. Betreffs der Diphthonge
und
ist in orthographischer Hinsicht zu bemerken, da parallel
die Schrei
und
bung ie, Le und begegnet. Nur Le findet man hinter ,
z. B. hropLerz 115, 46, zwLeta 428, of/Lery 52, przLedka 74, rzteka 19,
zLe hufig, wozLe 49, w//Le 364, raf/Le 72, [/[
dLrsLe 361, che/ta 329,
orchzLe 90 und ctheztye311. Dagegen finden wirbeides hinter
(23 Le 15 ),
(hufig ie, 8mal Le
ye),]l (nur ye 27 Le) z. B. bLe 81 bye 127, kromie
:

:
1

8,

ie

t,

18,

d,

120, mLewal 52
ogg/emi 83. Wie
441, gLeli 133, gmagLe 57
beim
n am meisten , aber auch
findet sich hinter
und Le, und
zwar hinter 24
hinter
16 ye
24 Le und hinter n 35 ye
2. B. tyech 66, zlatye 80
the 96, thechu 263; dye/fe 41, tudyes 183 gedLe//e
zdLelan,
81; ponye 108, hnyewate 415
odene 94. In der berwiegenden
55,
1

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

/z

l,

(s.

7,

1,

[[

[[

I,

5,

z,

519 ist es ein Fehler) und 7mal fz (wie in


male/zkem 176, vte/ze 270; schlielich sogar schon cz

Geb.

XVII

Einleitung.

e erhalten.
Dennoch begegnet in N. schon
Anzahl von Fllen ist e'
Jotationsverlust und zwar in grerem Mastbe als in, B. und BM.:
hinter j z. B. in gedye/[e 55 : przzgieda 18, raduge 298 : magLe 117, chzaka
gie 8; hinter , wie die Schreibung wnyems 46, Wnyem 283: prznem 99,
onem 410, ponems 173 und neztatechzne 331, hinter d, wie die Schreibung
odene 94, wzhzrde 222 beweist. Ferner hinter z. B. W//eczkt 39, wf/e 194:
W//Le 4, vgl. auch die Schreibung 345, (/ 346; hinter :
zwy/zey 130, woy/chze 12: obychzzegze 286; hinter 7 : rzechz 57, rzechzz 62:
rzzecth 385; Hrzeczi 288 usw., hrzeczke 151; horze 408 und hinter c gem
der Schreibung putche 281. Sogar v ist schon belegt :wf/e 383. Im
Bereiche des Konscnantismus ist bemerkenswert die Erhaltung von 56;

vgl. chzty 5mal, chztnu 414, [zthy 100, /21900 76, das
hrzeczky 201 und bestndig beim alten c'so z. B.
29, 198, czos 64, 245, nyeczo 122, ncz 87 assimiliert erscheint, so da
N. speziell mit B. vollstndig bereinstimmt (auch in der Orthographie).
Dialektischer Wandel von t zu vor L' begegnet, auch nur gelegentlich
wie in B. und BM., in Zahlworten: dwadczieczi 70, 108, trzzdczreczt 348
und czizucz 313, 315, vgl. 70, 108. Sonst ist etwa bemerkenswert das
na- des Superlativs nawzecze 310, das in cthezLech 381, chzteztye 311,
das n von nodpochzmu 319, z" in 406 und der alte Genit. Pluralis
woz

N.

c's

151,

142 ().

(l.

Die berlieferung des achtsilbigen Verse s ist einigemale gestrt, hufi


ger als in B. und BM.: lies fr handschriftliches se 13, 60, 273, 299, 380;
462 und 485 lies tdy fr tehdy, Wofern die Verse richtig ergnzt sind; kc
fr rzkucze lies 61 und 373, 408 lies ehcme fr chzceme, wie auch 424 ehzctelz
richtiger zu ergnzen ist. Der siebensilbige Vers 131 ist leicht zu ver
bessern
pogymaly fr poygmaly), 238 lies beze. Und ebenso, wie Verse
in V. durch N. korrigiert werden knnen (p. XII), ist zweimal in V. der
Vers richtiger berliefert: 252 wird durch V. 1980 und 272 durch V. 1987
Der neunsilbige Vers 78 gegenber dem regelrechten acht
Verbessert.
silbigen V. 1243 gehrt wohl der spteren Bearbeitung des Originals an,
die uns in N. bruchstckweise vorliegt. - Auch der Reim ist 5mal
bohacztwo hat der Dichter sicherlich ozractwo ge
gestrt: 76/7 ora/ztwo
braucht; in 165/66 ruczie
der nach
zmutye steckt ein Schreibfehler,
Der Reim koly
V. 1893 zu verbessern ist.
(vp)olu 353/4 kehrt im
V. 2314/5 wieder und weist auf eine gemeinsame, schon fehlerhafte
Abschrift hin (s. Havlik L. F. 11,60f).
In gleicher Weise hat N. 464/5
die jngere Lokativendung auf -u
(zw)Lecy ein Abschreiber
(mzezi)eczu
fr die auf
In 474/5 (wpo)lodne Wedne mu man die ltere
eingesetzt.
Form poledne einsetzen (vgl. W. 78).

N. ist wie alle Alexandreisbruchstcke


man z. B. daraus, da zwischen
Vers fehlt.

Abschrift: dies erkennt


vier Verse, hinter 423 ein

eine

291 und 292

Alter

von N. betrifft, so wird man in Erwgung aller


Umstnde es etwa in das dritte Dezennium des 14. Jahrhunderts, durch
ein Dezennium von B. und BM. getrennt, Setzen drfen.
Was das

3.

Das Wiener Bruchstck (Zlomek Videsky, abgekrzt:


W.)
in der k. k. Hofbibliothek in Wien (Ser. nov. Nr. 3431), der Rest einer
T
r

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

die teilweise von


schon in krzeczke

Alexandrels.

II

XVIII

Einleitung.

Pergamenths. etwa aus der Mitte des 14. Jahrhunderts, bestehend aus
die einst auf den Deckeln eines Wiegen
Pergamentstreifen,
druckes aufgeklebt waren. Die Hhe der Hs. war etwa 20 cm, ihre Breite
betrgt 14,8 cm; auf der Seite 2 Kolumnen mit ursprnglich je 39-40 Zeilen.
Die beiden Streifen sind der kleinere Teil eines Doppelblattes, und zwar
dessen obere Hlfte; vom 2. Blatt ist nur die linke Kolumne (3a und 4b)
erhalten. Der 2. Streifen schliet unmittelbar an den 1. an: der 1. enthlt
9 Verse, ebenso der 2. vom 2. Blatt. Der 2. Streifen, 1. Blatt hat 10 Verse,
doch ist nur noch von 2a der 10. Vers ganz erhalten, sonst liest man
Die verlorene untere Hlfte des Doppel
nur die oberen Buchstabenenden.
blattes hatte in jeder Kolumne 21 Verse.
W. enthlt Beste desselben
Textes wie V. und zwar 2044-61, 2083-2100, 2122-40, 2162-79,
2 kleinen

2201-18,

2318-35.

Menik, Novj zlomek Alexandreidy

Aufgefunden und hrsg. von Ferd.


(. 1889, S. 369-373).

und Sprache schliet sich W. der Zeit


Hinsichtlich seiner Orthographie
v
nach am nchsten an M. und S. an: alle drei stammen aus der Zeit
vor 1350.

[/kodu

31, avv/[ah

je

//

4,

8,

1,

S*

f/turm

6,

/ 39,

9,

ff

L',

be
Orthographie. Vokale. und y sind ohne Unterschied als L,
zeichnet, z. B. pL/mo 20, przL//lo 24, nikah 97, gymz 28, [ 106 und bL 14,
erscheint zweimal
chzyLche 107, tehsz 45, bity 29, bby 69, /wymy 55.
in alter Weise als yr in hyrdo/t 33, naypyrwe 96, als in twrdo/ty 35, prwe
Die Lnge ist in [ 38 bezeichnet.
Bei den Konso
85, prztdrzy 94.
und
und
nanten ist bemerkenswert:
werden durch
bezeichnet,
= hufiger, vgl. sin /lepte
doch ist
ty/ucz
/ta 15, [watey 24, /
in [turmowachu 11, atv/ah
48, pte/ek 70, mu//y 91, bLe//LL 90 und
[turmo

w//udy

17, bye/[e 63, chtye//e

61

2,

I,

7,

c'

1.

und
sind gewhnlich durch cz bezeichnet, z. B. ptaczy
wyecze
auch durch
czas 49, tecze 99, jedoch ist
10, 53 und ch/la
ausge
drckt in cye/tye 102, /epcyuce 108, Hrzecy 37, m//ycLe 18 (Geb.
Bemerkenswert ist die hufige Doppelschreibung einfacher Konso
497).
nanten: bbL 68, bby 69, bbLlo 23, bbLllo 69, 19, wzpllywa 70, Arbyella
Sprachlich gehrt W. entschieden noch in
103, [lluncze 75, 78, zlle 108.
Hlfte des 14. Jahrhunderts. Bei den Vokalen ist der Diphthong L'LL
die
immer erhalten, vgl. wnyLLz
guz 16, gLLLz 25, liLLdmy 55, ty/Lch 48, potLe
zucze 52, liutye 80 usw. Der Umlaut begegnet nur in kraly 19, 34.
und
sind in den meisten Fllen erhalten, z. B. mye/Leczie
[Le 13, potrzLeba
16, rzyeka 68, wLerzLe 25, pogLety 61. Daher auch die Erhaltung der alten
usw.

9,

2,

ie

ev

gte 19, giez


Gegenstze in z. B. ge/cze 10, ge/t 22, negeden 14, /pyege 75
61, gegye 76, gmagLe 34 (freilich auch schon gLelyz 86); wz neho 29, onem.
108, prenez 41 /otnye 109; w//e 24, ow/em 27, gdye//e 48 naw/[Le 45, w//yem
otationsverlust findet man bei
43; /luncze 75, chzyLche 107
cye/tye 102.

74, Hrzecy 37, za/trzelychu 40, wzely 51, sogar in bieze 18 (aus
Beim Konsonantismus ist bemerkenswert: die Erhaltung von .c'
in ge/cze 10, von c's in c/oz 23, nyc/e 95, von in mor/ka 68. Sonst erhellt
das Alter von W. aus der Bewahrung von wz- in wzpllywa 70, wzpaly 71
und vs- in Wfpye/y 82; aus der Trennung von altem s- und z- in fbyehne
98
ztoho 107 und der Form zabyu
obyczegye

3.

be'z'e).

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

v v

XIX

Einleitung.

Der Wert von W. ist trotz seines geringen Umfanges ein bedeutender:
ber den fr die Textkritik ist oben p. XII gesprochen. Weiter ist es wichtig,
da W. gegenber N. vollkommen die Textgestalt von V. bietet, was
beim Vergleich von W. 1-18 = V. 2044-61 mit N. 312-17 und von

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

W. 92-109 = V. 2318-35 mit N. 357-72 klar hervortritt. Schlielich


fhrt der Vergleich von W. 87 mit V. 2214 zu einem wichtigen Ergebnis.
W. 87 lautet in der Hs. lmoczyl przybade, wo die Striche darauf
In V. 2214 heit es moczy
hinweisen, da die Worte umzustellen sind.
przybude: nimmt man an, der unachtsame Schreiber von V. habe die
Striche seiner Vorlage weggelassen, so kommt man zu dem Ergebnis, da
W. die Vorlage von V. war: mag man nun diese einfache oder eine
kompliziertere Erklrung akzeptieren, in jedem Falle gehren die Bruch
stcke W. und V. eng zusammen (Menik, . 1889, S. 370): es wird
auch kein Zufall sein, da W. 46 genau wie V. 2131 metrisch unkorrekt ist.
4. Das Budweiser Bruchstck (Zlomek Budjovickj'f, abgekrzt
im
Stdtischen Museum (Sign. P. 44), frher im Stdtischen Archiv
B.)
zu Budweis, wo es 1841 von A. Krejci aufgefunden wurde. Zwei gut erhal
tene Bltter einer in 2 Kolumnen geschriebenen Pergamenths. aus dem
1. Viertel des 14. Jahrhunderts; jedes Blatt ist 15 cm breit, etwa 22 cm
hoch, die Initialen am Anfang eines Abschnittes mit Rot bezeichnet.
In der Kolumne je 43 Verse, nur 1a und 4a hat je 42. B. enthlt also
342 Verse.

Seinem Inhalt nach beginnt B. am Ende des 4. Buches Walthers,


das V. 2454-60 begann, mit Gu. IV, 571 und zwar mitten in der Ansprache
die Alexander vor der Schlacht bei Arbela an sein Heer hlt. B. 1-69
entspricht Gu. IV, 571-93 und 532-41. Die berschrift Hic est distinc
tio quinta, durch die sich die Hs. B. sowohl von V. als auch von M. und
S. unterscheidet, steht also nicht an der rechten St'elle (vgl. bes. Gu.
IV, 593 mit B. 67). Das Ende des 1. Blattes (70-171) enthlt Szenen
aus der Schlacht nach Gu. V, 1-45. Zwischen dem 1. und 2. Blatte
fehlen mehrere Bltter der Hs., die Gu. V, 46-455 entsprachen (s. dazu
P. Lang, L. F. 10, 78-84). B. 172-244 bildet das Ende des 5. Buches
(frei nach Gu. V, 456-520). Den Aufenthalt in Babilon und den Auf
bruch erzhlen B. 245-342 nach Gu. VI, 1-54, so da das Incipit
distinctio sexta wieder nicht an der rechten Stelle steht.

B. wurde zuerst herausgegeben von Koubek, Novenalezenjf zlomek


ceskho Alexandra (GCM. 1841, S. 73-90) nach der Hs. und in Transkrip
tion, aber nicht garviz sorgfltig (abgekrzt:
Koubek). Bemerkungen
dazu gab Hanka, . 1841, S. 337-40. Transkribiert hrsg. im vaor
I, 159-70, ganz sorgfltig von Hattala-Patera.
Da B. eine Abschrift ist, erweisen zahlreiche Schreibfehler wie
poztanu 162, placze 84, gm/to 206, za/tapem 293 usw. (. 1841,
S. 339); ferner die Korrekturen wie za in zda 34, hor/ena 140 in
hor/en. usw.

Vokale.
Der Orthographie nach steht B. auf alter Stufe.
Da B. und BM. zeitlich den Hss. nahestehen, die L' und y noch streng
unterscheiden (s. Dolansky, L. F. 20, 370ff.), so ist auch in B. der Unter
II*

XX

Einleitung.

2,

L]

y,
y,
y

t,
d

(s.

1,

(:

(:
y

y,

1,

I,

5,

il

_r

(:

y
(:
y 9,
y y
5,

y,

ti

tL'

L'

(:

(:
2,

L'

3,

(:
y

6,

5,

9,

3,

c'

Die Orthographie der Konsonanten ist ebenfalls durch Sorgfalt ausge


zeichnet und steht auf dem Fundament von Apost.-Leg. Judas, Pil. und
Heil. Geist, weist aber auf etwas jngere Zeit hin.
und
werden streng
z. B. mocz
dcz 272, czekczowany 43,
getrennt als cz und chz resp.
senucz 25 und chza/to 330, cthlegL] 286, chzus 253, chzlouelm 27, ptachzie

fz

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

ja

1,

L'j

schied noch gewahrt, freilich nicht mit derselben Schrfe: L' (auer nach
t, d, n) wird meist durch 1 und L, und L' nach t, d, n durch y, y, y bezeich
net. Z. B. nhed 73; hi und hL und; velm 10 :zmyl/twem 268; zkopim
77, lenych 331 und hlupf 150; zhubila 129 : bytym 130; wzdu/e 51, deyety
242 : vynye 311; firmamenta 66; pale 16, velLka 121 und ve//el 202 :holy
66; tr/L 17, cr/Lk 61 und upatr/i/ 16; wa//m 11 und Zep/ij 342; /21
12, racthl 226 : czynyl 87; zi 10, lea 128; mocz 92, /(1119 78; fiuotye
124, po/Lw 266 und le// 152; gnLL 49, chh 244, /togj 314, mdlegj 285. In
Summa im Anlaut 1 3mal (ilazu hi 28, hL 1mal); nach 1 6, L 1 (y 1), nach
p5, L2, if 1, nachb 12, L1 (: y2), nach v11, L3(:y1),nachf(ph)
3mal; nach l 1 31, L 5,111 (: y 3, y 1), nach r L 1, nach 1 18, / 1, L 11mal;
nach 1 5, L 1, ij 1, nach i 14, L3 (z g1), nach `916, L6, nachz L 1, nach
ci 11, L 1 (y 1), nach 1 1 4, L 3, if 1, nach j 1 18, L 2,
1mal. Die Dar
ist also in B. noch vortrefflich und
stellung des
begegnet berhaupt
nur hinter Lippenlauten, und hinter Zischlauten: die Flle sind so selten,
da es sich um phonetische Erscheinungen hierbei noch nicht handeln
nach Lippenlauten noch das jngere Passional
und
wird, zumal
L.
F.
scharf auseinanderhlt
und
Dolansky,
19, 65-69). Hinter
n wird und
in der Regel durch
bezeichnet, z. B. bradatycze 106,
proty
chz/tL 221); hody 83, paf/cody 82; znyty 31, bodenym 130, /10
88 und fztyr/ 67; w//dy 14, gdys 97, tdy 23
gdis 91); /trany 56, zchrany
Der Unterschied, wie er in Judas, Pilatus und Heil.
197, pra/nych 146.
und Dental +
in der Orthographie hervor
Geist zwischen Dental -Itritt, ist demnach nicht mehr vorhanden (dy = dL' und dy = dy) oder
und thy = ty): denn das
nur noch teilweise, nmlich beim
(ty =
eine /ztyr/ 67 ausgenommen, wird ty 2mal durch thy (Philothy 152,
pothyhowali 173), 1ma1 durch thy (drahothy 190) und 1mal durch thL'
nicht findet (s. L. F.
das
(roth 153) ausgedrckt, whrend sich bei
erscheint in den weitaus
20, 373). Nach den anderen Konsonanten
als
in zchh
meisten Fllen
und
bei Lippenlauten hinter
y;
236
4mal), hinter in biw/i 181, bch 229, 316, pr/Lebiwaw 282,
chh 18, 319
1mal), in
y35, 37mal), in nohi 256, erLh 117
chwal 172, nahlm 55, byli 32, letyel 144, /tr/el 56 und vzlL//ety 226, do
1mal), hinter in Srzka 119
y1,
y2), chin pochLlil
zzlL//Le//e 306
z.
B.
225. Sonst nur
zkoky 87, zkyta 20, taky 257, dary 185, myzl 291,
wird in altertmlicher Weise aus
vemy 276, myta 271, za/tupy 104. -
gedrckt durch yr (by'rs 243, syrd 307), yr (zmyrt 114, nepotwyrzeny 233,
11mal z. B. dir/e 52, zird 168, ch'rm/L 165, Lr in
zyrdcze 326, ztymu 164),
fr in pylny 206, pln
terdye 65, chrweneho 160. Ebenso gilt auch yl,
in krw 103 (s. dazlvlv Gebauer, L. F.
227;
147, im Gegensatz zu
Havlk, L. F. 16, 443f.; Geb. 292i.; Dolanskjf, . 73, S. 305 N.). Lnge
der Vokale ist nur gelegentlich bei auslautendem und
bezeichnet:
th 287, zam 84, nemal 185 (die Beispiele fr
s. . vgl. Gebauer,
L. F.
221, 223;
211ff.).

XXI

Einleitung.

ozrachz 279 (auch chz/ in nechz/tem 212) neben 5maligem /z in a/z


10, LL/zazten 12 usw. Jedoch findet man auch schon cz = , z. B. in cze/t 15,
Ferner ist 2 von 2, s von . unterschieden (vgl.
precz 171, omracz 280.
L. F. 20, 371f.): z = 2 z. B. za 17, zem 94, pr/caza 38 (aber auch /vgl.
194,

51, polea/ala 219) und f, s = zv z. B. fyrd 302,


/eZeza 111, le/al 136, le/e 151, nLL/Ll 342, und senucz 25, se 239; gdys 214,
Wnus 66, mus 153, byrs 243 (aber schon zird 168, zadal 261); 29mal zz und

Geb.

I,

490 z.

B. /)

hufiger z = s z. B. zz 175, zza 12, zzta 80, zztrata 121, nezza 168, Pruzzi
232, gdezz 169, lezz 137 und zto 64, 20, zlul 11, zi 10, zam 319, r/L'mzha
214, dozty 36, LL/zazterL 12, waz 16 (f erscheint schon hufiger z. B. [
32, wla/tnu 15, eze/t 15, cze/kym 228, auch [f in mu//i 288, lef/'a 169, ve//el
202); . wird berwiegend durch /f wiedergegeben z. B. [/coden 44, /flo
113, zda//e 63, tva/[ie 1, w//eczho 4, duf/ie 144, 261, WzLe//ta 114, we/f
261 (f erscheint in wfie 8, Zep/im 156, im Auslaut sin wes 225, bes 158 vgl.
Geb. I, 510). drckt r/ aus z. B. r/lLla 197, mor/ie 160, hor/en 140 (Geb.
I, 328), rs erscheint im Auslaut in 165, nevers 318.
Altertmlich
ist der hufige Gebrauch von c neben gelufigerem h (Geb. I, 446), vgl.
copie 53, cr/Lk 69, cro/zege 17, pr/caza 38, /fcoden 44, r/ca 313. An
die Gruppe der genannten Denkmler schliet sich B. auch in der Ortho
graphie des j an (L. F. 20, 372; Geb. I, 528 f.): es wird durch g ausgedrckt
vor den palatalen Vokalen e, ev und i z. B. geft 13, gemLL 38, boge 19, zgde
210 (aber auch iedno 296, Le/t 272); auch vor Konsonanten gmu 23, gme
116. In diesem Falle wird, wenn ein auf Vokal auslautendes Wort voran
eine akzentuelle
geht, das mit dem folgenden im Satzzusammenhang
Einheit bildet Vokal } g + g geschrieben: toy gmu 201, htoy gho 311,
auch poygmew 223. Vor a und wird berwiegend i geschrieben:
L'ahs 52,
awor 92, iakehos 203, iu 169, st 34, (aber p/yala 218,
boyu 31).

Auch sprachlich tritt das Alter von B. hervor. Beim Vokalismus


ist die Behandlung von LL hinter weichem Konsonant bemerkenswert:
hier wird nmlich in Wurzelsilben und hufig in Endsilben LL hinter den
weichen Konsonanten geschrieben, z. B. lud 105 und ludye 313 (ausschlie
lich so), pr/Lelute 195, r/ula 197, lubeho 199, necluda 223; ius hufig,

-L'

169, LLL/to 164 und chzztzL 186, meczu 6, pechL 7, kadczu 167, boyu 31, auch
wnus Adv. fnfmal, wnus Du. 121 (d. h. FLL, l usw. parallel wnems 80
= vemz s. Havlik, L. F. 14, 247; Geb. I, 270). Anders aber liegt die Sache
in den Endsilben, wo neben -LL hufig iu (nach t und n. yu, yu) begegnet
d. h. , L'L'L : zemLL 135, kralLL 39, wa//iu 15, W//L'IL 274, Zep/[LLL 328 und
hrabu 26, zbo/u 265, Wieczu 224, mater/iu 272, branyu 7, chLLtoztyu 208.
In dieser Eigentmlichkeit geht B. mit BM. zusammen, weicht aber darin
ab, da an sechs Stellen im Auslaut stehendes -L'LL / -L' durch Rasur zu
gemacht ist, vgl. ztr/Leleny 46, kral 97, 122, geg 128, zie/zi 130, r/e/zi
131 und die Anmerkungen der Ausgabe dazu. Ich glaube mit Havlik, L. F.
14, 248, da diese Basuren nicht vom Schreiber von B. stammen, da BM.
nichts Ahnliches zeigt und B. dann nicht vor dem
Dezennium des 14. Jahr
hunderts geschrieben sein knnte: B. und damit BM. so spt anzusetzen,
hindert aber der altertmliche Charakter der Orthographie und Sprache.
Man mu also mit Hattala p. IX daran erinnern, da auch im Klemen
tiner Psalter ein spterer Leser das auslautende u gelegentlich (wie in
3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

XXII

Einleitung.

B.) ausgekratzt hat,


12); pr/Lkazany(a)

z.

B. wolany(a), krali(a) V,

VII,

2, 3

usw.

(: wzmodla

milagia

8,

d,

t,

ie

e'

nur teilweise erhalten, z. B. in chz/ti

221, chzzta

186,

sc',-

/zty

dagegen
/zty

9,

c's

1,

l,

L'e

Im Konsonantismus ist bemerkenswert die Erhaltung von


ist

t,

ie

y,

L',
Ll

Le

L',

ye

ie

L',

Le

L',

ja

2,

Der

Reim

ist niemals, das

Metrum

dreimal gestrt:

54 netahil, wo

statt des zweisilbigen : das einsilbige zu lesen ist; 277 a mlynye


lies
mlyn; in 183 ist entweder panow oder lady zu streichen.
v

Das Budweiser Museumsbruchstck


(Zlomek Budjovicko
musejny, abgekrzt BM.), wie B. frher im Stdtischen Museum zu Bud
weis, dann dem Museum des Knigreichs Bhmen in Prag geschenkt, 1824
5.

chztneho 325; teilweise zu


geworden ist es in hr/eczhy 48, hr/eczkeho 156
und durchaus in czo, czos, nyeczo 35, nyecz 80, nycze 295, ayez 21. Dialek
tischer Einflu (s. o. p. XI) macht sich darin geltend, da in einigen Fllen
vor
als
erscheint, wobei bemerkenswert ist, da unter den 10 Fllen
nur
durch
sind, wo
ausgedrckt wird: sonst erscheinen sie als
im Gegensatz dazu, da hinter altem
sonst 12mal als
y, ye,
nur einmal
immer als
erscheint: hnacz 54, rado/cz 216, moczie 240:
do/cy 179, labo/cy 189, / 217, dozdaczy 240, rado/cy 207 und ho/cye
239, tr/cye 59. Aus dieser Tatsache lt sich nur der Schlu ziehen (was
also
eigentlich von sich aus klar ist), da in der Vorlage von B. noch
z. B. gem der alten Orthographie labo/ty stand, woraus der Abschreiber
von B. sein labo/cy machte.
Zu sonstiger Beleuchtung des Alters von
=
B. erwhne ich 30
den prpositions
ze, tdy 23, das phelna 139, chczte
losen Lokativ Praze 241 und die kontrahierten Formen nadatny 327,
nadatneho 326 und rta/Ll 342.

y,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

e'

L'e

9,

L,

ie,

i,

L'e

ist in orthographischer Beziehung zu


Zu den Diphthongen ' und
und
nach
n durch
bemerken, da sie parallel der Wiedergabe von
Le wiedergegeben werden.
Nach
ye, ye, ye, sonst berwiegend durch
und n z. B. tyem 192, chtyela 68, letye 56, letye 57, chtyeczi 143; twirdye
65, zedyel 76, padye 77 und nyeczo 35, gednyem 26, mnye
konye 71. Sonst
z. B. copie 53, piezty 81; bie/[e 71, szer/i 337 (aber auch bye 110, bye 69,
byehal 171); mie 16, mie/chzan 182, gme 116 und zloaie 10, vecze 126;
prfed 184, tr/ezh 61, zr/Lecze 327 (aber auch pr/yeyte 9); W//ie 56, w//em 156;
le/e 151, zbo/Le 187; ptachze 194, / 304; zie/zi 13, zieka 105; wze
124, WzLe//ta 114; bradatyczie 102 und bogie 19, oboge 100. Man ersieht aus
diesen Belegen aber auch, da
und
meistens in alter Weise erhalten
sind, was auch die folgenden Gegenstze illustrieren: ge/t 13, gens 118,
boge 19, oboge 100,
gehos 28, gema 38, negeden 42, gels 210, gelhs 176
gLezdczoW 24; otneho 114, onems 249, / 322
pronye/Lo 88 (A. Pl. M.),
honye 71; W//e 50, w//eczko 113, w//eho 247, vf/'ema 123, owl/em 27
wfie
Pl.
142:
248;
N.),
161,
156,
140,
(A.
w//Lech
hor/e
zr/ekla
w//em
hor/en.
zie 19, zieka 105. Trotz dieser klaren
mor/ie 160 und zedlo 177, zen. 45
ist doch zu konstatieren, da der otationsverlust
Erhaltung von und
in B. schon berliefert ist: W//e 32 (A. Pl. F.), /fztezty 113 und z/zety 80,
tr/e//ze 58
tr/ezh 61, Hr/ecz 95, Hr/ekow 129, Hr/ekom 132, hr/eczky
48, 108 :Hr/Leky 149 und bradatycze 106. Belege fr die Monophthongi
zu
sierung von
191) sind
(ber solche vor oder um 1300 s. Geb.
folgende vorhanden: lady 150, rytyrfke 178 und lep/Lho 198.

XXIII

Einleitung.

von Palackj'r gefunden: zwei gut erhaltene Bltter derselben Pergamenths.


wie B., dasselbe Format, dieselbe Einrichtung und dieselbe Hand (s. Hanka,
CCM. 1841, S. 337); in der Kolumne 43 Verse, nur 1b und 4a hat 44, weil
der Schreiber am Ende der Kolumne die vergessenen Verse 72 und 293
nachtrug: BM. hat also 346 Verse.

BM. beginnt

am Ende des 6. Buches von Gu., dessen Anfang


zu der Lcke zwischen M. 80 und BM. 1 (Gu. 6,
163450) s. P. Lang, L. F. 10, 277-81. BM. 1 beginnt mit Gu. 6, 451
und erzhlt vom Verrat des Bessus und Narbazones und der Warnung
des Darius durch den Griechen Patron (BM. 1254 = Gu. 6, 451-552
Schlu). BM. 255-346 erzhlt frei nach Gu. 7, 1-49 die Ereignisse weiter,
die Sorge und innere Qual des Knigs. Es ist hier gegenber B. zu bemerken,
da eine Bezeichnung des neuen Buches ganz fehlt.

M.

1-80 bildet:

Palacky,

Zrada Bessovaa Nabar


zanova nad Dariem, krlem Perskym. Zlomek nevydany eskho Alexandra
M. 1828, S. 8486 (in Transkription; abgekrzt:
Palackjf); dann
in Vybor I, 15C-59; genau nach der Hs. zuerst von Hattala-Patera
s. als Ergnzung CGM. 1881, S. 138.

Orthographie. Wie B. unterscheidet BM. im ganzen noch L' und


y und L' hinter t, d, 71 wird y, y, y geschrieben; L' sonst in der Regel L'
(auch i, was B. nicht begegnet) und L z. B. inhed 51; 111 111 im ganzen
26mal : hy 52, hy 103; 011 8, 7711711100 77, mL 91 : myli 79, mymo 321;
zaztup 180 : lepy 136, ochabi 171, 017111 309, 012111 209; 110210 35, myzzli
245, nedlL 339 : prolyl 316; Darius 30; kr/uie 320, pr/Lde 251; zbyw//i 323,
byW//i 205; chzi 6, cth/la 198 : rozpacy 195; 21 99, 21 104; 21/1 168, 21
22, 21/11 46; 121 220, pomocz 296; siw 94, siuot 335, 7111211 318; gis 105,
chh 65. Zu den Ausnahmen ist zu bemerken, da neben 24 hi, 2 111 dreimal
hy, einmal y belegt ist, s. dazu Geb. I, 215; hinter Labialen sind wie in
B. Ausnahmen vorhanden und zwar my 4, my 1mal neben 24 mi, je 1 mL
und mi und einmal py neben 4 pi (dagegen nur bi, nur 01 01); nach l
zweimal ly neben 16
ein
begegnet nach
11; hinter Zischlauten
zu 19
mal
einmal
zu

und nach
(nach
ebenso nach
Hinter
und 71 wird ausnahmslos
geschrieben
vgl. chzty 217, tyto 219, zztaty 66; ludy 289, Wadyl 84 und nycz 58,
otnych 136, nykte 22. Dementsprechend auch y, doch tritt der Unter
schied zwischen
und
auch in BM. hervor: thy 97, zzthyzu 210, ftrathy
299, otyathy 300, thy 82, zzthy//chzie 280 und einmal das jngere und unsorg
fltige /tydy 193. dy erscheint wie auch 71 ohne dies
vgl. w/dy 150, /fcody
268 und viny 43, nynye 212 (1mal moczni 293). Nach den anderen Konso
nanten erscheint
als
1.
Hinter Lippenlauten ist das
y, selten
letztere belegt hinter m in mich 97
y); hinter
58,
myzl
myzl 290 (12
in zwich 132, zwim 150, twimi 84, 2001011 284 zwych 281, wy 123 und zwym
302
y); hinter in bch 83, chht 114
bylo 326, zbyli 80
22 y); ferner hinter in myli 79, zbyli 80, pr/LezzlL//al 82
mdly
(36
292, zly 193
y); hinter 011 in pochili 233: zzchyli 234; hinter
begegnet nur
y; z. B. mrahy 27, pohynu 136, mnohy 196, wzywas
211, dary 321. Bei der Wiedergabe von
und erscheint in BM., im Gegen
satz zu
nur yr (Smal), yr (4mal) und einmal yl, vgl. zmyrt 130,
94, zyrdecznye 21, zyrdcze 158 und zzylz 50. -~ Lnge der Vokale ist ge
1,

1,

1,

i,

2,

y,

y,
y

i,

11

ty

t,

c'

11,

L`

9,

by

h,

k,

y,

_r

B,

y,

y,

y,

(1

y, (7
2 y,
y, 1

y,

1,

y,

y,

h,

tL'

j). 1,

11,

y.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

BM. ist zuerst herausgegeben von

XXIV

Einleitung.

nur bei

Konsonanten:

-L'

- und
bezeichnet:
zradn 266 und gij 326.

wird durch

cz und

the' 258,

c'

dobre' 239,

legentlich

pr/ehrub 268, zl 134,

durch chz wiedergegeben, z. B.

in
12, r/ecz 117, nocz 175, tracze 159, vecz 48 (1mal
N.
in
und
chzazz
chzela
chzi
mechzie
161,
164,
vgl.
p. XVI)
188,
W//ecka
165, obachz 24, prechz 31 (Ausnahmen sind nur rozpacy 195 am Ende einer
9,

vecze

czuzch 223,

c'

Zeile und zyrdecznye 21 gegen rozchhznych 299, whrend in B. Beispiele


fr cz
hufiger sind. Es macht den Eindruck, als ob der Schreiber der
Handschrift, von der uns B. und BM. erhalten sind, sich im Laufe seiner

2 (s

2,

f/

Altertmlich ist

r/

y,
y

y,

i,

e,

e',
Ll

f ff

ff

in z. B. crome 59, placala 322, r/ca 79.

fr die Sprache von BM. ist die volle Erhaltung


Charakteristisch
von u nach palatalen Konsonanten,
wobei bemerkenswert ist, da in
den Wurzelsilben durchaus, seltener in Endsilben nur LL hinter dem Kon
sonanten erscheint (s. dazu oben p. XXI) vgl. chzugem 242, lad 25, czuzL'ch
223, Las 25, yLL 40, zemLL 278, Wnu 131, moya 82 und hralLL 17, chulL'LL 182,
myzlLLL 343, zornyu 29, poztatyu 45, 70, miloztyu 47, w//LLL 70, 187, zly//a 101,
lep//L'u 173, mLL/a 259, vzia 209, mecziLL 221, zzlunczu 278, lcza 328.
Parallel der orthographischen Wiedergabe von luft die der Diphthonge
und
d. h. hinter
n ye, y'e, ye z. B. matye 189, chtyelo 66, 43, tyem
340, 247, radye 286, nygdye 55, zudye 320, hnyew 171, mnyel 84,
Sonst erscheint weit
domny'ela 18, verrtye 324 (chtyel 122, dy'ekugem 241).
d,

t,

L'

L'e

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

/,

c'

Abschreibettigkeit immer enger an seine ltere Vorlage anschlo, die wie die
Hss. von Apost.-Leg., Judas usw. wohl konsequent
als chz schrieb).
= in zornyLL
Weiter sind und in der Regel auseinandergehalten, vgl.
z. B. Lne/L' 301, br/ie/ie
29, zem 331, wozem 34, pobeze 269 (aber auch
= 2. B. 19, sL'w 94,
270 und im Auslaut
in ias 103, wies 93) und
seleuie 21; bo/e 297, mo/em 105, ufw 345; mas 61, ius 88, as 137
begegnet
wie in B. nur im An- und Auslaut. Daneben
in Ica/[dy 282 und in dyrzaw
und
werden wie in B. berwiegend streng unter
342, nitle 318).
schieden; fr gilt in 33 Fllen noch das alte zz z. B. zz 84, zzylz 50, zzue
z. B. in
18, zztaty 66, ozzud 139, dopuzztyl 297, chzazz 188; hufiger ist
zobL'e 50, zlow 115, zwe 17, myzl 58, wlazt 133 (daneben auch
z. B. po
/hy/czi 152, oftala 10, chza/to 177, im Auslaut in chzas 75, dnes 89, sogar
in chza//u 276, chza//a 202, pokLL//L'm 238). berwiegend gilt fr
z. B. [fed 207, [/codye 141, W//L'LL 70, lep//L'eho 114, zly/[iu 101 (seltener
z. B. Zep/e 18, chza/to 87, vgl. L. F. 20, 372, im Auslaute sin budes 94, wes
Es ist nicht ohne Wichtigkeit, sich betreffs der Orthographie von
171).
c-; z-z';s-5dasVerh1tnisvon B. und BM. zurGruppe vonApost.-Leg. usw.
klar zu machen: die Grundlage ist die gleiche, aber in der Gruppe von Apost.
Leg. ist sie genau erhalten, whrend B. und BM. schon deutlichen Verfall
und den bergang zur spteren gewhnlichen Orthographie des 14. Jahr
hunderts zeigen, d. h. jnger als Apost.-Leg. usw. sind.
wird durch
ausgedrckt, z. B. uzr/ew 29, r/hacze 39, pohor/e 49, im Auslaut -rs in
LLWiers 102.
vor
erscheint als z. B. ge/t 107, chzugem 242, bogie
56, giezdu 30, gch 138, gny 235, otnge 205 (Ausnahme ist Left 40). Auch
vor Konsonanten: gho 308, gmu 338, gmyety 150. Hierher gehren die
Beispiele neygmas 98, sey gho 177, ney gmage 229, prawoy gmamy 239,
und
z. B. aks 178,
potahmty gmu 249. Vor a und a findet man
Lam 233, yas 320, yaz 235 und ius 88, zmyeu 218, eray'LL 123, ya 40.

XXV

Einleitung.

ye

L'

I,

t1.'

t.

L'

e'

ie

c'

h;

Sonst ist etwa bemerkenswert tbayacze 33 mit dem etymologischen


das nur hier belegte Lam
hpany 235 mit Erhaltung des anlautenden
233; nywchzems 343 im Gegensatz zu jngerem wnywczemz M. 54; die
= z'e in szem 300;
in mor/hem 270;
Erhaltung des lautlich berechtigten
in nocznye 27 und n-, nL'L aus neo-, nea z. B. in
die Erhaltung des alten
nod/tapwe 44 und nadatny 192. Der Vers ist neunsilbig in 194, wo fr
sgeho zho und 233, wo fr vieler einsilbiges vietr zu lesen ist. Der Reim
ist gestrt in 243/4 zmyr/il
neavLer/Ll, wo smieil zu lesen ist.
:

t;

Das Museumsbruchstck
(Zlomek Musejni, abgekrzt: M.),
im Museum des Knigreichs Bhmen in Prag, von Hanka 1828 vom Deckel
eines der k. k. Universittsbibliothek in Prag gehrenden Wiegendruckes
losgelst. Reste von nicht zusammenhngenden Blttern einer in Kolum
nen geschriebenen Pergamenths., etwa aus der Mitte des 14. Jahrhunderts;
es sind
und
zu einem Blatt gehrt.
Pergamentstreifen, von denen das
der vom unteren
M. enthlt 124 Verse.
Der
Pergamentstreifen,
Ende eines Blattes stammt, hat eine Hhe von 10 cm, eine Breite von ur
Streifen,
sprnglich etwa 15% cm; in jeder Kolumne 20 Verse. Der
von der Mitte des Blattes, von dem der
das untere Stck bildet, herstam
2

3.

2.

2.

3.

1.

6.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

z,

I,

ev

7,

8,

eY

ie

(:

ie,

berwiegend ie, ie, Le z. B. zem 62, mezzeez 268, zie 19, boze 32, r/iechz
253, pr/Led 34, ma/e 33, mafie 207, zbo/Le 329, w//e 27, w//Lem 7, obcze 331,
badacze 265, bogie 56, giely 6, gLe 100. Hinter c' siebenmal ie (mechze 165
usw.): obychzyey 250; besonders hinter Labial begegnet ye: hinter e nur
Le (Wies 93, hnyeae 163, viecz 96, eLery
einmal in vyedacze 4 zu 55
ie,
98); hinter zweimal ye, einmal ye in zmyer/i 52, mye 298, gmyety 150
z. B. bye 161, byeha 264, tobye
mie 139, zeme 110); hinter
5mal
z. B. tobe 217 (hinter
ie, Le in opet 255, od/tapLecze 48). Der
83: 11
alte Gegensatz von
und ist auch in BM. noch fast rein erhalten, vgl.
geden 67, geft 107, 346, gens 69, gehe 194, gemas 72
gLe 100, gies 302, moge
onem 57, nanem 168, wnems 192, knema 37: nanye 134,
309; prone/t0
branye 341; w//e 144, w//eho 238, W//ema 189, [/[ 31, leh//e 180 w//Lem
meehzie 165; rfeczi 117,
/[ 292; byr/e 345
mafie 33; chzem 313
zem
136
ziem 62 und zlancze
253;
271,
dr/ewe 224, hor/e 272 mor/ie
dobr/ie
206
298.
Doch
auch
hier
ist
nicht
unversehrt geblieben. Zu
tye/chcze
ist es geworden in mnozi
194 mit Belegen
_und nevrneho
(s. Geb.
aus Apost.-Leg. und Pil.), nach erscheint es in zemenyn 68 s. Geb.
199.
und
schon otationsverlust eingetreten ist in
Wichtiger ist, da nach
seleae 21, Hr/echzenyn 67, hr/echzkym 71 hr/Lechzky 154. Dazu kommt als
altes
als
Besttigung, da in zwei Fllen nach
geschrieben erscheint,
in rachzie 53: ponachze 54.
Der Konsonantismus steht vllig auf
dem Standpunkt von B: 57: ist erhalten; s ist teils erhalten z. B. in hr/Lechzky
154, chzcty 99, chzctny 61 (man bemerkt im Vergleich zu chzzta B. 186,
Zu BM. chzc = c's vgl.
[ B.
eine Abweichung in der Orthographie.
ptaehzctwe Mar. 59, chzctnye Apost.-Leg. P. 75); teils zu geworden, letz
Auch das dialektische
fr ist
teres konsequent in ezo und nycz 116.
vor
belegt: /tacz 23, agi/ezl 25, zcthzcyl 26, mylo/cy 41, angzcy 151,
Lehrreich und das besttigend,
pofky/cz 152 neben hufig erhaltenem
was . . XXII hinsichtlich der Schreibung ey aus altem
gesagt ist, ist
wo
in
der
zmyrtcy 345, zmyrtcy 147,
Vorlage augenscheinlich zzmyrty stand.

XXVI

Einleitung.

mend, ist 2-2,3 cm hoch, 151/2 cm breit und enthlt in jeder Kolumne
Der 3. Streifen ist 4,5 cm hoch, 15 cm breit; in jeder Kolumne
5 Verse.
6 Verse.
M. 1-80 (mit Lcken von je etwa 20 Versen hinter Vers 20, 40 und 60)
enthlt Stcke aus Walthers 6. Buch und erzhlt, wie Alexander nach der
Besitznahme von Susa ins Land der Uxier zieht. M. setzt mitten in der an
feuernden Rede Alexanders ein (Gu. VI, 94). 61 ff. erzhlt den beschwerlichen
Zug durch die Persis bis zum Araxes: zu den Lcken und dem weiteren
Zusammenhang vergleiche P. Lang, L. F. 10 (1883), S. 275-277. .

81-124 enthlt Stcke aus dem

Aufgefunden undv hrsg. von W. Hanka, Druhy nevydany zlomek


Alexandra eskho. GCM. 1828, 4. Heft, S. 109-14 (in Transkription);
ferner abgedruckt in Vybor I, 1085-90.
Mit Kommentar hrsg. von
Koi'inek (ebenfalls transkribiert) zusammen mit S.: esk Alexan
dreidy zlomek Musejn a zlomek Safaikv (Vyron zprva c. k. Gym
nasiav Jindichov Hradci 1870; abgekrzt Koinek). Genau nach der
Hs. von Hattala-Patera; dazu vgl. noch CCM. 1881, S. 137ff.
Zur Orthographie: L' und y werden unterschiedlos durch L und

berwiegt der Gebrauch von y, vgl. deyely 3,


probalel 26,
120, chwyle 62, gych 70, hda/[y 101, boczy 83 und
bbLlo 21, bych 1, my/l 47, nynye 40, kazdy 25. Fr L' begegnet zweimal
i: nhdLe 68, wityez/'ky 70.
erscheint 1mal noch als Lr geschrieben in
terdna 47, 3mal als yr in obdyrzala 58, hyrdo/t 106, [twyrzenye 123 (dazu
das verbesserte pyr/y 83), 4mal als r in mylo/rdna 46, [rdce 92, prwe 72,
Lnge des Vokals ist bezeichnet: gmaa 13, odolaa 16 und
tovrzye 112.
Bei den Konsonanten ist bemerkenswert:
neymyiel 62. (s. Geb. I, 188).
s und s werden durch
und /f ausgedrckt, jedoch gilt berwiegend
fr
s, vgl. [we 8, /obye 24, [trachu 37, pro/ye 30, wy/o/t 13, pro/bu 31, geft 6,
wa/ 2; ff nur in /[ 57, /[ 118, hda/[y 101; dagegen /f = s z. B. in
[ 8, w//ye 17, cva/[ye 16, gmye//e 32, /[ 120, nechczeff 42 (auch
und werden
wfzem 87) und w/eho 1, ovv/em 50, w/ak 71, /hrze/yll 44.
durch cz bezeichnet, indessen ist der Unterschied teilweise gewahrt, da
cY nur durch cz, hufig auch durch bezeichnet wird, vgl. czaku 39, cza/
87, acze 117, peche 24, rzyecz 121 und 7, wyeczy 34, boczy 83 gegen
Bemerkens
pychuce 85, cye/ty 61, lycye 37, vtecy 21, frdce 92, rzkucy 38.
wie
bei
einfacher
W., die hufige Doppelschreibung
wert ist,
Konsonanten:
bby 33, bbLlo 21, pomohll 1, gmyell 71, wyplanull 22, zapomanull 23, probalel
26, wyprawyll 27 (vgl. auch 44/5, 109/10), przyekoppL 14.
y ausgedrckt,

doch

ngz

-I

Sprachlich

L'e

steht M. auf derselben Stufe wie W. Der Diphthong iu


ist berwiegend erhalten: geschrieben v in ; 85, wzdy/[vce 84, w//v 106;
iu in zdiu 18, hraliLL 38, liud 49, neprzeteliu 101; LLL in lLud 60, gLuz 23, lLudy
erscheint er nur
74, gmagLuczy 37, dyegLLL 78, /pyegLu 79; umgelautet
in prony 52 und wyeczy 34 (also wie inW. nur in Endsilben). ev und
sind in den meisten Fllen erhalten, z. B. /yem 27, lzye 21, meche 25, radcye
28, przyenadyegye 33. Daher die Erhaltung der alten Gegenstze von
1,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

die Erzhlung vom Tode des


Darius, die lckenhaft ist, da von dem Blatte nicht nur der obere Teil
fehlt, sondern auch zwischen dem 2. und 3. Streifen (nach 85, 96, 102,
M. 81 setzt Gu. VII, 238 ein;
118) einige Verse verloren gegangen sind.
s. ber die Lcken P. Lang, L. F. 10, 285-86.
7. Buch,

XXVII

Einleitung.

und (ie) in z. B. geden 5, 89, ge/t 6 : gegye 32, krtgye 67; k nemuze 102:
zanye 31 (freilich begegnet auch schon pronyez 4); wf/e 53, w//emz/L 16,
ow/em 50, wy/[e 120, gmye//e 32 : w//Lech 18, w//ye 17, waffye 16; wzdwyze
96 : zyel 7; wnywczemz 54 : peche 24; frdce 92 : eye/ty 61 (beachte aber
lycye 37). Geschwunden ist die otation in mecze 108; przed 79, zrzenym
92, Hrzeh 89, hrzeczhemu 100, [hrze/yll 44, przyprzew 94 (neben rzyecye
78, rzyecz 121, vzrzyew 96, przLe- 73, przyed 36) ; /lowcze 86 und in neprzetela
101 (ie zu vgl. aber przyezny 123).
Im Konsonantismus ist bemerkens
wert die durchgngige Erhaltung von 6s z. B. c/oz 8, c/o 103, c/na 36, dye
dycz/two 53, c/ty 104.

Bruchstek safaiks (zlomek safaikv,


Knigreichs Bhmen

des

abgekrzt

s)

7.

Das

im Museum

in Prag, von Safai'ik vom Deckel


2

eines Buches losgelst, sehr schlecht erhalten, stellenweise schwer oder


Kolumnen geschriebe
gar nicht lesbar, Reste des Doppelblattes einer in
nen Pergamenths., etwa aus der Mitte des 14. Jahrhunderts. Es sind
Streifen verschiedener Gre und Form, die inhaltlich ein Ganzes bilden.
Der
Streifen, etwa 21 cm breit, 0,9-1,1 cm hoch, Zeilen in der Ko
lumne mit darber sichtbaren Resten einer 3. Er stammt von einem Doppel
blatt, doch fehlt die Hlfte des
Blattes (1b und 2a), so da nur 1a, 2b,
3a-4b berliefert sind.
Der
Streifen 20 cm breit, 2,8-3,2 cm hoch,
unmittelbar an
Zeilen in der Kolumne, d. h. die Verse
anschlieend,
38, 1621 (hier ist das Pergament zerfetzt und rechts abgerissen, so da
die Zeilenenden fehlen), 29 mit
folgenden unlesbaren Zeilen, 39-44,
54-59, 70-75 (wo wieder nur die Zeilenanfnge erhalten sind) und 80-85.
Die
bei Hattala-Patera 93ff. sind
Zeilenenden
Streifen, etwa 20 cm breit, 3-3,3
heute mit Papier berklebt.
Der
cm hoch, unmittelbar an
Zeilen in jeder Kolumne; es
anschlieend,
fehlt die Hlfte des
Blattes (3b und 4a), auerdem fehlen die Zeilen
von 1b und 2a.
endervi resp. die Zeilenanfnge
S. steht uerlich
und innerlich M. am nchsten, ohne da aber
die beiden Bruchstcke von einer Hs. stammen; jedenfalls rhren sie nicht
von einem Schreiber her. Besonders wichtig sind in dieser Hinsicht die
lateinischen
am Rande der tschechische
Verse in M.
Inhaltsangaben
und
der Ausgabe. Auch am rechten Rande
(vgl. die Anmerkungen
von
67 stand eine solche, die aber nicht mehr lesbar ist).
2

1.

2.

3.

y-y-u-elu-a-a
2

6 2. 1.

S. S.

Das Bruchstck istvherausgegeben nach der Hs., in Transkription und


mit Anmerkungen von Safaik, CGM. 1847 (wieder abgedruckt in seinen
Sebran spisy III, 336-342, abgekrzt: Safarik). Zusammen mit M.
von Koinek (o. p. XXVI). Nach sorgfltiger Reinigung und chemischer
Untersuchung von Hattala-Patera, deren Text so der endgltige ist,
den Bericht in ihrer Ausgabe p. V.). Von
ausgenommen Vers 67
Prusik mit einigen neuen Ergnzungen der korrupten Verse.
(s.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(s.

Sonst verdient Erwhnung die Erhaltung des Prfixes wz- in wzdwyze


96, wzdy//vce 84, wzplodyl 120; des Unterschiedes von s- und z- in /zyely
2, [lewe 19, [rzebrzymy 20, /hrze/yll 44, [bozen 102 und zpro/ty 41, ztrata
54, ztratye 57, zpro/trztela 31 (aber schon zne/ty 99); die Erhaltung von
tdy 77 und z = 2 86. Wichtig wrde pomluwym 97 sein, falls es 1. Sing.
wre
Glossar).

XXVIII

Einleitung.

9. Buche Walthers und erzhlte zuerst (vgl.


nach Indien und den Zweikampf mit Porus
den
Alexanders
Zug
1-36)
IX,
203-325),
ber
den in S. lckenhaften Gang der Handlung
vgl.
(Gu.
Lang, L. F. 10, 299-301 (vor Vers 1 stand etwa naskytl se mi neptel).
Es folgt die Schilderung, wie Alexanders Khnheit durch diesen Sieg
wuchs, und wie er alle Lnder zu unterjochen wnschte (S. 37-51 vgl.
Gu. IX, 325-40). Nach S. 51 war erzhlt, wie Alexander ins Gebiet der
Sudraker kommt; bei der Belagerung ihrer Stadt setzt S. 52 ein (bis 75
= Gu. IX, 346-453 s. L. F. 10, 398-400). Der Schlu 76-91 (wo zwi
chen 77 und 78 eine grere Lcke anzunehmen ist) beginnt die Erzh
lung von der Heilung Alexanders durch Kistobol (Gu. IX, 465-476
vgl. L. F. 10, 400).
Zur Orthographie: L' und y werden durch y ausgedrckt, vgl. przy
2, sy 8, gych 7, /koczy 7, mlawy 36, my/tra 77 und my/ly 1, by 4, lewy 2,
j' erscheint als yr in
[ 84, ryehle 8, mrahy 41; L' nur in Indyen 13.
/yrdczie 1, ztyrly 64 : zmyrly 65, /myrty 78, [myrtedlna 86, aus r in yr korri
giert in twyrdy 12, hyrdy 13, als r nur in podrzyety 85. s und 5 werden
durch und ff ausgedrckt, jedoch ist // = 5 hufiger: /yrdeze 1, /tranye
12, my/ly 1, o/adem 15, g/a 7, eza/ 85 und g//a 34, [koda 10, w/yeeh 44,
chcze/ 80 und [traf/y 46, w//ah 59, w//e viermal, w//ak 59, wef/ 46, bogy/f
78 : zhogy/f 79. und cY drckt cz aus, vgl. [yrdcze 1, [koczy 7, weezye
90, gmagLaeze 8, moez 38 und ezynyeeze 10, oczyla 49, acz 80, rzyeez 36. Nur
eines Konsonanten
begegnet nur in
ezcye 54 mit . Verdoppelung
v

Inhaltlich gehrt S. zum

zpalyll

51.

Sprachlich

S.

5;

L'e

8,

steht S. ungefhr auf derselben Stufe wie W. und M.,


jedoch ist der Umlaut von L'a zu L' etwas weiter durchgefhrt: giaz 22, [loga
68, lLad 3, lLadye 60, 65, lLadem 84, gLaz 81, 82, yaz 35, gmagtacze 8 und
-gmagycze 66, wnyz 60, hraly 27, 83 (Vok.) und 66 (Dat.), wyet/y 89.
und
sind berwiegend erhalten z. B. /yeha 68, [Le 39, [yem 81, poprzyety
84 und es fehlt die
otation nur in: hrzec(zhy) 19 (neben przLe- 14, ezrzyew
20, rzyeez 36; daher auch schon rzyebrzye 64
rzebrzymy M. 20), przyeze/t
44 und [ 31 (neben fyrdcze 1). Deswegen ist der alte Gegensatz erhalten
in ge/t43 gehoz 50, negeden 13, ge/eze 26, znogem 23
gyez 43; knema
21, (pro)nezt0 37, mene 41, kone(m) 21, ohnem 48, ranen 34, oplanen 35
konye
20, [otnye
w//e viermal, W//em 40: w/yech 44, (w)/ye 38; fem 81
Im
Konsonantismus
ist bemerkenswert die Erhaltung von
81.
/yem
56 und es, vgl. ge/cze 26 und c/oz 47, e/ty 35, nyc/e 33, nyc/ 41.
Sonst
ist bemerkenswert, da wz- einmal schon als z- erscheint: zpomyna 56 neben
wzbaoh 28, wzwody 22, wzmlawy 27 und der alte Aorist hbe /ye
noch erhal
ten ist (sonst hna se').
y
Metrisch ist 9silbig
und 89, wo vpadnes zu lesen ist.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

S.

Abkrzungenl.
Aesop. Baw. = Der

alttschechische
Aesop der Baworowski-Hs. hrsg. von
Loris. Prag 1903.
AIX. R. = Die alttschechische bersetzung des Alexanderromans hrsg. von
Prusk, Krok Bd. 9/10.
Apost.-Leg. = Das Bruchstck der alttschechischen Apostellegende (hrsg.
von Flajshans Nejstar pamtky. Prag 1903).
Arch. = Archiv fr Slavische Philologie hrsg. von V. agie. Berlin 1877ff.
Arno t Baw. = Das alttschechische Lied vom Herzog Ernst der Baworowski
Hs. hrsg. von Loris.
Athenaeum = Athenaeum hrsg. von Masaryk und Kaizj. Prag 1884-93.
Cestop. Mandev. = Cestopis t. zv. Mandevilla hrsg. von Simek. Prag 1911.
Com. oder Comest. = Die alttschechische bersetzung von Peter Comestors
Teil I hrsg. von J. V. Novk. Prag 1910.
Histgria Schglastica.
v
CM. = Casopis Ceskho Musea. Prag 1827ff.
Celakovskjf Dodavky == Dodavky ke Slovniku Josefa Jungmanna. 1851.
Dal. = Die Reimchronik des sogen. Dalimil hrsg. von Jos. Jireek. Prag 1878.
Div. Klem. ed. Macha] = Klementinsky sbornk her velikononch hrsg. von
Mchal, Staro. skl.
D iv. Vit. ed. Mchal = Svatovitskj'7 zlomek, hrsg. von Mchal, Staro skl.
Geb. I; III, 1, 2 = J. Gebauer, Historick mluvnice jazyka ceskho. I
(1891); III, 1 (1896), 22 (1909). Prag-Wien.
Gebauer Sl. = Slovnik starocesky. Prag 1903ff. I (1903); II (letztes Heft
1913 bis netbalivost).
Gu. = M. Philippi Gualtheri ab Insulis, dicti de Castellione, Alexandreis, hrsg.
von Mldener. (Leipzig 1863) [von den daselbst zitierten Hss. und Ausgaben
benutzte ich die Erfurther und Gothaer Hss. und die Ingolstdter Ausg.
abgekrzt Erf., Goth. Hs., Ed. Ingolst.]
H eil. Geist = Das Bruchstck der alttschechischen Legende vom Heiligen Geist
(Svaty Duch) hrsg. von DolanskjY L. F. 20, 379.
Hrad. Ruk. = Hradecky Rukops. Hrsg. von Patera. Prag 1881.
Judas = Das Bruchstck der alttschechischen udas-Legende, abgedruckt von
Patera, CCM. 62 (1888), 91.
ungmann oder Jungm. = Slovnik esko-nemecky. Bd. 1-5. Prag 1835-39.
Kathar.-Leg. = Die alttschechische Katharinenlegende hrsg. von Spina. Prag

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1913.

Klem. Ps.

oder Z.

Klem. =

Zalti' Klementinsky hrsg. von Patera. Prag 1890.

Kott = Kott, (esko-nmeckr slovnlk. Bd. 1-7.


Krok = Krok hrsg. von Prusik. Prag 1887-1899.

Prag 1878-1893.

Laurin Baw. = Der alttschechische Laurin der Baworowski-Hs.


L. F. = Listy filologick. Prag 1874ff.
MVG. = Miklosich, Vergleichende Grammatik der slavischen
1-4. Wien 1868-83.
1

ber andere

Abkrzungen

siehe

die

Einleitung

hrsg. von Loris.


Sprachen.

passim.

Bd.

XXX

Abkrzungen.

Staro. skl. = Staroesk skladby dramatck pvodu liturgickho.


Prag 1908.
Mam. B. = Mammotrekt vom Ende des 15. Jahrhunderts hrsg. von Flajshans,
L. F. 20.
Mast. =,Mastiki hrsg. be'i Mchal, Staro. skl.
Meillet Etudes = Meillet, Etudes sur ltymologie et le vocabulaire du vieux
slave. Paris 1902/5.
Otc. = Starocesk `z'ivoty svatych otcv hrsg. von Smetnka. Prag 1909.
Pass. = Die Stcke der alttschechischen bersetzung des Passionals aus der
Mitte des 14. Jahrhunderts, an verschiedenen Stellen herausgegeben s. L. F.

Mchal

1I., 261.
oder

Pil. = Das Bruchstck der alttschechischen Pilatuslegende hrsg.


von Dolansky, L. F. 20, 375.
Prusik Pram. (auch nur Pram.) = Prusik, eskj'ch Alexandred rymovanych
pramen a obapolny pomr.
Prag 1891.
Rajhr. Sl. = Slovnik Rajhradskj7 hrsg. von Hanka, Zbirka nejdvnjsch slov
Prag 1833.
nik latinsko-eskych.
Shornik filol. = Sbornik filologicky. Bd. Iff. Prag 191011'.
Ulr. v= Ulrichs von Eschenbach Alexander hrsg. von Toischer, Tbingen 1888.
Um. St. = Umuceni Pn, Zlomek Stitnho, abgedruckt in Vyhor I, 752.
Vit. = Svatovitsky Rukopis hrsg. von Patera. Prag 1886.
Vondrk S. Gr. oder nur Vondrk 1, 2 = Vondrk, Vergleichende Slavische
Grammatik. Bd. 1/2. Gttingen 1906/8.
Vybor ode; Vyb. = VbOr z literatury esk. Bd. I (Prag 1845).
Das Bruchstck des alttschechischen
Marienlebens,
Z. Mar. = Zivot Mariin.
hrsg. bei Flajshans Nejstarsi pamtky.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Pilatus

Inhaltsangabe.

seite

Einleitung .
Abkrzungen

Text.........
St. Veiter Bruchstck
Neuhauser Bruchstck

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

.
.

Das Bruchstck
Glossar

Safariks
.

54

32-

38

1-

Wiener Bruchstck
Budweiser Bruchstck .
.
Budweiser Museumsbruchstck
Museumsbruchstgk

IX-XXVIII
XXIX-XXX

.
.

39-

.
.

41465153-

31

40
45
50
52
54

55-166

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

St. Veiter Bruchstck.


Hic incipitur Boemicalis Alexander.

[1b] Genz zeymene byl wyehlaffny,


gehoz 1 tak yafny
ze gmu bylo wfyeczko znamo
wzemy, vmorzl, whwyezdach

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

10

15

ZO

ale ze owffyem

neb

35

40

45

50

vfylno

czlowyeka mladeho
znaty wrozkoffy chowaleho,
wtoho myff'ly Wezdy bluzi,

ny

gye

A kdyz

kdy

czele

pofuzy.

55

ten wnyeczem bludy,


gyenz fmyi'lem wfyel nawfye lydl,
[2] acz fye kde vmych flowyech po

tknu,

fnad mne pron Wtom nycz nedo-

tknu;

neb ffem prziednym

tako maly,

flunczem

woffcztyena

60

myelka

przieilmorzihm

Wfak ffyem to zmladoftl flychal,


gehoz ffemffye wzdi vftlchal:
tu myfl magy mnozl lyde,

ze tak brzo zle pofudye


Wtom rziedko wynde zprzifflowye:

gedny proto

czyeftu

25

przied

fw eczka

tamo,
ten wfak tfftweru wyecz wyczlta,
gez przled geho fmyflem fkrlta:
firdcze
Kak mam, prawye,
radne,
wfak mam trzy wyeczi nefnadne,
pak owfyem cztwrte wyeczl
fmyflem nemohu doffyeczl:
kdez ffye czlun v wodach plazi,
akdez had pofkalach lazi,
kdez orel wftupi Woblaky.
Kto ma tako fwyetla zraky,
by mohl ty czyefti poznaty,
ande fye kazda potraty?
Iakz ta trogye wyecz pomyne,
tako gich fled pohyne.
trzy czieftl znaty pylno;

iakz prziedelwem zwyerz vftah,

nepochwale,

ze, mayucz fmyfla vmale,


ne rozumyegycz fkladanye,

czuzye flowa brzo wzhanye;


druzl take, gyez neprziegy,
ty fye fnad fwyetle newfmyegi,
wobecz mych flow fnad pochwale,
a yakz otstupie dale,
czoz nayhorfyeho wyedye,
o mych flowyech propowyedye;
ty przezen magy nawezrzieny,
affrdcze wzdy zloby myeny;
oblyczey magy pokoyny,
amyi'flcze wzdy zada woyny.
ffye wffye bez dywa dyege:
ktoz kak vmye, ten tak pyege;
krrt wdobrich lukach rad ryge,
Wlk na owcze rad wzdy wyge,
tez zawyftywy zloby tyge.
A wffak, acz wczem moge flowa
zbludye, przlezen gest wzdi hoto
wa,
czoz by fproftneho wydyela,
by to fwym plaftyem zaftrzlela.
Proto, ktoz chcze, ten pochwaly,

26. wfyel
18. gye.
19. ZLLr Interpunktion s. LF. 12, 269.
31. a ist
28. t in nedotknu ber der Zeile nachgetragen.
Metri causa zu streichen; flczem. 36. Zwischen 36 und 37 fehlt ein Vers,
etwa kda kto co ucini v nove. nach Ga. Vorrede cum in auribus multi
tudinis aliquid novi recitatur (s. Krok 6, 337,' LF. 14,40). 46. Vor nay
56. tez
ist nahy gestrichen.
48. Ny, lies ty = 43 mL't Vybor; LF. 9, 104.
strich JL'r. Metri causa.
16. fy.

wol

= vzsel.

T r

a u t m a n n , Alexandreis.

St. Veiter Bruchstck.

[V. 152144.

komuz porucze { wyeczi?


Nenyet nycz tak protywneho,
105 iakz neprziezen czlowyeka
fweho;
65
neb ma oto potaz fnadny,
ktoz geit wkterem domu wnadny,
ftogye,
ten moz ,kdyz chcze, byty
aneczftnych fye nych nebogye,
feho
okraly, cszty
fwyeta,
zradny.
By kral wfmutcze ywzalofty,
gefto wty czafy ofwyeta.
110 pycze poruczene czftnofty,
Kral Philypp byl wzemy rzieczky
aszye fwe rady dolozi,
70 muz flowutny weczfty fwyeczky;
przied tyem fye hradem polozi.
Kratky czas toho wynyde,
pofwem prawu myfye zenu,
az kral Philyp fwyeta fnyde:
wzbozi, weczfty porozenu;
115 zradu
to neprzietel doby,
Olympyas tak flowyefye,
owffem dywne krafy byefye.
fmalem lydy krale poby.
75 Daru ma otboha
Ach czlowyecze, kak { krzlwy,
mnoho,
kak gffy fwey hofpodie lftywyl
kdyz czftnu zenu darzi' koho;
Gehozty czeft wzdana wffaka,
[2b] ktera z zalozenye kazny,
120 genz ottebe wyeri czeka,
tey netrzieba czafte bazny.
Vftaly rad pytye faha,
toho hlawy twoy mecz lakal
80 zefchlym
lukam czaffna wlaha,
Knyez Allexander wtu dobu
czftna zena muzi prziedraha.
fpade v welyku fyrobu.
toho
krale,
Powfye czafy
Otczyka yuz neymyegefye,
125 matky take newydyefie;
gez pokoyny lyde chwale,
rzyecsza zemye vmyrzie ftafye,
gedno myefye myftra fweho,
8 0' neprzatel
fye nycz nebafye.
[] naywyeczeho fwyeta feho,
gemuz gey byl kral poruczyl,
TehdT przigide czftna hodyna,
kralowa porody fyna,
by gey czfty, mudrofti vczyl.
130 Myegefye
Allexander wzdyechu gemu.
wfobye { mlady,
rob
czftnemu;
fyn
kralewy
neumye ffobye daty radi.

90 nebo by yuz
Neprzietele wfydy wftachu,
nate)r dobye,
iakoz mu trzieba poffobye
fwogy onyem nepodbachu.
byefye oftawyty hlawu
Tak ffye zemye zhuby wfyeczka,
135 gez prwe byefye plneczka.
fwey dyedynye naoprawu.
Tehdyi pomalem czafye
Neby dofty ot blyznych horzie,
95 kraly
zla przlhoda ftafye,
az yfone ftrany morzie
kral Darius lydy wyfla,
pronyz vpade wofldlo.
Poffla zenu wgyne bydlo,
gyze tu zemy bez czyi'la
11.0 zbawychu
a ten, yenz gy prowodyefye,
kazdeho dobra.

tak flowyefye
Ktoz czo moze, ten to pobra
Pauzonyas
100 wzem ffobye
protywnu radu,
konmy, fkotem, zbozym, ruchem,
zawrzie fye { 1` hradu.
gehoz kto nefllchal fluchem,
Ktoffye moze toho ftrzleczi,
lakz, czoz czyzy nepogechu,
neprzietel

tenffye oddali.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:13 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Iaz naty gyftye nechczi dbaty,


chczy zyewnye wyedyety daty
tyem wfyem, kterzyz pocszty

63.

Iaz

zalozenye

ist Wol

(s.

66. nych = nic.


77. Kteraz
rzyecsza ist f ber der Zeile nach
ist das erste zwischen d and e ber der Zeile
Tehdyl = tehdT i. 114. fwyeta = s svta mit Jir.

Metri causa za

LF. 12, 269).


In dyedynye

93.
getragen.
94.
nachgetragen.
139. ze (s. LF. 14, 251).

84.

140.

streichen.

In

Vor dobra ist prawa gestrichen.

V. Msi-223.]
11.5

to wfye

St. Veiter Bruchstck.

ponych

fwogy

wzyechu.

185

Kdazto bude wzlem pobyeda,


nenye kto czo powyeda,
gedno kazdy: Horzle, byedal

Hic soluebatur

tributum

Cesari.

Gyz zemye vporobye ftafye


azamorze dan dawafye;
neb ten byefye geftye dyetye,
wgehoz gye ftaty ofwyetye,
newyeda, czo zdyety ffobye
wtey ftrafty, wtey porobye.
155 Tak wzdy bywa wtaku dobu,:
kdyz hlawa wftonye mdlobu,
vdy fotnye wladnu ffobu.
Tyech let zemye welmy zhynu,
az knyezeczye mladoft mynu
160 afmyfla wyecze przlftupy.
Kdaz zdyetynych let wyftupl,
vrozomye dobrzle tomu,
zlo vporobye byty komu.
Snad mozefye tak gyz gmyety
165 druhe leto podefety;
vzrzle, ze zemye porobena,
nyeho dobreho zbawena,
pocze kfobye fam mluwyty
rzka: Ach, kda geft tomu byty,
lakz bych 1a fwoy kon okroczyl,
fweho wraha krwy vtoczyl
fylnu ranu meho mecze
tepruw byl bych tu bezpecze
toho, genz my otcze pobyl,
175 1 gens mu zemy porobyl.
[3b] ,foy Neptalabowo plemyel
mnyecze wyecz tak, nezwole mye
kralem protaku nezrodu.
Boh my neday tu nehodu
180 dele offobye fflyffyety,
radyegy bych chtyel vmrzletyl
To mluwyefye, hroznye lkaye,
na fwu zaloft fpomynage,
lakzto lwowy ftyenecz prawye,

190

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

150

- -

195

200

genz geftye nenye naftawye,


agenz geftye netwrd wnohi,
ny mu doffel zubek mnohl,
vzrze nyekde ftado wolow,
wfak pochcze knym fhory dolow;
nemoha te moczl gmyety,
ftana ypoczne tam chtyety;
czoz nefkona, nanyez myeny,
wfak to pokaze wfwem chtyeny.
Tehdy myftr flyffaw rzyecz taku,
wyda wnyem mocz negednaku:
Wyz1, wecze, moy knyezycze,
ze gyz dofty znas czfty lycze;
dobreho gffy zalozenye,
nyczty tak fllneho nenye,
bytoho nemohl doffyeczi,
acz budes me rady ftrzieczi.

Hic docet magister Alexandrum.


Pofluchay mne tuto ffada,
tot geit moge prwnye rada:
gmyeg dwor fwoy po knyefky
205

210

215

220

wnadye,
fwe flechtycze gmyey wfwey radye;
chowayi'fye obogetnykow,
hofpodnye czfty proradnykowl
Ty toho gffu obyczege:
oko fye gych wezdy fmyegie,
lazyk gmagy wnyz mecz wffobye,
genz ffecze ftranye naobye.
Zehlapieho rzada nykoly
lgednoho wczeft newoly;
nebo chlap kdyz yeft powyffen,
nefnadnye bude vtyffen:
zle kolo naywyecze fkrzlpa,
maly had naywyecze fypa
achlapye naywyecze chlypa.
Afpis flowe hadek geden,
ten yeft tak welmy nezbeden,
iakz nedba ygednyech kuzel,
hlawu ftahne yako Vzel;
kdyz kto kuzly ktye gey gyety,

gestrichen, fwogy links am Rande nachge


athar. Leg. 138 f. (s. Krok
163. zlo = zlo vgl.
7,260).
175.1nterpankti0n von 171-75 nach LF. 9, 105 f. (anders Krok
178. nezradu.
199. neho (den
176. neptalabomo.
, 338; LF. 22, 478).
ist kdy
filneho.
201.
Ver
ftrzleczl
das
vorausgehende
Schreibfehler veranlate
216. Ze (s. Krek 6, 340).
220. Vor ten L'st
212.Zchlap1echo.
gestrichen.
Tek gestrichen.
223. ktye wol = chce.
145.

Lragen.

Vor wzyechu ist


161. zdetynych.

czizy

l*

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

St. Veiter Bruchstck.

[V. 224-303.

ten yeft nehoden fwe wrfy.


[4] nemoze nyczfe profpyety;
225 gedno vcho kzemy ftuly
Potom, moy knyezycze, wyez to:
adruhe chwoftem zatuly.
acz kde dobudes myefto,
A takez chlap kdyz bude wyffy,
dobytek, poklad wybera,
270 wfyeczky fwoge lydy zbera,
dobrzie flyffye, wfak nef'lify.
Kterziz potok woden bude,
otplaczyz kazdemu myle
ten ffye wzdy wyecze zahude
podle fkutkow, vfyle.
qu w'fluzbye nynye otplatka,
ktera
nez
hluboka rzyeka,
gefto fyrocze wytyeka:
[4b] ze hofpodnye myloft wratka,
275 zleffye brz nez dobrzie zraczy;
takez chlap kdyz ohohatye,
kdyz fyedy, dany neplatye,
lakffye zmraczna nebe zmraczy,
23 5 dobrze
znaw, wfak nepofna tye.
takfye hofpoda rozpaczy.
Awfak ktoz gma dobre nrawy,
Znad gffy chud, ze neymas daty;
ktolyz geft fwe wyeri prawy,
vczcszye Wtom rady chowaty:
280 kdyz dobudes, tehdy daway,
nebo acz y pokolenye
a kdyz neymas, obyeczeway.
nyekteri zbozneho nenye:
240 wfak gffu doftoyny czftnofty,
Lekarz wzdy gma czaku kffyeczy,
kdyz dbayu omudrofty;
ptak rad flyffy, kdezto fkrzyeczy,
neb naywyeczfye flechta tu gye,
fluha wyerzi flybny wyeczy.
kdez fmyffl nrawy okraflyge.
Toty napofled powyedye,
Slechetny fczep bywa fplany,
genz ktwey czfty naylepfye
245 kdyszye
ftarl pen oplany:
wyedye:
tak zchuzfych byuagy pany.
wrozkofy fye neoblozyg,
Kdyz zbozye neb fmyfla nenye,
vpanofty neumnozyg;
acszye Wtom dwem neoftrzyezes,
wflechtye bude porufenye.
290 fam fye tyem naywyecz
A paklyfye kdy to vda
fwyezes.
25 O vtazowaty tobye
Plodu neda mokle pole,
ffuda,
a czeft y wrozkofy wole
prodar neprziewraczuy prawa,
lakz yuz pohrzyechu fye ftawa.
neffedy nagednom ftole.
Kteruz ftranu penyez ffudy,
Gyuzty wfyczku radu kraczy,
295 wgedno flowo fye nawraczi:
druha fye naprafdno trudy,
25 5 negeden fye tyem
obludy.
mylofrdden bud knewynnemu,
lehek
Bud
naywyecze kczlowyeku fwemu.
proty chudemu,
Chowayz twrdye moge flowa,
protywen bud protywnemu;
budet fluzba wzdy hotowa
nenyet nykde tako tuhy,
300 aweczty wzdy obnowa.
chczeffly, budes gemu druhy.
26 Przyedzaftupem
prwny byway,
i'Wych fye lydy nepokryway;
Hic consentit magistro Allexander.
akdyz tyto vzrzye twogy,
On tu radu przlge myle,
tu rad kazdy tobye ftogy.
Kdyz paftyrz przied wlkem frfy,
Wftupy frdcze kewfy fyle;
26 01 toho fye ftado rozprfy,
neb yakoztu fmyftrem ftafye,
227. Metri causa ist A zu streichen (aus 226 in den Vers geraten).
244. Vor Slechetny ist Ch gestrichen.
232. wyteka.
238. gye (vgl. V 18).
250. vtaz. = vztazovati (P).
262. H. und Vybor lesen fr
260. bywal.
kdyz tyto kdyz toto; LF. 12, 271: kdyz te tu; Kroh 6, 342: kdyz ti to.
272. Lies i sil (Kroh 6, 342) oder a sil (H,
263. ftogy = sstoji.
286.Vgljib)
tey
284.
fluha ist vor h ein c ausgekratzt.
273. nynye = nenie.
(Verbesserung im Vyb.). 290. tye (Verbesserung im Vyb.). 292. czeft
wrozk0fy (s. Krolc 6, 343). 296. knewyemu. 298. twrde. 303. fmy'ftram.

In

v. 304-385.]

305

310

St. Veiter Bruchstck.

tako fye mu gyi'tye zdafye,


gedna ftrana,
mu
nebyla poddana;
by
nebo obrowe frdcze gmyegefye,
kakz koly dyetatko byefye.
Trn ffye zmladu oftrzye puczy,
fam fye wnady ftyenecz ruczy,
flechta fye wzdy keczty luczy.
ze nenye wfwyetye

Hic

Rex

Allexander

350

coronatur.

Geft Koryntus myefto dawne,


wfy weczfty welmy vprawne,
krzyeczky zemy yako hlawa,

355

Potyech ftachu malem dale


Wftranu podle fweho krale
gynofye, rytyerftwo mlade,
gymyz geftye mladoft Wlade;
ty czoz neuczynye mudrofty,
to oblepfye fwu rychlofty.
Awffak przyedftarymy tyemy
itake mladfymy wfyemy
Aryftotyles ffedyei'ye,
genz tehdy kralew myftr byefye,
fweho myftrowftwa vzywagye,
brzyeczftanowy wyenecz magye.
Ten gmyegefye nato znamenye,

ze ponyem wyeczfyeho nenye:


lakz ffye brzyeczftan wzdy zelena,
wnyem dyegye poprawa.
tak ho mudroft powyffena
Iakoz fwyedczy pyfmo fwate,
nebude wyecz polepfena.
bylo to myefto proklate;
360 Tehdy kral mezy nymy ftogye,
ale fwaty Pawel potom
mnoho
truda
otom,
wezrzyew narytyerftwo fwoge,
poymyel
320 lasztu kaczerftwo
nefnad bych mohl wylezety,
zatratyl,
lakz tyem pocze weffel byty,
pobozye lydy obratyl.
tak flechetne lydy gmage.
Tehdy Allexander knyezye
[] 1` 1` rytyerzftwem potyeze, 365 Stafye wfye pecze neymage;
neb acz by byl tak pokogen,
ofypaty fye tu kaza,
325 wewfye
la'alowftwo fye vwaza.
by nedbal ygednyech Wogen,
awfak take lydy gmyei'ye,
A kdyz geho offypachu,
okolo
ftachu,
nyeho
wl'yczkny
pronyez drz byty mufyefye.
370 Wten czas taczy dny byechu,
ale wi'akoty nayblyzye
wnychz wfye offenye ktwyechu:
pozyte rytyerftwo, gyze
330 wfy zemi'ku wyecz vprawychu,
zyto, wyno, drzyewye, trawa,
a gyz geho rada byechu.
[5b] kazde podle fweho prawa.
Allexander czai'a toho
Ty bydlechu vpokogy,
375 febra lydy owfyem
ze ffye yuz nehodyechu kbogy.
mnoho,
a kdys fye nawoynu wybra,
Bye obyczey czafa toho,
335 lakoze vzrziechu koho,
wfyech lydy pyet tyffycz febra.
Gedne byechu wfy te wole,
wfwey
mladofty,
genz byl dobry
a yakz doffe] ftarofty,
lakz, kdy wyndu na pole,
380 dobrzye
by zato przifahl,
dano mu zbozye tolyko,
ze bratrow zaftup wytahl.
dofmrty trzyeba kolyko.
qu malo zapenyez zlatta,
A yakz yey rada nauczy,
neb na kohoz fpadne ftrata:
fai'tupy lepfym poruczy,
tak genz zaftup oprawyefye,
Zawrzy przyednym, dyegy,
385
zftyech zewfyech geden nebyefye,
wrata.
ze ffye

I n dyetatko

ist das t vor k ber der Zeile nachgetragen.


319. mnuho.
346. wlde.
svym (mit Vyb.). 328. wfakoty = vako ti.
ne ad hat die Hs. s. LF. 11, 62. -wylezety wohl = vyliiti nach
H., Vybor and Arch. 10, 588; nach Krolc 7, 261 vylotiti. 372. drzyewe.
378. wfy te lies Wol mit Pras., Grim-Pelikn wfytey d.
vsitci (vgl. 1236).
380. przlfahal.
308.

323.
362.

L'.

315

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

345

[V. 386-464.

St. Veiter Bruchstck.

390

395

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

40 O

by nebyl ftar let pyetydczat


nebo naywyecze feftydczat.
Iakoz gych ftarofty byechu,
kdyz kbogy pogedyechu,
by kto tehdy patrzyl nanye,
zagyfte przyfahlby zanye:
ne rytyerfku gffu poftawu,

[6a] Woy fye pocze hotowaty


426 achtye myefta dobywaty.
Tu fpade ftrach lydy nawfye;
ftarzyeyfy fye potazawfye
rzechu: Doftupym wfye fkody,
430 neprzymemly
fwe hofpody.
nylnofye wzwodu braty
ale wfy kiiyeszu vprawu.
afye oftnowy fpyeraty,
Ktomu kczy powyedyety:
naywyecz wzhozpodu ftaty.
Protoz tu radu wzemfye,
gmyegyefye tyfyczow trzydczety,
435 krale
ato wfye pyefyeho lyda,
fmylofty przygemfye,
dobychu wyeczne twrdofty,
gez nehledachu klyda.
Kazdy tyech oruzye gmyechu,
by neopaczyl gych hrdofty.
hraly, mecz, puklerz neffyechu
De juramento facto ab Allexandro
azelezny klobuk ktomu,
hlawy ftrzyeha yako wdomu,
pro nuncis interfectis.
kabat twrdy nebo platy;
Kdyz fye ftyem myeftem vmyrzy,
mnohy proty doffe] ftraty.

Hic Allexander

surgit
tionem.

405

ad expedi-

Wten den, Allexander kdyze


nawoynu fye fmoczy zdwyzye,
wfye fye rzyeczka zemye wzhrozy;
awfak gedno fye chrozy
myefto, chtyefye mu przyeczyty,
fwu hrdofty wznyeho byty.
Atene fye to wzywafye,
vwelykey fye moczi znafye
wlydech, vpokladyech, wtwrdofty
1 wewfyey
welykey czftnofty.

pofla ottad pofly cztyrzy


gemuz Teba dyechu,

kmyeftu,
gez take
aby gey
nebo mu
445

450

Allexander kdyzty rzyeczy


415

wzwyedye,

ze mufye myefto
PFZYCZY,

455

420

nyfye fkym oto potaza,


mhed wtom myeftye rozkaza,
aby fye hotowy gmyely,
lakz by nahle kmyeftu gely.
Netak brzo kral rozkaza,
az zye woy przyedmyeftem fkaza.
Snadno ktomu ponuczety,
ktoz czo fam bude chtyety,
acz yfkodu, wfak tam gyety.

460

I nterpanktion

wznyeho byechu,
myle przlgely
otpowyedyely.
Wyz, kak byl to lyd nefmyerny
afwy hofpodye newyerny,
gez pofly fweho krale,
nemale,
nepomefkawfye
kazachu zywy zahrzyefty,
nedawfye pofelftwa fnefty.
Krale rzyecz dogyde taka,
tyech poflcw rodyna wzplaka.
Wecze kral: Boh ffefly ranu
namye, acz toho zapomanul
Wtey rzyeczl nycz nevmnozy,
przyedtyem myeftem fye polozy,
kaza fye wfyem hotowaty
a chtye mycfta dobywaty.
myefto by wtaky myfIy,
branytl fye gmu pomyfly;
a kdyz kfturmu poteku,
vmyeftye fye wfyczkny leku,
a nawyecze proten fkutek,
z nyehoz kral gmyefye fmutek;
bychu wfychny beznadyegye,

Vor powyedyety er
nach H. 394. kczy = chci.
gnzt Metri causa Vybor to. 407. chorozy. 412. Vor vpokladyeeh ist vplak
414. kdyzty = kdyz ty.
424. yfkodu
s skod mLtIL'r.
gestrichen.
433. Naywecz.
435. Interp. nach H-P.
439. Vor cztyrzy ist tr gestrichen.
441. wnyeho.
461. wfykny.
387.

:i

V.

465 - 546.]

465

St. Veiter Bruchstck.

fye gym wfyeczko horzie dyege.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Tu fye Wtu dobu fturm pocze,

gyz zewi'yech ftran twarzy toczye,


podnymyz pyefczem ftaty,
510
gymz zed bylo podebraty.
470 Neprzyetele wfydy oftupy;
ktoz ffye kde nazdy wykupy,
ottoho pak ftrzyelczl byechu,
1akz wyzrzyety nedadyechu.
515
By krzyk vmyeftye welyky,
475 poddal by fye rad wfyelyky,
ale toho czafa nenye,
oto myely pomluwenye;
neb kdyz wczem bude powada,
520
[6b] any potaz, any rada,
480 nenye kto czaky przydada.
Zamaleczko pomefkachu,
az fed wfydy podebrachu;
tak byechu ftrachu poddany,
525
przyemohu gye bez wfye brany.
485 By proftrana wfudy czyefta,
ktoz kady chtye, gde domyefta;
a kdez kto koho potka,
tu neyma przyednym zywotka.
nyem bye ftrachi frdcze znylo, 530
490 rado by fye dyetye fkrylo;
kdez kto kam przybyehne,
tu neprzyetele dofyehne.
[7]
Tehdy myefto zazhu wfydy,
495

500

505

neprzyetel fta zde onudy;


ktoz kde zohnye vtecze,
ten obak vpadne vmecze;
a ktoz fye meczow vkradne,
ten wfelyk wohen vpadne.
Powyedye ty wfyeczko fprofta:
geden czlowyek zyw neofta;
neb yakoz zdyely byechu,
takuz otplatu wzyechu.
Zloba zlym fye wzdy obraty,
dobre fye dobrym wzdy otplaty,
a ktoz zle myeny, ten wzdy ftraty.

535

540

545

Porufyeny toho myefta,


kdyz wfye bezpokoge przyefta,
Lakoz yuz nykte nebyefye,
genz proty gmu fmyety byefye,
pomefkaw rok welmy maly,
kaza, by fye hotowaly,
a chtyefye zamorzie braty,
netolyk ftyem bogewaty,
genz geho zemy ochudyl,
ale tak fye byefye wzbudyl,
wfyem kralem wzdawagye przyetu,
a czoz knyezat nawfyem fwyetu.
Zatyem febra wfye fwe woge
1 wfelyke
lydy fwoge;
a kterzyz kak nedofpyely
nebo kwoynye neumyely,
tyem poruczy myefta, hrady
wfwey zemy zde yonady.
Wtu dobu bye yuz dofpyelo
o korabyech wfyeczko dyelo,
lakoz, czoz trzyeba ftrawy
1 wfyelyke
vprawy,
to wfye przymorfkem by brzyeze,
wkorabyech na kotwach wyeze.
Kral kaza kotwy wynyety
awyetrnyky wfye rozpyety.
Wztrze fye wyetr owfyem czafny
1by ten den welmy yafny.
A kdyz pogydu koraby,
negeden fwu myffl oflaby,
genz pro korzyft rad gel zdomu;
bybylo lze opyet tomu
doma byty vfwych dyetek,
przygal byto zaffen fwyetek.
trzyeba gym byefye toho,
ze, kakz gych bye welmy mnoho,
zefta geden fe newratyl,
a to kazdy zywot ftratyl.
Neb zagyfte kdyz otbrzyehu
wfyrzy koraby potahu,
zprozftrzyechu hlas az podzorzye,

475. Hinter by ist getilgt.


468. Vor pyefczem fgt H-P. b ein ().
492. do
485. proftana.
489. zhnylo.
490. Hinter by ist e ausgekratzt.
498. Vor wohen ist wog gestrichen.
499. Powyedyety; LF. 14,
ftyhne.
252 richtig erklrt.
504. wzdy ist Metri causa und wegen Mast. 102 zu
505. Dasselbe gilt von a, vgl.
streichen (es ist (1118503 in den Vers geraten).
527. Metri causa
Mast. 103.
509. fmyety byefye lies wohl byti smiese.
liest Vybor statt wfyelyke vselikak; Kroh 6, 385 vselik jin und streicht 1.
546. Vor az ist ad gestrichen.

St. Veiter Bruchstck.

550

555

fnad nafwe buducze horzye.


Czlowyek wzdy nawfye fehne,
dobreho fpyefe pobyehne,
wezlem gffa, pak fye nehne.
Kazdy, yakoz ty fem prawyl,
rad byfye te czefte zbawyl
profwe dyetky yrodynu.

Hic

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

590

Gedyny kral wtu hodynu


tam fye przycz obratyl byefye,
lakz otom wfyem nedbagyefye,
kromye gedna zadoft geho:
poznaty neprzyetele fweho.

560

585

595

[V.

547-622.

wfy naplnyeny hoynye,


czoz ktera potrzyeba woynye.
Tu fye nabrzyeh polozychu,
ftanowyftye fwa rozbychu,
pokrmyecze dofty febe;
ayakz fye omraczy nebe,
fotnye mohu doczekaty,
kdy bybylo leczy fpaty.
Tak byechu trudem hynuly,
ze byechu dluho vmorzy pluly;
nebo kdyz czlowyek vftane
apoftaty fye doftane,
dyety ny domu fpomene.
gez

mare Allexander.

Hic nominat terras.

Gyuz byechu pomynuly,


ottad, yakoz namorze wzplynuly,

czafy gednoho myeffyecze


nebo ktomu malem wyecze,
az ten, genz korab oprawye,
zbyeze, tu rzyecz kraly prawye,
565 ze gyz achfke zemye znaty,
tu kdez bylo gym przyftaty.
By kralowa radoft wele,
fpade v wog to wefele,
az wyprawyty nemohu,
570 kaku wzdachu
chwalu bohu.
Tehdyz kral wkoraby wefla,
kaza wfyem przygety wefla;
czoz hnaty wyetr nemozefye,
wei'ly dopomoczy chtyefye.
575 Netak brzo
wefl dofyehu,
az byechu blyz przybrzyehu;
by otbrzyeha planye taka,
lakz by mohl dowrczy fpraka.
Kral fye wfwey radofty wfchopye,
580 wzchity podle febe kopye,
moczy takeho wytyeze
wrzye, az vftrnu vbrzyezye.
Wtu dobu ftachu namyele
korabow dofpyele,
dwyeftye
[7b]

600

Trzyetye fyeho fwyeta ftrana


Azya geft gmenowana.
Tu ftranu otl'luncze wzchoda
Okczeana, morze, woda
otnadze wzchody wzorzye,
obtecze polednye morzye.
Otnas gy dyely hluboka
profrzyednyeho morze ftoka,
toho morze, ponyemz plowu
putnyczy kbozemu hrcbu.
Ot polnoczy gy zatyeka
ta nayflowutnyeyfye rzyeka,
1 genz Meothldes
i'lowe,
ta gy take y oplowe.
Tonam lyde Wyznawagy,
gyze wty ftranye bywagy.
Su wny wlafty negednake,
wfake:
112 geft bohatftwo
dwakrat leta ktwu offenye,
gehoz wtyechto zemyech nenye;
nyczfye wnych nedoftawa,
gymz zywa czlowyecze hlawa.
Czoz kamenye Wyborneho
nebo zlatta przyedraheho,
gez morzye neb zemye plody,
1,

605

610

615

620

560. Ottat. Metri causa ist mit / 6, 388 ottad in V. 559 vor pomynuly
zu stellen und statt dessen mynuly zu lesen.
584. dwyei'te.
586. Vor woynye
ist ein Buchstabe ausgekratzt: k?
589. pokrmye-ffobu.
594. vmorzye, e
ist getilgt.
603. poflednye.
609. Lwothanajs, slovutnjsie.
6_11.ypplowe.
Der Schreiber schrieb zuerst falsch pplowe, korrigierte es durch Uberschreiben
des o, verga aber das p zu tilgen.
612. Wznawagy.
613. Ze (vgl. V. 139;
von Jir. verbessert). - In ftran e ist das r ber der Zeile nachgetragen.
615. Wnyz ( von H-P. verbessert .
616. Vor ktwu ist tkwu gestrichen.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

V. 623702]

St. Veiter Bruchstck.

to wfyeczko ottad przichody:


ryzye zlatto z Arabye,
625 drahe kamenye z Indye.
nye fam fobye czlowyek drazy,
fam nadewfye zlatto drazy,
wfak pronye czeft, dufy wazy.
To my take zpyl'ma znamo,
630 lez bylo Wtey ftranye tame
Babylon, myefto welyke,
wnyemz bye bohatftwo wfelyke.
[8a] Tu fye kdaz obrzy febraly,
kdyz fu fye potopy baly,
635 wyezy czynity poczechu,
nanyzto bydlyty chtyechu,
acz byfye kdy boh rozhnyewal,
1 poflal nai'wyet drzyewny
przyewal,
Iakoz to geft byl vczynyl,
64 kdyz proty gmu byl lyd zawynyl.

Tu nykomu neotpuftyl

645

650

655

660

- -

neb wefken fwyet byl opuftyl


kromye Noe gedyneho
a ktomu trzyem fynom gehe;
1take gich cztyrzy zeny
ty gffu potopy zbaweny.
Tyech obrow myflenye dywne
bchu by welmy protywne;
to fye fnadno potaza,
wfyem fye gym rozgytl kaza,
daw kazdemu hlahol gyny.
1' fta wtu hodynu,
gez prwe rzecz gednu gmyechu,
druh druhu nerozumyechu.
Dwa afedmdeffat gych bylo,
tolykez rzyeczy przlbylo.
Protoz Babylon flowe
promyena rzyeczy obrowe.
Gefty take Wtey ftranye
wfyeho fwyeta wnyz rozhranye,
Ierufalem, myefto dawne,
probozy fmrt owfyem flawne.
Tu prony nas tworzyecz mily,

638.
tL'on

651.
671.

zoi.

665

670

ponyzyw fwe fwate fyly,


raczyl zany fmrt podgety,
nechtye dyablu moczy przyety.
Ktyelli bych to wfye klafty,
czo Wtey ftranye myeft ywlafty,
dotadty bych rzyecz rozwlaczyl,
az byfye fnad yrozpaczyl.
Protoz tu rzeczy ukraczi,
wfwe prawenye fye nawraczy.

Hic contra diescentem.

675

Gyz by czas protywzorzy,


kdyz bywa krzyk ptaczl zborzy,
kdafto fye nocz fednem dyely,

akdyz fluncze nafwyet fpyely.


Allexander wzweda zraky,
wezrzye nazorzle oblaky;
vzrzyew den, yako fye lecze,
680 wftana,
rucze fye oblecze.
Sed yfta nagedny horzye,
obezrzye tu wla't otmorzie;
potom fye wzemy obraty,
pocze myefta fhledowaty;
[8] akamfye koly obratyefye,
686 tu nawfye
ftrany wydyefye,
kdefto wyna, zyta ktwyechu,
kdez ktera lowyi'tye byechu.
Zrzyew wfady dly ynaprzleky,
690 vzrzye,
ande fylne rzyeky,
znych tecze fyrocze woda,
amoczna wnych ryboproda.
Wyda to, welmy fye fzada,
wzmluwy tak kfwym lydem fada:
695 Zrzyete
nawfye ftrany vpole,
kaka Wtyechto zemyech wole;
zde kralowftwo, zde chczi gmyety,
awam 011021 fwe zemye przletyl
Rzka tak, nycz neotyeze,
'700 da, ktoz czo doftogen byefe.
Wtom ffye nycz byl nerozpaczyl,
wnyz by wefwyet byl podtlaczyl.

624. zarabye.
636. byty.
625. zydye.
632. welyke (von H. verbessert).
1 Metri causa mit
ir. zu streichen.
646. Inter ank
640. zawynyl.
nach Krok 6, 390; LF. 19, 80. 649. potaze, das e ist aber ausge atzt.
667. Ktyelli = chtel li.
hlaol.
663. Vor mily ist fwaty gestrichen.
rzecz yukraczl (von Vyb. verbessert).
673. protywzorzy = protivu
685. a Metri causa mit IL'r. zu streichen.
699. neotyeze = neottze.

St. Veiter Bruchstck.

10

705

710

715

To fdyew, kaza wogem wftaty,


do Czylyczye ffye braty.
Polla kmyeftom ynahrady
aktwrzem zde y onady;

745

ayakz ho nahle zwyedyechu,


tak gey fmylofty przlgechu.
Tehdy ffye wtu wlaft vaeze,
hlube tam przyedcze potyeze.
Vda fye gmu gyety tady,
kdefto fu troyfke ohrady,
geftye gedynke znamenye
tu, kdezto lezy kamenye.
Nynyelytye len fhffety,

750

aty budu wyprawyty,

755

procz ffye mu ruffyenye ftalo,


proczty fegye to wfye dalo.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Hic commendat ducem.


1 geft Paris, knyezycz w Trogy,
720 wzchowan
weczfty, vpokogy,
gehoz otczyk ymatka
prolafku fweho dyetatka
tak byechu myle wzchowaly,
lakz mu woly wewfyem daly.
725 Gmyegefye to knyeze klowu
mymo wfyeczko myffl hotowu.
Sta ffie to czafa gednoho,
kdyz gezdy wleffe mnoho,
az ffye otlowczow zbludy
730 akon fye mu welmy ztrudy;
przyboda fye fczyefty vpufczy
pod krafny buk wgednu hui'ty,
wzwrha nai'fuk vzdu fkonye,
pocze fpaty, drzyewu fye klonye.
735 Zdyefe fye gemu wtey hodynye,
vzrzye wefnye trzy bohynye:
gednu, genz wladne mylofty,
[9a] druhu, genz wladne mudrofty
1 ffeho fwyeta
vdatftwem,
740 trzyety, yenz wladne bohatftwem.
Aty zlatte yablko gmyechu,

760

[V. 703-780.

0 nyezto fye welmy prziechu;


nebo byefye nanyem pyfano:
Ktera kraffye, tey bude dano.
szolychu ho fudczy ffobye,
rzkucz: Dawame tu mocz tobye,
at ffye neprzyem dele oto,
day, ktery chczes, yablko toto;
anadczym nas ktera moze,
toho tobye wzdy pomozye.
Tehdy ffye fta wtu dobu,
on pocze fye radyty fam ffobu,
wecze: Czo ffye nedoftawa
mnye podIe knyezeczyeho praua?
Mam przyehs mnoho bohatftwa,
atake fe gmam podle vdatftwa,
podle gynych fmyfla dofty:
czoz wyecz trzyeba mudrofty?
Wftyefty take mam woly czaffnu,
bych gedno gmyel zenu krafnul

sza

tak, tey yablka dohody,


nadmylofty wewody.
Ayakz brzo gye roszudy,
wztrhna fye wyetr, gey vbudy,
pronz pr1cz ottad gyety,
gmagye tu wyecz napamyety,
kak by fye mu to doftalo,
gez

765

gefto fye gmu wefnye dalo.

Tehdy mu namyfl tanu,


770

nagednu wyecz rozpomanu,


znyez myefye flycznu przyczynu,
proty Rzyekom zgyewnu wynu.
De dampno Troye.

775

Stala fye geft byla kdaffy


i'koda Trogy wdawne czaffy.
Hercules byl knyezycz rzyeczky,

780

wudatftwye wybrany, dyetfky;


ten byl Trogy prwnye byeda,
pobyl Pariffowa dyeda,
ktomu zabyl gemu dwa ftrzicze,
pronyez lezy Trogye nyczye;

c in przlgechu ber oler Zeile nachgetragen.


715. Nynyelytye =
(anders / 6, 391).
nenie li t.
719. wtrogy.
740. In bohatftwem ist das erste t ber der
Zeile nachgetragen.
744. Statt bude l. Metri causa mit Vyb. bud'.
747. Acz
Vyb.
752.
Im
Vers
ist
wohl
mit
Prusik
on
10silbigen
(von
verbessert).
und fam zu streichen.
756. a ist Metri causa wohl zu streichen.
772. wynu.
773. Dtala.
774. dwne : ber dem w steht das Abkrzungszeichen fr ra, nicht a.

Doczylyczy.
lnterpunktion mit

704.

714.

708.

-.

V. 781-858.]

St. Veiter Bruchstck.

awzal mu byl wtez czaffy


tetku owffyem dywne krafy,
Efyonye, czftnu dyewyczy.

Tu dal gednomu knyezety,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Telamonu,

knyezye
doby, Ayaka wytyeze.
To geft byla Wyna troge,
pronyz Parys, knyeze z Trogye
Bzekom frdczem ftonal,
proty
[9]
790 az geft to ydokonal,
Iakoz gye gym vneffl zenu
naykraffy wfwyetye, Helenu,
pronyz fye geft ftala voyna
Bzyekom f Trogy nepokoyna.
795 fou przyedny deffet let ftaly,
tu wytyezy wogewaly.
Negeden toho zlym vzyl,
genz tu fwoy zywotek flozyl,
tyech wytyezow ffobu ftranu,
800 nanyez kdyz ffye rozpomanu,
az myfye wfrdczy zawyne.
Protak malu wyecz gedyne
plakala negedna matka,
fbway tu fweho dyetatka;
805 lkalo frdczem mnohe druzye,
zbyw fweho myleho muzye.
Ach frdcze czlowyecze bludne,
ach zamyflenye neklydne,
gez progednu zenu
gmyela krafu przyemnozenu
wefken fye fwyet byl zbudyl,
deffet let ffye woynu trudyl,
az wgedenadczte leto
kak my zpomanuty zle tol
81 C* czftne myefto Trogye
dobyto.
Tu bezczyfla lydy zbyto,
lakoz rzyedky kto hoftawen,
ft-ary ymlady zywota zbawen,
napofled myefto ffezzeno.
820 Rzyedko geft kdy pochwaleno:
beztrawy Iuka feczena,
785

825

Tak fye geft ftalo ruffyenye.


Gyz ffye wraczy wfwe prauenye.

835

Iakoz naprzyed prawy,


Allexander tu ffye ftawy.
Wtu dobu genz fnym tu byechu,
taku zahubu vzrzyechu;
neby geden tu nepycze
azalofty lomye rucze.
Wyducz nawytyeszych rowyech
o gych fkutczech,

ogych flowyech,
kdez nakameny wyryto,
kdez wfyemu fwyetu nefkryto,
rzeku: Doydem tez ftraf'ty;
840 weflyfmy wnezname wlafty,
znych fye wyecz newyprawyme,
[10]az ffye zywota zbawyme."
Kral vflyffaw rzyecz fwych lydy,
wecze: Procz was fmyffl wtom
845

krafna zena.
bezprzifflowye
To take pyfmo wyklada,
ftoho myefta czftna ohrada
deffet let plnye horzala.
Skoda geft takeho dyela!

genz

11

850

855

bludy?
Nykdy nenye czfty doftogen,
kto cze byty wzdy pokogen.
Donadz konye nepokuffy,
peczy wzdy nan gmyety muffy;
ten ffye takez fkazy ftanym,
Iakoz czai'tym offedlanym.
Takez yeft kazdy czlowyek,
maly pokoyny tento wyek;
pokoyu fye tak oblozy,
az fnad wlenofty vmorzy.
Protoz me frdcze tam fpyege,
kdez myfye, bohda, czeft zdyege.

Hic loquitur

de visione.

Gedno chczeteh pohowyety,


chczy wam nyeczfo powyedyety,

ist das zweite t ber der Zeile nachgetragen.


787. woyna.
794. ftrogy.
804. Hinter fweho steht myleho, das Metri causa
mit Vyb. za streichen ist; es ist aus 806 in den Vers geraten.
809. Der Vers
ist korrupt.
818. Vor zbawen ist zbyl ge
Vyb. las: jednu smrtn ienu.
strichen. 820-22 ist vielleicht nicht richtig berliefert.
Die obige Inter

n
782.
788. ztrogye.

tetku

panktion nach H-P., whrend nach Krok 6,394 hinter ffezzeno ein Doppel
punkt, hinter pochwaleno 820 ein Punkt za setzen and hinter 820 etvva zu
Unsicher.
824. ftoho = i toho.
ergnzen ist: nikdy nenie nalezena.
840. weflyfmy = vesli smy.
846. cze = chce.
856. zdegye.

12

860

St. Veiter Bruchstck.


pronyez gmam wfyczku nadyegy,
ze tam kneprzyetely fpyegy.
Kdaz my moy otczyk pohynu,
zdye myfye wnoczny hodynu;
myflech leze fam gedyny
neczygefye nykte gyny
czo bymy bylo fobye zdyety,
newyedyech ffye czo przygety:
wrahom lyfye otpyeraty
czyly tak vporobye ftaty.
Tak my myfflcze wobem ftafye;
ktoz tu byechu, kazdy fpafye.

905

--

865

870

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

875

Myflech lakzto ptak nyektery,


genz ffobye nedoyme wyery,
kdyzto fobye pta pokogye,
kde by chowal dyetky fwogye,
nefmyegye lap hnyezda fklafty,
bogye fye wfyelyke napafty,
aby hnyezda wyetr neoborzyl,

neb fye had kdyetem newznorzyl,


letye dluho wleffy, vpoly,
880 az fnad nyekde myei'to zwoly.
Tak my fye vda vzrzyety,
ande 1 tako profwyety,
lakzto kdyz bude zhromu blefk,
pronyez ffobye tak welmy ftefk,
885 az zapomanuch
fam febe;
iwezrzyech, nalyty znebe
geden krafny czlowyek ftupy,
genz kenmye blyz przlftupy;
wfyeczka nanyem czftnoft byefye,
890 atak dywne rucho gmyefye,
lakz myfye nezda nykake,
by kdy czlowyek wydal take.
To ffyem tak wydyal prawye,
gez gmyefye nafwy hlawye
895 korunu zlatta fwyetleho
[10bjazkamenye przyedraheho.
Nemoh gmu gmene zwyedyety,
gedno to mohu fpomnyety:
czoz mu bye naczele pfano,
900 gezmy wydyety nedano.
Kdyz ho chtyech potazaty,
on prwe fwu rzyecz vchwaty:
,Wynyd, wecze, z krage fweho,

915

920

925

930

935

940

945

(V. 859-946.

podamt wfy czeft fwyeta feho,


akdez mye vzrzys potom,
nemyfl zleho lydu 0tom.
Tehdy yak brzo to powyedye,
kam fye podye, zyw newyedye;
ale yakz ffye przicz obraty,
wfyeffye ta fwyetloft zatraty.
Wtomz twrda geft ma nadyege,
czoz geft mluwyl, ze myfye

zdyegye.
ffye wkratcze wfyeczko zlyczy,
ta rzyecz, gyz gym kral wylyczy,
ze, kdyz ffye vda gemu
przygety k Jeruzalemu,
tu gey ten potka tyeleftnye,
gehoz byefye wydyal Wefnye,
ftakym znamenym welykym,
fzydowfkym zaftupem wfelykym;
ayakoz gey nahleI potka,
pade przyednym welmy fkrotka.
Tomu 1 dywyty gechu
ty wfyczkny, genz fnym byechu.
Akdyz mu tu czeft pokaza,
wogem doftanow rozkaza.
Sed domyefta fmalem lydy,
myloftywye fye poklydy,
1 yakz gey ten muz nauczi,
tak fye tu bohu poruczy.
Daw prawe przyezny ftwrzenye,
wzem fmylofty otpuftyenye,
kaza wogem ottad wftaty,
chtye fye kneprzatelom braty.

Gyz byl wtahl daleko wzemi


proty neprzyetely fwemu
Maczedo, ten oprawytel
lfwe wlai'ty obranytel.
Akdyz przyde powyeft ta
Wperfke hrady y vmyefta,
tehdy ftyech okolnych tw'rzy
pctoczychu poffel brzy,
aby fye kral Darius ftrzyehl,
ze geho neprzyetel przytyehl.
Akdyz ftyem poffel przytecze,
Darius 110 welmy lecze.

859. Pronyz.
862. Zde.
865. my ist wol Metri causa mit Prasik zu
streichen.
887. ftupy = sstpi.
888. prziftupye. 893. tak lies mit Prasik
tak? 907. pak (von Vyb. verbessert). 916. kyeruzalemu.
926. doftonow.

V. 940-1025.]

St. Veiter Bruchstck.

Kak by mnoho przyczynnyegy,

pokladem, lydmy fylnyegy


neb gmyefye kralowftwo dwogye,
950 znych naden mohl gmyety wogye
[11]ale ze wzdy byl pokogen,

955

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

960

965

970

975

980

985

990

13

Affnad fy fye tako fplafyl,


mnys, bytye nykte neuftrafyl:
vzdy fye nato dotyeze,
Wnyz plachi kon, tak tye fwyeze.

ze nedbal ygednyech wegen,


Hic perlegit literam Alexander et
tyem proty mu byefye mdlegy,
ymaginans construit .
gymz by mohl byty fylnyegy,
Allexander lyfty przyeczta,
acz bybyl frdcze toho,
vflyfaw, kaka geft rzecz ta,
lmyemuz gmyegefye lydy mnoho.
wecze:
Lepe rozumyegy,
kto
Wfak nechtye, byfye
domnyel,
kak
ty darzy wyprawugy.
fye
by wczem fwe moczy zapomnyel,
995
Tento
fye myecz nato magye,
kaza fye wfyem hotowaty,
genz okruhly nawfye kragye;
chtye neprzately potkaty.
ftogyte wfyczkny wyducze,
Ayakz brzo prowolachu,
tak wfyczkny nawoynu wftaehu. [11]ze gyey drzy twrdye wrucze,
takezto wyezte prawye,
Zatyem fye take potaza,
1000 ze gyz wes fwyet gmam wfwey
Allexandru lyft rozkaza,
oprawye.
Tento
to wyklada,
myeffecz
Hic Darius mittit Alexandre lite
ze, czoz was kral ma poklada,
ram cum denis videlicet frenum
fkrze ten mozte wyedyety,
cum bursa et pila.
ze to wfyeczko budu gmyety.
rzka: Kral Darius, kral nad kraly, 1005 Vzda my fye hody ktomu,
kdyz yuz fadu wgeho domu,
gehoz fye moczy wfye newzdaly,
Allexandru, flufye fwemu,
nyeczko, czoz gma, fye roszeny,
dyetyety obak czftnemu,
ayey fwyezy wnyz wol leny.
Rozkazaw poi'lom ta flowa,
fpowyedayu myloft fwogy
da gym lyfty ktomu znowa;
keczfty radye ypokogy.
Wyedye, ze gffy poletech mlady,
potom darzy y kazdeho
pronyez geftye neymas rady,
podle prawa kralewfkeho.
ermfye pofly lyfty geho,
czefes yablka nedofpyela,
nefu gye przyedkrale fweho.
waruyffe takeho dyelal
Przyeczfta lyfty kral pohanfky,
Kdez owocze nedofpyelo,
czefei'ly to, tratls dyelo.
gezmu bye poflal kral rzyecszy,
Poddal ffye v wogenfke bydlo,
pocze fye tomu dywyty,
ze fmyel kdy to powyedyety
chowayfe, byt neoftydlol
arzka: Gmam fwyet wfwey
Ale nayakeszy dobye,
ffem
tobye:
porucze,
gyez fluzye, poflal
iakz ten myecz drzy wrucze.
vzdu, myeffecz, myecz okruhly,
Podywyfye take tomu,
gez obrownan nawfye vhly;
ze rzekl: Sadu wgeho domu,
ten ffye twym letom podoba.
wladna wfyemy myefty, hrady
Pakly ktera twa chudoba,
wgeho zemy zde yonady.
myefcze fye gedno dotyezes,
1025 Swym rzityerzom to rozprawye,
az fpotrziebu wywyezes.

947. przyczynyegy.
970.
s.
987.
980. fluzye=slusie.
1015. pohfky.
1003. moz te.

977. Poddal ffye = poddals


Ketfczy.
1000. porawye.
Hinter { ist e ausgehratzt.

St. Veiter Bruchstck.

14

fwu korunu nafye wftawye:


Wfak ya , wecze, kral
nadkraly,
mne ffye powfyem fwyetu baly

1065

ny

1030

1035

kralowe yknyezata,
dawagycze dan otzlatta.
Kak mu moze to przygyty,
by mohl wtaku czeft kdy wnyty,
lakz by obyal me kralewftwo?
Wyzt-e, kake pfal blaznowftwol
Rzka to, kaza poflom fyefty,
vzel maku gemu nefty

1070

Hic mittit papauer Alexandro.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

arzka: Wyezto, pyfne robye,

Alexander tu rzyecz flyffye


ande poffel mluwy tyffye
kaza vzel rozwazaty
pocze ten mak zobaty
afwym Bzyekom vdawaty.
Kazdy geho hrft nachwaty.
Zobte, wecze, mogy Rzyeczy,

1
1060

czy wem nyccszo dobreho rzyeczy,


znyehoz wam bude wfyem radoft
apohanom wfrdczy zalof't.
Tento mak to znamenawa,
ze nam boh gye wfye poddawa.
Gelyk0z ho zrn zzobete,
kdyz vbogy yuz budete,
tolykez pohan pobyget-e,
wtom fye wam nycz nepomyete.
akoz ten mak zuby zetrzyem,
tak zaftupy gych wfye potrzyem.
Potom poflom tyem powyedye:
To yaz gyftye," wecze, Wyedye,
ze mnoho lyda geit przykraly;
ale to ya welmy chwaly,
ze tak myekke lydy wody;
vffagy vboh, ze my neufkody.
Iakzto ten mak Rzyeczy zoby,
tak wafeho krale poby.
Rzka to, kaza poflom wftaty
apeprzye gym vzlyk daty,
aby nefly kraly fwemu,
zpowyedagye tu rzyeez gemu
rzka: Poflals fmy maku myeru
aprawye to nawfy wyeru,
ze tolykez gmas fwych lydy;
wfak otobye zle fye klydy.
Acz gych ftobu geft przyemnoho,
czoz yeft obak dotoho,
kdaz gffu myekczy Wnyz mak

1075

pofyelagy ten mak tobye,


aby wyedyel, czo gmam moczy
1040 wlaftnych lydy bezpomoczy.
Tu geit owfyem maku mnoho,
ty nemozes czyfty toho;
tolykez gmam ya wogi,
wi'udy lyd fye wnyz rog brogy
1045 okolo mne zatrzy myle;
[12]nynye czyfla tey wfyey fyle.
Tyffycz nagednoho tweho
gmam rytyerzftwa wyborneho.
Kako chczes boy ffemnu wzety,
1050 nemoha te moczy gmyety?
Razyt, byfye mnye pokorzye
bral ffye zafye przycz zamorzye,
acz zbyti chczes zde horzye;
chtye kralowftwa zde dobyty,
1055 mozes tam fweho
zbyty.

[V. 1026-1103.

1080

1085

1090

zraly,
wnychz gmas vbogy ftatek maly
Powyz rucze vzla meho:
1095 czymt geit twrzy maku tweho?
[12bja taka gde horzkoft znyeho,
wnyemz bybylo nyecszo zleho.
Tyech yeft zrnecz welmy malo,
wfak by ozywot tobye ftalo,
1100 nemohl by gych wfyech
zzobaty.
Skrzye to racz znamenaty:
malot lydy gmam prziffobye,
budut vbogy horczy tobyel

1027. Wfak vielleicht Metri causa mit Prasih zu streichen.


1033. Ikaz
82
1044.
:nenie.
19,
brody.
1063.Czy=chci.
1046.ny'nye
(LF.
verbessert).
1071.
1076. In mnoho
pomyete ist zwischen t und e ein y getilgt.
ist das erste 0 ber der Zeile nachgetragen.
1079. In neufkody ist 0 ber
der Zeile nachgetragen.
1080. Iakz to.
1086. Poflals fmy = poslal s
mi.
1092. myekey.
1095. twrze.
1096.
horzkoft ist z ber der Zeile
nachgetragen.

In

In

V. 1104-1187.]

St. Veiter Bruchstck.

15

Hic numerat exercitum Darius.

1105

1110

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1115

1120

1125

1130

[13]gez Sardys ydnes flowe.


To fgedne ftrany oplowe
Wtu dobu Darius ftafye,
Sagarius, fylna rzyeka,
kdez fwych lydy mocz zbyerafye;
zdruhe ffye fny morzye ftyeka.
a kdyz gyz ffebra woge,
1150 Atu byechu kola dawna,
tak chytra ytak vprawna,
chtye zwyedyety, lyda czo gye,
iakz gych nykte nemozefye
fpudy wfye wgednu ohradu,
iakz to paftyrz czyny ftadu;
rozebraty ny vmyefye.
Wtom ty lyde myechu wyeru,
czyte zgytra az donoczy,
wfak nezwyedye wfye fwe moczy. 1155 ktoz by poznal gych rozmyeru,
Tak nyektera domownycze
ze te zemye kralem bude
fwe
zgytra przeczte
owczycze,
160, 0202 chtye, to dobude.
tez
Ta byl vftawyl kral Myda.
aby paftyrz
przyhnal
owczycze, gez wftado wyhnal;
Tehdy Alexander wnyda,
ale 11, newfye przydu
1160 ohledaw kola ywzdwyze,
owczycze, gez wftado wydu:
wzpodeyma ypufty nyze;
toczyw gymy ffyem ytamo:
nyektera fnad fkaly fpadne,
anyekteru wlk popadne.
Nycz my, wyecze, geft wnych
Takez ffye tyem lydem dofta,
znamo;
domow
czo
rzyedky opyet
pofta.
wyeczeho trzyeba trudu?
1165
Iakz mohu, tak gych dobudul
Zatyem wybera lechczeyfych
lydy nakonych ruczeyfych
Wyma mecz, poczen otwrchu,
feftdei'fat tyffyczew ponye,
roztye kola, az wfye prchu.
1 nyinyz pofla fwe podkonye,
Akdyz tu wfy wyecz poklydy,
czftneho rytyerze Menona,
pofla ottad wgezdu lydy,
1170 aby
genz fwu gefdu zle dokona.
wfyczkny wtu wlaft we
Tento rozkazanye grnyefye,
hnaly,
zemu fledaty woy byefye,
myeft yhradow dobywaly.
Sta ffye to nakratke roky,
kdebyfye febraly Rzyeczy,
proty gym gemu byefye leczy.
podbychu wfye Kapadoky
Kral Maczedo kdyz to wzwyedye,
agednu zemyczy Lydu.
fwe lydy kbogy porzyedye
1175 Ottad kdyz zafye przigydu
do Tyrze, kdez kral byefye,
gez vaerzyty protywno
itake zagyfte dywno
kdez gych czekage lezefye,
ze tak mage lydy malo,
przeczekaw tu nocz gedynu,
awfak fye mu to doftalo,
ayakz brzo ta nocz mynu
1180
aden ffye nafwyet pokaza,
gez poby ty wfye woge,
iakoz brzo doffyel boge,
tak wogem wftaty kaza.
tak yakz, czoz neprzatel b lo,
Dofty dywno, ze to mohl zdyety,
hna toho dne myl trzydczety,
nycz nebo welmy malo zby 0.
Akdyz ten bog 0drzye,
kneprzyetely pofpyechagye,
1185 wzdy fye toho domnyewagye,
woynu ottad nahle wrze.
Kakz byl vftal, wzakz neprzyefta,
zda by, to Darius zwyeda,
hnaw, doby gednoho myefta,
potkal gey whorach, przyedgeda.

1135

1140

1145

1114. paftrz; przychnal.


1142
1118. fkaly = s skly.
1139. wege.
ist 7silbig, lies fr ten tento, vgl. V. 2423 (nach Prasik kdyzto, nach LF.
1172. kratte.
1178. In der Hs. ist vor cz in Przeczekaw
19, 82 kdyz tu).
02 getilgt.
1181. wftaky.
Der 7silbige Vers ist vielleicht durch N 12 za er
setzen (Krok 6, 399).
1186. byto; in Darius ist r ber der Zeile nachgetragen.

St. Veiter Bruchstck.

16

Hic congregat Darius exercitum.

1225

Geit tu blyz Eufrates rzyeka,


flyfy, zragye wytyeka,
vnyez kral Darius woge
gez,

1190

febra nafwe bezpokogye.


ze ten blyz przytaha,
genz nageho wfy czeft faha,
[13]hnu ffye fwoymi ftoho myefta,
1195 kadyz mu vprzyemna
czyefta

1230

szyedyew,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1200

1205

1210

1215

1220

[v. 1138-1262.

rucho rozlyczneho czynu.


Pohanftwo tak zato gmagy,
ze ty lyde neumyeragy,

rzkucz: Su nawyeky zywy,


awfak gffu wtey wyerzye krzywy;
neb rzyeky, morzye, wfye fplyne,
czoz nafwyetye, wfyeczko myne
kromye flow bozych gedyne.
Zatym wczem blyz gedyechu,
gez rodyna kraly byechu,
dwadczety tyffyczow vplnye
awfytczy w hedwabny wlnye
byechu y przyedrahem rufye,
iakz hrabyem, knyezatom flufye.
Ty wfyczkny byechu naprzyedku.
Sam kral gedyefye vprofrzyedku,

1235
proty Alexandru gyty.
Byt fye vdalo tu byty,
czo by tu vflyffal hrozy,
kdyz fye hnuchu ottud wozyl
Ato by take vflyffal:
fzalmyegy, zbubnow hrozny fal. 1240
Anegeden tu komon hrzal,
genz prowelyke bohatftwo,
fwu podkowu czeft- potwrzal,
pro rozkos yproozraczftwo
nazlattem woze gedyefye,
kdyz ffye wznymal, lomye zuby.
aten problefk wefken horzyefye.
Negedny zubrowe truby
Wfkalach fwe proftrziely hlaffy,
[14]Nadwozem proletny zparu
1246 proty flunecznemu
waru
Iakz fye zdafye, by wtyczaffy
wfyeczky fye fkaly borzyly.
orlycze bye powyeffena,
Taky byechu krzyk ftworzily,
gez byefye chitrze wymyflena,
taky dyefye wzuk podzorzye,
aby podny horkoft ftydla.
wnyz byfye trzaffl fwyet ymorzye. 1250 Ta gmyegefye zlatta krzidla.
Tak fye bye wyprawyl hrdye,
Podle woza genz byechu,
wfy wyeczy fylnye ytwrdye.
gez ffye wdy krale drzechu,
Przedfaftupem prawye wczele,
geho blyffye przyrozenye

genz pohanfka wyera wele,


tahnyechu woz ofm kony,
aty byechu wfyczkny brony.
Natom woze zlatta fkrzynye,
wnyez lezefye gych fwaczynye.
Sobu ftranu toho woza,
kdez gych wyera waye hroza,
gedyefye dwanadczet muzy,
gych kazdy tey i'krzyny fluzy,
akazdy gmagye rzecz gynu,

1255

1260

kralowfkeho pokolenye,
dwye ftye gynochow wybornyey
fych,
fwu flechtu przyrozenyeyflch.
Malo dale pak przyedtyemy
kralowfkymy gynofemy
deffettyffyczew wzaftupye,
gyez dyechu wfy wgednom flupye.
T0 wfye wyborny rytyerzy,
tyech komonftwo podkropyerzy,

Deftu (von Vy'b. verbessert nach N 19).


1190. Wnyez (vgl.
1201.' fzalmyegy = z almj.
1202. A ist Metri causa mit Vy'b.
33 zu streichen. rzal vgl. hyrzal N 33.
1204. Zu wzn
al:
der Schreiber schrieb Wzyy- und korrigierte das erste y in n.
1216. ta
ucz
1223. gych, nach N 56 in jichz
(vgl. N47). ofmy vgl. ozzm N 47.
zu verbessern?
1224. vmye, von H-P. nach N 57 verbessert.
1228 fu
nach N 61 mit Vyb. in ze js zu verbessern.
1236. wfytey.
hedwabny:
w nach N 71. 1237. yprzyedrahem, vielleicht nach N 72 in u pi'drahm
zu verbessern.
1242. yproftraczftwo, nach N 76 zu verbessern.
1251.woze;
statt genz liest LF. 19, 83 pak (= N 94), Jir. paky.
1188.

N21).
nach N

V. 1263-1343.]

St. Veiter Bruchstck.

ratyftye gych poftrzyebrzyena

zkakehcs poffel poroda.


Nenye tak twrda przyhoda,
by te nemohl podrzety,
chczefly fwu flechtu pomnyety,

a kopye

wi'ye pozzlaczena.
Gezczes kromye toho wfyeho
gmyegyei'ye lyda pyefyeho

dwakrat tyffyczew trzydczety;

kak yeft fpaczyty doftoyna,

ty byechu nato pogyety,

1270

1280

iakoze doma nykoho


fwe czeledy neoftawyly,
zeny, dyety, wfye pogely.
Abyefye kral Wzal wtu dobu
matku, zenu, dyety ffobu,
aczot mzhow patfet mozechu,
to ffnym poklada neffyechu.
Zatyem lechczeyfy lyd przyde,
genz mnozftwem zczyi'la wynyde.

qu blyz

1285

febe

ftachu

dwogye,

rzyecsze ypohanfke woge,


czekayucze ffobu ftranu
druheho dne fwyetloft ranu;
neb gym bye wyedyety dano,

ze, yakz gytrzye bude rano,


kdaffye fluncze profwyety,
tu 1 101 wogem fnyty
1dogyty bylo bogye.
1290 Tehdy kral Darius ftogye,
kfwym wogyem przygedny horzye
mluwy v Wely pokorzye,
[14"]iakz, ktoz tu byefye, taky
lecz bohat ychudy
wfaky
i295 geho rzyecz pokornu flyfye
an knym mluwy velmy tyfye
neby tak frdcze twrdeho,

- -

wzpomyenfye

nafweho

dyeda,

1310

aplaft akfamyta nowy;


ipofta przyedemnu malo.
[15]Tot myfye yeft wefnye zdalo.

Apye, von H. verbessert. 1266. Hinter pyei'yeho steht noch mnoho,


H. strich. 1278. In nei'fyechu ist hinter n ein getilgt. 1285.
wyety, von H. verbessert. 1294. Zur Interpunktion s. Krok
436.
1296.
Vor tyfye ist in der Hs. myle gestrichen.
1297. Neb, von H. verbessert.
1264.

6,

das schon

1302.

Krok

szyenfye. 1306-11: Interpunktion nach Vy'b. and H-P. (anders


2; LF. 19, 84).
1325. Pomyffl
1323/4: Interpunktion nach Vyb.

7,

ra

tm

n
n

1330. wfytey.
das za tilgen ist.
u

te.
f.,

1300

by nepolitowal geho.
Slyfte, wecze, czftny otczyczy,
wfye ilechty przyedfy dyedyczyl
kazdy was fwu flechtu wzwyeda

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1275

aby protyech lydy hrozu


neprotrzyel 11 nykte kwozu.
Bye obyczey czai'a toho,

iez ffye nynye dyege woyna,


kdezfto yeft fluha wzhofpodu,
wnyz mlady zwyerz plowe wzwodu,
neb ypoflez wezme fkodu.
Takez to blaznywe robye,
gyez mye wzbuzugye proty fobye,
nanyehoz nalehu tako,
iakz mne nezbude nykako.
Czo gye wzpachal, famy wyzte,
gyez protywno gyeft zagyfte;
iwas kazdy dwaye tomu,
kdyz ffe kto przyeczy komu, .
gehoz 111 1 moczny kraly
imoczna knyezata baly.
szomyentez, ze fte fwobodny,
atyto hoftye nehodny,
gyz ffu porobeny wamy.
Pomyfflyte nato famy
prof'wu czeft ytake promye:
acz ny :fwu moczy polomye,
czeft yzbozye potratyme,
iakz ffye wyecz neoprawyme.
V wyerzye fobye wfytczy ftoyte
I
1 memu fye fnu okoyte;
nebo 1 ten, acz boh raczy,
pomey czfty nagyewye zraczy.
Wydyech wei'nye rzyecsze ftany,
gez fu nam, bohda, poddany,
ande ponych taky
ot zemye az podoblaky;
agych kral ftafye przyedemnu,
chtye czoffy mluwyty fenmu,
ananyem zlatte okowy

ftoyte

1340.

Alexandreis.

= sstojte.

Anyem,

von

1333. Vor czfty steht


verbessert.

H.

in

der

1265

17

Hs.

18

1345

1350

1355

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1360

1365

1370

1375

1380

St. Veiter Bruchstck.

[V. 1344-1418.

kazdy zena bezrozmyfla;


Gyeftye wyecz lepfyeho wyedye,
wam
gefto
akadyz koly hnachu,
potom powyedye.
iakzto mhla byefye otprachu.
On tak gyeftye ftogye mluwy,
az przytecze zrzyeczkych wogy
Sehna gezdecz, ftrazye nahly,
1385 prawye,
ze pohany przitahly.
poffel, prawye ty nowyny,
ze gyz rzyecsze hrdyny
Tu krzyk fproftrzyechu welyky,
fwym kralem yfwu wfy moczy
odyeny chcze rad wfyelyky;
zaffye byezye y dnem ynoczy
ayakz ktery panofye flowe,
tak toho pan yeho zowe:
whory,
fkaly.
kromye czefty
1390
on Radwana, zen Mladotu
By krzyk vwogyech nemaly,
affen Jana, on Radotu.
ande fye wfyczkny weffele
On fpalnyerz yuz nafye wlecze,
akonye przydaty wele.
affen potrzyebugye mecze;
Ayakz gym kony przydachu
[Ibjnanom gyz zeleza brnye,
fye przyebrachu
aprzyefrzyeku
1395 affen tepruw vfypa brnye;
kromye rozmyflenye wfyeho,
nyektery gyz wzpyna platy,
netbagycz nakrale fweho,
czoz mohu wybofty fkony,
affen yuz drzy ftyt zlatty;
onen yuz ffedy nakony,
to bez czefty kazdy hony,
affen dofpyew, orz yuz prohony.
chtye ponych prwe vteczy,
1400 Druh druhu konye przydawa
mnyecze, by byezely Rzyeczy,
Kam twa, kraly, mocz pofpyecha,
podle wogenfkeho prawa.
kdezty nebude dofmyecha?
Zamaly czas pohowyechu,
Kam tam newyehlafnye byezys?
az wfychny zayedno dofpyechu;
Kamo taku zbrogy ftyezys?
wfak nayprwe kral byl dofpyel,
1405 aktoz mohl, ten ponyem pofpyel.
Za mnys, by tam vtyezal?
Za mnys, ze by przyedtobu byezal,
Wtu dobu fpolu fye potkachu,
zporzyedwaye wfychnu fwu
gehoz geft gedyna pecze,
drahu.
byty nezbyl gehe mecze?
Kral rzyecszy naprwe wzwaza
qu blyz Saraczeny byechu
awfyem fwym teze rozkaza;
1410 rytyerftwo fye onyem fhrnu.
kmyeftu, gemuz Jfkon dyechu,
Tu kneprzatelom poprnu
wnyemz kral rzyecszy tehdy
iakzto koly wlk zamrly,
byefye,
ienz prohlad otwyefi krly,
kdez fwymy woyny lezefye.
Tehdy rzyecsza ftrazye pozna,
zanyinz laczny ftyenczy teku,
1415 hladem fotnye
ze pohanftwa zbrogye hrozna.
nohy wleku,
Afnaan byefye poznaty,
poteku zanym mlaftyecze,
komuz bylo nato ptaty;
przygyefti fye rady chtyecze;
neb gych bye mnoho bezczifla,
akdez vzrzye ftado vpoly,

Jir.
Jir.

1346. ftogye mluwy lies mluv stoji, des Reimes wegen von
ver
1347. Acz, von H-P. verbessert.
bessert.
ver
1348. Aprawye: von
bessert (vgl. Ga. 2, 372 nuntius).
1350. fwym = s svym mit ; fwu = s
sv mit Prusik.
1351. Das erste y ist Metri causa mit H. za streichen.
1363. rzyczy.
1368/69: ze 1369 gehrt in den Vers 1368 vor by; durch
die Umstellung werden beide Verse achtsilbig (Krok 7, 3). 1375. fwymy = s
1386. fprcftryechu.
1388. a ist Metri causa mit Prusik
svymi mit Vyb.
1399. Vor orz ist z ausgekratzt.
zu streichen.
1410.
1396. Nektery.
Interpunktion nach LF. 19, 86. 1413. Urs rnglich stand otwyefy, durch
1414. tyencz.
1417. Vor chtyecze ist
Rasur ist aus dem y ein 1 gemacht.

ein k getilgt (vgl. kczy V. 394).

V. 1419-1503.]

St. Veiter Bruchstck.

Takz wlku przybude fyly


afczenczy mu budu czyly;
ayakz fye kftadu przyprne,
kazde fkotye ftrachi ftrne,
nefmyetl fye bude hnuty
any kamo pobyehnuty.
Iakoz wlczye czynye ftadu,
tak Bzyeczy vpohany fpadu.
Kral pohanfky by tyem wzruzen;
vzrzyew to, ze yeft obluzen,
otftupy ho wfye nadyegye,
newyedyefye, czo zyw zdyegye.
Tak fye byefye hroznye vftrafyl
aktomu wefken lyd fplafyl,
pocze fye ftawyety ochotnye,
ze ftrachy mluwyefye fotnyel
Nahloft fye nyczemu nehody;
ktoz fye fkrotkofty obchody,

akazdy

zaftupem

wladne.

Potyech pak nalewey ftranye,


kdez poczatek kazdy ranye,

Permenyo byefye poftawen,


pozyty muz, wfak nezbawen,
1425
zatym geho fyn Phylota.
pak byefye lepfye rota.
Tu byefye Antygon, Kraterus
1470 apetyech wytyez Sewerus.
Iakz ty prawy, to ty byechu,
1430
gez zaftupy wladnyechu.
Tehdy kral kopye dofahna,
maleczko orzye powftahna,
1475 fwe flechtycze
vpomanu,
zrzye nanu ynaffy ftranu,
1435
chtye poznaty gych vtrobu,
kto fnym myeny wtu dobu:
neb czo ktere frdcze myeny,
1480 wkterey woly neb wechtyeny,
nadneprzately wewody.
Awfak fye demyily toho,
to wfye znaty nawezrzyeny.
1440 magye wyecze lydy mnoho,
Pany prozbu ochotywye
a chuzfym dary flybugye.
arzka: Jakz naftupy nanye,
offadye gye fkazde ftranye
Zatyem maleczko poftogye,

1485
polomy gye bezpakofty,
prwe nez dogyedu bogye:
Dobrzye bye vmyflyl tako,
Ktoz fte," wecze, pezwany,
1445 ale wfak fye fta gynako;
chuszye panoftwo ypanyl
nebo ktoz fam ffobye hrzyma,
wafy dyedowe yprzyedczy
rozlyczny fu nato fwyedczy
[16]tomu burzye nycz neotgyma,
11190 gfu nepokoy
lecz bud leto lecz bud zyma.
wezdy ft-rzyely,
pronyezto gfu yczeft wzely;
qu nafpyczy prawye ftafye
ayakz gffu byly dyedowe,
1450 kralrzyecszy, kdez boge czekafye,
takez budte ywnukowe,
kazdy nafwoy rod fpomana.
zporzyedyw kazdeho ktomu,
1495 Dnes wam yeft czeft wrucze dana,
wkterem krzydle byty komu,
afam przyedfaftupem wczele,
acz yedno budete chtyety
fwu flechtu yrod pomnyety.
kboyowy hotow dofpyele.
1455 Podle nyeho vprawe ftrany
Dnes yeft yuz czas przyffal toho,
lehoz ffyem zadal przyemnoho;
byechu wytyezy ftawany:
fyn Permenyow, Nykanor,
[16"]dnes nepokoy bude kraczen
1501 awas kazdy pobohaczen;
ayeho bratr Polykanor,
Czenos,
Ptolomeus,
zatym
mnye dobreho flowa przyeyte
1460 Perdykas,
affobye wfye zbozye myeytel
Klytus, Tydeus.
1465

--

Kakz,

LF.

19, 87 gebessert vgl. V. 1922.


1441-43 ist fehlerhaft
1442 Offady.
direkte
Rede
s.
LF.
87.
1441
Ayakz.
19,
berliefert.
1443. Polomyw; hinter 1443 fehlt der Reimvers: etwa mit Krek 7, 6 maj na
to moei desti nach Gu. 2, 416 vi . . . multa".
1467. pylota.
1459. zenos.
1491.
1480. wkterey = v kter
1482. ochotywye wol = ochocuje.
1420.

Es ist

j.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

To wfyeczko gynofye mlade

fye nanye zdoly.

wyffunucze
1420

19

Pronyez to.
2*

St. Veiter Bruchstck.

20

1505

1510

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1515

1520

1525

1530

1535

1540

[V.

1 504

15

85.

patrzyc, by 1 czftny nahodyl,


gehoz by fye kopym hcdyl.
Sta fye mu czftna przyhoda,
potka gey fyrf'ky wewoda,
Aretas bye menowany,
naylepfy mezy pohany;
1550 ten gmyefye nahelmye kamen
pyrop, genz fwyety Wnyz plamen.
Kakt ftogye febe fyrocze!
Ten potka krale rzyeczkeho;
Wyzy, ze fu napofkocze.
[17jprwu ranu kopye fweho
Czoz mluwy, dobrzie poznate,
profrzyed ftyta 1 110 hody,
1555 zetrzye kopye, wfak neufkody.
az ikrzye gych ftyty zlatte
zelezna kopye profkoczye,
Kral fye mu brzo oplaty
2 gych frdcze krwe vtoczye.
arychle mu zywotka vkraty;
neb yakoz gyey rychle potka,
Gyeftye bych kwam mluwy]
wyecze,
neymye przyednym zywotka:
ale ftrach, ze pobyehnu krzyeczye. 156 ftyt, platy, brnye gmu protcze,
on , kon fyemu potcze,
Pofpyefmyz
yuzty ffrffye
wfamem frdczy kopye przyekla;
drzyewe neszye prycz rozprffye.
Rzka tak, kopye nawrzye,
ten prwy gyde dopekla.
Tehdy 1 zaftup zamyefy
fpade wneprzately brzye,
1565 byechu v woyftye lyty czyefy
nez kdy kamen wrhu zpraka.
ande Ptolomeus f Klytem,
Taky krzyk yhroza taka
iffen yon zlattym ftytem,
by v wogyech ftranu obu,
iakoz ffye zdai'ye wtu dobu,
iakzto dwa lwy hladowyta
nebo dwa wlky neffyta
by ffye yuz wei'wyet borzyl,
1570
taky fye tu krzyk bye ftworzyl,
profrzyed ftada owczye fwyeze,
takez dwa wytyeze
ande kony wtyefkny rzyechczy
nakoho 1 obratyta,
ameczy wodyeny fkrzyechczy,
tomu zywotka vkratyta.
ande zluczyft negedna ftrzyela
Neb kdyz Klytus 1 Artofilem,
wynde yffamoftrzyela.
1575 fen yon naorzy czylem,
Nykdy zprzyewala ygednoho
nei'padne kropy tak mnoho.
bodeta nafye kopyma,
wznydu drzyzhy mezy nyma;
qu bye trub nycz nefhfyety,
zatyem 1 1;1(11; fama
konmy, pri'my yhlawama,
proprach nebe newydyety.
1580 ayakz 11 druh zdruhem frazy,
Tehdy naprwnyem pohnany,
kdez lepfy ftachu pohany,
fpadefta konma przyez wazy.
Tak ffye twrdye fei'la byefta,
kdeztofye koruhwy ftwyechu,
kdez 11 ftyty zlattem li'knyechu,
iakz zaumrla lezyefta,
tam ffye kral rzyecszy oborzy,
nemohucze wlafty ffobu
1585
nafwem
wznymagye 1
orzy,
zotrapa welyku mdlobu.

Patrzy kazdy nany wogye,


kakt 1 vzlatwaye ftogye!
Snad gffu 1 nayhru wybraly
aneproto, by boy braly?
Wyzte, kakt nanych zlatto horzy,
pronyezto dnes budu whorzy,
kdyzto prokorzyft gye fwlaczye
akonmy gye nahy ftlaczye.

1515

--

1510. Kdyz to-wzwlaczye. 1511.w1'tlaczye.


1515.
1516. Zelena.
1517. Az (richtig erklrt von ).
1519. Vor
ist krz ausgekratzt.
1530 wtyefknye.
1531 Vor wodyeny ist
z samostiela mit
Wod gestrichen.
1533. yi'famoftrzyela
1544.
Hinter by ist ein e getilgt.
1557. Metri causa streicht Krok 7, 8 a und
mu (.9). 1566. fklytem. 1567. zlattym = s zlatym mit Vyb. 1572. Nakoh.
1574. fartofilem.
1509.

fkrzycze.
krzyeczye

Pronyz to.

:i

Jir.

V. 1586-1671.]

St. Veiter Bruchstck.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Inhed Clytus wtu hodynu,


iakz malo ho mdloba mynu,
drzyewe fye nez on oprawye,
przyftupye mu blyzye khlawye,
1590 prwe nezly fye nadwyzye,
hlawu gemu meczem ftrzyzye.
By boy twrdy fkazde ftrany
mezy Rzyeky ypohany,
az Mazeus pohan wytecze,
1595 proty neprzatelom
krzycze.
Ten naprwnyem fwem potkany
pyet Rzyekow dofmrty rany:
o gednoho kopye przyekla,
wdruheho noz dopyefty wekla,
1600 trzyetyeho
meczem vhlawy,
cztwrteho mlatem vnawy,
napateho fye nawraty,
toho yfkonyem przyewraty.
Tu fyecz kdyz vzrzye Phylota,
1605 by gmu lyto fwych zywota;
[17bjna Mazea tam pomyeny,
an fye ftwye wzlattem odyeny.
Prwe nezly vnyeho by,
deffet pohan mlatem zby.
1610 Ottyech fye tam przycz obratye,
wytyeszy fwoy mecz wychwatye,
tu fye mu feft namyerzy,
ty wfyczkny byechu rytyerzy;
ty gey wezly czas potkachu,
Phylotai'ow mecz poznachu.
Nedluho onych oftupa,
az dogylecz mecz wnych fkupa
awfedmem mecze otehna;
tu gey pohani'two obehnal
1620 Iakzto koly weprz dywoky,
1enzto ma fyroke fkoky,
kdyz nan wywru lagy
nyekde wluzye nebo whagy,
budely neuczyena lagye,
1625 ftane weprz, nycz nedbagye;
acz ktery pes knyemu wnoczy,
Wezma ranu yotfkoczy;
pakly nan wywru pfy wnadne,

1630

lowecz gey yako vkradne:


takez wytyeze onoho
potka Saraczenftwa mnoho.
Wten czas budyefye beznyeho,
by nebylo otcze geho.

Ten
1635

21

f Kraterem

f Wolkonem,

Czenoffem a f Antygonem
przyfpyechu brzo k Fylotye.
Czoz fy gych flychal wty rotye,
1'

wtom pobyty ywtom hluku,


ten kazdy fam nafwu ruku
czlowyekow blyz dofta zaby,

Wfak fwe fyly nepoflaby.


Tu ten boy pofta nadluzye,
mnohy proto doffal nuzye.
Zdruhe ftrany tu blyz ftafye
bratr Philotow, genz boy brafye,
i'eka lydy zde onady.
Tu nan wytyeze gynoch mlady,
gemus Endynyus dyechu;
zly mu czas przygyde pohrzyechul
1650 Neb yakz potka Nykanora,
nakratcze fobu obora,
kopym gemu ftyt obrazy,
wfak ho nyczfye nepokazy;
tak fye mdle Otruty kopye,
1655 iakzto kdyz zburzye
kropye
nyekde natwrdy dom fpadne:
tak ono dyetye neradne
[18]Nykanoru fye otruty.
Hnyewy fye Nykanor fmuty.
1660 Zle fye ftawa proty zlemu:
brzo fye oplaty gyemu;
bezewfyeho pomefkanye
pufty mecz polewy ftranye,
poezen ot oka leweho,
1665 przyepufty az dodruheho.
Staffye take blyz ottoho
zaftup wewody gednoho,
genz Neguzar flowyefye;
ten Rzyeky wfye tu udywyefye,
1670 k woynye nafylnye rozumny,
kazdy fyeczy welmy vmny,

1594. Nach pohan schrieb der Schreiber zuerst wytyezye, das er dann strich.
1612. Vor feft ergnzen des M etrams Wegen H., Vyb., H -P. jich.
1620. Iakz
to.
1622. Der Vers ist korrupt: vor lji ergnzte H., Vyb. rychl, Krok 7,
9 psov.
1634. fkraterem afwolkonem.
1635. Sczenoffen afantygonem.
1636. kfylotye. 1647. tu strichJL'r.a Metri causa. 1650. nykonora.
1655. zbo
1668. neguzal.
1669. fwyetu dywyefye.
1671. kazdy = k .
rzye.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

22

St. Veiter Bruchstck.

1akz, czoz kazdeho oruzye


geft kweyny ykbogy flufye,
ktomu wfyemu byl dofpyely
1675 madyw
owfyem vmyely,
kopym boda naproftranye,
wtyefkny mlatem, nozem ranye;
kam fye ten obraty ffeka,
tu krew tecze yako rzyeka.
1680 A kdyz to vzrzye
Phylota,
ze proty gmu mdle ta rota,
ande krwawy gdu potoczy,
hna tam aktye fwym pomoczy,
k Neguzaru fye przyboda.
1685 Stat fye mu dobra przyhoda:
vderzy gey whelm powrchu,
az gyfkry wyffoko zprchu.
Neuderzyl byefye lechcze,
pogyde mecz zhelma fkrzyehczye;
1690 geftye byes ruky neotrhl,
kteruztofye byefye zawrhl,
tak ho byefye doffahl krutye,
ruku mu poleket vtye.
Neguzar fye welmy fmuty,
1695 1akz mozefye, to wfak fkuty:
zdwyhna fye zprzyednyehe luku,
geftye ftu fpofledny ruku,
oborzy fye Philotye,
gyez yuz bye vwelykem potye;
1700 hna nan ffueftru bradatyczy,
chtye gey zatyety polyczy;
affnad by ho tu byl zabyl,
by gemu rany neeflabyl
Amyntas, yez fczyt nawrzye;
1705 wtye gmu wfczyt, az newytrzye.
[18bjOn tu wztrha bradatyczy,
an mu ftye druhu ruczyczy;
by Neguzar yakzto klada,
pogyde, febu newlada.
1710 Czafto fye to welmy ftawa,
ze boleft moczy przydawa.
Tak fye Neguzaru dofta,
kdyz yuz fam bez ruky ofta.
Wzdechna wzwey zalofty kbohu:

172e

Zdyegy, wecze, gyefto mohu.


Wneprzately kon oborzy,
wzwem neftyefty wawem horzy
hnaw ypolomy cztyry ffobu
affam tu fpade promdlobu.
Tyem polepfy fweho fmutka
ztak przyewaznyeho fkutka:
kdyz yuz nelzye zbyty zleho,
nyfye moz ftaty gyneho,
nelytuyz zyweta fweho.
Gyuz byefye neznaty trawy
zlydy tu propotok krwawy,
iakz kazdy duol krwy natekl,
adruhde 1 11 krwy fpekl,
awfak wyecze ffone ftrany,
otnyadfto fekly pohany.
By zaftup pohanfky rzyedek,
obraty fye tylem vprzyedek;
zamaly czas przycz pobyehu
tam keufratefkemu brzyehu.
Kakz gych koly mnoho bylo,
wfak kfyeczy gych malo zbylo.
Maczedonf'ky kral to wyda,
lake fye gmu moczy przyda;
vzrzyewfye to take Rzyeczy,
wfyeku gye yzbodu vpleczy.
Kdez mecz ynegedna ftrzyela,
kdez lezye ybyta tyela,
tady hnachu bezrozpaczi.
Ach, czo ffye tu cztnych tyel

ftlaczyl

Kam fye kto obraty koly,


byly zbytczow hory, doly.
Negeden vmrzyel bezczafa,
on yuz lezy, nohu trzyafa;
druhy yuz lezye vmyera,
affen gyeftye duffy zbyera;
nyektereho konmy tlaczye,
apoffem 1 droby wlaczye;
on lezy zbytu hlawu,
affen mra wtyal zuby wtrawu;
on lezy zabyt otmlata,
affemu pak hlawa ftata;

A1673. flufye = slz.

noz.
1698.

leicht
1735.
1746.

Lv. 1672-1756.

1677. Am Anfange der Zeile ist Wk gestrichen.


a cht. 1684. Kneguzaru.
1690. neotrhl = neottrhl.
1703. Hinter rany ist getilgt.
1707. an mu lies viel
pophilotye.
1725. twarzy.
1718. y streicht
ir. M etri causa.
jemu mit Kroh 7,11.
Kaz.
1743. hnahu.
1744. Vor cztnych ist cztychych gestrichen.
Pyly. 1753. zbytu = s zbit mit
1683. aktye

Jiri

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

v. 1757-1835.]

St. Veiter Bruchstck.

23

[19'1jon fye gycftye zyw obraczye,


tu knym nalehu naywyecze.
afen gyuz inra, krwy wraczye;
Naywyeczy tu wzyechu fkodu,
1800 iakz ye vpleczy wfyeku, wzbodu,
onomu krew frdcze tecze,
1760 10110 kon poffobye wleczye;
tak, acz kto zbude mecze,
onomu vtata ruka,
ten wfak wrzyeku nafmrt teczc.
Nyektery by rad zbyl rzyeky,
fenfye fotnye drzy Iuka;
zaoftrohu wyffy mnohy,
awfak tam gyety bezdyeky;
1805 neb, acz 1
amnohemu ftaty nohy;
lekne wody,
1765 mnohy geftye cztwerzno lazy,
wfak wzdy nezbyty fkody.
adruzi yuz lezye nazy.
Ach, nelzye wyedyety brodu
Nykdy otedne prweho
[19b]nebo kde myelczyeyffy wodu:
az fnad ydodne fudneho
mnoho tyffycz by przyepluly,
1810 gez hanebnye
tu ftonuly.
any bude ny geft byla,
1770 iakoz tu by, zbytych fyla.
Druh druha 1 tona lapa,
natyfycz ftran kazdy tapa,
Gef'tye ftachu, boy berucze,
opobyezye newyeduczye,
anegeden fobye fteftye,
wgednom krzydle pohan malo,
podnymzto kon tona pryftye,
1815 ande druh druha doffyeha,
genz byefye geftye oftalo.
1775 Ty proczei't zen y dyety
chtyefye rad dobraty brzyeha.
Kaka fkoda, famy wyztel
nechtyechu rady byezety.
Wyetr protywny wfye rozwyegye,
Izdamy 1 to zagyfte,
ze tyech lydy napobyezye
lap fye ktery fkutek dyegye,
1820 tu ftonu whlubokem
kdyz lepfye nenye nadyegye.
brzyezye
1780 Tak fye fta tomu oftatku,
tolykez, nemalem menye,
gyemuz dyefye kuprzyewratku;
gelykoz gych zbogye nenye.
neb gyuz fkonye kral gych zboden,
Awfak fye gych dofty obra,
genz toho byefye nehoden,
wnychz czftne frdcze ymyfl dobra,
by 1 kryl kda vpyefyey zbrogy; 1825 nadobrodruftwo pomnyecze,
1785 ny onyem yuz dbagy fwogy,
hanebnye fnity nechtyecze,
az Anfon, rytyerz gyeho,
boy nafamem brzyezye wzyechu.
Ty czftnyegye obak vmrzyechu;
fweho;
fyede gemu fkonye
ten ho przyefrzyeku
nebo fnad neby beztoho,
przyenefye,
1830 by Rzyekow nezbyli mnoho.
do Babylona polezye.
1790 Vdatftwo fye wf'trach promeny,
ktoz kam Wye, ten tam pomyeny.
Hic post bellum rapiunt bona.

nyelika

1795

110111002

wzbudy,

kdazto fye hlawa ztrudy,


tu zemdlyegy wi'yczkny vdy.
Takez gych czfty by namale,
kdyz pomdle mocz gych krale.
Akdyz yuz przybyehu krzyecze,

1835

qu bye lyud ykony Italy,


gyefto byechu bogyewaly,
vffylym wcfken lyd wznogen
ikazdy mecz krwy napogen,
genz yeft krwy poplul tako,

1759. frdcze = 2 srdce mit H., Vyb.


1766. druhi, h ist ausgekratzt
and z darber geschrieben.
1775 zeny.
Davor fehlt vielleicht svych nach H.,
Vyb., ir. 1780. In oftatku ist das zweite t ber der Zeile nachgetragen.
1781. Gyemz.
1787. Syede = ssde.
1789. Dobabylona.
polezye =
to.
1795.
Vor
ist
1793.
Kdaz
czfty
gestrichen.
chczy
ponese
(.9).
1800. Interp. nach H. and Krok 7, 11.
1814. Podnymz to.
1815. druh,
das der Schreiber verga, ist rechts am Rande nachgetragen.
1821. takz ze,

Krok

7,

12 verbessert.

24

St. Veiter Bruchstck.

wnoznycze nykako.
mecze powrhu,
tam fye mezy korzyft wrhu.
Kto by mohl tolyk poczyfty,
gyelykoz wzyechu korzyftyl
Kdyz yuz korzyi't fkladu
wfyuczknu nagednu hromadu,
tu kral darzy kazdeho
podle doftogyenftwye geho.
Tu korzyi't wzkladu nakonye,
kazdy kon pogyde ftonye;
ze nemoz

Tehdy wfye

1840

1845

1880

1885

wztrzyeftyechu offy ykola,


nebo gym korzyft odola.
Kazdy myech, tlumok natlaczen,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1850

awfak czlowyek wezdy laczen.


tyelo bera vftalo,
awfak fye zda gyeftye malo.

nye

Branym ruka yakzto zbyta,


wfak berucze wzdy neffyta;
1855 akdyz neymyechu wecz braty,
poczechu zanadra klafty.
Dyw, czlowyecze, kak fye trudys
ikak fobu fam wtom fludys,
[20]prozbozye fwoy zywot wazye,
1860 ito, czoz gyeft welmy drazye,
fwu duffy, den zadnem topyffl
Prozbozye fye nafmrt wffchopys,
byezys wohen y v wody,
neftrzyeha fye ygedne fkody
1865 awzdy zbozye chtye nabyty,

1870

anegedna horzyem nygye,


ande fgyegye byele fygye
krzno nebo komzy drahu
panofye ypanofky tahnu.
Negedna flowutna zena
nedoftoynye obnazena,
azagyfte dyw otdywa,
ze gye mohla kdy byty zywa;
ande wedu nawfye ftrany
dyewky, zeny mezy ftany;
negedna fwe czftnofty zele,
ande gy pogyty wele,
kdezto gyey wydyety wraha:
auwech, przyepufto neblahaI
Negedna fwych flez vnorzy

wfwey zalofty wawem horzy

1895

1900

alomyeczy byele ruczye,


ande gyu neznamoft fmuczye.
Akdyz ffye yuz wfyeczko to Ita,
zamaleczko kral tu pofta,
az powedu Daryowu
matku, feftru ykralewu
awfedmylet dyetye male
fpolu przyed rzyeczkeho krale.
Stachu przyednym wfmutnem

lyczy

afrdcze gde rozno czftyczy,


ande nenye kto ottufye
dyw, ze newyfkoczy duffye
wtakem ftogyecze ohromye,
1905 kdezto nawfye ftrany lomye
gehoz mufys obak 2;
nebo gyeft twoy zywotek kratek.
ruczye, czeft, zbozye ftratwaye
iwfeho dobreho zbwaye.
Wyz, kak yeft tento fwyet wratek:
dnes fnad ehodys zdraw y yaffen, [20"]Sama fye wzdy flechta kazye;
czo gye mylofrdye drazye,
awyutrzye budes fnad vhaffen.
1910 kdez kto ottuffy fmutnemu
Wyz, ze czo nalydech dobudes,
iakz vmrzyes, wfyeho zbudes,
anaywyecze neznamemu,
acz kto komu yzawyny?
fhoramy fye neprzyebudes.

Hic vadunt

ad dominas.

Potom gydu mezy panye,

1875

1890

[V. 1836-1916.

1915

Takez kral rzyeczky yvczyny:


vzrzyew tak flechetne lyudy,
mylofrdye fye wnyem zbudy;
ochotnye fye knym przychyle,

gych nebyefye ktogyuz branye;


1841. fkadu. Vor koi'ist ergnzt Prusk vzat ().
1843. Vor kaz
deho fge vielleicht ein i, vgl. V. 1011 (Krok 7, 12).
1852. Vor zda ist d getilgt.
1855. Hinter w in wecz isty ausgekratzt.
1870. a ist Metri causa mit Jir.3

1871/72. ze in 1871 ist des Metrams wegen mit Krok 7, 12 f. an


den Anfang von 1872 zu stellen.
1879. y streicht Metri causa Krok 7, 13.
1893. neznamoz, von H-P. nachN 166 verbessert.
1898. Vor male ist mlade
1912. Interpunktion nach Vybor.
1913. y ist Metri
gestrichen, vgl. N 179.
causa mit H., Vybor zu streichen.
1914. Vor flechetne ist chl gestrichen.

zu streichen.

V. 1917-1991.]

St. Veiter Bruchstck.

zagyfte przygma gye myle,

1920

1925

210110

take bye wnyem mylofrdye.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1935

1940

1945

1950

1955

gmu opyet dehodys.

matku fobye wzye zamatku,


Wtom fye dobrzye dawas znaty,
ze nemozes nadluzye trwaty;
Syn my budl wecze dyetatku,
a ktomu pak onye obye
[21]czo natobye kde przyebywa,
1960 iwgedny
feftru myefto przygye ffobye.
czfty neprzyebywa.
Tak byl myloftywy zamladu,
Zle ffye namy, fwyete, peczes,
iakzto ptaczkom pruhla leczes,
donyadz newzye horfy wnadu.
Nad wfye krale fyeho fwyeta
ayakzto rozye brzo fteczes.
bylby yakozto ofwyeta:

In crastine pest bellum mittit

Ale kdyz yuz zbozym wzhrdye,


dobroft wzlobu fye obrazy,
1930

25

dobra wafnye fye pokazy,


ipocze fwych byty dawczye,
genz prwe byes oprawczye;
porufyw wfye prwnye
prawa nowa,
1211111
promeny wfye lepfye prawa;
neb 1 ygeftye to ftawa,
ze czeft nrawy promenyewa.
Ach, fwyete, kak fy obludny,
kak yeft twoy przyebytek trudnyl
Wyedye, ze wzdy pecze nabywa,
ktoz natebye czfty dobywa;
mdle poffedy natom ftole,
ktoz czfty zada natwem kole.
Ochoten gffy napoczatcze,
alle wfak welmy kratczye:
acz kde poczatek ofladys,
gyedem fkonczyenye obnadys;
peddas ffebe fprwa lacznye,
czeft danu otplatys pracznye.
Dobrzye flowes fwyet, ze gffy
fwyetel,
ze gffy nas zgyewny neprzyetel;
protywnye fye wfak fwyet wzywas,
nebo newzdy fwyetel bywas:
acz ffye komu wczem profwyetys,
tyem gedno lyd kfobye drzyetis;
1akz brzo czlowyeka wzplodys,

Damascum

1965

nunties.

Pogyednom dny toho bogye


potoczy kral pofly fwogye
do Damafka, ktomu myeftu,
wzkazugye gym tu rzyecz wyeftu,
aby gyey myle przygely
nebo gmu otpowyedyely
letak, yakz by 1 poddaly

1970

itako plat wydawaly,

1975

1980

1985

1990

genz yeft kral Darius gmyel.


Naly yuz 1111 tomu chtyel
zly oprawcze toho myefta,
gemuzto pofluzbye fye fta,
wyda, ze ffye czas promyenyl,
an ynhed nazle pomyenyl.
nyeczky, czoz tu byefye lydy,
przyedmyefto fobu wyludy
podvmluwenym przyelftywym,
zradu myfly, frdczem krzywym
podda nafmrt ty wfye lydy.
Zle 1 te obak poklydy,
neb yakz ty lyudy pobyehu,
gemfye 110, nakolo zbychu.
A kdyz to Darius wzwyedye
popofle, genz mu powyedye,
ze ffye tak tomu zradczi ftalo,
kak bye yuz ftratyl nemalo,
wfak ottuffy frdczy fwemu,
ze 1 tak 1 ftalo zlemu.

1919. Syn my wecze bud, von Vyb., H-P. verbessert.


1920. kto, von
1922. Kak nach N 217 zu verbessern, vgl.
Vybor nach N 215 verbessert.
Gu. 3, 241 tantus (LF. 12, 412; Krek 7, 14).
1931. obranczye, nach N
224 verbessert (Krek 7, 14).
1948. data.
1960. In neprzyebywa ist freilich
przye in der Hs. gestrichen, aber Sinn und Metrum ntigen, es beizubehalten.
Zum Reime pbyw: nepbyw vgl. jmaje: nejmaje V. 364/5. 1963. a ist
Metri causa zu streichen.
1967. Dodamafka.
1966/67. In der Hs. folgt
1967 auf 66, doch sind die Verse mit H-P. nach N 236/37 umzustellen.
1969. otpowyedely.
1975. Gemuz pofly byefyefta, LF. 11, 62 nach N
247 verbessert.
1979. fobu = s sob mit H., Vyb.

St. Veiter Bruchstck.

26

Zyi'k zeztratu wzdy nawazye,


neb fye to czafto przyhazye,
gyez zle zdobrym przychazye.

iakzto kropye zdezftye letye.


Kral fye tym nycz nerozpaczy,
kaza, by tekly kopaczy,
nadnymyzto twarzy neffu
leffu.
owffyem fprzyetwrdeho
Zewfyech ftran fye kezdy tyftye
iakzto zyzely zmrawyftye;
tyufycz fye gych rzyebrzye chwaty
chtyecze fye nazed wzebraty;
obogy fye ofmrt dycle

Gyuz bye feft dny pomynulo


anafedmy den fye hnulo,
podle pohan obyczegye,
iakz fye geftye vnych dyegye,
2040
kterzy byechu zbyty Rzyeczy,
2000 fkladffe, kral kaza gye fezzyeczy.
Akdyz toho pokona,
anegeden wyftrzyele.
Tako nafmrt teku flepye,
obraty fye do Sydona;
2045 Wnyuz ptaczy waznu nalepye.
czoz wtey wlafty bycfye lydy,
Sto gych gednu fezdy zabygy,
wf'yeczky podfwu mocz przypudy.
2005 Ottad prycz obraty wogye,
awfak fye wzdy kezdy hraby;
nechtye kdy gmyety pokogye,
pobytych dwyeftye powleku,
awfak zawfye podzed poteku.
kmyeftu, gemuz Tyrus dyechu.
2050
Tu bezczifla lyudy zbychu
Ty gyey protywnye przygechu.
[21bthozye mozye wztoho braty,
drzyewe, nez myefta dobychu.
2010 komuz boh chcze czo daty?
Ten fturm fta zadwa myefyecze
Tomu nemoz nycz oftaty.
neb geftye ktomu wyecze.
Allexander kdyz to wzwyedye,
Nakazdy den fturmowachu,
2055 az wfak zed podebrachu;
ze ty lyude kbrany rzyedye,
nafto ftran fye zed oborzy
by tyem radoften tolyko,
2015 newyedy rzyeczy kolyko.
anegeden by tu whorzy.
Sta neprzyetel fkazde ftrany,
Wyz frdcze wytyeze toho!
neby yuz potrzyeba brany;
Vzrzye nazdy lydy mnoho,
2060 wfyudy horzye, wfyudy czftyczye,
geszye gynym zda pakoftno,
[22jwfady byezye yako mffyczye
tyem gmu by welmy radoftno.
2020 Wyda czafte wyeze wezdy,
zeny, dyety akrzyczyecze,
kam fye dyety newyeduczye.
wi'ak fye muto nyczfye nezdy.
Tehdy zazhu nafto czefty;
Negedna fmrtedlna ftrzyela
2065
by fye bylo lzye zahrzyefty,
fezdy
famoftrzyela.
przyety
nyudy fye ftwye ftyty zlatty,
tyufycz by nalezl takych
2025 gymyz fye bye zaftyeraty;
dyety, zen, muzy wfakych.
Tak gym bye przyi'fal czas trudny,
huftye ftachu nazdy kopye
iakzto trztye neb wfnopye.
kazdy mny, by byl den ffudny,
2070 neb lecz dyetye, muz, zena,
Kdyzto kfturmu poteku,
vmyeftye fye nycz neleku:
wffyem zagedno fmrt flozena.
2030 gedny fezdy kamen wale,
Nei'lychany dyw otdywa:
druzy pak fkytu hrale,
gedna hlawa neby zywa!
ot trzyetych pak ftrzyely letye
Ne bez wyny fye gym to fta,
1995

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2035

[V. 1992-2071.

(LF,

2002. doi'ydona.
2010. chze.
2016/7: eine Umstellung der Verse
lies
uzv nach N 299 (9 s. LF. 12, 415;
Vzrzye
ist
berflssig.
89)
Krok 7, 56).
2019. tyem, lies to? (LF. 19, 89).
2020. czafta.
2023.
2038. ftan.
2043. wftrzyele.
famoftrzyela = z samostiela mit H-P.
2067. Vor muzy ergnze i mit Vyb.; vor wfakych ist takych gestrichen.
2074. wyny.
2069. dez.
19,

V. 2075-2156.]
2075

ze
ze,

St. Veiter Bruchstck.

tu zyw nygeden ofta,


kdyz kral chtyel kmyeftu
gyety,

2080

2085

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2090

2095

poflal, dawagye wyedyety,


by gyey przigyely myloftnye;
any wzemfye radu fproftnye,
fefty poflom oczy zbodu,
pronyez wzyechu nyczku fkodu;

2120

gedno nechachu fedmemu,


genz by gye wedl k kraly fwemu.
Awfak fwyedczy pyfmo otom,
Iakoz to myefto potom
opyet fye geft oprawylo,
iakz, czoz tu pohanftwa bylo,
to wfye przyflo kfwatey wyerzye,
iakz yuz dobrzye vboh wyerzye.
Kak fye tu bye pomfta ftala
lowfyem pakoft nemala,
gymz fye kazdy mohl wftrafyty,
iakz by nei'myel wznyeho byty

2125

2135

protak protywnu przyhodu


ipak toho myefta fkodu,
awfakz

2100

2130

myefto

Gaza

tu hrdoft nafye pokaza,


kfwemu kraly wyeru magye
iwfwey twrdofty fye znagye,
Allexandru otpowyedye.
Ayakz on to brzo zwyedye,

przyed to myefto fye polozy.


Kak mu gdyefye wfye pozbozy,
awfak fye wtom neoftrzyeze.
2105 Geden myeftyenyn przybyezye,
iakzto czlowyek wypowyedny,
mezy fwymy ftogye gyedyny,
da kralowy meczem ranu,
ftogye proffrzyed geho ftanu.
2110 geit prawda
wewfyey wyeczy,
ze kohoz boh chcze oftrzyeczy,
nemoz ho kto lap doffyeczy.
[22h/Tak fye fta tomu czlowyeku,
gehoz potom roszyeku:
2115 vderzy krale pohlawye,
chtye gemu otgyety zdrawye;

2110

fta fye gyemu nepozbozyu,


fotnye kralowy protye kozyu,
pronyez gyey roszyeczy kaza.
Tehdyz lyudem yrozkaza
achtye fnymy kfturmu teczy.
Inhed poteku Rzyeczy
wfyczkny zagedno fwym kralem.
Tu fturmowawfye zamalem,
11 wruku zaftrzyelychu,
pronyez ffye wfyczkny fmutychu,
ifam kral fye wyecze fmuty,
wfyem fye gednu kaza hnuty,
nycz nedbagye nafwe rany.
Tehdyz Inhed nawfye ftrany
poteku yakzto ptaczy klepu;
acz gych kde fto potepu,
wfak wto myefto tyffycz gdyef'fye.
Wten czas bezmyefta budyefye,
byfye lepe nedomnyely
afkralem przymyerzye wzely;
zatyem fye pak potyezyucze,
dachufye kralowy wrucze.
On gych pokornu wyda,
fwymy lyudmy vmyefto wnyda,
wogyem dobrzye otpoczynu,
az ponye feft nedyel mynu.

Hic dirigit

2145

2150

2155

27

gressus

in Egiptum.

Tehdys fye dotaza rady,


obfady myefta yhrady;
poklyudyw wfye zemfke wyeczy,
pocze nawyetczy czeft ffyeczy
do Egypta przyedfye dale.
Pomefkaw tu dofty vmale,
tu wfyu zemy podfye poby.
Zatyem dale przyedfye whloby
do Lybye, wzyemy taku,
kdez wzye fkodu negednaku.
Ieft ta zemye wfye bezwody,
pui'ta otewfye vrody,
any kde wny ptaczek fpyewa,
any kde wydyety drzyewa,

2095. Hinter
von Vyb. verbessert, vgl. W 19.
58.
2112. Nemoh, von H. and Vyborv ver
2117. Sta, verbessert LF. 12, 282f; 19, 89; Krok 7, 58; CM.
bessert.
2140. fwymy = s
2123. fwym = s svym mit H., Vyb.
1900, S. 421.
mit
2151.
H,
svymi
Vyb.
Dolybye.

2083. kraly kfwemu,


fkodu Komma mit Krok

7,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

28

St. Veter Bruchstck.

[V. 2157-2237.

2200 muffy fte ftudnyczye pyty.


nykde fledu czlowyeczeho
Geft ta toho obyczegye,
any take zwyerzyeczeho;
fluncze zhory fpyegye,
zekdyz
othorkofty wfye wnyey poly,
2160 nykde
tak
fye gegye woda wzwarzy,
czefty znaty vpoly,
lakz horky vkrop, tak parzy;
gedno pyeffek znaty wfady
2205 lakz fluncze vpolodne wzmyeny,
wtey zemy zde yonady.
tak fye ta woda promeny,
Kral Maczedo kdyz to pozna,
tak lyutye bude ftudena,
[23jze wtey zemy Wyecz tak hrozna,
2165 nechtye fye rozpaczyty,
lakzto ledu nakladena;
kaza fye wfyem hotowyty,
akdyz flunczye khorzye fpyefy,
2210 opyetl fye woda rozrzyefy,
gez chtyefye ffobu pogyety,
tu gyey horkofty przybude;
wezdy tamo chtye dogyety,

te pakly prwe nezbude,


kdez pohanfka modla byefye,
2170 wgednom
gyerz bude kupolnoczy,
dubye fedyefye
wtey zemy welmy daleko
opyet gyey przybude moczy;
2215 ftudenofty gyey przybywa,
kak tam dogyety nelehko.
wnyufto kdyz poledne bywa.
'Negednoho zby czlowyeka.
By fycz byla morzka rzyeka,
[23bjTehdyz kral, daw byeffu obyet,
217 afy bybylo bezdywa;
muffy fye wratyty opyet,
kak bye przycz przyedfye
po
ande gedno pyeffek zplywa,
myenyl,
ato Otfluneczne fpaly
2220 by byl toho nepromyenyl
tak ye onen pyefek kaly,
mutye {ye Wnyz morzyefamo.
poffel, genz ffye zanym przybral,
2180 Akdyz yuz pogydu tame,
prawye, ze fye Darlus febral,
kony gducz czeftu vbychu,
chtye ho podftupyty bogyem:
kaza fye wratyty wogyem,
wyetrowe fye oborzychu;
2225 fnymyz chtyefye na Murzyny,
mnoho Ito kony vwazu,
by nezwyedyel te nowyny.
fnymyz ylyude zahrzazu
2185 wonom pyefcze, an fye muty,
Toho fye naywyecze vba,
ze fye ponyem Woyna hruba
lakz fye lepke morzye kruty.
Drzyewe nez feft dny pomynu,
byefye Wzbudyla wtey chwyly,
2230 donyadzto
az ftraty lydu trzyetynu,
w Lybyy byly,
gyez wtom pyefcze ftonuchu.
gyez gdyefye lydu obogyu
2190 Akdyz feft dny pomynuchu
kftrafty, kfmutku, knepokogy,
fluncze
kczafu owfyem vkrutnemu,
ofwyety,
afedmy
mu
tu
vda fye
przygyety,
zagyfte przyelys kfmutnemu.
kdezto ta modla przyebywa,
Vnyez lyudy fyla bywa,
Hic Darius nulli ex suis parcit,
2195 wleffye,
yenz Hamon flowe.
omnes conveniunt.
Tu kraffye ftudnycze plowe,
_
2235 Mezy
nez yu wydal czlowyek ktery.
tyem yakzto yuz ozyw
Tu podle pohanfke wyery,
Darlus, fwu mocz przyemnozyw,
ktoz chcze vte modly byty,
byefye wfye zemye opuftyl,

2161. znady.
2167. bogyety (s. dazu H-P. p. XXI).
2168. Vor
2177. onfluneczne vgl. W 71.
2207.
chtye steht l, das zu streichen ist.
2212. Pakly, te nach W 85.
2214. moczy przybude, nach W87 ver
lyute.
bessert (vgl. LF. 12, 281). 2216. poledna, nach W 89 verbessert. 2218. Hinter
2225. namurzyny.
2223. potftupyty.
opyet Komma mit Krok 7, 97.
2233. Am Anjange der Zeile ist K1' gestrichen.
2230. wlyby.

V. 2238-2311.]

2240

2245

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2250

2255

2260

St. Veiter Bruchstck.

ze nykomu neotpuftyl,
by neffal nawoynu ftrai'tnu,
wfyem fwym chwyly naneftyaftnu.
Kmet, yenz oral powfye leta,
igenz robyl, ploty pleta,
wony vpokoyne czafy,
nemohl vzyty nekrai'y,
mui'yl gyty, neffa kopye,

ienz lepe wyedyel ofnopye,


iten, yenz wyedyel oczepu
nebo kdy czas wzyety rzyepu.
Prazden czep kazdy lezyefye,
kto by mlatyl, nykte nebyefye;
lezyechu prazdny motyky,
awzdychafye wol wfyelyky,
ande nenye kto gym orzye,
nebyefye kto hromad borzye
any krzowye kto kopagye;
opadly byechu wfye ftagye,
nebyefye zyw kto gych pleta,
przyfla byechu fmutna leta!
Lydy myefye owfyem mnoho,
ale czo

2280

2285

ut Alexander
kewfyemu

wyezto kazdy, wyezto wyeftye.


Mnoho bye lyuda fproftneho
2265 atak dofty twrdeho,
gymyz by mohl boy zdyety,
[24ajby mu boh chtyel toho przyety.
Ale czo doktere moczy?
Wynydu mdle wfytczy rocy,
2270 kdyz bozye nenye pomoczy.
Gdyefye ffobu flony ftyezye,
nanych byechu dobre wyezye;
blyz gmyefye tyffycz buwolow,
gez

ignem,
reuerteretur.

Wtu dobu paky kral rzyeczky,

bylo dotoho?

wzhoru ydolow

nawozyech wyezye tahnyechu,


nanychzto ftrzyelczy fedyechu,

anegedna ottad ftrzyela


flechetny kon proletyela.
Dofty fye wyprawy fylnye,
wfyelyku wyeczy pylnye,
wyecze nez fto tyffycz lyudi
fobu nawoynu wyklydy.
Wfak fye wfye gyeffyutnye dyegye,
acz kto nakteru czef't dyegye,
kdyz czo boh komu neprzyegye.

Hic Sarraceni committunt

Straty czlowyekwkazdem myeftye,


kdyz ktomu nenye ftyeftye;

2275

29

2310

przyewazny,

dye

tecszy,

fwu moczy yfwymy Rzyeky


ftafye nany ftranye rzyeky
te, yei'to Eufrates flowe,
gyez fkrzye ty zemye plowe.
Tehdyz pocze dale
nafaraczenfkeho krale.
Naly ten yuz kazal zeczy,
kadyz chtyely gyety Rzyeczy,
ikadyz gych byla czyefta,
tady fezhu wffy ymyefta;
wfye tyezenye ohnyem poly
vmyeftech, wewfyech yupoly.
Dofty byl_a fproftna rada,
zaby yuz, fye bogye hlada,
przyedfye tamo netahl hlube;
ale zamyflenye hrube,
nanyezbye frdcze obratyl,
kromye zby fye zywot kratyl,
tak by fnad mufyl przyeftaty
mhed tu nahle chwataty.
Kaza brzo wi'taty wogyem,
hna fnewelykem nepokogyem,
przyewazyw fye wfye fwe wyeczy,
chtye neprzyetele dofyeczy;

In neftyaftnu steht statt das Abkrzungszeichen fr ra ber y


dawne V. 774. 2265. Am Anfangs der Zeile ist Atad gestrichen; tak
2274. Der Vers ist korru t; H, Vyb.
lies tak mit -.? 2269. wfytey.
ergnzten vor dolow tak. whoru, von H-P. and LF 12, 2 1 verbessert.
2276. Nanyemz to, von Vyb. verbessert.
2282. fobu = s sob.
2288. fwu
and fwymy =s sv und s svymi mit Vybor.
2290. ta mit H-P zu ver
2292. Der Vers ist korrapt, l. wohl hnti dle mit H, Vyb.
bessern.
2305.
Kromye by tratyl, nach N 336 verbessert. 2307. chwaty lies chvtati
nach V b.; nach Prusk ist hinter przyeftaty 2306 ein Punkt zu setzen and
statt na le zu lesen.
2309. Ein ne- ist zu streichen; H, Vyb., H-P. lesen
s velikym; Krok 7, 101: s .. pokojem.
2240.

vgl.

hna zanym wezdy pofledu,


kadyzto gyey wodcze wedu.

Iakzto wnadny flednyk koly


wleffe neb vpolyu
ftopy fye gelenye chopye,
wzdy fye 110 drzy poftopye,
acz yeft mnoho gyne zwyerzy,
wffakz gyney neuwyerzy;
wezdy fye przydrzy truda,
wtom neyina nycz obluda;

[24]nyekde
2316

2320

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2325

2330

2335

2310

nanyez nayprwe pomyeny,


nykak toho nepromeny,
acz zwyerz ydaleko zbyehne,
wfak tecze, az ho dofyehne:
takez Alexander tyezye,
az wfak neprzatel dofyezye;
dotad gezdu wcyeftye dyela,
az przyhna do Arbyela,
wnyuzto dobu fye fumraczy.
Tu fye gych (lofty ,
kony fnyde mnoho
02 nakrale ft'oho
onyem zle fePCzYuCzev
mnozy mdlobu fotnye gducze,
kazdy rzka: Czo to pomozye,
acz naz kazdy zywot zmozye
proczlowyeka gyedyneho,
16112 Lak frdcze
lakomeho,
gyemuz fye zda wfyeczko malo,
czoz wfwyetye by mufye dalo
Tak pykachu fweho truda.
Za tyem fye pak ynhed vda:

mhed mu wfwyetlofty fnyde;


tako 1 promeny owfyem,
ze by tma po fwyetu powfyem.
2350
1 gyeftye czafto ftawa,
ze fye ho fwyetloft promyenyewa;
imluwye to fproftny dyedy,
by gyey tehdy gyedly wyedy.
Tehdy fye wes lyud zamuty,
2355 rzka:
Czo fye nadnamy fkuty?
Tato tina gyeft przyklad toho,
ze nas vnirzye zagytra mnoho.
Toho kral nas doprawy,
ze ny nafych zywotow zbawy;
2360 podeymem fkodu nemalu,
wfyeczko gyednomu nachwalu.
Ze kto nam gyeft to poruczyl
by fye nas kazdy pron muczyl?
Lepy yeft fam vmra zany,
[25jnezto liorzye fpadne nany.
2366

2370

375

Hic luna permutatur.


zwyerzy'nycze
lakzto zyutra domownycze;
potom pak myeffyecz wznyde,
pokaza
2345

[V. 2812-2881.

St. Veiter Bruchstck.

30

Kral vflyfaw rzyecz fwych lyudy,


vzrzye, ze fye zle onyem klyudy,
nycz fye tyem neuftrafye:
I czo 10, 006026, rzeczy wafye?

Wynn?
2 Cztete
Kazda wyecz gina 1000 hodynu,
ikak gyu ftworzytel vftawyl.
Kto yeft wam taku rzyecz prawyl,
byto bylo zle znamenye,
vmyei'yeczy promenyenye?
Myftrzy otom dobrzye wyedye,
kak fye wfyczkny czafy rzyedye,
iakz gye boh Vftawyl tako,
ze fye nepromyenye gynako.
Hic

2380

Aristotiles

de

luna.

exponit.

Tak powyedye Alexander.


Tehdy prziftupye Aryftander,

2330. Wnyuz to.


2329. doarbyela.
2334. peczyugycze, nach W 108
2337. Az, nach N 374 verbessert (Krok 7, 103).
verbessert.
2346. H inter
pak ergnzt H, Vyb. i, Krok 7, 145 jak, Grim-Pelikan kdy. 2348. Jako,
von Vyb. und LF. 19, 89 verbessert.
2349. fwyetu powfyem, von Vybor
Ze in 2e se zu
verbessert.
2351.
Anfange des Verses ist T getilgt.
verbessern mit H-P nach V. 2401.
2352. dyety, nach N 446 verbessert.
2356. przyklat.
2357. Vor zagytra ist g1 getilgt.
Unser Schreiber hatte in
seiner Vorlage gitrzye = utPZle N 397, das er in das ihm gelufige za jitra
vernderte (Krok 7, 146).
2358/59. ny in V. 2359 ist mit LF. 12, 283 vor
kral in V. 2358 zu stellen.
nafych lies vielleicht nas imit LF. 12, 283
Anm. 2362. Ze richtig berliefert? H-P. liest a, Iir. aj. 2369. Iczo (I
von H, Vyb. Metri causa gestrichen); fu ist zwischen czo and wecze ber
2370. wynu.
der Zeile nachgetragen.
2372. 1 von Iir.s und LF. 19, 89 ge
strichen. 2378. Ikaz, mit Krok 7, 147 wohl in iakz zu ndern.

v.

St. Veiter Bruchstck.

2382-2460.]

tak tento boy obdrzyte.


powyedye ten ftarofta,

gyenz byefye myftr welyky:

Slyfto,

2385

2390

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2395

2400

2405

was wfyeliky,
nedrztefye Wtom obludal
Ten ftworzytel wfeho lyuda
Weeze,

iwfye wyeczy fwyeta feho,


czoz gyeft vftawenye gyeho
ot nayprwnyeho
poczatka,
Wtom nenye nyczfye przyewratka.
Slunczye, myeffecz yplanety
otpoczatka wfyemy lety
wzdy fye drzye fweho byeha,
morzye, rzyeky fweho brzyeha.
Acz kdy zly deft nafkot fpadne,
neb fye kde myefto propadne,
nebo mor wftupy nalyudy,
nebo fye kde walka wzbudy:
1akz prwny den vftaweno,
tak nebude promenyeno.
Wyztez, proczty fye to ftawa,
iez fye myefyecz promyenawa:
nyeterdy kdyz tak przybyehne,
ze kdyz rohem hor dofyehne
apodzemy yuz pomyeny,
wtu dobu fye wzdy promeny.
Swyedcze take myftrzy vmny,
ze fye gmu fwyetlofty vmny,
kdyz przyftupy kflunczy blyzye.

Imluwye tak myftrzy tyze:


fwyety wyecze
mala
nezly przynyey
fwyeczye,
[Zbjtakez yakz fye ilunczem ffeyme,
flunczye gmu fwyetloft oteyme.
Nycz ty Wtom gyneho nenye,
2410

1akz pochodnye

2415

iedno

gmyeyte

2425

2430

2435

2440

2445

2450

za znamenye,

kdyz fye myeffyecz omraczy,


tehdy fye pohan czeft potlaczy;
akdyz ilunczye pobledye,
tehdy Rzyeczy fwu fkodu
2420

Gmyeytez," wecze, wfyczkny


zato,

ibyefye to wfye rzyecz profta,


neh to dolyczichu
ftarych kralow przyhodamy.
Tyemz przyefta zle vmyflenye
ftak radneho promluwenye;
tyemz zawrhu wfye ftrachy.
Ktoz bylv poczal byty plachy,
ten przyefta wfye fwe drzyewnye
rzieczy,
iffa yuz hotow kewfyey ffyeczy.
On vzrzyew fweho lyuda,
ze iuz nezada klyda,
kaza, by fye lyud oblaczyl,
by 1 opyet nerozpaczyl.
Profrzyed noczy nahle wftachu,
1akz trubaczy hlas poznachu,
afam kral hna przyedfaztupy.
Negeden panofye hlupy
geftye lezyefye achrapye,
ande geho fnowe trapye.
Nyektereho fwoy pan wola,
an drzyemye lezye podkola
achtye geftye rad pofpaty;
awfak, by czo bylo braty,
nebiloby gmu dofpanye.
Ale tu neby czas branye,
nebo dyefye kczaffu tomu,
kdez bye pecze neodomu,
gyean zywotye gyedynem,
ato ny oczemz gynem.

Hic intrat Alexander mentium

ze,

wzwyedye.

31

altitudines.

Wtu dobu kral Maczedonye,


21155

geho wey, geho podkonye


wtake fye hory tahnyefye,
gychzto wyffoft taka byefye,
1akz gych fotnye moz dozrzyety,
tahdy gyemu byefye gyety.
Tehdy, gyemuzbye newykla

yeft pobledyel myeffecz nato:


1akoz gyftye te wydyte,
21.60
2383. Slyfto = slys to.
2394. nafkot ist aus N 436 zu ergnzen.
2402.
2403. Fr kdyz lies wohl mit Krek, 7, 148 und LF. 19, 90 jiz.
przybyehna.
2407. fwyetloft.
2412. flunczem = s sluncem mit Iir.
2408. pryftupy.
2415. znamenye, za ergnzt von Krek 7, 148 und LF. 19, 91, vgl. V. 2420.
2430/2: fwe ist wohl mit Krek 7, 149 in 2430 vor ftrachy einzusetzen, w0
durch beide Verse metrisch korrekt werden. 2445. lezye = leze.
2457. Gyezt,
ze

von Vyb. verbessert.

[v.

_66.

Neuhauser Bruchstck.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

[1] ahy wtu wffu wlazt wehnali,


miezt yhradow dobywaly.
Zta z.e to pekratke roky,
podbychu wffie Kapadoky
5 agednu zemiczu Lydu,

10

15

20

30

95

zwu podkowu cziezt petwirzal,


kdys zie wznymal, lome zuby;
anegedne hlazne truby
wzkalach zwe zproztrzieli hlazi.
Tak zie zdaffe, by wty chzazi

wffeczkl zie zkali zborzili.


odnads gedifto przigid'u
1.0 Taky biechu krzik ztworzil,
do Thyrie, kdes kral byeffe,
taky dyeffe zwk podzorzie,
kdes gich chzakagie lesieffe,
by zie trzafzzl zwiet ymorze.
wnus
prziechzakaw tu nocz gedinu,
[1b]
Tak zie by wiprawil hyrdye,
ayaks byrzo ta nocz minu
wffu wieczu zilnye ytwirdye.
aden zie nazwiet pokaza,
kaza.
woyfchze odtad wztaty
1.5 Prziedzaztupem
wzamem chzele,
Dywno dozty, se to mohl zdyety,
hna toho dne mil trziedcziety,
wnyems pohanzka wiera wele,
tahniechu woz ozzm kony,
kneprzatelom pozpiechagie,
athy byli wfficzi brony.
toho zie wffdy demnawagye,
Natom wozie zlata ffcrzinye,
zda by, to Darius wzwieda,
50 wnys
lefala gich zwatinie,
potkal ghe whorach, przigieda.
ohen, prons podle gich wieri
Gezt tu blyz Eufrates rzieka,
pop miewal chzazte offiery.
Zobu ztranu toho woza,
les, zlyffu, zragie wytyeka,
ies gich wiera ygich hroza,
vnyes Babylonzky wogie
55 gedieffe dwanaczte
musi,
zzebra nazwe bezpokogie.
sziediew, se ten bliz przitaha,
gichs kafdy tey ffcrziny flusy,
akazdi gmagie rzechz ginu,
ienzto nageho chzezt zaha,
ruche rozlichzneho chzinu.
hnu zie inhed ztoho miezta,
Pohanztwo tak zato gmayu,
kadys mu vprziema cziefta
60
se
ty ludie nevmierayu,
prothy neprzatelom gyty.
Komu zie tu dalo byty,
rzkucze, sey zu nawieky syWi,
awffaks zv wte rzechzi krziwi;
czo gezt tu vzliffal hrozi,
neb rzieky ymorze zplyne,
iedyfto ius hnuchu wozi!
Aczo iezt take vzliffal?
czos nazwietye, wffecko mine
65 kromie zlow besich gedine.
szalmiegy, zbubnow wzuchzni
fchal.
hyrzal,
Potyech inhed malem dale,
tu
komen
Negeden
15. knepraztelom.

27.

In

neprzatelom

ist das z ber der Zeile nach

tu dale = tu udale. 46. In pohanzka ist z ber der Zeile


Im Texte stand ursprnglich
61. bez naywieky konczie.
nawieky = V. 1228; bez konczie war dazu eine Glosse, die durch einen Ab
schreiber in den Text geriet.
28.
getragen.
nachgetragen.

V. (S7-146.]

Neuhauser

Bruchstck.

zweho krale,

patruyucze

hlufchniini zaztupi diechu,


70

gis geho rodina biechu,


dwadczieczi czizuczow pilnye,
gls wfficzi whedbabney wilnye
biechu, vprziedrahem ruffle,
laks takym knyesatom zluffie.

110

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

prothy zlunechznemu waru


orliczie bye powiffena,
es bie chitrzie wmfflena,
y podnu horkozt ztydla,
a gmieffe zlata krzidla.
'ozie pak bez odienie
blizne przirozenye,
ieztie wiborneyffich,
nrzirozeneyfflch,
i ffl

'.luhuyucze,
nem zucze
fzthy nemale
zweho krale.

przdworzie,
,

)komorzie.
prziedewfflemi

ioffiemi
:o ztlupem,

dirsiecze zie zwim zaztupem


dwadczieczi czizuczow ponye,
kaffdy vzweho komcnye,
zdrahotu prziellff nemalu
wiprawiw zie naprziechwalu
zwim odyenym yzwim fchzitem

ypak prziedrahim kurfzitem.

Ty wfficzi

biechu naprziedku.
75 Zam kral ydyeffe naprozrziedku,
iens prowelike ozrafztwo,
prorozkos yprobohacztwo
gedyeffe nawozie wizatem,
aten weff horzieffe zlatem.
80 Awffak netolik pozlatye,
gims bie woz zdielan bohatye
powffiech ztranach obapoli,
[2a] yaks ogyemi, tako koly,
ale podrahem kameny
85 dal zie bie wtakem znameny,
iakos wte vprawie bylo,
se gho moczi nicz nezbylo.
Nadwozem pak wzletnu zparu

33

Athy wffi byli rytyerzi,

tyech komonztwo podlaopierzi


bez pozlathy poluzene,
kopie magie neruzene
barbu od czinobra wzatu,
ale wlaztnye rudu zlatu.
120 Geffchzes wiecze krome
toho
luda zeho neb onoho
nyeczo malem zproztneyffieho
miegieffe luda pieffieho,
[2b] przifznye wdobrem odieny
125 wnus ten, iens wffu moczu mieny
potkaty zie bogem zilnye.
Tak ty bye wyprawil pilnye,
by progich mocz yprohrozu
neprotrziel zie lap kto kwozu.
130 Ibyl ten zwyfzey wtudobu,
se wffdi pogymaly zobu,
czos kake chzeledy mieli,
kdyfto nawoynu kam gieli.
Iwzal byl kral tese chwile
135 zobie nawletffie
vzile
maters yzwu seztru, senu,
naztratu zobie zuzenu;
nechtye, by czo wtom byl mina
poyal bye zobu y zina,
110 weza zie take zewfi'lemi
zwe kralowe yunoffiem,
czos gich paddezat woz tahlo;
wffe, sey gmu kboyu nenahlo.
Aczos pak trzizta welbludow
115 apatczet mzhow zilnych vdow
pcklada znym mohli nezzty,
115

76. orafztwo.
iedku.
94. odenie.
107. zwim = s svym
n prziechwalu istw ber der Zeile nachgetragen.
124. odienu:
rt.
128. yprogich, von H-P. verbessert vgl. V. 1269 und
ieve sit in promptu.
129. nepotrziel,
von H-P. nach
sert. 131. poygmaly, von Vyb. verbessert.- zobu = s sob.
ma ist y getilgt.
136. Hinter maters ist senu gestrichen, vgl.
900, S. 415 (Vybor las i s sv sestr tenu). 138. by mina,
bessert.
139. zobu = s sob mit Vyb.
n n , Alexandreis.

34

Neuhauser

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

to bylo wffdy znym nalezty.


Satyem gina zbregle wffdl sla,
les zobie neymlela ehzizla.

Bruehstek.

[v_

zwebodnych

Tak kdys

147-227.

panow yhraby.

gle przled

kral przlwedu,

gim yakfte wledu


wene hrozle ywslezty,
190 kde z1e kaffdy muzll ,
150 Tv bllz zebe ztaehu dwogie,
kdes zlrdeze { ztraehy rozno,
hrzeezke ypohanzke wogie,
tu, kdes bylo byty hrozno,
ehzakayucze zobu ztranu
wtakem ztogleee ohromie,
druheho dne zwletlezt ranu;
ande nawffe ztrany lomie
neb gm bye wiedlety dane,
195 ruczle,
155 se, laks iutrzie bude rane,
taku ehzezt ztratwafe,
zbesle yrodiny zbwafe.
gedas zie zluneze prozwxety,
Zama zle wffdy ffleehta kase;
tu zle zpolu wogem znyety
eze gezt mllozu'dye ,
bogie.
ydogitl bylo
Dar-lus
kral
ztogle,
kdys kto odtuffl zmutnemu
Tehdy
200 anaywiecze neznamemu,
160 kzwm wogem przlgedne horzle
wzmluwl wehkey pokorzle,
yaks tu kral hrzeezky vehzny,
y yaks take ehzine gyny,
yakffe, ktos tu byeffe, taky
leez bohat yehudy wffaky
gmzto lezt przlede dnem rane
pogleh przu'ozenyu dane,
gehe rzechz pokornu zlyffie -
205 yaks nemohu byty twlrdy,
[] alomleez1 byele ruezle,
[3b] poehzenffe zie vmllozlrdy,
166 ande 1u neznamozt zmuezie,
wnems zie y gemu tu szlely,
kdes ius nebyl kto pomoha,
w1da, se enen ber kwlely,
ny rady przldaty moha.
gemus zie wffle salozt zkladla,
210 agleh ehzty corona zpadla.
Wehwllu tak ztraztne hodiny,
170 zbwai'e ehzty yzwe rodyny,
Taks inhed knym z1e przlehile,
ena zweho neby musle,
zprzlgle kfobye wffeezky mile,
tato zwe zmilele drusle,
matku zobye wzle za matku,
Syn bud mil Weeze kdyetatku,
penems zlrdezem wleez ztonala,
215 aktomu pak enye obye
as y zobu pekonala.
wzeztru miezte przlgle zobye.
175 Akdys wffeezko ius zie to zta,
Tak bye miloztyw zamladu,
zamalel'zkem kral tu pozta,
donada newzle herffu Wnadu.
as powedu Darlowu
Nadwffle krale zeho zw1eta
220 byl by wieez yako ozwleta
matku, zeztru y kralowu
awzedml let dyetye male,
ehzty, kazny y milozlrdle.
180 syna pehanzkeho
krale,
Ale kdys pak zboi'fm wzhu'die,
aktomu bratra wlaztneho
poehzle byty ludzky dawezle,
zmnohem knyesat rodu gehe,
byw drzewe gleh chzty oprawezle,
225
glfto byeehu tudyes glety,
y zmieny wffle plrwnye zlewa,
zamzllw gm prawa nowa,
zzprzlewellku zbroyu dyety,
185 wewed,
knyesat y markraby,
wzbludy zie myzlu wemnehem,
azxrdcze

154. wldlety, von Vyb. verbessert vgl. V. 1285.


155. Vor rane ist
an gestrichen.
161. wehkey = V velikj mit Vybor vgl. V. 1292.
165.
lomleeze, von Vyb. nach V. 1892 verbessert.
166. zmutye, von Vyb. nach
V. 1893 verbessert.
174. pokonola.
179. Der Schreiber schrieb
zuerst
mlade (vgl. V. 1898), strich lade und schrieb dahinter ale.
189. ywslezty
= i v sti. 206. zley, von Vyb. verbessert. 222. wzhirde.

V. 22e-308.]

Neuhauser

210 wzlwaty hohem,


ztylrplety to moha wlekem,
by 210 lus wzwal chzlowlekem,
samffllw wffle horffle prawa;
neb tak zle y geffchze ztawa,
se chzezt nrawy promenawa.

Bruchstck.

achtye

230

270

35

neb kto 210 210 druhem pechze


aozldlo ginym lechze,
rzledko zam geho vtefze.
1

Darlus kdys to wzwledle

odpozzla,

gens powledye,

tak tomu zradczl ztalo,


kak bye ius ztratyl nemalo,
wffaks Odtuffy zlrdczu zwemu,
s 210 tak bylo ztalo zlemu.
Nebo nenye 11102 tak zleho,
by Wtom nebyl zlzk gneho;
protos yprzlkaffdem zkutczle
zlzk weztratye, radozt wzmutczle

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

se zle

Pogednom dnu toho bogle


235 potochzx kral pozh zwogle
275
do Damazka, ktomu mieztu,
Wzkazuge gm tu rzechz zwleztu,
se bez wffeho vzlle,
achz gho kralem przlgmu mile
240 y chtye 210 gemu poddaty,
280
da
vffle
zu zprzlezena wgedno putezle.
gim
przl
chzty
oztaty
s
yprzlwffem gleh drzewnyem
Wteys rzechzl kral doby miezta,
tus wnyem nyekohk dny przlefta.
prawle
Jak lus ssezt dny ble mmulo
gle glch dyety oztawle,
285 anazedm den 210 11111110,
atak, achz gemu wldadle,
245 czos tu glch kral gmiel vpokladye.
tehdy podle zwleh obyehzlegle,
Nah lus purgrable zmiezta,
yak 210 ydnes w thwle dlege,
zle
zta,
gemufto
pozluzbye
[4a]
[4b] thy, gls blechu zblty Hrzeezi,
vzrzle, se 210 ehzaz promienyl,
zneffe, kral rozkaza zseczl.
290 Akdys te wleczl pokona,
an take nazle pomenyl,
250 wffle mleffczke wlsle ozadyw,
obraty zle do Zldona
0210 zam na zmirt proradyw,
kmxeztu, gemus Tyrus dlechu.
Ty gho protywnie vzrznechu,
podvmluwenym lztywim,
zwe 1111211 potazem krzlwm
poddaty 210 gmu nechtyeeze
295 aobranyty zle mniecze.
chtye zle zkludyty 21111 kralem
255 vpomluweny dozty malem
Alus nazdy luda tollk,
zobu lud zmiezta Wyludy.
yaks newledle 120021 kollk,
Zle 210 tak obafz pokludy:
gims zle by wzlrdczu raduge,
vzrzlew, se tohk luda tu ge.
chtye fzuff 211011021 210 pobyty,
300 Wffaks ezos gnemu vzllno,
akdys lus by tornu byty,
260 prznwede lud as wzaztawu
toy gmu 210 zda wffe poohllno;
zwe pohuby, nenazbawu,
neb kaks mnoho wles 1 wezdy,
se z1 zhmuchu, boy wzemffe,
Wffak 210 gemu 11102 to nezdy.
gemu hlawu ztlechu, gemffe.
Negedna zmrtelna ztrzlela
Tak yaks onyem wzkopal yamu, 305 przlety zezdy zamoztrzlela;
265 tak tudles vpadl Wnu zamu;
wffady huftye ztala cople
vztlaw gynym wnawl bydlo
yakfto trezt neb zlama wznople;
yvpadl zam Wtes ozldlo:
gims 11102 1111211 nezatochzle,
250. wlsle = vi.
254. zim = s sim mit Vy'b.
=
255. pomluwenym.
256. zobu
s sob mit Vyb.
258. chty, von Vyb.
verbessert.
272. Vor powledye fge ein mu mit Vyb. nach V. 1987 und
Pilatus D. 20.
274. 1 vgl. V. 1989.
283. nykollk.
287.
wlltwle. 291. Zwischen 291/2 ist mit LF. 11 , 61 eine Lcke (V. 2003-6)
anzunehmen. 293. vzrzlechu lies wohlpijchu nach V. 2008 (Krol: 7, 55).
305. zamoztrzlela = 2 samostiela mit H-P.
236. dodamazka.

3*

36

315

320

Neuhauser

zewfflech nayplrwe fturm pochzle,


kdes nawlecze kamen wale
akdes chzleztye zkytu hrale;
zto znym pogednu Odtepu,
aczlzucz wnus ptaczl klepu;
zto glch pobltych Odwleku
aczlzucz glch podzed teku.
Taks ten fturm zta geffchze wlecze
nesll pllna dwa mlezleczle;
dnem ynoczu bezprzleztanye
nodpochzmu fturmowanye;
yaks Obyrtll tako praky,
nodpochzinucze chzaz wffaky,

[V. 309-373.

Bruchstck.

345

350

kdes nedal b(raty pot)rawle


konzke pycy(e ku pot)raw1e.
An pak wff(1eczky o)hny mina,
zwlch koruh(wl n)ezawna,
yakfto ten, ge(ns wffe) lus masle,
nazlzk, naztr(atu z)rzl'ewaffle,
hna chzl tOh(O dle) nemnoho,
trzldczleczl m(l dn)e gedlloho,
przlewaslw (zle wf)fle zwe wleczi,
chtye wffdy n(eprza)tel dozlec,
bera zle yak(o poz)ledu,
ladyfto ho w(Odczle) wedu.

Wnufto wna(dny z)lednyk koly

nyekde wlezl(e neb vp)Olu


355 chwatyw zle
(ztopy) gelenye,
tyehne zle po(ny) nelenye
325 kbranam
zle zawffe berueze,
netbagle wffe(ho ob)1uda;
neb achz zle g(emu kdy) vda,
pokogle zoble nedachu,
as wffak vmiezto zle webraehu.
Se zle chzlll z(wler)s namierzi,
Tehdys miezto zaffhu wffady 360 wffakffe ge(mu n)evwlerzi,
dlsle zle w(ffdy tr)uda zweho,
as wffak y d0(zlehn)e geho:
[] ladls wzem(l byla) ezlefta,
330 tahdy wzeffhu
takes koll w(tu ho)dynu
(wfl) ymiezta,
wffle hradl y (mlezt)a mnu
neztatechznye (wzemffe) radu,
zda by chzus, (bogle) zle hladu,
y ztrzlelniczle (horz)kleh twlrz,
netahl zany(m wze)mu hlube;
pokazuge zle (wffd)l' hrzi,
ale zamyzlen(ye hr)ube,
se netbal vzl(lna) dyela,
335 nanes ble zl(rdcze
as yprzlhna (do A)rb1ela,
O)bratyl,
kromie sbl z(1e sy)w0t kratyl,
wnufto dobu (zle z)umrachzi.
tak hy znad (muzll) vztaty.
[5b] (Tu zle glch dozty rozpachz),
371 gmzto kony znyde mnoho,
Jaks nato (poehzle) netbaty,
zle pomluwalucz nan ztoho,
achz zl wffe (tyesen)ye poli
340 vmieztlech
rzkueze: Czo zoble pomose(my),
w(e wz)ech ynapoll,
314. In pobltych st vor
podgednu, Krok 7, 57 verbessert.
320. pracky.
330. In wzeffhu ist vom u nur der
gestrichen.
in ymiezta vom y nur der rechte Bogen. 331. ne
erste Strich erhalten,
ztatechzne.
334. In zamyzlen(ye) ist vom n nur der erste Strich erhalten.
336. z und w zum Teil erhalten.
337. vztaty: vom v fehlt die erste Hlfte.
341-342: so ergnzte
340. In we ist vom w der erste Strich erhalten.
312.

tych clh

lo

Safaik im Vbor; nach Prus., Ausg. kde nedal bti ni trv kosk pci
ani strav. Anders Krok 7, 102 (vgl. Ga. 3, 446). 347. In toho ist vom
zweiten 0 nur die linke Hlfte sichtbar.
350. In n(eprza)tel ist vom n der
erste Strich erhalten.
353. wla .. . nach V. 2314 l. vnadn mit Vbor.
356. In
ist vom
die linke Hlfte erhalten.
357.
in wffe(h0) und
in (Oh) uda teilweise erhalten.
360. wffak zle, nach W 93 zu verbessern.
teilweise erhalten.
ist die erste
361. w(ffdy): das erste
362. d0: vom
363. (h0)dynu:
vom
der senkrechte Strich
erhalten.
Hlfte erhalten.
nur das Hckchen erhalten. 369. Von u in dobu und
368. Arblela: vom
370. Vom Verse sind
(z)umrachz der erste resp. zweite Strich erhalten.
nur einige Buchstaben lesbar; im Vb. nach V. 2331 ergnzt. 372. zrzkucze.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

yakfto kluky tak blydamy,


tak hwudimi kofzkamy,
dne ny noczl przleztanucze,

V. 374-437.]
375

380

385

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

390

395

400

405

Neuhauser

37

Bruehstck.

aehz zie wsywotieeh zmose(my),


(a)ehz ehzeeme zweho horze
wffeezko gednomu nachwal(u),
z(byt.y).
ehzta
wleez
zamal(u),
gense to
Kral vffhffaw rzechz zwleh (ludy),
zeble ny nam odpoehzine
410 wlda,
szle onem zle kludy,
any lakomztwem ezo mine.
.laks y mluwie giny 111110(21)
[6"] (wffak 21 tyem) mez nevztraffle:
Se zie lus hnyewayu yhoz(1),
(Czo zu, Weeze), rzeehzl waffle i
yakes ypeehzlezleeh znam(y),
(Kteru m)i dawate wnu?
wniehfto zazraky wldamy,
(Kaffda wleez gma) ehztnu
zu
wffe
przlehzinu.
ztraty zname(nye),
glz
415 (Se
aehz bohow milozty nen(ye).
21) otomto hnyewate,
(malo rzechzl) mudrleh znate.
Te rzleehzl mnoho przieg(1de),
(Myftrzy tyt)e wam powledte,
(glfto hw1)ezd1 zrzleeze wledle,
zatyem nhed miezleez (wzmde);
(se, yaks z1e kte)r1 ehzas mieny,
pokazaw zie Welme yazzn(ie),
420 (mezleez gezt) ngnem widleny.
nheds, malo poztaw kraz(n1e),
by zwu zwletlozt welmie (rzledye),
as pak ewfi'em ypobledye,
(Tak proml)uw1w Allexander,
krwu
z1e
oblll
(tehdy prz)1da Ariftander,
w(ffady).
wnus by
Hrzeezl rzeehu: lus nykady
(mlftr we)hytrofty wehky:
ztraty nam gezt nevteezl;
(ehzetellw)tomprawduwzwiedlety,
425 (yaz wam 1)u eheu powlediety,
ktos nas kam ehzce, tam z(m1e
teezi);
( wy druh dr)uhu powiete,
neb to, ges wldim znamen(ye),
(yakos 1u 0)demne wzwiete.
wtom lus niez gnehe ne(nye),
(Netba two)rzecz zwleta wf'eho
iutrzle
(0duztawen)ye
weffdy
bey
ztrat(ym);
plrweho.
Se
430 (Jaks chz)as poffel
odpoehzatka,
procz zami zwoy siuot k(rat.ym)?
(L)ep1 zam gezt vmra zany,
(wtom nen)ye wlecz niez przle
wratka.
nes ta ztrata zpadne nany.
(K)affdy nas zwe horze wlda,
(Tak zu wffleezky) ztale,
(yaks wem)noz1e tak vmale;
(p)roehz gmu sywu byti kdy (da),
(p)roehz 11 lus meffkaty w1e(cze)?
(tak gezt wez z)w1et wgehe
widim
odmlezleezle,
chtyeny,
ezos
(Ne)b
435
21
wleez
nam
zw(1etla),
nepromeny.
neprzlege
(se
lus)
(se) lus
(Aehz kdy zl)y mor nazkot zpadne,
(to) gezt, sny bude zmirt zt(rz1etla).
(N)edaymes SYWU byty,
(neb kde m1ez)to zie propadne,

379. laks = takz mit ]: 7,


374. wsywotieh.
377. odpehzine.
381.
384. nen(ye):
znam(y) ist vom m der erste Strich erhalten.
vom zweiten n der erste Strich erhalten.
386. Das zweite z in miezleez
nur teilweise erhalten.
391. bie. -Wffadyz vom w nur der erste Strich
erhalten.
395. In znamen(ye) ist vom zweiten n der erste Strich erhalten.
410. zie, von Vyb. nach
404. (Ne)b: vom b nur der rechte Teil erhalten.
w ist nur teilweise erhalten.
421.
V. 2367 verbessert.
420. wginem:
423.
der Hs. folgt
(proml)uw1w: der zweite Strich des u ist erhalten.
424 sofort auf 423,- schon des Reimes wegen ist nach V. 2383 mit Vybor
425. (1)u: vom u ist der
einzusetzen: Sly to, veee, vs veeliky.
zweite Strich erhalten.
vom n ist der zweite Strich er
433. (m)noz1e
halten.
434. (z)w1et: beim w fehlt der erste Strich.

103?

In

In

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

38

Neuhauser

(nebo Zl)e kde walka wzbudy,


(nebo zpadne wludy:
(yakoz p1)rwny den ztaweno,
(tak neb)ude promyeneno
(uztaw)enye lubo bohu,
(gemus w1e(dy wzen nemohu.
(letes, pr)ochzty Zle to ztawa,
1.45 (ges zxe
m1e)z1ecz promienawa,
(onems ml)uw1e ztarzl dxedy,
(by gey teh)dy znedll ,
(konople) potmie przaducze.
(Tomu m)iezta nedaducze,
450 (, se) to wffe zobluda.
(Neb mekdy z1)e gemu vda
[6b] (kh)oram wzapad przle(b1ehn)uty;
(ch)tye glch proluky (mmu)ty
(k)zapadu dolOW p(0mxen)y;
455 (tu) Zle mnohokrat
p(r0mle)ny,
(m)nug_e proluky h(0rzke),
(ta)hna Zle pod (morz)ke.
(N)iekdy zxe pak tak)e,
(n)e wffaks chwlle (wffehk)ake,
!160 (y)akos mluwle m(1ftrz1)
tyse,
(s)e kdys prZIde kzlu(nczu) bhse,
(te)hdy Zle gmu zw1e(tlozt1) vmny.
(J) mluwle tak mift(rz1 v)mny,
(s)e yaks zluncze prz(1 m1ez1)eczu,
46 (y)aks pochodnye p(r0thy zw)lecy
(Z)Wu zwletlozt w1e(cze wy)dawa,

Bruchstck.

[V. 438-492.

(t)akes podle zweho (,


(y)aks pochodnye p(0dle z)wlecz1e,
(t)ak zluncze podle (m1ezx)ecze
weffdy welim w1e(cze zw)1ety.
gezt wam to zato (grmet)y
se pohanztwo
kwa(ffey) mocz
gezt, wnus kupoch(0dny) wnoczi
ZWleCtha, awnus(t0 wpo)lodne
475 (m)leZleOZ bywa kz(luncz)v wedne.
Protos glztye mi(eyte z)at0,
se mlezlecz poble(dye) nato,
yakos to glztye w(1dyte),
tak tento boy Obd1r(SIte).
480
rzku geffchze na(dt0 wy)ffe,
se pohanzka wffle (mocz) zmiffe,
zbledle, rozblehffl ZIe (pla)ffle
zllnu hrozu moczl (.
Pakh kda zluncze (poble)dle,
485 tehdy
Hrzeczl zwu (ffcodu)

wzwledle.
byla to Wffle rzec(hz pr)0zta,
czos gle mluwll te(n ftar)0fta;
neb to zhfflechu y (zam)
dawnch Hrzekow p(rtho)dam.
Jmnu zle zam1f(fleny)e
ztak mudreho roz(mluwe)nye.
Tak zrzlecze wfflczl (zwlch)

490

panow

440. (p1)rwny: vom r nur das Hkchen erhalten.


441. (b)ude: vom
u ist der zweite Strich erhalten.
444. (pr)ochz: vom ist die rechte Hlfte
erhalten.
446. (m1)uw1e: vom u ist der zweite Strich erhalten.
447. In
der Hs. stand zuerst hwlezdy; h und z sind getilgt.
449. (m)iezta: vom
ist nur der Strich ber dem 1 erhalten.
454. zapadu: z nur teilweise er
halten. - n p(om1en)y ist hinter p ein I' getilgt.
457. Der Schreiber schrieb
zuerst podzeme, strich ze und trug zle ber der Zeile nach.
458. ztaw(a):
vom w ist nur der erste Teil erhalten.
459/60. (Wffellk)ake und (y)akosz_ vom
a nur ein Teil erhalten.
461. zlu(nczu):
vom u ist der zweite Strich er
halten.
463. (v)mny: vom m ist der dritte Strich erhalten.
466. (wy)dawa:
weffdy: vom w ist der rechte
d nur teilweise erhalten.
468/70. (z)w1ecz1e
Teil erhalten.
472. In mocz sind vom m die beiden letzten Striche erhalten.
475. z(luncz)v: vom v nur der rechte Teil erhalten.
477. In nato ist 00m
n der zweite Strich erhalten.
485. ffcodu nach V. 2419 ergnzt.
486. In
rzec(hz) ist der linke Bogen des erhalten, in (pr)ozta der rechte des O.

v.

1-61.]

Wiener Bruchstek.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

[la]

Tako na fmx't teku fleple,


wnyuz ptaczy waznu nalepie.

awffakoze

myefto

Gaza

tu hyrdoft na fle pokaza,


kfwemu kraly gmagle
y wfwey twrdofty fie znagle,
Alexandru otpowledye.

Sto gych gednu fezdy zabyu,


awfak powzdy kezdy hrabyu;
35
pobytych dwe ftye powleku,
awffak zawffe pod zed teku.
Tu bezcz1f1a lludy zbychu
[] Jnhedze poteku Hrzecy
drzyewe, nez myefta dobichu.
wfficzny zagedno fwym kraalem.
Ten ffturm zadwa myefleczie
Tu fturmowawfe zamalem,
10 neho gefcze
40
ktomu wyecze.
krale wruku zaftrzelychu,
Nakazdy den fturmowachu,
pronez fle wfflczny fmutychu
aze wffak zed podebrachu;
fam kral fle wlecze fmuty,
nafto fle zed oborzy
wffyem fle gednu kaza hnuty,
anegeden b1 tu whorzy.
nycz netbagle nafwe rany.
l5 Sta neprzyetel fkazde ftrany,
45 Tehdlz ynhed nawffle
ftrany
nebl guz potrzleba brany;
poteku yako ptaczy klepu;
wffudy horzye, wffudy cffczlczle,
a(cze) gych kde { potepu,

wffak Wto myefto tyfucz gdyeffe.


wffady bieze yako mffycle
Wten czas bezmyefta budyeffe,
50 by fle lepe nedomnyely
[1b] genz by gle wedll kraly fwemu.
20 Awffak fwledczy prmo otom,
afkralem przymyerzle wzely;
yakoze to myefto potom
zatyem fle pak potxezucze,
dachu fle kralowy wruczle.
oplet fle geft oprauylo,
On gych pokornu wyda
yakz, cfoz tu pohanftwa bbxlo,
55 fwymy liudmy wmyefto wnyda, -
to wffe przifflo kfwatey wyerzye,
25 yakz
gluz dobrzle u boh wlerzle.
Kak fle tu ble pomfta ftala
[2b] wtey zemy zde yonady.
Kral Maczedo kdyz to pozna,
owfem pakoft nemala,
ze wtey zemy wyecz tak hrozna,
gymz fle kazdy mohl wzftrafflty,
yakz b1 nefmyel wz neho bity
nechtye fle wffak rozpaczyty,
30 pro tak protywnu przyhodu
kaza fle wfflem
hotowyty,
giez chtyeffe fobu poglety,
ypak toho myefta ffkodu,

In

1.
fmrt ist zwischen m und r das Abkrzungszeichen fr ra ber
4. powzdy lies s vzdy mit V. 2047.
7. Der Zeilenanfang ist
geschrieben.
schwer lesbar.
18. Von der folgenden Zeile sind die oberen Enden der Buch
47. Hinter
staben zu erkennen.
19. kraly = kkrli.
38. fwym = s svym.
ist ein kleines Loch im Pergament mit Platz fr 2 oder 3 Buchstaben;
das durch das Metram geforderte acze (s. Krok 7, 59) hat also vielleicht
einmal dagestanden.
50. n in domnyely ist ber der Zeile nachgetragen.
55. { = s svymi.
61. fobu =s sob.

Wiener Bruchstck.

40

weffdy tame chtye deglety,


kdez pohanfka

65

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

70

modla byeffe
tu wgeanm dbye fedyeffe
wtey zemy welmy daleko
kak tam dogyety nelehko.
Negednoho zby czlowleka.
Bblfy bblla morfka rzyeka,
afy bby bblllo bezdywa;
ande gedno plefek wzpllywa,
a to otfluneezne wzpaly
tak fle onen plefek kaly,
mutye fle vnyuz morze famo.

[] Geft ta toho obyezegye,


75 ze kdyz flluneze zhory fpyege,
tak fle gegye woda wzwarzy,
yak horky ukrop tak parzy;
yakz flluneze wpoledne wzmyeny,
tak fle ta woda promyeny,
80 tak liutye bude
ftudena,
yakto ledu nakladena;
akdyz iluneze khorzie wfpyefy,

85

opyet fle woda rozrziefy,


tu gyey herkefty przybude;
te pakly prwe nezbude,

90

. 62109.

glelyz bude kupolnoezy,


Opyet gley przybude meczy;
ftudenofty gley przlblwa,
wnyuzto kdyz poledne bblwa.
Tehdyz kral, daw bleffu obiet,
muffy fle wratyty opyet,

__

[4b] (a)ez geft mnoho gyne zwyerzy,


wffakze gyney nevaerzy;
wefdy 11e przldrzy truda,
95
nyefe obluda;
nanez naypyrwe pomyeny,
nikak toho nepromyeny,
acz zwierz ydaleke fbyehne,
wfak teeze, az 110 doflehne:
100 takez Alexander tyeze,
az wfak neprzatel dofyeze;
(detad) glezdu weyeftye dy(ela),
aze przlhna do Arbyella,
wnyuzto dobu fle fumraezy.
105 Tu fle gyeh defty rozpaezy,
gymze kony fnyde mnoho,
piezyueze nakrale ztehe,
onem Wffeezko zlle fepeyuee,
mnezy mdlobu fotnye gdueze

65. Vor daleko steht in der Hs. da.


71. In fluneezne ist
z gestrichen.
87. Imoezyl przybude: die Striche deuten an, da
von moezy zu verndern ist, vgl. V. 2214.
92. Der Anfang der
lies acz = V. 2318.
102. Anfang und Ende des
geschnitten;
nicht lesbar; nach V. 2328 ergnzt.
103. doarbyella.

__

vor

02

ein

die Stellung
Zeile ist ab
Verses

sind

V. 1-56.]

Budweiser Bruchstck.
neprfately prfielztyty:
gdes zie bylo boyu znyty,
prawa
chczte zobie viernye pomoczi
byli / ftranjr
kralem pohanzkym metany,
nezztaley moczi
hi to wffeczko zzobie zlahte,
zdaby tofzus az ius
35 vezinyl nyeczo prfiewady
gefto lakfto wruku mate;
achz ruka takefe kmeczu
uprf1elfzen51 dozty malem.
Taks ten hrabie mluwiw zkralem,
gma lakfto kebranyu peczu,
zobie
wfie
zbofie
wzlufbu
zie prficaza gemu,
Vy
mieyte,
amnye gedno t fzty prfjfeyte
odpouiedyew kraliu zwemu,
40 Patron, ten
wzlouie afz zi velm malem,
zlowutn7 hrabie.
bych gedno zlul waffim kralem,
zza ufzazten fzty wtey rflefzi.
Hic est distinctio quinta.
Ale czos geit wkterey ziefzi,
te mi wffdy dayte uezaftnu
Aius wfady ztranye nabie
negeden zboden nahnany
byty pro waffu czeft wlaftnu.
Pakli mie waz kto upatrfij,
[10] prfled zai'tupy wczekczowany,
zaduie neb crofziegie zatrfi
chtye druh druhu ffcoden:
45
bleh poftupll wzaftup zazie,
zen zaztrflelen, onen zboden
ktereho bogie lekna zie,
Wtoms ztrf1e1eny h1 ziefzi.
Uwierfiw ius wewffley rfiefzi
zkyta prfied zie waz ktereho:
ne prfeyte mi nycz dobreho.
kral hrfeczkg7 tomu pohanu,
Hi byl by znad mluuil viecze;
hnu zaftupem wginu ftranu.
50 Czos mu trfieba,
wife rozkazaw,
tdy zie 1 vezrfiecze
wzduife zie, zwoy helm zawafaw;
znamenaty glezdczow mnoho,
senucz ot krale onoho
taks iaks gey nahle zadirfe,
velmi
zgednyem hrabiu
moczny'm,
prfigem copie hi nawirfe.
zchzlouiekem owffem pomocznym,
Netahil kto hnuczi okem,
55 tak zie nahlim znydu zkokem.
gehos on kral vypouiedyel.
Aten by] to
Nawffie {tr-any ftrfieli letye
wzuledyel,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

[1] podle waffie

10

15

20

25

30

s chtyet,

In

3. ne zztaley.
13. In kterey ist
getilgt.
ber der Zeile nachgetragen.
15. byty ist schon am Ende von
14 geschrieben, von uczaftnu durch einen feinen Strich getrennt.
26/27.
29. wohl = z zrady.
30. ne prfately.
moczn pomocznf.
34. Das d n zdabr ist ber der Zeile nachgetragen;
die Vorlage hatte wohl
zaby. 37. zkral. 39. In odpouiedyew ist vor dem u ein d getilgt. 42. ne
46. Die Hs. hatte zuerst ztrflelenyu; das u ist ausgekratzt.
Vor
geden.
47.
1
ist w ausgekratzt.
ist
ber
der
Zeile
nachgetragen.
wewi'1e5'1
50. Statt rozkazaw
war zuerst rozgazaw geschrieben; das k ist ber das
52. za drfe.
51. Wduife, von H-P. verbessert.
4herberlgelschrieben.
. ne ta i .
1.

das zweite

{ ist hinter t ein t


e

In

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

[V. 57-131.

Budweiser Bruchstck.

42

iakfto oropie zburfie letye,


zde hi onde copie trfeffzie
lakfto trfeye neb zechle leffzie
ahlaz zie wzduihl as woblaky.
Taky zwuk, trfiezk hi crflk
by wzaftupiech ftranu obu,
laks zie zdaffe, by wtu dobu
zto hromow zpolu wzehrfmieli;
tak zie biechu twlrdye znyeli,
wnus by 11015 zfrmamenta
wifeezka fztyrfi elementa
chtyela zie vydrfiety zkori'en,
taky bye zwk hi cri'ik ftworfen.

voziny
95

lom,

kzemi

zpadna.

Znadna, Hrfeczi, znadna


ftane zie nam czei't. hi ehwala,
gdys zie krali ta ezeft

By boy tw'irdy zzobu ftranu,

negednu zmirtelnu ranu


obogie zobie tu dachu,
65
gdes zie naypirwe potkachu,
ande bradatyczie, hrale
ve krwi lakftotvodye kale.
Akral hrfeczky tem wzaftupy
105 trfiel zie, zieke on lud ,
gdes mecz, hrale, bradatycze,
'70 Wtu dobu kral z Maczedonye
ziekucze nan tak hi zicze,
bieffe
zweho
hlauie zie ,
geho
pobodl
konye
lew
zkrotka;
lakfto
ne
gims zie myzl ho nycz nezkruty.
wzaftup,
110
zie
Tak bye kziefzi prflhotowan,
inhed potka
tehdyfe
wnus by byl zfeleza zkowan;
zgednyem zlowutnym pohanem
75 2 Indie, z Ariftomanem.
aznadno gmu wi'fe pak znezty,
A ten zedyel na welbludye,
se gmu fflo wi'feczko .
Taks tu otneho zmyrt wzieffta,
vityezky zie zkopim pudye,
115 ges naylepfie
akral na zwem Buclfale.
ztyech tu byefta:
Tens pak pohan potka krale,
Phares gednomu gmie bieffe,
80 wnems zie gmu zzta nyecz po
druhi Eliphar zlouieffe,
byl ot Egypta hrabe,
gens
sfzezty,
azen pak z Sirzka marcrabie,
zetrfie copie as dopiezty,
120 czlowieky
obie bohata,
gims obacz nycz nepoffeody.
Kral zie pak welbluda hody
Wnus zie zzta vehka zztrata
tomu krali pohanzkemu
podle plecze wzam hrudy,
85 wnemfto
take nepobludy;
hi gehe pak ludu wffemu,
czo gieh wzie wfiuotye ftratu,
[] nebo bie welblud vyzzoky
125 zrfiecze dvu vdaeztwo
aktomu pak czynyl zkoky,
natu,
gis zie ziekli welirn viecze,
pronyefto zie nyzko uda
onu dwu udacztwa zrfiecze!
copie znezzty na welbluda.
90 Inheds
zie welblud prfiewraty,
Neb gegi prfiemoczna zlla
Wnus koly gdis zie vywraty
mnoho
Hrfekow bye zhubila
[2b]
130
iawor ot moez vietrowe:
bytym, bodenym hi ziefzi.
tak to tyelo welbludowe
Ale wffakos, Iakfto rfiefz,
100

59. zechle lies zeschl? 60. wzduiehl.


58. Vor copie ist ero aasgelcratzt.
63. Vor wtu ist t aasgelcratzt.
68. Hinter zkorfen ist a ausgekratzt,
vgl.
B. 140. 70. zmaczedonye.
82. ne
75. zindie zariftomanem.
80. sfzety.
97. In der Hs. stand zuerst kraliu;
poffeody. 84. placze. 85. ne pobludy.
das u ist aasgekratzt.
99. ne gednu.
103. vodye = v vod? (Krok 7, 263,
115. nay'T lepfie.
122. Von krali
anders MV G. 4, 638).
119. zfirzka.
125. rfiecze, von Koubek verbessert.
gilt dasselbe wie B. 97.
124/5 stellt
LF. 19, 93 am and liest: ziece dv udaetvo na t. jieh vz v zivot
stratu, - - . 128. ln der Hs. stand zuerst gegiu; u ist ausgekratzt.
n der Hs. stand erst ziefziu and rfiefziu: beidemal ist u aasgekratzt.
130/1.

V. 132-209.]

Budweiser Bruchstek.

proty Hrfekem nyez nebyle,


0205 210 10 pehan zhublle.

Wffady popraehu,

135

140

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

145

150

155

160

16 5

17 O

potrauie
tek] potek, zemiu krwauie,
wnems ius lefal lud hubeny
wnus lezz neb hay perubeny.
Zobu ftranu zzta zie ftrata;
ftala eztwera pkelna vrata
etwerfena as de korfen,
taky byl kri'ik dyably ztworfen,
mnyeeze, by zie zemie zrfekla,
chtyeezi gie vyhnaty zpekla.
Tak duffe letyeli huztye,
iakfto gdys ftada rezpuztye.
Czes bylo gde prafnych kutew,
mohl geft byty piln dem Plutew;
neb wtom beyu rfiedky zbawen,
by nebyl Hrfieky unawen.

Ande wffudy ludy hlupij


lefie zziefzeny wnus trupi:
lefij Enos ed Philethy,
zlewutny mus zpehan rethi,
zabw tudyes Eflphila,
wnemfte wele pomoez byla
wffiem lepfim hrfeezkehe krale,
zfed zabytych ne umale.
Bies tu take ober geden,
kralem pehanzkym vyueden
tam odezlrwenehe merfe;
ten bie prfiffel na zwe heri'e,
ezleuiek peztawu nekratku,
Murfin etczem, ober matku,
gehes ktos uzrfel, ten ztyrnu
prenu twars moeznu hi ezirnu
hi pro tak zllnu peftawu.
Iakfte kadezu magie hlawu
azird wnus pawuzu nezza,
iaks iu gdezz byl Wytirhl zleffa,
taks, iadys ffel, tady pirfie
prfiednym byehal preez lud, zirffie

43

[3a] gis debrodrui'nye dle ehwali


zilnye zie pethykowali
prfletwirdeho copie ranu,
175 gdefte mnehy zzebu ftranu,
geliks rezumiety mehu,
zboden drfiel zedle eftrehu.

Te rytyrfke kratechwlle
180

pefta dei'cy dluhe ehwile,


as zam kral ludem pokynu;
taks ta chwile biwfi, minu.

Tehdy

185

190

195

200

205

bie miefehzan prfied


nyeh
hi ginyeh panew ludy urfiednyeh,
pegidu prfied zweho krale,
neffueze dary nemal
zzeehzztu defteyenftwa gehe
zbofxe onoho hi 20110,
gefte chzlouieeziemu oku
lubefey dawa pozzoku,
01 darew drahethy wi'fake
prflechwalu ehzzty negednake.
0205

Zatyem powezu parduzy,


lwy hi mnohe wele fftruzzy
hi 0205 gine ptaehzie zblerfi
hi prfielute dywie zwierfi,
gefte kletcziemi lemieezi
rfula, zwe zehrany neehtyecy.
Czos by lepi'ihe gde gmleli
neb eze lubeho viedyeli,
gefte by gmu bylo wzaezno,
toy gmu bie daty wffe laezne.
Ate wife wtakem veffelii,
iakehes nygdy neymieli,
et herezew, et metezew wffakych,
piefnetwerew wffelikakyeh,
gimifto pylny uliezie
radei'ey take h1 ziezie
hi ehuteztyu wffake hudby.
Tehes vei'fele dotud by,

132. ne bylo.
134. In popraehu ist zwischen p und ein r getilgt.
Wie 68 ist hinter kerfen ein a ausgekratzt.
157. zfed =
149 ne byl.
162. peztanu, von Koubek verbessert.
kratku. 169. Hinter zleffa
Komma mit Krok 7, 152.
183. panow, das den Vers berladet, ist wohl
mit Krok 7, 154 zu streichen.
zze ist hinter zz ein p getilgt.
186.
189. Hinter lubefey ist ein y ausgekratzt.
204. Das 1
191. ehzety negednake.
metezow ist ber derZeile nachgetragen. 206. Gimfte, von Koubek verbessert.

140.
ssed.

_ne

In

Budweiser Bruchstck.

44

[V. 210-282.

twoy kral, prfiewal Wffeho zuieta,


wfflech ginych kralow prflprfleta,
onems Danyelem prorokem
250 geft pifano dawnym rokem,
iakos gemu odpolnoczi
bylo prfity wzllney moczi,
chzus ogednom rozie kozlu
tomu beranowi pozlu,
255 genfto gmiel lena dwa rohy;
ten prfled nym zpadl, zehnuw 110111.
Tens ius taky hi tak moczny
Azprawem zie gmu to dalo,
[4a] hi zzwey pozztaty pomoczny,
czos zie gmu geft chzftl gde ftalo,
Babllol twym kralem bude,
260 podnymfto twa czeft probude,
50 210 vybraw zmalem luda
hi poygmiew mnoho necluda,
gehofto by weff zuiet zadal,
zwu Wiecziu tak znafnye pilll,
by zie tomu gedno nadal,
as 210 gmu wes zuiet pochllil.
by ftal wte myzli dobrotye,
lufto geft promienyl protye,
By boh vzhffiety rachzd
265 twemu
zie zbofiu Oblofiw,
zwe krfeztyenftwo hi to zrachzil,
iehos byl geft. malo poflw,
by takys byl czefkym 111-111010:
zradyw zie nechzttnym opilftwem
vphal bich Wto, fby za malem,
lecz bud Lithwa lecz Thaterfi,
hi take tyem zradnym zmylftwem,
gehos viecze nenye ponye
kaks zu menowany kteri'i,
270 nygdye nes v Babilonye,
Bezzermene nebo Pruzzi
lecz nepotwyrzeny Buzzi
gdefto maleho dle myta

dczi materfiu left nezkryta.


prfiffly by ktakey prfiprfietye
laks by, zie krzta prflchopiecze,
Tyem wifiem twoy kral zie olenyw,
byli zwlch modl odftupiecze.
by wffiu 111002 zyrdczie wyplenyw.
275 10, 0112 prawdu
Hi to by zie ftaty mohlo,
powiemy,
hi gnde toho nyechz viemy,
achz by to czo ius pomohlo,
se Nyemczi, gis zu zde hofcye,
onems byu mlynye czo hudli,
znad by podzztrfiechu offcludli.
chtye dozdaczy, by namofezie
Prazie, gehos boh znad necha,
nebylo vldyety Chzecha:
Incipit distinctio sexta.
hi mohlo by zie byrs ftaty,
by gich bylo nevidaty.
Wteys rozkoffi, wteys ozrachzi
280 Alexander myzl omraezi,
Dyws zie, Babylone mieftol
trfldcziety dnow odpochziwaw,
kdywuth geft podoben, viez t0,
pozzwey woli tu prflebiwaw,

gelis wifeczka ta 11002 zgide,


tolis lud pak domow gide.
Nygdye nechzftem, by tak wele
bywalo wzuietye weffele,
any gdys rfimzka mocz zweho
[3b] wolila krale ktereho,
216 by wtak wellkey radofezi
hi wtak prfiemnofeney cznofcy
zweho cziefarfie prfiyala
neb taku czeft pokafala.
210

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

220

23

23 Ul

24 O

245

nach 217 gebessert.


219. 1105, von H-P. verbessert.
223. ne cluda. 227. Der Schreiber schrieb
ausgekratzt.
234. Es fehlt der Reimvers
krfeztyenftwa, dann ber a, ohne es zu tilgen.
s. Krek 7, 155.
240. namoczie.
242. ne bude, von H-P. verbessert.
244. ne vidaty.
251. odpol 110021.
255. hrohy.
263. ital = sstl.

272.
ne zkryta.
270.
zmylftw.
273.
opilftw.
vbabllonye.
267/8.
275.
nyw ist ber der Zeile ber le aus Raummangel geschrieben.
pra
wdu ist hinter , hinter w getilgt. 278. znad hat die Hs. s.
11,
62.
281. Der Schreiber schrieb zuerst odpochziwany,
radierte ny aus und
schrieb darber w.
282. prflbiwaw, von Koubelc verbessert.
216. tak, von

221.

H-P.

Hinter chzftl ist y

In
LF.

V. 283-342.]

Budweiser

by byl gho kto tdy nadtrutyw


kteru walku mutyw,
byl by velim vieoze mdlegij,
gimfto zie mnyel za ohzlleglJ.
Awfi'aks, kak nerad, zth vole
muffi wen dyety na pole.
Tehdy gdys Wytahu woge,
na farapzzkych polich ftogie,
gednu viecz wybraw zwe myzli,
nebywalu viecz zamyzli,
laks zaftupom zztras vywoli,
gis ufturma hi na poli
nebyli nycze ohzinyecze,

Bruchstck.

nebo
285

290

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

295

iedno zawffe nato zrfieeze,


aby ukafdeho zkutka,
kohos ktera viecz kak utka,
genfto by wztahl nebo prflechzil,
[4b] by ten ftrafny na to zzwlechchzll.
301 Ktomu zamyzli viecz druhu:
kaza wzwezzty fyrd prfledluhu,
ponyeyfto by bylo znaty,
gdys by bylo woyfchzie wztaty;
305 neb tak mnoho luda byeffe,
laks ius trub nedozzllffleffe.
Tus syrd zauiezt vedne gmieli,
wnoczi dymem viezt viedyeli.
Prothyechs zamyzlow nowiny
310 ehtye kludem byty bez viny,
zda by byl ktoy gho czo vynye
ozos byl bez rady chzinye,

286.

za

-ne

ekratzt.
93. zaftupem.

315

320

325

330

335

340

45

wzmluui a rica: Ludye mogi!


zdali kto was, gens tu ftogij,
geft, gens by zie czo domyfflel,
bich bez rady czo zamyfflel,
ges by bylo ffcodno komu?

Hi geden z was neviers tomu,


bleh tuto vlecz zam ozzobie
zamyzhl, chtye kterey zlobie, .
cromies chzin teto nadzady,
knemufto bud waffie rady,
tyem wffakym byl naprfihrozu,
gifto ftrachem nebo hrozu
nezzdyeyu lap zkutka chztneho
myzzliw zyrdczie nudatneho,
by nudatny, lepfich zrflecze,
byli take lepfi'iu chtyeoze,
gehofto geit trfleba tuto,
gdes chzafto bywa prflecruto,
uprflhod wemnozie pllnyoh,
wafflch dyegem zkutkow zllnych,
onychs by nykte nevyedyel,
gdys by glch kto nepowiediel.
Protos tato viecz neffcodna
bud wam luba, aehz geit hodna,
prfi tak mnohey teyto zbierfi,
gdes druh druhu malo verfi,
aczos dobry zkuty siwe,
to zly nazzie potkna l'iuie,
wezme to, czos nezazlufll,
gehos lepfij bude nufll.

287. In der Hs. stand zuerst kako; ist aus


dyety = jti? 291. zwe = z sv mit Koubek.
321. cromies
306. ne dozzlefleffe.
byli.
322. Hinter rady Komma mit Gebauer, Sl. 2,
zady.

sa (jsa).
288.
295. ne

rad.

= krom .-nad

330. In prflecruto
326. ne vdatneho: das Metrum fordert ndatnho.
ist hinter prfxe ein s getilgt.
335. ne ffcodna.
339.
333. ne vyedyel.
Vor siwie ist zi gestrichen.
341. ne zazlufll.

154.

[v_

1-62.

Budweiser Museumsbruehstiiek.
[131]

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

10

15

20

25

Wtudebu ta dwa preradczie,


nevirnehe zkutka zkladezie,
radyefta zie negednake,

Tdy ny echzety ny ebozie

tbayueze ta mui'ie zradna,


zen hi en prfled wezem padna,
nevyedueze gefehze, kako
pei'tawu zmutnehe liczle
lei'eta prfled wezem nyezie,
byle gima zwehe krale
ehzi
vmnezi
mluuiecze knemu zpekeru,
umale;
gety,
neb kewfi'lem tu neuphafta,
Wzduihffe knemu hlawy wzheru,
ri'kueze: Kraliul nayu Wina
prenei'to zie velmi hafta,
40 left vellka,
aehz by ghe kak mietnye yala,
wffaks yu mina,
vezrfl ztwe mylefey na te,
by zama wtem neeftala.
Taks etem mluuiwffe mnehe,
se, denads zuie ziwa, zato
Bei'fus veeze: Cze detehe,
tyem the viny pekupiwie,
aehz byehwie myzlllay dele?
[1] laks tebe vecz nedftupiwie
45 zpeztatyu naifehe
Rane, gdyft wi'tane fpeftele,
redu,
wffaks
nez
hi
ztebu
na
zli'k
peyduie prileden,
na(i`c)edu
bernye,
zmileztyu eztaty ehtyeeze,
tebe Viecz neodftupleeze.
peftauieeze zie pekernye,
reziemes: ,Kraliul eze zwie zdyela,
Tdy vida gie wtey pekerfie,
50 ztefehze zebie,
wtem zie zzuie lepfe demnyela,
zzylz unerfie;
tus gima inhed uwierfi,
mnyeeze, fbyt zie te zlubilo;
tui'e zie znyma hy zmyerfi.
agdyi't te pretywne byle
tehe zyrdeeznye seleuie.
Amez tyem nykte newie,
Dekenehzaw te zzyma ruehzie,
eze zie ftaezi meezi bude,
wezatayem preehz penuehzie,
55 hna prechz, nygdye nepeftogie,
laks nayu ebaehz nezhude.
zawi'fe neprfatel zie begie.
Ius bye lud dnem zie ugifezil,
Ana, ezes enem ukladla,
azzuiet ebaehz zie nezehzlzeyl
wtem gima myzl nyez nupadla,
etewffie mraky thmy neeznye.
eremie zawfi'e tehe ztrflehla,
60 kak by the zrady dotyehla.
Tehdy ebachz nepemeeznye
rane uzrfiew zernyu huiezdu,
Aehzetny mus ehwata preehz
kral Darius, nahlu giezdu
zpleffie,
zie
mieffie,
ziem
hi
na
wezie.
tam
Chtye preehz, fedyeffe
wey pak
10. ne eftala.
7. ne uphai'ta.
15. In prfled Aist e ber derZeile
19. Vor zie ist te ausgekratzt
s. . 1881, S. 138.
nachgetragen.
21. Hinter seleuie Punkt mit Palacky, . -. (Schlu der Rede zu
22. ne wie.
24. ne zbude.
28. ne pemeez
26. ne zehzlzcyl.
Darius).
35. In
nye. 31. In fedyeffe ist das zweite e ber der Zeile nachgetragen.
liezle ist 1 ber der Zeile nachgetragen.
42. ziwa zuie, die Striche zum
Zeichen, da die Worte umzustellen sind.
46. nafeodu ist beschdigt.
48. ne edi'tupleeze.
53. zzyma = s sima mit Vybor.
3. ne gednake.

13.

4. Ne vydueze.

myzlllay = mysllla- j (aus i).

V. (S3-132.]

65

Budweiser Museumsbruehstek.

gdeite byl mnehy nevieda,


kam ehtyel kral, kamli byl gieda;
neb gleh vieeze neviedyelo,
0205

210

01

221011

100

Wiiaks byl tu geden Hriechzenyn,


70

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

75

80

hi wzmluu rica: Kraliu mylii


ya ehzleuiek zwyeh priatel zbyli,

105

110

115

By tyeeh zlow vieeze

nes

mnoho;

wiiaks en nyez netbagie teho,

gens znad toho nedozteyu,

by thy prilezzlliial rilechz moyu;


neb czos 111011 tobye peradyl,
mnyel by, byeh tye zztwimi wadyl,
85 gift zu zlufbu prilrezeny
atwu ehzetyu dawno wzplezeny,
Beiius ehzuito z Narbazenem,
ius zwehkym zhonem
giito
[2a]
nato dnes zu zie zebrali
90 hi te ius zu uzeptali,
aehz m1 ehczes wtem vleru giety,

95

ius neygmas viery nanyeeh,


gims zi, laks riku, ehzety dehodyl,
agie zehudych ludy wzpledyl,
laks zlyiiiu 111 iaks mi prauie.
Protos mi wtom uwiers prauie,
se hy ias hi ma redyna,
giehs 21 thy ehzaka gedyna,
hi gis ius nemofem dale
eremie tebe, zweho krale,
knemus geit pezzlednye ehzaka,
gdys nem priifla ehuile taka,
se nem geit nelzie nycame
ettebe wzemie nezname,
wnyehs zie nelzie bude zkryty,
geit 11 nam tebe kak zbyty;
nyt byeh ztras twey byty sadal,
bleht zie eze lepiiieho nada .
11011

zztaty chtyele.

ehztneho plemene zemenyn,


gens byl kteruzzi nahodu
zwiiiu poztatyu zweho rodu
kralem hriechzkym vypowiedyen,
Patron, gemus byl powiedyen
te wiiie zrady zklad nevierny.
Tens ehzlowek, heipedye mierny,
tey rilechzi zwey ehzas uhledaw,
nyeomu viedyety nedaw,
minuw Wfiiu tyech zradecz hrozu,
priltriie zie kkralowu wozu

47

iaks mehu te znaze rieezi,


sozzuda nelzie uteczi;
neb ezos zie Patron pomodhl,
120

ezes

li

111-02210

riieehzi prodlll,

nemohl nyez te riieehzi daty,


by he ehtyel upezzluehaty
ariea: Kak wy dobriie znayu,
se kwam viernye douphayu,
125 iaks zte mi zie prixkazali,
tak zte viernye zemnu ztali,
se tye ehtye, aehz mehu, giety.
ale beh naylepe to vie,
Tohes, wies, snykaks nezbudes,
se, ne byeh wtake prileowie
se dnes hi siw hi myrtw budes.
ias hi lud byl upadna,
130 kak geit zmyrt velmi neznadna,
Protos, aehz raehzis, priikaii,
abyeh byl vieez pril twey ztraii, [2b] wiiak radygie w'nu upadnu,
110111 210 tak zwieh ukradnu,
athy vieez bud umich itanyeeh,

65. ne viedyele.

_
_

68. 2
ber der Zeile nachgetragen.
01121110110
Zeile nachgetragen.
72. Der
ist
e
der
das
zweite
ber
vypowiedyen
Schreiber hatte den Vers 72 ausgelassen,
und trug
bemerkte
es aber
ihn am Ende der Seite hinter 87 (1 b, 43) nach, worauf das Zeichen a links
am Rande zwischen 71 /73 und von 72 hinweist.
81. Vor ne ist ein d ausge
kratzts. CCM. 1881, S. 138.
87. znarba
ne deztoyu.
85. prilrozeney.
zonem.
102. tom, Krek 7, 161 verbessert vgl. auchY LF. 19, 96; Vybor las
105. ne
temu vf'.
104. Hinter zi ist etwas ausgekratzt s. CCM. a. a. 0.
meiem.
108. Der Schreiber hatte zuerst take geschrieben, kratzte aus und
111. Hinter bude ist zbyty ausgekratzt
schrib darber a. 110. ne zname.
s. CCM. a. a. 0.; ty ist in zkryty aus Platzmangel ber der Zeile, ber y,
116.
nachgetragen.
115. vieeza: a ist ausgekratzt und e hinbergeschrieben.
126. Die Inter
netbtbagie s. CCM. a. a. . 119. pat on. 121. ne mohl.
127. nay lepe.
punktion nach / 7, 161.
71.

In

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

[V. 13S-209.

Budweiser Museumsbruchstck.

48

hi byl zwu wlazt tak pohanye,


proneito wes hnyew ochabi,
zl
zlowo
nanye.
prilweda
myzle weidy nato, zaby
135 Protos
zie
nes
gioh otwinu,
prilflo gmu zlepiiiu prilchzinu.
lepy zem, sotnych pohynu;
[] wiidy umyzl zleho chzinu
175 geichze ktey noczi otloii,
as kaidy znad dye to pomnye,
gehos hy zam chztny kmet poil,
sey zem gich chzeit wiidy byl
pomnye.
sey gho chtyel zabyty chzaito,
iaks zie tu nezta zawlazto.
Pakli mie tak ozzud hony,
1li() se mne tak chtye zbyty ony,
Ten den minu, nocz prilitupi,
ktereys koli prildu ifcodye,
180 awitanyech
lehiie zaztupi,
to ius bude pozdyehodye,
rilechz rozpachznu,
pomluuali
smi siwu byty nesadno:
ze hi ono chuiliu mrachznu.
protos czos chtye, wife mi znadno.
Ande zie zla viezt pronaiile
145 Vida to Patron, zie zmuty;
Wonom zamutnem rozpraiiie,
185 gdeito
Beifus z Narbazonem,
zlyiiie, snechcze vyuinuty
ot zmyrtcy, knyeys zie byl blyile
zawiie zie radyecze onem,
zobie wiiiu nocz zzetky nedal,
hna prechz ; inheds zwu mocz zzgiiie
hi rozkaia wnahlem zlowie
chtye wiida, by zwoy chzazz
150 zwim zie gmyety widy whotowie.
uhledal.
Geichzes krale hnaw uglzzcy,
Nocz geit dyeyu wiiemu matye,
190 lakito
zliku tako itratye;
chtye zie wzmyrt prileden
p0
nocz geit zlemu chzaz utrathny,
ikyiczi.
wnems udaten geit nudatny;
Beiius pak, laks nerozumiel,
nocz geit, wnems zie zly neitydy,
wztaza, genito hrilechzky vmiel
pobdye, sgeho dobry nevidy.
15 ! hi gens byl gima tlumachzll,
195 Awiiaks chzaito wtey rozpacy
czo by byl Patron napachzll
mnohy zkutek zie otwlachzi
kterych zlow neb ktere riiechzi.
podle ludzkeho domyzla,
Azyrdcze ius sada zziechzi,
gehoito bywa bez chzlila;
trucze zie tam na Patrona,
gdys ius mny kto, by byl zliichzie,
160 mienyecze nan zlowa prona,
200 wiiaks ho itrach bude odtyiichzie,
gieito wiiecka ius bye wzuiedyel
laks ten zlik, genito mny magie,
tak, laks Patron byl pouiedyel.
otloii, chzaiia chzakagie.
Wtoms hnyeuie zie woza dotra,
Taks zwe dyenye dluhe
potu zchzela ruku potra,
doloilita noczi druhe.
165 mnohokrat mechzie zie lapaw,
205 Ta nocz bywiil hi otglde.
na Patrona zie poohapaw,
Mezi tyem, laks zluncze wznyde,
gehos ho znadno odtyzzku,
se nebylo nanem ziiku,
Beiius iied priled chztneho muiie,
se
wzmluui,
nan
na Patrona tuiie
proto
chtyel
nevinnye
170 atake se glel priichzinnye;
arica: Kraliul iuito viziu

In

133.
zwu ist hinter z ein i getilgt.
141. ktereys = k kterjz.
147.
ne
von
verbessert.
148. zzgiiie = stize?
bylile,
143.
sadno.
Palacky
150. wzhotowie.
153. nerozumiel.
157. Interpunktion
der Stelle nach
LF. 19, 97. 165. Mnoho krat. 168. ne bylo. 169. ne vinnye. 170. prii
175. ot
chzinnye; dahinter Semikolon mit Palachy, Vybor, LF. 19, 99.
185. znarbazonem.
loii.
178. ne zta.
193. ne itydy.
194. ne vdy.
202. 1n der Hs. : is: ausge/15mm
209. iuito = jui to.

s.

C'cM.

1881,

5.138.

V. 210-283.]

Budweiser Museumsbruehstck.

gehes zie rfeezi nezzthyziu


se zie zbeinye wzywas kralem,
laks nynye pekazal
malem,
seyz ghe zlyiiiety neredyl
wtom, wnems by nam rad pe

210

ficedyl,

49

kmet, yaks znal


ehzleuieka,
petaknuy gmu wewiiiey rileehzi,
laks geit ebyehzyey ehzlouieezi,
gemufte ius prflde ktemu,
se newie kak rfechzi kemu;
vieda debriie, se rfieehz criiwa,
wffak gie, kaks meha, pezbywa.
an, ehztny

250

ludem ehztnye tebu wzehewanym


h tebie viernye peddanym,
[3b] glite tebie wiiie ehzty priieyu
255 Ten den epiet byw hi minu
apretye wifie zzdyety zmyeiu.
Ale tyte, gis zu taezi,
zlehe zamyzla wtems ehzinu,
220 gis pemyrifie lakito ptaezi
gens tyemi ludmi uleien
ziem hi tame zebu meeziu
a de th neezi etlefen
a zizku dle wiiady leeziu,
ehztnemu muiiu welmi ztraftnye
zda by znych kte ezuzieh usiw
[4a] et gehe peztaty wlaitnye.
261 Aius zluneze wzwem
driewe
tu,
zlufiw;
byl
gdes byl
zapadye
225 hi geit te, kraliu, bez dywa,
peiied ne wzwey zwyehzney
szie taky wzuynu rileehz wzziwa,
wnadye,
tebie na nafiiu ehzeit radye
prflprflele zie bye ubriieha
zle ny geit tak zztebu wadye
pewzdalugie zwehe byeha
265 budueze veez zamutkem
neygmagie zam nygdye itawu,
230 wnems by mehl gde zkryty hlawu.
hi tak zradn Vieezi zkutkem,
Ten pre zbieitwe, pre ehudebu
gdefte zluha zwe heipody
ziem hi tame teehzie zebu
hledal tak priiehrub iieedy.
lakite treit, lam vieter peehili,
Miezziecz take wzwem pebiezie
270 wzpiety zie na merikem briiefie,
tam taky ehzleuiek zie zzehyli.
235 Ale yaz hi giny hpany,
neehtye zie wzduihnuty zmeriie,
wiie proto budueze herfe
glite zme tebu wzehewany,
tebie vierny byty muzzim
the priienewierne prerady,
hi itebu wiiehe pekui'fim,
gies nelzie ius zbyty kady,
275 taks laks geit pegity wifemu
knemus debr prawey gmamy,
240 szie pretye hy na zmyrt damy.
wfidy kehzaiiu uitawenemu.
Preteite tebie dyekugem,
Miezzieeziu zie uda wznyty
azzluneziu pod zemu znyty,
.Se ius na tebie te ehzugem,
laks zie viernye znamy zmyriil,
aweyzka iila wztanewiiiehzie;
280 zde pak ehztny
kmet zebie
gdys zi nany neuvlerill
245 tak nevierne
zzthyfiehzie
myzzli ludem,
gims ius bezpeehznyeyiil budem.
zedy zam, zwyeh itanew ztrileha,
andey ghe kafidy pebleha,
Wtey rilechzi minu ta dyeka;
gdes zam zebu wzimal radu
215

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

_
_

210. Hinter zie ist ziee ausgekratzt.


211. Sey, von H -P. verbessert. _kra1.
212. In laks ist das ber das l geschrieben, vor l und zwischen k und s ist
ein getilgt s. c'M. 1841, s. 340,- jak s.
213. rodyl, Palacky
217. z in ehzty ber der Zeile nachgetragen.
222. ape: p0 ist
gebessert.
mit Palacky, Vybor zu streichen.
243. laks = jaks.
229. Ney gmagie.
244. ne \. uvlerill.
zie, von Vyb. verbessert.
246. bez peehznyeyifl.
252. rieehzi = ei.
272. In herie ist
259. Chztemu, von Vyb. verbessert.
zwischen
und e ein igetilgt.
280. Da die Zeile zu Ende war, ist ie ber der
Zeile ber ehz nachgetragen.
283. zebu = s seb mit Palacky.

Trautmann,

Alexandreis.

50

Budweiser

Museumsbruehstek.

zwieh pezzlednyeh dnew wzapadu,


gdes ius ehzety mieita nedadye,
zedy7 zam zie zobu radye;
ale nezztateehzna rada
geit, gdes zpadne ta priiewada
weehzety ed zwyeh wlaitnyeh ludy,
290 tu hi kaida myzl zabludy.
Taks priiebieragie riieehz mnohu,
zedy mdly kral wzdyiiie kbohu
arzka: Moczni hoipodyne,
gehes ehtyenye nyez nemine,
295 any kto mes lap eze moezi,
knemus twe nenye pomoezl
Chzim zem, beie, zie dopuzztyl,
seys namye tyeiehezie priiepuztyl
tak rozhehznyeh pohub itrathy,
300 szem ehzlouiek wiiie ehzty otyathy
ny gmam mieita meii mymi,
gies zem wzplodyl dary zwymi?
Ty mi nepriieyueze zdrauie,
[4b] ztrogie zmyrt mey ztarey hlawie;
305 aten moy nevierny zluha,
gehes zem etyal otpluha,
ten na mie meehzie pebruzzll
aehtye, by ghe mnu pokuzzll.
Ktera, boie, mogie vine?
310 Chzi zem byl wehzem prauo mina,
se premie kto zbyl dyedyny
bez prawa nebo bez viny,
aya zud gdy wehzem priiewratyl,
by proto kto zboiie ztratyl?
315 Chzi zem gdy komu
powolyl,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

285

320

325

330

335

340

345

[V. 284-346.

ahy kto pren zwu krew prolyl?


Chzi zem ten byl, nanems ktos by
zwe pokorne nuzll profby
pril kterem prauie neb zudye
ayas byl eze kriiuie zudye,
mymo prawe dary bera?
Chzi plaeala wdowa ktera,
zbywiii premie zweho mufie,
genito mi byl viernye zluiie,
amnu, nepomnyeeze nato,
byle gij zboiie otyato?
Chzi zie italo gda dyedyeziu,
by premie ztal wzmutnem lieziu,
zweho zboiiey za wyweden?
Bud tyeeh wieeze nebo geden,
ezes geit byle myeh zem obezie,
vyitupte na mie salobezie,
aya, ezes zie neoprawiu,
wtom zie zprawem zwe ehzty

zbawiu,
byl neehztnye suet weda;
prochz mi siwu byty tehda?
Buds inhed Beiius udaten
hi ten, gens gmu geit peztaten,
ten znym priida, vieezes nedll
szem

zu zla namie zwedli.


Pakli zem byl prawdy branye,
dyrzaw zwoy lud vierney zehranye,
nebyw nywehzems myzliu kriiwu,
proehz mi tdy nebyty siwu?
Bud ten byrie zmyrtey uiiw,
ktos geit gie zprawem zazluiiw
tyem,

ezes

285. Hinter ehzety ist ein y getilgt.


286. zobu = s
284. dneeh.
287. ne zztaneehzna.
288. Hinter geit ist in der
seb mit Prusik (P).
Hs. ein Punkt. 293. Diesen Vers verga der Schreiber und trug ihn hinter
Vers 303 (4a, 43) nach, indem ein a links am Rande von 292 und 293
294. ne mine; hinter i ist ein e getilgt.
295. Hinter mos
darauf verwies.
ist in der Hs. ein Punkt.
298. e in tyeiehezie ber der Zeile nachgetragen.
325. ne pomnyeeze.
305. ne vierny.
322. hi, LF. 9, 115 verbessert.
326.
Vor zboiie scheint ein s ausgekratzt. s. CCM. 1881, S. 138. 329. zweho =
z svho mit ir..
330. ehtyeeh, von Palackg verbessert.
331. Komma hinter
obczie mit LF. 9, 116.
334. ehzty verga der Schreiber
333. ne oprawiu.
hinter zwe und trug es ber der Zeile ber zbawlu nach.
341. byl ist
zwischen zem und prawdy ber der Zeile nachgetragen.
342. vierney =
v vrnj mit Palacky; -nye ist ber die Zeile ber zehra- geschrieben.
344. ne byty.
346. zpraw.
343. Ne byw.

V. 1.]

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Museumsbruehstiiek.
by zanye proibu zproitrzlela;
nebo
wieho
Wam
bych
przyerad
pomohll.
gmyeiie Wnuku gegye,
[1a]
Kazdemu ile Wai wtom izyely,
pronyuz mu bby ta nadyegye,
acz by kteru wyeczy mohla,
yakz gite iwoy rod dnei wldyely,
35
nezaden.
by gmu zywota pomohla.
prollyez my zywot
Ny geden hrad tak neinaden
Gyde przyed kral cina kmetyczye
any myeito geit dobyty,
agmagluczy itrachu lycye
a rzkucy: Moy zadny kraliu!
acz choze wam zyel toho byty,
cioz ite iwe wldyely iikody;
kak gmam ktomu czaku malu,
40 bych nynye wtom byla hodna
any ohny any wody
10 any ikaly any hory
wtom nebude nyci przypory,
[20] Raczyily, ty lludy zproity,
wiieczko wam bude porownv.
aez koho nechezeii gyneho,
akoz gmaa wyioit neikrownu
Medatyeiie gedyneho,
toto myeito yprzyekoppl,
genz ge protytobye
ihrzeiyll,
15 cioz ile wai kazdy przychopy,
45 by mye tyem gednyem vtyeiiyll.
Kaka wole myloirdna
waiiye mocz Wiiemu odolaa.
Rzek tako, na wiiye zawola
ykaka myil owiiem twlrdna
yikutek zagyite dywny,
yita podzdiu wiilech naydrzyewe;
ze liud, genz mu byl protywny
ande iprawe itrany, ilewe
50 ytak owiem zawynyly,
20 teku irzebrzymy, imotyky
gyz iu gluz iwazany byly,
myloit prolly obdrzyely,
[Ib] by bbllo kam lzye vtecy,
iwe dyedyczitwo wiie przygyely,
kazdy by rad prycz wyplanull.
Druh druzczye gluz zapomanull,
yakz Wnywczemz newzyely ztratu,
55 ny wpokladye
ny wiwem platu!
kazdemu oiobye peczle,
25 kazdy iam podawa
Nezda my ile, by wlaitna matye
meczle,
ai by tyem zywot probawlll.
przytom ozaiiu, przytey ztratye
kde taku wlecz obdyrzala,
Aiyem gluz taynye wyprawyll
Medatei poily, iwe radcye,
yakoz iye tey zenye itala.
Witany k Daryowye matczye,
- -
60 Tehdyz ten hud oiwobodye
30 proiye zato, zda by imyela,

von der Zeile nachgetragen


(s. H-P. p. XIV).
nach Koinelc.
17. zawolaa, -aa durch odolaa der voran
25. myeozle.
26. Hinter
in ai (= as) ist ein 2
gehenden Zeile veranlat.
29. kdaryowye.
ausgekratzt.
29/30: rechts am Rande stehen die Worte: Me
dates nunctios ad matrem Darii misit gratiam ab Alexandre. 36. kmyetyczye.
41. zproitrzy.
47. ykak: dahinter z getilgt.
57. z in przytom ist ber der
Zeile nachgetragen.
59. Hinter zenye ist z ausgekratzt s. CM. 1881, S. 139.
60. In der Hs. folgt auf 2a, 20 noch: Rex Alexander dirigit in Persiam.
7.

12.

toho

ist

I nterpunktion

rechts

4.

52

95
[20] any ktere eyeity take.
Nykdy neymylel herifye ehwyle
any wletifyehe vfyle.
Peymye ewfiem mnoho itrafty
65 drzyewe,
nez deby te wlaity,
ande take przykrzy plazy,
kdez ile on llud krlgye lazy,
ande nenye nikdle fledu,
100
gedno plaz yake peledu.
'70 Kakz gyeh debywal wityezi'ky,
wiak prete ze gmyell liud tyezky,
prwe nez gye mehl przyemeey,
[4]
neprzleitaw wedne ny Wneezy,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

75

80

mnezitwe lludy zywet fkena;


wifak iye pedda wlaitcye ena.
Wtu debu fle den eiwlety.
Tdy ile gmu vda przygyety
krzyecye, gyez Araxei dyeglu,
ande druh przed druhem ipyeglu
a ehtye rad byty zamoitem

105

nenye kte ileweze przydada.


Az dluhy ezaf pewizem bogy
weney wzpale, wenem znegy
geden Hrzek iye pytye fzadaw,
wheraeh, wdeleeh wody hladaw,
na mnoho itran fyem tam henyw

110

pemluwym ftebu.
Odlehezyi tyem mey belefty,
raezyz me peielitwe znefty
ktemu kralewy hrzeczkemu,
kdaify neprzeteliu memu,
k nemuze byeh tak byl ibozen

nezly byeh gye cie przal tebye.


Prete, eiez imy city pekazal,
yakz iye vmu ezeit uwazal,

Ten pobruiyw namye mecze,


mehe zyweta vkratyll,
zle my me city tak peplatyll;
eiez myeh zemy byle wfiady
wlaity, myeita, twrzye, hrady
tyem wifym myeite mne ebwladal

_
_

[4b] pakly mne wtem nepeprawy,


115 iebye
tez pemnye eitawy,
ze pomdly te wifye iwe ehwaly;
aeze te pemity edaly,
ezakayz tehez weidy naffye

__

120

[3b] airdee gmu zrzenym znyle.


Nahlyln fkekem naken wiyede,
przyprzew iye, wiiak tam pogyede.

aipenye

giy wffv hyrdeit vkrotyw


ybyl kiwym wyeznem debretyw

__

Agakz by vweza blyze,


vzrzyew he kral, hlawu wzdwyze

ze

__

[3a] etkudz Wleez nemehly dale


mdlebu pre welyke rany,
neb boczy, pyriy proklany.
Nyema twarz itegye wzdyiivee,
85 iwehe krale wnvz pyezluce

90

[V. 61-124.

Museumsbruehstek.

poflednye my city dehedyl,


glmz by iwe gmye wyiie wzpledyl.
Pemluwyw tak, rzyeez petraty,
ietnye mez prawe pedaty
ruky przyezny naftwyrzenye
ywiiye rzleezy naznamenye

__

76/77: rechts am Rande steht: hic applieauit Alexander ad aquam


81: der
78. n krzyeeye ist das erste e ber derZeile nachgetragen.
Araxem.
83. ln
82. Hinter mdlebu in der Hs. ein Punkt.
Vers ist schwer lesbar.
95. v ist ber der YZeile
pyrfy ist das erste ber der Zeile nachgetragen.
104. Hinter cfez ist ein
97. Ai penye.
ausgekratzt s. CM.
nachgetragea.
105. yakz = jakz s.
Zuerst stand in der Hs. wmu, der
1881, S. 139.
113. Da
linke Strich des w ist ausgekratzt.
wazal, von Vyb. verbessert.
das Pergament zu Ende war, hat der Schreiber adal unter ebwl geschrieben.
117. odaly = otdali.
122/3: vor prawe und hinter ruky steht in der Hs.
ein Punkt. Nach Krek 7, 214 haben die beiden Worte ihren Platz zu tauschen.

_
_

v.

_53.1

Das Bruchstek
[111111eh0 fyrdcze

myy rowny.

Rzka tak, przytecze nahok lewy,


hud yakozto plewy.
An by rad vtekl (na)teka,
fotnye fye hbe nohy wleka.
Neb welbludy, acz wyfoczy,
a wfakz gfu gych leny fkoczy.
Sy gmaglucze rychle konye,

[2"]
30

potrzye

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

10

15

[1b]

20

25

35

Saa'l.
. . . .

wffe honye

.. dale neklopocze
(my)fl tak, ze : gde krocze.
(By A1exandr)0wy dywna

. . . .

(rzyecz ta)nycfe neprotywna,


(ze Vkakkol)wyel{ gffa welmy rauen
(y wfye) fwe cfty yuz oplanen,
(taku)z mluwy rzyecz Wytyeszu

fwobodnye, kdez chtye, przyhonye,


kteruz chtye fkodu czynyecze.
[Zb] (Pr0)nezto puftyw odtyezy
Neby pomefkanye .
(naw)fye ftrany fwu mocz ftyezy,
boy
twyrdy.
wobye
ftranye
lomye
podfle fwu przyprzyetu

40 pofledny kray nawffem


Negeden Indyen hyrdy
fwyetu
by przlewraczen yfwelbludem.
nycf mene, nez kdyzto wmraky
Stachu fnefczaftnym ofudem -
wftupy brom, mutye oblaky
ta wyecz newyedoma, gyez geft
fwoy welblud, pyef . ..
wfyech ftworzeny hrozna przye
Az pak (przle)we1yku
zeft
1.5 zha, nacz fpadne, fwu blyfkotu,
vderzy fam hnyew
Tuz gey kral hrzec(zky)
ftraffy weff fwyet fwu hrzymotu,
vzrzyew ho fkonye . .
ze, cfoz kolywyek zamane,
t0 wffe geho ohnem fplane:
blyze knemu kone(m fkoczl),
an guz fotnye wzwody ocz(1)
takez on, burzye oczyta,
50 gehoz my nykdy nefyta,
znogem, mdlobu wyftrzlelow . . .
genzto, kdez byl, to wffe
zpalyll
Tehdyze kral z Maczedonye
gefcze tak, neffada fkonye,
wzmluwy arzka: Kraly Porz(e)l [3]Na1y fye gmu to doftalo,
wzbuoh fy vpadl wtoto horz(e)
kdez nemohl ftaty zamalo,
Van der vorausgehenden Zeile sieht man noch die Enden einiger Buch
2. Die Zeile ist stark beschdigt.
3. In yakozto ist oz ber der Zeile
12. Vor twyrdy ist t ausge
4. Das Pergament ist beschdigt.
nachgetragen.
kratzt; das erste y von twyrdy ist ber der Zeile nachgetragen.
13. In hyrdy ist
das erste y ber der Zeile nachgetragen.
20. In fkonye ist vom e der linke Bogen
noch zu lesen.
23. Wyftrzlelow schwer lesbar.
24. Die Zeile ist unleserlich.
25. tehdy ze.
29. Darber sind Reste einer vorausgehenden Zeile zu sehen.
Es folgen 5 ganz unlesbare Zeilen.
35. yuz ist ber der Zeile
31. takze.
37. Hinter puftyw ist fe ausgekratzt.
37. Darber sind Reste
nachgetragen.
einer vorausgehenden Zeile zu. sehen (wie vor 52). In (Pr0)nezt0 ist
vom n der rechte Strich erhalten.
44. Interpunktion
nach Krok 7, 215.
46. hrymotu. 52. Darber sind Reste einer vorausgehenden Zeile zu sehen.
1.

staben.

54

Das

Bruchstck afak's.

tu zed ftahla.
Ale cfoz to, ze myfl nahla,
geze nanycf nezpomyna?
TO wffe, cfoz fye ftane, ,
wyda, ze tam byty wftrafty,
wffak zwoly vmyefto pafty;
ze fye vzcye

55

awnyz dobu hudye zanym

[3b]

chtyecze fye nazed wzebraty,


kazdy fye Opyet Othaty,
nebo fle gym l'zyebzye ztyrly:
byechu lludye yakO zmyrly
neygmagycze kkraly czaky

__

. . . .

.. genzto wk

ftogu,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

70

..

le

fyeka nabye ftranye,


welykey fye lagy branye
zuft gem(u) . . .
(A) ktoz
wyecze w
POty(ef1`len)

..
. . .

[4"]

Pawezy p
by fye zk

.
.

..
..

fam zawola,
fweho myftra Krzyftobola
az lekarzye

welykym vfylowanym

65

75

[V. 5491.

[4b] Czy fle promye fmyrty bogyff?


Czakanym mye malo zhogyff;
budz, acz Ohczef pomoczy, fnazen,
gluz fem fyem ytam przyewazen,
negmyegz wobem gluz rozpaczyl
Tdy myftr weczle: Kalyl raczy
fwym lludem toho popzyety
85 febe naczaf podrzyety,
donadz ta fmyrtedlna ftrzyela
newygme fle ztweho tyela;
(z) bolefty acz hnef fobu,
vpadneff fnad uwyetfy mdlobu.
90 Tu kral weozye: Crzlfftobolel
gefty wzdy fwobodna wole

_ _

cecidit in ciuitatem.
59. Rechts
am Rande steht: hic Alexander
Nach afaik:
genzto W k .. e; Krok 7, 259: genzto wkale d.
i. u krle.
Die Lesung und Deutung des Verses ist nicht sicher (er
fehlt bei H-P.). Zwischen und e ist nur fr einen Buchstaben Platz.
76. Darber noch die
Vor genzto sind einige Buchstaben zu erkennen.
Rechts am Rande steht: hic Alexander vocat
Reste einer Zeile erkennbar.
67.

_ _

_ _

77. 2. Fragment 4a:


Von den ersten 6 Zeilen lasen H-P.
medicum ad se.
u
elu
a
87. t in ztweho
a.
noch die letzten Buchstaben:
88. Vor bolefty ist das Pergament beschdigt.
ber der Zeile nachgetragen.
91. Die folgende Zeile ist ganz unleserlich.

l. l.

6,

7,

1327 1496, 1626, 2284, 2394, M


42,
80, 88; achz N 239,
336,
BM 91, 92, 95,- Metri causa
ae fr acz 268, 1053; statt aez

a611801, 1805 (s. u.).

_ Zur Ein

leitung eines konzessiven Satzes wie


wohl, obschon: aez 1090, 2318 ==

358 = <a>ez
W 92, 2132 =
a<eze> W 47 (wo man auch ab
lesen kann).
ab mit Kondit. zur
Einleitung von potentialen und
realen Bedingungsstzen:
Sg. aez
by 366, 637, 955 (Metri causa abe),
M 34; achz by B 238; Du. achz by
BM
Du.
429);
(s. Geb.
achz byehwie BM 13.
ab
424, 1912, 2324
wenn auch". aez
= W 98; aez gye 238
ab
ab
wenn gleich, wenn auch:
aiz
10; achz zl N 339.
ach Interj. ach!".' 117, 169, 807,
1744, 1937.

1.

2,

i).

zi si

(l.

III,

3.

l.

3.

ir

aehsky Adj. aus Aachen: APl. F.


aehike 565 (der Dichter hat das ab
Inachiis terris Gu. 1,377 miver

).

1,

Allexander 88, 122, 322, 677,


D. Alexandru 1196, W 36;
Allexandru 964, 967, 2100.
280,l

421,'

Amyntas mnnl. Eigenn.: 1704 (Gu.


108

Amyntas).

an Pren. und er, aber er; welcher:


NSg.M an 1296, 1607, 1977 =
249,

57,-

F.

(d.

llud 3),

Pl. any
36,

N 343, BM 248,
22; Du. ana BM
11;
(s. Geb., Sl.

2445,

2185,

2079

25ff.).

1,

maen).
abyeh, aby s. byeh, by.
alle, Konj.
Zur Einleitung eines
Bedingungssatzes wenn, wefern:
aeze M 117; aez 27, 201, 289, 453,

Alexander mnnl. Eigenn.: Alexan


der 1159, 2326 = W 100, 2380,

ande K onj . aber dort, und dort: 1057,


1336, 1354, 1682,1893 :N166, 2176

= W70, 2443, B 102, 150, BM 282,


183 (im Lager des Bessus und Nar
bazones s. Krek 7,210), M 19, 68.
N 194
1902,
we: 16, 1530,

1905; ande 1532 im


(___ kdezte
Hinter uzieti
9silb. Vers
kde).
etwa wie, da: 690, 882.
wh
rend, als, wenn, weil: 1877, 1887,
2253 (die Grenzen in der Bedeutung
ven ande sind sehr flieend).
ani Konj. auch nicht reiht einen
zweiten negierten Satz an einen voraus
an: any 1425,
gehenden negierten
2255,
2158 (any take noch auch
N 378, BM 295, M 63; any 3213.
ni weder
ani
ani und ani
nech: any _any 479, 2155/56;

__ _
any _ ny

1769.

),

(a

6,

GSg. aki'a

318, 393,
476, 909, 1077, 2268, 2449, N 222,
B 13, BM 127, 287, 55; netelik
ale N 84 nicht nur
sondern auch;
ale vsak, vsake, Vakez aber denn
noch, jedoch: ale Wiak 1445; alle
ale
Wiak 1944;
wiake 328; ale
wiiakes B 131.

l.

mit einer voraus

Sammet.

myta 1341.
ale Koni. aber, sondern:

i.

7;

Akt.

aksamit

3,

Prs.

11, 33; Geb.,

Ajax mnnl.Eigenn.: GSg.Ayaka 786.

Prt.

gehenden
finiten Verbalform: 426,
N 228, BM 308,
457, 512,1683,
M 80.
2442.
2062.
1019,
1037, B 313, BM 123, 209, 293,
27
ka sagend; also, folgender

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

9,

_
N

Sl.

26,
1756.
und 150, 218,
300, 445, 890, 1106, 1458, N 11,
B60, BM 100, 261.
und zwar
te 543, 2177 = W 71, 2453.
48;
so 716 (zur Einleitung des
Hauptsatzes nach einem Nebensatze
s. LF. 19, 81).
Es verbindet ein
20,

aber

Prusik, Pram.

standen, s.

BM

ale ), 49,

LF. 19,87),
a_pak fedoch,

Konj.
aber 45
51, 491, 534, 1418 (s.

(l.

Glossar.

56

Glossar.

M,

hier miverstndlicher
weise als Eigenname genommen aus
einer Glosse Aspis est quoddam
genus serpentis (s. Prusik, Pram.

42/.): Afpis

aspon Adv.

219.

wenigstens:

afponye

97.

Atene

(l.

as

mit dem
Konditional.
konsekutiv da,
so da: az 569,
582, 854, 885,
1167, 1705; as B 225; az 801.
az 729 = ie hinter sta s (Krok
391 liest : das begegnet
in un
serem
Denkmal
die
Kor
nicht;
rektur ist unntig s. Geb., Sl.
21 b,
Vondrk SGr.
wenn
495).
(temporal): az 1515.
ursprng
lich kopulativ: ne tak brzo
az
als, da;
421, 576
aie) kaum
az 2188 ehe
dieve nei
so, da (Vondrk ib.
508; LF. 10,
274).

__
_

Babylon
631, 657;

M Babylon:

Babylon

G. Babylona 1789; V.
Babilo
259 und Babylone 245;
L. Babilonye B 270.

Adj. babylonisch: ba
bylonzky N 21 (scil. krl = 1190
krl Darius).
barba F Farbe: ISg. barbu N
118 (barb).

bti

impftiv. sich frchten (eho

vor ): 2. Sg. Prs. bogyff fle


78 (boji ); e. Pz.

66 (bojie s);
Sg. lmpf.
ye fye
Du. hafta zie
85 (be s);

747

fr

acz zu

Athen : 410 (lat. Athenae)

(basta

s)._3. Pl.

at Koni. damit:
lesen.

aie);

137, 790 (l. Metri causa


670
174, 368; az

3. 3.

33,

1617, 1665, 1768; as do B 81,


Tem
140; as w N 260, B 60.
poral bis: az 111, 114, 159, 482,
563, 842, 880, 1403, 1594, 2142; aze
aie Metri
W 103 = az 2329
causa); az 813, 986 (l. Metri causa
aie); as N 177, 390, B 180; az
1110,

babylonsky

und da).

ASpiS

Azya F Asien : Azya 599 (3silbig).


Koni.
1. bis (rumlich und
zeitlich) in: az pod 546, 1337; az do

6,

mnnl. Eigenn.: Aryfto


(Gu. 1, 223 Aristotiles
Erf. Hs. vgl. Aryftotylefs Com.
3, 26; Geb., Sl. 1, 17).
Artoil mnnl. Eigenn.: l. Arto
fllem 1574 (Erf. Hs. 3, 45 Artofilo,
ebenso Ed. Ingolst.)
asi, as Adv. wenigstens: afy 2175
= W 69,- az B 34; af M 26 (l. as
mit H-P., Geb., Sl. 1, 18; as by =
aby as damit wenigstens; H.,
Vy'b. liest , Prusik , Whrend
schon die Orthographie as sichert);
as BM 137 (nach Geb. ib., der dann
hinter pohynu 136 Semikolon setzt;
-s = s wie dnes 89, chzas 75.
Mglich ist auch mit Prusik

noch.

1,

561).
Aristotiles
tyles 351

3.

1896,

Koni. aber, jedoch.

368, 1137, 1804, 1852,


2104, 2447; 1229 = awffaks N 62;
awffak 349, 2084 = W 20, N 80;
awfakz 2096 = awffakoze W 32 (wo
nach auch 2096 zu verbessern ist);
awffaks BM 195.
awffaks B 287
(l. a vak mit Prusik kak), viel
leicht auch awfak 2047 = W 4 l. a
vak = ale vako 328 aber denn

4.

CCM.

auwech

2,

74 vvillen s.

236,

2.

avnk

awfak

2,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Aristander
mnnl. Eigenn. : Ary
ftander 2381 = Arlftander N 422
(Gu. 3, 502 Aristander).
Aristoman mnnl. E igenn. : 1. Arlfto
manem B 75 (Gu. 5, 12 Aristomenes;
-manem statt menem Reimes auf

oh weh

1889.

(l.

Antigonus).
Arabie F Arabien: GSg. Arabye
624 (4silbig s. LF. 8, 99 /.).
Araxos M, Fluname: Araxef M 78
(Gu. 6, 162 in Araxen).
Arbe] M Stadtname: G. Arbyela
2329 = Arbyella W 103; (>11
N 368 (Gu. 3, 459 Arbela; s. Geb.,
Sl. 1, 16).
Aretas mnnl. Eigenn.: 1548 (Gu.
3, 12 Erf. Goth. Hs. Arethas).
2, 432

anveoh lnterj.

Anson mnnl. Eigenn.: Anfon 1786


(vgl. Gu. 3, 201: ab Ausone; Krok
7, 11 liest Metri causa Ansone.
Besser wre Ausones = Ulr. 8569,
doch kann man in dem 7silbigen
Vers auch aie lesen).
Antigon mnnl. Eigenn.: Antygon
I. Antygonem 1635 (Gu.
1469;

BM

]. 1 fu fye

Glossar.

1321; 1 ffye 1028 (bli s).


NSg.M. bogye f
876, 2301; boge zie BM 56 (boj se).
bzn F Furcht: GSg. bazny 78 (i).
bda Interj. wehe:
byeda 148.
beh M Laaj: GSg. byeha 2392;
BM 264.
bhati
laufen, fliehen (vor
/
jdm.
'rn :3. S g . Pr .b'e
pred
634,

Prt. Prs.,

y)

halB171.
M Widder: DSg.

jy

heran

beranowi
B254 (beranovi; s.Prusik, Pram.41).
bs M Dmon,
DSg.
Teafel:
byeffu 2217 = 1 W 90.
Besermen
M. Pl. die Bisar
manen:
Bezzermene
B 232 (s.

Krok

Bessus

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

10,

BM

53fj.).

Eigenn.

12, 87.

Bessas: Bef

bez Prp. . Gen. ohne: bez 821,


1713, N 94, 116.
139, 464, 2074,
N 318, B 310, BM 312, W 7.
beze 1662 (bez N 238 l. M. c. beze).
bez 1361 auerhalb.
bez
1747 vor der Zeit._neby bez
toho 1829 es fehlte nicht daran
budiee bez
(bez diva s. div).
nho 1632 es Wre um ihn geschehen
gewesen (hnlich 2134, W 49) s.
LF. 9, 128; Arch. 25, 348 j.
bezpeny Adj. sicher:
Komp.,
NPl. M. bezpechznyeyffl BM 246
(bezpenj).
Un
bezpokojie N Ruhelosigkeit,
ruhe, Krieg: bezpokoge 507 (~j);
ASg. bezpokogye 1191 = bezpo
kogle N 22.
bzti impjtiv.
/,
jliehen:
byezety 1776 (im Reim auf dti);
2.
1863
Sg. Prs. byezys
1366,
(bi); 3. Pl. byezye 1351, 2061;
bieze W 18 (bzie, bz); 3. Sg.
Kond. Prs. by byezal 1369 (1);
3. Pl. by byezely 1363 (bzeli).
Meda. F Elend, Not: byeda 777.
hielj1 Adj. /: GSg. F. byele
1877; ADI/LF. byele 1892= N165().
bitie N das Schlagen.' ISg. by

tym B 130 (bitm).


blznivy Adj. tricht:

blaznywe 1312.
blznovstvo
N

NSg.N.

hlda

blydamy
bliz Adv.

Steinschleuder:

322.

I Pl.

blyz 576, 888,


19, 1192 =
23, 1233,
1644.
1372,
ungefhr, :
1640, 2273.
Als Prpos. blyz febe
1281 =
150 nahe einander;
1188

= N

nahe:

__

blyz Ottoho 1666 nahe dabei.


ble Komp. Adv. nher: blyzye

_=

bllse N 461; blyze


Superl. najblze am
nchsten: nayblyzye 328.
bliziti impftiv. sich nhern (einer
Sache
k emu):
Prt. Prs., N
Sg. M. bylfle zie BM 147 l. bliz s.
Adj. nahe:
blznyr
NSg. N.
bhzne N 95 ().
Substantiviert
GPLM. blyznych 136 die eignen
Untertanen (ych).
bli Komp. zu blzky nher:
NSg.N. blyffye 1253 (blizie), im
Sinne des` Superlativs.
blditi impftiv. irren (in etw.
v em): 1. Sg. Prs. bluzl 23 (blzi);
3. bludy 844 (bldi); 3. Sg. Aor.
25 (i).
1589,

2408

M95; 821.

bludny'r Adj. irrend:


807 (bludn).

blskota F Glanz,
blyfkotu S 45 ().

NSg.N.b1udne

Blitz:

ISg.

bodenie N das Stechen: ISg. bo


denjfm B 130 (m).
bh M Gott: boh 179, 452, 1067,
2010, 2285, B 226, 241, BM 127;
ASg. boh 1079, 2089 = W 25; GSg.
boha 75; DSg. bohu 930, 1714, N
442, BM 292; VSg. bofe BM 297,
309 (boze), ISg. bohem N 228; LSg.
bozye 321; boze BM 32 (boz).
N Pl. boz<1> N 380 (b0zi); G. bohow
N 384 (v).
bohatstvo N Reichtum.
bohat
ftwo 615, 632; ASg. 1241 = b0
hacztwo N 77; G. bohatftwa 755;
I. bohatftwem 740.
Adj. reich: NSg. M.
bohaty
bohat 1294 = N 163; NDu.M.
bohata B 120 (~). _Adv. bohat:
bohatye N 81.
bohd Adv. wills Gott: bohda 856,

1335.

ASg.

Torheit:
blaznowftwo 1034.
blesk M Glanz; Blitz: blefk ASg.
1244; Nom. 883.

57

bohyni

736 ().

boj

boy

Gttin: ]. bohynye

M Kam
1592,

f, Schlacht, Krieg'
S 12; boy B 98;

16 2;

58

Glossar.

397

bogye

1289, 1485; bege 1450; begle N 158,


234,- begie B 19; DSg. beyu N
143; beyu B 31; begy 333, 389,
1673; beyewy 1454; LSg.
1133,
beyu B 148; begy 1069,1103, M 87;
ISg. begyem 2223; begem N 126
(wege 1139 l. bege GSg. mitH., Vyb)
bejvati impftiv. kmpfen: boge
waty 513; 3. Pl. Plusquampf. bye
chu begyewaly 1832 (biechu beje

vali).

bek M Seite: NPl. boczy M 83


Flgel des Heeres: ASg.
(boei).
bek S 2 (= Gu. 9, 206 in laevum . . .

cernu).

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

beleit 1711;
GSg.beleityS 88; D. beleity M98 (i).
bor M Schar: N 208 (Nom.).
befiti impftiv. einreien, ausein
anderwerfen: Prt. Prs., NSg. M.
boiti s ein
berzye 2254 (be).
belest

Schmerz:

3. Sg. Kond.
strmen, einfallen:
Prs. by iye berzy11528 (by se be'il);
3. Pl. by iye berzyly 1208 (y).
bsti impftiv. stechen
(mit etw.
elm): 3. Du. Aor. bedeta 1576;
Prt. Prs., NSg. M. boda 1676.
bez Adj. Gottes, gttlich: DSg.
M. bezemu 607 (bezmu); GSg. F.
bezye 2270 (ie); ASg. F. bezy 662
(i); GPl. bezych 1232 = beslch
N 65 (ieh).
bradatie F Streitaxt:
brada
(tice);
ASg. bra
tycze B 106
datyczy 1706 (bradatiei); I. bra
datyezy 1700 (tici); APl. brada
tyczie B 102 (= Gu. 5, 24 bipennis).
bran F Widerstand: GSg. brany
484, 2059 = W 16; D. brany 2013
(s. LF. 14, 251).
brnie N das Nehmen:
GSg.
branye 2449 (brnie); I. branym
1853 (im); D. branyu B 7 (i).
brniti impftiv. verteidigen (etw.
_ehe): Prt. Prs., NSg. M. (zem
byl) branye BM 341.
brniti se
sich verteidigen gegen (kemu, be
mu): Inf. branyti iye 459; Prt. Prs.,
NSg. M. branye iye S 69 (brn s).
brny F. Pl. Tor: DPl. branam
N 325 (branam).
brti impftiv. nehmen (etw.
ce) :

Inf.

hraty

1855;

Prt.

Prs., NSg.

M. bera BM 321, N. 1851; F.


berucze 1854 (e).
bej brti
3. Sg. Impf. braiye
kmpfen:
1645 (bre); 3. Pl. Kond. Prs. by
braly 1507 (by brali); Prt. Prs.,
NPl. M. berucze 1771 (berce).
brti s sich begeben, sich auf
machen, kommen: braty iye 512,
Prs. by
704, 934; 2. Sg. Kond.
iiye bral 1052; Prt. Prs., NSg. M.
bera zle N 351; Pl. berueze zle N
325.
brti s vz ankmpfen
gegen, widerstehn (s. LF. 12, 282):
braty iye 431, 2009.
bratr M Bruder.' bratr 1458, 1645;

G.-ASg. bratra N181; GPl. bratrew


381 (bratrv).
M Epheu:
bi'tan
357 (s. d. Folg.).

brzyeczftan

Adj. Epheu-:
ASg.
M. brzyeczitallewy 354 (Gu. 1, 225
laurea s. Prusk, Pram. 43. Dabei
ist zu beachten, da im ZMar. 40
v hrusc das in arbore lauri der

btanevy

Quelle wiedergibt.

Pass. 297 begegnet

v laurovm vnci).
b'h M Ufer: ASg. brzyeh 557;
schon

GSg. brzyeha 577, 1816, 2393;briieha


BM 263; brzyehu 544; D. brzyehu
1734; L. brzyeze 528 (bze);brzyezye
582, 1820 (hier sumpfiges
Ufer,
Sump , s. Krek 7, 12), 1827;
briieiie BM 270; brzyehu 576.
brn F. Pl. Panzerhemd: A. brnye
1395, 1560 (lat. lorica; neben plti
genannt).
brnti impftiv. dumpf klirren, t
nen: 3. Pl. Prs. brnye 1394 (ie).
bred M Furt: GSg. bredu 1807.
brejiti impftiv. wimmeln".' 3. Sg.
Prs. bredy iye 1044
mit H.

breji s).
breny Adj. wei:

(l.

bey 2423,
vzeti);
GSg.

1142;

NPl. M. breny

1217

(i).
brze Adv.
1556,

schnell, rasch:

36, 41,
1661, 1963, 2308 (vgl.
ne tak brze
az
als
420.
Adv.

__

_ _

1636,

jakez, jaki).
kaum

Komp. brze, brz schneller, eher:


brzye 1523; byrie BM 345; brz
275; byrs 243.
brzyAdj. schnell ASg. M. brzy942.
buben M T remmel: GPl. bub
new 1201 = N 32 (bubnv; tym
panis s. Prusik, Pram. 45).
:

ASg. beg
(s. brti,

59

Glossar.

Bueifal
buclfale

Krok

Bucephalus: LSg.
(Bucifal Alx. R.

78

10, 239).

budo Adj. knftig: ASg. N.


buducze BM 272 (budcie);
bu
ducze 547 (budc); GSg. F. bu
ducze BM 265.

buk

M Buche: ASg. buk

732.

b F Sturm: burzye 1447, S 49;


GSg. burfie B 57.

buvol

M Bffel: GPl. buwolow

2273 (Gu. 3, 422 bubalus).


Wohnen:
bydliti impftiv. leben,
3. Pl. Impf.
bydlechu 332 (hyd

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

lchu);
(bydlili).

3.

Pl. Prf. bydhli N

102

bydlo N Aufenthaltsort,
Aufent
halt: ASg. bydlo 97, 977, N 266.
byoh zur Bildung des Konditionals.
Ferner zur Einleitung eines abhngi
gen Satzes: 1. = nc. byoh da
nach den Verben
es scheint mir;
bereit sein zu; glauben, vermuten, hof
fen, meinen; lesen; offenbaren; raten :
bleh zamyzlll B 319; byoh byla M
40; 2. Sg. by fye bral 1051; 3. Sg.
by vydal 892; by zapomnyel 958;
1 B 228, BM 199; by bywalaB
212f.; 3. Pl. by fye hotowaly 511

SGr. 2, 285]'. ).
(Vondrk
Ferner by m0h115; by zaftrzlela
2. = kdy
90; by bylo B 244.
bych zur Einleitung eines Bedin
3. Sg. by chtyel 2267;
gungssatzes:
by neoflabyl 1703; by nezwyedyel
2226; by byla 2174; by bylo lze 537
(vgl. M 21); by nebylo 1633; by byl
B 283; by fye vdalo 1197; 3. Pl. by

3. da,
fye nedomnyely 2135.
damit zur Einleitung von Final
stzen: 3. Sg. by vozyl 129.
aby
nach sich frchten: aby nboil
877; senden (mit der Nachricht,
dem Auftrag): 3. Sg. aby s sthl
943; 3. Pl. ahy prijeli 442; aby
vehnali 1170 = N 1; befehlen:
3. Pl. aby se jmli 418; nach er
lauben: 3. Sg. aby prolil BM 316.
byti impftiv.
werden,
sein,
ge
sich befinden, vorhanden
schehen,
sein, dasein (das zugehrige prdi
kative Adj. hat unbestimmte oder be
stimmte Form): Inf. byty BM 143;
147; byty 108, 846, N 28
14, M 80; 1. Sg. Prs. ffem29,

byty B

407,

fem S 81; zem 136,- 2. gffy 118,


278; ffy 979 (ze gffy 1949 l. iejs
vgl. BM 213); fy 117, 1937; zx BM
104; 3. geft 58, 2110, B 315, BM
130; gezt N 19; left BM 40; yeft
220, 851; gyeft 1317, 1860; gefty
659, S 91; ge N 299; gye 242, 1909;
y 1480 (in kter-j); 1. Du. zuie BM
42 (sv); 2. Pl. fte 1322; 3. Pl. gffu
240; gfu S 7; yzu N 61 (ze js);
zu N 62, B 239, BM 219; fu 614,
2. Sg. Fut. budes 259,
712 (s);
BM 94; 3. bude 227, 478, 883,
1286 = N 155, BM 111; 1. Pl.
budem BM 246; 2. budete 1069;
2. Sg. [ budz
3. budu 1421.
256, 1919 = N 214, BM 97; budz
S 80 (bud f. budi Metri causa);
3. bud B 336, BM 330; buds BM
3. Sg. Aor.
337; 3. Pl. budte 1493.
bie B 86, 182; ble N 302; bye 334,
1380, 1926 (); by B 62, BM 115;
1027,-

89, 109, 528, 1353, 2014, M 95;


3. Pl. byeohu 576 (bchu);
3. Sg. Impf. bies B
bychu 464.
158; byes 1931 (bies); byeffe B 305;
byefe 700; byeffe N 7, 162, W 63;
= bu
2134
1632,
budyefye
dyeffe W 49 (budiese hat konditio
nale Bedeutung, s. Arch. 25, 349);
3. Du.
B 115 (biesta);
byefta
Pl. byeohu 331, 388, 1150, 2272,
S 65; b1eehu N 69, 74 (bieohu);
Sg. Prf. byl zem BM 317;
3. Sg. byl geft 719; byl 1, 444,
1674, B 118, M 107; byla geft 787,
1769; byla 2296, B 155; bylo geft
BM 331; bylo 3, 630, M 111; bbllo
W 23, 3. Pl. byly gffu 1492; byli
1. Sg. Kond.
N 48; byly 2230.
byl bych 173, M 102; 3. Sg. by byl
366, 955; bybylo 2175 = bb1lo bby
W 69: Prt. Prs., NSg. M. gffa
S 34; jffa 2433; 627; zza B 12;
za B 286
mit Vybor
und
(sa
LF. 9, 114f.); NPl. zucze N
99 (sce);
Prt. Prf., NSg. M.
byw BM 255; F. biwi B 181;
Sehr hufig
205.
bwafl

by
b1

W 14;

_1.

BM

in periphrastischen Ausdrcken
Prt. Prs. Akt. z. B. geft BM
bleehu N 98; by N 298; byl
BM 335; byl BM 64; byoh
BM 127; by byli B 236; mit
z. B. geft BM 346; byl BM

mit
228;
zam

byl

Prf.

224;

__

247, 305, 356, 617, 845, 1779, N 277,


M 68; nenyet 104, 258; nynye 273,
715, 1046 ( s.Geb. 111,2, 417);

Im f.

508; Aor. neby


nebyefye
20 9 = nebl W 16; neby 1829, N
171; Fut. nebude M 11; Prf. ne
bylo B 132; ne byty BM 344.
In periphrastischen Ausdrcken mit
dem Prt. Prs.: nenye 480, 2253,
M 86; nebyefye 1875; 833.
V tom nic jinho ne<nye>, se
N 396 das hat keine andere Bedeu
jelikoi jich z boj
tung, als da
nenie 1822 wie viele von ihnen aus
demKampfe entkamen (nenie fr ne
bylo ausReimzvvang); nebylo na nem
zisku BM 168 er hatte keinen Er
folg.
Hufig ist das Verbum sub
stantivum zu ergnzen: etwa jest
2248; js 1323; by 68, 2164; bylo
B 112, 202; biechu 1259
2160/1,
S.
(aus 1251 s. LF. 19, 83).
ferner do, v, vz und nebyti.
byvati impftiv., ,zu sein pflegen, ent
stehen, werden: 2. Sg. Prs. bywas
1952 (); 3. bywa BM 198; bywa
155, 674, N 475; bblwa W 89; 3. Pl.

_;

3.

(l.

l.

l.

l,

- s. , ve.
ka F Hoffnung (auf jdn., etw.
komu, emu): chzaka BM 104,
107; ASg. czaku 282, M 39; G.
66.
czaky 480,
nknie N das Warten: ng. cza
79 (nim).
kanym
bakati impftiv. Warten (auf jdn.,
etw.
koho, eho; N 153 c. Akk.):
Reimes
Sg. Prs. czeka 120
Sg.
wegen , s. Arch. 10, 587);
Impf. czekafye 1450 (ekse); Prt.
Prs., NSg. M. chzakage BM 202;
chzakagle N
(akaj) = czekage
1177 (ekaje); NPl. M. czekayucze
1283 = chzakayucze N 152 (akaj
Sg. Imper. czakayz M 118
ce).

3.

(l.

NSg. czep
(); LSg. czepu 2247 (im
Reim auf rzyepu).
csta
Weg: czyefta 485, 1195,
2296; czlefta N 26,
329; GSg.
czyefty 731; czefty 1352, 1361, 2160
(cesty); cyefty M 61; czefte 552
das
dialektisch s. Geb.
(ceste;
283); A. czyeftu 21; Gzeftu 2181 (s.
LF. 14, 250); L. cyeftye 2328= W
102.
APl. czyeftl 15; czleftl 19;
G. czeft '1203 = czlezt N 34.
ciesa'
M Kaiser: G.ASg. ezio
farfie B 218 (ciesa).
Cilicie F Cilicien: GSg. Czylyczy
704
mit H, Vyb., H-P. Cilicie,
4silbig; Cilio mit aus lterem -ie, das
einA bschreiber einsilbig las, s. Geb.Ill,
Gu.
447 Cilicum).
245, 247;
cinobr
M Zinnober: GSg. (121
nobra N 118.
cuz Adj. fremd (auch substanti
viert): APl. N. czuzye 41 ();
NPl. M. czyzy 144 (cizi); GPl. M.
czuzich BM 223 (cuzch).
1,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Dreschflegel:

2249

Subjekt gebraucht, steht biee 1129.


Jest mi ich habe etwas: bby
M 33; bude 1064 (by ist N 26 zu
byti krlem
ergnzen) s. jm.
Knig sein: bude 1156, B 259.
jsem eho ich habe, besitze :
In positiven
js 208; biee 74.
Existenzialstzen steht das Subjekt im
Gen.: by 1795, B 209; bud B 322.
Mit dem lustrum. qualitatis: js
t0 jestN
392/.; nebyv BM 343.
406 das bedeutet.
nebyti == ne
giertem byti
(meist subjektlos mit'
dem Gen. gebraucht): 3. Sg. Prs.
nenye BM 296, B 269; nenye 185,

3,

Sinne des Kondit.;


bylo 152;
bylo jmu 1804); by bylo B 304;
ebenso, aber als Prdikat zu einem

24 (cele).
Cenos Mnnl. Eigenn.:
Czenoffen
1635
Cenosem; N. zenos 1459
czenos (Gu.
55 cenos Hs. Erfurt).

(im

252,
ergnze

l.

B31,

das Scharmtzeln:
43 (ni).
cle Adv. ganz, vollstndig: czele

158,

(l.

1289=N

cekcovnie

LSg. czekczowany

.5'

byuagy 246; bywagy 613; 2. Sg.


mit H. byvaj
Imper. bywal 260
im Reim zu pokl'yvaj);
Sg. Kond.
Prs. by bywalo 212.

3.

Subjektlos mit
Infin. zur Bezeichnung der
Mglichkeit: 3. Sg. Impf. byefye 1725;
Aor. bye 2025; Kond. bybylo 592; by
bylo B303; by bylo B 244. est mi
c. Infin. zur Bezeichnung der Not
wendigkeit oder Mglichkeit: jest 169,
N 471, BM 112, 275; biese 1131,
2459; by N 259; bylo 469, 566, 1379,
345.

1,

BM

einem

bud

Glossar.

3.

60

Glossar.

(ees).

esky Adj. bhmisch:


czefkym B 228 (eskym).

ISg.

M.

eStF Ehre, ehrenvoller Ruf, Ruhm,


Ansehen, Wrde: czeft 119, 856,
1495, 2417, 96, 260; ASg. 213,
628, 904,

105;

1032,

chzezt

1326, 2146,
24, 195;

15,

ehzeit

d.

9;

1,

I.

i.

(l.

a)

ci

7,

1225

BM

M Art, Weise: GSg.


== 011211111 N 58; L.

chzin

_initi

256.

czynu
chzinu

Handlung:

B 321; G. chzinu BM

_ kemu):

tun,

impftiv.

ee, mit jdm.

NSg.
174.

machen (etw.

czynlty

Sg. Prs. ezyny 1109 (i);


Pl. czynye 1426; ehzinie N 202
(ie);
87; Prt.
Sg. Prf. ezynyl
Prs., NSg.M. ehzinye B 312 (in);
Pl. czynyeeze
10;
ehzinyecze
B 295 (nebyli inieee).
isle N Zahl
GSg. czyfla 1046
(nynie isla tj vsij sile diese ganze
1280
Menge ist nicht zu zhlen
(s. vyjiti); chzlzla N 149 (je sob
nejmla isla, die unzhlbar ).
202 816; bezczli'la 2050 =
bezezli'la W
(ludi unzhlig viele
Leute
bezczlfla 1380 ihrer waren
bez czyfla 139
unzhlig viele
635;

),

(ileji).
'

(l.

Adj. hufig, dicht: GSg. F.


ezaite 78 (); ISg. N. ezaitym 850
(ym); APl. F. chzazte N 52; czaita
2020
(laste).
00011 M der Tscheche: GSg. 0112
cha B 242.
ekati s. akati.
eeled
Familie: GSg. czeledy
1273 = ehzeledy N 132 (beledi).
0010 N Stirn: GSg. chzela BM
v ele an
164; LSg. czele 899.
der Spitze des Heeres: wezele 1214,
1453; W chzele N 45.
esati impftiv.
pflcken: (etw.
Sg. Prs. czeies 973, 976
ce):

330,

chzafte

.'

2350;

195.

indirekten Frage

czyly 868.
ily Adj. frisch, munter, flink:
ehzlll N 359; LSg. M. czylem 1575
(m); NPl. M. czyly 1421 (i).
Kompar., NSg. M. chzllegy B286

BM

mit -li eingeleiteten

satzes:

1710, 1993,

mals; wtez czaffy ( V tze )


781 zur selben Zeit.
Adj. rechtzeitig, gnstig:
czafny 532; NSg. F. ezaifna 80
(a); ASg. F. czaiinu 759 ().
basto
Adv. eft, hufig: czaite

_b

01

wty czaiy 68, wtyczaiiy 1207 =


wty chzazi N 38 (v ty ) da

2.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

3.

3.

9, 44).

as M Zeit: ezas 113, 673, 1649,


2248; chzaz N 248, BM 191; ASg.
czas 1402, 1614; chzaz N 321; chzas
BM 75; ehzazz BM 188; czai M
87; G. ezaia 476, ehzaifa BM 202;
DSg. ezafu 2233; ezaiiu 2450;
ehzaiiu BM 276; L. czaiiu M 57;
NPl. ezyeiy 1565
czaiye 94.
(si s. zur Stelle Gebauer, Otpove'd
na pidavek p. Martina H attaly,
Prag 1881, S. 19ff.; Arch. 5, 674);
ezaiy 561, 2377 (asi); A. ezaiy 82,
2243; czaiiy 774 (asy); L. chzie
ziech N 381 (siech).
czaia tehe
czaia
334, 374, 1271 damals;
edneho 727; einst; bez basa s.
ez; naczai S 85 eine Weile ; w ten
czas 370, 1632, 2134 = W 49 und

);

GSg. czity 197, 845,


1795; ehzty N 170, 210, 224; fzthy
N 100; chzfti B 221; chzety BM 99;
ehzty BM 217, 300; city M 104,
110 (m sti die Ehre, die ich ihm
erwies); izty
12; fzty
esti,
chzety B 191
ehzzty
vgl. chzztu B 186); DSg. czity 129,
286; ehzty BM 285 (sti); ezty 311
(eti); L. czifty 65, 67; czfty 70,
313; ehzty N 241; ehzety BM 32,
289 (sti), ezty 300 (cti);
ehzztu
B 186; chzctyu BM 86 (sti; tv
sti durch die von Dir ihnen ver
liehenen Ehren).
est Adv. = baste: chzleztye N 311.
zur Einleitung eines
Fragepart.
direkten Fragesatzes: chzi BM 310,
78.
im indirekten
315,327; czy
Fragesatz vor dem zweiten Gliede
347
oder: chzi BM
(01121
ist unklar; Krek
101 liest bie =
edpebivaje, was undenkbar ist;
H-P. verbietet die Orthographie).
iest
Teil, Seite: GPl. czefty
2064 (sti).
ili = oder, zur Fortsetzung eines
01

Krek

BM 138;

3.

(tehez vezdy na s er mge immer


wie
erwarten, da ihn dasselbe
mich
treffen wird, vgl. Alnc. R.

61

62

Glossar.

F.

ozrnu B 165 (-).


l'veny Adj. rot: GSg.N. czlrwene
110 B 160 (B 160 = Gu. 5, 39 maris
incola rubri).
1. Fragepronomen:
050, 00 was.

czo 1909, 2260, 2268, 2336, N 31,


12; 0202 785, 1091 (002); ofoz
S 55 (0502); G. 020 753; 1. chzim
BM 297; czymt 1095 (imt).
2. beim Ausruf mit abhngigem GPl.
3. relati
wie viel. N. 020 1744.
visch was: N. 020 1959; 0202 1231;
czos N 300; G. 020 1479,
1871;
0202 144, 192; efoz M 15; czos B 341,
BM 333; G. 020 1316; 0201 1277;
czoz 912, 1007; 0205 N 404, BM 57,
mit ab
144;
ezym 749 (01111).
hngigem G. , wie viel: N. 020
668; czoz 517, 620; cfoz M 111, W 23;
czos B 146, 221; . 020 1039, B 199;
czoz 46; czos N 132, 142, B 198,
A. cfoz
BM 340; G. 0202 526.
kolywyek S 47 was immer".

N.

BM

I.

(l.

der Edle: czftny 1544.


F Angst: cffczlcie W 17 =
czftyczye 2060 (stic); ISg. ozfty
czy 1901 (tici; zum Lautlichen s.

050100

_ Geb.

394, 514).

Adj., Kollektivzahl
vier:
N Pl.
(tveru);
ASg.F. tfftweru

tver

N. cztwera

139 (a).
tveno Adv. auf allen Vieren:
cztwerzno 1765.
tvrty Ordinalzahl vierter: GSg.
M. cztwrteho 1601; F. oztwrte
(-).
ty'ie

Kardinalzahl vier: N. F.
645; N. fztyrl' B 67 (ty-i);
A.M. oztyrzy 439; eztyry 1718 (Geb.
402f.).
Adv. nmlich: chzus N 332;
253 (vgl.
fzuff N 258; 0112115
tos s. LF.
295, Krok 0115.
in B = vvie bies 158, Wes 225).
oztyrzy

III,

sto dss.: chzufto BM 87.


Pl.
ti impftiv. fhlen; wachen
Prs. ohzugem BM 242;
mpf.
Sg.
ezygefye 864 (ije s. LF. 12, 273).
1

ASg.

.'

11.

schwarz:

N. cztnyoh
_ Pl.Substantiviert

(-1);

Adj.

(otnych).

3.

M Kahn: ozlun

1299

1744

011111

my

czftny

GS'g.
2 7.

Adv. ehrbar, ehrenvoll:


Komp. 021011310
chztnye BM 215.
gye 1828 (stnjie).
stnost F Ehrbarkeit,
Tugend,
czftnoft 889; GSg.
Adel, Ehre:
czftnofty 110, 240, 1886; L. 0211,
nofty 413 (stnosti); cznofcy B 217
(cnosci)._240 lies Metri causa mit
Vyb., Krok 6, 341 estnosti; 889 0051;
nost mit fina/Krok ib., vgl.LF.16, 49.
stny, sny, Adj. ehrlich,
edel.' ohztny
ehrsam,
tugendhaft,
BM 61, 176, 248, 280; NSg.F.
czftna 81, 86, 824, 1546 (051115);
1`11 36 (05115);
N. czftne 815,
czftneho
M.
1126;
1824;
GSg.
chztneho BM 207, B 325; N. 01121,
110110 BM 68; DSg. M. ozftnemu 89;
stnmu);
chztemu BM 259
ASg. F. czftnu 783; ohztnu N 414;
czftnu
NPLM.
76
(stn);
051110

7,

Jirf,

1,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1,

I.

Indefinit:

BM

pflegt

lstl impftiv. lesen: 1. Pl. Prs.


chzftem B 212 (tem).
zhlen:
czyfty 1042; 3. Sg. Aor. czyte 1110
20,
halten (fr etw.
(ite).
pro): 2. Pl. Prs. cztetc 2370 (01010);
Prt. Prs., NSg. M. chzta N 376.
mensch
lov Adj. Menschen-,
lich : NSg. M. chzlouieczi BM 250;
F. ozlowyeeze 619; N. czlowyecze 807
(); GSg. M. czlowyeczeho 2157
(ho); DSg.N. chzloueczemu B
188 (iemu).
lovk M Mensch : czlowyek 548,
2106; czlouiek B 162; ohzlowiek BM
74; chzlouek BM 80; ellzloulek
BM 300; GSg. czlowyeka 21, 2173;
G.-A. czloWyeka 1955, 2337; ohzlo
ueka BM 248; D. czlowyeku 2113;
V. ezlowyeoze 117, 1857 (0); 1.
chzlowlekem
N 230; chzlouiekem
B 27; GPl. ozlowyekow 1640;
NDu. ozloweky B 130. 10
mand, ein, man: czlowyek 595,
892 (jeden ezlowyek 500 im negati
ven Satz niemand).
U ntertan :
czloWyeka 105; D. czlowyeku

A. czo B 277, 316,


295, N 138; G. 020 2285; L.
czem 57, 478, 1953; chzem BM 310,
Gen.:
G.
mit abhngigem
313;
czo BM 114; cfo M 103.
N. czoz
899
(d. i. 005 aus cosi: so
LF. 14, 39); A. czoffy 1339 (cosi).
4.

(/1151); bez ehzl'la BM 198


( unzhlige Male zu geschehn

Glossar.

185,

BM

321;

I.

da'iti impftiv. beschenken (jdn.


koho m): 3. Sg. Prs.
mit etw.
darzl 76 (); 3. Sg. Aor. darzy 1011,
1843 (i).

Dariv Adj. von Darius (3 silb.):


ASg. F. daryowu 1896 = darlowu
N 177; D. daryowye M 29.
Darius mnnl. Eigenn. Darius:
3 silbig: Darlus 138, 946, 1104, 1290
= N 159, 1986 = N 271; Darius
N 17, BM 30.
2silbig: Darlus

943,
2

965 (event. 2222, wo aber auch


gelesen werden kann).

1.

2.

3.

(l.

dti pftiv. 1. geben (komu =


jdm. etw): daty 131, 278, 2010,'
daty B 201; 3. Sg. Prs. da 291 (d);
3.
Pl. dadye BM 285 (dadie);
2. Sg. Imper. day 748; 3. Sg. Aor.
da 700, 1010, 2108; 3. Pl. dachu
N 326; B 100; Prt. Prs., NPLM.
daducze N 449 (dadoe); Prf., NSg.
M. daw 651, 931, 2217 = W 90;
3. Sg. Prf. dal 784, BM 187; 3. Pl.
daly 724 (dali); Prt. Prf. Pass.,
ASg. F. data 1948
dan: ac. ist
nur das n- Part. belegt);
Sg. Prf.
Pass. dana yeft 1495 (dna jest);
dano 1eth203;3. Prf. Pass. .-dano338.
dti s sich geben, sich hinbege
ben:
Pl. Prs. zie BM 240;
Pl. Aor. daohu fye 2138 = W 53;
3. Sg. Plusquarnpf. dal 21 ble N 85
(v takm znamen etvva er War so
prchtig ausgezogen s. Geb., Sl.
3. mit Dativ und Inf.
210b).
lassen
Sg. Prs.
Inf. daty 64;
da N 241;
Sg. Imper. day 179;
2. Pl. dayte B14;
Pl. daymes N
1.

3.

3.

1,

3.

3.

1. 3.

2.

3,

302.

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

dary

BM

3.

1483;

dary

_
__

3.

Gabe, Geschenk: ASg. dar


251; G. daru 75; NPl. darzy 994
(dai); G. darow B 190; A. dary

2.

Danyelem

(3 silb.).

dal'

M Daniel: ISg.

(l.

249

dvat impftiv.
1. geben.
Sg.
Prs. dawa
B 189 ();
Pl.
dawame 746 (me);
Pl. dawate
N 413 (te); 2. Sg. Imper. daway
280;
Sg. Impf. dawafye 150
(e); Prt. Prs., NPl. M. dawa
gycze 1030 (ajiee).
lassen.
Prt. Prs., NSg. M. dawagye 2077
(aj).
dvati s mit Inj. sich
lassen:
Sg. Prs. daWas fye 1957
(s).
dvc M Bedrcker
dawezye
1930 = dawcz1e N 223 (Gu.
250
hostis).
dvno Adv. lange: dawno BM 86.
dvny Adj. alt, uralt.' NSg. N.
dawne 312, 661 (); LM. dawnym
B 250; NPl. N. dawna 1150 ();
GPl. M. dawnich N 489 (= starych
2427); APl. M. dawne 774 ().
dei F Tochter: dozi B 272.
ded M Grovater, Ahn, alter M ann:
G.ASg. dyeda 778, 1302; NPl.
dyedowe 1488, 1492 (0v); diedy
N 446 = dyety 2352
ddi).
ddic M -: DSg. dyedycziu
BM 327; VPl. dyedyczy 1300 (-1).
ddistvo N Erbschaft,
ererbter
Besitz: ASg. dyedyczftwo M 53
140 patrios agros).
(= Gu.
ddinaF Erbschaft, Erbgut, Land:
DSg. dyedynye 93 (vgl. Ulr. 201
sin laut); G. dyedyny BM 311 ().
dj M Handlung:
DSg. dyeyu
BM 189;
dyegem B 332 (djem).
dkovati impftiv. danken (jdm.
Pl. Prs. dyekugem BM
komu):
241 (ujem).
delati im ftiv. machen:
Sg.
Aor. dyea 2328 (a; jzdu d.
dahinziehen).
dle Adv. Komp. lnger: dele 180.
deliti impftiv. teilen, trennen (etw.
von jdm.
oo ot koho):
Sg. Prs.
dyely 604
dliti s: sich teilen
Pl. Prs. dyele fye
(in etw.
):
2042 (); sich trennen von etvv.
Sg. Prs. dyely fye 675.
m):
den M Tag: den 533, 1180 =
N 11, BM 255, M 76; ASg. den
3.

() Steu

Prf.

900.

l.

Daniel

dany 234

Sg.

3.

ern.

(davse);

Prf. Pass.

dawfye
dal N 341;

2. 3.

_ GPl.

1030.

449

NSg.

NPl. M.

6,

30.

dadyechu

1.

S'

76;

81,

3.

105,

Damask M Damaskus: G. Da
mafka 1966 = Damazka N 236.
dan F Tribut:
ASg. dan 150,

M. daw BM
3.

BM

_Pl.Impf.
Prt. Prf.,

407 (dajmez);
473 (dadiechu).

(s

daleko Adv. , entfernt: 935,


2171, 2324 = W 98.
Kompar.
dle: dale 45, 343, 2292, N 66,

63

64

Glossar.

i.

214.

6,

GPl. N.

Kinder-.'

detynych 161 (ych).


dbtsky Adj. tapfer: dyetiky
(vgl. 2287).
dbvie

wyezy

Mdchen:

ASg. dye

783 (i).

(2

s.

d.

Plur.

3.

dti F. Pl. K inder; ungen: N. dye


ty 2062; G. dyety 597, 1775, 2067,
N 184 (dti); A. dyety 1274, 1276,
N 243; D. dyetem 878.
Pl. Prs.
diet impftiv. sagen:

3.

3.

3.

3.

1.

6,

3.

3.

3.

dievkaF Mdchen:
div

APl. dyewky

Wunderbares,

_dyw

Sg. dywu B 246.


1857, 1903 es ist
et dywa 1882 (scil.

Wunder:

(scil. jest)

wunderbar;dyw
jest), es ist sehr
dyw etdywa 2072;

wunderbar;

776

dibel M Teufel:
DSg. dyablu
666; IPl. dyably B 141
silb.).
diekaF Dank: dyeka BM 247.
Adv. bezdyeky 1804 wider Willen
(bezdky).
diele
N Werk, Arbeit; Tat:
dyelo 525; ASg. dyelo 976; G.
dyela 826, 974, N 367.
dietb N Kind, Knabe, Jngling.
dyetye 151, 490, 2070; ASg. 1898
= N 179; D. dyetyety 968 (dietti).

_ _

vgl.
1675 bewunderungswrdig.
te geit bezdywa BM 225 das

nadyw

ist nicht verwunderlich (ebenso =


544 nec mirum; hnlich bez
Gu.
dywa 52) by byle bezdywa 2175 =
W 69 es wre nicht wunderbar.
divi Adj. wild: GSg. F. dywie
195 (ie).
diviti 00 impftiv. sich wundern
bemu): dyWyty iye
(ber etw.
1017;
Sg. Imper. dyw iye 1318;
dyws zie B 245 (divz sb; Metri
causa fr diviz s).
divny Adj. wunderbar, sonderbar:
32
dywny M 48; NSg. F. dywna
(divna); N.ASg. N. dywne 890,
647 (myslenie divn = superbiam der
Glosse s. Prusik, Pram. 44); GSg. F.
dywne 74, 782 (); dywne (scil.
ist wunderbar 1135, 1182

Adj.

210 N287 (dbje s);


Sg. Prf.
dale iye gye 718; dale 210 N 28;
dale zie B220 (dle s);
Sg. Kond.
by iye dale 2341 (jdm. _kemu).
sich hinbegeben (wohin
kam) .
Inf. dyety iye 2063 (dyety B 288 s.
jti).
(jdm.
trumen
dale
768.
iye
Sg.
kemu):
Prf.
dietky F. Pl. Kinder; Jungen:
A. dyetky 553, 874; G. dyetek 538
(dietek).

dlege

1885.

dtebsky Adj. tapfer: dyetecziky


2287 (Reim und Metrum fordern
dtsky s. d.; Krok
393).

zdje mit Jir.


dyegye iiye

= N

1919

Sg.

6,

dyetatku

geschehn:

52, 1308, 465 (l.


1860, Krek
344);
315, 1778, 2283, 1998 =

3.

F zehn: deiiet 1259; A. 795,


1608 (deset); L. deiety 165 (dest
R. auf jmieti 164).
aus desieti,
dt M Regen:
deft 2394; GSg.
dezitye 2033 (deste).
dttk0 N Kindlein: dyetatke
308; GSg. dyetatka 722, 804; D.

impftiv.

00

3.

203.

(10801.

leti

Prs. dyege iiye

f.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

BM

dnv).
das Tun: ASg. dyenye

l.

284

283

dnech

Prusik bei, H. u. .
(nab)
lesen zdje (dje im Reim auf dje
2283 verbietet die Reimtechnik; zdieti
nab ist unbelegt; H-P. lesen spje zu
bti, was auch unsicher ist).

2.

BM

(101110

behlt

=
jestjves3
1

412); G. dny 1995, 2187,


(dni); dnew B 281 (dnv;

III,

1,

(l.

_NPl.

Jir

III,

dyegy 342 man sagt (dji); pftiv.


Sg. Prs. dye BM 137 (die).
bemu,
impftiv. nennen (etw.
das Wie im Nom.).
Pl. Prs.
dyeglu M 78 (dji); Impf. dyechu
440, 1373, 1648, 2007; dleehu N 292
Sg. Prs. dyegye 2284
(diechu).

2.

1996 = N 285; prvni den


2398 = N 440 am ersten Tage;
G. dne 1767, 1768; dne tehe 1183 =
N 13 an diesem Tage, hnl. 1284
= N 153; ISg. dnem 675, 1861,
N 203, BM 25; dnem 1351, N 318
LSg. dny 1964 =
am Tage;
(11111 N 234 (du ist aus der 1. Hlfte
des 14. Jh. belegt, whrend ein alter
1,
Beleg fr dnu fehlt, s. Geb.
412); dne in dne ny 110021 N 324
weder bei Tage noch bei Nacht
(s. MVG. 4, 651), ebenso wedne ny
wneczy M 73; we dne N 475, 307
M. c.
dny 370
Tage.
a" dnev s. Geb.
mit
404,

Glossar.

2405,

130,

63,

70,

2,

Alexandreis.

2.

1,

76; Wtaku dohu 155 zu


solcherZeit (danach verbessert Prustk
den 7silbigen V. 751).
wnyuzto
dobu 2330 = wnufto dohu N 369 =
wnyuzto dobu W 104, wnyz dobu
60 zu welcher Zeit, als.
Alter: LSg. dohye 90, 979 (=
Gu.
26 aetati).
dobrati pftiv. etw. erreichen
(): dobraty fye 1816.
dob' Adv. gut, wohl: dobrzle 162,
275, 1514, W 25; dobrzye 380, 1444,
2089; dobrfe BM 123, 253; dohrze
235 (dobe).

3.

2.

3.

Pl.

6;

dobyvat

impftiv:

erlangen
Sg. Prs. dobywa
erobern (etw.
Pl.
eho): dobywaty 426, 457;
Kond. Prs. ahy dohywaly 1171 =
N (d0byvali);
Sg. Prf. dobywal
M 70 zu berwinden versuchte (vgl.
pmoci 72).
dobekati pftiv. erwarten: dooze
(eho
etw.):
1940 (doby-v).

katy

591.

pftiv. zuwerfen, zukommen


verschaffen (jdm. etw.
komu eho): 2. Sg. Prs. dohodys
1956 (-ds);
Sg. Aor. dohody 761
BM 39
(-di);
Sg. Prf. dohodyl
119
M
scil.
dohodyl
jsi);
(dohodil
ahy
Sg. Kond. Prs. (vgl. Gu.

dohoditi
lassen,

7,

815.

3.

583,

dohyto

BM

zi

466,

Zeit:
Zeitabschnitt,
der Zeit, damals 122,

1.

1.

wtu dobu zu

12.

3.

1091, 2260, 2268,

doba

BM

gut, tchtig, tapfer


dobry 336;
substantiviert):
dobry 339, BM 194;
NSg.
F. dobra 1685, 1824, 1929 (dobr);
ASg. N. dohr BM 239; GSg. N.
dobreho 198, 1502; LSg. N. dobrem
N 124 (m); NPl. F. dobre 2272
(-); LPl. F. dobrlch 54 (-ych);
APl. M. dobre 236 (dobr).
dobytek M Vieh: ASg. 269.
dobyti pftiv.
erwerben, erlangen
mit
Akk.
115, 1157, Gen.
(etw.
436, 1165, 1871): 2. Sg. Prs. dobudes
280, 1871;
Sg. dobudu 1165;
Sg.
dobude 1157;
Sg. Aor. doby 115,
786 (786 erzeugte); Pl. dohychu
436.
eho;
erobern (etw.
268
Akk. Reimes
wegen): Inf.
dobyty 1054, M
Sg. Prs.
dohudes 268; 3.S . Aor. doby 1145,
N 282, M 65;
dobychu 2051 =
dobichu W
Sg. Prf. Pass.

2.

daran!:

4.

),

107.

Adj.

dobry
(auch

3.

9,

f.,

1.

komu): dohrotyw M

3.

dnes Adv. heute: dnes 1146, 1869,


N 287, BM 89; dnef M 3.
d0 Prpos. c. Gen. 1. die Hinbewe
gung zu einem Gegenstand bezeich
nend nach etwas zu, hinwrts: 704,
1176 =N 7, 1967 :N236 (do =k),
2329 = W 103.
2. die rtliche oder
zeitliche Grenze
bezeichnend:
339,
1110, 1599 (9silb. Vers; Prustk l.
po pest; Jir. 3l* w druha, was un
mglich ist), 1768, BM 258; do
fmrti raniti 1597 zu Tode ver
wunden; in der Bedeutung etwa
d0 sta 1640.
3. das Eindringen in
das Innere eines Ge enstandes be
zeichnend (= v c. A k. s. MVG. 4,
396
LF. 125): 486, 926 (rozkza
do stanv er befahl ins Lager zu
gehn
1563, 2151 (do Lybie, v zemi
jest mi do eho ich
tak).
habe Lust zu etw.: 1365, 2448; co
jest, do toho was hat das fr einen
Zweck, was ntzt das, was liegt

ke

3.

1958.

1642,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

dluzye

8.

dobrodrufnye B 172 (-ie).


dobrost F Gte. dobroft 1928.
dss.: LSg. dohrotye B263
dobrota
(dobrot).
dobrotiv Adj. gtig: (zu jdm.

3.

87; GSg. F. dluhe B 179 (dlh);


ASg. N. dluhe BM 203 (etwa saum
seli ).
Adv. dlho lange Zeit:
dlu o 594, 879; na-dlz dss.: na

1.

dlhy Adj. lang: ASg. M. dluhy

dohrodruftwo 1825.
dobrodruzni Adj. ritterlich: GSg. F.

2.

2.

dobro, dobr N das Gute, das Gut:


NSg. dobre 504; G. dobra 140;
dobreho 167, 549, 1907, B21 (dobr
ho); ISg. dobrym 504, 1994 (do
brym).
dobrodrustvo N Tapferkeit: ASg.

3.

1620.

divoky Adj. wild: dywoky

dle 1. F Lnge: ISg. dly 689 der


2. Prpos. c.
Lnge nach (dl).
Gen. um
willen. Dem Subst.
nachgestellt BM 222; zwischen Adj.
und Subst. gestellt B 172, 271.
dlti impftiv. zgern: (mit etw.
m): 3. Sg. mper. dll BM 339 (dli).

65

66

Glossar.

1,

z-doly = z-dolu, das


Geb. alternativ
ist ein
vorschlgt,
Beleg erst vom Ende des 15. Jh., im
287f.

Mam. B.,

vorhanden.

pftiv. beweisen: 3. Pl. Aor.


dolyczlehu 2426 (doliehu).
dolv Adv. herab, herunter: dolow
110110111

189,

2274,

domyfflel

impftiv. vermuten, arg


Prs. by zle

3. Sg. Kond.
B 315.

doadz Konj.: donads BM 42; do


nyadzto 2230 so lange als, whrend".
donadz ne 847; donyadz ne 1923
donads ne N 218; donadz ne
v=
S 92f. so lange nicht, bis".
dopomoci pftiv. nachhelfen:
(mit
etw.
im): dopomoczy 574.
dopraviti pftiv. jdn. zu etw. bringen,
jdm. zu etw. verhelfen (koho eho):
3. Sg. Prs. doprawy 2358
S. LF.

12, 283).

dopustiti s pftiv. etwas Bses


sich versndigen (mit etw.

gehn,

BM

etw.
1815

be

Sg. Prf. zem zie dopuzztyl


297 (jsem s dopustil).

elm):

doshati

454.

pftiv. aufschieben (etw.


eho): 3. Du. Aor.
bis wohin
doloflfta BM 204 (dolozista).
doloziti s sich berufen, zu Rate
ziehen (etw.
eho): 3. Sg. Aor.
(101021
ffye 111.
116111 M Haus. dom B147; ASg.
dom 1656; L. domu 107, 1006, 1022,
2451; G. domu 536, 597.
doma Adv. zu Hause: 538, 1272.
domnieti pftiv. meinen, glauben:
3. Sg. Kond. Prs. by fye domnyel
957.-1. Du. Prf. domnyela zzuie zie
BM 18 (domnla jsv s) mit lepe
(s. d.) dabei hat uns die beste Ab
sicht geleitet (s. LF. 10, 281 N. 1)
sich bedenken: 3. Pl. Kond.
Prs. by fye domnyely 2135 = W 50.
110102111

im ftiv.

eho

greifen (nach.
Prs. doffyeha
dosh Reimes

Sg.

(dosieh
willen).
doshnti pftiv. erreichen, treffen
koho; etw.
eho):
(auf jdn.
Sg. Prs. dofyehne 2403, 2325 =
doflehne W 99 (vgl. N 362);
Sg.
Prs. doftyhne 492: der Reim fordert
dosiehne (Arch. 10, 588,' LF. 12,
280 f).
Prt. Prs., NSg. M. dofahna
1473 (shna).
dosieei pftiv. erreichen, ergreifen
(etw.
eho): doffyeezl 200, 2112;
dofyeczy 2311 =- dozleci N 350;
Sg. Aor. dofyezye 2327 = d0
Pl. Aor.
fyeze W 101 (dosze);
sah Reimes
dofyehu 575 (dosh
willen);
byefye
Sg. Plasquampf.

3.

Sl.

Aor. domyfly
deliberat).
domyleti
whnen:

beschlieen,

_
_

3.

s. Geb.,

pftiv.

(etw.
eho): 3. Sg.
fye 1439 (Gu. 2, 415

f.

mit Erfolg

beabsichtigen

3.

_ Fr

(1011)

1, 296).

3.

(z

domysliti

(-1

284).
dokonati pftiv. vollenden (etw.
co): 3. Sg. Aor. dokona 1127; 3. Sg.
Prf. dokonal geft. 790.
dokonti ftiv. beendigen (etw.
): Prt. rf., NSg. M. dokonchzaw
BM 53 (dokonav).
dl M Grube, Tal: NSg. (111011727;
Pl. doly 1746 (doli); L. dolech M 90.
NSg. duol 1727.
dole F Glck: ISg. zdoly 1419

Sl.

Geb.,

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(al s. Geb. 111, 2, 143).


doffel 187 wuchs aus (Geb., Sl. 1,

211.

f. 3.

_
_
_

1643

1121,

domovnic F Haushlterin: d0
mownycze 1112, 2345 (ice).
dmysl M Meinung, Einsicht.
GSg. domyzla BM 197( odl lud
er Einsicht
skho d. entsprechend
der Menschen, weil man die rechte
Zeit noch nicht gekommen glaubt s.

domnievati s, domvati s impftiv.


meinen, vermuten (etw.
eho):
Prt. Prs., NSg. M. domnyewagye
fye 1185 = domnawagye zle N 16.
domv Adv. nach Hause: domow

1.

ut . .. mihi .. . ex
tremi non invideantur honores).
dojti pftiv.
bis wohin gefahren
kommen, geraten: dogyety 2168 =
doglety W 62, 2172 = W 66;
3. Pl. Aor. dogyedu 1485 (dojd).
dojieti pftiv. in 3. Sg. Prs. nedoyme
ffobye wyery 872
er wird sich
nicht getrauen.
dojti pftiv. kommen zu, gelan en;
):
erlangen, erreichen (etw.
dogyty 1289 = dogltl N 158; 1. Pl.
Prs. doydem 839 (dojdem); 3. Sg.
Aor. dogyde 450 (dojide); 3. Sg. Prf.
doffe] 337, 403; doffyel 1139; doffal
298f.: oro

67

Glossar.

dospbt pftiv. fertig, reif werden:


3. Pl. Aor. deipyeehu 1403 (desp
ehu); 3. Sg. Prf. dospyele 975; 3. Pl.
deipyely 520 (despeli; welche in
irgend einer Beziehung zum Kriege
nicht taugten s. Geb., Sl. 1, 306);
3. Sg. Plusquampf. byl deipyel 1404
(dospl); bye deipyele 524; Prt.Prf.,
NSg. M. doipyew 1399 (dospv).
destati sb
ftiv. zu Teil werden,
ergehen, gefingen (kemu _jdm.):
3. Sg. Prs. deitane iye 596; 3. Sg.
Aor. deita iiye 1120, 1712; 3. Sg. Prf.
doitale iye 1137; 852; 3. Sg. Kond.

Prs. by iye doitale

767.

(l.

dostti impftiv. einer Sache wrdig


sein, etw. verdienen (behe): 1. Sg.
Prs. dezteyu BM 81 (desteju).
dosti Adv. genug: deity 136
M. c. dest, vor et), 589, 757, 1182;
dezty N 13, 255; dezty B 36;

deicy B

179.

dstejenstvie und -stvoN Wrdig


Verdienst:
keit,
Wrde,
GSg.
deiteyen
deitogyenitwye 1844;
itwa B 186 (se bsti d. jehe um sein
Verdienst recht zu ehren).
dstejny Adj. wrdig, wert (einer
Sache
behe): deitegen 700, 845;
NSg. F. doiteyna 1307 (dstejna);
NPl. M. deiteyny 240 (dstojni).
dostpit
ftiv. etw. erreichen, er
leiden (belle):
Pl. Prs. deitupym
429 (im).
dotad Adv. so lange: 669, 2328.
1.

detud

_
_

209.

dothnti pftiv. vollenden (etw.


Du. Kond. Prs. by detyehla
behe)
BM 60 (detiehla
-thla Reimes
wegen).
dotzati sb pftiv. erfragen, befra
gen (etw.
Sg. Aor.
behe):
detaza iye 2143 (a).
etw. zu etw.
Sg. Prs.
gebrauchen (behe nab):
2.

3.

f.

3.

3.

M. detra zie BM 163.


douiati impftiv. Vertrauen haben
ke kemu):
Sg. Prs.
(zu jdm.
deuphayu BM 124 (deufaju 4silbig).

dovrei

pftiv.

dewrczy

578.

wohin

bis

werfen:

dozfiet pftiv. bis wohin sehen, etw.


erblicken (behe): dezrzyety 2458.
pftiv. erwarten: dezdaczy

240.

drhaF Schar: ASg. drahu


drahetu

groer Wert,
drahethy
GSg.

keit:
(drahety);

drahetu

ISg.

1407.

Kostbar
196
110

(drahet).
drahy Adj. teuer, kostbar: NSg.
N. drahe 625 (); LSg. N. drahem
N 84 (m); ASg. F. drahu 1878
Kompar., NSg. M. drazy
().
627 (drai); N. drazye 1860, 1909 =
drase N 198 (dre).

wert
schtzen,
impftiv.
schtzen
Sg. Prs.
(etw.
ce):
drazy 626 (i).
dve Adv. frher: drzewe N 224;
driewe BM 224; drzyewe 1521.
dieve nei bevor, ehe: drzyewe

2051
1521,
1588,
M 65.
Superl.

= W

2187,

Adv. najdieve
am frhsten: naydrzyewe M 18.
dfevn Adj. einstig, frher: ASg.
M. drzyewny 638; GSg. F. drzyew
nye 2432 (devnie); LSg. N. drzew
nyem N 242 (devniem).
dfbvo N Baum: GSg. drzyewa
2156; D. drzyewu 734.
d'ieti impftiv. schlen, schinden:
177 (dbl).
Sg. Prf. driiel
d'ietiti (oder dititi) impftiv. etwa
Sg.
lecken (k sob zu dir"):
Prs. drzyetls 1954 (vgl. slovak.
dretiti vbiti Kott
139; Krok
16; Geb., Sl.
335).
( impftiv. schlumrnern: Prt.
2445
Prs., NSg. M. drzyemye
(diem).

7,

deipyele

1454.

:
3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

584,

desple Adv. vollstndig:

2.

1674.

1.

deipyely

3.

k bemu):

8,

6,

detyezes iye 985 (detieze);


Sg.
detyeze iye 989 (detieze; Subjekt ist
nikte 988).
detknti
pftiv. einen Vorwurf
machen (jdm.
kehe, wegen einer
v bem):
Sache
Pl. Prs. de
tknu 28 (detkn).
dotl'ieti sb pftiv. sich drngend ge
langen zu (behe): Prt. Prs., NSg.

1,

(biese deshl: hatte


getroffen d. i. Filota den Neguzar);
behe
10
doiiyeezi smyilem
etw. begreifen.
doslyti pftiv. vollends vernehmen,
ganz hren: 3. Sg. mpf. dezzlliileiie
B 306 (deslysiee).
despbly Adj. reif, fhig ( zu etwas

3.

deiiahl 1692

5.

Glossar.

68

dievie
3 2.
diezha

die Bume:

drzyewe

F S plitter: N Pl. drzyzhy


(dizhy; vgl. Gu. 3, 36f.).
drobi M. Pl. Eingeweide:
droby
1577

1752.

Genosse, Freund: druhy


259 (Reimes wegen fr druh); ISg.
druhem
268.
druh druha G.
druh druhu
1815;
1811,
einander
D. 654, B 44; druh z druhem 1580
und druh przed druhem 1. M 79.
druh druzczye M 23 einander
(druzc G. = druha).
drnhde Adv. stellenweise: 1728.
druhy Adj. der andere, zweite:

druh

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

druhy 1749; druhi B 117; NSg. F.


druha 254 (); ASg. N. druhe 226
(); F. druhu 738, 1707, B 301 ();
G.ASg. M. druheho 1599; GSg. M.

druheho 1284 = N 153 (ho); GSg.


F. druhe 1149, 1644, BM 204; N Pl.
M. druzi 42, 1766, 2031 ().
druhy po desti zwlfter: ASg. N.
druhe 165.
dru N Geliebter, :
ASg.
drusle N 172.
Ehefrau: NSg.
druzye 805.
Adj. verwegen, khn. drz 369.
drzy ti impftiv. halten (etw.
dr!
):
1. Sg. Prs. drzy 998, 1020 ();
3. Sg. drzy 1397 (drz); Prt. Prf.,
NSg. M. dyrzaw BM 342 (drzav).
drzti s sich halten (an etw.,
eho, koho): 3. Sg. Prs.
jdm.
drzy fye 1762, 2317; 3. Pl. drzye fye
2392 (ie); 3. Pl. Impf. drzechu ffye
1252 (drzchu s; l. drzieohu im
Reim auf hiechu 1251); 2. Pl. mper.
drzte fye 2384; Prt. Prs., NSg. M.
drzti
dlrsle zle N 361 (drz s).
s s kym sich halten bei jdm.:
Prt. Prs., N Pl. M. dlrslecze zle
N 107 (drziece s).
dnb M Eiche: LSg. duhye 2170
= W 64 (duh).

Atern: ASg. duffy 1750


NSg.
Seele:
(s. zbierati).
duffye 1908,- . dufy 628,- duffy
1861; NPL. duffie B 144 (dus).
ava mrt- N. M. dwa 655, 1568,
(lube

1569,- . dwa 779, 2052 = W 9 =


N 817, B 255;
dui@ B 17,
N. N. dwye 584, 1255 = dwle N96;
. N. dwye 2048 = dwie W 5 (dv),

AB

L.M. dvu B

125; G.M. dwu B 127


(dv).
dvadcti zwanzig: dwadozety 1235
(dvadoeti); dwadozleczl N 70, 107.
Adv. zweimal: dwakrat
616,

1267.

dvanete zwlf: dwanaczte N 55;


dwanadczet 1222 (dvandcet s. Geb.,
Sl. 1, 361).
kollekt.
Zahlwort zu dva:
dvj
949
dwogye
(dvoje);
ASg. N.
LSg. N. dwem 289 (dvm); NPl.
M. dyvogye 1281 = dwogie N 150
(dvo1e).
dvr M Hof: ASg. dwor 204;
LSg. dworzle N 102 (dvo').
ISg. dymem
dym M Rauch:

308.

M gypten: GSg. Egypta


2147, B 118.
elemente N. Pl. die Elemente:
B 67 (= elementa Gu. 4, 593).
Elifar mnnl. E igenn. : Eliphar B 117

Die Form ist


5, 29.
vielleicht umgestaltet nach Eliphar,
dem Sohn Esaus, Genes. 36 s. Comest.
158, 5).
Endnill ebso.:
Endynyus 1648
Eudemius;
Gu.
81.
Hs.
3,
(Goth.
(Eliphas Gu.

4silbig).

ebso.: Enos

152 (Enos

Gu.

5, 36).

Esionie weibl. Eigenn.: A. Ei'yonye


783 (4silb.; Hesione, Esione).
Eufrato Flun. Eufrat: 1188 =

2290.

19,

eufratesky Adj. v. vorigen: DSg.


M. eufratefkemu 1734.
Eifil mnnl. Eigenn.: G.-ASg.

Efphla

Ingolst.

154

(Gu.

Efiphilum;

Fares ebso.:
'
;
so.
'pGu.b5,

Phares

30,

Ed.

37

5,

f =

116

Edit.

B).

(= Pha

i yp
us:
Phili ppIngolst.).Phl

69; Philyp 114.

Filota ebso. Philotas (Gu. 5, 36):


Phylota 1604, 1680; Pylota 1467
(Pilota) ; D.Phi10tye 1636; L.Phllotye
1698; G. Phlothy B 152 [-ota nach
ech.

Namen

wie

Radotal

Filotasv Adj. z. Vor.: ASg. M.


Phylotafow 1615 (vom lat. Philotas
Filotv: Phllotow
aus gebildet).

69

Glossar.

(bratr Filotv

ist Nikanor,
vgl. 1457, 1467 und Gu. 3, 78).
firmament
M Firmament: GSg.
firmamenta B 66.
1645

2096
Gaza F Stadtn.:
(Gaza Gu. 3, 345).
gda s. kda.

= W

32

had M Schlange: 12, 217, 878.


hdek M Demin z. Vor.: hadek 219.
hj M Hain. hay B 137; LSg.
hagy 1623 (hji).
Hamon M ,Waldname:
Hamon
2195 (Hammonis nemus Gu. 3, 389;

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

s.

Prusik, Pram.

36).

hanebn Adv. schimpflich: haneb


nye 1810, 1826.
hedvbny und hedbbny Adj. sei
den:
1236
LSg. F. hedwabny
= hedbabney N 71
(hedvbny)
(hedbbnj).
Helena E' enn.: A. Helenu 792.
helm M elm: ASg. helm 1686,
B 51; G. helma 1689; L. helmye 1550.
he'ee M Spielmann: GPl. her
czow B 204 (hercv).
mnnl. Eigenn.: Hercules
I770rkule
5.

hlad M H unger: ASg. hlad 1413;


G. hlada 2301; hladu N 332; I.
hladem 1415.
hladati und hledat im ftiv. suchen
l. Impf. hle
(etw.
eho): 3.
dachu 397 (nehledehu klida sie
waren kampfesbegierig); 3. Sg. Prf.
hledal BM 268; Prt. Prf., NSg. M.

hladaw

hladovity

hladowyta

glahol
51.

90.

Adj.

hungrig:

1568

NDu.

(t).

M Sprache: ASg. hlaol

hlas M Stimme: hlaz B 60; ASg.


hlas 546, 2439; APl. hlaffy 1206 =
hlazi N 37 (y).
hlasn)r Adj. laut, tnend: N Pl. F.
hlazne N 36 ().

hlava

Kopf,

Haupt:

NSg.

156, 1793; A. hlawu 222,


1591, 167, BM 230, M 96; G.
hlawy 121, 401,- D. hlawye 1589;
hlauie B 108; L. hlawye 894, 2115;
I. hlawu 1753 (); APl. hlawy
BM 38; IDa. hlawama 1579.

hlawa

I n bertragener

Bedeutung

H aupt.'

N. hlawa 314; ASg. hlawu

92.
619

=
hlawa
czlowyecze
NSg.
lovk; gedna hlawa 2073 im nega
tiven Satz kein Mensch;
DSg.
mey ztarey hlawe BM 304 mir
Manne.

altern

hlbe Adv. Kom ar. tiefer: hlube


710, 2302 = Np333.
Adj. tief: NSg. F. hlubo
ka 231, 604 (k); LSg. M. hlubo
kem 1820 (km).
Pl.
hluny Adj. lrmend, gro:

M. hlufchnml N 68.
hluk M Lrm": LSg. hluku

1638.

hlpy Adj. dumm; einfach; ge


mein: hlupy 2441; ASg. M. hlupy
B 105; NPl. M. hlupij B 150
(hlp).
hnnie

N Angriff: LSg.

hnany

42.

hnti

laufen, treiben, jagen,


schnellimfftiv.
ahinziehen; angreifen; ein
holen (jdn.
koho): hnaty 573;
3. Sg. Aor. hna 1183, 1683, 1700,
2440,
N 13, 347, BM 55, 148;
3. Pl. Impf. hnachu 1382; hnahu
1743 (hnehu);
Prt. Prs., NSg.
M. zena 1381; NPl. M. fenucz B 25
(zenc); Prt. Prf., NSg. M. hnaw
1145,
hnlv
171,'

v);

1718, BM 151.
M Zorn: ASg. hnyew BM
LSg. hnyeue BM 163 (hn

IPl.

hnyewy 1659 vor Zorn.


impftiv. zrnen
( ber
o eem): 2. Pl. Prs. hnye
etw.
wate <zie> N 415; 3. Pl. hnye
Wayu zle N 380 (hnvaj s).
hniezdo N Nest: GSg. hnyezda

hnevati

875,

877.

hnti pftiv. bewegen, regen (etw.


im): Inf. hnuczi B 54 (okem
mit dem. Auge blinken); 3.Sg. Aor.

B 49 (zstupem ziehen mit


dem Heer); 2. Sg. Prs. hne fobu
S 94 sich bewegen.
hnti s
hnu

in Bewegung

sich bewegen, regen,


: hnuty fye 1424, 2128 =
W 43; 3. Sg. Prs. hne fye 550 (der
Vers ist 7silbig, der Reim schlecht
s. Arch. 10, 584, wo ein Kompositum
zu thnti gefordert wird; Prus.
nevztiehne s nevybavi se s. aber
zu zthnti se Jungm. 5, 781; 0tc.
ed. Smetnka S. 680); 3. Sg. Aor.
11 { s 5 (s. LF. 11,
58) und

70

Glossar.

(s.

2274

he'e
herzle
2365,-

H-P. gebessert).
N Jammer, Elend,

(von

Weh.
17,

465; herzye 2060 = W

ASg.

herze
547;
herzye
28; herie B 161,
136; herzye 1053;

N 401; herz<e>
BM 272; G. herzle

_ Interj.

I.

408; L. herzy 1509, 1717,


2057 = W 14;
herzyem
wehe

1101216

148.

2,

3,

l.

3.

3.

hobti impftiv. brennen (intrans.).


Sg. Prs. herzy 1508 (hei); Impf.
herzyeiye 1244 = herzleife N 79
(heiee);
Sg. Prf. herzala 825
mitArch.
(im Reim auf diela 826;
10, 587 hei'la vgl. Geb. 111
282).
herkest F itze: herkeit 1249 =
herkezt N 93; GSg. herkeity 2159,
397 tepescit
2211 = W 84 (Gu.
s. Prustk, Pram. 36;
Ulr. 9852
richtiger).
ho`kest F Bitterkeit, Schrfe vom

3,

Pfeffer): herzkeit 1096.


herky Adj. hei: herky 2204
391 s.
(falsch fr tepides Gu.
Prusik, Pram. 36).
sc/tari,
beiend.' NPl. M. herezy 1103

(horci s. LF. 18, 203; vgl. aerieres


sunt der Quelle; Prusik, Pram. 45).
hersky Adj. Berg-, der Berge:
APLF. h<0rzke> N 456;
G.

<herz>klch N

365.

ASg. F.
heriiu N 218 = heriy 1923 (, -i);
G. heriiye M 62 (ie); APl. N.
Su erl., GSg. N.
heriile N 231.
nayheriyehe 46 (naj ersiehe).
her Kompar. schlimmer:

hospeda F Herr: heipeda 277;


GSg. heipedy 430; heipedy BM
267; D. heipedle
118; heipedye
445; hei odye BM 74; A. hozpedu
433; heipedu 1309.
hespedin M Herr Gott:
VSg.
heipedyne BM 293.
hespodni Adj. Herren-: NSg. F.
heipednye 274; G. 207.
host M Fremdling: NPl. heitye
239 (hescie).
1323; hoieye
sb
hetovati
impftiv.
sich fertig
machen, rsten: hetewaty iye 425,
Pl. Kond. Prs. by iye
456, 959;
hetewaly 511 (hetevali).
hetevti sb = Ver.: hotewyty iye

.at

2166

= W

hetevy Adj.

60.
bereit,

fertig.' hetew

58,
1454, 2433; NSg. F. hetewa
299 (a); ASg. F. hetewu 726 ();
v hotev
APl. M. hetewy 418.
in Bereitschaft, bereit: so zu lesen
wzhetewie BM 150 (LF. 12, 286).
hpn s. pn.

hrabati

Sb

impftiv. sich drngen zu

A1(

(s.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1891,
1876.

3.

herze

f.

= N 25; 3. Pl.
1194
hnuchu iye 1199 (= N 30, wo
hnuchu steht; statt lus hnuchu l.
zle hnuchu); 3. Sg. Prf. hnulo iye
1996 = N 285 (subjektlos; na sedmy
den der siebente Tag brach an ).
hed M Zeit: LSg. hedye BM 142
(juz pezd hed = iam sere Gu. 6,
524 s. Krek 7, 162).
hedina. F Zeit, Augenblick: hedy
na 86; ASg. hedynu 862, 2371 (vgl.
N 363); L. hedynye 735; G. hediny
N 169.
wtu hedynu 554, 1586
in diesem Augenblick, damals
(wtu hedynu 652 im Reim auf jiny
651: lies mit H., ng. t hediny
GSg. s. _LF. 12, 281).
hediti sb impftiv. taugen, sich eig
k bemu):
nen, ntzen
(zu etw.
3. Sg. Prs. hedy iye 1005, 1436 (ne-,
das abech. fehlen kann, ist M. . zu
streichen s. ne 111); 3. Pl. Impf.
hedyechu
iiye 333 (ieehu).
hediti s (kehe bim) pftiv. jdn. mit
etw. treffen: 3. Sg. Aer. hedy iye
1554; hedy zie B 83; 3. Sg. Kond.
by iye hedyl 1545.
hodny Adj. wrdig, ntzlich: NSg.
F. hedna B 336; M 40 (hedna byti
v bem einer Sache wrdig sein).
hejnb Adv. reichlich: hoynye 585.
henei M.
Pl. Vorhut: Instr.
henczi N 258.
heniti impftiv. dahinjagen: 3. Sg.
Prs. heny 1361; Prt. Prs., NSg. M.
henyw M 91.
verfolgen (jdn.
Akk.). 3. Sg. Prs. heny BM 139.
hora F Berg: LSg. herzye 681,
1291 = herzle N 160; NPl. hery
1746, M 10; A. hery 1352, 2456;
G. her 2403; D. <h>oram N 452;
L. horach 1187 = N 18, M 90;
1. heramy 1873.
Vom Auf- und
Untergang der Sonne (LF. 14, 251;
Geb., Sl. 1, 460): GSg. hery 2202 =
W 75
spti); D. herzye 2209 =
W 82
Adverbiell
spsiti).
hery 189
s-hry von oben her:
und vz-hru empor:
w heru
hnu iiye

Glossar.

89.

9,

SF

l.

1,

d.

i.

3.

(l.

Musik: GSg.

hudby

hsti impftiv. auf einem Saiten


Pl. Kond. by
instrumcnt spielen:
277 (by hudli) in v mlyn
hudli
der Mhle geigen,
etwas
tun
Unntiges, Vergebliches
(s. Geb., Sl.
382).
hust Adv. dicht: huftye 2026 =
144.
306; huztye
Dickicht, Gebsch: ASg.
hbb
hsi im Reim auf
hufty 732
i 731).
d.

hsti in

II,

vzda
Stern: AS. huiezdu
APl.
29; LPl. hwyezdac
<hw1>ezd1 N 418.
Pl.
hynti impftiv. verkommen:
byechu hynuly 593
Plusquampf.
(behu hynuli).

BM

3.

149;

3.

I.

rzyeky 1669;
hrfleky
rzyeky 1593, 2288.
hfmati impftiv. donnern:
Prs. hrzyma 1446.

(-); rzyczy 1062, 1130, 1427,


129;
1739, 2295 (Rci); G. hrfekow
hrzekow N 498; rzyekow 1597, 1830;
D. hrfekom B 131; rzyekom 772,
789 (Rekm); A.
1060; rzekom

208.

Sg.

i.

N Pl. hrzeozi N 288; hrzeczl N 392,


485; hrzeoy W 37; hrfeczi B 95

136.

4;

hrflechzky BM 154.
Hk M Grieche: hrzek

hudba

3.

III,

hfsky und hckyAdj. griechisch:


hrfeezky B 48, 104; hrzeczky N 201;
rzyecszy 1016, 1374, 1450 (sky);
rzyeczky 775, 1913, 2286 Geeky);
84,
1376;
NSg. F.
rzyecsza
rzyeczka 406 ();
Sg. M. hrfeczke
ho B 156; rzyeczkeho 1552, 1899,
D. hrzeczkemu M 100; DSg. F.
rzyeczky 314; L. rzleozky 69 ('cky);
ISg. M. hrfechzkym BM 71 (h-e
skym). _NPL M. hrzeczke N151=
rzyecsze 1282; G. rzyeczkych 1347;
NPl. F. rzyecsze 1349; APl. M.
rzyecsze 1334.
hsky Adv.:

(l.

rieche: Hrfechzenyn

2,

67 (Hf'eenn).

BM

hrozna 1377 (a); 2164 = W 58;


44 (); NSg. N. hrozno N 192.
hrozn Adv.: hroznye 182, 1432.
hrst F Handvoll: ASg. hrft 1061
(geho
mku).
hruby Adj. gro (wie heute noch
mhr. s. Bartos", Sl. Mor.
216):
NSg. F. hruba 2228 (); N. hrube
2302 = <hr> uhe N 334.
hrud
Brust: LSg. hrudy B84.
hrzti impftiv. wiehern.'
Sg. Prf.
hrzal
hyrzal N 33 = rzal 1202
2silb. im Reim auf -tvrza11203; vgl.
Geb.
360; LF. 18, 241f.;
19, 364).
hubeny Adj. arm, elend: hubeny

H'nn

hrozny Adj. ,schrecklich, ungeheuer


ASg. M. hrozny 1201; NSg. F.

I.

13.
hrdy Adj. stolz: hyrdy
Adv. hrd: hrdye 1212 = hdeye
N 43.
Kom . hrzi: hirzi N 366.

I.

2.

5,

hrdina M Held (das attribut. Adj.


im Fem.
N Pl. hrdyny 1349.
AS .
hrdost F Stolz, Hochmut:
hrdoft 2097; hyrdoft W 33, M 105;
G. hrdofty 437;
hrdoftyv409.

):

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

231.

das Donnern: ISg.


46 (Gu.
339 tonitruo).
hrymotu
hrob M Grab: DSg. hrobu 607
von
(H, Vyb., Jir. lesen rovu
rov M dss. wegen des Reimes auf
plov 606).
v
hrom M Donner:
42; GSg.
hromu 883; GPl. hromow B 64.
hromada
Haufen: ASg. hroma
du 1842; GPl. hromad 2254 (Erd
schollen).
Graus, Grauen, Entsetzen,
hrza.
Schrecken: hroza 1221, 1525 = N
= hroz
54; GSg. hrozy 1198
N 29; L. hrozle N 189; A. hrozu
1269 = N 128 (koho Furcht vor
hrozu N 483, B 324.
jdm.),

5,'

I.

1,

III,

hmota

3. Pl. Prs. hraby fye 2047


(hrahi aus hrabi im Reim auf zabi
2046) = hrahyu W 4 (hrahi), wo
ist.
der Vers nach V zu verbessern
M Graf: hrabe B 37, 40,
118; ISg. hrabu B 26 (i); GPl.
hrahy N 186 (i); D. hrahyem 1238
(iem).
hrad M Burg: hrad M
LSg.
hradu 101;
hradem 112; NPl.
hrady M 112 (y im Reim auf vady
s. Geb.
47); A. hrady 522,
2144; hradl N 364;
hrady 1023;
G. hradow 1171 = N
hrle F Lanze:
hrale
106;
ASg. hraly 399 (hrli); APl. hrale
B 102 (Gu.
24 gaesa), 2031=N

(k emu):

71

72

Glossar.

(l. (l.

l.

6,

2;

i.

d.

9;

2.

1.

3.

3.

3.

3.

3.

1.

1 2.

3.

3.

chtyeczi B 143; chtyeczy


NPl.v M. ehtyecze 1417,

N 294,
328;
62; chtyeeze
chtyecze BM 47 (statt Du.).
ohtieti na koho auf jdn. losgehen:
Sg. Prf. eht-ye] BM 169.
ehudoba F Armut:
984; ASg.
chudobu
BM 231 (Gu.
546

1826,

6,

pauper).
chudy Adj. arm (auch substanti
= N 163;
1294
chudy
viert):

ehud 278; DSg. M. ehudemu 256;


BM 100.
chudych
NSg. N. ehuszye 1487
Kompar.
(chuzsie); DPl. M. chuzfym 1483;
GPl. M. chuzfych 246 (chuzch).
chutost
ISg.
Lieblichkeit:
chutoztyu B 208 (nach Geb., Sl.
567 vielleicht Fehler fr das sonst.

GPl. M.

1,

acech.

ehutnost).

Ruhm, Lob: ehwala


ehvla
96; ASg. chwalu 570, 2361 =
N 375; G. chwal B 172; ohwaly

116.

reisen
chvliti impftiv.
loben,
Sg. Prs. ehwaly 1077
(etw.
):
(ehvli);
Pl. chwale 83 ().
chvtati impftiv. eilen:
Sg.
Aor. chwata BM 61 (vgl. ehwaty
2307
chvtati lnf.).
ehvtiti se pftiv. reifen, fassen,
e ):
Sg. Prs.
erfassen (etw.
3.

3.

7;

3.

408; F.
197;

1.

2,

2,

ci

1.

4,

III,

2.

3.

1157, 1477, 1816, 2121, 2168 = W62,


2311 =
350, N 138, 228, M 80;
cbtye
44, 320, BM 31, 152, 271,
308;
ktye 1683 (kt); N. chtye

3.

2.

bewahren,
impftiv.
etw.
(co and eho): ehowaty
279;
Sg. Imper. chowayz 298
(ehovajz; der Imper. zur Einleitung
eines
Bedingungssatzes).
auf
ziehen (jdn.
Sg. Kond.
Akk.):
ohowal by 874.
chovati s sich
hten vor (Gen):
Sg. 1m er.
78.
ehoway ffye 206; chowayfe
Prt.
chrpati impftiv. schnarchen:
Prs.,
N Sg. M. ehrapye 2442
(chrp).
chtnie N das Wollen, der Wille":
ASg. chtyenye BM 294 (Akk. wegen
woliu
Leben Mar.
LSg.
47);
chtyeny 193, 1480, N 434 (chtn).
ehtieti impftiv. wollen (etwas c.
Akk., Dat.
Bisweilen mit der Be
deutung von budu, um mit dem Infin.
peri hrastische Futura zu bilden; vgl.
130
und
N 425, BM 66, M
MVG.
426;
863; Geb.
Slov. 1,561.
Eine scharfe Grenze
zu ziehen, ist hufig nicht mglich):
ehtyety 191;
Sg. Prs. ehczl 63,
698; ohozy 64; chou N 425; kezy 394
und ozy 1063 (kei,
s. Geb. 111,
283);
Sg. chczes 748, 1049; eheeff
86; chczes
259, M 42; ehcef 1306,
BM 91;
Sg. choze 61, 1387,
BM 146, M
chzce N 394
chcze); cze 846 (ce); ktye 223

befolgen

BM

Sg. Fut. bude chtyety 423;


Pl. budete ohtyety 1496;
Sg.
mpf. chtyech 901 (ehtiech);
chtye
fye 574, 2167; ehtyeffe W61 (chtiee);
Pl. chtyeehu 636, 1776;
Sg.
Prf. chtyel 1973, BM 109; chtyel
BM 64; chtyelo BM 66;
Pl.
chtyely 2295 (ohtli): 1. Sg. Kond.
ktye] byeh 667 (ktl);
ohtyel by
Pl.
2267; ehtyel by BM 122;
68 (ehtla).
Prt.
ehtyela by
Prs., N Sg. M. chtye 426,
457,
486.
512,
666,
960,
1054,
1107,
140;

l.

1,

1048).
ehovati

2.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

6,

4,

c'.

Arch. 32, 313 vorgeschlagene Konjek


tur in trvalho ist verfehlt; vgl. einer~
vychovaly,
seits znti, anderseits
vzehovaly bei Kott
945, 1224;
in Arnos't Baw. 877
zaehovalho
58; vzchovaly Nov Rada
s. Krok
493; narodily Pass. 415 geboren
und prodaly = prodany bei Vyb.

koe

Pl. chzceme N

2.

3.

(l.

Adj.
ehlapi
Bauern-: GSg. M.
chlapieoho 212
-ieho).
ehlpati impftiv. bermtig sein:
Sg. Prs. chlypa 218 ().
ehodti impftiv. gehn:
Sg. Prs.
chodys 1869 (Je).
ehopiti se pftiv.
etw.
erfassen
(eho): Prt. Prs., NSg. M. chopye
fye 2316.
ehovaly Adj. erzogen, auferzogen:
in
ehowaleho 22 (die
GSg. M.

s. Krok
340);
408 (Metri causa
ehozte
B
chezete
chome);
857 (l. chote); 3. ehtye N 240, BM
92,
chtyet B 30; chtye B 240
(cbtie von jiz 239 abhngig),

kcye

3.

chlgpe
21
.

M Bauer: 214, 227, 233.


N Bauernkind: ehlapye

ehlap

73

Glossar.

form mit einem vorausgehenden Parti


zip: y 191, 681, 1160, 1627; hi B 53,
BM 205; hi BM 255._4.
so
wohl _als auch: y_y 1567; hy_hi
BM 103; hi_hi BM 94 (ze dnes
i ziv i mrtv bude etwa da du
heute vom Leben zum Tode kommen
5. in
wirst, vgl. Gu. 6, 497f.).
i-jeden in negativen Stzen keiner,
niemand (s. LF. 10, 261 f. ; Arch. 8,
183): hi geden B 318; GSg. M.
1534 l.
igednehe 213 (ygednehe
Metri c. mit H., Vyb. jedneho);
M. c. jedn
GSg. F. ygedne 1864
mit , Krek
7,7); LSg. F.
1wgedny 1960 (d.
i-v-jedny); GPl.

i_i

i.

(l.

N 478;

yakz 30, 357, 929, 1165, 1388,


1492, 2398, 2410; yaks N 264, BM
125, 162; yakzte 883, 1080, 1655;
iakite B
mit taky: yakez M 59

___

M. c. jakeze ); mit ten:


(501
Zu tak,
jakz 1695; yakz M
take,

takz

als auch

sowohl

iaks

169; laks

BM

noch
negativen Satz weder
yaks N 320; yakite N 322, BM 190;
Alleinstehend: yak
yakez 850.
287; yakez 316, 551, 639, 829,
1770; yakes N 381; jakz 252, 382,
1238, 1471, 1998, 2186; yaks N 201;

(im

99, 101, 250;


222,
2131
W
18,
=V

lakzte 1568; lakite B131; yake

314, 401, 1679, 2061


= W 46, N 106, M 69, 65; yakezte
yakzte 184, 1708, 1962,
1925,
2033, 2345, 2027 = yakite N 307;
lakzte 871, 1383, 2039; yakite N188;

_B

iakite B 57; lakite

jakzte kely

wie, sozusagen,
gleichsam (ver Verben): yake 679,

1629, 1738 (s. Geb., Sl.


533e).
248.
BM
kenzessiv: yakez M13; yaks
Hinter tak,
konsekutiv da.
1412, 1620, 2314.

take: yakz

221,

724,

1152,

1315,

306; tak yakz 1140.


63,
Hinter taky: yakz 2458; iaks
235; lakes N 86; jakez 1527.
Hinter ten yakez 91; yakz 473; laks
BM 44; telik.' yaks N 297._Allein
stehend: jakeze 1272; 'akez 526 (l.
320, 379,
jakeze), 817; yakz
1207, 1329, 2093, 2089 = W 25,
1583; laks

(i-jedneoh).
Indie
Indien (3silbig):
ydye 625; indie B 75.
Indien M Indier: lndyen

(3silbig).

221

952,

GSg.
v

13

inhed Adv. sogleich: inhed N 25,


66, B 73, BM 51; 1nhed 417, 2122,

4,

352 (jadyzte = kadyzte 2313).


jake, jake, jak, jak, jakzte Konj.
wie modal (mit korrespon
tak, take, takze):yak
dierendem
276; jakez 1072, 1426, 2422 = yakes

367

F.-N. `ygednyeeh

Zur Verbindung einer finiten Verbal

yablke

2.

I,

ASg.

3.

2. auch: y z. B. 670, 1146, 1912,


1935, 2120, N 139, 279, S 14; l 94;
hi B 276, BM 290; hy BM 52, 176,
240; y BM 13 (lies j s. Geb.
211;
Krek 7, 158; s. ab, az und enady).

N Apfel:

741; G. yablka 761; APl. yablka


973 (immer 2silbig).
jady Adv. wo: ladls N 329
(:tahdy dort).
wohin: iadys
B 170: (:tady dorthin); iadyite N

1. und. y 109, 523, 668


usw.; hi B 4, 22, 69 usw., BM 34,
79, 149; hi BM 216; hl B 46.

jablko

s.

35).

5;

i Konj.

Prusk,

ge

Ulr.6682;

1,

klug
ausgedacht:
Gu.
NPl. N. ehytra 1151 (;
2, 77 ante latenti).
chyt Adv.
klug: chltrzle N 91 = chitrze
1248 (ehyte).

auch bei

7;

423.

Adj.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

ehytry

wie

(Gu.

3;

<c>hytreity N

LSg.

1373

1.

Klugheit.

Yiken

Issen; Akk. als Nom.

388
nommen

l.

inheds
(inhedz).
Iskon Stadtname:

226.

ehytrest

211; ynhed 1977, 2343,


ynhedze W 37 (inhedze);
N 388, B 90, BM 148

item

2,

ehuile BM 108;
GSg.
ohwile B 179; ohwyle M 62; A.
chwyly 2240; L. chwyly 2229.
G. tese chwlle N 134 zur selben
Zeit; chwile <wiiellk> ake N 459
zu einer jeden Zeit; A. wchwllu
N 169 . Gen. whrend; I. chuiliu
mraehznu BM 182 zu nchtlicher
Stunde.
ehvest M Schwanz: ISg. 011770

B 181;

2130,
W 45.

3.

chwaty iye 2040; Prt. Prf., NSg.


M. chwatyw zle N 355.
Zeit:
ehwile
ehvile F Weile,

74

1558.
7.

kausal weil: yakoz 508; yakz


556; laks BM 153.

relat. Adj. was fr ein:


LSg. F. yakez 979 (z); GSg. N.
akehos B 203 (mit taky korrespon

dierend).

relat. Adv. wohin: lam BM


(mit tam korrespondierend).
jma
Grube: ASg. yamu N 264.
Jan mnnl. Eigenn. G.-A. ana 1391.
jasny Adj. klar (vom Wetter, vom
533.
heiter,
Verstand): yafny

jam

2,

233

munter:
yaffen 1869
(vgl. slov.
jsna devjka munteres Mdchen
Adv. jasn klar: yazzn<ie>

).

387.

javo in na-jv Adv.


nagyewye 1333.

imWachen:

1.

92.
javor M Ahorn: awor
Person: NSg. laz
jz Pron. der

235; ias BM 103, 129; yas


320; la 170; ya 1027, 1077,
80, 313, 333 (j); G. mne 28,
202, 1315, N 427, BM 140, M 113;
A. mie
16, BM 139, 311; mye
BM 298; mye 177, 905, M 108,
85 (); D. mnye
mnye
754, 1051; mi N 214, B 14, 21,
BM 101, 303; mi BM 91; my 174,
629, 801, M4, 119; L. lnnye BM 136;
mnu 1049, 1338,
mnye M 115;
BM 126, 325 (mn). _GDu. nayu
BM 24; nayu BM 39 (naj).
63,

BM

I.

9;

BM
BM

1.

1,

lm negativen Satze keiner:


NSg. M. geden 385 (jeden nebiee
= Gu.
252 nullus erat), 542, 833;

305 (s. LF. 10, 261 und


lovk, hlava, ni).
i-jeden bei
Zahlw.
jedoncty
elfter: ASg. N.
gedenaozte 813.
jedin Adv. nur: gedyne 802,
1232=gedne N 65.
jedinky Adj. ein einziger.' NSg. N.
gedynke 713.
jediny Adj. einzig, allein: gedyny
554; gyedyny 2107 (im 9silbigen
Vers, im Reim auf vypovdny
58); F.
jedny mit Vyb., Krok
gedyna 1370; gedyna BM 104 ();
GSg. M. gyedyneho 643, 2338, M 43;
ASg. F. gedynu 1178 = gedinu N9;
LSg. M. gyedynem 2452 (jedinm);
NSg. M. fam gedyny 863 (=Gu.1,
506 solus).
jedno Adv. nur: gyedno 2452;
gedno 126, 760, 2176 = W 70,

F. gedna

l.

5,

2439,

7,

2412,

78,

= W

105; laks N 155, BM 206; yakz


95; yaks N 466 (scil. jest);
yakoze 335; yakoz 303, 560.
yakz hrzo 763, 961, 1179, 1955,
2101; yakoz brzo 1139; yaks byrzo
N 10; yakz nahle 707; aks nahle
52; yakoz nahle 921; yakoz rychle

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

M
M

5;

2205

1872,

7,

6.

temporal (danach auch hypothe


tisch) als, sobald als, wenn: yak
N 284; yakz 17, 45, 337, 590, 909,
1422, 1587, 1800 (s. Krok
11),

3,

3.

5.

(l.

BM

251; laks

Ill,

i,

(= ze): yakoz
= yakoz 2085

604, 749, N 394; naz 2337


(ns); D. nam 612, N 377, B 96,
BM 112 (nam); nem BM 108, 109
531);
namy
(nem s. Geb.
1961, 2355; nam' BM 243.
jazyk M Zunge
ASg. lazyk 210.
jd M Gift: ISg. gyedem 1946.
jedaz Konj. wenn (zeitlich): gedas
N 156 (s. kda).
jeden Zahlw. ein: geden BM 330;
NSg. F. gedna 557; N.-ASg. N.
gedno 407, 225, N 281; GSg. M.
gednoho 561, N 348; F. gedne 378,
1147 (jedn); G.ASg. M. gednoho
1598; DSg. M. gyednomu 2361;
116; ASg. F.
gednomu N 375,
jednu 809; LSg. M.-N. gednom
B 253; ng.
293,
1260,
1773,
gednu N 312 (jedn).
die einen
die andern: gedny 38, 2030
M.
ISg.
druzi).
allein:
irgend
gednyem M 45 (jedniem).
ein, ein gewisser: NSg. M. geden
89;
219, 887, 2105, BM 67, M
G. gednoho 727, 1667; D. gednomu
784;
26; gednyem
gednyem
B 74; L. gednom 2170 = W 64,
N 234 = gyednom 1964 (po jednom
du = Gu.
258 interea); GSg. N.
gednoho 1145; ASg. F. gednu 732,
L. gedny 681,
770, 1174 = N
1291 (jedny) = gedne N160 (jedn).

GPl. nas

I.

final damit: yakz by

deklarativ da
791; yakoze W 21
iakos
jakoze

Metri

1,

jake).

laki-hy

243,

117, 201;

(:

M 54; laks BM 24,


N 162 = yakz 1293

205,

yakffe
causa

(l.

Glossar.

75

Glossar.

3, 456 Actaeona

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Pram.
jelikoz

38).

Adv.

GSg.

355 (ie; Gu.


vestigat s. Prusk,

wie

viel:

gelykoz

1068, 1822; gyelykoz 1840 (z tolikz,


tolik; mit abhngigem GPL).
jelikz dss.: geliks 176.
jeliz Konj. bis, wann: gyelyz 2213
= gielyz W 86; gelis B 210.
1. demonstrativ: NSg.
joui Pron.
M. gens B 118 jener (jenz -sen vgl.
Gu. 5, 31 hie-ille).
2. relativ
welcher: NSg. M. genz 1, 174,
W 19, M 44; gens 175, N 272, B 314,
315, BM 81, 257; yenz 98; gyenz 26;
iensN 76,125; gense N376 (genz 888,
1668, 1835; yenz 2195; gyenz 2382
l. Metri causa jenze; genz 1215 l. mit
N 46 v emz; s. aber Krok 6, 400);
genfto B 255, 299, BM 154, 324;
genzto S 60; ienzto 1621, N 24.

1972; genfto BM 201; -z in


pronz 765; prons,N 51; NSg. F.
gyez 2231, 2291, S 43 (jz); gez 6,
135, 762, 1189, 1248 (jez); yefto
2290 (jesto); A. gyz 914 (jiz);,iufto
B 264; nyz 96, 788, 793, S 60;
pronyuz M 34 (prouz; pronyuz
23701. pro ASg. N. mit LF. 12,
283); nufto N 369 = nyuzto 2330,
W 89; NSg. N. gez 900, 1134 (11461.
jeze); ges B 317; gyez 980, 1313;
gefto 768, 1345, B 188, 200; A. ges
N 395; pronyez 2081, 780, M 4,
2126 = pronez W 41; N 335 =
nanyez 2304; nanez W 96 = nanyez
2322 (pronyz 859 l. pro mit
H-P.); geftg B 5; gyefto 1715;
<n>ezto S 46; nefto BM 8, 171
(pronyzto 1509 l. pro ezto mit H);
nyezto 742, 1491.
G.ASg. M.
gehos 28, B 165, BM 167 (d. i.

A. genz

771.
1648,

1064;

znyehoz

DSg.

M. gemuz 128; gemus

BM 72; gyemuz 2340,


2460; k nemuze M 102 (k emuze);
knemus BM 107, 296; N. gemuz 440,
1373, 2007 = gemus N 292; gemufto
N 247, BM 251; knyemuz 956;
knemus BM 239; k nemufto B 322;
F. gyez M 78 (jiez); knyeys BM 147
N

209,

LSg. M. onems B 249


(k niejz).
(0 ); wnyemz 1097
(d. i. v
pepi wie wenn ihm); wnyems
N 46; Wnems BM 192, 193 (wo eas
zu ergnzen ist s. H-P. p. XX),
B 136; nanems BM 317; ponems
N 173; wnemfto B 155; N. ponyemz
onems
632,
wnyemz
606;
1374;
B 277; wnems N 207, B 80, BM 214;
nemfto B 84; F. wnys N 50 =
wnyez 1219 (v nii, v niez); nyzto
636 (nito); nyeyfto B 303 (niejsto);
ISg. M. zanymz 1414 (za nmz);
nymfto B 260; nymzto 1814; N.
gymz 619, W 28; gms N 81, 298,
B 82, 109, BM 246; gimz M 120
LDu. M.
(jimz); gimfto B 286.
NPl. M.
wnus B 121 (v n).
gyze 329; gis B 126, 239, 294,
BM 105, 219; gis N 69, 71; gxz
N 383; gyz M 51 (331 l. jize); gift
BM 85 (jiz-t s. -t); gifto B 324,
BM 88; glfto N 183, BM 216, 236;
gez 1335 (auf stany bezglich).
APl. M. giez W 61; gez 83, 2167,
1016,- gies BM 302 (jez, jez); F. gez
1115 (jez); nyefto B 88; N. giefto
BM 161 (jsto); GPl. M. gichs
BM 104; D. gymz 469; gims BM 99;
gymze W 106 = gymz 2332
jimze); gimzto N 370; L. onyehs B
v
333; wnychz 1093, 1824 (371
gymyz
niehze); nichfto N 382;
2225;
1125,
346,
1025;
snymyz

__

_
(l.

H irsch-:

nyes

329;

BM 274 (jiez); u nyez 1190 =


N 21, 2194 (u niez); znyez

l.

Adi.

F. gelenye 2316 = N

gies

I.

1199).
possess.

hofto

F.

nymyzto

2036

(nimizto);

LPl. F.

wnychs BM 111
podnymyz 468.
jenz absolutes Relativpronomen:

I.

jelen

1175,

BM 198,
261; na nyehoz 1314; G. gehoz 2,
S 50; gehos BM 294
119, 1320,
(gehoz 721 l. jehoe); N. gehoz
34, 617, 1866; gehos B 241, BM

ehos B 266, 269;


176, 210;
Patron); gehoz 918; gehofto

3.

__

B 9, 262, M 69; iedno B 296.


acz yedno 1496 wenn nur".
za-jedno Adv. in gleicher Weise,
ohne Unterschied:
zayedno 1403;
zagedno 2071, 2123 = W 38.
jedn Adv. auf einmal. gednu
2046, 2128 = W 3,43 ( o-jedn =
jedn ist nach Krok 7, 7 fr pod
gednu N 312 zu lesen).
jedyzto Konj. wenn
(zeitlich):
gedlfto N 6; ledyfto N 30 (= kdyz
2415,

statt

jiz (NPl. M.)

genz

831,

924

jenze); statt jz (NSg. F.) 610,


737/8, 740; statt jez (N.-ASg. N.)

jieti pftiv. fangen

286,

Jeruzalem, Jerusalem M Jerusa


lem.' N. Jeruialem 661; D. Jeruza
lemu 916.
jebe, jebez, jetb Adv. noch, jetzt,
jetzt noch: geiiehze N 232, 316;
26; geiehze BM
geicze W 10,
= geiichzes
1265
175;
gezezes
N 120; geichzes BM 151.
geitye 185, 713; gyeitye 1344, 1518.
statt
jeto absolutes
Relativpron.:
jenzte (NSg. M.) geite 68; statt
jzte (F.) B 196; statt jizte (NPl.
eite 1532.
M.)
eitel,
vergeblich:
jbutngd' Adv.

gety
223;

BM9;

(l.

S iel: ASg. yhru

1506.

3.

Pl.
jiesti
imp tiv. fressen:
Kond. Prs. by gyedly 2353 (by
jdly, wohl nach N 447 in by
sndly zu bessern).

263 (jemse):

gl.e

3.

6;

gyety

(b'echu jti).
(an etw.

jiezda.

3.

_vieru jieti

Fahrt, Ritt, Kriegszug:

BM 30 (jiezd);
giezdu
A. giezdu W 102 = gezdu 2328;
geidu 1127; gezdu 1169 (jzdu).
jileb M. Pl. Griff am Schwert:
G. gylecz 1617 (jilec).
jinake Adv. anders: gynake 1445,
ISg.

2379.

jinde Adv. anderswe: ginde B 276.


jineeh M Jngling: gynech 1647
GPl. gyneehew 1255 (im 9silb.
Vers;
mit N 96 juno s. LF.
19, 83).
jiny Adj. anderer: gyny 864; ASg.
M. 651; NSg. F. gina N 148 (a);
A. gynu 1224; ginu N 57, B 49 ();
ehe
ASg. N. gyne 97; GSg. M.
M 42; N. 1723, 2414; ginehe N
278,- F. gyne 2318; gine
194;
DSg. M. ginemu N 300,- F. gyney
2319 = W 93 (j); LSg. N. gynem
2453,`
ginem N 420; NPl. M.
giny BM 235; giny N 379; G.
ginych B 183; ginych 248; gynych
757; D. ginym N 269; gynym 2018,
gynym N 266.

jiskra
1687.

N Pl. gyikry

Funke:

jistb Adv. gewi, frwahr: gyitye

jlztye

63, 304', 1075;

476, 478.
gyty 1196,
27;
2245,
Sg. Prs. gde 486,
Pl. gdu 1682 (jd
1096, 1901;
211,
flieen);
Sg. Aer. gide
133
gyde 1563, M 36 (M 36: Gu.
scribit Alexandre s. Prusk, Pram.
Pl. gydu 1874 (jid);
36);
Sg.
Impf. gdyeiiye 2133 = gdyeiie
W 48,- gdyeiye 2271 (jdiese); dyeiye
1210 = zwk
dyeiie N 41 (diese
breitete sich aus); ydyeiie N 75
Pl. dyechu 1260,
(vgl. 1240);
dleehuN68, 106 (dieehu); Prt. Prs.,
NPl. M. gdueze 2335; gducz 2181

jiti impftiv.

gehen:

3. 3.

6,

3.

3.

l.

jhra

92;

Prs. by yala
NPl. M. gemi

byechu

3.

639b.

jbzdec M Reiter: gezdecz 1384


24
GPl. glezdezew
(jezdec);
(jzdcv).
jbzditi im ftiv. reiten.
Sg. Aer.
gezdy 72 (jezdi).
statt
jez absol.
Relativpronomen:
jenz (NSg. M.) gez 982; yez 1704;
(NSg. F.),
gyez 1699,-1esN54,-=jz
ges N91; les N20, 149; = jz (NPl.
115; = jiz (NPl.
Du.) ges
gyez 42, 1260 (s. LF. 12, 274),
2189; gez 585, 653, 1234, 1252, 2274
(397, 441, 446, 1472
jeze).
jez Konj. da: nach einem Ver
bum des Sehens gez 894, des Bekannt
seins lez 630, des Zuteilwerdens gez
1138, Geschehens gyez 1994
jeze);
lez 2401.

Pass.

3.

i.

3.

Sl.

1,

3.

3.

d.

3. 3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Geb.,

_ koho):

l.

2283.

jbti impftiv. fahren


(intrans.):
gyety 424, 765, 1804, 2459;
Sg.
Impf. gedyeiye 1222, 1243 = ge
dleiie N 55, 78,- gedyeiye 1240;
Pl. gedyechu 1233 (iechu);
Sg. Prf. giel BM 170 (jbl,
Pl. gleli
Patron); gel 536 (jel);
Pl. Kond. Prs. by
N 133 (jeli);
gely 419 (jeli); Prt. Prs., NSg. M.
Hierher
gieda BM 64 (jda).
auch nach LF. 12, 285 wen dyety
B 288 fr ven jti (mit -nd aus
-nj- im Satzzusammenhang); ebenso

BM

giety N 183
glauben
v bem): giety BM 91
(= aksl. vre jeti s. H-P. p. IX).
jieti sb beginnen:
Pl. Aer.
geehu iye 923 (jeehu s).

Aer.

gyeiiyutnye

Du.
Prt. Prf.,

1985; gemiie

'dn.

glety
Kond.

3.

4,

1774.

BM

(l.

Glossar.

3.

76

(l.

i.

d.

2,

8,-

8.

3.

.'

2.

1.

3.

l.

3.

2,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

3.

_
_

207; fed 681, 927 (sed).


jde
komu po stst, zbozi jdm. schlgt
etw. glcklich aus: gdyefye 2103,
co jde komu k strasti
{ N 113.
bringt jdm. Leid: gdyefye
etw.
2231.
komu jde ku pvratku
jd. gert ins Verderben: dyefye
1781.
jde k asu tomu es ist an
der_Zeit: dyefye 2450.
ASg. gmye
Namen:
111115 N
M 120; G. gmene 897; N. gme
116 (hiese jemu er hie).
Adverbiell
zeymene
besonders
(ze jmene).
jmenovati impftiv. nennen
(im
Passiv heien ) . 3. Sg. Prs. Pass.
geft gmenowana 599; 3. Pl. zu
menowany B 231 (s menovni);
1548
3. Sg. Aor. bye menowany
(h menovany: hier steht des Reimes
ent
wegen das aus dem Partiz'
wickelte bestimmte Adj. statt jmeno
van).
jmieti im ftiv. haben (etw.
):
64, 848, 2006; 1. Sg. Prs.
gmyety
gmam 859, 1019, 1102, BM 301,
M 39; mam 7, 8 (etwa ich kenne),
755 (jmm,
mm); 2. Sg. gmas
neymas 278,
1088, 1093;
negiert
971,neygmas BM 98 (nejms);
3. gmaa M 13; gma 236, 1007, 2371,
B 7; ma 14, 106 (jm); neyma 488,
W 95; 1. Pl. gmamy BM 239
(jmmy); 2. mate B 5 (mte);
3. Pl. gmagy 210; magy 35, 50
2. Sg. Imper. gmyeg 204,
(maj).
gmyey 205,' negmyegz S 88 (ne
jmjz); 2. Pl. myeyte 1503.
3. Sg. Impf. gmyefye
368, 890,
1128; gmeffe N 93; myefye 126,
71
(mise); die
771, 2259; myfye
lngere Form: megleffe N 123 =
gmyegyefye 1266 (jmjiese); gmye
gefye 725,- myegefye 130 (mjse);
neymyegefye 124; die krzere Form
ist M etri causa zu lesen f. gmyegefye:
307, 355, 956 und gmyegyefye 395;
741,
3. Pl. gmyechu
398,
653,
1855
myechu
1154; neymyeohu
3. Sg. Aor. neymye
(nejmieohu).

3. Sg. Prf. geft


gmyel 1 72; gmel N 245, B 255.'
gmyell M 71 (11111); gmyela 810;
neymylel M 62 (d. i. nejmiel s. Geb.
I, 188); 3. Pl. 1111 N 132; neymiel
B 203 (nejmli); 1. Sg. Kond. Prs.
hych gmyel 760; 3. Pl. by gmleli
by ml mit
B 198; by myely 477
475);
Krok
veliky
345,
Sg. Fut. budu gmyety 1004.
Prt. Prs., NSg. M. gmagle N 57,
167, BM 201;
gmagye 766; magie
magye 354, 1440 (maj); gmage 364,
mage 354, 1136 (majeg wieviel er
67 licet
hatte
vgl. Gu.
inferior numero);
neygmagie BM
229; N. magye 2098 = gmagle
W 34; F. gmagluczy M 37 (jmaji
ci); NPl. M. mayucz 39, N 103,
66
neygmagyoze
gmaglucze
jmieti durch sob
(nejmajce).
verstrkt:
Sg. Prf. zohle neymlela
N 149; jmieti sob etw. fr sich
Pl. mper. mieyte B
behalten:
Sg.
jmieti zur Gattin haben.'
jmieti za
Impf. gmyeffe M 32.
halten, meinen, glauben <gmlet>y
Pl. Prs. gmayu N 59
N 471;
Pl. Imper.
(jmaj) :gmagy 1226;
2420
(vgl. gmyeyte 2415)
gmyeytez
307 und N 476.
Pl. Prf. gmieli
jmieti s sich verhalten, sich
handeln:
Sg. Prs.
benehmen,
jmieti s v hotov,
mam fe 756.
otov
Inf.
sich bereit halten:
Pl. Kond.
gmyety zie BM 150;
Prt. Prs.,
Prs. by fye gmyely 418.
NSg. M. magye fye 995 etw. be
deuten (, vgl. Gu.
39). Nach
397 und Prusik, Ausg.
Krok
tento mie to znamenaje;
Sg. Prs.
zu znamenati bezeichnen, bedeuten
(vgl. das significat der Wiener Hs. zu
Gu.
39; vgl. aber zur Stelle CCM.
1896, S. 443; LF. 26, 236).
jmievati impftiv. haben, halten
Sg. Prf. mlewal
(etw.
):
N 52 (mieval).
junos M Jngling: NPl. gyno
fye 345, 1461 (jinos); G. iunoff
N 96;
yunofflemi N 141 (z. Stelle
s. Pram. 40), 105 = gynofemy 1258
(jinosemi).
GSg.
jntro, jitro N Morgen.
Adverbiell zyutra
gytra 1110.
3.

Prs. by neffal 2239 ( zu sal s. Geb. I,


149); Prt. Prf., NSg. M. BM

(ne'm).

2.

279;
rzno); Kond.

1559

6,

170

3.

s.

6,

(510;

2,

191

Prf.

I.

Sg.
148;

77

1.

3.

3.

(jdce).
(sel)', sla

Glossar.

296, 314, N 472, 475,


473.
6. den Zweck:
bereit : k 725, 1454; ke 2433;
sich eignen zu: k 333, 1005; dienen

genber:

310; ku

zu 1673; rsten : 2013; ordnen


zu: 1133, 1451; haben zu: 956;
ta fer zu 2287; das Beste zu:
2865.'

52355,

M Waffenrock: ASg. kabat

kaerstvo
N Ketzerei:
ASg.
kaezerftwo 320.
kde F Bottich. ASg. kadezu

167.

Adv. wohin (relativisch):


kady 486; kadyz 2295, 1195 =
kady

(l.

kadys
kadyz

26;

kadyzto

2313.

_
_

koly 1382 wohin immer


M. c. mit Jir.a kadyze).

ndefinit im negativen Satze kady BM


auf keine Weise (LF. 10,253).

l.

2.

6,

4,

3.

7,

W 26;

302,

254; kaez koly 1735; mit ale


947, BM 123.
wie relativ
kak
2372
53,
(scil. tak).
tak):
Adv. irgendwie:
unbestimmtes
5.

9,

112.
kak 520, BM
kaky Adj. was fr ein,

wie

be

NSg. F.
(relativisch):
kaka 696, 992; 1817 und M 46 (beim
Ausruf); ASg. N. kake 1034;
1303
GSg. M. kakeho
(-.
posel);
kakehos; Prusik kakeho
schaffen

ASg. F. kaku 570.


Indefinitiv:
irgend ein: GSg. F. kake N 132.
kaliti impftiv. sthlen, hrten (etw.
Pl. Prs. kale B 103 (;
co):
kaliti se
Subj. ist oboj 100).
fye
Sg. Prs. kaly
sich trben:

2178 = kaly fle W 72.


kmen M Stein: ASg. kamen

1524, 1550, 2030 = N 310; L.


kameny 837.
kamenie N. kollekt. Steine: ka
714; G. 620, 896;
menye 625,
L. kameny N 84 (i).
kamo, kam Adv. wohin, in unab
hngigen Fragestzen: kam 1364;
kamo 1367; im abhngigen Fragesatz:
kam 908, 2063, BM 64; relativisch:
kam 1678, 1791, N 394; kam koly
685 ,1745; indefinitiv:
kam 491,
N 133, M 21; kamo 1425.

APl.

Kapadok M Kapadokien:
Kapadoky 1173 = N
(Gu.

2,

kak

kzati impftiv. befehlen:


Aor. kaza 324, 511, 703,

Sg.
1082,

Capadoeum

92

gentes).

2128,

274

kazaehu 448;

12,

60,

Sg.

3.

4.

BM

541,

korrespon

dierendem
vak, avakz:
1989 = N 274, 2090 =
kakz 1144, M 70; kaks

Pl.
302;
Prf. kazal 2294.
3.

181,

kakz

_B

87(k tomu dann,


die Zeit, der sich
auerdem).
eine Handlung nhert: 2213 = W 86,
5. das, zu dem
2450, BM 276.
ein anderes in einem bestimmten
Verhltnis steht: im Verhltnis, ge
2053,

39,-

1670 (1671
dem etwas
562, 1433,

_ MMit

B 287,
308.

kakz koly

3.

N160,1518; vertrauen auf: k BM


124, ke BM 7; Hoffnung auf: 282,
M 39; Sorge : k B 6; ke B 7;
einer Sache:

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

kundig

wie, Objekt
constantia regis).
stze nach den Verben der Wahr
nehmung einleitend: kako BM
kak 444, 994, 1868, 2377, BM 252;
kakt 1505, 1508; kak by 767,
BM 60.
wiewohl konzessiv:
2172, 2219,

2028, N 15, 211, M 78, 100, S 21,


ke 888, 2038, 2047 = W 4.
2. bertragen: k 311, 389, 422, 2088
= W 24, B234; ke 302; ku 1781;
sprechen zu: k 694, 168, 1291 =

k zu ergnzen).
3. das,
hinzugefgt wird: k 400,

wie

n direkten Fragestzen: kako 1049,


kak 1031.
wie beim Ausruf:
kak 117/18, 814, 1937/38; (kak(z)
M 47 im 7silb. Vers
kak mysl
136 quae
ovsem tvrdn = Gu.

4.

Dat. zu.
1. bezeichnet
den Gegenstand, zu welchem hin eine
Ttigkeit gerichtet ist: k 419, 440,
860, 1589, 1270 = N 129, 1519,
c.

kako, kak, kakz Adv., Konj.

3.

k Prp.

N 155 =

6. (z

1113

Morgen; iutrzie

3.

morgens, am
gytrzye
1286 dss. (jut').
Adverbiell w
yutrzye 1870 morgen (im Gegen
satz zu dnes); utrz1e N 397 dss.
(= zagytra 2357 s. z. St.).
juz, ji Adv. nun, schon; jetzt:
ius B 34, 136, 238, BM 88, 142,
199, N 274; lus N 30, 230, 284,
BM 25; 1uz 2435; yuz 90, 340, 1006,
S 35; guz W 16,- gluz W 25; gyuz
294, 1782; gyz 149, 467, 565.
zgytra

2345;

1.

Glossar.

78

kdasi,

kdas einst: kdaz 633; kdaiiy

773,

7,

9,

kdaz und kdazte Konj. wann, als,


wenn
(bedingend und zeitlich):
kdaz 161, 861, 1092; kdazte 146,
1793; kdaite 675.
kde, -z, -zte Adv., Konj. we
(relativ): kde 874, 1130, vN 190;
kdez 11-13, 838, 1176,
62;
kdes N
167, 310; gdes B 31, 106,

i.

d.

l.

BM 283.
kdez-tu 243, 566, 688,
gdes B 101, 330, BM 224; tam-kdez
856, W 63; kdez_tady 1741 (kdez
kdeze); kdezte 283,
487, 491, 905
1905;
kdeite 687,- kdezito 1309
u Vejnb s. LF. 19,
(= vniz
85); gdeite B 175, 271, BM 63
(= ve veji s. LF. 19, 95); 267;
tady-kdeite 712; tu-kdezto 714,
2193.
kde, gde irgendwo: kde
27, 268, 495, 2155/6, 2395, N 438,
M 58; gde 146, 221, BM 230;
gdezz B 169 (gdes aus kde-si);
nach Krek
395
kdez 837 kdes.

l.

1.

kdez 975,
wenn, als (zeitlich)
1910 (= kdys N 199), 2451.
kdy, kdyz, kdyzte
Konj. wann,
wenn, als (temporal und hypothe
tisch): kdy 379, 592, 1524, 2248;

(l.

2.

1106,

jemals,

irgend einmal: kdy 24, 249,

820,

892,

_
N

1018,

1032,

1883,

637,

2394,

402; gdy BM 313; gdy BM 315.


1m negativen Satz kdy 2006 =
nikdy (LF. 10, 253).

Bleck,

klda.

Baumstumpf:

klada 1708.
klsti impftiv. legen: klaity 1856.
auslegen, aufzhlen: klaity 667
425 exavet).
(Gu.
kleth F Kfig. IPl. kletcziemi
196 (Gu.
477 caveis).
Klitll mnnl. Eigenn.: N. Klytus
1574;
1460,
Clytus 1586; ISg.
248: Clitus).
Klytem 1566 (Gu.

5,

klobk
klebuk
klenti
sich

2,

939,

Adv.

Helm:

Hut,

ASg.

400.
sb

impftiv.
an

lehnen

sich neigen

zu,

_bemu).

(etw.

Prt. Prs., NSg. M. klonye iye 734.


klopotati im ftiv. eilen, strzen:
30 (klepece).
Sg. Prs.
epocze
kl11d, klid M Ruhe: GSg. klyda
2435
im Reim auf lyuda
397,
2434).
kluditi sb impftiv. mit zle schlecht
um jdn. bestellt sein
kom):
Sg. Prs. klydy iye 1089; klyudy
iye 2367 = kludy zle N 410.

kluk

kmet
280.
417

M Pfeil: Pl. kluky N


M Greis: BM 176,

agricolis).
kmetic F Greisin:

322.

248,
Bauer: 2241 (vgl. Gu.

3.

101.

327

915,

(e

BM

gda

460,
728,
2262.

484;

389,
1796,

304;

6,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

15,

(l.

334,

gdyit BM 206; gdyit BM 14


dys-t); kdyzte 873, 1510, 2028,
`41; kdyz
kdyze) 25, 156, 241,

jedgr: kazdy 148,


S 63; kaidy N 56;
kaiidy N 109, 190; kaiidy BM 282;
kaidy BM 137; NSg. F. kazda
16, 2371; kaida BM 290; N. kazde
373, 1423; GSg. M. kaideho B 297;
F. kazde 2058: W 15; G.ASg.
M. kazdehe 1451, 1843; GSg. N.
kazdehe 140, 1672; DSg. M. kaz
demu 271, 651, M 2, 24; F. kazdy
1671
LSg. M.
(kade);
1464,
kaiidem N 279; N. kazdem 2261.
kdaAdv., K onj . : interrogativ wann?
169.
reflexiv: wenn: 1287
in
Metri causa jedaz N 156).
definit. manchmal, je: kda 1784,
Adj.

851, 1846,

674,
175;

1,

kdyz 108, 233, 247, 280, 438,


901, 2202 = W 45; kdys N 35,
gdys B 289; gdys B 97, 145,
BM 244; gdis B 91; gdys B

3.

kzati s sich zei en, offen


baren: 3. Sg. Prs. kazye ye 1908 =
kase zle N 197 (kze s).
kan Zucht: GSg. kazny N221.
kzniti impftiv. zchtig sein, zch
tig leben: 3. Sg. Prs. kazny 77
(so LF. 12, 269. Sonst kommt das
Verbum im Cech. nach Krek 1, 680
nur als zchtigen vor).

3.

79

Glossar.

kmyetyczye

= e).
M Frst: knyez

36 (ye

knbz
knyezye

785 (knz).

122;

G.

M Frstensohn: knyezyez
775; V. knyezycze 196, 267
(knzibe) s. kniezb.
Adj. Frsten-, frstlich:
ISg. F. knyeziku 393 (knzsk);
L. knyeiky 204 (knsky).
knezb
N Frstensohn, Frst".
788
322; knyeze
725,
knyezye
(knieze); N Pl. knyezata 1029, 1321
knbie
719,

80

Glossar.

(kniezata); G. knyezat 517; knyesat


182, 185; D. knyezatoln 1238 =
knyesatom N 73 (DSg. knyezety
784 l. mit Vyb. und Arch. 10, 588
kniciu : knzic,
im Reim
auf
deviclu 783).
kniec Adj. Frsten-, frstlich:
NSg. F. knyezeczye 159; GSg. N.
knyezeczyeho 754 (kniezecieh im
9silb. Vers l. knezskho? s. LF. 22,
Pl. knyezleczmi N 105.
479);
kobka. F Sturmkatze:
IPl. kofz
kamy N 323 (nach mhd. katzen Ulr.

GSg.

konczle

2515).

Sg. F. konzke N 342.


kop M Grber: NPl. kopaczy
2035 (kopi).
kopati impftiv.
karsten, hacken:
Prt. Prs., N Sg. M. kopagye 2255
(kopaj).
kopie N Lanze: kopye 1654;
copie B 58; ASg. kopye 1522;
kople N 117; copie B 53, 81; G.
kopye 1473, 1553; copie B 174;
I. kopym 1545, 1652; kopm B 77
(kopim); IDu. kopyma 1576; NPl.
kopye 1516, 2026 = oople N 306.
korb M Schiff: ASg. korab 563;
NPl. koraby 534, 545 (i; A. mit
LF. 19, 80); A. koraby 571; G.
korabow 584; L. korahyech 525,
529 (iech).
koren M Wurzel, nur im GPl.:
z korfen B 68 von Grund aus und
do korfen B 140 vllig, ganz.

koliko und kolik Adv. wie viel


(reflexiv), korrespondierend mit toll
ko, tolik: kolyko 339, 2015; kollk

297.

kolo
Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:14 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f
Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

M Ende:

koneo

N Rad: kolo 216; LSg. kole


NPl. kola 1847; I. koly N83

1942;

(Instr.

der Beziehung).

_ Als Mar_

terinstrument: ASg. kolo 1985.


Plur. Wagen: kola 1150; A. kola
1160, 1167, 2445 (1150: der gordi
sche Knoten ist aus M iverstndnis
des Dichters zum Wagen geworden, s.
Sl. 2, 84 und Gu. 2, 76
Geb.,

plaustra).
komo M Pferd:

koiisky Adj. Pferde-:

31
Kozrintn
.

ko'st

536,

komon 1202=
33; GSg. komonye N 109.
komonstvo N Pferde: komonftwo
1262 = komonztwo N 115 (1262
Pferde , der Bearbeiter von N fate
das Wort auch als Gefolge auf;
vgl. maj N 117 und Vyb. I, 1226;
s. aber LF. 19, 91).
komora
F Rentkammer: LSg.
komorzle N 103.
komornistvo
N K mmereramt :
LSg. komornyfztwle N 101.
kom F H emd: ASg. komzy 1878.
ki M Pferd: kon 730; ASg.
kon 170, 990, 2278, M 93; G. konye
733, 847, S 20;
konye B 71; I.
S 21;
konyem 1603; kone<m>
L. kony 1398.
1 Du. konma 1591
NPl. kony 1530, 1831;
(koma).

61.

kony 1216 = N47, 2332 = W 106


= N 371 (); A. konye 1845, S 8;
L. konych 1123 (konich); I. konmy

G.

142, 1511, 1751 (komi); (fkolly 1360


lesen H, Vyb.,
Krok 7,3 s koni
1 Pl., aber eine solche Form ist erst
nech. belegt s. Geb.
1, 125f.;
mit H-P. lies z koni).

III,

D.

G. oder

M Korinth: Koryntus

korzyft 1848;
1845; G. korzy-l'ty

Beute:
1510,

korona, koruna. F Krone. corona


N 210; ASg. korunu 895, 1026.
korl'lhev,

korhvaF Fahne. N Pl.

koruhwy 1540 (y oder -i s. Geb.


1, 340); GPl. k0ruh<wl> N

I Il

344

(i).
kotva

F Anker: NPl. kotwy


(als Fuangeln = murioihus
536); A. kotwy 530; LPl.
kotwach 529.
kozel M Ziegenbock: DSg. kozlu
B 253 (Apposition zu jemu B 251;
Gu. 6, 3 hircum).
kz F Haut: ASg. kozyu 2118.
kraj M Rand: APl. kragye 996;
Land: ASg. kray S 40; G.
kra
903.
krl M Knig: kral 69, 109,
N 7, W 42, B 78, BM 292, S 96;
ASg. kral N187, M 36 (pd krl);
B

32
Gu. 4,

krale 82, 344, N 101, B 25,


106; G.-A. 116, 1014, 1899,
B 184, BM 5; D. kraliu B 39;
krali<u> 97, 122; kraly 95,
W 19, s 66,- kralowy 2108,
1084,

G.

BM

2138

= W

53,

100

(2118

l.

81

Glossar.

782; A. krafu 810.


krsny Adj. schn: krafny 887;
NSg. F. krafna 822 (); ASg. M.
krafny 732; F. krafnu 760 ().
Adv. krsn hell: kraz<n1e>
N 388.
Kompar., NSg. F. kraffye
744 (im Sinne des Superl.), 2196
ASg. F.
Superlativ,
(krasie).
naykraffy 792 (najkrassi).
Krateru mnnl. Eigenn.: 1469;
Kraterem 1634 (Gu.
55
431;

Craterus).
krtiti impftiv.

3,

2,

I.

_ eo):
Prs. kraczy
_
(krci);
Pl. k<ratym> N
Fut.
_ krtiti
krzen,

1.

beenden
294
398.
Pass. bude kraezen 1500

1.

(etw.

Sg.

(krcen).

3. Sg. Kond.

Sg.

Prs.

s aufhren:

b1

z<1e> kratyl
7,

336; danach ist mit Krok


101,
LF. 20, 328 by fye tratyl 2305 zu
verbessern.

kurz: kratky 113;


kratek 1867; APl. M. kratke N =
kratte 1172
krtk H.).

Adj.

(l.

nn

f.

W kratcze 913 in Kurzem, bald;


na krtc
1944
berliefertes
Alexandreis.

I.

NPl.

krzyczyecze

1250

= N

P_rt.

Prs.,

(kiiece).

krzldla
_ APl.
Flgel

N Flgel:

kdlo

2062

93.

des

LSg. krzydle 1452, 1773.


k'ik M Geschrei: krfik B 141;
crflk B 61, 69; krzyk 474, 1529;
ASg. krzyk 1209 = krzlk N 41.
Pl. Aor.
kl'iknti pftiv. schreien:
erflkuB95 (); 3.Sg. krzyoze1595.
K'istobol mnnl. Eigenn.: G.ASg.
77; V. Crlfftobole
Krzyftobola
3.

Heeres:

96

(Gu.

475

456,

und

Goth.

Erfurt. Hs. Criftoboluf, Criftobole).


k'vy Adj. unrichtig, unwahr, falsch,
verrterisch: krzlwy 117; NSg. F.
M.
cri'iwa BM 253 (a); ISg.
krzlwim N 253, krz
1981;
Adv. kiv:
F. krfwu BM 343.
krfiuie BM 320.
in ASg. krly 1413 mit
krle

,
Dodavky 12,l Geb. si.
Schlund
151
Kehle,
(vgl.
Nach
398 ieiuna fauee.
Gu.
Euter, mit
Krok
437;
unsinniger Etymologie).
krojF Schritt: ]. crofziege

17.

Adv. auer, nur: cromie


Prp. c. Gen.
(s. ze);
auerhalb,
auer,
ausgenommen,
643, 1232,
neben, ohne: kromye
1265; kromie N 65, 120; eromie

krom

BM

59

BM

106.

krp

NPl.

G. kro

Tropfen:

kropye

krope?

1535

2033;

kropye
cropie

1655;
57;

74,

kiti impftiv. schreien:

(hopi).

Zierdecke des Ritter


Pl. kropyerzy 1262 =

:
oplerzi N

115.
6

1054.

krsaF Schnheit: GSg. krafy

(krvi einsilb.);

lowftwa

krwe

1758, 1834 (zweisilb. vielleicht 1835;


doch liest man besser jene); L. krwi
B 103 (einsilb.).

7,

(l.

N Knig
krlevstvo
reich: kralowftwo 697; ASg. 325,
-ovstvo
949; kralewftwo 1033
mit H., Vyb. imReim auf blznovstvo
1034; s. Arch. 10, 587); G. kra

ASg.

2.

1258.

NSg.

krzta

krwu N 391
krwy 1727, 1728,

(einsilb.);

1517

9,

lowfkymy

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(l.

kralowe 1029; A. krale 1924 =


N 219; G. kralow 2427, B 248; D.
kralem 516 (krlm); I. kraly 965,
1027 (i).
krlv, krlv Adj. des Knigs:
kralew 352; NSg. F. kralowa 567;
DSg. M. kralOWu BM 78.
F Knigin:
krlov, krlev
kralowa 87; GSg. kralowe N 141;
A. kralowu N 178 = kralewu 1897
krlov im Reim auf Dariovu).
, krlevsky Adj. knig
lich: GSg. N. kralowfkeho 1254;
kralewfkeho
Pl. M. kra
1012;

1320;

kra

M 38; kraly

NPl. kraly

auf kurze

kratoehvil N Zeitvertreib:
tochwlle
178.
M Taufe: GSg.
kfest
B 235 (krsta s. LF. 18, 199).
kestnstvo N Christenheit:
krfeztyenftwo B 227.
krev F Blut: krew 1679;
krew BM 316; G. krwi 171;

209,

239,

2,

17,

W 38; V.

6,

kraliu vBM
1364, S 27.

178, 1156.

kraalem

Vyb.
1651.

1.

11,

I. kralem
BM 71;

1076;

kratczye mit H.,


Zeit; na kratcze

2,

Metri causa mit Krok 7, 59 krli);


kralewy 89 (krlevi); L. kraly 67,

Glossar.

sb

impftiv.

sich

krutye

krtiti

3. Sg. Prs. kruty


Lebermeer gesagt).

iye

drehen:

2186

(vom

im ftiv.

blutig machen:
Prt. Prs., NSg. M. krwauie B 136
(2silbig: krva-vb; LF. 12, 284).

kl'vaviti

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

krwawy

Adj.

(krvavi;
kryti Sb

1726;

blutig: ASg.
NPl. krwawy

beidemal

impftiv.

M.

1682

2silb.).
sich verbergen,
3. Sg. Kond. Prs.

sich verstecken:
by iye kry11784; Prt. Prs., NSg. M.
krlgye ile M 67 (d. i. heimlich; z.
Stelle s. Koinek, S. 11 ).

krzne N Pelzkleid: ASg. 1878.


ktery, kteryz, kteryzte Adj. Pron.
1. fragend
NSg. F.
welcher?:
ktera BM309.
2. relativ: NSg. F.
ktera 77, 744; A. kteruz S 10;
D. ktery 748 (ktery); L. ktere 1480;
I. kteruzte 1691; LSg. N. kterem
1452; NPl. M. kterzy 1999; kte
NSg. M. kterzlz
rzyz 65, 520.
229 (: ten = kdyz ktery; rzl aus ry

_
_

III,

s. Geb.
253 (=

1, 555);

ASg.F.

kteruz

LSg. F.
kdyz kter).
ktereys koli BM 141 welcher auch
3. indifinit. irgend ein".
immer.
ktery 1388, 1626, 2197; <kte>ri
N 419; NSg. F. ktera 231, 586, 749,

984; B 298; BM 322; N. ktere 1479;


GSg. M. ktereho B 19, 20, 215;
F. ktere 2268, BM 157; DSg. F.
B 320 (kterj); ASg. F.
kterey
kteru 2284; LSg. M. kterem 107;
N. BM 319; F. kterey B 13; ISg. F.
kteru B 284, M 34; N Pl. M. kterii
B 231; GPl. N. kteryeh BM 157.
ISg. F. kteruzzi BM 69 (kter-si).
kte Pron. 1. beim direkten Fragesatz
wer?: 14, 2009, 2362, 2373.
2. vor einem Ausruf: kte 1839.
3. relativisch: kte 237, 846, 2250,
N 268; ktez 53, 61, 107, 141, 236,

_
__

(l.

4.

i.

heftig:

aus kte-si).
Neben
einem negierten Verbum niemand:
auf presby,

kte

143, 147, 480, 1875, 1902, 2112,


2253, N 129, 167,
54, 334, M 86;
kehe M 42.
kurit M ein Kleidungsstck des
Ritters, das ber der Brnne getragen
wurde:
ISg. kurizltem N 113
der
Beziehung).
(Instr.

kt

146.

kzla

Winkel:

NPl.

221;

l.

371,

687

kuzly

GPl.

Zauber:

G.

kutew
kuzel

223.

kvielti impftiv. jammern:


Sg.
Prs. kwlely N 208 (kvieli).
Pl. Prs.
kvisti impftiv. blhen:
ktwu 616 (ktv); Impf. ktwyeehu
3.

hart,

1692.

3.

Adv.

krutb

287).

(ktviechu).

laony Adj. leicht: NSg. N; laczne


B 201.
lacn Adv.: lacznye
1947.

labny Adj. hungrig: laezen 1850;

NPl. M. laczny

1414.

Hunde;
Menge,
Meute
Schar: lagye 1624;
ASg. lagy
69.
1622; D. lagy
trachten, verlangen
lkati
impftiv.
nach (be
Sg. Prs. laka 121
e):
ljb

I,

s. Geb.

54 (rr =

III,

3.

M Maulwurf: krrt

(lk).

Adj. gierig: GSg. N.


lakemehe 2339.
lakemstve N Begierde, Gier: ISg.
lakemztwem N 378.
lap Adv. sogleich, schnell, aufs
Geratewohl: 875, B 325 (nesmbje lap
durchaus nicht wagend; nesdj lap
sie werden durchaus nicht tun =
lap ee BM 295 irgend
1).
etwas (Gen.
lap ktery 1778 irgend
ein, mancher; kte lap 2112 und
lap kte N 129 im negativen Satz
niemand (N 129 = nikte 1270).
lapati sb impftiv. greifen nach
lakemy

);

418 sentibus).

krt

423, 495, 505, 700, 870, 1405, 1486,


1940; ktes N 162, B 164, BM 346;
kehe s. Geb.
G.-A. keh 1572
462); kehez 341, 2111; kehes
B 298; D. kemu N 28; kemuz 103,
1379, 2010. ndefinit. jemand:
N. kte 223, 817, 957, 1801, 2284,
16, 283, BM 199, 311, 316; G.-A.
kehe 76, 335, 487; D. kemu 1319,
1452, 1912, 2285, B 317, BM 252,
R.
315.
ktos BM 317 (ktes by
1,

Adv. ruhig, sanft: krocze


S 31 (kreee s. Geb. I, 394).
F Sanftmut: ISg.

kretkeity 1437.
kevie N Dorngestr p: GSg.
krzewye 2255 (= trnst vgl. Gu. 3,
kretcb

82

83

Glossar.

= W 46, N 313; L. lepye


=
2045
lepie W 2.
lepky Adj. klebrig: NSg. N. lepke

(koho, 00110): 3. Sg. Prs. lapa fye


1811; Prt. Prf., NSg. M. lapaw zie

BM

lepu 2131

165.

F Liebe (zu jdm.


koho):
ASg. lafku 722.
lazit impftiv. kriechen: 3. Sg. Prs.
lazl 12 (Aor. nach Krok 7, 259);
lazy 1765; M 67.
le Konj. in le tak 1970 und so,
doch so (= atak N 244).
lska.

Il,

Schlingen
legen
impftiv.
osidlo; jdm.
(pruhla,
komu):
2. Sg. Prs. leczes 1962 (les, scil.
nm); 3. Sg. 1001120 N 269 (1000).
sich
1601
pftiv. sich niederlegen,
niederlassen . leczy 592, 1131; 3. Du.
Aor. lefeta BM 36 (1ezeta); Prt.Prf.,
NPl. 1011110 BM 180 (lehse).
lecz bud
100 Konj. in leoz hud
1448 (100 bud) sei es
sei es;
lecz B 230 sei
lecz hud
lecz
sei es; 1002
1294
es
sei es
= N 163 sei es
sei es; leoz 2070
160011

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2186 (lepk moi'e das Lebermeer;


s. Krok 5, 246; Mllenhoff-Scherer

__
_ _
_ _ _
_y
_ _

statt 100

led

100

M Eis:

100

W 81; L. ledu N

dss.

GSg. ledu
188,

2208
69.

lehky Adj. leicht; freundlich:lehek

lechcze 1688
Kompar., NSg.
leicht (101100).
M.: lechczeyfy 1279 (lehejsi; lid =
Gu. 2, 137 levis armatura viro
GPl. lechczeyfych
1122
rum);
(lehejsch).
256.

lka

Adv.

lehc:

M Arzt: lekarz

282

( ver

fehlt ist die Stelle LF. 14, 40 be


handelt; sie wird durch die von Geb.,
Sl. 2, 222 herangezogene Stelle aus
, Sebran spisy esk, hrsg.
von Erben,
Bd. 3, 196 erklrt);
GSg. lekarzye S 76.
leknti 80 pftiv. erschrecken (vor
etw.
00110): 3. Sg. Prs. lekne fye
1805; 3. Sg. Aor. leozefye 679; -110
946 (1000 s); 3. Pl. leku fye 461,
2029 (lek se); Prt. Prs., NSg. M.
lekna 210 B 19.
in nenie m ln
1611 F Faulheit

ich habe Lust 715.


ln Adj. trge: ASg. M. leny
1008

lny

(lni des Reimes wegen, nicht


s. Arch. 10, 585f.); NPl. M.

leny S 7 (lni).
lenost F
Trgheit. LSg. lenofty
854.

lep

Leim,

Vogelleim:

DSg.

Denkm.a
190).
lep Kompar. besser, tapferer: 1 .un
bestimmt: lepy BM 136 (lepi jsem,
ze . . besser ist es, da); lepy 2364
= <1>1 N 399 (lepi jest sm
es ist besser, da er selbst
stirbt);
DSg. N. 1011111 B 328
NPLM. (fr Du.) lepfe
(siu);
BM 18 (se).
2. bestimmt: a) ad
NSg.F. lepfye 1468 ( :naj
jektivisch:
epie); G. lepfye 1779; ISg. 1011111
BM 173 (si); NPLM. lepfy 1539
(= najlepsi); A. le lye 1934.
b) substantiviert: lep ij B 342; GSg.
N. lepfyeho 1344; lepffeho BM 114;
lepflho B 198 (= najlepsiho; 1 aus
ie); DPLM. lepfym
383; lepfim
B 156 (= najle sim); G. lepfich
B 327.
Superb) najlepsi: nay
lepfy 1549; ASg. N. naylepfye 286
(s. LF. 13, 408); NDu.M. naylepfie
B 115 (sie s. LF. 13, 402; Geb. 111,
1, 307).
lpe Adv. besser:
lepe 993, 2135 = W 50; najlpe
am Besten: naylepe BM 127.
les M Wald, Holz: lezz B 137;
GSg. leila B 169; 101111 2037; L.
leffye 2195; lez1<e> N 354; 10110
728, 2315; leffy 879 (1050, lese, les).
lie N. kollekt.
Haselstauden:
leffzie B 59.
1611111 impftiv. fliegen: 3. Pl. Prs.
leczin BM 222 (lee).
101011 impftiv. fliegen. 3. Pl. Prs.
letye 2032; letye B 56 (letie);

Pl. Prf. letyel B 144 (ly); Prt.


Prs., NSg. M. letye 879 (1010).
ASg.F.
101111
Adj. sommerlich:
letnu N 88 = letny 1245 (letni
3.

letni).

N Sommer: leto 1448; GSg.


leta 616 und L. letye B 57; letye
2033 im Sommer (MVG. 4, 510).
Jahr: ASg. leto 165, 813;
NPl. leta 2258; A. 2241; G. let 158
(tch 101 in diesen Jahren ), 161,
795, 1898 = N 179; L. letech 971
(ltech); D. 1010111 983 (ltm); I.
lety 2391 (vsmi lty alle Zeit
hindurch).

1610

6.

84

Glossar.

1,

(v

1015.

3.

Litauen, die Litauer:


Litva
lithwa
230; L. hthe N 287.
lkti im ftiv. wehklagen:
Sg. Prf.
lkalo 865; Prt. Prs., NSg.M. lkaye
182

(lkaje).

3.

f.,

3.

l.

M Volk, Kriegsvolk; Leute,


Mannen: lyud 1831, 2354, 2436;
hud M 67; liud M 49; lud B 136,
BM

129;

25,

(lid); ASg.

11u

444, 1044,
60,
260, B 105,

3;

211,
1833

71; lud N 256,


342; lyd 1954; G. Iyuda 2264,
2385, 2434; luda N 121, 123, 299,
222, 305; lyda 396, 1076, 1107,
123;
1266; lydu 2188; D. ludu
NPl.
lydu 2231; L. lydu 906.
60, 65; ludye B 313; ludie
hudye
N 60 (ludie); lyude 2184, 2013;
Reimes
lyde 83, 612, 1154 (35

lud

BM

wegen

ludie);

ludy

III,

BM

150

l.

Antlitz. LSg.
lyozy 1701.
ASg. lyoye M 37
lice
(jmajici
strachu
voller
Furcht)'; LSg. lyezy 1900; licziu
BM 328 smutn m lioiu traurig).
ASg. lycze 197 (esti 11 das
Wesen der Ehre; vgl. Gu.
83
materiam virtutis habes).
list M (Sg. u. Pl.) Brief: ASg.
lyft 964; Pl. lyfty 991, 1010, 1013,

1532.

lud

H-P. Libyi 3silb.).


lice N Angesicht,

(l.

tional).
Libye F Libyen: GSg. Lybye 2151
M. c. mit
(3silb.); L. Lyby 2230

plstivym

667

852,

-h 857,
(mit Kondi

252

nach 1980).
lubost
Wohlgefallen, Liebe, An
mut: GSg. lubofey B 189 (1ubosci).
luby Adj. lieb, angenehm: NSg.F.
336 (a); N. lubo N 442;
luba
GSg.N. lubeho B 199 (lubho).
luiti impftiv. sich neigen zu
Sg. Prs. luczy fye 311.
):
luiste N Bogen: GPl. luczyft

l.

-ll

715,

41;

N. lztywm N

112; und

430,

259,
1624,

whrend man
(so nach LF. 19, 81
frher lom Prt. Prs., koordiniert
dem nepye 833, las. Das ist mg
lich; wegen des ehlens der Negation
s. ne
7), 1905 = lomie N 194
lomiti m an etw.
(lomie).
rtteln: Prt. Prs., NSg.F. lomieczi
196.
lomiti zuby mit den
Zhnen knirschen: Prt. Prs., NSg.
M. lomye 1204 = lomie N 35.
lomiti pod s sich etw. unterwerfen
39.
(): Prt. Prs., NSg.M. lomye
lov M Jagd: DSg. lowu 725.
lowecz 1629;
levee M Jger:
GPl. lowczow 729 (cv).
lovist N Jagdgrund: N Pl. lowy
ftye 688 (s. Prusik, Pram. 40).
Pl.
lsknti im ftiv. glnzen:
Impf. lfknyeeuffye 1541 (lsknechu).
lstivyAdj. listig lftywy 118;(1Sg.

93); G. ludy
(Geb.
B 183, BM 100; ludy BM 289;
lyudy 2194, 2050, 2365; lludy M 74,
ludie

1,

BM

1306,

165
834,

3.

-ly

wenn:

976,

2.

11

li

_
_

= lomleeze N
Pl. Prs. lomye

2.

1892

lomieci);

(l.

3. 3. 3.

zur Einleitung einer


zweigliedrigen indirekten Frage; wenn
kein Fragewort vorhanden, hat das
Glied li, das
ili: -ly 867; ist
ein solches vorhanden,
so steht 1i
hinter dem Fragewort des zweiten
Gliedes: oder:
kam
kamli
BM 64; czos
ozos
BM 120;
ktoz
ktolyz 237; <p>roehz
N 402/3.
zur
<p>rochz
eines
Bedingungssatzes
Einleitung
1.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

leze 863 (e).


-li Konj. 1.

lomyeczy

(l.

(s).

lzti impftiv. kriechen: 3. Sg. Aor.


lezye 2445 (loze).
leti impftiv. liegen, lagern: 3. Sg.
Prs. lezy 714, 1748; lefij B 152
3.
Pl. lezye 1742, 1766;
(11);
lefie B 151 (lezie); 3. Sg. Impf.
lezyefye 2249, 2442; lezefye 1219,
1375
leziese im Reim auf biese),
1177 = lesieffe N
(leziese, lezse);
Du. lezyefta 1583 (leziesta);
Pl. lezyeehu `2251 (lezieehu);
Sg.Prf. lefala N 50; lefal B 136;
Prt. Prs., NSg.M. lezye 1749 ();

1693.
94.

lomiti impftiv. in lomiti rue die


Hnde ringen: Prt. Prs., NSg.F.

193.

levy Adj. link: ASg.M. lewy S 1;


GSg.N. leweho 1664; F. lewe M 19;
LSg.F. lewey 1463 (j); lewy 1663

Ellbogen: ASg.

M Krach: ASg.

10m

(k

loket

lev M Lwe: lew B 72; ISg.


lwem 30; NDu. lwy 1568; APl. lwy

85

Glossar.

= Gu.

49 leunculus).

Lydien:
ASg. Lydu
1174 = N
(irrtmlich statt Cilicien
s. Gu.
97; Ulr. 6009 Cilicn).
lzb Adv. mit byti mglich sein:
Lyda

lze 537; lzye 2065, M 21. nelz


byti unmglich sein: nelzye 1722,
1807; nelzie BM 109, 111, 118, 274.
lzivb Adv. lgnerisch
liiuie
340.

):

1,

Macedo M eigtl. der Mazedonier,


zur Bezeichnung Alexanders: Maczede
2163 = W 57 (vgl.
937,
1132,
Macedo Gu.
532, Ulr. 4922).
Macedonie
Mazedonien (48110.
G. Maczedenye 2454, B 70,
25.
Adj. nwzedonisch:
maeedensky

maczedeniky 1737.
mk M Mohn: mak 1066, 1092;
ASg. mak 1038, 1080; G. maku
1086, 1095 (vgl. per
1041,
sementem papaveris
Pram.

1412510

malebke

malecsz

Adv.

ein

1474, 1484.

I.

(l.
6

376

B 272 (matei).
.
Mutter.'

803; G.

721,

D. matczye M 29
(mateb); A. matku 1897 = N 178,
1918 = N 213;
matku B 163
(von Mutterseite).
Mazeu mnnl. Eigenn. Mazaeus:
N. 1594 (2silb.), G.-A. Mazea 1606
49 Mazaeus).
(3silb.; Gu.
matky

125;

mdlti
impftiv.
schwach werden,
ermatten:
Sg. Prs. mdle 1681
(mdl).
mdleba
Schwche, Mattigkeit,
0hnmacht: mdleba 1587; Sg. mdle
bu 156, 1585, 2335, M 82,
24; A.
mdlebu 1719,
95.
mdly Adj. schwach, matt: mdly
BM 292.
Kompar.: mdlegy 953;
Adv.
mdlegij B 285 (mdleji).
mdle 1654, 1941 (etwa unsicher

),

1036,

mal<u> M 39; N

(); LSg.N. malem N 255, B 10,


36; M. malem 94.
markrabie M Markgraf marcrabie
B 119; GPl. markraby N 185 (i).
mtb F Mutter: matye BM 189;
matye M 56 (im Reim); ASg.
maters N 136 ();
materiiu

klein

wenig:

za malebko

2269.
meb M Schwert:

meez 121,

(stnec

1,

malu 802;

Sg. Imper.

behe):

u-mle (mit abhng. Gen.):


wenig: vmale 39; vmale N 433
2148
vmale
im Kleinen;
umale
BM
Zeit;
vmale) kurze
Wenigen.
(scil. ludi) unter
maly Adj. klein: maly 29, 217;
ASg.M. maly 510, 1402; NSg.F.
mala 2411 (a); ASg. N. male 1898 =
N 179; G. malehe B 271; ASg.F.

I.

lytuyz 1724 (litujz).


Pty Adj. heftig, bse: NPl.M.
Adv. ltb heftig,
lyty 1565 (liti).
sehr: liutye W 80 = lyute 2207.
lvevy Adj. Lwen-: lwowy 184

nen (etw.

2.

NSg.N.: lyte 1605 (by


behe es tat ihm leid um).
impftiv. bedauern, scho

jmu lite
Putovati

I.

(lukach).
lte Adj.,

2,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

lydmy 947.
ludsky Adj. Menschen, mensch
lich: ludzky N 223 (s. LF. 13,
377); GSg. M. ludzkehe BM 197.
luh M Waldwiese LSg. luzye 1623.
luk M Sattelbogen: GSg. luka 1762;
luku 1696.
lka
Wiese: luka 821; DPl.
lukam 80 (lukm); L. lukach 54

I.

BM 215, 245; lludem


90; lyudem
2120; lydem 694, 1120; L. lydech
ludmi BM 257;
412,
1871;
lyudmy 2140 = liudmy W 55;

za maleizkem N 176
eine kleine Weile.
mle sabstantiv. Adj. und Adv.
Weniges, wenig (hufig mit ab
hngigem Gen.): malo 1098, 1141,
1736, 1773; ASg. male 340, 1136;
malet 1102 (male-U);
malem
Adv.
116, 927,
222, BM 212.
male 1342, 2340, N 388, 266, 338,
85.
malem (vor einem Kompar.)
um ein Weniges: 343, 562, N 66,
na male 1795 in
122; male 1257.
jich bsti by na mle ihre Ehre war
53 kurze Zeit
dahin; za malo
lang; za malem 2124 = W 39,
B 229 in kurzem, kurze Zeit lang.

1895

(l.

(:

(l.

bldi
ludi: vyludi 1979), 2003
pi
pudi 2004); A. lyudy 1984, 2396;
lludy M 41; ludy N 439; lydy 138,
ludi:
519, 1169, 1982; lydl 26
bldi 25); D. ludem
180, 310,

481,

3,

116, 377, 843 (l.ludi:


844), 1040, 1269, 1726, 1978

3.

lydy

7;

106;

86

Glossar.

= mye

10020 2052.

N Stadt: myefto 312, 661,


11110110 B 245; ASg.
W 21, M
6;

1110510

268,

8,

59; 11110210
1979,
G.
328;
myefta
327,
426, 506,
W
31; miezta N 246, 282; D.
myeftu 419, 1373; 111102111 N 236;
mleztu N 292; L. myeftye 461,
2029;
N Pl.
myeftem 421, 455.
myefto

1.

zan

1,

1111010

74).

III,

Geb.

myel'feoz
Geldbeutel:
1001; ASg 981; G. myefoze 985
(msce).

meskati impftiv. sumen:

111011110

403.

3.

Pl. Prf.
metati impftiv. werfen:
33 (metny
Pass. metany hyli
metati sob sich hin
byly).
Pl. Prs. meoziu
und herbewegen:
BM 221 (meci).
meteo M Tnzer: GPl. metczow
3.

204

(metov).
Adv. schlecht, ungeschickt:
mietnye BM
mesz Grenze: APl. mezle N 457.
mezh M Maulesel: GPl. mzhow
1277 = N 145 (mzhv).
mezi Prp. unten, zwischen; c.
Akk. (Richtung anzeigend): mezy
1838, 1874; c. Instr. (Ruhe anz.;
s. auch LF. 13,423): mezy 360, 1549,
1577, 1593, 2107; 111011 BM 301.
me 21-110 mAdv. inzwischen: mezy
tyem 2235; mez tyem BM 22;
111021 tyem BM 206.
9.

1001110

mhla

Nebel: 1383.
Eigenn.: M idas:
Myda 1158 (Ulr. 5898 Md; Gu.
76 Midae patris).
100 M Ball: myeoz 995; ASg.
27 pilam).
myeoz 981, 1020 (Gu.
mieniti impftiv.:
Sg. Prs. myeny
mnnl.

2,

Mido.

00110);
49, 1479 (sinnen auf etw.
etw.
wollen
auf,
192
Sinnen

(na);

210

1111011111

Bses

myelly 505; mieny


sichtigen (mit nfin.
es

mit jdm.

gut

kym); Prt. Prs.,

wollen:

125

beab

myeny 1478
meinen, halten
allgemeine

Form

mienyeeze BM 160 nach jds. Leben


trachten (na koho).
miera
Ma: ASg. myeru 1086.
(jdm.
Adj. ergeben
mierny
Sl.
BM
74
mierny
(Geb.,
komu):
491 stabilis
339 liest vrny = Gu.

_
2,

= myefleczie W

111102100210

(100000111;

2,

1,

(l.

2,

102); ADu.

1,

III,

Geb.
N 317

182
mec

Br er:

);

Mennon).

6,

5616

1023.

msbbnn, mbtnin M
myeftyenyn 2105; GPl.

3.

Ulr.

Meotides die Maeotis: Meothides


610 (als Nom. entnommen aus Gu.
400 11105 unda wie auch
Ulr. 1415 Mtidg als Nom).
mscky Adj. Stadt-: APLF. mle
ffozke N 250 (s. Geb., Sl.
342).
msieo M Mond, : 11110211002
269; mlezleoz N 475, 477;
2347,
myefyeoz 2401; myeffyeoz
2416; myeffecz 2390, 2421 (mse);
miezlecz N 386; GSg. 111102100210 N
404; myel'fyecze 561 (111051000); D.
miezzieozu BM 277; L. myefyeozy
N 464
2375; <mlezl>eozu
111051001 im Reim auf svieei 465 vgl.

2,

aber

112; A. 522; mezta


myeft. 668, 1171 =

D. myeftom
1111021
705;
N
L. mieztleoh N 340 = myefteoh 2299
myefty
1110510011);
(mstiech
G.

419.

Menon mnnl. Eigenn.: G.-A. Me


nona 1126 (Gu.
46 Memnon,

myefta
N 330;

g.

3.

I.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(l.

165,

210, 1166; G. meohzie


307; 1110020 172, 1371,
1801, M 108; myeozleM 25 (ye=e);
D. 11100211 6; 1. 1110020111 1591,
NPl. meozy 1531 (i);
2108;
A. 1110020 496, 1837; G. meozow
497 (mev).
Medates mnnl. Eigenn.: Medatef
M 28; G. Medatyelfe M 43 (ye = e;
Gu. Goth. und Erfurt.
Hs. 6, 68
Medatef; Ulr. 14931 ,Medates).
meh M Sack: myeell 1849 (Gu. 3,
222 saooulus).
nlkky Adj. weich: . myek
ke
1092
1078; N. myekey
mkoi; vgl. sed 510111 1100 semen
molles sunt", Pram. 45).
ml M Untiefe: LSg. myele 583.
mlky Adj. seicht: NSg.F. myelka
32 ().
Kom ., ASg.F. myel
ezyeyffy 1808 (meljs).
me Adv. Komp. weniger: mellye
41
1821; mene
mniti 50 im ftiv. sich ndern,
Prs. mieny<zle>
wechseln:
111002

BM

(s

ASg.

fidel).

87

Glossar.

Prt. Prs., NSg.

(l.

2,

2,

fty 336.
Mladota mnnl. tschech. Eigenn.:
ASg. Mladotu 1390 (s. Geb., Sl.
376).

mlady Adj.
1310;

mlady

jung:

130,

ASg.M. 130; G. mladeho 21;

mlade 345,' NPLF. mlade


_Adv. zmladu 309 von
klein an; zamladu 1922 = N 217

NSg.N.

Ill,

_ Jugend

in

1,

1461 ().

(s. Geb.
IPLM. mlad
Kompar.,
329).
fymy 350 (mladsimi).
mlastti impftiv. schmatzen, mit der
Zunge schnalzen: Prt. Prs., N PLM .
Zur
mlaftyeoze 1416 (mlastieoe.
Bedeutung s. noch Sborn. filol. IV,
der

Anm.

).

252

Streithammer:
mlatem 1601,

I.

mlat M Hammer,
GSg. mlata 1755;

Kond.

impft.

dreschen:

mlatyl by

3.

1677.

mltiti

Sg.

2250.

3.

1.

mluvit impftiv. reden, sprechen.'


Sg. Prs.
mluwyty 168, 1339;
mluwy 1514 (mluvi);
Sg. mluwy

Pl. mluwy@ 2352, 2409,


36,mluwle N 379, 460 (mluvie).
Sg. Aor. mluwy 1057, 1292, 1296
(mluvi);
Sg. Impf. mluwyefye
Sg. Prf.
182, 1435 (mluviese);
mluwyl geit 912; mluwll gle N 487.
Sg. Kond. Prs. mluwy] byeh
1518;
Sg. Kond. Prf. byl by
3.

mluuil
mluwy

22.
1346

_ Prt.
(l.

(1995 pomynulo);

3.

3.

3.

1,

mile Adv. lieb,


myleho 806.
freundlich, gern: myle 271, 442,
1968; mile N 212, 239.
mimo Prp. c. Akk. wfyeezko
726 vor allem; mymo prawo BM
321 widerrechtlich (Sbornk filol.
169, 171).
minovati impftiv. vorbeigehn (an
Sg. Prs. <m>inuge
etw.._co):
N 456 (minuje).
minti pftiv. vorbeigehn, vergehn;
an etw. vorbergehn, etw. unterlassen,
bertreten, auer Acht lassen ():
3. Sg. Prs. myne 1231; 1111 N 64,
378, BM 294;
Sg. Aor. mynu
159, 1179, 2142; minu N 10, 364,
490,
181, BM 179, 247;
Sg.
mmulo
ble N 284
Plusquampf.

Evang. sv. M atous'e ed. H olub S. 324).


mladost
Jugend: mladoft 159,
346; GSg. mladoftl 33; L. mlado

3.

mily Adj. lieb: mlly 663; GSg.M.

G.

Meisterschaft:

3.

nye 2078.

3.

miloztyw N 217 = myloftywy 1922


milostiv M. c.).
milostiv
Adv. dss.: myloftywye 928.
milostne Adv. freundlich: myloft

463.

myftrowftwa 353 (M. c. lies mit


Jir. mistrstva, 2silb. s. Geb., Sl.
372; vgl. Kath-Leg. 2184, wo das
und
Metrum mistrvstvim verlan

mile F Meile: APl. myle 1045;


G. myl 1183 = mil N 13 (mil).
milosrdie N Barmherzigkeit : mylo
frdye 1915, 1926; GSg. mylofrdye
1909 = mllozlrdye N 198; milo
zlrdle N 221; L. milozlrdy N 206
(srdi).
milosrdny Adj. barmherzig: mylo
frdden 296; NSg.F. mylofrdna M 46
().
milost F Liebe, Gunst, Gnade,
Freundlichkeit: myloft 274; ASg.
myloft 969, M 52; G. milozty N 384;
myloscy BM 41; I. mylofty 435,
708, 932; miloztyu BM 47.
milostivy Adj. gndig,
gtig:

<rzy> N

mistrovstvo

1.

19, 95).

(l.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

LF.

_
_

M. mina N 343; BM 40 (ver


57; byl jsem
zeihen); myna
mina BM 310,' by byl mma N 138;
Prt. Prf. NSg.M. minuw BM 77.
mir M Frieden: LSg. myrzie 84.
mistr M Meister: myftr 194, 352,
89 (1silb.); 2382 2silb., wenn nicht
jenze zu lesen (s. LF. 16, 110);
mistrem mit
ISg. myftram 303
H.); G.-A. myftra 126,
77; NPl.
myftrzy 2376, 2406, 2409 = 111111

3.

miesto N , Stelle, Sttte: ASg.


myefto 880, 2133 = W 48; G.
= mjezta N 25;
1194
myefta
miei'ta BM 301; L. myeftye 2261.
nedati miesta nicht stattgeben:
<m>iezta N 449; miefta BM 285.
Wtom myeftye 417 auf der Stelle,
miesto, v-miesto c.
sofort.
Gen.
myefto
1921,
anstelle:
M 113; w-mlezto N 216.
miesti s6 impftiv., sich mischen,
sich unordentlich bewegen: 3. Sg.
Aor. mieffe zie BM 62 (mieseJ s.

Prs., NSg.M.
mluv); NPLM.

Glossar.

mnehekrt

Adv.

vielmals,

fters:

mnohekrat N 455, BM 165.


mnehy Adj. manch, viel: mnehl
187; mnehy 403, 1763; mnohyT

175,

BM

196; mnehy

BM

63;

NSg.F. mneha 1116 (a); N. mnehe


805; ASg.F. mnehu BM 291 ();
DSg.M. mnehemu 1764; LSg.F.

mnehey B 337 (mnehj); NPl.M.


mnezl 35; mnezy 2335; mne<zl>
N 379 (zi); A. mnehe B 193.
wemnehem
N 227 (ve-mnehem)
in mancher Beziehung.
mnezstve N Menge: mnezitwe
M 74; ISg. mnozitwem 1280.
mec F Macht,
Kraft,
Gewalt,
Strke: mecz 1796, B 214, M 16;
A. mecz 195, 746, 2236, N 128,
B 274, S 38; G. meczl 190, N 87,
483; meezi B 92; meczy 666, 958,
1711, 2268; D. meezi N 472, B 3;
L. meezi B 252; moczl 411; I.
meczy 405, 581, 1327 (meei); moczu
N 125 (mec).
Herrschaft:

415);

3.

III,

Pl. mehll

146; mohly M 81 (mehli).


Sg. Kond. Prs. mehl by 15, 578,
954, 1032, 1838; mehl by BM 230;
mehl by
Sg. mehl byeh 362;
200, 1100, 1305;
Sg. mehla by
M 34; mehlo by 237;
by B 243
(mehl nur 2266 zweisilb., wo aber
vielleicht jimizte zu lesen ists. LF. 16,
Sg. Fut. bude meezi
113).
BM 23.
Prt. Prs., NSg.M. meha
190, 1050, N 168, 229, BM 254;
Pl. (fr Du.) mohucze 1584 (me
hce).
meeny Adj. mchtig, stark, ge
257; meezni
waltig: meczny
BM 223; NSg.F. meezna 692 (a);
165 (); ISg.M.
ASg.F. mecznu
meczny B 26 (meenym); NPl.M.
meczny 1320 (i); N. meezna 1321
().
modla
Gtze, Gtzenbild: modla
2169 = W 63, 2193; GSg. modly
236 (1silb.).
2199; GPl. medl
2.

_
_

vgl. Geb.

__

mj Pron.

BM

129,

F. megie
911,
855,

BM

: 196, 861,
M 38; moy BM 305;
BM 309; moge 203; ma

103 (m);
M 99
1033,

N.-ASg.N.

me

(m); ASg.F.
meyu BM 82; megyu 2370 (meju);
mu 175, M 105 (m); GSg.M.-N.
F. me 201;
meh@ 172, 109,
1,-

Adv.

3.

und

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Adj.

abhng. Gen.: 541, 1076,


1380, 1535 (bei abhng. Plural kann
auch das Verb im Plural stehen:
1809, 2183); ASg. mnehe 75, 375,
956, 1830, 2259, N 302, B 24, 129,
M 64, 91 (mnuhe 319); I. mnehem
N 182.
Adv. mnehe 728, BM 11;
vor dem Kompar. = mnehem 947,
BM 6 (scil.
1440.
vmnezi
ludi) unter vielen Leuten (u
mnezi); we mnezie B 331 hufig;
<wern>nezle N 433 im Groen".

substant.

viel. Mit

2,

286.

mnehe

3.

zie

(l.

_ Menge:

GSg.
NSg.
meczy 1039; Kriegsheer:
mecz 1364; A. mecz BM 148; I.
meczy 1350.
moei impftiv. knnen, vermgen,
Macht : 1110021 BM 295;
1. Sg. Prs. mehu 10, 569, 1165,
B 176, BM 117; 2. Sg. mezes 1042,
1958; 3. Sg. mez 108, 1723, 2011,
2458, M 122; mos BM 295; meze
102, 224, 1031; mezye 2009 (mze);
1. Pl. meiem BM 105; 2. mozte 1003
(mozte); 3. Pl. mehu 1360, BM 92,
1. Sg. Aor. meh 897;
N 205, 443.
3. Sg. meze 141; 3. Pl. mehu 591
(meh); 3. Sg. Impf. mezeiye 164,
573, 1152, 1695 (meze); 3. Pl.
mezechu 1277 (mezchu; l. meziechu
im Reim auf nesieehu); 3. Sg. Prf.
mehl 950, 1405, 1182 = N 13, 2092,
2244, BM 121, M 72, S 53; mehl
geit B 147 (stets 1silb.); mehla gye
1883
Metri causa zej mehla;
2004.

3.

(mlynb s. hsti).
mnieti impftiv. meinen, glauben,
beabsichtigen: 2. Sg. Prs. mnys
3. mny 2069; mny
988, 1368/9;
BM 199, 201; 2. Sg. Kond. Prs.
Prt. Prs.,
mnyel by BM 84.
NPl.M. mnyecze 177, 1363; mnieeze
N 295; mnyecze B 142, BM 19
mnieti
(hier fr Du.; mniece).
s meinen (etw. zu seinwird durch
den Nom. des Adj. und
ums ausgedrckt, s. LF. Partizipi
9, 11 f.;
Geb., Sl. 2, 384): 3. Sg. Prf. mnyel
277

ASg. mecz

1.

(fr Du.) mluuiecze BM 37; Prt.


Prf., NSg.M. mluwiw B 37; NPl.M.
(fr Du.): mluuiwiie BM 11.
mlyn M Mhle: LSg. mlynye B

88

89

Glossar.

594

I.

(moi);

<morz>ke

457.

(l.

most M Brcke:
ISg.
M 80; L. mocze B 240

moftem
mosc).

Hacke: N Pl. motyky


417 ligones); IPl.
(= Gu.
motyky M 20 (statt motykami; s. Geb.
III, 182; Comest. 150, 11 nymy
modli, wo K modlami hat; fhorkymy

motyka

3,

2251

flzy

Museum 1898, S. 57).


mrano N dunkle Wolke: GSg.
mraczna 276.
mrabny
Adj. finster: ISg.F.
mraohznu BM 182 ().

M Wolke: APl. mraky

41.

mrak

mrka. F Dunkel:
GSg. mraky
BM 27.
mravist N Ameisenhaufen:
GSg.

mrawyftye

2039.

mroha F Aas: LSg. myrffle BM


220 (mrs).
11111011 impftiv.
sterben: Prt. Prs.,

NSg.M. Inra

1754,

1758.

mrtvy Adj. tot: myrtw BM 94


(mrtv 1silbig s. M. 1861, S. 333).

3.

I.
1,

163;
Gu.

3,

M Mohr: murfn
APl. murzyny 2225 (hier =

416

2.

1.

).

406 Aethiopum gentes


mnsiti im ftiv. mssen:
Sg. Prs.
mufys 1866;
muffy 848 (1111151);
Pl. muzzim BM
1111111 2200;
237 (im);
Sg. Aor. muffy 765,
288;
2218 = W 91; muffi
Sg.
Sg. Prf.
Impf. mufyefye 369;
mufyl 2245; muzll N 190;
Sg.
Kond. Prs. mufyl by 2306 (vgl.
N 337).
mtti impftiv. aufrhren,verwirren,
beunruhigen, verfinstern (etw. _00,
jdn.
koho): Prt. Prs., NSg.M.
42 (6),- Prf., NSg.M. by
111111
3.

3.

morzy

GPl. mudrloh N

491;

mutyw B
_bylmtiti

284 (Geb.

III,

2,

4;

morzlem 32 (mo'em).
morsky Adj. Meer-. NSg.F. morz
ka 2174 (mok) = morfka W 68
LSg.M. morfkem 528
(morsk);
BM 270;
(morskm);
morfkem
(mo'km s. LF. 18, 204); APLF.

3.

L. morzl

dreho
(yoh).
m'n

435).

sich aufrhren, wallen,


Sg. Prs. muty 10 2185;
wogen:
Prt. Prs., NSg.M. mutye fye 2179 =
W 73 (Krok
60).
muz M Mann, Gemahl: muz 70,
1466, 2070; mus B 153, BM 61;
GSg. muzye 806; musle N 171;
mufe BM 323; G.A. mufe BM 207;
D. muzl 81; muflu BM 259; NDu.
11111110 BM 33 (1111120);
GPl. muzy
50

1222

2067,

mysl

myfl

BM

1111151

55.

F. Sinn, Gesinnung,

47,
50, 55; myzl
290; myzl
109, BM 58; ASg.
535, 726, 2139, 2434; myfl 35,
1824,

mor M Pest: 2396 = N 436.


more N Meer: morzye 603, 1211,
2179; morze N 42, 63, W 73; ASg.
morze 150, 560; morzye 1052; morzle
512; G. morzle 137, 682; morze 606,
601 [111010 neben Okoeana stammt
aus einer Glosse der Vorlage, vgl.
z. B. Erfurt. Hs. Gu. 9, 333 Occeani
(am Rande maris), Gu. 1, 399
ocoeanuf (am Rande mare mundum
circumiens)]; morfie B160, BM271;

1,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

121;)0kly
1

thilli

Prustk, Pram. 38).


mdry Adj. weise: GSg.N. mu

1.

7,

myoh BM 331; LPLN.


97 (mych); N. myeh 27,
M. Plural die Meinen:
mymi BM 301 (my-mi).
Adj. feucht: NSg.N. mokle

BM

298

57,

GPl.N. mych 44; F. mych

impftiv.
sich peinigen,
Sg. Kond. Prs. by 10
qulen:
muczyl 2363.
mdrost
Weisheit: mudroft
358; GSg. mudrofty 758; D. mu
droft1 129; L. mudrolty 241;
mudrofty 347, 738 (347/8 = Gu.
221
Nestor succumbit
s.
111110111 50

3.

lPl.

moge

1062

111;

1111011

47.

N.-APl.N.

1333;

mffyozye

18.

mey

NPl.

Laus:

= mffyele W

2061

3.

(moji),
(moje);

LSg.F.

B 313; mogy

mogi

msicb

769, W 54; myzl B 280 (1silb.,


2silb. 769, M 47 s. LF. 16, 113f.),
G. myfly 1981 = mlzll N 253;
myzl
263; mizll N 308; myzl
B 291; myzzl BM 245; D.
L. myffly 23; myfly 458; I.

NPLM.

M 101; F. me
BM 304; mey

1;

1332,

mey

110 (1110);
98 (mj);

3.

M
M

DSg.M. memu

myzlu
(Instr.

227;

der

Eigenschaft

myzllu

BM

bei

343
s.

byti

90

Glossar.

2,

2.

3.

2,

3.

Hoffnung:

nadyegye
nadyege 911; GSg.
nadyegye 464, 1779; A. nadyegy 859.
nadieti se impftiv.
hoffen auf
(eeho, eemu):
Sg. Kond. Prs.
se
bicht zie nadal BM 114 (bychnadl
wenn ich fr dich etwas
Besseres
erhofft htte; s. ty und
Gu.
505);
Sg. by zie nadal
B 262 (= kdyby se nadl: Subjekt
ist vee svet 261).
nadra N. Pl. Busen: A. nadra

1430,

33;

1856.

nadsada
Wchters):

Darbersetzen
(eines
GSg. nadzady B 321.
nadtrtti pftiv. angreifen (koho):
Prt. Prf., NSg.M. in by byl nadtru
283 (s. Vyb.
tyw
1233).
nadvihnti se ftiv. sich erheben:
Sg. Aor. na Wyzye fye 1590 (na

dvie

se).

Jhe, Raschheit, :
NSg. nahloft 1436 (Gegensatz zu
krotkost; vgl. oehotne 1434).
n.th Adj. schnell, rasch, hastig,
unbedacht: NSg.F. nahla
55 ();
ISg.F. nahlu BM 30; M. nahlym
M 93; nahlim B 55; LSg.N. nahlem
BM 149.
NSg.M. nahly 1384
in ftrazye n., als Apposition zu
jezdec mit LF. 12, 276; Geb., Sl.
456.
als nhly
Anders Krok
nhlost

1,

7,

7.

2,

6.

5.

_
_

4.

3.

93, 355, 405, 547, 962, 989, 1191 =


N 22, 2240, 2361, 2421, N 135,
137, 477, BM 89, M 123.
(Handlung in feindlichem
gegen
Sinne bez.): 1047, 1572, 1576, 2225,
N 372, BM 166, 208, 227, 307,
340.
in, an (zum Ausdruck
der Zeiterstreckung):
1172,
1228,
2054.
an, nach, auf bei ver
schiedenen
Verben: 183, 192, 770,
848, 1302, 1325, 1379, 1606, 2322 =
W 96, B 300, BM 160.
ber:
26 (s. Geb., Sl.
433a; die Korrektur
in nad von Jir., Krok
260 ist
na vsi Vieru 1087
unntig).
s. viera; na sv ruku 1639 mit
eigner Hand, strane na be B 41
Mit Lok.:
auf beiden Seiten.
an, auf (den Ort bezeichnend,
'auf oder an dem sich etwas befindet
oder geschieht): 471, 517, 529, 583,
636,681,743, 894, 1123, 1218=N 49,
B 76, 290,
1449, 1827, 2045 = W
BM 31, 270; (s. predek, prostrana);

88, 2355.

sicht, auch das Resultat bezeichnend:

= N

ndeje

1,

35;

zu, Zweck, Ab

nad Prp. ber; c. Akk.: 1924 =


N 219 und nade 950 mehr als;
nach Kompar. als: nade 627 (M.
c.
nad s. LF. 16, 348); na<d>
N 480; c. Instr. nad 749, 965, 1245

stran

naez

1.

na tisic
194, 2064,

(relativisch):

7,

ppustiti.

=N

2.

1812, vgl. 1905

pokzati;

nastpiti,

worauf

Sg. Prs.

3.

55, 211, 341, 361, 379, 390, 453,


560, 587, 686, 705, 1026, 1392, 1622,
1700, 1845, 1996 = N 285, 2130 =
W 45, B 32, 56, 89, 107, BM 134,
159, M 91, 93,
45, 62; vgl. nalci,

45.

nach,

dss.:

1.

auf,

nach hin (die Richtung der Be


wegung bei Verben der Bewegung,
des Schauens, Rufens bezeichnend):

1.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

na.

Prp. _ Mit Akk.

s. on.

1865.

nabyvati impftiv.
nabywa 1939.

6,

-n

nabyty

6,

172.

1,

1.

2.

1.

7,

(l.

BM

Trachten
myelenie N Denken,
myflenye 647.
271
myto N Lohn: GSg. myta
24
pretium).
(Gu.

na stole 293, 1941 = p'i stole (Krok


auf Personen,
343).
und Zustnde
ber
Handlungen
tragen: 766, 889, 1513, 1538, 1940,
BM 242; na vez'eni 48, 1481 in
ihrem Blick, auf ihrem Antlitz
Zur Zeitbezeichnung
(s. stav).
na tj dob 90
979, 1943 (biese
es war Zeit).
- Superlativpartikel s. prv, viece
437; LF. 37, 223).
(Geb., Sl.
nabyti pftiv. erlangen (etw. eeho):
6,

326

gne

l.

725f.); myzzllw

4,

157 mys1).
mit Krok
mysloe F Sinn, Gesinnung: my
fflcze 51, 869 (myslce, 2silb.).
mysliti impftiv. den/ken, berlegen,
sinnen auf (eeho, ):
Sg. Impf.
myfleeh 863, 871 (mysleh);
Sg.
Im er. myfl 906 (1silb.; nemysl
= parce Gu.
zl
Du.
535);
Kond. Prs. myzllla byehwie BM 13
(byehve); Prt. Prs., NSg.M. myzle

3.

MVG.

Glessar.

GSg.F. jh, steil, hoch, als attribu


aber
unbestimmtes
tives,
Adj. zu
itrazye s. d., was syntaktisch imAc'ech.

unmglich scheint s. LF. 22, 287 )_


nhle Adv.: nable 419, 1143, 2307,
2438, B 52 (s. jakz).
nheda F Zufall: ISg. nahodu

BM

69.

nahediti

sb

kommen,

begegnen:

pftiv.

Prs. by iye nahedyl


nahy Adj. nackt:

in

den Wurf
3. Sg. Kond.
1544.

NPl.M.

nazy

1766 (nazi).

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

nachvtiti pftiv. ergreifen


(etw.
-ee): 3. Sg. Aer. naehwaty 1061.
naklsti pftiv. belegen mit (behe):
Prt. Prf. Pass., NSg.F. nakladena
2208 = W 81 (nakladena ledu voller
Eis, s. Krok 7, 62).

nalei pftiv. andringen, hart be


na kehe, ke
drngen
(jdn.
1.
nalehu 1314;
Prs.
Sg.
kemu):
3. Pl. Aor. nalehu 1798 (naleh).
nalzti pftiv. finden: nalezty N
147; 2. Sg. Kond. Prs. by nalezl
2066 (lezl 2silb.).
nali Adv. und Konj. siehe; aber;
da: naly 2294, 1973 = nall
N 246 (nali juz = Gu. 3, 260 sed
iam); naly S 52; nalyty 886 (naliti;
s. LF. 37, 217).
nambiti sb pftiv. sich treffen, be
gegnen (jdm.
kemu) : 3. Sg. Prs.
namierzi zle N 359; Aer. namyerzy

iye

1612.

napbiti
(etw.

vorbringen, sagen
3. Sg. Kond. Prt.
BM 156 (so
by byl napaehzll
Jungmann 2, 592; Krek 7, 2; Geb.,
Sl. 2, 477.
Nach LF. 19, 98 ver
unwahr reden;
kehrt,
vgl. nslov.
npaben verkehrt, unrichtig).
npast F Falle: GSg. napaity
876 (im 9silb. Vers ist wohl pasti zu
lesen: past F dss.).
naplniti pftiv. anfllen: 3. Pl. Prf.
Pass. naplnyeny 585 (ni).
napejiti pftiv. trnken: 3. Sg. Aer.
Pass. napegen 1834 (scil. bb aus
1831).
napesled Adv. am Ende, zuletzt,
endlich: napeiled 285, 819.
nap'bd Adv. vern, voran, im Vor
aus: naprzyed 829; naprzled N 104.
Narbazen
mnnl.
Eigenn.:
ISg.
pftiv.

ce):

91

Narbazenem BM 87, 185 (Gu. 6,


496 Goth. Hs., Ed. Ingolstadt. Narba
zones. Daher unrichtig LF. 26, 357).
nsilnb Adv. gewaltsam, sehr, ber
aus: naiylnye 1670.
nastpiti pftiv. jdn. angreifen

(na

kehe): 1. Sg. Prs. naitupy 1441


(zur Stelle s. LF. 19, 88).
n Pron. unser: nas 663, 1950,
BM 45,
2358; GSg.M. naiiehe
ASg.F. naiiiu BM 227.
natoi pftiv. durch Einflieen voll
werden (von etw. bim) : 3. Sg. Prf.
natekl 1727 (3silb.; Gu. 3, 120
replentur sanguine valles).
ntek M nach Safaik SSp. 3, 340
vielleicht in <na>teka S 4 Schlag
Unsicher (Kozinek S. 16 ne
(.9).
teka, Prt. Prs. zu tei).
natlabiti pftiv. vollstopfen: 3. Sg.
Prf. Pass. natlaezen 1849.
naubit pftiv. belehren (jdn.
kehe): 3. Sg. Aor. nauczy 382; na
uezi 929 (naubi).
nv M Hlle: LSg. nawl N 266.
navrtiti se pftiv. zurckkehren,
sich zurckwenden (zu etw. _veb;
na kehe): 1. Sg. Prs.
gegen jdn.
nawraezl iye 295; nawraczy iye 672

(navrci s);

3. Sg.

Aor. nawraty iye

1602.

navrei pftiv. verhalten (etw. -ce ) :


3. Sg. Aor. nawirie B 53; nawrzye
1522, 1704 (navrze; 1704 = eppe
suit elipeum Gu. 3, 109).
I. verkehrt
ne Negationspartikel.
den
Begriff eines Verbums oder
Adjektivums in sein Gegenteil, vgl.
hledati, iati, byti und die Kompo
ne- allein, ver
sita mit ne-.
neinend: 1. vor dem Verbum, z. B.
42, 291, 1227, 1873, BM 4, 194;
2. ne steht vor dem Worte, auf dem
der Nachdruck
liegt: nevzdy 1952,
ne prete 1507, ne malem me 1821
(d. h. gerade so viel), ne rytiersk
js pestav 392; 3. steht vor einem
ne u mle B
Prpositionalausdruck:
157, ne na zbavu N 261, ne bez viny
2074, ne pe zbozi 2117, ne z kretka
B 72, ne v svj zvybnj vnadb
BM 262; 4. in periphrastisehen Aus
drcken steht ne vor dem H ilfszeit

_ Il.

wort oder dem

Partizip

resp.

Infini

92

Glossar.

N 278,
nezvdl
2226, aby neoboil 877, nesmti bude
1424, bles neottrhl 1690, neudeil
hiese 1688, hude nzil B 342, jest
B 272, neskryto
839
neskryta

tiv: by nehy]

nen skryto), bude neuena


in prdikativen Stzen, aus
dem Verbum substantivum und Ad
jektiv bestehend, kann ne vor dem
Adj. stehen: netvrd 186 (= nen
tvrd vgl. Gu. 1` 52 neo pede firmus
adhue), jest. nehoden 266 = nenie
hoden, hiese nehoden 1783 = ne
biese hoden, nesyta
50 = nenie
syta, vzdy nesyta 1854 = nikdy neni
in subjektlosen Stzen.'
syta', 6.
nelz bude BM 111 = nehude lz,
jest nelz BM 109 = nenie lz;
biese
neznti
neslysti
1536,
1725, by bylo nevidati B 244 und
nehude vidti B 242; 7. in einem
Stze mit zwei nebengeordneten negier

(=

nc'.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1624;

5.

ten Verben steht ne vor dem ersten: by


se nedomnli a vzli 2135/6, vielleicht

auch 833/4

nepyoze
lomye (s.
lomiti); 8. ne- vor Verben mit Pro
nomen oder Adverbien ohne ni- vgl.
i-jeden, jeden, kde, kdy, kto, kady,
Die
obj, ves, vsaky, vzdy.
Verneinung geschieht durch ni allein.
nie mi jest znmo 1163; nijeden hrad
(jest) M 5; nijeden osta 2075,- nikde
(jest) oesty znti 2160; ni se s kym
potza 416; bei ni-ni BM 32f., ani

_ III.

ni

1769,
324.

_ni

1723, 1785,

IV. In

597,

III

377,

erhltl zur
Verstrkung das Verbum noch ne-:
bei nikte 508, 864, BM 22; nikomu
641; nio 66,199, 1625, 2029, BM 294;
nivemz M 54; nikak 2323, nikako
1315, nikaki BM 93; nigdy B 203,
nikdy 1535, M 62; nigd BM 55,
229.
IV. ne = nez nach dem
Komparativ BM 128 (vgl. besonders
Dal. C. 112a, Z. 9 radj ne, wo L.,
V. etc. nez haben s. Jirec'ek zur Stelle
und Krok 7, 162).
[Zur Syntax s.
Gebauer, LF. 10, 240; Arch. 8, 177;
Slovn. 2, 521.
Mit folgendem o-, u
kann sich ne- zu n-, n- verbinden s.
opiti, oslabiti, ostavti, otjrnati,
otpointi, ottrhnti, otstpiti; 1161
niti, umierati, upadnti, ustrasiti,
uskoditi, uziti; neny, ndatny s.
CC M. 1861, s. 830,- 1, 564 f. j.

nebe N Himmel:
886, 1537.

276,

590; GSg.

neblahy Adj. unglcklich: NSg.F.


neblaha 1889 ().
nebo, neb Konj. 1. 0der: neh 32,

622, 878, 1480, 2315, N 121, 307,


B 17, 59, BM 157, 319 (2053 l. M. c.
nebo mit W 10); nebo 387, 443, 621,
1569, 1808, 2248, B 232, 284, 299,
BM 312 (1141 l. neb).
2. denn
neb 29, 106, 242, 341, 642, 1479,
2426, N63, 488, B 128,148,
65,
M 83, S 6, 94; nebo 90, 214, 238,
1882, 2450, N 277, B 86, S 64 (
l. neb 307, 1867, vielleicht 743).

BM

nebyt pftiv. verlieren (= zbyti):


3. Sg. Aor. nehy N 171.
nebyvaly Adj. noch nicht dagewe
unerhrt:
sen,
ASg.F. nebywalu

B 292.
nso Pron. etwas: N. nyecz B 80
Mit zu
(); . 21 858.

gehrigem Substantiv,

Gen.:

Adj., Pron. im

N. nyecz'fo 1097; A. nyeozo


B 35; nyechz B 276

122; nyeozo
(n s. Geb.

III,

1, 464).

ISg.N.
nestny Adj. ehrlos:
B 267; GPLM. ne
neehzttnym
66.
Adv. nechztnye
czftnyoh

BM

335.

nedle F Woche : GPl. nedyel 2142.


nedlho Adv. kurze Zeit: nedluho
1616.

nedosply Adj. unreif: APLN.


nedofpyela 973 (Gu. 2, 23 quae non

maturuit arbor).

nedostv sb impftiv. es mangelt,


eho komu):
fehlt (etw. jdm.
3. Sg. Prs. nedoftawa fye 618, 753.
nedstojn Adv. unwrdig: nedo

ftoynye

1881.

mnnl. Eigenn.: N. 1694,


D.
1712
1684,
Neguzaru
(Neguzal 1668 verschrieben f. Ne
guzar; Gu. 3, 91 Negusar).
nehoda F
Ubel, Bses: ASg.
nehodu 179.
unwr
nehodny Adj. ungeeignet,
dig (eho): NSg.M. nehoden 266
und 1783 (jest, biese nehoden =
nenie, nebiese hoden s. LF. 10, 249);
N PLM. nehodny 1323 (i).
neehati pftiv. lassen, belassen (jdm.
etw. _komu); etw. nicht zulassen
(eho): 3. Sg. Prs. neoha B 241
Neguzar
1708;

93

Glossar.

= N

354.

unruhig:

NSg.N.

(l.

nekludn: bludn
neklydne 808
807).
neklud M Unruhe, Kampf: GSg.
necluda B 223.
nekolik Adv. einige (mit abhng.
283.

7,

2311;

Alexander),

N Pl.

558; G. 492,

neprzletele 132 (); G.

neprzatel 85, 1140, 2327 = W 101,


934,
vgl. N 350; D. neprzatelum
B 30;
1595, N 27; . neprfately
1438.
neprzately 960, 1523;
nepiezn F ngunst,Feindseligkeit:
neprzlezen 105 (2silbig!).
neprotivny Adj. nicht unangenehm,
33 ().
NSg.F. neprotywna
Neptalabv Adj. zu Neptalab ge
hrig: NSg.N. Neptalabomo 176
-ovo; vgl. Gu.1, 47 Goth. und Er
Ulr. 235
Hs. Neptanabi,
furt.
Dissimilation von n-n
Neptnabus.
zu 11-1?).

Adj. ungern:

287.

neradny Adj. tricht, unklug N Sg.


N. neradne 1657.
wollen:
nerodti
impftiv.
nicht
mit
Sg. Prf. rodyl yz BM 213
Pal., Vyb. nerodil js).
neruzeny Adj. nicht rot gefrbt: A.
Sg.N. neruzene N 117 (von ruditi
434 und Dal.
rot frben s. Krok
Kap. 55, 34).
:

66.

nelne Adv. nicht trge, rasch:


nelenye N 356.
nemle Adv. beinahe, schier: ne
male 447 (nepomekavse n. etwa
ohne alles Zaudern, sofort; s. LF.
40, 441. Konjektur mit Vybor, H-P.
and Prusk in na male oder ni mle
ist zu verwerfen).
nemlo Adv. nicht wenig. nemalo
1989 = neymalo N 274.
ne umale
157 (mit Gen.) unter einer groen
.
Menge von (s.
248);
10,
12 um
nemalem 1821 nach Krok
nichts (besser ist es ni mlem zu
lesen auch nicht um weniges weni
ger
nemaly Adj. gro: nemaly 1353;
NSg.F. nemala 2091 = W 27 ();
GSg.F. nemale N 100; A. nemalu

NSg.

(l.

6,

nektery Adj. irgend einer, mancher:


nyektery 871, 1803; nektery 1396;
nyekterl 239; F. nyektera 1112, 1118
(); G.-ASg.M. nyektereho 1751,
2444; ASg.F. nyekteru () 1119.
nelehko Adv.
schwer 2172 =

I.

162.

,
,

kratku

nekrasa
ngeschicklichkeit GSg.
nekrai'y 2244.
nekrtky Adj. lang. ISg.F. ne

6,

nyekollk

GPlur.):

).

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

458.

<n>iekdy N

neklidny Adj.

d.
i.

2315

1623,

347.

nemoo
Krankheit. nemocz 1792.
nemy Adj. stumm: NSg.F. nyema
M 84 ().
nenhly Adj. nicht eilig: NSg.N.
nenahlo N 143 (scil. by; jmu er
hatte es nicht eilig).
M Unruhe, Unfriede,
nepokoj
Krieg.' nepokoy 1500; A. 1490; ISg.
2309; D. nepokogy
nepokogyem
2232
nepokojiu: obojiu 2231).
nepokojny Adj. unruhig,stiirmisch:
NSg.F. ne okoyna 794 ().
nepomoen Adv. ohne fremde Hilfe,
von selbst: ne pomoeznye BM 28.
nepotvrzeny Adj. nicht besttigt, vom
N PLM.
Ppste nicht anerkannt:
nepotwyrzeny 233 (tvrzeni).
M Feind: neprzletel
nepietel
62, 115; neprzyetel 494, 944, 2058 =
W 15; D. neprzeteliu M 101 (ne
860,
936,
p'teliu);
neprzyetely
1184; G.A. neprzyetele 470 (Metri
345 nepietel
causa liest Krok

(l.

880,

nekdy Adv. bisweilen, manchmal:

2.

187,

2360 (); ISg.F. N 110; APl.M.


nemale B 185 (s. LF. 10, 244).
Nemee M Deutscher: N Pl. Nyem
ozi B 239 (Nemci).
nemnoho Adv. nicht viel, wenig".

(l.

(nech); 3. Pl. Aor. neehaehu 2082.


nejeden Zahlw. mancher". negeden
255, 797, N 33, B 42, S 13; F.
negedna 803, 1532, 1880, 2022 =
N 304 (a); GSg.M. negednoho 2173;
ASg.F. negednu B 99 (u); NPLF.
negedny 1205 = negedne N 36 (lies
nejedny mit H-P.).
nejednaky Adj. verschieden: ASg.
F. negednaku 195, 2152; G. ne
gednaka B 191 (lies -ak); N PLF.
Adv. negednako
negednake 614.
BM 3 (radiesta se n. sie berieten
hin und her).
nekde Adv.
irgendwo:
nyekde

94

Glossar.

15

netbstie

ityeity

N Unglck: LSg.

ne

1717.

(v

nbterdy Adv. manchmal: nyeterdy


2402 (vgl. Ote. 555 und Dal.
81a
4f.; ntery im Comest. passim).
netelik Adv. nicht nur. netelyk
513; netellk N 80 (ale sondern
aach).
netvrdy Adj. nicht fest, unsicher".
nehy = Gu.
NSg.M. netwrd 186
=
52 nec pede iirmus adhuc;
nenie tvrd s. LF. 10, 249).
unbekannt: NSg.
nevbdemy Adj.
F. newyedema
43 ().

1,

6,

1,

1893

(hier

Unbekanntschaft:
= neznamozt
neznmi lid vgl.
1192 und die er

166

165;
Kott
luternden Verse N 167/8).
neznmy Adj. unbekannt DSg. M.
neznamemu 1911 = N 200; APl.F.
nezname 840, BM 110.
nezreda
unedle Geburt, Ab
mit
kunft: ASg. nezradu 178
ng. nezredu: nehedu 179 vgl.
47
und Gu.
mhd.
ungeburt
degener).
nez, -li Adv. als (nach dem Kem
par.): nez 231, 1521, 2365, W
41; nes N 400, B 270,
M 65, 72,
BM 115 und 135 (von lepi jsem
136 abhngig; doch ist auch die Auf
fassung als Konj. ehe mglich).
nezly 1590, 1608, 2411; nesll N 317;
neili BM 132 (nezly M 103, we
der Komparativ nicht berliefert ist,
Prus.: mb potkala neheda
vgl.
snim,
pekrut; ale radbji
nezli . . .).
ver
unerwnscht,
nezdny Adj.
NSg.N. ne
hat: nezaden M
sadne BM 143 (scil. je).
ni Konj. auch nicht: nygeden
2075 (ni jeden) auch nicht einer,
Reiht
keiner; ny geden M
einen negativen Satz an einen posi
tiven: ny 24, 1785, BM 301; nyt
.

(l.
1,

8,

neiczaitnym

(icz = sb ?); ASg.F. neityaitnu 2240


(nestastn).
nekodny Adj. unschdlich: NSg.
F. neiieodna B 335 ().

neznmest
neznamozt

ji

ISg.M.

lich:

tier).

5.

3.

3.

1952.

Adj. nicht schwach,


nezbaveny
stattlich: nezbawen 1466.
nezbedny Adj. ungestm, wild:
90 truculen
nezbeden 220 (Gu.

4;

1,

6,

().

nsti impftiv. tragen, bringen (etw.


_co): neity 1036: nezzty N 146;
Pl. Aer. neiu 1014; neiiu 2036 (~);
Pl.
Impf. neiiyeehu 399, 1278;
Kond. Prs. aby neily 1084 (l);
Prt. Prs., NSg.M. neiia 2245; nezza
B 168; Pl. neiiucze
B 185
(nesce).
nesyty Adj. unersttlich, hungrig:
NDu.M. neiiyta 1569 ().
NSg.F.
50
neiiyta 1854 und neiyta
(vzdy neiiyta = nykdy neiyta scil.
jest = nikdy nenie syta s. LF. 10,
249).
nebastny Adj. unselig, unglck

wzdy

6,

331

1,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(l.

treulos:
Adj. untreu,
nevbrny
newyerny 445; nevierny BM 73;
nevierny 305; GSg.M. nevirnehe
BM
F. nevierne BM 245.
nevinnb Adv. ohne Schuld, Grund:
nevnnye BM 169 (newynnemu 296
343 vinnmu vgl. Gu.
mit Krek
180 eiviliter argue sentes).
nevzdy Adv. nicht immer. ne

nesnadAdv. schwerlich : neinad362.


nesnadny Adj. schwierig, schwer:
neinaden M 5; NSg.F. neznadna
BM 130 (a); APl.F. neinadne 8.
Adv. neinadnye 215.
nesstly Adj. unbestndig: DSg.F.
nezztaley B 3 (j).
nestatebny Adj. schwach, unntz,
schlecht : N Sg.F. nezztanechzna BM
287
H-P.
mit Vyb.
1236,
.
sed
debile
nestatebna; Gu.
15/6
Adv.
neztateehzneN
consilium).

Vers

ber

nesmierny Adj. bermig


mtig: neimyerny 444.

2;

2072.

III,

2309 entspricht der


415.
N 347, der nicht klar ist).

2,

ilychany

nevbhlasnb Adv. unklug: newye


hlainye 1366.
neveliky Adj. klein, gering: ISg.
M. newelykem 2309 (m dialekt.
278; LF. 13,
aus -ym s. Geb.

1, l.

nicht mit andern zu


nesbornb Adv.
allein : nezbernye BM 15.
neskrevny Adj. unmig, gro:
ASg.F. neikrownu M 13 ().
ne
Adj. unerhrt:
neslychany
sammen,

95

Glossar.

Im N., A.,

Gen.

jektiv
nioz N 431; nycf

7,

(l.

M 11 (11105); 02
1536, 2321 = 021` W 95
nise);
nycz 104, 199, 2414; 11102 N 27 396;
nycz B 21 (im Lok. ny oczemz gy
nem 2453 lies Metri causa ni eme

l.

4.

3.

Zur Verstrkung von.


ne- neben einem Verbum oder Ad
jektiv gar nicht, durchaus nicht:
nyozfye
33; nyczfye 1653; nycz
85, 2029, 2034; nycz B 109, BM 58;
nycz BM 116; nyoh 66; nycz 1625
(l. Metri causa nise); nycz 2368
nise se mit Vybor, LF.
(nycz fye
14, 254); 11102 N 307.
nis = ne:
nycf mene
41.
jinm).

nikady Adv. auf keine Weise:


nykady N 392.
nikak Adv. keineswegs, auf keine
Weise: nykak 2323 = nikak W 97;
nykake BM 93 (nikakz); nykako
1315, 1836; nykake 891 (nikake).
nikame Adv. nirgendshin: nycame
109.

Nikanor mnnl. Eigenn.: Nykanor


1457, 1659; G.-A. Nykonora 1650
(onora statt anora
durch das Reimwort

Schreibfehler,
ohora veran
2,

lat); D. Nykanoru 1658 (Gu.


426 Nicanor).
nikdo, nikdie Adv. nirgends: ny
kde 2157, 2160.
nikdle M 68;

1,

I.

S. 248).
noha
1748;
1415,

Fu,

Bein: ISg. nohu


1764; A. nohy

NPl. nohy
110111 B

novina.
309.

256; nohl 186.

Neuheit:

novy

Adj.

APl. nowny
Nachricht:

Neuigkeit,

APl.

GSg. nowyny 2226;

neu:

1348.

nowy

1341;

APLN. nowa 1933 = N 226.


1162
M Messer: ASg. noz 1599;

I.

BM

III);

2.

Substantiv oder Ad
im Genitiv: nyozfye 2389 =

(v

III,

10, 255).
mit abhngigem

nikoli Adv. unter keinen Umstn


den: nykoly 212.
nikte Pron. niemand: nykte B
333; nykte 508, 988, 1152, BM 22;
462.
nykde 258 (s. Geb.
Fr nykte 2250 liest Prus. nikt s.
Geb. a. a. . mit Verweis auf UmR.
wo auf nikt ob folgt.
Ich ziehe
nikte hiese vor, vgl. ne
G. ny
koho 1272; D. nykomu 641, 2238;
ny. .fkym 416
nycomu BM 76;
kym).
(ni
nzko Adv. niedrig.' nyzko
88.
Kompar. nyze 1161 (11120).
1100
Nacht: nocz 675, 1179 =
N 10,
210, BM 179; A. 1178 =
BM 187 (vsiu 1100 die ganze
N
Nacht hindurch); D. 110021 175;
G. noozi BM 204, 258; noczy 1110,
2438; L. 110021 N 473, B 308
11001
der Nacht); noozy M 73 (ve
dne 111 v noci); 110021 N 324 (s. den);
1100211 N 318,- noczy 1351 (dnem
noci tags und nachts).
1100111 Adj. nchtlich: ASg.F.
no
czny 862; G. nocznye BM 27 (im
Reim auf pomocn BM 28, vgl.
LF. 12, 281 und 020. 558).
Noe mnnl. Ei enn. Noah: 643
Gen.
aus lat.
oe s. Pram. 44 und
z. B. Cestopis M andevilla edid.
imek

5,-

LF.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

III,

203.

36 (nic; Gu. 6, 477 prona).


1. N.
nise, 1110 . nichts.
nycz 1141, 1163, BM 294; nycz B
132; 11102 N 87; nycz 618 (nyozfye
l. nyozfye fye d. i. nise s. LF. 9,
108f.); nyczfye 2021; 11102 N 303;
G. nyczfe 224; nyoze B 295 (nice
s. Geb.
1, 466); nycz 454; A.
nycf S 56 (11105); D. nyozemu 1436;
Lok. mit enklitischem -2 is ny
wchzems
BM 343 (ni v emz);
wnywozemz M 54 (v-ni-v-emz s.

nygdy

BM

50;

nici Adj. auf die Erde, nieder:


NSg.F. nyczye 780; NDu.M. nyeze

62,

9;

10, 257).

LF.

73 (s.

nozem 1677 (nozem).

nonc F. Pl. Scheide


tes:

nrav

A. noznycze

des Schwer

1836.

M Sitte: ]. nrawy

236,

1936 = N 233.
neny Adj. ungelehrt, nicht ab
gerichtet: NSg.F. neuczyena 1624
M. c. nen).
ndatny Adj. feig: nudatny BM
243,

(l.

1534,

nygdye B 212; nygdye BM 55; ny


270, BM 229.
gdye
Adv.
nikdy
niemals: nykdy 845,

I.

_ _

BM 113 (nit); an einen negativen


ny 187, 1153, 1723, N 168. _ny
ny BM 32; ny
ny M 55; ny
any
M 5/6 weder-noch, im selben
Sinne einfaches ny 597, N 324, 377,

96

Glossar.

Pl. Prf. obdrzyely

58.

(etw.
):
M 52 (011012011);

Sg.

Kond.

Prs.

Pl. Prs.
(tento boj in diesem
3.

by obdyrzala

3.

3.

l.

obak frh verdrngt).


obak Adv. aber, doch, jedoch: 496,
968, 1828, 1983 (1091 im 7silbigen
Vers
Ps. 61,
obaky vgl. Wittenb.
'
und paky).
obdrzeti pftiv. erhalten, bekommen

1,

2.

obdrzyte 2423
Kampfe siegen; vgl. N 479).
obeo
Gemeinde, Volk: GSg.
obczie BM 331 (oboe).
obeevati
versprechen:
impftiv.
Sg. Imper. obyeezeway 281 (vgl.
Gu.
Reimes wegen lies mit
155;

ftiv. besichtigen (etw.


Sg. Aor. ohezrzye 682

(z'e; oder Prt. Prs.?).


obehoditi se impftiv. umgehen, sich

beschftigen

(mit

etw.

01111):

2,

3.

3.

3.

Sg. Prs. obehody fye 1437.


objieti pftiv. umfassen, bernehmen,
in Besitz nehmen (00):
Sg. Kond.
Prs. by obyal 1033.
oblaeiti se impftiv. sich ankleiden,
sich rsten:
Sg. Kond. Prs. by
iye oblaezyl 2436( Jungmann 771) .
oblak M Wolke: ]. oblaky B
42.
60; oblaky 13, 678,
se pftiv.
001001
sich ankleiden:
Sg. Aor. obleeze iye 680 (leee).
Pl.
oblepeiti pftiv. verbessern:
Prs. oblepfye 348 (oblepsie).
001100] M Antlitz, Gesicht: ASg.
oblyczey 50 (ej).
obliti se pftiv. um-, begossen wer
den:
Sg. Kond. Prs. by . . . ble
mit LF. 14, 251;
oblil N 391
146 by . . . se oblil; vgl. Gu.
Krok
suffusa
473 sanguneo penitus
rubore).
011102111 se pftiv. sich ergeben (einer
Sache
Sg. Prs. oblozy
eemu):
fye 853; Prt. Prf., NSg.M. oblofiw
zie B 265.
obloovati se impftiv. dss.:
Sg.
Imper. oblozyg fye 287 (oblozij se
400.
aus uj, vgl. Geb.
Statt v rozkosi lies mit , Kott
343 rozkosi, da das Verbum sonst
mit dem Dativ verbunden ist).
M Irrtum,
oblud
Tuschung:
GSg. obluda 2321 = W 95 = <0b >
luda N 357; 2384 (N 450 zobluda
scil. jest es ist ein Irrtum, vgl.
3.

(l.

(l.

BM

):

3.

III,

1,

5,

obiet W
obezieti

7,

A.M. oba N82;

cingunt).

3.

3.

(s.

Zahlw. beide:

Obie B 120
mit Vyb. und Geb.
457 oba); F. obye 211, 1920 =
68 (na be);
12; b1e B 41,
215,
G.F. obu 799, 1220 = N 53, 1283 =
N 153, B 62 ().
obe
Adv. doch, jedoch: obafz
N 257; obacz B 82; obaehz
24,
26, 28 (= aksl. obaee jedoch, von

54

3,

1.

2.

906, 1772, 2084 = W 20, 2334 =


108, B 249, 333, BM 11, 186;
Arbeit, um, mit: 319, 525 (s.
dbti, pee, podbati).
sobe
B 319 fr sich, aus eigenem An
triebe
kluditi se).

(Ga.

M Riese:

158, 163 (2silbig


s. M. 1861, S. 336); NPl. obrzy
633 (obi'i); G. obrow 647 (v).
0001
0 er: ASg. obyet 2217 =

ober

III,

_
6,

Akk. an, beim

_ _

II.
Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f
Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

c.

Verbum des Berhrens das bezeich


nend, woran sich die Handlung voll
zieht: 1598; sich in etw. teilen".
den Gegenstand
einer
2042; bez.
Ttigkeit:
geistigen
sich beraten
ber, sich streiten um: 106, 416,
477, 649; 742, 747 (s. stati oe).
c. Lok.
das, um das herum
eine Handlung vor sich geht: 1410,
1616,N 94;
ber, von, das, wor
277;
auf sich eine Ttigkeit bezieht
bei den Verben reden, wissen, hren,
schreiben, denken: 47, 67, 180, 836,

oba.

2,

1619

I.

Prp.

jen.

'1z s.

II,

bei Sreznevskij, Materialy


589
und slov. obeevati, s. obevati,
Versprechungen machen; zu 00000
vati, obecovati s. Jungmann
754
und ksl. obeetevati).
obehnati ftiv. umgeben, umringen
(jdn.
Sg. Aor. obehna
koho):

2.

3.

Not:

2,

n-).
GSg. nuzye 1643.
nynie Adv. jetzt, heute: nynye
1308, M 40; nynye BM 212.
nyti impftiv. schmachten, vergehen
Sg. Prs.
(hoi'em vor Kummer):
nygye 1876 (nyje).

11020

Vybor und Arch. 10, 587 obeovaj,


vgl. aruss. obeseavati versprechen

3.

vda

ne

c.

3.

M.

3,

326

(l.

0.

Pl. B 327; GSg.N.

192;
tneho

Glossar.

Pil.

b 19 lezzt to zobycllziegie das


ist Brauch ).
eblditi pftiv. betrgen, tuschen:
3. Sg. Prf. Pass. yeit ebluzen 1429
oblditi sb sich tu
(eblzen).
schen, irren (durch etw.
bim):
3. Sg. Prs. ebludy iye 255.
obludny Adj. betrgerisc : eblud

ny

1937.

ebnaditi pftiv. in 2. Sg. Prs. ebnadys


Jungm. 2, 783 kdern,
ob-vnaditi: vnada
(aus
aufstellen
Kder); Krek 7, 16 jdern e. mit
Gift wie mit einem Kder belegen,
d. i. vergiften.
ebnaziti pftiv. entblen: 3. Sg.
Prf. Pass. ebnazena 1881.
ebnevaFErneuerung : obnewa 300.
obohatbti
werden.'
pftiv.
reich
3. Sg. Prs. obehatye 233 (ie).
ebj kollekt. Zahlw. beide: LSg.N.
ebeln 869, S 88 (ebm; im negativen
Satz in keinem von Beidem);

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1946 unklar.

NPl.M.ebegy 2042 (ebeji); NDu.M.


obegie B 100 (ebejb die Kmpfer

von beiden Seiten); GDu.M. ebogyu


2231 (ebej lidu dem beiderseitigen
Heere s. Krek 7, 151; Geb.
1,
501.
Vyb. las u beju im Kampfe).

III,

GPl. ebe

ebejbtnik
Heuchler:
getnykew 206 (ebejetnikv, vgl. Gu.
1, 85 serves centemne bilingues).
ebora 1651 wohl 3. Sg. Aer. zu oberati
seb sich strzen (auf Nikanor),
vgl. vrci sob: ebeiti (vgl. rc'ech.
cliytati: ehytiti s. Meillet, Etudes
51). Unsicher (s. noch Jungm.
787, ng. I, 1238; Krek 7, 263).
ebofiti pftiv. einreien, zerstren
(etw.
): 3. Sg. Kond. Prs. ahy
neeberzyl 877 (das Metrum verlangt
nbei'il); 3. Sg. Aor. eberzy 1716
(ken v neptely das Pferd in die
Feinde sprengen).
eboi'iti sb
3. Sg.
Aor. eberzy
einstrzen:
iye 2056 = W 13; 3. Pl. eberzyehu
iye 2182 (von den Winden: los
strmen ) ; einstrmen (auf jdn.
pe kom): 3. Sg. Aer. eberzy iye

Il,

1542,

1698.

ebraebti sb impftiv. sich herum


wlzen: 3. Sg. Prs. obraczye iye
1757 (cie).
obranitel
M Beschtzer, Vertei
diger: ebranytel 938.
Tr

u t m n n, Alexandreis.

97

ebrnit sb pftiv. Widerstand leis


ten: ebranyty zle N 295.
obrati sb pftiv. sich aufmachen, sich
einfinden, sich finden: 3. Sg. Aor.
obra iye 1823 (vgl. Aesop Baw. 3056;
Dal. . 15b, 3/4;117a, 5).
obrtiti pftiv. umwenden, umkehren
lassen (jdn.
Akk.): 3. Sg. Aer.
ebraty 2005; bekehren (jdn. zu
kehe pe kom): 3. Sg. Prf.
jdm.
ebratyl 321 ; srdce obr. nab seinen
Sinn auf etw. richten: 3. Sg. Plus
quampf. bye ebratyl 2304 = bie

N
(d.
Alexander).
_<e>bratyl
ebrtiti
sich wenden
hin _
jdn. _ na kehe,
335

i.

(gegen

nach

veb, do

bello):

3.

etw.

Du. Prs. ebratyta

iye 1572; 3. Sg. Impf. ebratyeiye


iye 685; Aor. ebraty iye 683, 909,
1678, 1732, 2002 = N 291; 3. Sg.
Plusquampf. ebratyl iye byeiye 555.
Prt. Prs., NSg.M. ebratye iye
1610.
3. Sg. Prs. Pass. ebraty iye
503 wird zurckerstattet werden.
obrazit pftiv. verletzen,
beschdi
kemu ce): 3. Sg.
gen". (jdm. etw.
Aor. ebrazy 1652.
ebraziti sb
sich gestalten, sich verndern (in
etw.
veb): 3. Sg. Aer. ebrazy iye

1928.

Adj. Riesen: ASg.N.


obrevy
ebrewe 307; GSg.F. 658.
obrovnati
pftiv. gleich machen:
3.Sg. Prf.Pass. ebrewnan 982 (nn).
obrtel M Kreisel (als Belagerungs
maschine): IPl. ebyrtll N 320.
obsaditi pftiv. besetzen (etw.
ce): 3. Sg. Aer. ebiady 2144 (i).
ebtei pftiv. umflieen (etw. _co) :
3. Sg. Prs. obtecze 603.
ebvldati pftiv. beherrschen
( etw.
M
113
3.
ebwladal
Sg.
Prf.
bim):
(d. i. Bessus, vgl. BM 305-8).
M Gewohnheit, Brauc .
obybbj
ebychzyey BM 250; obyczey 334,
1271
GSg. ebychzlegle
(obyej);
N 286; ebyczegye 1997, 2201 =
W 74 (obybej); ebyczege 208 (eby

beje).
ebybenb

eby
Adv. gewhnlich:
chzenye N 99 (Ote. ed. Smeta'nka
S. 564,' Jungmann 2, 812).
'
obit Adj. sichtbar: NSg.F. oczyta
S 4 (; im Gegensatz zu nevbdom

).
7

98

Glossar.

Rstung, Harnisch:
GSg. odene N 94; D. odyeny 1387;
0001110

L. odyeny

1531, 1607; odleny


1. odyenym N 112 (odnim;
der Beziehung).

N 124;
Instr.

odlehit pftiv. erleichtern


(etw.
durch etw.
0011111 01111): 2. Sg. Prs.
Da f in
odlehczyf M 98 (odlehs.
M s bedeutet, lese ich so mit H, Vyb.,
Ko'inek. H-P. 001011012 als 2. Sg.
Imper.).
odolati pftiv.
widerstehen, ber
winden (etw.
3. Sg. Prs.
0011111):
odolaa M 16; beschweren, belasten:
3. Sg. Aor. odola 1848.
odpovati impftiv. ausruhen, ras
ten: Prt. Prf., NSg.M. odpochziwaw

281.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

0012011

3.

011012011:

boj,

1142

Sg.

Aor.
2423;
82 l.

odrzye
(ten
nach Vybor
und LF.
obdrz, vgl. aber vielleicht ksl. 001220
11

00211).

_ 00):
N
II,
_ In N
_

pftiv. ab-, zurckschlagen

001011011

(etw.

gnzen,

Pl. Prs.

3.

oder

Aor.

(odtep s. Hus ed.


200; Kott 7, 69; Krok 7,
313 ist tek zu er

odtepu
Erben
57.

vgl.
19,

312

vgl. 2044,

315).

odtisknti pftiv. wegdrngen (jdn.


von jdm.
koho 110110): 3. Pl. Aor.
odtyzzku BM 167 (odtisk).
odtisti im ftiv. dss. (koho): Prt.
Prs., NSg.M. in bude odtyffohzie
BM 200 (odti) er wird weg
2, 294 und 434).
drngen (Geb.
odvlec pftiv. wegschle pen (etw.
co): 3. Pl. Aor. odw eku N 314.
olfra F 0pfer: ]. ofllery N 52.
0he M Feuer. ohen 1336, N 51;
ASg. ohen 498, 1863; G. ohnye 495;
1.
ohnem
2298
48; ohnyem

schwchen (etw.
oo): 3. Sg. Aor.
ochabi BM 171 (zum Vers vgl. Gu.
6, 535).
ochoeovati impftiv. anlocken, will
fhrig machen (jdn.
koho):
3. Sg. Prs. ochotywye 1482 (im Reim
auf slibuje 1843 l. oohocuje mit
Jin, Krok 7, 7; oohotuje H-P.
1482 ent
ist lautlich unhaltbar.
spricht genau Gu. 2, 440 praelectos
prece sollicitat).
Adj. freundlich: ochoten
001101117
1943.
Adv. 001101110 geschwind,
freundlich.' ochotnye 1434, 1916.
oehuditi
ftiv. arm machen
(etw.
Sg. Prf. oohudyl 514.
00):
Pl. ogyem N 83
0le F Deichsel:
(ojmi; Instr. der Beziehung).
Okceanns M 0zean: GS . okeze
ana 601 (s. Cestop. Man ev. 252.
Mit Krok 6, 389 nach ma.- lat.
occeanuf z. B. Gu. Erfurt. 1, 399).
0k0 N Auge: oko 209; GSg. oka
1664; D. oku B 188; I. okem B 54;
ADu. oozy 2080; ooz<y> S 22.
okojiti 80 pftiv. sich beruhigen, sich
0011111):
zufrieden geben (mit etw.
2.
Pl. Imper. okoyte fye 1331
(okojte s).
okolni Adj. umliegend: GPl. okol

nych

941.

okolo Prp.
327,

c. Gen.

1045.

um

_ herum:

okova F Fessel: N Pl. okowy 1340


1, 193; scil. byly).
(s. Geb.
verschnern,
okraslovati
impftiv.
schmcken (etw.
00): 3. Sg. Prs.
okra'lyge 243 (okraslije l. okrasluje:
tu je 242 s. Arch. 10, 582; 242/3
sind Krok 6, 341 falsch aufgefat;
die Verse entsprechen nicht genau
Gu. 1, 104).
okroiti pftiv. mit beiden Beinen
umklammern (k das Ro be
steigen): 1. Sg. Kond. Prs. bych

Umzunung,
Befesti
824; ASg. ohradu 1108 (Gu.
gurg''
2, 2 vallum); N Pl. ohrady 712.
ohrom M Bestrzung: LSg. o
hromye 1904 = ohromie N 193.
ohroziti
80 pftiv.
Mut fassen.
3.
Sg. Aor. ohorozy fye 407 (l.
ohrozi 80 mit LF. 12, 280).
oehabiti pftiv. schwach machen, ab

teretem).
olent 80 pftiv. faul werden: Prt.
Prf., NSg.M. olenyw 210 273.
Olympias weibl. Eigenn.: N. Olym
pyas 73 (4silb.; Ulr. 216 Olimpiades).
ver
verdunkeln,
omrbiti
pftiv.
dstern, verblenden (mysl): 3. Sg.

III,

NPl. ohny M

(011110111);

<o>hny N
ohledati

(i); A.

343.
beschen

(etw.
1160.

rf., NSg.M. ohledaw


00): Prt. pftiv.

ohrada.

III,

okroczyl 170.
okrhly Adj. rund: N.-ASg.M.
okruhly 981, 996 (981 = Gu. 2, 27

Aor. omraczi B

280.
omreiti se
werden:
dunkel
verdunkeln,
sich
3. Sg. Prs. omraezy fye 2416; Aor.

nym B 171 (nim); F. , ni in


podnuN 93 = podny 1249; przyed

ny

fny

785, 1149.
101,
ADu.M. gie BM 49 (je) G. gegi<u>
B 128; D. gima BM
51, 58, 155
BM
52
nima);
(jima);
znyma
APl.M. gie
mezy nyma 1577.
B 143; gie N 187, 243, W 19,
BM 100; gye 484, 1014, 1442, 1510,
1917, 2378, M 72 (je); ye 1880 (je);
795;

(s

I.

);

l.

1,

Pilatus

14 s.

CCM.

1896,

s.

465).

onde
onde Adv. dort: B 58 (zde
ande.
und
s.
dort)
hier
onen Pron. jener (Gegensatz zu
sen): onen 1398, 2178, N 208;
B 45; on 1390, 1748, B 28, BM 34,
M 67,
49; ASg.M. 011 105,
ono
1657; A. BM 182;
NSg.N.
NSg.F. N 171, M 75; GSg.M.
onoho 1630, N 121, B 25; N. onoho
B 187; DSg.M. onomu 1759, 1761;
GSg.F. one 137, 1729; L. one N 189;
oney M 88 (onj): LSg.M. onom
2185, BM 184, M 88; NDu.M.
127; ADu.
1571, BM 203; G. onu
F. onye 1920 = N 215; NPLM.
ony BM 140; A. ony 2243; DPl.
LSg.M. nom
onyem N 264.
1394; ASg.F. nu 1476, B 165;

d.

i.

(v

(l.

III,

1,

9,

l.

711, N 143,
23, 112, BM 173,
249, M 35,
52; mu 91, 304, 953,
N 26, 98, B 50, M 34 (gemu 735,
779
Metri causa jmu); F. gy 1887;
gij BM 326 (ji); gyey 1888, 2211,
2214 = giey W 87, 2215 = giey
W 88 (jiej); gye 152 (jie, abhngig
von bylo s. LF.
105; Geb.
478); LSg.M. onyem 133, 1410;
onem W 108, N 410, BM 57;
wnyem 195, 1915; ponyem 356,
1405; nanem BM 168; nanyem 889;
przinem N 99; N. wnyem 315;
283
v em); F. wny
wnym
ni; <ny> N 356
614, 2155
ni); wnyey 2159; przynyey 2411
m 2252 (jim);
ISg.M.
(niej).
nym 342, 488, 831, 24, 1416, 2221;
N 146,
60; nym B 256, BM 339;

III,

9,

1,

III,

zanye 391, M 31; nanye BM 134;


1441
(nane);
1419,
390,
nanye
F. gye 763; GPl.M.-F.N. gioh
B 124, BM 65, 135; gich 244, 334;
gyoh 1100, 1223, 1875, N 142 (s.
LF. 21, 472), M 70 (bezieht sich
auf plazi 66, nicht auf on liud nach
Koi'inek 11
unyoh 1998; otnyeh
BM 136; znyeh BM 223; znych 691,
841, 950. Mit possessiver Bedeutg.:
gieh 645, N 51, 128; gych 209,
jieh vgl. gye 238
(gye gieh 18
=
jejich, wie H, Vyb. lesen,
kommt erst in der 2. Hlfte 14. Jh.
481); DPl.M.
auf; s. Geb.
im N 237, 188; gym 465, 566, 1131,
64; knym 189, 1798, N 211
nim); IPLM. mezy nymy 360;
[ 2121; N. gymy 1162; LPl.
M.-F.N. wnych 618, 692, 1163,1617;
onyeh 1616;
ponyeh 145, 1362;
nanych 1508.
Adv. dorthin, dort: 523,
706, 1646, 2162 = W 56 (zde
onady, zde onady hier und dort;
1024 lies Metri causa zdej onady =

s'

(l.

6,

108; yeho 1389; gyeho 2387; gho


ho 358, B 109; ASg. geho 326,
2443; nyeho 409, 440, 2093 = neho
W 29; gho N 239, B 283, 311, BM
177, 308; ho 707, 1587, BM 167,
M 96,
22; eum nach Pr
nan 848, 1622, 1647,
positionen:
1700, N 372, BM 160, 169, 107;
naden 950 (nade); prfieden BM
15, 152 (prede); pron 28, 2363,
BM 316 (pro); ASg.N. he in
pronye 628; F. gyu 1893 = iu N 166;
yu 2197; gyu 2372; iu B 169; yu
BM 40 (ju); gy 98, 604, 608; -hu
und ni in wnu N 265, BM 131;
prony M 52; GSg.F. gie BM 254,
346; gye 24, M 103 (wo etwa
nehoda vorherging nach Prusik 74).
Mit possessiver Bedeutung gegye
2203 = W 76,M 32; gyegye 1877
475); DSg.M. gemu
(Geb.
88, 259, 915, N 240, 263,
38, 251;
gyemu 1661, 2117; nemu BM 37,
38,
21; nyemu 1626; gmu 459, 509,

N 87;

i;

der 3. Person er:


301, 752, 902, W 54,
S 49; GSg.M. geho BM 194
Metri
causa jho, vgl. .
ho); nach
neho
114; nyeho
Prpositionen
327, 1096, 1608, 1632; gho BM 213;
ho 1430, W 99; mit possessiver Bedeu
331, 514, N 24, B
tung: geho

(k

on Pronomen

NSg.M. on

5,

590.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

99

Glossar.

7.

100

f.

3.

3.

1;

NPl. oiiy

397).
esaditi pftiv. besetzen

91

ASg. oruzye
1847 (esi;

_ ce):_

1,

III,

erliczle

(etw.

eireumagere;

LF.

19, 88

jdn.
osazi

2,

1.

l.

Prt. Prf.,NSg.M. ezadyw N 250.


esadb Prt. Prs., NSg.
eifady 1442
416
M. umringen
(= Gu.

Akk.); nach

Sg. Prs.

osedlnie N Satteln: ISg. eiiedla


nym 850 (im).
N Saat, Saatfeld: N Pl.
esbnie
oiienye 371, 616 (osenie).
Fallstrick:
osidle N Schlinge,
N.-ASg. eildle 96; ezldle N267,
269.

eslabiti

eilabyl

pftiv. abschwchen (etw.


Sg. Kond. Prs. by ne
1703

(l.

_ ce):

nslabil).

o.

mysl
den Mut sinken
Sg. Aer. eilaby 535.
esladiti pftiv. etw. versen (ce):
Sg. Prs. eiladys 1945.
08111 Zahlw.
acht: ezzm N 47 =
oimy 1216, was nach N zu ver
bessern ist (2silb. s. LF. 16, 116;
lassen:

Geb.

III,

351).
M Rest, Uberbleibsel:
estatek
DSg. oitatku 1780.
estati pftiv. bleiben, verbleiben, zu
rckbleiben, brig bleiben: eztaty
N 241, BM 47; Sg. Aer. eita 500,
1713,
2075;
Sg. Plusquampf.

3.

bessern).
eprvbti impftiv.
lenken, leiten,
kommandieren (etw.
Sg.
ce):
Prs. eprawye 563 (epravie s. Jung
mann
962; LF. 12, 272; ten, jenz
kerb - der Steuermann); Impf.
eprawyeiye 563 (eprviee).
epraviti sb pftiv. sich wieder er
holen, wieder zu Krften kommen:

Achse:

s. Geb.

3.

3,

(l.

(l.

3.

pftiv. umflieen
(etw.
Sg. Prs. eplewe 1147;
ce):
epplewe 611
epleve).
eprava
0bhut, Pflege, Verwaltung,
Macht:ASg. eprawu 93; L. perawye
1000
mit Vyb., Prus. epravb.
H, H-P. lesen popravb).
oprvcb M Verwalter, Schirmvogt,
Beschtzer:
1974
(-;
opraweze
Gu.
261 praefectus); eprawezle
N 224 (danach ist 1931 zu ver

08

3.

3.

1,

2,

Nikaner 1659).

(ebb).

orel M Adler: 13.


erlieb F. zum Vor.:
= orlyeze 1247 (e).
eruzie N Waffen:
398; G. 1672.

l.

Prs.

oplti

2,

M /1: ASg. erz 1399; G.


erzye 1474; L. erzy 1543, 1575 (i).
orati im ftiv. pflgen:
Sg. Prf.
Prt. Prs., NSg.M. erzye
eral 22

3.

Sg.

eplany iiye 245. Die Bedeutung des


Verbs wie der Sinn des ganzen Ver
gleiches ist nicht klar; nach Jung
mann
953 oplaniti = esekati;
= zplanbti
nach Vybor
1240
verwildern, s. Pich, Vyroni sprdva
Tbee 1906/7,
vysiho gymnasia
S. 11-3; LF. 35, 76f.
oplatiti sb pftiv. abzahlen, vergelten
(jdm.-kemu):
Sg. Aor. eplaty iye
1556 und 1661 (hier ist Subjekt

(biese).

01

in:

3.

oprawytel

ver
opustiti pftiv. de machen,
wsten (ce):
Sg. Plusquam
37
byeiye
epuityl byl 642;

2253

3.

_ oplaniti

35.

M Herrscher:

ggravitel

2.

267.

oplaniti pftiv. entblen, berauben


behe; vgl. oplaniti
(eines Dinges
Ruk. Hrad. 84a, 13; Safaik, SSp.
Pass.
giia
eplanen
3): Prt.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

ISg. epilitwem

(= r. oprvitsja).

1,

3.

2,

(l.

1.

III,

na, pre s. Geb. l, 249;


1, 454
und an).
onudy Adv. dort: 494.
opbit pftiv. vorwerfen, anrechnen
(etw.
ce): 3. Sg. Kond. Prs.
by neepaczyl 437
by npabil;
s. Kott
377; epbiti = imputare
s. LF. 20, 296).
Pl.
epasti pftiv. verfallen:
Plusquampf.
epadly byechu 2256
(bchu).
opbt Adv. zurck, wider: epiet
BM 255; opyet 537, 1956, 2210 =
W 83,
63; oplet W 22.
oplstve N Trunkenheit, Vllerei:

Pl. Prs. neeprawyme iiye 1329;

Sg. Prf. eprawylo iye geit 2086 =


Prt. Prs., NSg.M. opra
W 22.
wye iye 1588 (eprav sb); sich in
einer Sache rechtfertigen (behe):
Sg. Prs. eprawiu zie BM 333

7.

APLM. ny 1504; LSg.F. ny 2289


(ny); LPl.M. nyeeh BM 98 (hinter

3. 1.

Glossar.

Glossar.

6,

3.

ostpiti
pftiv.
herumtreten. um
zingeln:
Sg. Aor. oftupy 470.
ostydnti pftiv. zum Ekel werden:
3. Sg. Kond. Prs. by oftydlo 978
(t dir vgl. Kath-Leg. 3233).
osud M Schicksal,
Verhngnis:
ozzud BM 139; G. ozzuda BM 118
516 lati decreta seoutus);
(vgl. Gu.
15.
ofudem
Licht,
osvta.
Erleuchtung,
Ruhm: ofwyeta 68, 1925 = ozwleta
N 220; L. ofwyetye 152 (LF. 105).
osvietiti pftiv. beleuchten (etw.
Sg. Aor. ofwyety 2191.
):
osvetiti s anfangen zu leuchten,
tagen:
Sg. Aor. ofwlety fle

9,

3.

3.

__

76.
:

osvobodit pftiv.
befreien
(etw.
) Pri. Prs., N Sg.M . ofwobodye
M 60 (osvobod).

1,

3.

1.

1,

I,
B

3.

S. 364).

Demin. z. otec:
NSg.
861; G. otczyka 124;
N Pl. otozyozy 1299 (otioi).
0tdliti pftiv. aufschieben, zgern
Sg. Prs.
(mit etw.
beho):
287 distulerit).
odaly M 117 (Gu.
oddliti s sich entfernen:
Sg.
Prs. oddall ffye 62.
otec M Vater: G. otcze 1633; G.-A.
otcze 174 (otce);
otozem B 163
(Instr. der Beziehung).
otehnti pftiv. umbiegen (etw.
eho): Prt. Prs., NSg.M. otehna
1618 (Jungm.
834).
37
oth/
Zgel: APl. odtyezy
331 laxis festinat
(l. otzi; Gu.
habenis; vgl. odten LF. 20, 293).
otjiet pftiv. wegnehmen, berauben
komu co oder eho):
(jdm. etw.
Sg. Prs. oteyme
otgyety 2116;
obik

otczyk

721,

3.

Aor. oftupa

Il,

Sg.

BM

260 (auch wohl od


152,
Zweck bezeichnend:
scil. zahit);
ot 472 (s. Gebauer, Piruni mluvn,
1755,

3.

kom):

7,

1616.

306,

I.

3.

jdn.

(s

I,

uostr s. Geb.
234).
Adv. ost- spitzig: oftrzye 309.
ostilpati impftiv. herumgehen (um

147,

9.

Adj. scharf: ISg.F. ffuoftru

oslI
170

110,

9,

I.

3.

2.

BM

3.

beschtzen

oftrzyeczy 2111.
ostieci s sich hten, sich be
wahren, sich in Acht nehmen:
Sg. Prs. oftrzyezes ffye 289
vor etw.
V eln);
s;
(ostze
Sg. Aor. oftrzyezye fye 2104
(oste s).
ostroha
S : ASg. oftrohu
1763;
ostro 1u B 177 ().

25,

27; leer von: ote 2154;


2. das Entferntsein von einem Ort:
die Person, von der man
ot 577;
etwas empfngt, erwartet, erfhrt.' ot
75, 120, B 114; od N 272; <o>de
N 427;
den Ort, wo etwas beginnt
an: ot
von, von
her, von
600, 608, 682, 1337, 1664; od 160,
B 251;
den Ausgangspunkt in der
Zeit: ot 2388, 2391; od N 430; ote
die Herkunft: ot B 118;
1767;
das, woraus etwas besteht ot 1030;
von, durch, wegen, vor, den
Urheber oder die Ursache eines Zu
standes: ot 136, B 204, BM 66, 136;
od BM 289; ot. 1383, 2159, 2177 =
92.
Beim Passiv:
W 71,
4.

behten,

BM

5.

(jdn.

ote

6.

3.

3.

_ koho):

ostieei pftiv.

I.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

432.

2032,

impftiv.
oypaty

(l.

umringen (jdn.
Pl. Aor.
324;
koho):
offypachu 326 (vgl. stipat Gu.
212; ofu Dal.C. .88b, 10f. = vmb
gab, Deutsche Ubers. Kap. 45, 35.
Falsch Arch. 10, 659).
osklndnti
abmagern, ver
.
Pl. Kond. Prs. by
hungern: Lgftiv.
B 278 (by oskludli s.
offoludl
1241; Geb.
Vybor
366f.).
be
ot, 0d Prp. c. Gen. von:
zeichnet das, wovon eine Trennung
stattfindet: ot 544, 604, 729, 1610,
osypati

8. 7.

byefye oftalo 1774; 3. Du. Konj. Prs.


by oftala BM 10.
ostti pftiv. Stand halten, siegen
(ber jdn.
komu): oftaty 2011
(LF. 12, 282).
ostvbti
impftiv.
zurcklassen:
3. Pl. Prf. neoftawyly 1273 im Reim
nostvli mit H,
auf pojli 1274
, Arch. 10, 589f.).
ostaviti pftiv. lassen, hinterlassen,
zurcklassen, brig lassen (etw.
; jdn.
Akk.): oftawyty 92;
Sg. Prs. oftawy M 115 (sob
tz po mn es wird ihm ebenso wie
mir ergehen); Prt. Prs., NSg.M.
oztawle N 243;
Sg. Prf. Pass.
hoftawen 817.
osten M Stachel: DSg. oftnowy

101

III,

l.

6,

2,

(l.

I,

2.

nung:

abzahlen,
2.

pftiv.

3.

(etw.

273.

__ 00): Prs.

otplatiti

Sg.

vergelten

Sg. Prs. otplatys


Pass. otplaty fye

l.

3.

1,

560

otthnti
699

ottad).

_ ottud
in
Vers);
_ LF.

1199.

ftiv. zgern
silbigen

(im

otyeze
im Reim
12, 272f.

auf biese 700.


liest ottee
Sg. Aor., wobei der
Reim isoliert bleibt; daher Arch. 10,
591 ottiese,
was formell unmg
lich ist.
Mglich ist neottiehniese
255; dabei sind aber
(s. Geb.
syntaktische Schwierigkeiten s. Arch.

III,

25,

343ff.).

Unklar.

(jdn.
pftiv. trsten
Sg. Prs. ottuffy 1910 =
komu):
odtuffi N 199; Aor. ottuffy 1990 =
odtuffi N 275; Prt. Prs., NSg.M.
3.

pftiv. herabhngen lassen


Sg. Prs. otwyefi
eo):

_
_

(etw.
1413.

otvinl'lt se
sich trennen (von
ko pftiv.
Sg. Prs. otwinu
jdm.
):
zie BM 135.
otvlaeiti se impftiv. aufgeschoben
werden:
Sg. Prs. otwlaehzi zie

BM

196.

011101111

Pass.,

otpustiti pftiv. vergeben, nachlassen,

3.

1902.

otvesiti

pftiv.

NPLN .

otvrtit

se

ffnen:

otworfena
pftiv. sich

Prt. Prf.

3.

3.

ottufye

1.

(l.

3.

3.

otstpiti pftiv. wegtreten, sich ent


fernen;
von
verlassen,
abfallen
koho
Du. Prs. nodftu
jdm.
Pl.
piuie BM
(ndstpive);
otstupie 45;
Sg. Aor. otftupy 1430
zum Vers); Prt. Prs.,
(s. Arch. 11,
NPLM. odftupiecze BM 48 und
in Verbindung mit
Pl. Kond.
by byli odftupieoze B 236.
von hier:
ottad Adv. von da,
odtad N 12; ottat
439, 623, 765

3.

otpoeinti pftiv. ruhen, ausruhen,


rasten; jdm. Rast geben (komu):
Sg. Prs. odpohzine N 377
odpoeine);
Sg. Aor. otpoezynu
2141 nodpoehzinu N 319 (ndpoei
nu); Prt. Prs., NPLM. odpoehzi
nueze N 321.
die
otpovedeti
absagen,
pftiv.
Freundschaft kndigen, Fehde, Krieg
ansagen (jdm.
Sg.
komu):
Aor. otpowyedye 2100 = otpowie
Pl. Kond. Prs. aby
dye W 36;
443;
otpowyedyely
otpowyedely
Prt. Prf., NSg. M. odpouiedyew

Sg.

1627.

ottuiti

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(odad); otnyadfto
odnadz N
1730 (othadzto).
otpierati se impftiv. sich wider
setzen (komu): otpyeratyfye 867.
otplaoovati impftiv. abzahlen, ver
Sg.
(jdm.
gelten
komu):
mit Geb.
Im er. otplaezyz 271
400f, bes.
388Potplacij, vgl.
bogyz, bogizz aus Lit. und Ol. und
Nach Krok
342
oblozyg 287.
Falsch nach
otploejz:
otplceti.
Arch. 12, 208 aus otplatiz mit
aus t).
otplata
Vergeltung: ASg. otpla
tu 502.
Dem. z. Vor.: Beloh
otpltka

Prs. otfkoczy

3.

otnadze 602;

respuit Gu.
83).
otskoeiti pftiv. wegspringen:

3.

0t'1ade Adv. woher:

1.

3.

lit);
BM 258.

otrhl 1690
nttrhl 3silb.).
otrtiti se pftiv. abprallen (an jdm.,
etw.
komu, eemu):
Sg. Aor.
otruty fye 1654, 1658; otruty zie
B 108 (vgl. Krok
259; 1654 =
3,

BM

otlof

(etw.

eemu, do eeho):
otlofi BM 202; Aor.
535 distu
175 (Gu.
Sg. Prf. Pass. otlofen

otpuetenie N Abschied: ASg. ot


puftyenye 932.
otrap M Qual; Betubung: GSg.
otrapa 1585.
ottrhiiti pftiv. wegreissen (etw.
Sg. Plusquampf. byes ne
co):

6,

3.

; bis zu
Sg. Prs.

Sg.

2,

81.

komu):

2238.

otlozit pftiv. aufschieben

641,

5 3.

3.

(l.

otgide BM 205 (otjide).


otkudz Adv. woher, von wo: otkudz

Prf. otpuftyl

3.

0tjmat impf. wegnehmen (jdm.


komu 00): 3. Sg. Prs. ne
ntjim).
otgyma 1447
Sg. Aor.
otjiti pftiv. vergehen:
etw.

(jdm.

3.

erlassen

(l.

2413 (otejme); 1. Sg. Prf. zem otyal


BM 306 (jsem otjal); 3. Sg. Prf.
Prt.
Pass. bylo otyato BM 326.
Prf. Pass., NSg.M. otyathy BM 300.

3.

Glossar.

102

140 (a).

abwenden,

103

Glossar.

390,

47, 64,

27.

LSg.

aber, wenn
aber:
16, BM 139, 341;
pakll N 484; pakly 249, 984, 1628,
2212, M 114, W 85.

pakest

pakeit

2091

wofern

Unheil:
Schaden,
= W 27; GSg. pakeity

(bez p. ohne Schaden zu


nehmen).
schd
pakestny Adj. unheilvoll,
lich; schwer: NSg.N. pakoitne 2018
(= silne N 300).
paky Adv. dann, alsdann: 2286
aksl. paky).
(=
pam pak; Gedchtnis; Sinn: LSg.
20; Kott
pamyety 766 (Jungm.
182).
pn M Herr: pan 1389, 2444;
N Pl. hpany BM 235 (hpni s. LF.
31, 105); pany 246, 1487 (pni);
A. pany 1482; G. panew N 186, 492,
B 183 (pnv).
paniF Frau: Pl. anye 1874(ie).
panest
Trunken eit: LSg. pa
Baccho . . .
neity 288 (Gu.
167
vacas;
Ulr. 1615 trunkenheit
s.
3,

1443

si

1,

2,

I,

parys
ariv Adj. poss. z. Vor.: GSg.M.
parliiowa 778 (Parisova).
pal-iti impftiv. dampfen:
Sg.
Prs. parzy 2204 = W 77.
pasti pftiv. ,.fallen, niederfallen:
59;
paity
Sg. Aer. pade 922.
pasty M H irt: paityrz 264, 1109;
3.

paitlrz

1114.

patdest Zahlw. fnfzig: paddezat


N 142; G. pyetydezat 386 (ptidct).
patiti impftiv. schauen, blicken
na kehe):
Sg. Imper.
(auf jdn.
patrzy 1504 (pat'i);
Sg. Kond.
Prs. by patrzyl 390; Prt. Prs.,
NSg.M. patrzye 1544 (b).
Patron mnnl. Eigenn.: B 40,
3.

3.

BM

72, 162;

G.-A. Patrona

zum Verstndnis der Stelle


208 (Gu.
ausschlaggebend),

BM

159

ist 151
490:

6,

19.

Konj.
pakli

719;

788.

Patron).

patrevati impftiv. pflegen, behten

(jdn.

Prt.

kehe):

Prs.,

NPl.

patruyucze N 67
atrujce).
patset Zahlw. fnf undert: patiet
1277 = patczet N 145 (s. Geb.
358).
pty Zahlw. fnfter: GSg.M. pate
ho 1602 (pthe).
Pauzeni mnnl. Eigenn.: Pauze
503 Erfurt.
nyas 99 (4silb., Gu.
Hs. Pausonias = Ulr. 2023 Pau
senias).
Pavel mnnl. Eigenn.: Pawel 318.
pavza F Schild: unbest. Kasus
391 clypeum
74 (Gu.
pawezy
s. Jungm.
49).
ASg. pa
Wiesbaum":

wuzu
168.
pei sb impftiv. sorgen (fr jdn.

III,

1,

62,

pardi).
Eigenn.: parls
476

413

pftiv.

BM

pak-li

192 (Gu.

Parib mnnl.

9,

Gu.

Prs., NSg.M.
pak Konj.
472,

1879.

3,

(=

3,

2235

Prt.
nieder/allen:
adna BM 34.
er; dann, alsdann:
550, 1257, N 94, 222; B 83,

padnti

1487

M Panter: API. parduzy

kym):

(pebes sb);
(pebe).

Sg.
3.

verlangt

ozti pftiv. sich erholen: Prt. Prf.,


reparate robere).

paneiky

perdus

kollekt.

paneitwe

Reim

7,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

der

aber ezraetvo).

NSg.M. ozyw

11

Edelleute,
(aus
panesstvo s. Geb.
512).
paneb M Knappe: paneiye 1388,
2441; NPl. 1879.
panekn. M Diener, Knecht: N Pl.

Knappen:

(l.

(l.

d.
Vor.: ASg.
ezrabstve: iz ist
oraiztwe N 76
mit
in N bs) = itraezitwe 1242

Vyb. ezrabstve;

N.

Pram.

3.

Pracht.

panestve

Prusik,

160;

2.

74,

ezrab F Glanz,
ozrachzi B 279.
N =
ozrabstve

Krek

N, 37).

owiiem

(=

1,

63

5,

Gu. 9, 359 ruit ab alte).


ovob F Schaf: APl. ewezye 1570
(Gu. 3, 30 in tauros); oweze 55
(evce).
ovbiob F Dem. z. Vor.: ewezycze
1117; APl. 1113, 1115 (evbice, vgl.
Gu. 2, 59 balantes).
eveee N 0bst: ewecze 975.
ovem Adv. gnzlich, ganz und
gar, in jeder Beziehung, durchaus,
sehr: ewiyem 9, 375, 1675; owiiyem
20, 782, 2037; owiem W 27, M 50;

iye S

Aor. otwraty

3. Sg.

zurckfallen:

Prs.

pecles iiye 1961


Sg. pechze zle N 268

104

. L., na
2451; G. pecze
365, 1939; A. peohzu N 103; peczy
848.
GSg. peoze 173 (byti bez
pee sicher sein); A. peozu B 7
(jmieti p. k eemu sich etw. angelegen
sein lassen); N. peozle M24 (komu
jest p. o kom jmd. ist besorgt um).
peklo N Hlle: GSg. pekla 1563,

pieti impftiv..singen: 3. Sg. Prs.

wege, 53 (ple)
,
_
pilit impftiv. sich beflettgen( einer
Sache
elm) : 3. Sg. Prf. p'llll B 224.
plny Adj. notwendig, wichtig (s.
Kott
552): NSg.N. pylno 19;
GPl. pllnych B 331.
pilne Adv.
emsig, eifrig: pylnye 2280, pllnye

Baumstamm: pen 245.


penez M Pfennig: penyez 253;

pisno s. psti.
pismo N Schrift (mit oder ohne
svat die heilige Schrift, Bibel ).
pyfmo 316, 823, 2084; plfmo W 20;

1370,

143.

ASg.

340.

pepf M Pfeffer : GSg. peprzye 1083.


Perdikas mnnl. Eigenn.: Perdykas
1460 (Gu. 2, 428,- Erfurt. Hs.,
Ingolst. Ausg. Perdicas).
Permeno mnnl. E igenn. : Permenyo
1465 (3silb.; Gu. 2, 431, Goth. Hs.
Permenio, Ulr. 8080 Permenio).
Permeniv
Adj. z. Vor.:
possess.
NSg.M. Permenyow 1457 (4silb.;
Gu. 2, 426f. Goth. Hs. Nicanor

Permenionis).
Adj. persisch:
perlke
pes

pfy

940.

M Hund:

pes

APl.

1626;

1628.

piesek M Sand: pyeffek 2176;


pyefek 2178; plefek W 70, 72; A.
2161; L. pyefcze 2185,
pyeffek
2189.

M Musikant: GPl.
piesnotvor
B 205 (vgl. Krok 8,
piefnotworow
285 hudee anebo piesnotvoeo).
pest F Faust: GSg. piezty B 81
(fr pyeft-y 1599 l. M. c. mit
Prustk pest).
pesi Adj. zu Fu: pyef S 18 (vgl.
Gu. 9, 284 . . . eum- Forum_hosti
bus obiecit peditem); GSg.M. pye
fyeho 396, 1266 = pleffleho N 123
(lid pesi Fuvolk; Ga. 1, 256;
2, 125
editum); LSg.F. pyefyey
1784 (pesiej s. Geb.
1, 559;
vgl. Ulr. 8562 mit den fuczgengeln
er flch).
pesee M Fusoldat. DPl. pyef

III,

468

pet Zahlw.
1597.
plee

(pesom

s. Geb.

III,

fnf: ASg. pyet

F Futter: unbest.
pycy N 342 (entweder pic
pici DSg.).

1,

377,

Kasus
G. oder

II,

127.

Pilota

G.

Filota.

s.

pyflna

629.

piti impftiv. trinken: pyty 2200.


pitie N das Trinken; Getrnk,
Trank: GSg. pytye 79, M 89.
pkelnyr

Adj.

NPLN.

Hllen:

139 (vgl. Vtt., Sedm. R.711,


wo M. c. pkelns zu lesen ist s. M.
1861, S. 331; LF. 16, 51).
Adj.
scheu,
schchtern,
plachy

pkelna

furchtsam, wild: plaohy 2431; .


Adv. plas: <pla>ffle
plaohl 990.

482.

plakati im ftiv. weinen. 3. Sg. Prf.


plakala 8 3; placala BM 321.
plannen M Flamme: 1551.
pln F unfruchtbarer, wilder Baum:
GSg. plany 244 (i).
planeta F Planet: NPl. planety
2390.

plane
577

(=

Flche
plt

Flche,

Strecke:

planye
freie

slov. plnja offene,


s. LF. 12, 348).

M Mantel: plait 1341 ;


ISg. plaftyem 60.
plat M Abgabe: LSg. platu M 55
(Gu. 6, 141 ahsque tributo); A. plat

260
poklad, vgl. Gu.
gaza, poklade N 245 und LF.
12, 413).
platiti impftiv. zahlen: Prt. Prs.,
NSg.M. platye 234.
plti M.Pl. Platten zum Schutze
1971

der

3,

peoze

Brnne: A. platy

402,

1396,

1560 (402 = Gu.


262 thorace;
Slovn. Rajhradsky 3100 torax pla
ty, ebenso Bohemarius 547 s. LF.
19, 482).
plaz M schl friger Weg: 69;
N Pl. plazy M
(plazi).
plaziti se impftiv. kriechen, schlei
chen,
Sg. Prs.
dahingleiten:
1,

A.):

(um

3.

Sorge

c.

(l.

pee

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Glossar.

105

Glossar.

qiliampf.
u
.

I.

Pltv possess. Adj. des Plutus:


Plutow B 147 (s. Pram. 40j.).
c. Akk. bezeichnet
po Prp.

die Grenze, bis zu welcher sich eine


Ttigkeit erstreckt: 1693;
dieZeit,
whrend,
innerhalb welcher etwas
11 . c. Dat.
geschieht: 82, 2241, N
gem, zu: B 254 (rovno). 111. .
Lok.
in, auf, ber, den Raum
bezeichnend, ber den hin sich etwas
3.

2.

1.

2.

erstreckt: 12, 606, 1028, 1336, 2349,


B 134, M 69; bei den Verben des
Schlagens den Teil, der von der

Handlung unmittelbar getroffen wird,


ber, hin, auf: 1701, 2115.
1663 po
strane an der linken

Seite.

_le?"

das,

hinter dem her,

6.

5.

91, 145

4.

etwas geschieht, gem, entsprechend,


nach: 71, 204, 2103, 2117, N 204,
B 80, 113, 282 (po slub N 247
wie er es verdient hatte, vgl. 1975).
beim Komparativ als: 356
bez. das, durch
(LF.13, 420).
das, an dem man etw. erkennt, er
fhrt: 1987, N 80, 84, 381, B 303.
10. bez. das, in Betreff dessen etwas
ausgesagt wird: 971 (po letech mlady

_
3,

jung an `Iahren).
pobdieti pftiv. fhlen: Prt. Prs.,
NSg.M. pobdye BM 194 (Jungm.
138; Krok
210).
Sieg: pobyeda 146
pobeda.
(146 wenn das Bse berhand
Nach LF. 12, 270
nimmt.

LSg.
pobeh M Lauf, Flucht:
BM
1819;
pobiezie
1772,
pobyezye
269

__

pobehnti pftiv. hinlaufen; fliehen


zu etw.
eemu); nicht achten
eeho): pobyelinuty 1425
(auf
402 fugere);
Sg. Prs.
(= Gu.
Pl. pobyehnu 1519;
pobyehne 549;
Pl. Aor. pobyehu 1733 (bh).
pobiehati impftiv. verlassen, mei
den (jdn.
Sg. Prs.
koho):
282.
BM
pobieha
pobiti pftiv. schlagen, erschlagen
Pl. Prs. pobigete
(jdn.
koho):
Metrum fordern
und
1070
(Reim
Pl. poby
103);
pobiete s. LF.
1081 (pobi s. ib.);
Sg. Aor. poby
116, 1138 und 2149 (zemi pod se
er unterwarf sich das Land, vgl.
Gu. 3,371 qua subditione redacta);
Pl. pobychu 1984 (pobichu) s.
zbiti.
ky'm sich mit
pobiti se
jdm. schlagen: pobyty zie N 258.
3.

3.

3. 3.

96, 2291.
plowe
Sg. Prs. plowe 1310.
schiffen:
Pl. Prs. plowu 606;
Pl. Plus
byechu pluly 594 (bieehu

87,

3.

__

Sg. Prs.
schwimmen:

plti im ftiv. flieen:

bez. das, demgem

3.

glouh

_N206,

9.

3.

M Zaun: APl. ploty 2242.


M Pflug: GSg. pluha BM
3.

plot

622.

506,

(s. potom).

3.

plody

1.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

plewy
plneeky Adj. intens. zu plny ganz
voll: NSg. F. plneezka 135 (a;
vgl. KZs. 46, 184).
147;
plny Adj. voll, erfllt. piln
ADu.M. pilnaN317 (pln); NPLF.
eeho und
pylny B 206 (von etw.
eim;
scil.
Konstruktionsmischung;
bohu mit ngb)
Adv. plnye 825
= v plnye 1235 = pilnye N 70
vllig, vollstndig, voll".
pled M Frucht: GSg. plodu 291.
hervor
ploditi impftiv. erzeugen,
bringen (etw.
Sg. Prs.
oo):

N234,

tenen

pleva. Pl. Spreu: A.

3.

).

Haus

7.

plsti impftiv. flechten: Prt. Prs.,


NSg.M. pleta 2242, 2257 (2257 ge
hrt in das Kapitel Vom gefloch

3.

t: GSg. ple

kommenschaft, Geschlec
inene BM 68.

2.

_ Nach

8,

(pleei).
Nachkomme:
47 proles .

7,

pleczy

150); ADu.

placze

1841, 8.339,

1,

1740,_ 1800

plme N
176 (Gu.

GSg.

2,

Krok

Vyb.,

CCM.

8.

piece mit

nach dem hin eine Bewegung oder


Ttigkeit stattfindet: 321, 1362, 1405,
1698, 1752, 1760, BM 220 (s. stati
po eem, stonati po kom, dieti po
bez. das,
hinter dem
kom).
etwas ruht oder etwas geschieht: 343,
bez. die Zeit,
1463, 2228, N 66.
in deren Verlauf eine Handlung fllt,
bez. den
whrend, in: N 448.
Zeitpunkt, nach welchem etwas ein
tritt, nach: 94, 165 (druh lto po
dest das zwlfte Jahr), 1964 =

N Schulter:
7,

84

(l.

7,

3.

259).
plece

(Aor. nach Krok

11

3.

plazi ffye

106

Glossar.

(l.

3.

3.

3.

3.

3.

f.

3.

3.

2.

(l.

3.

1021.

pftiv. nehmen, bemeistern


edgety 665 (jti;
(etw.
ce):
Pl.
im Reim zu prieti
-jieti);
Prs. pedeymem 2360 (skedu Scha
den leiden).
pedkenie N, tallmeister, M arschall:
pedkonye 2455; ASg. 1125, 2455
podjieti

1.

pedywy iye

3.

podebrati pftiv. untergraben, unter


minieren (etw.
ce): pedebraty
Pl. Aor. pedebrachu 482,
469;
2055 = W 12.
podieti sb pftiv.
wohin geraten,
sich wenden
Sg. Aor. podye iye
908 (ped s).
podiviti sb pftiv. sich verwundern
Sg. Aor.
bemu):
(ber etw.

l.

1067.

3.

3.

3.

108

,S

pobruiyw

peddany Adj. untertan, untergehen


DPLM. peddanym BM 216.
poddati pftiv. unterwerfen, unterge
ben:
Pl.Prs.Pass.iu peddany1335
(dny im Reim auf stany 1334);
Sg. Kond. Pass. by byla peddana
306 (peddna);
Pl. Im
Pass.
byechu peddany 483 (be u ped
dni); poddati s sich unterwerfen,
sich ergeben (einer Sache
veb):
Sg. Aer.
peddaty zle N 240, 294;
Sg. Prf. ped
pedda iye M 75;
mit Vyb. peddals sb;
daliiye 977
= jsi);
Sg. Kond. Prs. by iye
Pl. by iye peddaly
peddal 475;
1970 (dali).
peddvati
impftiv.
unterwerfen
(jdn.
Sg. Prs. peddawa
Akk.):

(s. Geb.

III,

NSg.M.

(pobrsiv).
eczatek
pebtek M Anfang:
1464; ASg. 1945; G. oczat a 2388,
2391 = pochzatka N 430; L. pe
ezatcze 1943 (pebtce).
pobieti pftiv. anfangen, beginnen
(etw.
ce) : 3. Sg. Prs. poczne 191;
Aer. peehzle N 223, 309 (pebb);
pocze 168, 363, 684; 3. Pl. Aor.
peezeehu 635 (im Reim auf ehtieehu
l. -bchu), 1856 (pebechu): 3. Sg.
Plusquam f. byl poozal 2431.
Prt. Prf., NSg.M. poezen 1165, 1664.
pobieti sb empfangen werden.'
Prt. Prf., NSg.M. pechzeniie zle
N206 (vgl. Judas 126 peehzen zzie).
pebisti pftiv. zhlen : peczyity1839.
1. c. Akk.
pod Prp. unter.
den Gegenstand
unter
bezeichnend,
den eine Bewegung geschieht: 1210
= N 41, 2049 = W 6, 2404, 2445,
N 315, 457, BM 278; az pod bis
2. c. Instr. den
unter 546, 1337.
Gegenstand bez., unter dem etwas ruht
oder geschieht: 468, 1249 = N 92,
1262 = N 115, 1814, B 278, M 18;
Art und Weise anzeigend: 1980 =
N 252; das bez., dem etwas unter
geordnet ist: B 260.
pedati pftiv. geben
co,
(etw.

pedbiti pftiv. unterjochen (jdn.


Pl. Aer. pedbyehu 1173
Akk.):

3.

Prf.,

25.

3.

pebsti pftiv. anspernen


(ken
pobodl
Gen.): 3. Sg. Plusquampf.
bieiie B 71 (bedl 1silbig).
pebehatiti pftiv. bereichern: 3. Sg.
Fut. Pass. (bude) pebehaczen 1501
(acen).
pebrati
wegnehmen,
pftiv.
alles
rauben (etw.
ce): 3. Sg. Aor.
pebra 141.
pebrsiti pftiv. schrfen (mebb na
kehe das Schwert gegen jdn.):
3. Sg. Prf. pebruzzil BM 307; Prt.

podbat pftiv. sich kmmern (um


Pl. Aer. pedbachu
kom)
e

85.

_
_

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

edaty M 122,' 1. Sg. Prs.


behe):
pedam 04 (pedam).
p. kehe na
smrt jdn. dem Tode berliefern:
3. Sg. Aer. pedda 1982 l.
oda.
podati sebe sich hingeben : 2. Sg.
Prs. poddas 1947
podas; oder
pedds ?).
podvati impftiv. langen
(nach
etw.
Sg. Prs. pedawa
beho):

pedkeva.
kewn 1203

1,

pebitie N Schlacht: LSg. pebyty


1638 (pobiti).
Adj. erschlagen: GPLM.
pobytych 2048 = pebltyeh N 314.
pobledbti pftiv. bleich werden, er
bleichen: 3. Sg. Prs. pebledye 2418
(ie, vgl. N 484); Aor. N 390 ();
peble<dye> N 477; Prf. pobladyel yeit 2422 (Gu. 3, 472 palluit).
poblditi pftiv. irren, fehlen (in
v bem): 3. Sg. Aer. pebludy
etw.

172).

Hufeisen:

= N

34 ().

ISg. ped

Glossar.

2,

3.

23.

pohnnie

3.

3.

3.

3.

3.

3.

das

der An
1538 (i).

Jagen,

sturm: LSg. pohnany

131

pojiti pftiv.

-gymaly).

gehen, kommen, heran


kommen: pogity BM 275; pogyty
Du. Imper. poydue BM 15
1887;
(pojdv);
Sg. Aor. pogyde 1689,
3.

kollekt. N die Heiden:


pohanftwo 1226; pohanztwo N 59,
472; G. pohanftwa 1377, 2087 =
pohanstvo

225.

151.

NSg.N.
Adj. leicht
poehylny
pochllno N 301.
pojet pftiv. reiten (zu etw.
Sg. Aor. pogyede M94;
eemu):
Pl. Impf. pogedyechu 389 (po
jedieehu).
;
pojieti pftiv. nehmen (etw.
Pl. Aor. ogeohu
jdn.
koho):
144 (jechu im Reim auf vzechu lies
Pl. Prf. poger 1274
-johu);
(jeli);
Sg. Plusquampf. bye poyal
N 139 (be pojal);
Pl. Aor. Pass.
byechu pogyety 1268 (bechu po
sob koho jdn.
jti).
pojieti
mit sich nehmen: poglety W 61 =
bogyety 2167.
sob impftiv. mit sich
pojmati
nehmen: 3. Pl. Prf. pogygmaly
3.

3,

_ _

3.

702.

M Heide
pohan
(hufig den
Perser im Gegensatz zum Mazedo
nier bezeichnend): 1594, B 79; D.
48; I. pohanem B 74;
pohanu
NPl. pohany 1385, 1539 (ni); A.
pohany 1427, 1730; G. pohan 1070,
525
1609, 1997, 2417 (= Gu.
133, 152; D. pohanom
Persarum),
1065;
pohany 1549, 15.93.
pohaniti pftiv. beschimpfen (etw.
co): Prt. Prs._, NSg.M. pohanye
BM 133 (pohan).
pohansky
Adj. heidnisch:
po
hanfky 1015, 1428, 1731; F. po
hanfka 1215, 2169 = W 63; po
hanzka N 46, 481 (-); GSg.M.
pohanzkeho N 180; F. pohanl'ke
2198; DSg.M. pohanskemu B 122;
32, 159;
ISg.M. pohanzkym
N PLM. pohanfke 1282 = pohanzke

3.

Kond. Prf. by byl podtlaozyl

an
Sg.

3.

podtlaeiti pftiv. unterdrcken,


terwerfen (etw.
co):

473.

3.

91.

poehtieti pftiv. eine zeitlang wollen,


wollen, verlangen:
Sg. Prs.
poolloze 189.
poohvliti
pftiv. loben (etw.
Sg. Prs. poohwaly 61
eeho:
Vll);
Pl. pochwale 38, 44
(
Sg. Prs. Pass. geft
(pochvl);
pochwaleno 820 (jest
ochvleno).
poohylit pftiv. neigen
Sg. Prs.
po
pochili BM 233 (poohyli).
ohyliti se sich neigen (vor jdm.
Sg. Prf. poohllil zie
komu):

3.

eeho): podrzety
pomneti 1306);

podstpiti pftiv. in bojem koho p.


jdn. angreifen: potftupyty 2223.

3.

etw.

861.

pochpati se impftiv. sich


auf
ra fen, wtend angreifen (jdn.
na koho): Prt. Prf., NSg.M. po
ehapaw zie BM 166.
poehodne
Fackel:
<odny>
2410, N 465/8
DSg. Eochodnye

(l.

podrzyety

ein

-dritiz

pohynu

1.

(l.

siegen
1305

wenig halten
behalten, gewinnen,

pftiv.

zugrunde gehen,
pftiv.
Sg. Prs. pohyne 18;
Sg. pohynu BM 136;
Sg. Aor.

vergehen:

3.

_ koho); _
(in

I.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(jdn.

299.

246.

podrteti

BM

pohynti

3.

197

Vergleich zu,
(s. prvo).
757, N 468/9.
gegenber:
podobati se impftiv. gefallen, an
stehen
(= sdruss. podobtsja),
Sg. Prs.
passen zu ():
26 tuae
podoba ffye 983 (Gu.
aetati congrua).
divu geeignet,
podobny Adj. in p.
da man sich wundert, der Bewunde
wrdig: NSg.M. podoben
rung

BM

286,

1.

51,

1997,

pohoveti
pftiv. warten, sich ge
dulden: pohowyety 857;
Pl. Aor.
pohowyeohu 1402 (echu).
poh'iechu Adv. leider: pohrzye
chu 252, 1649.
Verderben, Unglc .
pohuba
GSg. pohuby N 261; Pl. pohub

3.

dle),

_
_N Im

(l.

1. neben,
podle Prp. c. Gen.
den Gegenstand bezeichnend, an dem
hin, neben dem sich etwas bewegt
oder befindet: podle 344, 580, 1251,
2. gem, nach:
1455, B 84.
Metri causa
podle 272, 754, 756

107

108

Glossar.

1709, 1846 (pojide);


534, 2180; pogidu
3. Sg. Prf. poffel

Pl. pogydu

3.

184
430

(jid);

(posel);

Prt. Prf., NSg.N. poffed BM 262


pojiti herkommen, ent
(posed).
springen: 2. Sg. Prf. poffel 1303
(mit Vyb., H-P.; s = jsi in kakehos).

pojmeti pftiv. eine Zeit lang haben


(etw.
co): 3. Sg. Aor. poymye
M 64 (pojm); Prf. poymyel 319;
Prt. Prf., NSg.M. poygmiew B 223
(pojmv).
pokzat pftiv. zeigen (etw._eo);
erweisen (jdm. Ehre
komu eest) :
3. Sg. Prs. pokaze 193 (kze); Aor.
pokaza 925, 2097 = W 34 (pokza
na se zeigte, erwies an sich),
2. Sg. Prf. pokazal s BM 212; po
kazal 1" M 104; 3. Sg. Kond. by
okzati se sich
kafala B 219.
3.
erscheinen:
Aor.
zeigen,
Sg.
=
1180
N
11 (zie); po
ffye
pokaza
kaza fye 2344; Prt. Prf., NSg.M.
pokazaw zie N 387.
pokaziti pftiv. verderben, verletzen
(jdn.
koho): 3. Sg. Aor. pokazy
1653 (ho d. i. Nikanor).
3. Sg.
Aor. Pass. pokazy fye 1929.
pokazovati se impftiv. sich zeigen:
Prt. Prs., NSg.M. pokazuge zie
N 366 (uje).
poklad M Schatz: ASg. 269; G.
1002 (Gu. 2, 42 gazas),
poklada
1278 = N 146 (Gu. 2, 133 pecunia,
Ulr. 6225 mit horde); I. pokladem
948; L. pokladye N 245 (s. plat);
M 55; LPl. pokladyeeh 412.
pokluditi pftiv. subern, in 0rd
nung bringen (etw.
co): Prt.
Prf., NSg.M.
poklyudyw 2145;

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Aor. poklydy 1168.


Sg.
pokluditi se sich beruhigen, sich
vershnen: 3. Sg. Aor. poklydy

3.

fye 928; p. se zle ein schlechtes Ende


nehmen: 3. Sg. Aor. poklydy fye
1983

= pokludy

zie

257.

pokoj M Ruhe, Frieden: GSg.


pokogye 873, 2006; pokogie N 326;
D. pokoyu 853; pokogy 970; L.
pokogy 332, 720.
pokojny Adj. ruhig, friedlich, fried
fertig: pokogen 366, 846, 951

ASg.M. pokoyny 50,


pokoyny 83 (i); A.

(8pokojen);
52; NPLM.

pokoyne 2243 ().

Abstam
pokolene N Geschlecht,
mung: GSg. pokolenye 238, 1254.
pokonati pftiv. beendigen (etw.
eeho): 3. Sg. Aor. pokona 2001 =
N 290.
pokonati sob sterben:
3. Sg. Prf. pokonola N 174 (lies

-konala).

pokora F Demut: ISg. pokoru


BM 37; L. pokorzie 1292 = po
BM 49
korzie N 161; pokorfie
(ko-e).

pokoiti

se pftiv. sich demtigen


jdm.
komu): Prt. Prs.,
(vor
NSg.M. pokorzye fye 1051.
pokorny Adj. demtig: ASg. F.
pokornu 1295 = N 164, 2139 =
W 54 (); G. pokorne BM 318.
Adv. pokorn: pokornye BM 16.
pokrmiti pftiv. fttern, nhren
(jdn.
Gen.): pokrmye 589 in
Vers l. mit Vyb., Jir.,
fehlerhaftem
dosti
sebe
Grim-Pel. pokrmivse
sebe
oder
pokrmieee
(znebe 590)
mit Prus., Prt. Prs. oder Prf.,
NPLM. vgl. LF. 9, 107f. (vgl.
ehtie febe
okrmiti 0tc. 8a).
sg
pokryvati
impftiv. sich vor jdm.
verstecken
(koho): 2. Sg. Imper.
pokryway fye 261 (aj).
pokpiti pftiv. sich loskaufen (von
etw.
eeho): 1. Du. Prs. pokupiuie
BM 43 (pokpive).
leiden
pokusiti
pftiv. erfahren,
1.
Pl.
Prs.
po
eeho):
(etw.
kuffim BM 238 (pokusm; vgl. Gu.
6, 468 extrema pati pro rege para
koho;
tos); erproben (jdn.
an jdm. etw.
kym eeho): 1. Sg.
Prs. pokuffy 847 (pokusi); 3. Sg.
Kond. Prs. by pokuzzil BM 308.
pokynti pftiv. nicken, zuwinken
(jdm.
komu): 3. Sg. Aor. po
kynu B 180.
Seite: ADa. oba
p61 M Hlfte,
poli N 82 von beiden Seiten (d. h.
auen und innen; Gu. 2, 115
utrimque, vgl. Ulr. 6158 vorne hinden
1,
und best.
poly s. Geb.

330).
pole

M Feld; Krieg:

III,

ole

291;

379, B 288; L. poi B 294,


N 340; poly 879, 1418, 2160, 2299;
polyu 2315 = <p>olu N 354
(1: koli s. LF. 11, 60j.); APl.
pole 695; L. polich B 290 (polich).

ASg.

109

Glossar.

1.

l.

LF.19,

NSg.M.).

__

I,

3.

):

3.

pelozit 88glolemPrt.Prs.,
pftiv. sich niederlegen
Pl. Aer.
(auf etw.
nab):
lozychu iye 587 (peloziehu s).
ein Lager aufschlagen (ver
pi'bd c. Akk. oder Instr.
Sg. Aer.
pelezl iye 112; polozy iye 455, 2102.
polzeny Adj. in peluzene N 116
GSg.F. am Besten mit Vyb.
1246

geflscht, unecht
(anders
91 und Krek
436f.: zu
r. peludit verzinnen
IPelykanor mnnl. Eigenn.: 1458
nicht bei Gu. und des Reimes wegen
hinzugefgt).
.pemdlti pftiv. mde werden, er
matten:
Sg. Aer. pemdle 1796
Geb.
(s.
270).
6,

19,

).

LF.

2,

3.

III,

3.

2,

3.

7.

3.

96, 2404

(i);

Aor.

= p<omle>ny N

455

3.

3.

(v

3.

3.

1791;
1606,
pomyeny
Sg. Plusquampf. bye pemyenll
2219; Prf. pomyenyl 1977 = po
mienyl N 249.
perniesti pftiv. verwirren:
Sg.
Prs. pomyete iye 1071
tem sb
vm
nie nepomte daran wird
Euch nichts hindern).
peminti pftiv. vergehen:
Sg.
Prs. pemyne 17;
Sg. Aer. po
2187;
Pl. pomynuchu
mynu
2190 (Subjekt sest dni wie 2187,
1995; Plural des Reimes wegen);
Sg. Plusquampf.
bye
1995 (s. minti); Pl. byec pemynulo
u pomy
nuly 559
behu minuli).
pemlvatl
impftiv. sich unterhal
ten, reden (mit Akk. des inneren
Pl. Prf. pemluuali
Objekts):
BM 181; p. na koho
behe jdm.
wegen einer Sache Bses nachsagen:
Prt. Prs., NPl.M. pomluwalucz
N 372 (pemlvajc).
pomluvenie N Unterredung: LSg.
pemluwenym N 255
pemluveni);
ASg. pomluwenye 477 (p. jmieti
ob Unterredung ber etw. haben).
pomluviti pftiv. sprechen, reden
kym):
Sg. Prs.
(mit jdm.
pemluwym M 97 (pomluvim; s. LF.
13, 47; Geb.
7); Prt. Prf.,

1.

3. 3.

polomyw 1443 (falsch ber


liefert; lies polomiu
Sg. Prs. vgl.
myzzliw B 326
Nach
mysli.

1718.

pemieniti pftiv. denken, trachten:


na
nab, gegen jdn.
(nach etw.
Sg. Prs. pomyeny 2322 =
kehe):

(l.

__
_

20,

III,

2,

86.

polemti pftiv. zerbrechen, besiegen


(jdn.
kehe); niederreissen
(jdn.
Pl. Prs. pelomye
kehe):
1327 (pelemie);
Sg. Aor. pelomy

ponlekati pftiv. ein wenig warten,


zaudern:
Pl. Aer. pomeikaehu
481; Prt. Prf., NSg.M. pomeikaw
2148; NPl.M. pemeikawiye

3.

5,
9

1,

= W

,Zhne

3.

400
608 (Gu.
GSg. pelneezy
borea); polnoczi B 251 (= Gu.
a . . Aquilenibus); D. pelnoczy 2213

III,

M 116 (s. Geb.


316).
pemeknie N Warten, Sumnis:
GSg. pemeikanye 1662 (beze vs'leho
einen Augenblick zu zgern)
p.
Prs. pomdly

3.

ab

Sg.

(l.

289).

politovati pftiv. bedauern (jdn.


Sg. Kond. Prs. by pe
kehe):
lltowal 1298.
plnoe
M itternacht; Norden:

pemdliti pftiv. mde machen,


schwchen (etw.
beho):

3.

3.

3,

III,

2,

Geb.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

3.

3.

).

9,

(l.

III,

1,

l.

(l.

peledne N Mittag: W 89 = po
2216
ledna
peledne); ASg.
peledne W 78 = peledne 2205;
<pe>ledne N 474 (:ve dne 475
also peledne;
zu peledne vgl.
Cestop. Mandev. 268; Geb.
sv. Matoue
ed.
330f.;
Evangel.
Helub S. 353).
peledni Adj. mittglich, sdlich,
NSg.N. peilednye 603
pelednie
108; pelednie mei'e
`mit Vyb., LF.
das Indische Meer
polepiti pftiv. bessern, gut machen
behe bim):
Sg.
(etw. durch etw.
Aer. pelepiy 1720 (si);
Sg. Fut.
Pass. bude polepiena 359.
polet impftiv. brennen, verbrennen
Sg. Prs. poly 2159,
(intrans.):
2298 = peli N 339 (ehem poli;
vgl. aksl. pelbti, nslov. polti lichter
loh brennen s. Jungmann
264;

NSg.M. pemluwyw M

121.

pomnieti
ftiv. sich erinnern, ge
denken
einer Sache
ce, nab):
1306, 1497; Prt. Prs.,
pemnyety
NSg.M. pomnye BM 138 (byl jem
pomnb); NPl.M. pomnyecze 1825;
Neutr. statt des ISg.M. pomnyeeze

Glossar.

110

BM

325 (vgl. Gebauer, Sitz-Ber. der


Wiener Ak., Bd. 89, S. 324).

pomoe F Hilfe, Beistand: po


mocz B 155; GSg. pomoczy 2270; po
mocz BM 296; bez pomoczy 1040
ohne fremde H ilfe.
hel/en, beistehen
pomoei pftiv.
komu); verhelfen (jdm.
(jdm.
komu eeho): pomoczy
zu etw.
1683, S 86; pomoczi B 2; 3. Sg. Prs.
pomozye. 750, 2336 (); 1. Pl.
pomose<my> N 373; 1. Sg. Kond.
Prs. hych pomohll M 1 (2silb.);
3. Sg. by pomohla M 35; by po
mohlo B 238 (zu diesem essimisti
schen Vers s. M. 189 , S. 467);
Prt. Prs., NSg.M. pomoha N 167.

pomocny Adj. helfend, hilfreic


(jdm.
komu): pomoozny B 258;
ISg.M. pomocznym 27.
se
pomodliti
pftiv. bitten
(um
etw.
eeho): 3. Sg. Prf. pomodlll
zie BM 119 (s. Krok 7, 162).
pomsta. F Buche: pomfta 2090 =
W 26; GSg. pomfty M 117.
pomysliti pftiv. denken, gedenken
(einer Sache
): 3. Sg. Aor.
pomyfly 459; 2. Pl. Imper. po
myl'l'lte 1325 (4silb. lies pomyslite
s. Geb.
2, 305).
pone Adv. etwa, vielleicht, mich
deucht: ponye 1124, 2142, N 108;
ponye B 269.
ponst pftiv. tragen: 3. Sg. Aor.
polezye 1789 l. ponese (s. LF. 12,
279: Bedeutung und Reim werden
so verbessert, s. aber Athenaeum 9,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

__

_
_

III,

132a).

poniiti pftiv. erniedrigen, demti


gen (etw.
): Pri. Prf., NSg.M.

ponyzyw

ponceti
etw.

664.

impftiv.

antreiben

k eemu): ponuozety

(zu

422

(im Reim auf ohtieti: jti).


ponuknti pftiv. antreiben, ein
Zeichen geben (jdm.
komu):
BM 54
Sg. Aor. ponuchzie

(ponuee; pree hier fortzufahren).


pop M Priester: N 52.
popadnt pftiv. herfallen, ergrei
fen (etw.
co): 3. Sg. Prs. po
padne 1119.
poplatiti pftiv. bezahlen,
vergelten
(jdm. etw.
komu eeho) : 3. Sg. Prf.

_
_

poplatyll M

110.

pftiv. flieen (von etw.


3.
Sg. Prf. poplul yeft 1835.
elm):
poprava F Gerichtsbarkeit, Gericht :
poprawa 315.
popraviti pftiv. verbessern, rchen
koho v eem): 3. Sg.
(jdn. in etw.
Prs. poprawy M 114 (s. Krok 7, 214;
v tom in dem, was mir angetan ist).
popet pftiv. gnnen, erlauben
komu eeho): po
(jdm. etw.
poplti

przyety S

90.

poprnti pftiv. rennen, anstrmen


ke komu): 3. Sg. Aor.
(auf jdn.
poprnu 1411 (Subjekt ist Alexander
s. LF. 19, 86).
(jdm.
poraditi pftiv. raten
Prs.
Kond.
poradyl
1.
Sg.
komu):
hich BM 83.
Pofe VSg. eines mnnl. Eigenn.:
Porz<e> S 27 (Pore Gu. 9, 294).
po'iediti pftiv. ordnen (jdn. zu
etw.
koho k eemu): Prt. Prs.,
NSg.M. porzyedye 1133.
poroba F Knechtschaft : LSg. poro
bye 149, 154, 163, 868.
porobiti pftiv. unterwerfen
(etw.
co): 3. Sg. Prf. porohyl 175;
3. Sg. Prs. Pass. porobena; 3. Pl.
Prf. Pass. porobeny Hu 1324 (po
robeni s).
porod M Abstammung, Geschlecht:
oroda 1303.
GSg.
_
porodlti pftiv. gebren (jdn.
koho): 3. Sg. Aor. porody 87.
porozeny Adj. geboren: ASg.F.
porozenu 72 ().
porbeny Adj. niedergeschlagen:
NSg.M. porubeny B 137.
porueiti pftiv. bertragen, auftra
-
gen, anvertrauen, befehlen (jdm.
Aor.
po
komu, etw.
co): 3. Sg.
ruczy 383, 522; 3. Sg. Prf. poruozyl
byl po
gyei't 2362; Plusquampf.
ruczyl 128; Prt. Prf. Pass., GSg.F.
poruczene 110 (scil. ieny aus 97:
klagend ber die Tugend der An
vertrauten, der, die er dem Pausonias
anvertraut hatte. Nach Vyb., Krok
6, 338 l. porusen: porusiti s. H-P.
porueiti se bohu sich
p. V).
Aor.
3. Sg.
Gott
anempfehlen:
poruoze 103
poruczy fye 930.
wohl 3. Sg. Prs. zu poreti impftiv.
jdm. etw. anvertrauen (komu ;
pore aus poreie vgl. swyedcze

111

Glossar.

(jdn.
pftiv. senden
jdm. etw.
komu
co):
Sg. Aor. poffla 97; pofla 439,
705;
Sg. Prf. poflal ffem 980;
2. Sg. poflals 1086;
Sg. poflal
2077;
Sg. Plusquampf. bye
] 1016;
Sg. Kond. Prs. by
1 638 (by aus 637 zu ergnzen).
posledn
Adj. letzter:
ASg.M.
pofledny
40; NSg.F. pozzlednye
BM 107; G. poflednye M 119 (ie);
I. pofledny 1697 (i); GPl.M. po
zzlednych BM 284 (ch).
poslz Adv. Komp. spter, zuletzt:
-poi'lez 1311 (= aksl. poslezde dss.).
poslohati impftiv. anhren (jdn.
Sg. Imper. pofluchay
koho):
202 (aj).
poslusenstvie N Gehorsam: ISg.
pozlufzenztwim N 100
poslusen
poslati

koho,

3.

1.

(s

2.

3.

3.

I,

3.

2,

1.

3.

pospeti pftiv. eilen


(hinter jdm.
her
Sg. Prf. pofpyel
po kom):
1405.

postti pftiv. ein wenig stehen, sich


aufhalten, stehen bleiben, dauern:
poftaty 596;
Sg. Aor. poi'ta 1342,
1642, 1895; pozta N 176, B 179
(post); Prt. Prs., NSg.M. poftogie
BM 55; poftogye 1484; Prt. Prf.,
NSg.M. poztaw N 388 (postv).
kommen:
Sg. Aor.
gelangen,
pofta 1121 (Krok
398).
postet
Menge, Haufe (sv oder
vlastnie p. die eigenen Leute):
GSg. poztaty BM 260; D. pozztaty
B 258;
BM 45, 70
poztatyu
(postati
postati).
postatny Adj. helfend: poztaten
BM 338 (p. byti komu jdm.
helfen
postava F Gestalt, Miene: ASg.
poftawu B 166;
poftawu 392V,
BM 35 (postav smutnho lice
mit trauriger Miene); poztanu
B 162
postav).
Sg.
postaviti pftiv. aufstellen:
Impf. Pass. poftawen byefye 146-5.
postaviti se sich stellen, sich
anstellen: Prt. Prs., N PLM . (statt
Du.) poftauiecze zie BM 16.
postele F Bett, Lager: GSg. po
ftele BM 14.
postiebeny Adj. versilbert: N Pl.
N. poftrzyebrzyena 1263 (a).
postpti pftiv. zurckweichen (za
Sg. Kond. Prs. bich poftupil
se):
6,

3.

3.

1641.

304f.).

1.

1.

Aor. poflaby

Sg.

_
_

III,

3.

i);

co):

3.

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

posedeti pftiv. ein wenig sitzen:


3. Sg. Prs. poffedy 1941.
posel M Bote. poffel 945, 1057,
2221; ASg. 942; G. pozzla N 272;
L.
1988; NPl. pofly 1013
G. poflow 451; D. poflom
(pos
1009,
1074, 2080; A. pofly 439,
1965, M 28; pozli N 235.
poselstvo N Botschaft: ASg. po
felftwo M 99; G. pofelftwa 449.
posielati
impftiv.
senden (jdm.
etw.
komu co):
Sg. Prs. po
i'yelagy 1038.
M Sprung: LSg. po
poskok
skocze 1513 (poskoce; byti na po
skoce bereit ).
poskyst se pftiv. sich darbieten,
sich werfen: pofkyfozi zie BM 152
(poskysei se).
poslabit pftiv. schwchen (etw.

I.

porufyw

NSg.M.

2446.

).

Prf.,

1932.

pofpaty

Sg.
pospieehati impftiv. eilen:
Prs. pofpyeeha 1364 (); Prt. Prs.,
NSg.M. pofpyeohagye 1184 = po
zpieohagie N 15 (pospiechaje).
Pl. mper.
pospiesiti pftiv. eilen:
im
1520
(pospesmy
pofpyefmyz
7silb. Vers; der Dichter gebrauchte
wohl pospesimy s. Geb.

(l.

co): Prt.

stvim esti nemale in Gehorsam und


groer Ehre).
Saft; bildlich Lebens
posoka
189
saft, N ahrung: ASg. pozzoku
Umac.
Si.
CCM.
1841,
2.9/30,vgl.
S. 340; Vybor
1247).
pospati pftiv. ein wenig schlafen:

1.

2406 aus svedeie).


Nach Vyb. l.
porucze (Part. Prs., NSg.M. zu
porueiti s. LF. 12, 270), nach H-P.
poree (3. Sg. Aor. zu poreeti);
nach Krok 6, 338 l. poruezi (3. Sg.
Aor. zu orueiti).
poruke
Macht: LSg. porucze
1019 (poruoe; s. Kott 7, 364 ==
oprave 1000).
N Verderbnis, Unter
porusenie
gang: porufenye 248.
porusiti pftiv. verletzen (etw.

18.

posditi pftiv. beurteilen

(etw.

Glossar.

3.

l.

3.

(l.

3.

petkany

1596.

potkati
(jdm.

pftiv.

treffen,

begegnen

1558,

1631,

1650,

Pl. Aor. potkachu

79 (a);

1614;

3.

3.

1547,

3.

kehe): potkaty 960;


Sg.Prs. potka 487; Aer. potka 917,

= N

Sg.

3.

Aer. potka zie B 73;


petkaita iye 1578 (tkasta);
Sg.

3.

Kond. Prs. by petkal 1187


18.
petkati sb Zusammentreffen (mit
kym); (bejem) eine
jdm.
Schlacht liefern: potkaty zle N126;

Du.

Pl.

7,

3.

3.

135;

ASg. 1726;

1682.
potom Adv. nachher, hernach, nach
mals, dann: 267, 318, 683, 905,
W 21.

petopa

GSg. pe
Sndflut:
(diluvium; 636 gibt
futurum,
das diluvium timentis
ued iuerat in tempore Nee der
losse wieder s. Pram. 44).

topy

646

634,

petratiti

ftiv. verlieren (etw.


Prs. petratyme 1328;
ce):
Sg. Aer. potraty M 121 (b die
petratiti sb sich ver
prache).
lieren, verschwinden:
Sg. Prs.

potraty

16.

Nahrung: 260; DSg.


<pet>rawle N 341.
Bedrfnis, Notwendig
potbba
keit: NSg. petrzyeba 586; A.
petrava

trzlebu 986.
p. jest beho etw. ist
= pe
2059
ntig:
potrzyeba
trzleba W 16.
petbbovati
verlangen
impftiv.
etw.
Sg. Prs.
(nach
beho):
s.
1393 (potbbuje,
petrzyebugye
Jungmann
375b).
petieti pftiv. abwischen (etw.
behe): Prt. Prs. otra BM 164.
aufreiben, vernieliten (etw.
eo):
Pl. Prs. petrzyem 1073 (peti-em);
Sg. Aor. petrzye
(petb s.

Geb.

III,

195).

potvrzbti
impftiv.
stampfen (etw.

Prf. petwrzal

1203

__

machen,
hart
Sg.
bebo):
3.

M Bach: 229,
NPl. petoczy

petek

3.

479;

to petaz snadny
sich
leicht
darber zu
vermag
er
. petazem N 253.
unterrichten;
petzati pftiv. befragen (jdn.
potazati sb
kehe): petazaty 901.
sich
bedenken
beraten,
sich
(mit
kym eb):
jdm. ber etw.
Sg.
Aer. petaza iye 416, 649 (Hs.
potaze), 963 (zur Stelle s. GCM. 70,
452); Prt. Prs., NSg.M. potyeze
iye 323 (tieze im Reim auf kniez
iye 2137
tiez); Pl. petyezyucze
= petlezueze ile W 52 (tiezce);
Prt. Prf., NPl.M. potazawiye iye
428 (tzavse).
petei pftiv. laufen
(zu etw.
Pl.
Prs.
1416
peteku
bemu):
Aer.
eteku
460,
1028,
(oder Aor.?).'
= W 46, 2049
2122 = W 37, 21
tek mit W
und N 315).
Pl.
potepati pftiv. erschlagen:
Aer. petepu 2132 = W 47.
N Begegnung: LSg.
petkne

3.

ASg. 106; ma

gtochzl
2.

Beraten, Beratung:

11,

LF.

vgl.

3.

annuit;

l.

548

BM

iy

Sg. Aer. potaknu

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

59

6, 3.

v bem):
249 (Gu.

3,

sagen, zunickend
seine Beistimmung geben zu etw.

ank ingenden Stelle).


petknti ce na sb pftiv. etw. sich
aneignen: Prt. Prs., NSg.M. po
tkna
340.
petknti sb strau
v bem):
cheln, anstoen (in etw.
Sg. Prs. petknu iye 27;
Sg. Aer.
petcze iye 1561 (potbe s).
potlabiti sb pftiv. zusammendrcken,
vernichten:
Sg. Prs. Pass. po
tlaczy iye 2417 (i).
potebiti pftiv. absenden (jdn.
Sg. Aor. petoczy 1965 =
kehe):
Pl. potoezychu
N235;

2,

III,

petaknti pftiv. ja

2,

(l.

710
(intrans.): 3. Sg. Aor.
u 545
(petbze); 3. Pl. peta potyeze
poth: bhu 544 s. LF. 19, 80;
Arch. 10, 587; Geb.
255).

1406

3.

zie
101; petkaellu iye
(im Vers ist Reim und Metrum
gestrt, s. Arch. 10, 590; Krek
liest petah zu pothnti vgl. pitah
Eze Baw. 74 an einer an die Alex.

potkachu

1.

36

1.

1. Sg.

Pl. pefudye

3.

3.

Prs. poiuzy

24 (peszi);
(pesdie; als
Objekt ergnze skldne).
poskoditi pftiv. Schaden zufgen
(jdm.
kemu): 3. Sg. Aer. po
iicody B 82 (scil. krliu); 3. Sg.
Kond. Prs. by poiicedyl BM 214.
pet M Schwei: GSg. potu BM
164; L. petye 1699.
pethnti
pftiv. ziehen, fahren

ce):

3. 1.

112

= potwlrzal

113

Glossar.

(3silb.;

34

360).
potykovat

se

3.

s.

Geb.

im ftiv.

Pl.

kmgfen:
173 (li s).
zie

III,

2,

streiten,

rf. pothykowali

F Fehler: powada 478


(so nach Hanka, Jungm. 3, 385;
nach Prus. Streit, Gegensatz ).
povedeti pftiv. sagen, berichten
(etw.
): powyedyety 394, 858,
1018; powledlety N 425; 1. Sg. Prs.
powyedye 285, 499, 1345; 1. Pl.
2. Pl.
powiemy B 275 (/);
powlete N 426; 3. Pl. powledle
N 417; Aor. powyedye 907, 1074,
1987 = powledye N 272; 3. Sg.
Kond. Prs. by powiediel B 324;
3. Sg. Plusquam f. byl pouiedyel
BM 162; Prt.

rs., NSg.M.
wyeda 147; 3. Sg. Prf. Pass.
yl
powledyen BM 72.
3. Sg.
povesiti pftiv. aufhngen:
Aor. bye powyeffena 1247, danach
verbessere N 90 bye powlffena (so
schon Vyb.; vgl. Gu. 2, 119 pendens
und LF. 12, 283f.).
povada.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

povestF Nachricht: powyeft 939.


(jdn.
pftiv.
fhren
Akk.): 3. Pl. Aor. powedu 1896 =

povsti

177.

povzti pftiv. dss. (jdn.


Akk.):
3. Pl. Aor. powezu B 192.
povlci pftiv. schleppen (etw.
3. Pl. Aor. powleku 2048 =
eo);-5
W

_
_
_
BM
_

povideti pftiv.
sehen
(etw.
eeho): 2. Sg. Imper. powyz 1094
(poviz).
povoliti pftiv. erlauben (jdm.
komu): 1. Sg. Prf. owolyl zem
315 (zur Stelle s.
F. 26, 241).
povrci pftiv. wegwerfen (etw.
): 3. Pl. Aor. powrhu 1837 ().
NSg.F.
povyseny Adj. erhht:
powyi'fena 358 ().
povysiti pftiv. erhhen, erheben".
3. Sg. Prs. Pass. yeft powyffen
214 s. povesiti.
povzdalovati
impftiv.
aufhalten
(etw.
eeho): Prt. Prs., NSg.M.
powzdalugie BM 264 (povzdaluj;
vgl. Gu. 7, 3 retardabit).
povzthnti
ftiv. an sich ziehen,
(oi- GSg.): Prt. Prs.,

emporreissem
N g.M. powftahnal474(povsthna).

Traut

m a n n, Alexandreis.

pozbyvati
impftiv. verlieren; sich
einer Sache erwehren (einer S ache
eeho): 3. Sg. Prs. pozbywa BM 254.
pozde Adv. spt: pozdye BM 142.
pozlaoeny Adj. vergoldet: NPLN.
pozlaezena 1264 (a; Gu. 2, 121 au
rum ouspis habet; Ulr. 6188 ver
gult ir sper).
pozlata. F Vergoldung: GSg. po
zlathy N 116 ( = p. pozlota, s.
pbzlata, nslov. pozlta dss.
Ohne
unechte Vergoldung, mit echtem Gold
verziert, von den Decken gesagt.
Anders Krok 7, 264f.).
poznati
erkennen (etw.
rnehmen (jdn.
koho),
co), wa plftiv.
spren: poznaty 15, 1378, 1477
(558 fordert das Metrum poznatl
mit Jir.4); 3. Sg. Prs. pofna 235
(zn); 2. Pl. poznate 1514; 3. Sg.
Aor. pozna 1376, 2163 = W 57;
2439;
3.
Pl. poznaohu
1615,
3. Sg. Kond. Prs. by poznal 1155.
pozvati pftiv. laden: 2. Pl. Prf.
Pass. fte pozwany 1486 (ste po
zvni).
poiti pftiv. genieen, einen Nutzen
haben
(von etw.
eeho): 3. Sg.

Aor. pofl BM 176 (pol'zi s. LF.


99); Prt. Prf., NSg.M. poflw B

19,
266

(byl
A j. alt: NSg.M. pozyty
poityjestdp.)
1466; N. pozyte 329 (Gegensatz
mlad 345).
praene Adv. mhsam, mit M:
praoznye 1948.
Praha. F Prag: LSg. Prazie B 241

in Prag (MVG. IV, 638).

M Staub:

prach

prach 1728; ASg.


L. prachu

1537; G.
B 134.

praohu

prak

Schleuder:

1383;

578, 1524; 1 Pl. praeky


ky s. Geb.
446).

pravda

BM

341;

BM

102.

I,

GSg.

praka

320 (pra

Wahrheit: GSg. prawdy

A. prawdu N

424,

275.

to jest pravda das ist wahr:


NSg. prawda 2110.
prve Adv. recht, richtig, vllig,
gnzlich, wirklich, in der Tat; grad:
prawye 184, 893, 999, 1214; prauie
pravenie N Erzhlung: ASg. pra
wenye 672; prauenle 828.
pravti impftiv. sagen, erzhlen

346.

_ LSg.

zdno)

prebehnti pftiv. durchlaufen: Inf.


N 452 (vgl. pi
prz1e<bieh>nuty
ehnti s. LF. 19, 90).
pfebierati
durchklauben,
impftiv.
hin und her erwgen (etw.
co):
Prt. Prs., NSg.M. prfiebierage

BM

291.

pebrat se pftiv. bersetzen (ber


einen Flu
p'es reku): 3. Pl. Aor.
przyebraehu fye 1357 (pebraehu
Gu. 2, 379 ilumine transmisso).
ber
berdauern,
pebyti pftiv.
leben (s eim
etw.): 2. Sg. Prs.
przyebudes
fye 1873 (vgl. Svato
vttsky' Ruk. 89a, 1, wo mit Jungmann
3, 456 s svetem zu lesen ist).
pebyvati impftiv. eine Zeit hin
durch sein, bleiben, whren; wohnen,

(l.

3.

pftiv.

lesen

461).

pfedek M Vorfahre:
ezy 1488 (piedoi).

N Pl.

przyed

predek M Vorderteil: LSg. przyed


ku 1239 = prziedku N 74 (na p.
vorn); A. przyedek 1732
p.
nach vorn).
pedjeti pftiv. reitend, fahrend zu
vorkommen:
Prt. Prs., NSg.M.
przyedgeda 1187 (p'edjeda; Gu.
95 praevertere
s. LF. 12, 407;

2,

334,

durchzhlen, durch
Sg. Prs.
(etw.
co):
przeczte 1113 (peete); Prt. Prs.,
NSg.M. vprzyeczta 991; przyeezfta
1015 (peeta).
c. Akk. den
pred Prp. vor.
Gegenstand bezeichnend, vor den eine
Bewegung geschieht:
przyed 1014,
1899, 2102, M 36; przied N 187;
BM 207;
184;
prfied
prfied
rede s. on).
prfieden BM 15, 152
in, fort, vor
pi'ed se vor sich
wrts (zum Adv. erstarrt): prfied
zie B 20; przyedfye 2147, 2150,
2219, 2302; przyedce 710 (piece).
mit Instr. den Gegenstand bez.,
vor dem etw. ruht, eine Bewegung
stattfindet (auch bei poloeiti se und
skryty): przyed 260, 455, 795,
112, 264,
922, 1369, 1900; przied
N 14; prfied B 43, 256, BM 34, 36;
prfied
przyede 1338; prziede
N 104; bez. den Gegenstand, mit dem
ein anderer verglichen wird: przied
29, 31; prziede 30; die Zeit, vor der
etwas geschehen ist: prziede N 203.
piedeiti
vorgehen; sich
impftiv.
auszeichnen
Sg. Kond. by
aus de
prfieehzil B 299 (chz =
s. Geb.
407.
Nicht p'ieeil mit
Krok
157, da das Verbum reflexiv
ist in der Bedeutung Widerstand
44 qui
leisten.
Es gibt Gu.
gessit fortia fusi wieder; s. Jungmann
pfeesti

(v

BM

Prf., NSg.M.
= przeozekaw

220,

1178.

1.

_ ISg.

przieehzakaw

pftiv. abwarten

Prt.

6,

231.

mit :

co):

6,

= N

zprawem
po
svm
rvu 71 (s. Arch. 9, 627;
Geb. IFI, 1, 137) wie es sich fr
ihn gebhrte.
GS . podl svho
atur gem,
prva 373 ihrer
vgl. N 467; podl prva krlevskho
1012 wie es sich fr einen Knig
schickt;
podl vojenskho
prva
1401 wie es im Kriege Brauch ist;
podl vaeie esti prva B 1 wie es
eurer Ehre ziemt.
pravy Adj. recht, echt, wahr; rechts:
prawy 237 (sve viery echt in seiner
Treue, vgl. MVG. IV, 467, 13);
GSg.F. rawe 931, 1455, M 19, 122.
przdn
Adj. leer; mig: 2249;
NPLF. prazdny 2251; GPl.M. pra
fnych B 146 (prznyeh).
Adv.
naprafdno 254 vergebens (na pr

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

226, 1934

prvem

= N

(etw.

3.

s. prye.
peeakati, eekati
pree

BM 101 (pravie); 1. Sg. Prf. prawyl


fem 551; 3. Sg. prawyl yeft 2373;
Prt. Prs., NSg.M. prawye 7, 564,
1087, 1348, 2222 (prave).
prawy
829 in 6silbigem Vers kann nicht
richtig sein (s.LF. 14,241); lies mit
Krok 6, 395.- jakoz-ti sem naped
pravil (: se stavil 830, 1. Sg. Prf.).
N Recht, Gesetz; Gericht,
prvo
Proze. ASg. prawo BM 239, 320;
prauo BM 310; G. prawa 251,
BM 312; praua 754; L. prauie BM
319; prawie N 242; A Pl. prawa 1933

leben, sich befinden: 3. Sg. Prs.


przyebywa 1959/60, 2193; Prt. Prf.,
NSg.M. prfibiwaw B 282
prfie-).

Prs.

prauie

6;

1. Sg.

co):

Pl. Prs.

I,

3.

7,

_ komu

2.

(jdm. etw.

prawy 1471;

Glossar.

3,

114

Prusik, Pram.

35).

Glossar.

190/1

vgl. Ezop

ist

nicht

Baw. 49).

durch

3.

pbjiti pftiv. vergehen:


Sg. Aor.
przleg<1de> N 385 (p'jide).
pbklati pftiv. spalten (etw. _co):
3. Sg. Aer. przyekla 1562, 1598.
pbkrute Adv. sehr heftig: prile

crute B 330.
pbky in na przleky Adv. gua 689
n. kreuz und quer).
(dli
pblstit pftiv. berlisten (jdn.

pblstviy

kehe): priielztyty

30.

Adj. sehr listig. ISg.N.

przyelitywym

1980.

N berlistung: LSg.
przlelizeny B 36 (ni).
pfblty Adj. sehr wild: GSg.F.
prilelute B 195.
substantiv. Adj., Adv.
pbmneho
sehr viel, sehr oft: przyemneho
pblbenie

1090,

1499.

3.

3.

2.

3.

sehr gern:

przyerad

pbs Prp. c. Akk. ber: pryei


1581
1357,
1788; przyez
(pi'z
vazy).
pi'bslybt pftiv. bis zu Ende hren

ce):
by prilezzlliial
(etw.

Sg. Kond.
82.

Prs.

BM

N Aufhren: GSg.
pfbstnie
przleztanye N 318 (bez p. unauf
hrlich).
pbstat pftiv. aufhren, ablassen,
inne halten (mit etw.
behe):
przyeitaty 2306;
Sg. Aer. przyeita
507, 1144, 2428, 2432; Prt. Prs.,
NPl.M. przleztanucze N 324
i'b
Prf., NSg.M. przle taw
stance);

I.

7,

H-P.

sichtig;

ze

pbrd.Adj.

73.

pbstti pftiv. eineZeitlang bleiben:


Sg. Aer. przleita N 283 (pst).
pbtiti impftiv. drohen:
Sg.
3.

ASg.
Prahlerei
N 111;
prilechwalu
191 (Instr. nach Krok
155
um zu prahlen; Akk. nach Vyb.,

pfbohvala
przleehwalu

pfbpustiti pftiv. durchlassen, durch


hauen (meb):
Sg. Aor. przye
puity 1665; p. ce na kehe etw. ber
einen kommen lassen:
Sg. Prf.
BM
298
priiepuztyl
ys
seys =
(in
'

2.

268.

(pluli).
Fgung, Verhngnis:
VSg. przyepuito 1889.

1809

pfbpusta.

3.

BM

Prs. przyety

= przlety

2023

305

287 minatur).
(pti = Gu.
Adj. sehr hart, fest:
pbtvrdy
GSg.M. przyetwrdeho
2037; N.
3,

priiehrub

priletwirdeho

174.

Prf., NSg.M.

pbvada F Hindernis: priiewada


BM 288; GSg. priiewady B 35.
pfbvziti sb ftiv. sich entschlieen
zu, wagen .
beho): Prt. Prf.,
NSg.M. przyewazyw iye 2310 =

przyemnozyw 2236.
pftiv. berwltigen, ber
pI'bmoei
winden (etw.
, jdn.
kehe):
M 72;
Pl. Aer.
przyemoczy
przyemohn 484 ().

pfbvznyA dj. sehr verwegen, tapfer:


2287;
przye
przyewazny
GSg.M.
waznyehe 1721 (vzn
e).
ent
schlossen: przyewazen
81 (sm

sehr

810; L. priiemneieney B 217 (j).


pl'bmneziti pftiv. sehr vermehren
(etw.

ce):

Prt.

przewas1w<zle>

349.

Adj. sehr vermehrt,


gro: ASg.F.
zyemnozenu

pbmnezeny

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2,

().
pbnsti pftiv. hinbertragen (jdn.
ber den Flu
kehe pi'bs ku):
Sg. Aer. przyeneiye 1788 (nese).
pbnevbrny Adj. sehr treulos: GSg.
F. priienewierne BM 273.
pbplti pftiv. herberschwimmen:
Pl. Kond. Prs. by przyepluly

7,
1

(l.

pbdrahy Adj. sehr teuer: NSg.F.


przledraha 81 (a); GSg.N. przye
drahehe 621, 896; L. przyedrahem
1237 = przledrahem N 72; ISg.M.
przledrahim N 113.
M der Verfahre (substan
tiv. Kompar. : przyediy 1300
nach LF.
84 p'bdch GPl.;
Krek
liestp'dsie GS .F. und fat
sv sleehtu 1301 als
orrelat dazu
Zur Form s. Ote. 95b, Kott
auf.
940).
prbhruby Adj. sehr gro: GSg.F.

sehr
128

vornehmst .' GSg. M. przyednyehe


1696 (pi'dniehe); GPl. priiednych
B 182.

Adj. sehr mchtig,


gro: NSg.F. priiemeezna
pbmocny

3.

pbdlhy Adj. sehr lang.' ASg.F.


priledluhu B 302.
pbdni Adj. verder, vorn befindlich;

115

8.

116

Glossar.

Schrecken:

przyezeft

S 44 (Safaik, Sebr. Sp. 3, 340;


Krok 7, 215; Gu. 9, 337 terror).
prchnti

pftiv.

-fallen:

3.

-u).

pfi Prp.
licher

c.

auseinanderstieben,
prehu 1167

Pl. Aor.

Lok. bei, an, in rum

und

bertragener Bedeutung:
przy 528, 576, 1076, 1291, 2411;
przl N 160; przi N 99, 102, 241,
279; prfi B 337; prfl BM 96, 319;
zur Zeitbezeichnung: przy M 57.

pibehnti pftiv. herbeilaufen, ge


laufen kommen (zu etw. k eemu):
3. Sg. Prs. przybyehne 491; 3. Sg.
Aor. przyhyezye 2105 (be); Pl.
przybyehu 1797 (heh); przybyeh
na 2402 l. phhne mit LF. 19,
90 (s.
ehhnti).
pibstl se pftiv. heranreiten (zu
dm.
ke komu): Prt. Prs. przy
oda fye 731, 1684.
pibrati se pftiv. sich hermachen
za kym): 3. Sg. Prf.
(hinter jdm.
przybral ffye 2221.
pibyti pftiv. zunehmen, nur un
persnlich (mit dem Dativ dessen,
was zunimmt, und dem Gen. dessen,
woran es zunimmt): 3. Sg. Prs.
przybude 1420, 2211, 2214 = W 87
(jij, d. i. horkosti 2211, vgl. Ulr.
9854/5 dar nch viures hitze er
an sich nimet; Cartius Rufus IV,
31 media nocte favida exaestuat);
3. Sg. Prf. przlbylo 656.
= dem Vor.:
pl'ibyvati
impftiv.

_ _
I,

90.

II,

LF. 17, 284).


peidati pftiv. zugeben, hinzufgen,
reichen (etw.
, ): przy
Pl.
daty 1355; przldaty N 168;
Aor. przydachu 1356; Prt. Prs.

przydada

480,

86

(= kto by

p'idal der ihn mit einem Worte


Zur Syntax s. Koi'inek
erfreute".
S. 12) . p'idati se sich vornehmen
Sg. Aor. przyda fye 1738 (jmu
moei seine Kraft).
pl'dvat impftiv. hinzufgen, ver
mehren (etw.
eeho); reichen
Sg. Prs. przydawa
(etw.
co):

Gelegenheit: ng. prfl'chzinu BM


(Gu. 6, 535 idonea tempore).
Adj.
pl'inny
gerstet,
mchtig,
mit mchtigem Gefolge: Kompar.,
947 (pri
NSg.M. przyczynnyegy
innji == Gu. 2, 5 munitior armis,
551; Vyb. I, 1251;
vgl. Jungm.
Krok 6, 434; LF. 19, 98).
Adv.
plieinn'e: prfichzinnye BM 170.
rflfzinye N 124 ist schwierig. Am
esten lies p-ieinn = BM 170;
nach Krok 6, 434 Dativ des Zweckes
von p'ieina = pomoo zur Hilfe;
Vondra'k
vgl. MVG. IV, 611
364 und Kott
1011f.; nach Geb.,
Sl.
175
pi eine (LSg.: ein s. d.)
in voller Ordnung (indessen lautet
der LSg. von ein einu, v eine erst
Kath-Leg. und beidemal im Reim s.
173

1400,

1711.

an
_ eeho):pftiv. Sg.sichPrs.halten
przydrzy

pidreti
(etw.

se

fye 2320
piebytek

= przldrzy fle W

94.

Wohnung, Wohnungs
sttte, Aufenthalt: przyehytek 1938
(tvj das Wohnen auf dir).
pieeiti se impftiv. sich widersetzen,
Widerstand leisten (jdm.
komu)
Sg. Prs.
przyeezyty
fye 408;
przyeozy 1319; przyczy fye 415

zie

Grund: ASg.
przyczynu 771;

3.

414;

f.,

prfewraty

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Aor.

Ursache,

2,

pfeest

przlchznu

3.

1781.

um
umkehren,
pl'evrtiti
pftiv.
koho); verkehren
werfen (jdn.
(etw.
): 3. Sg. Aor. przyewraty
1603; 1. Sg. Prf. plfiewratyl BM
313 (scil. zem 310); 3. Sg. Aor.
Pass. by przlewraozen S 14.
p'vrtiti s umstrzen: 3. Sg.

s. prye.

pieina

impftiv.
verkehren
(etw.
): 2. Sg. Imper. przle
wraozuy 251 (prvo, vgl. BM 313).
M Verkehrung, Um
pevratek
sturz, Verderben: GSg. przyewratka
= przlewratka N 431; D.
2389

przyewratku

plie

3.

gro: ISg.F.

Prs. rzyh yw a 2215 = p rz1


W 88.

l.

ehr
184.

1,

przlewellku
pfevraeovati

3. S
blwag

(pria).

pekopa

koppl

oder zum Sterben

3.

i tam zum Leben


Konek 18).
Adj. ,
s.

Graben:

14.

NPl.

przye

pfielis Adv. zu, zu sehr, allzu:


przyells 755, 2234; przlellff N 110.
piesti impftiv. spinnen: Prt. Prs.,

Glossar.

(dobr).

3.

3.

III,

Pl.
187);
(pimem s. Geb.
Sg. Aor.
przigmu N 239 (pijm);
przygye 1921 = przigie N 216
Pl. przi
(pij); przige 301 ();
gieehu 708; przygeehu 2008 (jeohu);
3.

Pl. Prf. przygyely M

Sg. Kond.

53 (jeli);
Prs. by przygal 539;
218 (Konditionalsatz

by prfiyala
abhngig von neetem B212);
aby przigely 442, 1968 (jeli);

przigyely

2078

(jeli);

NSg.M. przygma
Prt. Prf. prfigem

1917

Pl.

by
Prt. Prs.,
(prijma);

53; NPLM.
pijieti
przygemfye 435 (~jeme).
se sich zu eigen machen, beginnen
(etw.
eeho): przygety ffye 866
(p'ijti se; im Reim auf zdieti 865).
pjti pftiv. kommen; bekommen, ge
langen; zu Teil werden: przygyty
1031; prfity B 252 (pti s. Geb.
135);
Sg. Prs. prfidu BM 141
i'idu);
Sg. przide N 461; prfide
M 251 (pride jemu
tomu es
Pl.
wird mit ihm dazu kommen);

II

(be p'ihotovn).
pl'ihroza F Drohung:
hrozu B 323.

3.

3.

pfihoniti impftiv. heranjagen:


Pl. Prs. przyhonye
(honie).
pfihotovati pftiv. zubereiten, rs
ten (zu etw.
Sg.
eemu):
Aor. Pass. bye prfihotowan B 110
ASg. prfi

3.

1685

2,

(l.

je .
pijiest
pftiv. sich satt fressen".
przygyeiti fye 1417 (H-P. p. V).
pfijieti pftiv. annehmen, empfangen,
erhalten, in die Hand nehmen (etw.
, jdn.
koho): przygety 572
Pl. Prs. przymem
(jti);

3.

impftiv. sich streiten (um


oe): 1. Pl. Prs. przyem
ffye 747 (p'em); 3. Pl.Impf. prziechu
fye 742 (pi-eehu).
p'ieval M Guregen, Platzregen:
prfiewal B 247 (im bildlichen Sinn=
Gu. 6, 1 lues); ASg. przyewal 638;
G. przyewala 1534.
pfiezn F Gunst, H ald, Wohlwollen :
prziezen 58; ASg. przezen 48 ( beide
mal 1silb.); G. przyezny 931, M
123 (piezni).
pfihzeti se impftiv. sich ereignen.
3. Sg. Prs. przyhazye
fye 1993
(hzie).
pfihnati pftiv. heranjagen, heran
eilen (intrans.) : 3. Sg. Aor. przyhna
2329 = przihna W 103, N 368.
Kond. Prs. aby przyohnal 1114
pi'ihnal; pi'ihnati koho jdn. herzu
treiben = Gu.
60 ut reddat).
pfhoda F Ere' nis, Begebenheit,
Abenteuer: przy oda 1546; GPl.
prfihod B 331;
przyhodamy 2427
= <priho>dami N 489.
Ge
fahr, Kampf. przyhoda 1304 (vgl.
LF. 19, 84f.
Unglcksfall, Un
glck: przi oda 95 (zl); ASg.
przyhodu 2094 = W 30 (protivn);
und das Gegenteil Glck: przyhoda
etw.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

se

3.

pfieti

1116 (p'id);
Sg. Aor.
przigide 86 (pi'ijide 86 ist vielleicht
zu lesen); przygyde 1649 (M. c.
pi'de
.
p'ide); przyde 1279 (pide s.
Geb. ib.
przyde 939 lesen H, Vyb.;
Prus. pi-ijide s. aber kdy).
Prt.
Prs.
prfida BM 339
(pi'ida);

przydu

3.

).

3.

(pj);

2,

217

BM

prfeyu

Pl.

3.

prziegy 42 (p'j); 2. Pl. Imper.


przyeyte 1502; prfyeyte B 9; prfieyte
B 21 (pjte); 1. Sg. Kond. Prs.
bych prza] M 103 (prl); Prt. Prs.,
NPLM. prfieyucze BM 303 (p'e

se

pieti impftiv. gewogen sein, gnnen,


wnschen (jdm. etw.
komu eeho) :
przyety 666, 2267; 3. Sg. Prs.
przyegye 2285; prziege N 405 (pi'eje);

1.

prfatel

3. 1.

M Freund: GPl.

);

80.

pfichzeti impftiv. herankommen:


Sg. Prs. przychazye 1994 (ehzie).
p'iehoditi impftiv. kommen: 3. Sg.
Prs. prziehody 623.
pl'iehopiti se pftiv. ergreifen, sich
heranmachen an, annehmen (etw.
fie
Sg. Prs. przyohopy
eelio):
M 15; Prt. Prs., NPLM. prficho
pieeze zie B 235.
p'ichylti se
sich hinneigen
pftiv.
komu): Prt. Prs.
(zu jdm.
przyohyle fye 1916 = prziehile zie
N 211 (chyle).
pfijeti pftiv. fahrend, reitend an
kommen:
rzygyety 2192, M 77;
Prs.
16 (jeti); Prt.
przygety
pvi'zigieda N 18 (prijeda vgl. prd

3. 3.

gieta

(padce).

448

Drohung: ASg. przyetu

2,

BM

przaducze

NPl.

117

118

Glossar.

lich ist).

piprnt

pftiv. herbeirennen
k bemu): 3. Sg. Prs.
(zu
przyprne iye 1422.
pl'ipuditi pftiv. antreiben, zwingen
(jdn.
Akk.): 3. Sg. Aor. przy
etw.

pudy

Sb

2004.

Bluts
pirozenie N Naturwesen;
verwandten: przyrozenye 1253 =
N 95; L. przlrozenyu N 204 (re
zeni).
pi'irezeny Adj. angeboren: NPLM .
prilrezeney BM 85 l. -rozeny (pi'i
rezeni); sluzb p. welche durch ihre

(l.

3.

(pi'ispbchu).
pftiv. landen:

przyitaty

pic'ibstatl

pfistpiti

ftiv. hinzutreten, heran


sic nhern (einer Sache
ke kemu):
bemu, jdm.
Sg.
Prs. przyitupy 2408,'
Sg. Aer.
prilitupi BM 179; przlitupy 160;
3.

3.

nahen,

Prt. Prs., NSg.M. przyitupye

1589,

2381.

pfithati impftiv. heranziehen, an


rcken:
Sg. Prs. przytaha 1192
= przltaha N 23.

III,

2,

3.
pl'ithnti pftiv. heranrcken:
Sg. Prf. przytyehl 944 (tiehl, 2silb.,
statt -thl Reimes wegen s. LF. 11,
271f., Arch. 10, 583, Geb.
Pl. przltahly 1385 (pi'i
255);
-tiehli Reimes wegen).
thli,
Sg.
p'ite pftiv. herbeilaujen:
Aor. przytecze 945, 1347,
(im
9silb. Vers liest Korinek 16 pitbe =
ist
s.
Vielleicht
vytci.
pitebe
tebe zu lesen).
pteti sb pftiv. sich herandrngen
Sg. Aer.
bemu):
(zu etw.
priltriie zie BM 78 (t).
zu
herbeifhren,
pl'ivsti pftiv.
Aer.
przl
fhren, bringen:
Sg.
wede N 260;
Pl. przlwedu N 187
(ved); Prt. Prs. prilweda BM 134.
pro Prp. c. Akk. bez. das, weswegen,
wodurch, um wessent willen, wofr
etwas geschieht: 178, 251, 536, 628,

1 3.

1636

sb; der Partizipial


konzessivem
Nebensatz
gleic(pi'ipev
er
sich
hatte
. . .
erschreckt
wiewohl
Anders Keinek 13, bei dessen
Erklrung aber vsak unverstnd
satz

662, 722, 809, 884, 1241 =


7119, B 15, 165, 309, BM

8,

iye M 94

NPl.M. przl

3.

Prt. Prs.,

zluhuyueze N 98 (biechu pisluhu


jee).
pispbti pftiv. eilen (zu jdm.
ke kemu):
Pl. Aer. przyipyeehu

3.

(= timer

_ kemu):

128.

uhovat impftiv. dienen (jdm.


pI'isprilzlowie

248

BM

A.

3.

p. adligst = Gu. 2, 122 praeclares).


pfisieei pftiv. schwren (bei etw.
zab): 2. Sg. Kond. Prs. by prziiahal
380
mit Vyb. prishl 3silb.);
Sg. by przyiahl 391 (2silb.).
N Nachrede, schlechter
pfislovie
Ruf.' GSg. przliilowye 37, 822;

3.

NSg. prilprileta

Gu. 6, 1); D. priipriietye B 234;


. przyprzyetu S39 (sv durch den
Schrecken, den er verbreitete).
p'ipieti sb pftiv. stutzen, stecken,
stehen bleiben: 3. Sg. Plusquampf.
prilprilele zie bye BM 263 (pi'ip'elo
s = haerebat Gu. 7, 7 s. Krek
7, 212); Prt.Prf., NSg.M. przyprzew

GPLM.: przyrozenyeyilch 1256 =


przlrozeneyiilch N 97 (sv lecht

3.

f.

als deine
Landsleute
zu
deinem Dienste bestimmt sind s.
Kompar. (= Superl.),
sluzba).

Geburt,

3.

143); prilila BM 108; przyi'lo


2088 = przliilo W 24; 3. Sg. Plus
riliiel B 161; bye
quam f. bie
przy fal 206 ; 3. Pl.
byechu
przyila 2258; 3. Sg. Kond. Prs. by
prililo BM 173; 3. Pl. by priliily
B 234 (by pi'isli).
pl'ikzati
ftiv. befehlen: 2. Sg.
Im er. pr lkaii BM 95 (pi'ikazi).
pi zati s sich anempfehlen, sich
kemu; p. sb
ergeben
(jdm.
v sluzbu seinen Dienst anbieten ):
3. Sg. Aer. priicaza zie B 38; 2. Pl.
Prf. prilkazali zie zte BM 125.
p'klad M Beispiel, Zeichen: przy
klail 2356 (t vor tehe).
pl'ikry Adj. steil, jhe: NPl.M.
przykrzy M 66 (pi'iki'i).
p'imbl'ie N ,,Waffenstillstand,Friede":
ASg. przymyerzye 2136 = przy
myerzle W 51.
ppera F H indernis: GSg. przy
pery M 11 (nach ng.; H-P. lasen
piepory).
Schrecken:
pi'ipbta F Furcht,
2,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Prf.
II
I

422; 3. Sg.
1498 (pial . Geb.

<prz>lda

przyifal yeit

76,
160,

119

Glossar.

Arch.

10, 585).

verflucht: NSg.N.
proklate 317.
proleteti pftiv. durchfliegen, durch
bohren (etw.
co): 3. Sg. Prf.
proletyela 2278.
prolukaF in APl. proluky N 453/6
Senkung
(horsk) Biegung,
(s.
CCM. 1868, s. 166,- 2, 1152,
3027; nehesk pro
Kathar.-Leg.
luky die himmlischen Gefilde;
slav. loka).
promena F Verwirrung . promyena
658 (= lat. confusio s. Pram. 44).
verndern,
promevati
impftiv.
umwandeln (etw.
): 3. Sg. Prs.
promenyewa 1936 = promienawa
N 233 (promi'lv: stv 1935).
se sich
verndern:
promvati
3. Sg. Prs. promyenawa fye 2401 =
promienawa zle N445; promyenyewa
2351
promilv se vgl. Arch. 10,
387; die Verse 2350/51 unterbrechen
den Zusammenhang und sind aus
2400/1 durch einen Abschreiber hier

proklaty Adj.

(l.

her geraten

s.

LF.

12,

416).

promenenie N Vernderung: pro


menyenye 2375 aus mn s. Geb.
199).
ver
promenti,
promenti
pftiv.
ndern, umwandeln (etw.
neco):

3.

3.

l.

3.

3.

l.

Prf. <promlu>wiw

421.

impftiv. an den Tag


kommen, ruchbar werden
Sg. Prs.
pronaffle zie BM 183 (nsie se).
prone s. pro und jene.
propadnti se pftiv.
versinken:
Sg. Prs. propadne fye 2395 =
pronseti

se

-z1e

437.

propovedeti pftiv. aussprechen, aus


Pl. Prs. propowyedye 47
sagen:
(vedie).
prorada
Verrat: GSg. prorady

BM

273.

prordce M Verrter: NDu. pro


radczie BM
proraditi se pftiv. sich verraten:

Prt.

Prf., NSg.M. proradyw zle


251 (na smrt sich durch Verrat
dem Tode berliefern).

proradnik M Verrter: GPl. pro


radnykow 207.
prorok M Prophet: Sg. prorokem

249.

prosbaF Bitte: ASg. profhu


G. profby BM 318;
prozbu

M 31

3.

proklati pftiv. durchbohren: 3. Pl.


Prf. Pass. proklany M 83 (klny
mit H., Vybor: rny 82; Fem. s.

I,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1399.

:
3.

120.

das Ro tum
Sg. Prs. prohony

(o'):

Prf. prodlll BM

1482.
etw.
prositi pftiv. bitten (um
eeho, zae): Prt. Prs. profye M 30;
prozzie BM 120 (prose).

I.

meln

Sg.

1.

3.

prohoniti impftiv.

3.

2286):

proskoeti pftiv. durchspringen, hin


skrz
durchdringen (durch etw.
Pl. Prs. proi'koozye 1516
neoo):
(ie).
prospeti pftiv. Erfolg haben, aus
richten: profpyety 224 (Jungmann
694).
3.

pftiv. verlngern (etw.


3. Sg. Kond. Prs. by pro
baulll M 26 (vgl. J. Baw. 818).
3. Sg.
probyti pftiv. gedeihen:
Prs. probude B 260 (= s. prhiti
dss.).
(pro-e
proe warum,
wehalb?"
s. eso): procz 844, N 398; proohz
BM 336, 344; <p>rochz N 402;
relativ: prooz 717, 718, 2400.
prodliti pftiv. verlngern, fortfahren
eeho s. Aesop Baw.
(mit etw.
probaviti

3.

_ ):

Sg. Prs. promeny N 435, 2323 =


W 97; Aor. promenl
promyeny
1934; Prf. promienyl geft
264;
Kond. Prt. by byl promyenyl 2220;
Fut. Pass. bude promenyeno 2399 =
-myeneno N 441.
promniti, pro
meniti se sich verndern (in etw.
Sg. Prs. promeny fye 2405
vee):
promeni);
(im Reim auf pomieni
promyeny fle W 79 = promeny fye
2206 (im Reim auf vzmien); pro
meny <z1e> N 435 (im Reim auf
ohtni
Pl. promyenye
-mni);
fye 2379;
Sg. Aor. promeny fye
2348 (1790 im Reim auf pomieni);
Prf. promyenyl ffye 1976 = pro
mienyl zie N 248.
promluvenie N Ansprache: GSg.
promluwenye 2429.
Prt.
promluvit pftiv. sprechen:

3,

272, 311, M 33, 52, 82, S 84.


403 pro ty wohl mit Prustk trotz
ihrer (nach H, Vyb. l. proto; vgl.
Otc. G. pro to = pres to s. Smet.
613), vgl. proe, proto, jene, on.

120

Glossar.

1953

3.

proty B

3.

gerichtet ist): proty 256, 509, 640,


1196, 1246, M 44; prothy N 27, 89;

_ lm

p<rothy> N

465

Vergleich zu:

(= podl

468)_

protet

3.

pftiv. durchhauen
(jdm.
komu ):
Sg. Aor. pro
tye 2118 (te).
etw.

protivny Adj.

wid
fatal; feindlich;
widersinnig: protywny 1777, M 49;
protywen
257; NSg.N. protywne
648; protywno 1134, 1317; pro

rig,

entgegengesetzt,

widerwrtig,

tywnoBM 20(komu jdm. zuwider);

GSg.N.

DSg.N.
rotywnu
potiyn Adv.:

2094

= W

protywnye

proty2gi71ehos104;
.F.
protywnemu
30.
1951, 2008

= protywnie

293.

c.
Dat.
protivu Pr
gegen:
protyw 673 .M. c. mit H-P. proti
vu s. ZWitt. ed. Gebauer S. 248 =
aksl. protivo, protivu s. Doritsch,
w = yu nach
Abulg. Adv. 124.
alter Weise vgl. zwk N 41 ZKlem.

3.

38, 61, 1507,


104; protoz 671,

protoze);

BM

235,
BM 241.

protfieti

BM
855

protos

:
134,
(434, 657
169,

476,

279,

protofto

144;

95,

pftiv. sich durchdrngen


Sg. Kond. Prs.
eemu)
Sg.
aby ffye
otrzyel 1270 =
Prf. by zie potrziel N 129 (by se
124 penetrare).
prot'el; vgl. Gu.
provoditi impftiv. begleiten (jdn.
Sg. Impf. prowodyefye
koho):
98 (vodiese).
provolati pftiv. ausrufen, verkn
Pl. Aor. prowolaehu 961.
digen:
preti impftiv. stieben, auseinander
stieben: Prt. Prs., NSg.M. pirfie
B 170 (pi-se; oder prsti = p.pierszy
stieben? s. LF. 14, 95).
Pl. Brust: pyrfy M
prsi F.
83;
prfmy 1579 (prsmi).

2,

3.

3.

se

(zu etw.

3.

pruhlo

N Schlinge: ]. pruhla

1962.

Prusi M. Pl.
Pruzzi B 232.

Preussen

die

Prs. profwyetys ffye

Sg.

(vgl. svetel 1952);


hell werden,
durchleuchten:
Prs. pro
Sg.
fwyety ffye 1287 = prozwiety zie
N 156; Aor. profwyety fye 882.
proti Prp. c. Dat. gegen, wider
(bez. das, gegen das eine Handlung
im freundlichen und feindlichen Sinne

proto

prv Adv. zuerst, anfangs, frher,


zuvor, vorher: prwe 135, 653, 902,
1931, W 85.
Adv. Su erl. naprwe
22 = nay
1408; nayprwe 1404,
N 309;
pyrwe W 96; naypirwe
101 zuerst.
prv
naypirwe
nez Konj. ehe, bevor: prwe nez
M 72; prwe nezly 1590,
1485,

1608.
der
vorige:
prvn Adj. erster,
prwny260; ASg.M.2398= <pi>rw
ny N 440; NSg.F. prwnye 203,
777
prwnyem
(prvnie); LSg.N.

APLN. prwnye 1932 =


najprvni
pxrwnye N 225 (prvnie).
GSg. M. nayprwnyeho
allererst
1538, 1596;

2388.

prvy

Adj.

erster:

prwy

1563;

_
hinweg:
_

ISg.F. prwu 1553; GSg.M. prweho


1767; N. pirweho N 429.

prosvietiti se pftiv. sich hell machen,


hell erscheinen (jdm.
komu):

(protee).
proto, - Konj. deswegen,

= <pr>ozta

2425

486 (a).

protknti pftiv. durchstoen (etw.


Sg. Aar. protcze 1560
):

Adv. zuerst:
prwa 1947.
prye Adv. weg, davon, fort,
p'ie
prycz 1521, 2005, M 22.
(s. Geb.
347): przycz 555, 1052,

2.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

NSg.F. profta

LF.

3.

3.

(l.

245;

75

Jir.

ed.

DalH.

I,

1240

(Gu. 2, 114 medius).


prosedni Adj. Mittel: GSg.N.
profrzyednyeho 605 (sednieho).
prostrano N Raum, Spielraum,
LSg. na proftranye 1676 (wo er
Raum hatte".
Substantiv. Adj. s.
LF. 22, 291).
prostrany Adj. rumig, weit, offen:
NSg.F. proftana 485
strana).
prost'ieti pftiv. ausbreiten; (hlas)
die Stimme ertnen lassen:
Pl.
Prf.proftrz1ely1206 (s. zprosti'ieti).
prosty Adj. ein/ach, verstndig:

XVI;

16, 27).

I.

frzyedku

= prozriedku

p.

l.

prosfed Prp. c. Gen. in der Mitte,


mitten in: profrzyed 1554, 1570,
2438; proffrzyed 2109.
pros'edek M Mitte: LSg. pro

Glossar.

Prt. Prf., NSg.M.

puityw S

37.

pusty Adj. leer, frei (ven etw.


et beho): NSg.F. puita 2154 (a;
2154 = Gu. 3, 384 nusquam culta

281.

unbebautes
731 (psbi).

wste liegendes,

Land: ASg. puiczy


ptee

(l.

ASg.

N Fessel: ASg.

pl'ltnik M Pilgrim:
nyezy 607 (ptnici).

putczie

NPl. put

pyrep

14 carbunculus s.
(Gu.
LF. 15, 162; vgl. Gu.
100 qua
super 1 vomit igne

pyrepus).
pyny Adj. stolz, hochmtig: NSg.
N. pyine 1037.

rbiti
belieben,
wollen,
impftiv.
geruhen:
Sg. Prs. raehzis BM
95 (rbi); raczyi M 41;
Sg.
raezy 1332;
Sg. Imper. raczy
89 (rabi; im Reim); raez 1101
(rab); raczyz M 98 (rabiz);
Sg.
Kond. Prs. raehzll
226
by
= kdyby rbil); Prf. raezyl 665.
rd Adj. gern (unbestimmtes Adj.
s. LF. 13, 411): rad 54, 55, 79,
3.

22,

_NPl.M.
Komp.

181; radygie BM 131


Anders LF. 22,
(radji.

l.

radyegy
radyegi
319).

M Stand:

fd

80,

4;

214,

BM

475,

NSg.N. rado 490 (rde);


rady 1417, 1776 (radi).

GSg. rzada

212.

, Beratung: 203, 479,


287; GSg. rady B 312, 322;
radi 131; rady 201, 279, 2143,
N 168; A. radu 294, 301, 2079,
rada.

BM

BM

331,

_ __Klugheit:

283.

Entschlu, Ge
GSg. rady 972.
danke: rada 2300.
Ratsver
sammlung, der Rat, Ratgeber: rada
331, 382; GSg. rady 111; L. radye
205.
rdeb
M 28.

API.

Batgeber:

radcye

raditi impftiv. raten (jdm.


Sg. Prs. razy 1051 (razi);
kemu):
Prt. Prs. radye BM 227; radye 970
raditi s
(rad; . LF. 12, 274).
sich

sich

beratschlagen,

radyty iye
radyeita zle
Prs. radye

752;

BM
zle

3.

virent).
pbbb

1551

3.

M Granat:

Pyrep

1.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

III,

schreiben (etw.
Sg. Prf. pial 1034; 3. Sg.
ce):
Prf. Pass. geit piiano B 250 (pisano s.
Geb.
2, 363); Aor. bye piano 899
(bb psne); Impf. byeiye pyiano 743
(we vielleicht psne zu lesen ist).
ptbek M, Demin. zu ptak: pta
1962
czek 2155; DPl. ptaczkom
(ptbkrn).
ptab Adj. Vogel-: GSg.F. pta
ehzie B 194 (ptabie); ptaczl 674
(ptabi).
ptk M Vogel: ptak 283, 871;
NPl. ptaezy 2045, 2131 = W 2,
46; ptaczl N 313; ptaczi BM 220
(ptci).
rptti impftiv. fragen (nach etw.
nab), suchen
(etw.
beho):
taty 1379; 3. Sg. Prs. pta 873.
Ptelemeus mnnl. Eigenn.: N. 1566
(Gu. 3, 28 Erfurt Hs. Pthelemeus,
Ingolst. Ausg. Ptelemaeus, Alex. R.
Ptolomeus . Krek 10, 160; Ulr.
14684 Ptolomeo).
sb impftiv. keimen, treiben,
sprossen: 3. Sg. Prs. puczy ifye
309 (pubi).
dahinjagen:
puditi sb impftiv.
Prt. Prs., NSg.M. pudye zie B 77
(pudb).
puklf M runderhabener Schild:
ASg. puklerz 399 (Rajhr. Sl. 3134
scutum puklerz).
purgrabe M Burggraf: purgra
bie N 246 (= Gu. 3, 261 prae
fectus).
pustti pftiv. lassen, loslassen (etw.
eo): 3. Sg. Aor. puity 1161,1663;

3,

impftiv.

3.

psti

2.

pryskati impftiv. spritzen, spru


deln: 3. Sg. Prs. pryitye 1814
(pryst vgl. r. pryskat, prysbu).

61, 148.

3,

55,

2.

31, 54,

dykati impftiv. bereuen, bedauern


3.
Pl., Impf.
(etw.
beho):
Prt. Prs.
pykaehu 2342
pycze 110, 83(lpykchuh
(pybe aus pyb);
NPl. pyczlucze M 85; plczyucze
W 107 = pyczyucz 2333
Metri
causa pybce mit W; hier etwa
grollen, jdm. wegen einer Sache:
na kehe
beho).

BM

2219;

przlez 909.
preb (ib. 284): preez B 171; preehz
1733,

1610,

121

beraten:

Du.

rt.
(radiesta); [].

BM

286;

NPl.M.

Glossar.

impftiv.

sich

elm):

freuen

Prt. Prs. by

298 (raduje s. Geb.

III,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2, 433).

Radvan mnnl. Cech. Eigenn.: G.-A.


Sg. Radwana 1390 (Ortsnamen, die
den Namen enthalten, s. Kott 3, 16 ).
rj M Paradies: GSg. ragye 1189
= ragle N 20 (rje).
rna F S chlag, H ieb; Schlag, Plage;
Wunde: GSg. rany 1703; D. ranye
1464; A. ranu 1627, B 99,' I. ranu
172, 1553 (Stich = iotu Gu. 3, 15),
B 174 (ran); APl. rany 2129 =

44,

82.

ranti pftiv. verwunden:


3. Sg.
Aor. rany 1597; Prt. Prs. ranye

1677 (); Pn. Pass. gffa ranen


S 34 (jsa raen).
rno Adv. morgens, in der Frhe;
frh: rano BM 14, 29; 1286 =
N 155; N 203.
Adj. frh: ASg.F. ranu 1284
= N 153 (ran).
ratiste N Lanzenschaft: N Pl. ra
tyftye 1263 (vgl. U lr. 6188 versilbert
in Schefte; = Gu. 2, 121 arundo.
Rajhr. Sl. 3136 hastile ratyscze).
I'ebl'i M Leiter: GSg. rzyebrzye
2040 (ehie); N Pl. rzyebrye S 64;

I.

rzehrzymy

III,

1, 130).

feci impftiv.
rzfecllzi BM

M 20
und

(-11111;

pftiv.

s. Geb.

sagen:

252 (s. Geb. I, 498f.);


rfeczi BM 117, 210; 28021 N 297 =
1. Sg. Prs. rzku
rzyeczy 1063.
N 480; 3. Pl. rfku BM 99 (k);
Aor. rzeku 839 (lek); rzeohu 429,
N 392 (echu); 1. Pl. Imper.
rcziemes BM 17 (; Stau Du.);

(l.

Ortsnamen

1.

se

(ber etw.
zle raduge

den

3.

radovati

Eigenn.: ASg.

c'ech.

(vgl.

1.

mnnl.

Radotu 1391
Radotin).

7,

2019.

Radota

W68.

Rbe: ASg. rzyepu 2248.


Flchen: rzleczka 32.
Pl. Prs.
fiediti impftiv. rsten.

Y'epa

Heeka.

3.

doftno

Bedeutung von also, folgender


maen: rzka 169, 699, 761, 1035,
rfca BM 79 (s. a);
2336, S 2;
F. rzkucy M 38 ('koi); NPLM.
M. c. kc);
zrzkucze N 373
rfkuole BM 39 (fr Du.); rzkucz
1228 = rzkucze N 61 (1228 ist
7silb., lies kc, js nach N 61,
ko); Prt. Prf.,
das 9silbig ist,
NSg.M. rzek M 17 (ek).
166
Sprache, Rede, Gesprch:
rfiechz B`M 253; rzyecz 2425; rzecz
992 (e); ASg. rfleohz BM 82, 181,
291; rzyecz 194; 843, 1085, M 121,
36; rzeohz N 57, 164; rzeoz 653,
1224 (); G. rfiechzi BM 120,
157; rzleohzl N 385; rzyeczy 658,
671 (mit Vyb.); rzleezy 2432; D.
rfleohzi BM 75, 121; L. rfleohzi
BM 247; rzechzl N 62 (1661); N Pl.
rzeozy 2369 = rzechzl N 412; G.
rzyeczy 656 (1661); . rzyeczy 414.
Sache: tu rzyecz 564 dies vgl.
1966 = rzechz N 237,' taku rzyecz
2373 solches; LSg. v tj rzyeczl
454 dem; s v tj rzechzl ki'ivi
N 62 sie irren darin, vgl. B 12
(rfiefzi); v tjz rzechzl N 282 darin,
whrend dessen (vgl. v tj mluv
47
Sesl. 29); ve vsij rfiefzi
in allem (bisweilen ist es schwer zu
oder schon
entscheiden, ob noch die
die
Bedeutung vorliegt, z. B. 814,
1056, 1083,
47).
eeiti impftiv. reden, sagen":
Sg.
Prs. rfiefz(u) B 131 (eei(u); s.
Ezop Baw. 3192; Kott
566).
fediti impftiv. im Prt. Prs. <rzye
dye> N 389; dnner, schwcher
machen.
Pl.
fehtati im ftiv. wiehern:
Prs. rzyeo ozy 1530 (eho).
Flu, Strom: NSg. rzyeka
eka
231, 609, 1188; rzleka N 19; A.
rzyeku 1357, 1788, 1802; G. rzyeky
D. rzyeeye M 78
1803, 2289;
(ce); rzyeeze 1519, 1797 (ce); N
Pl. rzyeky 690, 2393; rzleky N
63.
Flut: NSg. rzyeka 2174 =
der

l.

Prf. rzekl 1022 (ekl 1silb.).


Prs., NSg.M. lka, hufig in

(= mudreho N 491).
radost F Freude: radoft 567, 1064;
radozt N 280; GSg. radofczy B 207;
L. radofty 579; radofczi B 216
(radosci).
radostny Adj. froh (ber etw.
elm): radol'ten 2014; NSg.N. ra

Prt.

(radiece).

radny Adj. Rat wissend, klug:


ASg.N. radne 7; G. radneho 2429

3. Sg.

2.

186

BM

zie

radyecze

( fr Du.)

122

Glossar.

Geb.

roj
rok

1,

M
M

N 196; rodyny N 170.


roh M Horn: ISg. rohem 2403
L. rozie
253
(Horn des
;
255 (rohy s.
hro
(roze); ADa.
464).

3,

);

3.

rog 1044.
Bienenschwarm:
Zeit, Frist: ASg. rok 510;
Pl. roky 1172 = N
ISg. rokem
B 250 (Instr. der Zeit: vor langer
Zeit
N Pl. rocy 2269 (nach Prusik
rooi Beratschlagungen s. K ott 88).
rota
, Haufen: 1681, 1468;
GSg. rothi B 153; L. rotye 1637.
1'07 M Grab: LPl. rowyech
835
(s. hrob).
rovno Adv. in porowno M 12 gleich,
eben (po c. Dat., Art und Weise
'
1

4,

s. MVG.
630).
rovny1 Adj. gleich: rowny
gnze davor etwa: naskytl se
bezeichnend

mi

(er
ne

3.

1,

3.

III,

2,

112 con
451, 1234 (= Gu.
sanguinei regis, C. Rufus
eognatos regis), BM 103; rodina
N 69; ASg. rodynu 553; G. rodiny

rodinaF Familie, die Verwandten:

rodyna

pftiv.
auseinandergehn,
sich trennen: rozgyti fye 650.
rozkzanie N Befehl: ASg. roz
kazanye 1128.
rozkzat pftiv. befehlen, gebieten"
(jdm. etw.-komu eo):
Sg. Aor.
rozkaza 417, 926, 1409, 2120, N
289; rozkafa BM 149; Prt. Prf.,
NSg M. rozkazaw 1009, B 50.
rozkaza 964 er dik
Sg. Aor.
tierte (vgl. Ulr. 5481-83 sehrben
hie s. GCM. 1896, S. 452).
Lust, Wollust, Luxus:
rozkoe
ASg. rozkos 1242 = N 77; L. roz
koffy 22 (zur St. s. Archiv 12, 315);
rozkofy 287 (glossiertes luxurie s.
Pram. 37), 292; rozkoffi
Prtsik,
27
rozlieny Adj. verschieden: GSg.
M. rozlyezneho 1225 = rozliczneho
N 58; NPl. M. rozlyezny 1489;
Pl. rozliehznyeh BM 299.
Ausma, Verhltnis:
rozmera
ASg. rozmyeru 1155 (Jungmann
895).
N Unterredung:
rozmluvenie
Sg. roz <mluwe> nye N 491.
rozmysl M Uberlegung: GSg. roz

3,

3;

Geschlecht,
Familie: ASg. 1494, 1497, M
G.
rodu N 182, BM 45, 70.

in_centro).

Geburt, Abkunft,

421

rozjiti

myila

1381.

rozmylenie N das Uberlegen:


Sg. rozmyflenye 1358.
rozno
rzno Adv. auseinander:
1901=N 191 (srdce jde rzno das
Herz zerspringt).
Bedenken, Zaudern, Ver
rozpae
legenheit: LSg. roz aey BM 195;
G. rozpaczi 1743
ez r. unver

2242.

rozhnevati se pftiv. zornig werden:


Sg. Kond. Prs. by fye rozhnye
wal 637.
Mittel
rozhranie N Wegscheide,
unkt (wo die Wege auseinander
aufen): rozhranye 660 (= Gu.

rod

(bichu).
rozebrat
auseinanderneh
ftiv.
men: roze raty 1153.

l).

3.

robyl

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

auseinander

817, 1121; rfiedky B 148; rzyedek


1731 (by r. = Gu. 3, 122 vaneseit).
Adv. iedko selten: rzyedko 37,
820; rziedko N 270.
fmsky Adj. rmisch:
NSg. F.
rfimzka B 214 (a).
fitief s. rytie".
rob 89 ein unklares Wort. Nach H.
und Jungmann 3, 834 M., NSg.
Knabe (was kaum in den Zusam
menhang pat); Jir.4 kob F., NSg.
glckliches Ereignis, Glck (doch
giebt es aeech. nur po kobe nach
Wunsch s.Geb. Sl. 2, 70, zu slav. kobl
s.Bern. Wb. 535);
nach
Krok
7, 260; 9, 177 l. dob zu a, ge
legen (aus slav. dobb, doc gibt es
nur ein aksl. bezdobs, udobb
robe N Kind, Knabe: robye 1037
(vgl. 968 dieteti), 1312.
robiti impftiv. arbeiten:
Sg. Prf.

pftiv.

10,

Prf., NSg. F. roz


laufen:
biehffi zie N 482 (behsi se).
rozbit pftiv. aufschlagen
(etw.
Pl. Aor. rozbyohu 588
-co):

rzyedky

Prt.

f.

selten, wenig.

N, LF.

14

3.

Adj.

Kor'inek

3.

ptel (s.
299).
rozbehnti

rzyedye 2013 (iedie s. Gu. 3, 278


ordnen, lenken: 3. Pl.
paratos).
Prs. Pass. rzyedye fye 2377.

123

124

Glossar.

zglich); rezpaczy S 88 (nejmieti r.


zaudern, bedenklich sein).
rezpbiti sb pftiv. bedenklich, wan
Anstand nehmen
kelmtig werden,
bim, v bem); auf
(an, durch etw.
gebracht werden: 3. Sg. Prs. roz
paczy iye 277; Aer. 2034, 2331; Inf.
rezpaezyty iye 2165 = r. ile W 59;
3. Sg. Plusquam
. rez aczyl
iiye
ond.
rs. by iye
byl 701; 2. Sg.
rozpaezyl 670; 3. Sg. 2437.
ver
Adj. unschlssig,
rozpabny
zweifelt: ASg. F. rez achznu BM
181 (s. Kott 3, 158;
Rada 1618;
Krek 7, 210).
rozpieti pftiv.
(etw.
aufpannen
): rezpyety
53 .

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

rozpleniti sb pftiv. verwstet werden .'


3. Sg. Prs. rozpleny iye 1007.
rezpemanti
pftiv. sich besinnen,
denken (auf, an etw.-nab, an jdn.
-na kehe): 3. Sg. Aor. rezpemanu
r. s dss.: 1. Sg. Prs. rez
770.
pemanu iie 800.
rezpraeh M Zerstreaung, Verwir
rung: LSg. rez raiiie BM 184
(rezpra s. LF. 1 , 99).
rozprvbti impftiv. erzhlen (jdm.
etw.
kemu ): 3. Sg. Aer. rezpra
Wye 1025 (prv).
rezprbti sb pftiv. zerstieben, aus
einanderlaufen: 3. Sg. Prs. rezpriy
iye 265 (pri 2silb.); 3. Pl. roz
prifye iiye 1521 (prsie 2silb.).
rozpustiti
ftiv. auseinanderlassen
(etw. _ce : 3. Pl. Prs. rozpuztye B
145 (pustie).
roszbiti sb pftiv. auftauen: 3. Sg.
Prs. rezrzyeiy iye 2210=rezrzleiy ile
W 83 (Gu. 3, 397 frigoris excusso
paulum torpore).
rozsieei pftiv. zerhauen (jdn-ko

ho): reziiyeezy 2119; 3. Pl. Aor.


roziiyeku 2114 (rozsk).

rezsditi pftiv. entscheiden,


urtei
len (ber jdn._kehe): 3. Sg. Aor.

roziiudy 763.
reztieti pftiv. entzweihauen (etw.
) : 3. Sg. Aer. roztye 1167 (rezt).
rozum M Verstand, Vernunft: 2.
rezumbti impftiv. verstehen
(jdn.

kemu).- rezumiet B176; 1. Sg. Prs.


rozumyegy 993 (eji); 3. Pl. Impf.

rezumyechu 654 (umiechu); 3. Sg.


Prf. rozumiel BM 153; Prt. Prs.,

N Pl. M. rezumyegycz 40 (umjic).


rezulnny Adj. verstndig, kundig
(einer Sache-k bemu): rozumny
1670.

pftiv. aufbinden
_rezvzati
): rezwazaty 1058.

(etw.

rezvieti ftiv. zerwehen (etw. ) :


3. Sg.
rs. rezwyegye 1777 (vje).
rozvlbti pftiv. verschlep en; (b)
g. Kond.
weitschweifig reden: 1.
Prs. byeh rozwlaezyl 669.
rzb F Rose: rezye 1963.
rbe Adv. schnell, rasch: rucze
680, 1094; ruehzie BM 53 (s. Geb.
Mchal, Staroc'. skl.
1, 315;
228; LF. 13, 392; 22, 325).
rb Adj. schnell, rasch: ruczy
310; Komp., LPl. M. ruczeyiych
1123 (rbejsich).
rubch Demin. zu ruka : ASg. ruezy
ezy 1707.
ruda F Erz: ISg. rudu N 119
(ruda zlat Golderz).
rehe N Gewand, Kleid: ASg.
ruehO 890, 1225 = N 58; I. ruehem
142; L. ruiye 1237 = ruiile N 72
(rs).

III,

ruka

Arm, Hand:

1761,

6,

GSg. ruky 1690, 1713, M 123; A.


ruku 1693, 2125 = W 40; I. ruku
1697, BM 164; L. rucze 998, 1020
ADa. ruezye 1892, 1906
(ruce).
= ruczle N 165, 195 (); L. ruku
B 5 (ruk).
Rusi M. Pl. die Russen: Ruzzi

233.

rusenie N Zerstrung: ruiiyenye


717, 827; L. ruiyeny 506 (i).
fti impftiv. brllen: 3. Sg. Prf.
riula B 197 (ula s. Geb.
2, 234).
rybepreda F l. mit H, Vyb., Jir.,

III,

H-P., Grim-Pelikn rybeploda


pled

Krek
ryb).

ryb
7,

Fischreichtum

261 l.

Unklar.

d.

i.

(nach

ryboreda = roda

F Schnelligkeit, Hurtig
keit: ISg. rycbleity 348.
ryehly Adj. schnell: APl. M.
ryehle S 8.
rychle Adv. 1557 (s.
jakez).
ryti im ftiv. whlen: 3. Sg. Prs.
ryehlost

ryge 5

rytief

(ryje).

M Ritter:

rytyerz 1786;

NPl. rytyerzy 1613, 1261 = ry


tyerzi N 114; G.-ASg. rytyerze

Glossar.

DPl. rzityerzom
1126 (rytie'e).
1025 (litie'm s. Geb. I, 347).

rytiersky Adj. ritterlich: ISg. F.


rytyerfku 392; NSg. N. rytyrfke

B 178 (rytirsk).
N Ritter
rytiestvo
rytierstvo,
schajt, die Ritter: rytyerftwo 329,
345, 1410; ASg. 361; G. rytyerzftwa
1048; I. rytyerzftwem 323 (zum
Lautlichen s. LF. 18, 198).
echt: NSg.
ryzi Adj. gediegen,
N. ryzye 624 (ryzie).

1. mit Akkus. das


anzeigend: f 986 (s potrebu
2. mit
viel du brauchst).
den Ort bezeichnend,
von dem
f 137,
Bewegung ausgeht:
s Prpos.

s0

Gen.
eine
189,

1220, 1877, M19, S26,


799, 1283; zz B 98;
z
25, 53, B 138, BM 164 (2
886, 1149, 1644 aus s vor` n und d);
fe 2046= W 3, 2023 = ze N 305
s ist zu
(ze 467, 2038 statt se.
ergnzen bei folgendem s-Anlaut114,
1118 s. Geb.
Den Aus
479).
gangspunkt in der Zeit bez. 2 1110
3. mit Instr. be
(aus s vor j-).
zeichnet Beisammensein, Verbindung,
f 101, 303, 438,
Gemeinschaft:
513, 794, 920, 1478, 2121, M 97;
1278 = z N 146; z N182, 258,
BM 45, 52 (z
312, B 26, 222,
1994 aus s vor d); fe 675, 1339; ff
1049; ze N 150, BM 126 (ze fr
Die die Handlung be
se 1992).
das Mittel
Umstnde,
gleitenden
bezeichnend:
405, 919, 932, 2309;
ff 1700; z N 100, 110, BM 37, 47
(z 1419 vor d- aus s); zze B 186;
731,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Ma

BM

733,

14;

ff

I,

_
_

if

f 1697 (s zu ergnzen
323, 425, 1350, 1375, 1567, 1753,
1979, 2123, 2140, 2282, 2288, 2412,
W 48, 55, 61, N 107, 131, 134, 254,
256, BM 286).

doppelt gesetzt

1148
Sagarius Fluname
(4 silb.;
Gu. 2, 73 Sangarius; l. Sgarius =
Sangarius vgl. pohfky 1015 =` po
hansky; flczem 31).
sabati impftiv. Hand ausstrecken,
greifen (nach etw.eeho); trachten
(nach etw. _nae): 3. Sg. Prs. faha
79, 1193 = zaha N 24.
shnti pftiv. greifen (nach etw.

125

3. Sg. Prs. fehne 548 (shne,


im Reim auf -hhne l. siehne).
Sm Pron. selbst: fam 168, 290,
310, 627, W 42, M 25, S 18; ffam
1719; zam N 75, 267, 399, B 180,
BM 176, 281/3
281/3 =
Gu. 7, 14 solus) 28 6(BM
; fam gedyny
863
ganz allein; zam ozzohie
B 319 aus freiem Antriebe; F.
fama 1908 = zama N 197; N.
famo 2179 = W 73; ASg. F. zamu
N 265; L. zam B 84 (sam); LSg.
M. famem 1827: N. 1562 (samm);
NDu. M. fama 1578; zama BM
10; NPl. M. famy 1316, 1325,
1817;
2426; zami N 398
(sami).
samostiel
M Armbrust. GSg.
famoftrzyela1533, 2023; zamoztrzlela
N 305 (2023 = N 305: hallista Gu.
3, 287: Ulr. 9229 selbstsohosn).
Saraeen M Sarazene
(zur Be
zeichnung der Perser gebraucht): N
Pl. Saraozeny 1372 (s. Pram. 45).
G
saracensky Adj. sarazenisch:
Sg. M. faraczenfkeho 2293.
Saracenstvo kollekt. N. die Sara
1631
cenen: GS . faraczenftwa
cani
equites).
(Gu. 3, 54
sarapsky Adj. (Gu. 6, 34 Satrapenis
B 290
arvis): LPl. farapzzkyoh
(vgl. C. Rufus V, 7 in regionem,
vocatur,
quae satrapea Littacene

_nae):

pervenit).

1146
Sardys
Sardis Stadtname:
Sar
veteres,
70
Gordium
2,
(Gu.
Die Schilde
dim dixere moderni.
rung der Lage der Stadt ist unsinnig,
auch Gu. 2, 71_74 hat Gurtius Rufus

III,

1, 12/3 miverstanden).
sbehnti pftiv. herunterlaufen, ent
laufen: 3. Sg. Prs. fbyehne W 98
= zhyehne 2324 (z- aus s- vor b);
Aor. zhyeze 564 (zhee).
F Haufe, Schar: GSg.
sbe'
zhlerfi B 194; L. B 337 (sbei'i).
sbo s. zho.
sboiti se pftiv. einstrzen: 3. Pl.

Kond. Prs. by zle zborzlli N 39


(sholi vgl. ho'iti se).
sboiie, zboie N Gut, Vermgen,
Reichtum: zhofie BM 326; ASg.

BM

314;

G. zbofle
hngig),

zbozye

1328,

1859/62;

B 187 (von dary 185 ab


BM 329; zbosle N 196,>

126

2.

4,

2,

B
3.

89 (s sebrali);

Pl. Kond.

Prs. by fye febraly 1130 (li).

F Niederhauen,
Gemetzel, Ge
fecht; ASg. i'yeoz 1604; G. zziechz
BM 158; D. fyeczy 1671, 1736;
ffyeozy 282, 2433; ziefzi B 110; L.
B 13, 46;
ziefzi(u) B 130 (seei).
sedeti impftiv. sitzen:
Sg. Prs.
ffedy 293, 1398; zedy BM 281;
zedy BM 286, 292; iyedy 234 (d.
nach Prusik hier ansig
sedi;
sein, seine eigene Besitzung haben
Sg. Impf. fiedyefye 351; fe- 2170
= fedyeffe W 64; fedyffe BM
31 (sediee);
Pl. fedyeohu 2276;
76.
Sg. Prf. zedyel
sedlo N Sattel: ASg. zedlo
177.
sedm Zahlw. sieben: L. fedmy
1898 = zedmi N 179.
{edm
sedmdest Zahlw. siebzig:
dei'fat 655.
ASg.
sedmy Zahlw.
siebenter:
M. fedmy 2191, 1996 = zedmi N
285; D. fedmemu 2082; L. fedmem

)
;

i.

3.

a)

3,

I.

1618.

sehnati pftiv. heranterjagen, schnell


herunterreiten:
Sg. Aor. sehna
1384 (s. LF. 12, 276 f.).
sehnti pftiv. biegen, beugen (etw.
eo): Prt. Prf.. NSg. M. zehnuw

_
B

256.
Adv.
ffem 1486

hierher: {
(sem).

sem

substantivisches Refleivprono
men.
Das Subjekt steht im Sing.:
G. febe 885 (fr Akk.); L. zzobie B
G. ffebe 1947
319; ffobye 1102.
91
febe
Akk.);
(fr
(statt tebe s.
fobu
ye 324); D. fobye 1954;
1859.
A. fye 1026, 1392, 2149,
2097 = fie W 33; zzie
340; ffye
M 118 (s. pd ; fye 324 steht
statt jho;
von einem Infinitiv ab
hngig, auf das Subjekt des Verbums
277
G.
finitam bezogen s. Kott
febe 580; D. zobie N 135, 149 (137
statt jmu s. 0.); ffobye 131, 872;
fobye 168, 626, 1313, N 212; L.
ffobye 91, 180, 1760; fobye 130,

8;

l.

2116.

BM

s. vybrati se);
633; zu zie zebrali

3.

Wye

vybral

(l.

590

Pl. febraly fye

3.

bie zdielan N 81 (be sdeln).


sdieti, zdieti
fti . tun, handeln
(etw-co) : zzdlyety BM 218,- zdyety
153, 865, 1182, N13; 1. Sg. Prs.
zdyegy 1715 (zdeji); 3. Sg. zdyegye
1431; 3. Pl. zzdy'eyu B325; 1. Du.
Prf. zdyela zwie BM 17; 3. Pl.
501
byeohu zdyely
Plusquampf.
Prt. Prf. fdyew
(beehu zdeli);
703 (sdev).
zdyety boj 2266 sie
sdieti geschehen, wider
gen.
fahren (jdm.-komu): 3. Sg. Prs.
zdegye fye 856
zdyege); zdyegye
fye 912 (zdeje se).
sdravie, zdravie N Gesundheit, Le
ben. GSg. zdrauie BM 303; zdra

10,

I.

verfertigen, belegen
_ eim):
3. Sg. Aor. Pass.

pftiv.

etw.

3.

(mit

zde 494, 523,

_N

3.

sdelat

sde);

3.

280 (wohl
697, 1024.

1.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

BM

__

3,

1276, 1718, 1979,


zobu N 256, 139,
BM 232, 283; febu 1709.
Auf
Plural bezogen: zobie N 373.
D.
zobie B
zzobie B
ffobye 1503.
D. zobie N 326; ffobye 745; L. ffobye
ffobu 157; zobu N 131, 174
210;
BM 221.
1m reziproken Sinne:
G. febe 1512 (Gen. der Trennung von
einander entfernt s. MVG.
453);
1281 = zebe N 150; A. fye 1576
36 in vicem
(bodeta na = Gu.
sese feriunt); D. zobie
100.
Sebrati pftiv. sammeln (etw._eo,
jdn-koho):
Sg. Aor. febra 375,
518, 1191; ffebra 1106; zzebra
22,' Prt. Prs. zbera 270 (zbera).
sebrati sich versammeln,
sich
febral
fye
Sg.
aufraffen:
Prf.
2222 (imReim zu pibral
mit Arch.
3.

sbony Adj. reich: GSg. N. zboz


neho 239; ergeben: fbozen M 102
(sboen s. Gu. 7, 266 obnoxius).
sboen Adv. in vollem Mae: zbo
fnye `BM 211 (Krok 7, 211).
sbroje, zbroje F Schar: zbrogie
N 148 (2- = -); zbrogye 1377; A.
zbrogy 1367; L. 1784 (-i); I. zbroyu
N 184 (sbroj; s. LF. 12, 275).
, zde Adv. hier: zde B 58, 239,

fobu

= W 61;

3.

den).

24;

4;

2167

1.

338, 1865; I. zboffim N 222;


zbozym 142, 1927; D. zbofiu B
265; L. zbozi 72 (zbozi);
APl.
zbofie B 8; zbozye 1503.
Glck:
LSg. zbozy 2103; zbozyu 2117 (i,
-i). (z in N, B, BM bedeutet s s.Geb.
I, 323; in V ist sb- zu zb- gewor
202

I.

Glossar.

27;

tame

Glossar.

hierhin und derthin: iiyem

BM

1162;

itam: ziem
BM 62; sbin tam dss: iyem M 91,
87 in utrumque
iyem ytam
ziem

(Safatk,

221, 232; sm

Sebr.

3, 341).

son M Schlaf,
raum: DSg. inu
1331; L. inye 736, 768, 918, 1334,
1343 (ve sn); NPl. inowe 2443
(snov).

Pron. dieser: ien 1575, 1758,


1762; ifen 1391, 1393, 1754; zen
1390, B 45, BM 34 (zen B 119
jener vgl. Gu. 5, 31 und Krek 7,
sen

M. iien
BM182; GSg. M. iiehe

151);

ASg.

539; N. ze
739; iehe 67,

127, 904,1760; zehe N121,219 (seho;


iyeho 598, 1924 liest Geb.
1,
510 siehe, jedoch kann man nach der
Orthographie von V auch sehe lesen,
das bestimmt frs Original anzu
nehmen ist, vgl. die Reime 903/4,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

III,

zehe 187;
DSg. M. iiemu 1756; LSg. M. iiem
1752; ISg. M. zim N 254 (sim);
ASg. F. iiy 1476 (si . Geb. ib. 509);
N. iy W 68 (si = aksl. si; 2174
8 (si
N Pl.M.
fehlerhaft sycz).
d. i. die Griechen, vgl. Gu. 9, 220; G.
zzich BM 66 statt Du.).
soslati pftiv. herabsenden (etw.
_ ce) : 2. Sg. Imper.
iieily 452 (sesli).
sestra F Schwester: ASg. ieitru
1897 = zeztru N 178; seztru N136;
GDu. iestru 1921 = zeztru N 216
(sestr).
setka F in zzetky BM 187 GSg.;
unklarer Herkunft und Bedeutung.
Nach Vybor I, 1258 und Geb., Sl. 1,
209 b Rast (aus sedky); nach
LF. 19, 99 Zusammentreffen (vgl.
noch anders Prusk Ausg.
ptgka);
i
Z
set'ieti sb pftiv. zusammenbrechen:
186/87);

N.

in

Pl. Prf. ztyrly ile S 64 (ztrli


Krek 7, 216).
Severus mnnl. Eigenn.: iewerus
1470 (ist Einschiebsel des ech. Dich

3.
s.

ters, aber der lat. Eigenname pat


schlecht unter die griechischen).
shledovati
be
ansehen,
impftiv.
schauen (etw. _ ce) : ihledewaty 684.

shon

BM

M Menge:

LF.

ISg.

zhenem

19, 96 Mhe,
(nach
Anstrengung vgl. Jungmann 4, 77).
shi'bsiti pftiv.
sndigen
(gegen
88

jdn.

ihrzeiyll

127

preti kemu):

ge

3. Sg.
44 (shril je).

Prf.

shrnti sb pftiv. sich sammeln


e kom):
3. Sg. Aer.
(um jdn.
ihrnu iye 1410.
sehrna F Behltnis, Kfig, Schutz,
Sicherheit: GSg. zchrany
197
(Gu. 5, 475 claustro indignata); L.
zchranye BM 342.
sohyliti sb ftiv. sich neigen: 3. Sg.

Prs. zzchyi zie BM 234.


si Adv. s. ab.
siee Adv. so. zieze B 107 (tak
auf 'egliche Weise).

s.

siei Hron. dieser: GSg. F. ziezie


207 (sieib; taky i s. jeglicher).
Sidon M Stadtname: GSg. Sydena
2002=Zldena N291 (Gu. 3, 276 Si
dena; Akk. als Gen. genommen).
sieci pftiv. greifen, trachten (nach

etw.

_ nab):

iiyeczy

2146.

sieci impftiv. hauen, niederhauen,


mhen (etw. eo, jdn. -keho): 3. Sg.
Prs. iiecze 211 (sebe); 3. Pl. Prf.
iekly 1730 (sekli); Prt. Prs. zieka
B 105; ieka 1646; iieka 1678 (ska
im Reim auf ka); N Pl. ziekueze
B 107 (sbkce); Prt. Prf. Pss., NSg.
F. ieczena 821 (seben).
sieci s
3.
ziekli
Pl.
zie
schlagen:
sich
Prf.
B 126 (skli).
iyeka S 68 an einer
lckenhaft berlieferten Stelle lesen
Saf. und H-P. ska s. o.; Prusik
sbk 3. Sg.Prs. von skati = sieci.
siesti pftiv. sich setzen (in etw.
_v bem; zu jdn. _ke kemu): iyeity
1035, 1. Sg. Prs. iadu 1006/22; Prt.
Prs. iiada 202; iada 694.
Kraft; Menge:
sila. F
Strke,
zlla B 128; G. iyly 1420, 1641; D.
iyle 302; A Pl. iyly 664.
M enge:
iyla 1770, 2194 (vgl. Ulr. 9774f.
dar brhte manic Sarrazin); DSg.

iyle 1046 (Sile).


silny Adj. stark, krftig; gewaltig:
NSg. F. iylna 1148 (a); A. zllnu
B 166 (); L. zllney B 252 (j);
I. iylnu 172; zllnu N 484; GSg. N.
illnehe 199; ADu. M. zllna B255

_ _

GPLM. zllnyeh N 145; zllnyeh


332.
Kompar. iylnyegy 948,
954 (silnbji).
silnb Adv.: zllnye
B 173; iylnye 1213, 2279; zllnye N
44, 126.
(a);

128

3.

skonti pftiv. vollenden (etw. co);


Sg. Prs.
(ivot sk.) sterben:
i'kona 192; Aor. M 74.
skoneenie N Ende: ASg. fkon
czyenye 1946.
skot M Vieh: ASg. zkot N 436;

fkoteln

142.

skote N Stck jungen Viehs:


tye 1423.
skovati pftiv. zusammenschmieden:
Sg. Kond. Pass. by byl zkowan

111.

skfeeeti

impftiv.

durchdringend
3.

Prs.
quecken.
Sg.
283 (skei; im Vergleich
der Vogel hrt gerne, wo es schreit,
laut ruft, ruft; s. LF.14, 41).

schreien,

knirschen:

impftiv.
Prs.fkrzyec
czy1531(skehci):
Prs., NSg. M. fkrzyehczye

(skehce).

3.

fkrzyeczy
skehtati

Pl.

Prt.
1689

(
;

3.

3.

l.

9,

1695.

Sg.

110):
N 231

Pl.

21

gesche
2355.

vorhalten, zeigen;
ko
, jdn.
Aor. { 2031=zkytu
(etw.

(skyt); Prt. Prs., NSg. M.

zkyta B
slma

skutiti se
Prs. fkuty fye

impftiv.

vorschieben

20 (sk ta).

Stro

: flama

2027

NSg.

N.

307.

slavny Adj.
flawne 662.

berhmt:

sled M S ur: fled 18; GSg. fledu


L. fledu2312 = < >
2157, M
1(1 N 351.
sldati impftiv. in l'ledaty 1129 su

aussphen (nach Jungmann


co.
Nach Krok:
142; ,etwas
399 die Spur verfolgen).
M Sprhund: flednyk
slednik
2314 = <z>lednyk N 353 (Gu.
455 canis venaticus).
slope Adv. blind: flepye 2044 =
fleple W
slibny Adj. gelobt: DSg. F. flybny
284 (slibny; slibn 'e = slib Ver
sprechen, Zusage s. ).
chen,

3,

87.

fkuty

hen:
skyst

3.

zkoky B

1,

Prf. zkladla zle N 209.


skluditi se pftiv. sich vershnen (mit
skym): zkludyty zle N 254
jdm.
(s. .
1258).
skok M Sprung, Satz: ISg.
kem M 93; zkokem
55 (nhlym
skokem
NPl.
rasch,
schnell);
fkoczy
(skoci); A. fkoky 1621;

I.

Sg.

111.

werden:

Inf. zkryty BM

verbergen:

1.

werden,

Sg.

skrze Prp. c. Akk. durch: fkrzye


1101, 2291; fkrze 1003 (fkrzycze
aus
skrz mit Jir., verschrieben
111 f.).
skryzye s. LF.
skl'lpati ftiv. abladen (etw.
):
or. fkupa 1617 (a).
Sg.
skutek M Handlung, Tat; Begeben
heit: fkutek 1778, M 48; zkutek
BM 196; ASg. skutek 462; G.
fkutka 1721; zkutka
297, 325,
BM
L. zkutozle N 279;
zkutkem BM 266; GPl. fkutkow
272,- zkutkow
332; L. fkutozech
836 (skutcch).
skutiti pftiv. tun (etw.
):
339 (i); Aor.
Sg. Prs. zkuty

6
;

zuteil

3.

(l.

tet

2;

bau

zusammenlegen;

en: fklafty 875; Prt. Prf., NPl.


M. fkladffe 2000; 3. Pl. Aor. fkadu
1841
sklsti s berei
sklad).

3.

2.

pftiv.

knarren:

216.

skrotka Adv. san/t, demtig: fkrot


ka 922 aus krotka).
skrtiti se pftiv. sich umdrehen:
Sg. Aor. zkruty zie 108 (mysl
ho se neskrti sein M ut geriet nicht
ins Wanken).
: pftiv. verbergen, verstecken
Sg.
(etw.
co): zkryty BM 230;
272; Prf.
Prs. Pass. left zkryta
fkrlta
skryti se sich
skryto 838.

BM

sklsti

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

czio

Prs. fkrzipa

3.

F Waisenstand, Verlassen
heit: ASg. fyrobu 123.
skla F Felsen: GSg. l'kaly 1118;
NPl. fkaly 1208, M 10; zkall N 39;
A. ikaly 1352; L. ikalaeh 12, 1206;
zkalach N 37 (skaloh).
skzati se pftiv. sich zeigen, er
scheinen: 3. Sg. Aor. fkaza zye 421
(a).
skazit se pftiv. verdorben werden:
3. Sg. Prs. fkazy ffye 849 (i).
M Gefge: zklad BM 73
(zu BM 72/3 vgl. Gu. 6, 492 iam
parricidarum
comparta fraude).
skldanie N Gedicht: GSg. fkla
danye 40.
skldce M Urheber: NDu. zklad

skl'pati impftiv.

3.

Prs.

3. Sg.

{ 217.
siroba.

6, 4,

sipati impftiv. zischen:

3.

Glossar.

129

Glossar.

89.

slp s. stlp.
Traut

m a. n n , Alexandreis.

1.

9, f.

3.

3.

2.

f.

9,

(l.

I.

i.

9,

3.

fy

2.

180;
Sg.
N 20

3.

2.

(12

12

s.

LF.

9,

flez 1890

125;

16, 440).

smeeh M Lachen: GSg. fmyecha


1365 (s. do 4).
smie'iti pftiv. sich vershnen:
kym):
Sg. Aor.
(mit jdm.
zmyerfi zie BM 52;
Sg.
Prf.
zmyrfil-s zie BM 243 (laks
R. auf uvei'il
smieil s.
jaks;
Arch. 10, 587, zum Lautlichen vgl.
219 und
Geb.
'smierzye be
Jungmann
snftigen;
179a).
smieti impftiv.
fmyety
wagen:
1424 (fmyety byefye 509
mit Prus.

i.

d.

byti smiese,
Prs. zmyeiu

BM

Sg. Impf.);
218 (smj);

3. 3.

N Sonne:
BM 206, 261;

zluncze N 156,
flunezye 2209,
fluneze 676, 1287, W 82;
ffluneze 2202, W 75; G. fluncze 600;
D. zzluncziu BM 278; flunczy 2408
(i); I. flunczem 31 , 2412.
sluneeny Adj. Sonnen-: GSg. F.
fluneezne 2177 = W 71; DSg. M.
flunecznemu 1246 = zluneehznemu
484,
2390;

flyffety

3.

143.

slunee

kom): zlyffiety 213;


fliffety 715; flifyety
Prs. zlyffiu BM 101;
1536;
= flyfy 1189 (11);
zlyffu
Sg.
Sg. flyffy 283; flify 228;
Im er. flyf 2383;
Pl. flyfte
12
Pl. Impf. zliffieohu N 488
Prt. Prs. ilyffye 228,
(iechu);
1056; flyfye 1295 = zlyffie N 164;
BM 146; Prt. Prf. fly
zlyffie
ffaw 194 (av).
slzaF Trne: GPl. zzylz BM 50;

jdn._eo

2.

1858.

l.

Prs. fludys

slha M Diener: fluha 284, 1309;


zluha BM 267, 305; D. `flufye 967
(slz; Gu. 2, 21 famulo).
slueh M Gehr:
ISg. fluehem

Sg.

4,

19.

slyeti impftiv.
anhren (jdn.

flichal

143.
hren, vernehmen,
koho, etw. ber
Sg.

l.

BM

slditi pftiv. verfhren, betrgen


(sob v eem sich in etw.): 2. Sg.

1637;

_eo):

p.

zlubilo

flyohal

LF. 112 f.).


slychati impftiv. hren (etw.
Sg. Prf. flyohal ffyem 33;

591 gegen

3.

Prs. Pass. flozena 2071.


slbiti
ftiv. gefallen (jdm.
Sg. Kond. Prs. by zle
komu):

eemu):
= flusy N 56
Prs. fluzy
(i); Prt. Prs. byl zlufie BM 324
(e); NSg. N. geit flufye 1673
R. zu oruie s. Arch. 10,
(slie,

1.

798.
3. Sg.

(einer Sa

3.

bereiten:

etw.
1223

i.

Prf. flozyl

dienen

Sg.

9;

3. Sg.
zusammenlegen,

sliti impftiv.

che_eemu; zu

I,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

lieren:

pirozeny).
3.

Schande, dobr s Ruhm):A


flowo 295; zlowo BM 134; G.
flowa 1502 (1502 = Gu. 2, 485 mihi
gloria sufficit una); L. 2101110 B 10;
zlowie BM 149 (vnhlm s. rasch);
NPl. 57; . flowa 41, 298,
1009, 1932; zlowa N 225, BM 160;
G. flow 44, 1232; zlow N 65, BM
115, 157 (von 156 abhngig);
L. flowyech 27, 47, 836 (slovieeh).
slovutny Adj. angesehen, berhmt:
flowutny 70; zlowutny B 40, 153;
NSg. F. flowutna 1880 (); ISg.
B 74 (ta nayflowut
M. zlowutn
nyeyfye 60 l. mit Krok 6, 389 Ta
= Gu. 1, 400;
nais, slovutnjsie
Ulr. 4515 Tanais; vgl. auch LF 19,
80; Tanais 2silb.; slovutnjie N
Sg.F. Kompar. = Superl.).
sloziti pftiv. (ivtek) das Leben ver
1.

Sg.

1.

APl. flony
Slon M Elephant:
2271 (Gu. 3, 420 elephantes).
slovee N. Dern. z. Folg.: ASg. flow
cze M 86.
_
Slovo N Wort; Zusa e; Ruf (zl

slueti impftiv. zustehen,


zukom
men (jdm.
komu): 3. Sg. Prs.
flufye 1238 = zluffie N 73; fluzye
980
mit LF.
109
sluie).
slti impftiv. heien (das wie
im Nom. oder Instr.):
Sg. Prs.
flowes 1949;
Sg. flowe 219, 610,
zlo
657, 1388, 2290;
Sg. Im
uieffe B 117; flowyefye 73,
1668
(sloviese);
Sg. Kond. Prs. byoh
zlul B 11 (slul).
sluibaF Dienst: N Sg. fluzba 299;
A. zlufbu
38; L. fluzbye 273, N
zlufbu BM 85 (s. z. St.
247;

3.

slibovati impftiv. vers rechen (jdm.


komu ): 3. g. Prs. flybu
gye 1483 (slibuje).
ASg. F.
slieny Adj.
passend:
flycznu 771 ().

etw.

Pl.

Sg.

130

1,

6,

imyila
ilem

ASg.
844;
39, 160, 247,
10, 26.

imyiil
757;

130;

I.

341),

G.

imy

snad Adv. vielleicht, etwa, hoffent

leicht: ASg. M.
inadny 106; NSg. F. znadna B 95

N. inadno

(a);

__

422, 1378; znadne

BM 144.
Adv. inadno 649;
znadne BM 167.
Adv. Kompar.
znaze BM 117 leichter (snze).

112,

snazny Adj. eifrig, emsig, schnell:


inazen
86.
Adv. snazn: znal'
nye B 224.
snsti impftiv.
zusammentragen

(jdn.

_ kehe):

_ _

Prt. Prf.,

N Pl. M.

3.

i.

3.

zneiie N 289 (suesse).


ertragen:
112.
znezty
abbringen, ber
bringen
(etw.-co): ineity 449;
zneity M 99 (z- aus s- vor n).
89.
schleudern (kopie): znezzty
sniesti
Pl.
auffressen.
Kond. pftiv.
rs. <by> zniedll N 447
(sndly).
snieti sb pftiv. sich versammeln, zu
sammenkommen (mit etw.-s bim):
znyety zle N 157 (danach ist zu
verbessern 1288 inyty iye
R. auf
prosvieti vgl. Arch. 10, 587);
Sg.
Prs. iieyme iye 2412 (sejme );
Pl. Plusquampf. znyeli zie biechu
B 65 (snli 1. Aksl. ssnmo
Ssneti se).
sniti pftiv. hinabgehen: znyty BM
278.
vergehen:
Sg. Aor. zgide
210 (sjide).
zu Grunde gehen:
inyde 2332 = W 106 = znyde N 370
(snide) und sterben (mit und ohne
Sg. Aor.
svbta): inlty 1826;
inyde 114; Prt. Prf. zied B 157
mit
(,
auf Enos bezglich,
Krek
523: zied =
152; Geb. Sl.
zziied in der sorgfltigeren Ortho
graphie von Heil. Geist B 41).
Sg. Aor. inyde 2347
abnehmen:
(snide mbsieei v svtlesti der Mend
nahm an Helligkeit ab).
sniti

zusammen/temmen,
-treffen:
Pl. Aor. znydu
znyty zie B 31;
Du. Plus
zie B 55 (snid );
quampf. byeita iiye ieila 1582 (bsta

3.

3.

2,

3.

3.

3.

(l.

3.

3.

6,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

95,
22,

81.

7,

ist, liegt hier eine durch


einen Abschreiber herbeigefhrte K on
von
zmyrti und
taminationsform
zmyrczy ver).
smrtob Demin. z. Ver.: <zm1rtez>
le N 439. Unsicher.
smrtelny, smrtedlny Adj. tdlich:
NSg. F. zmirtelna N 304 = imrtedl
na 2022; imyrtedlna S 92 (, 3sil
big); A. zmirtelnu B 99 ().
Smebti impftiv. betrben (jdn.
kehe): 3. Sg. Prs. imuczye 1893
= zmutye N 166
mit Vyb. und
nach
smcie).
smutek M Trauer: ASg. imutek
463; G. imutka 1720,- D. imutku
2232; L. zmutczle N 280 (smutc);
imutcze 109 (smutee).
smtti sb pftiv. unruhig, traurig
werden:
Sg. Aer. imuty iye 1659,
1694, 2127 = W 42; zmuty zie BM
Pl. imutyehu iiye 2126 =
145;
W 41 (smtichu).
smutny Adj. trbe, traurig: GSg.
N. zmutneho BM 35; DSg. M.
imutnemu
1910, 2234; zmutnemu
N 199; LSg. N. imutnem 1900;
zmutnem BM 328; N Pl. N. imutna
2258 ().
smysl M Sinn, Gesinnung, Ver
stand, Vernunft: imyiil 243 (smysl
nimmt auf mdrest 251 Bezug und
kann nicht gleich animum Gu.
164
sein, weil smysla 247 augenscheinlich
auf 241 Bezug nimmt; falsch Krok
schrieben

547,
337,

Adj.

snadny

3.

ISg. zmylitwem B 268.


smrt F Tod: imrt 2071; zmyrt
BM 130; ASg. imrt 662, 1802,
W 1; zmyrt BM 152, 240; zmirt
N 251; zmyrt B 114, BM 304; GSg.
imrty 339, 1597; imyrty S 84;
zmyrtcy BM 147; zmyrtcy BM 345
(da in BM sonst e immer cz ge

BM

241,

(smj).
smieti sb
lachen. 3. Sg.Prs.
imlftiv.
imyegle 20
(smje).
N Unzucht, Hurerei.
smilstve

: inad 28, 44, 164,


iinad 987; znad 278, N

z<rnle> N 394 (d. i. smie); 3. Sg.


Prf. imyel 1018; 3. Sg. Kond. Prs.
by imyel 2093 = W 29; by imyela
M 30; Prt. Prs. imyegye 875

Bs

Glossar.

sb sesla).

snep M Garbe: LSg. inepye 2027,


2246; zneple N 307 (snop).
sotnb Adv.
mit Mhe:
kaum,
591, 1415, 2458, 122,
itsnyZe2157,

Glossar.

speiti

Am

pftiv.

unklarer

Bedeutung.

besten ist es speiti als abwen

den, zurckschlagen zu fassen (mit


Jungmann 4, 224; Geb., Sl. 1, 310b)
vgl. peit Kott 2, 465, vzpeiti
Kath-Leg. 1302 (abwenden, um
stoen, aus dem s-peiti direkt ent
standen sein kann, vgl. z. B. vzpolna
Nach LF. 19, 85 erneu
nti).
ern (das unbegrndet
ist), nach
Krok 7, 2 nennen (= Gu. 2, 329
vocavi; indessen hat sich der Dich
ter, wie auch sonst, nicht streng ans

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Latein. gehalten).

spadnti pftiv. herabfallen, fallen:


(auf jdn.-na koho; in etw-vee):
3. Sg. Prs. fpadne 341, 1118, 1535,
1656, 2365, S 45; zpadne N 400,
436, 439, BM 288; 3. Sg. Aor. fpade
123, 427, 568, 1523, 1561; 3. Pl.
3. Du.
{ 1427 (spad);
delta 1581; 3. Sg. Prf. zpadl B 256
(Isilb.); zpadla N 210; Pri. Prs.
zpadna B 94.
s. vzpla.
spalnief M Schulterblatt der R
stung: ASg. fpalnyerz 1392 (Kott
Bohem., LF. 19, 482
3, 545.
lorecemium wiedergebend).
spanio N Das Schlafen: GSg.
2448.
spt impftiv. schlafen: fpaty 592
(734 l. Metri causa spat); 3. Sg.
Im'pf. ipafye 870 (spse).
speci se pftiv. zusammenbacken (in
dicht werden,
zusammen
trans.),
kleben (durch etw-elm): 3. Sg.
zweisilbig;
Prf. fpekl fye 1728
LF. 5,
vgl. Jungmann (Told
, 234;
Ptloha S. 24, Z. 50; Wittenb. Ps.
43, 25; Div. Klem. ed. M chal C 601).
speliti impftiv. eilen: 3. Sg. Prs.

fpyely

676.

speit impftiv. eilen: Prt. Prs.


zpleffie BM 62 (Sp s. LF. 19,
95); vgl. vspsiti (aksl. spesiti).
speti impftiv. eilen (zu jdm.-ke
komu): 1. Sg. Prs. fpyegy 860
(speji); 3. Sg. fpyege 855; fpyegye
2202 = fpyege W 75 (slunoe speje
z hory = Gu. 3, 391
cum sol
frenat equos = Curtius Rufus IV,
31 suh lucis ortum tepida manat s.
Jungmann 4, 233); 3. Pl. fpyeglu
M 79 (spj).

131

spierati se impftiv. sich widersetzen

(einer Sache
eemu): fpyeraty fye
432 (ksl. sspirati se -).
spiese Adv. schnell, eilig: fpyefe
549 (LF. 13, 425).
spievati impftiv. singen: 3. Sg. Prs.
fpyewa 2155.
splanti pftiv. aufldern: 3. Sg.
Prs.fp1ane S 48 ( ungmann 4, 239).
splasiti pftiv. scheu machen, ver
wirren (aus vz-plasiti s. Geb. I,
byefye
436): 3. Sg.
Plusquampf.
fplafyl 1433 (biese
splasi ).
spla
siti se scheu, wild werden: 2. Sg.
Prf. { fye fplafyl 987 (si: vgl. Gu.
2, 29 at si tanta tuam vexat vesania
mentem).
ver
wegflieen,
splynt
pftiv.
schwinden: 3. Sg. Prs. fplyne 1230

21

63.

zusammen,
spolu Adv.
gemein
schaftlich: fpolu 1406, 1288, 1899;
zpolu N 106, 158, B 64.
spomant s. vzpomanti.
spomneti pftiv. sich erinnern (an
etw.
co) : fpomnyety 898.
spoviedati s. zpoviedati.
spieoi pftiv. zusammenspannen:
3. Pl. Prf. Pass. zu zprzlezena N 281
(s speena).
sprosta. Adv. schlechtweg, einfach:
fprofta 499 ( aus z-prosta).
,elnfltig, schlecht;
sprostny Adj.
einfach, gemein : NSg. F. fproftna
2300 (); GSg. M. fproftneho 2264,
N 59; NPl. M. fproftny 2352 (i).
GSg. M. zproztney
Kompar.,
ffleho N122 (sprostnjsieho).
Adv.

fproftnye

2079.
sprostieti s. zprost-ieti.

spuditi

(jdn.

zusammentreiben
_ pftiv.
koho): 3. Sg. Aor. fpudy

1108 (i).
sraziti se pftiv. zusammenstoen:
3. Sg. Aor. frazy ffye 1580.
srdee N ; Gesinnung; :
frdcze 302, 489, 807, M 92; ffrdcze
49; zlrdcze N188, 191; zyrdcze BM
158,' A. frdoze 307, 955 (der Vers
ist korru t; Krok 6, 396 f. liest ae
by byl jml srdoe toho wenn er
Mut zu dem gehabt htte, zu 955/6
vgl. Gu. 2, 12); flrdcze 7; G. fyrd
czie S 1; zyrdozie B 274; zyrdczie
B 326 (srdc); frdoze 1297, 1517;
9.

132

Glossar.

stje F Wohnplatz, Wohnung: N


Pl. itagye 2256 (vgl. Dal C. 23a, 4).
stly Adj. bestndig, fest: N Pl. F.
ztale N 432.
stan M Zelt: GSg. itanu 2109.
Pl. Zelte, Lager: A. itany 1334,
M 29; G. itanow BM 281; itonow
926
L. itanyeoh BM
stanv);
97, 180 (stanieoh).
stnie N Das Stehen: ISg. itanym
849 (am).
stanovisee N Pl. Lager: A. zta
nowiiiehzie BM 279.
starost
Alter: GSg. itaroity
337 (i).
starosta M Alter, Greis; Vorsteher,
==
2424
itaroita
Befehlshaber:

(l.

3,

1,

3.

3.

bye... italy

Plusquamperf.

_
_

B 97; itala iye M 59; italo iye geit


827; italo iiye 717, 1988 = ztalo
zie N 273; italo zie geit B 221, BM
itala iye geit
327.
Plusquam
byla 773; itala
2090 =
italo
W 26 (zie bie);
iye byeiye
1919 == ztalo zie bylo N 276.
stti impftiv. stehen, sich befinden,
v eem); streben
sein (in etw.
(nach etw._po eem); dauern, wh
ren: itaty 152, 468, 868,S 53;
Sg.

Pl.
Prs. itogiy B 314 (stoji);
Pl. itogye 65,
itogyte 997 (stojite);
1505,

84 (stojie);
149, 303,

Sg.

Im

f.

9,

).

tus

(Pl.)

1831 (be stali sie waren stehen ge


blieben, hatten aufgehrt, vgl. Lau
stati se
rin Baw. 814, 1869).
geschehen, sich ereignen, widerfah
ren, zuteil werden (jdm.
komu):
itaty iye 1723; itaty zie
237, 243;
zztaty zie BM 66; itaozi zie BM
23 (stci se);
Sg. Prs. itane zie
B 96; itane iye 57 Aor. itaiye 95;
ita iye 1445, 1546, 1780; ita file 727;
ita iiye 751, 1172; zta zie N3, 175,
80, 121, 138; sta
247; zzta zie
zie BM 178; itat iye1685 (stat );
Prf. itala iye geit 793; itala zie

3.

i).

3.

Sg.

2.

12, 271).

eem):
Aor.
ita 681, M 18;
Pl. itachu 583
(stachu); Prt. Prs. itana 191;
Sg.
Sg. Prs. itane 1625;

1338; itai ye
1666 (ste);
Pl. itachu 327, 343,
15, 1281
1539, 1771, 1900, 2026,
= ztachu N 150 (stchu);
Sg.
= zta
Aor. ita 494, 2052 = W
N 316 (whrte), 2058 = W 15
Pl. Prf. ztali zte BM 126
(st);

itafye

84,

3.

LF.

sstpiti pftiv. niedersteigen: 3. Sg.


Aor. itupy 887 (sst
stdo N Herde: tado 265; ASg.
188, 1115; G. itada 1570; D. itadu
145.
1109, 1422; APl. itada
sthnti
pftiv.
Zusammenziehen
(etw-co): Sg. Prs. itahne 222.
sthnti se sich zusammenziehen:
54 (z. Vers
Sg. Prf. itahla iye
346 sed erat locus ar
vgl. Gu.

_na

s.

sich hin

stti pftiv. stehen bleiben,


stellen, stehen (auf etw.

3.

1093.

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

ftiv. absitzen, absteigen:


for. iyede 1787 (ssde s.Geb.
I, 479.
gemu 1787 d. i. krli zu
seinen Gunsten, um ihm zu helfen;
nach Gu. 3, 201 ei);
Prt. Prs.
iiada S 26 (ssada).
sstti pftiv. ausharren (in etw.
v eem): 3. Sg. Prs. itogy 263 (sstoji);
2. Pl. Im er. itoyte 1330 (sstojte);
3. Sg.
ond. Prs. by ital B 263
(by sstl = Gu. 6, 9 si perdurasset;

3.

(sseeeni).

ssiesti
3. Sg.

siary Adj. alt: stary 818; itari


245; itar 386 (str); DSg. F. zta
rey BM 304 (j); NPl. M. ztarzi
N 446 (stai); G. itarych 2427; I.
Substantiv. Korn
itarymy 349.
NPl.
M.
428 (sta
itarzyeyiy
par.,
rjs; = senibus Ga.
276).
statek M /.- ASg. ftatek

3.

ftiv. sich verabreden: 3. Sg.


Kond. Prs. by zie zriekla B 142.
srseti impftiv. fliehen: 3. Sg. Prs.
iriy 264; 3. Pl. iiriiye 1520 (8181,
Prt. Prs. ziriiie B 171
srsie);
(srse; LF. 12, 271).
ssieei
Prt.
pftiv.
niederhauen:
Prf., N Pl. M. zzieizeny B 151
81001

herrlich: zyrdecznye

{f.

srdeene Adv.
BM 21.

3.

487 (vgl. Gu.


502:
iam maroidus
aevo;
vgl.
ksl. starosta senex;
Ulr. 10099
vor alter was er grise); NPl.
.
itaroity 388 (y).

805; zirdczem

1
1.73irdczem
.

<itar>oita N

sterili

1065;

3.

789,

1990;

2.

L. zirdezu

N 275 = irdczy
N 298; irdezy 801,

3.

D. zirdezu

133

Glossar.

232,

458.

ztawa
stavbti impftiv. aufstellen: 3. Pl.
Aer. Pass. byechu itawany 1456
(bbchu stavani f. stavni Reimes
2,
wegen s. LF. 14, 43; Geb.
335, 344); itawyety iye 1434 ste
hen bleiben (im 9silbigen Vers l.
mit Krek 7, 5 stavbti das Heer zum
Kmpfe aufzustellen, vgl. Gu. 2,
414 f. agrnine rursus disposite.
echotnb eilig, worauf sich der Drei
vers 1436-38 bezieht. 1435 motiviert

III,

ochotn).
staviti
pftiv. stellen, aufrichten,
festsetzen: 3. Sg. Prf. Pass. zta
wene N 440 (=ustaveno 2398).
staviti stehen bleiben: 3. Sg.

Aer. itawy iiye

830.

stoi pftiv. herabflieen, abfallen:


2. Sg. Prs. iteczes 1963 (stebes;
. Jungm. 4, 302).
stiekati sb impftiv. zusammenflie
en (mit etw._bim): 3. Sg. Prs.
Gu. 2, 74
ityeka iiye 1149
communicat s. bersetzt
M. 1896, S.
463).
stesknti sebb pftiv. sich betrben :
1. Sg. Aer. iteik iiebye 884 (etwa
vgl. Gu.1, 514/5);
3. Sg. zteichze zebie BM 50 (81);
. noch styskati seb.

inFurcht

geraten

stbziti impftiv. bersiedeln, bringen,

7,

1744.

stlp, slp M Sule, Pfeile; Reihe.


ztlu em N 106; L. ilupye 1260.
zte B 64;
810 Za lw. hundert:

ASg. ite 2132, 2046, 2056 ___ W


13; G. ita 542, 1640; NDu. ite
584
itye); itye 1255 = ztle N
NPl. zta
96; A. itye 2048 = W
N 144 (ite 2183 statt set GPl. s.

3,

zle

(jdn.
kehe): 3. Pl. Prs.
262
mit Krek
witlaczye 1511
iiye
itlaezy
Pass.
Aor.
Sg.
stlabie);
treten

III,

Geb.

153).

stoka
das Zusammenflieen, der
Sammelplatz der Wasser: iteka 605
(hier etwa Wassergrtel).
stl M Tisch: LSg. itele 293, 1941.
stenati impftiv. sthnen, seufzen:
Sg. Prf. itonal 789 (srdcem in
seinem
Herzen); ztenala N 173
(nach

itenye
stonl'lti

jdm._pe kom); Prt. Prs.


1846 (stnb).

itenu

Sg. Aer.
ftiv. ertrinken:
2189
ftenuehu
Pl.
820,-

Pl. Prf. itenuly 1810


(uchu);
(li).
stopa
Fhrte: GSg. itopy 2316;

L. itepye

2317.

M Schrecken, Furcht itrach


427, BM 200; ASg. itrach 1790;
G. itraehu M 37; D. 483; ].
straeh

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

5;

185 (185=Gu.
nondum
descendit
tetes
cui
rebur in armes).
Aufenthalt,
Wohnung: GSg. itawu BM 229
(___ Gu. 6, 546 sine lare).
stvati sb impftiv. = stti : 3. Sg.
Prs. itawa iye 252, 1660, 1710, 1935;
51

3.

Kraft: LSg. itawye

1,

(l.

3.

ztlechu N 263 (stchu); 3. Sg. Prf.


Pass. itata 1756 (stata); 3. Pl. itaty
1764 (staty).
stihnti
ftiv. nachjagen, einholen,
erreichen (etw.
co) steckt viel
leicht in zzgiiie BM 148 (im Reim
zu bliz) d. i. sjizb l. stize 3. Sg. Aer.
mit LF. 12, 286 (= Gu. 6, 526 f.
ad Graeca revertitur . . . agmina).
Verfehlt Vyb. I, 1258 und Krek 7,
208; vgl. Kott 7, 684.
stlabiti pftiv. zusammendrcken, zer

3.

NPl. itogyecze 1904 =


1347);
itegiu
zteglecle N 193 (stojiece).
S 68 an mangelhaft berlieferter Stelle
ist nach Safaik, Sebr. Sp. 3, 3. Sg.
Prs. statt steji, vgl. dann Geb. , 217;
s. sstti.
myslce mi v obm
ste 869 mein Sinn war unent
schieden.
stav M Zustand, rechter Zustand,

1,

Prs. imReim auf veji

3.

l.

itrach 1519 scil.


2430.
ISg.
jest es steht zu befrchten.
itraohem
324; Pl. itrachl 489,
1423; itrachy 1435; ztraehy N 191
aus Schrecken, aus Furcht.
itrachy

itogye

1346

(l.

3. Sg.

(stoj;

steji

290

itogie

I.

(jdn-kelle, etw.- ): 2.Sg.


Prs. ityezys 1367 (i); 3. Sg. Aer.
ityezy S38; Prt. Prs. ityezye 2271
(s. Ko`tnek 16; LF. 12, 275; Kott
7, 780; Div. Vit. ed. Mchal 86).
stiet pftiv. abhauen (etw.
ce):
3. Sg. Aer. itye 1707 (st); 3. Pl.
fhren

3.

(stli ste); 3. Pl. giiu italy 795 (js


stli); ztala N 306; 3. Sg. Kond.
Prs. by ztal BM 328; by italo 1099
(by 0 zivot tob stale es wrde
Prt.
dir das Leben kosten).
Prs. itegye 360, 2107; ztegle N 159,

134

Glossar.

strana. F Seite; Gegend; Teil, Par


tei; Flgel des Heeres: ftrana 305,
598 (strana svta =Gu. 1, 396 pars
mundi Erdteil);
A. ftranu 253,
344 (das Krok 6, 344 flschlich als

v stran LDu. auffat), 600,


B 49; G. ftrany 137, 1147,

M 19; L. ftranye

1476,
1592,
630, 668,

613,

(v l. Gu. 2, 429f. laevum cor


nu), 16 3, 2289 (strane) und ftrany
1455 (strani heteroklitisch s. Krok 6,
396; 7, 6; Geb.
1, 190); GDu.
itranu 799, 1526, B 22, 98, 138,
175 ; ztranu N 53, 153 (); ADu.
ftranye 211, S 12, 68; ztz'anye B 41
1463

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

III,

();

APl. ftrany B

686,

1884,

32, 56; ftrany


W 45, S 38;
1905,
ztrany N 194; G. ftran 467, 1812,
2056 = W 13, M 91; L. ztranach
N 82.
GSg. fkazde ftranye 1442

(im Reim zu na ne 1441) l. s


kad strane nach Vyb., als GSg.
zu strane F
Bergseite),'

Krok

lesen.

= W

= strana (n. str

mit
es,
6 v
kad strane zu
7,
Ebenso l. fkazde ftrany 2058
besser

ist

v kad strani = 1455


., Vyb.,
(im Reim auf brani 2059.
H.-P., Prusk lesen s kad strany:
brny, obwohl ein e. brna = bra
15

_H

nicht berliefert ist. Zum Reim s.


10, 585).
strast F Trbsal, Jammer, Not,
Bedrngnis: G.
Widerwrtigkeit,
ftrafty 839, M 64; D. 2232; L. 154;
S 58 (v strasti (je) es ist widerwrtig,
gefhrlich).

Arch.

strastny Adj. mhselig, trbselig,


jammervoll: ASg. F. ftraftnu 2239;
G. ztraztne N 169.
strastn Adv.:
BM 259 (zum Leid:
ztraftnye

jdm._komu).

_straiti
00).:

impftiv. schrecken (etw.


Sg. Prs. ftraffy S 46.
strta s. ztrta.
strava F Kost, Lebensmittel: GSg.
3.

ftrawy 526.
strat M Wchter: ztras

BM

113

(zum Vers vgl. Gu. 6, 503 esse tui


sustos numquam
r.
expeterem:
storo oder identisch mit d. Folg. ?)
str F die Wache, Wchter ( Kol
lektivum vgl. gis B 294): ASg.
zztras B 293 (vgl. Torbirnsson LM.

2, 69; Geb.

III,

1, 128,

i-Stamm).

stre F Wache: ftrazye


Sg. ztrafi BM 96 (i).

ftrazye

1384

(s.

LF.

1376;

Mask.:

12,

nhly und tvj strate

vgl.

Alter

226.

276 f.
Otc. ed.

Smetnka S. 642).

M Wchter: ftrafny B

torony

stechaF Dach: ISg. zztrfieohu

278.

stlela
S 92;

F Pfeil:
ztrzlela

ftrzyely

56;

ftrzyela

304;

1532, 1741,

N Pl. ftrfieli

2032.

Bogenschtze: N Pl.
ftrzyelczl 472; -y 2276 (oi).
F Schiescharte: APl.
steelniee
ztrzlelniczle N 365.
stetnti pftiv. begegnen, treffen
( jdn._koho):3. Sg. Fut. hude zt<
rzletla> N 406 (s. dazu Geb.
stlelee

III,

2, 426 f.

ten

etw.,

stl'c M Vetter: ADu. ftrzloze 779


(strice s. Geb. I, 347; im Reim auf
nice l. stic).
abschnei
stl'ei impftiv. scheren,
den (etw. mit etw.-co elm): 3. Sg.
Aor. ftrzyzye 1591 (ste; = Gu. 2,
47 demetit).
stl'ieci impftiv. Acht haben, beach

(auf

etw._eeho),

bescht

zen (etw. -eeho): 2. Sg. Fut. budes


ftrzleczl 201; 3. Du. Prf. ztrflehla
BM 59 (strehla); Prt. Prs. ftrzyeha
401; ztrfleha BM 281 (stha).
sti'ieci se sich hten (vor etw.,
koho, eeho): ftrzleczl ff
jdm.
102; 3. Sg. KondPrs. aby fye ftrzye l

943

(2silb.);

Prt.

Prs.

ftrzyeha

fye 1864.

LSg.
Bogenschieen:
ztrfleleny B 46 (i).
stfieti impftiv. ausbreiten, verbrei
3.
Pl. Prf. gfu
ten (etw._oo):
ftrzyely 1490 (js stli).
strnti pftiv. starr werden, erstar
ren, sich entsetzen: 3. Sg. Prs. ftrne
1423; Aor. ztyrnu B 164 (u).
bereiten, vorbe
strojiti impftiv.
reiten (etw._co): 3. Pl. Prs. ztro
gie BM 304 (strojie).
strpeti pftiv. ertragen (etw._co):
2
lrplety N 229 (zu ylr = s. Geb.

I,

293

stlldenost

Klte:

GSg.

ftu

Glossar.
2215 = W 88 (2215 jij
d. i. vode; 2215/6: die Klte des
Wassers nimmt stetig zu, bis es so
kalt ist, wie wenn es Mittag ist, wie
es am Mittag zu sein pflegt; abwei
chend von Gu. 3, 400_403.
Ein
zweier
Verse
ist
mit
Krok
Ausfallen
7, 61 nicht anzunehmen).
studeny Adj. kalt: NSg. F. itu
dena 2207 = W 80 (2205-8 = Gu.
3, 392/3 frigidior glacie est, quando
ierventior arva exurit Titan mediae
fervore diei = Ulr. 9848/9 nie
kein s wart s kalt, als er ze mit
tentage wirt = Curtius Rufus IV,
31 medio die, cuius vehementissi
mus est calor, frigida eadem iluit).
studniee F Brunnen, Quelle (Gu.
3, 398 fons): itudnycze 2196 (ee);
GSg. itudnyczye 2200.
stliti
zusammendrcken,
pftiv.
drcken (etw._oo): 3. Sg. Prs.
ituly 225 (stli; zu 225/6 vgl. Gu.
1, 91 obturat preoibus aures s. Pram.
36, 42 f.).
stvieti se im ftiv. glnzen, schim

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

denoity

(stvie);

(stv);

P.

3.
3. Sg.
3. Pl.

Prs. itwye iye 2024


Aor. itwye iye 1607
Impf. itwyeehu iye

1540 (stvieohu).

stvofenie

itworieny S
stvoitel

GPl.

Geschpf:

44 (i).

Schpfer:

135

Prs. iteitye iobye 1813 (im Reim


auf
1814) l. styte s. Arch.

III,

10, Ypryete
87; Geb.
sd M Gericht;

2372, 2385.

stvoiti pftiv. machen, tun, hervor


bringen (etw._co): 3. Pl. Plus
quampf. byeohu itworzily 1209 =
bieehu ztworzili N 40 (beohu stvo
"ily); 3. Sg. Aor. Pass. byl ztworien
B 141; bye itworien B 69.
stvo
iti se Pass.: 3. Sg. Plusquampf.
bye iye itworzyl 1529 (= B 141).
stvrzenie N Bekrftigung` Best

tigung: ASg. itwrzenye 931, M 123.


stydnt
impftiv.
kalt werden:
3. Sg. Kond. Prs. aby itydla 1249 =
aby ztydla N 92.

Stydet se impftiv. sich schmen


(vor etw._eeho): 1. Sg. Prs. zzthy
ziu zie BM 210 (styziu); 3. Sg.
itydy zie BM 193 (Gu. 6, 538 irons
ignara ruboris).
styskati sobe impftiv. sich betrben,
trauern.' Prt. Prs., NSg. M. zzthy
iiohzie zobie BM 280 (styee); 3. Sg.

Proze:

ASg.

zud BM 313; G. iiuda 250;


zudye BM 319 (s. Kott 3, 524
Jungmann 4, 23).

M
sudee
745 (ci).

Richter:

ISg.

L.
f.;

iudczy

sditi impftiv. richten (etw._co):


3. Sg. Prs. iiudy 253 (i); Prt. Prs.
zudye BM 320 (sde).
sdny Adj. (den s.) Tag des jng
sten Gerichts:
iiudny 2069; GSg.
M. iudneho 1768.
sujny Adj. eitel, leer, nutzlos: A
Sg. F. zuynu BM 226 (sujn s.
Vyb. 1, 1262; vgl. aksl. suje).
suk M Ast, Zweig: ASg. iiuk 733.
smraeiti se impftiv. dmmern:
3. Sg. Aor. iumraezy iye 2330 =

104

= <z>umraehzi <zie> N

(vgl. Gu. 3, 463-66).


szeny Adj. bestimmt: ASg. F.
zuzenu N 137 ().
svaty Adj. heilig: iwaty 318; N
Sg. N. iwate 316; DSg. F. iwatey
2088 = W 24; APl. F. iwate 664.
zwatinie
svatyne F Heiligtum:
N 50 = iwaezynye 1219 (svacin;
von svaeeny
durch Beeinflussung
369

entstanden

itworzytel

2, 367.

s. Geb.

I,

109).

svzat pftiv. zusammenbinden, bin


(jdn._koho):
den,
einschlieen
1. Sg. Prs. iwyezy 1008 (svie);
3. Pl.
3. Sg. iwyeze 990 (sviee);
Prf. Pass. iu byly iWazany M 51
se
svzati
(s byli svzni).
binden:
2.
Prs.
iwyezes
Sg.
sich
iye 290 (svieze; = Gu. 1, 168 sub
iuga venisti).
impftiv. Zeugnis ablegen,

bezeugen, beweisen
(etw._o eem,
3.
Prs.
316, 2084;
Sg.
iwyedezy
nae):
iwiedczy W 21; 3. Pl. iwyedoze

2406 (svede);
by zzwiechehzil

Geb. 1, 407).

3.

Sg. Kond. Prs.


300 (sveil s.

svedek M Zeage: N Pl. iwyedczy


1489 (ci).
svsti
ftiv. lanen (gegen jdn.
_na koho): 3. l.Prf. zwedli zu BM
340 (svedli s).
svet M Welt, Erdkreis: zuiet B
225, 261; zzuiet BM 26 (hier nach

Glossar.

L. iwyetleity

462,

H., Jungm.

2347 (iwyetloit 2407,


l. svtlesti GSg. mit

4,

756a, Vyb., Krek

7,

148)

svbtly Adj. licht, hell, klar : iwyetel


1949, 1952; GSg. N. iwyetleho 895;
ADu. M. iwyetla 14 (svtl).
svtle Adv.: iwyetle 43 (smieti
ins Gesicht lachen).
svbtsky Adj. weltlich: LSg. F.
iwyeezky 70 (y).
svbziti unklares na ley/Level: in
iwyeze 1570, 3. Pl. Prs. svbz oder
sviez wrgen, morden (nach Ce
lakevsky', Dedavky 46, Kott 3, 800;
aus svbzie, sviezie i. B. zu vitze
1571 aus vitbz.
Nach Vyb. I,
1262 sveziti ergreifen, fassen vgl.
nc'. vbziti festhalten, das aber jun
gen Ursprungs ist, s. Geb.
2,
296. Noch anders Krek 7, 262).
svieob F Licht:
iwyeezye 2411;
DSg. <zw>lecy N 465; G. <z>
wleczle N 468.
sviebka F Dem. z. Ver.: iwyeczka
31; zwlechzka N 474.
svietti impftiv. leuchten: 3. Sg.

III,

Prs. iwyety

1551, 2410;

<zw>1ety

470 (i).

svobedny'

NSg. F.

frei:

9.

hindert: iwebednye

186.

Adj.

97 (a); NPl. M. iwe


1322 (i); G. zwebednych N
svobedn Adv. frei, unbe

iwebedna
bedny

9,

svlabiti pftiv. ausziehen, entkleiden


(jdn. _kehe ) : 3. Pl. Prs. wzwlaezye
1510
svlabie mit LF.
110f.).

(l.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

vgl.

1.

8;

iwey

205,

336,

1000,

1891,

35;

282; zwey BM
zwey 1714; zzwey
262 (svj); iwy 894 (svy); ISg. M.
iwym 60, 2123 = W 38; zwim N
107; N. iwym 323; zwim N 112
zwu
39;
(svym); F. iwu 348,
N 34, 97 (sv).
APl. M. iwegye
1965 = zwegle N 235 (svoj); iwoye
270, 519(svoje); iwe 205, 518 (sv);
F. iwegye 874 (svej); iwe 103, 664,
W 44 (sv);
N. iwa 588
1113,
GPl. M. iwych 261, 843,
(sv);
1088; zwlch N 409; zwych BM 80;
zwych BM 281, 289; F. iwych 538;
zwlch N 344, B 236
'ch); DPl.
M. iwym 694, M 107,
90; zwim
N 160 (svym);
iwymy 1375,
2140 = W 55; zwymi BM 302 (svy
sein, eigen: iwey 2444;
mi).
GSg. M. iweho 105; N. 1055; ASg.
F. iwu 1639 (s. na
6). _ASg. M.
zwey BM 75; zwey BM 188 (svej
bas die rechte, geeignete Zeit,
vgl.
Gu.
535 idonea tempera).
substantivierter Plural die Seini
gen, die eignen Landsleute: N. iwegy
133, 145 (Gegensatz zu cizi), 1785;
G. iwyeh 1605, 1930; zwlch N 280;
zwieh BM 132 die Meinen; D.
iwym 1409, 1683, 2240; zwim BM
150;
iwymy 2107.
M Gewohnheit, Brauch".
svybbj
zwyizey N 130 (vgl. svybej Kath.
Leg. 1655; r.ksl. ssvybajb consue
tudo; Jungmann
424).
svybny Adj. gewohnt:
LSg. F.
zwychzney BM 262 (nj).

910,

(s

2413;

Glanz, Licht, Helle:


2350; ASg. 1284,
zwietlozt N 153, 389, 466;

iwyetleit

I.

405.

svbtlest

I,

4,

18, 379; doch ist eine Entscheidung


schwer); zwlet N 42; iwyet 811;
ASg. iwyet 638, 1000, S 46; zwet
N 11; G. zuieta B 247; zwleta N
219, 428; iwyeta 67, 114, 598, 660;
D. iwyetu 838; L. iwyetu 517,
1028, S 40; zuietye B 212, iwyetye
zwie N 64;
305,
792, 1231;
V. iwyete 1937, 1961 (s. vesvbt).
svbtek M Dem. z. Ver.: ASg. iwye
tek 539 (Jungm. 4, 400; Vit. Ruk.
~
25b, Z. 1 ).
svbtle N Licht: GSg. zw<letla>

svj Pron. sein.


refl. Pro
nomen: ASg. M. iwey 204, 798;
zwey B 51, BM 342; F. iwegy 969
38; zwu N
(svoji); iwu 183, 902,
136, BM 148 (sv); N. iwege 361;
iwe 547, M 53; zwe N 22, B 161,
227, BM 203.
GSg. N. iweho
353, 722; zwehe N 408, BM 329;
M. iwehe 126, 344, M 85,
77;
zwehe N 67,
184, BM 70; F.
iwe 111, 237, M
zwe N 141,
197, 291, BM 318.
DSg. M.
iwemu 297, 2083 = W 19; zwemu
B 39; N. iwemu 1990 = zwemu
N 275; F. iwey 93, 118; zzwey B
258 (svj); iwy 445 (Sv'fl LSg. M.
iwem 100; zwem BM 261; N. iwem
F.
71, 193; zwem 1717 (svm);

2.

LF.

6,

s.

I.

Belege

3.

Prusik das Licht.

136

137

Glossar.

611000

sal M Schall: ASg. fal 1201 =


fchal N 32.
ealmeje F Schalmei: GPl. zal
myegy 1201 = fialmiegy N 32 (=
lat. tibiis s. Prustk, Pram. 45).
6001100 M Junge der Lwen, Hunde,
Wlfe: ftyeneoz 184, 310 (stenee);
NPl. ftyencz 1414
stenoi); 102011

(l.

02 1421.
eeep M Pfropfreis; Baum: 1020
244 (seep; vgl. Milton S. 281).
etestie
N Glck: GSg.
eestie,
styeftye 2262; L. sfzety B 80
seesti); ffztezty B 113; ftyefty 759.

seit

M Schild: ASg. fczyt


I.

1704/5;
ftyt 1397; G. ftyta 1554;
fehzltem
N 112 (Instr. der Beziehung); fty
tem 1567; NPl. ftyty 1541, 2024

(i); A. ftyty

1515.

3, 8,

eptati impftiv. flstern: Prt. Prs.,


NPl. M. fepoyuce W 108 (sepci
00; danach tst 2334 zu korrigieren:
nach
Krok
282
peczyugyoze;
Anm. 11 murren; Gu.
482
rauco orudescunt murmure castra).
6081 Zahlw. sechs: N. 1011 1612;
ssezt N 284; D. fefty 2080.
estdest Zahlw. sechzig: A. 1011
deffat 1124 (s. Prustk, Prum. 35);
G. feftydczat 387 (sestidct).
ije F Hals: GSg. fygye 1877.
61

M Pfeil: ASg. fyp

2043.

ekoda

Adj. breit, weit:

1621.

APl. M.

fkoda 774; A.
10,- ffkodu W
268; ffkody M

Schaden:

1311, 1799,
31,' G. ffoody BM
fkody 429, 1806; D. ffcodye BM 141;
koda jest eeho
fkodu 424.
826 es ist schade um etwas.

8;

1110110

kodny Adj. schdlich (jdm.-ko


44; NSg. N.
mu): fiooden
ffoodno B 317.
klne F Kasten, Schrein:`fkrzy
nye 1218 = 1101210 N 49; D.
Sg.

fkrzyny

1223

= fforziny N

56

(skini).
elechetny Adj. adlig, edel:
011010 244; ASg. M. 2278; APl. M.
flechetne 364, 1914 ().
adlige
610011111 F Adel, Adelstand,
Gesinnung: flechta 242, 311, 1908;
ffleohta N 197; GSg. fleohty 1300;
A. flechtu 1301, 1306, 1497;
fleohtu 1256 = filechtu N 97; L.
1
flechtye 248.
APl. flech
610011110 M Adeliger:
tycze 205, 1475 (oe).
spie M S itze des Heeres: LSg.
fpyozy 144 (i).
611118
M Vogel Straa: APl.
193 (vom Dichter als
fftruzzy
Reimwort zu pardusy hinzugefgt;
tricht Prustk, Pram. 34).

I.

(l.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2, 175).

pftiv. in

52011 se komu es
v eem jd. be
tut jdm. leid;
dauert etwas, schmt sich ber etw.:
3. Sg.Im er. fzyely fleM2 (52011), vgl.
Gu. 6, 9 ;LF. 10, 275 j.; 3. Sg.Aor.
bezieht sich
szlely zle N 207 (wnems
'
auf milosrdi 206).

se

fyroke

M Sturmangriff; Sturm:
fturm 466, 2052 = N 316 = ffturm
ASg. fturm N 309; G. fturma B
294; D. fturmu 460, 2028, 2121.
61111

etnrmovnie N Strmen, Sturm


laufen: fturmowanye N 319.
turmovati impftiv. strmen:
Pl. Impf. fturmowaohu 2054 =
W 11 (chu); Prt. Prf., NPl. M.
fturmowawfe W 39 = fturmowawfye

3.

III,

sieliti

iroky

2124 (se).

enklit. Part. aus


s. d.) -t zur
Hervorhebung einer Verbalform 104,
258, 299, 1103, 1685, B 30; eines
Pronomens 203, 1095, 1343; eines
Substantivs B 246 (th); einer Kon

junktion

BM

tadtZo.'f.':'

Geb.

Adv. breit: fyrooze 232, 691,

1512 (-00).

pftiv. sich zu sehnen, zu


anfangen
begehren
(00110):
3. Sg. Aor. fzada fye 693; Prt. Prf.
fzadaw fye M 89 (Jungm. 4, 430).
82001 pftiv. verbrennen (00,
jdn-koho): zseczl N 289 = fe
zzyeozy 2000 (lies Metri causa si
01); 3. Pl.Aor. fezhu 2297; 3. Sg.
Prf. Pass. 110220110 819 (5022000 s.
Se

545.

firzka B119.
Syrsko
syrsky Adj. syrisch: fyrfky 1547.

Hhe des Meeres:

Breite,

N Syrien

szdati

ASg. fyrzy

644 (ln).
: GSg.

6110

ti

214;
134;

N
N

I.

DPl. fynom

syn
zina

9;

iyna

M Sohn: fyn 89;


87; syna N 180;

syn
G.

113.

hier;
.

hierhin;

hier

138

Glossar.

_ thnti

ziehen; streben,
suchen nach jdm. -po kom): 3. Sg.
Prs. tye ne zie N 356,' Impf. tah
Prt.
nyeiye iye 2456 (thniese);
457.

189, 366,
853;

723,

1151;

take

38, 277;

1314

jake
so

solchem Grade, der


tak 1535,

da.

maen:tako 258, 987;


2178 = W 72, M 50.
(l.

takze, takez ebenso: takez 227,


999
Metri causa take), 1913,
49; takes koli N 363; mit kor
res ondierendem jakzto, jakoz takeie
takez 849 (take N 249 an Stelle
von inhed 1977 eine schlechte Ver
nderung des
marbeiters).
taky Adj. solcher: taky 1210 =
N 41, 1293 = N 162, BM 234;
taky B 61, BM 226; ASg. taky
1209 = N 40; NSg. F. taka 450,
577, BM 108; A. taku 155, N 195,

91, 94

(l.

3.

2,

III,

Pl.

Tataren: Tha
(Taterius tater Rajh.
Slovn.1604, Dal C. 38b,
taterom).
tbti, dbti
achten (auf
M.

_
_

230

terii

na
ee o;
, impftiv.
auf jdn.
jdn.,
kmmern
sich
(um
kom, eem): tbaty N 338;
etw.
dbaty 63;
Sg. Prs. dba 221,
Pl. dbagy 1785; dbayu 241 (dbaj);
Sg.Impf. dbagyeiye 556 (dbajiee);
Kond. Prs. by dbal 367; Prf. dbal
952; tbal N 367; Prt. Prs. dbagye
1625, 2129=tbagie W 44, N 357;
tbaje); NPl.
tbtbagie BM 116
M. (statt Du.) tbagycz 1359; tba
yueze BM 33 (berwiegend mit ne
gebraucht, positiv nur 241).
tdy Adv. da, dann. damals, zu der
89; 283,
zetrt- B 23, M 77,
etw.

koho);

3.

29
sowie, sobald (s.
brzo
sobald
tako 304
da.
1835,
2,
232; tako

tako

62, 234,

(l.

_ _tako-jak so-wie". _
tak jakz
jake);
_
_
als;
tak
jake
_
jako _
als _
_
_
tak
ie
N
tak _ by
N
tak _by14, tak _
_
_
_ In jakz
-kak-tak53; jak-tak277,358,
tako N 83, BM 190 wie

1081;
so;

2375;

BM

tajne Adv. heimlich: taynye M 27.


take Adv. auch: take 963.
take, tak, - Adv. so, also, auf
diese Art: tako 1444, M 17; tak
73, 246, 694, 827, 881, M 121; taks
N 211, 316; taks B 37, 114, BM 11,
203.

104,

BM

32, 49, 344 (s. tehdy).


Teba.
Theben.' 440 (die Plurale
441
beziehen sich auf ein vorschwe
bendes die Bewohner von Theben.

_ Teba Krok

283).
tei impftiv. laufen, rennen; flie
Sg. Prs. tecze
en: teczy 2121
691, 1759, 2325 = W 99; Prs. tek
3.

c.

t.

zie

(hufig mit korrespondierendemkde,


kam, jam).
dort, da: tamo
Metri causa
630; tam 555, 1055
v meste vgl. 59.
58 (d.
tamo),
S. sem).
Tanais s. slovutny.
komu na mysl
tanti impftiv. in
Sg.
jdm. in den Sinn kommen:
Aor. tanu 769 (Geb.
256).
tpati impftiv. sinken, untergehen.'
Sg. Prs. tapa 1812.

8.

Prs. <ta>hna

394,

se sich begeben,

M.

tame, tam Adv. dorthin, dahin:


tamo 1162, 2168 = W 62, BM 221,
232; tarn 424, 710, 855, W 66, N

3.

10, 274).

502

takze).

LF.

F. takuz

s.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1silbig;

takys

solcher:

eben

228; ASg.

4,

taky

(l.

NPl. M. taczy 370; taczi BM


219 (taei); G. takyoh 2066; D. ta
kym N 73; A. take 368; APl. F.
take 2456 ().
919;

i.

tahdy Adv. = d. Vor.: 2459; N 330


(= tady 2297; Jungmann 4, 539).
thnti pftiv. ziehen, dahinziehen
(intrans.): 3. Sg. Aor. tyeze W 100
= tyezye 2326 (); Kond. Prs.
by netahl 2302 = N 333 (thl
1 silb.).
ziehen, reissen (etw.
oo):
3. Pl. Aor. tahnu 1879 (lies tab
mit H., , im Reim zu drah
1878); Impf. tahnyechu 2275; tah
nieehu N 47 (danach ist mit H-P.
tahnucz 1216 in thnieohu zu bes
sern); 3. Sg. Prf. tahlo N 142
nethnti co ueiniti
(tahlo).
etw.
zu
tun vermgen: 3. Sg.
kaum
Kond. Prs. netahil by B 54 (thl

219, M 58; GSg. M. takeho 581;


826, 974; F. take B 207, M 61;
DSg. F. takey B 234 (ej); ASg. N.
take 892, BM 128; LSg. M. takem
1904 = N 193; N. N 85,
202;
F. taky 458 (y); ISg. M. takym

N.

tady

ff.

2297;

1743,

3.

711,

170.

3.

durch:

139

Glossar.

280;

l.

N 286,'

kdyz
tdy

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

pakll-tehdy

tehdy wenn

2417,

_ so:

N 462.
_so: N485

2419,

wofern

(l. tdy = 2419; 751 im 7silb. Vers


l. tehdyze; Prus. liest fr v tu debu
v tak dobll).
tehdyze Adv. = d. Vor.: tehdyie
B 73, S 25; tehdyz 571, 2120, 2130
= tehdlz W 45, 2217 = W 90, M
60; tehdys 2143, N 328.
Telamen
mnnl.
Eigenn.:

Telamonu

tblestnb Adv. krperlich,

tyeleitnye

DSg.

785.
917

leibhaft:

(im Reim auf ve

I, 396).
N Krper, Leib: tyelo 1851;
tyelo B 93; GSg. tyela S 93; NPl.
snb 918; tlesn s. Geb.

tblo

1742; G. tyel 1744.

ten Pron. der, dieser:

N Sg. M.

ten

5, 25, 98, 141, 230, B 29, 76, BM


174, M 108; A. 370, 404, 1020, BM
201; NSg. F. ta 17,611, 910, N 10,
93, W 74; A. tu 35, 301, 564, 1056,
N 1; NSg.N. te 52, 203, 317, 410,
1343, N 3, W 24, B 178, 201, BM
178, S 55; A. 33, 60, 193, N 13;
GSg.M. teho 23, 82, 102, 374, N 13,
53; N. 113, 200, 453, N 16, W 97,

BM

21,116, S 90; G.ASg.M. toho

1389, 1603, 2009; DSg.M. tomu 537,


1447, 1780, B 122; N. 169, 394,
422,
236, W 10, 318, 251;
GSg.F. t B 8; th B287, BM 258;
te 190, 552, 1156, 1305
(. dazu
LF. 19, 85), W 85, N 290, B 14,
BM 73, M 65, 116; the BM 43, 60,
273 (t) (ty 646 aus t nach LF. 19,
81, whrend Krek 6, 390 es als
NPl. F. fat); D. tey 78, 744, 761,
1046, N 56, BM 75; tey B 3, BM
175; LSg.M. tem 906, 1218
49,
B 148; N. 28, 37, 279, 319, W 20,

=N

(l.

94, 194,

1395.
tetku.

Tante:

ASg. tetku

782.

tbzenie N Erwerb, Gewinn; Ernte:


tyezenye 2298, vgl. N 339 (vgl. Gu.
448 in cinerem resolute. Ceres;
Ulr. 9999/10000 der velde fruht
und alle3 kern was von brande d

III,

verlorn; s. Geb.
294).
tbzky Adv. schwer: ASg.M. tyezky
M 71 (1ud die Schwerbewaffneten
tbzc Adv. dss. tyeiehezie
. lellky).
2,

352, N 159. Lies M.


(. d.) 360, 907, 2381, 2419,

tehdy
. tdy

BM 43; tyem B 273 (tiem); tym


2034 (tim); F. tu 1697(t); NDuM.
ta BM 1, 33; L. tu 125 (t);
NPl. M. ty 43, 208, 332, BM 303;
thy N 48, 60, 114 (ti); F. ty 741;
N. ta 1009, 1158; APl. M. ty 63,
403, 1138, 1984, N 127, M 41; thy
N 288; F. ty 15, 19, 414, 1348;
GPl. M. tyech 385, 398, 451, 799,
N 115, 115; tyech BM 77; F.
tyech 941; N. tyech 158, 1098, BM
115; LPl. M. tyech 343, 1463, 1470,
N 66; D. tyem 65, 522, B 323; I.
tyemy 349, 1257; tyemi BM 257
(tmi).
101110
Pron. dieser: 995, 1066,
1128; ASg.M. 852, 2423 = N 479;
NSg.F. tate 2356, N172, B 335; N.
tete M14; ASgN. 748, S28; GSg.F.
tete B 311; L. teyto B 337 (tjto);
A. tute B 319; LSg.N. temte N
415; NPl.M. tyto BM 219; tyto
1323 ; LPl.F. tyechte 617, 696.
tenze, tenz Pron. dieser: tens
B 79, 257, BM 74; GSg. N. tehes
B 209, BM 93; ASg.F. tus B 307
(tuz); LSg.M. tems BM 163; N.
temz 911; toms B 46; F. teys N
282, B 279 (tjz); NPl.M. tyse N
460 = tyze 2409 (tize; im Reim);
G. thyechs B 309.
ISg.N. tyemz
Metri
2428 daher, infolge dessen
causa tiemze).
tepl'uv Adv. erst: tepruw 173,

BM

298.

s. LF. 16, 113).


tehda Adv. alsdann: BM 336 (im
Reim auf veda 335 ist vielleicht in
teda zu bessern s. Jungm. 4, 560).
tehdy Adv. zu der Zeit, damals,
dann: tehdy 182, 289; BM 28;

t.

Pl. Kond. Prs. by tekly 2035


3.
Sg. Prf. tek] B 135

11, 214, M 114, N 278, 396;


90, 154, 630, 659, W 55, 57,
M 57; tey B 12, 46, BM 49, 195,
247 (tj); te N 62, 86, B 263, BM
121 (t); ty 613, 1637 (ty); ISg. M.
tyem 112, 513, M 26 (tiem); tym
1233, 1467 (tim; tye 290 l. tiem
mit H., Vyb.); N. tyem 255, 363,
945, BM 340, M 98; tyem B 268,

3.

(tekli);
(2silb.?

BM

F. tey

3,

1414 (oder Aon); 3. Sg. Aor. tecze


1679, 1802; 3. Pl. teku N 315 =
W 6, 2044 = W 1, M 20 (tek);

Glossar.

6,

3.

interpres).
tlumok M Reisesack: 1849.
tma.
Finsternis: 2349, 2356;
GSg. thmy BM 27; L. tmie N 448.
toeiti impftiv.

laufen

machen,

fort

bewegen, wenden, herannhern (etw.


Pl. Prs. toczye 467
oo, elm):
(ie); Prt. Prf. toczyw 1162.
to
3.

vgl. wes

hngigem G.

(l.

1043

(s

tolik Adv.

iti soh sich wenden: Prt. Prs.


tochzie zohu BM 232 (toe).
=
toe Adv. = es: tofzus
34
225).

ebensoviel (mit ab
Plur.): tolykez 656,

tolikee),

korrespond. jeliko).

1070,

1088

(zu

toliko, tolik Adv.

2.

so viel: tolyk
1839; mit abhngigem
Gen.: tolik
N 296, 299; tolyko 338, 2014 (mit
korres ondier. kolik, koliko, jeliko).
tolle
dv. alsdann: tols B 211.
tonti
im ftiv. ertrinken,
unter
sinken: rt. Prs. tona 1811 /4.
topit impftiv. ertrnken, zu Grunde
richten (etw-co):
Sg. Prs. to
1861.

(jdn.

_ koho):
impftiv.

2443 (ie).

qulen,
3.

pyff

plagen

Pl. Prs. trapye

je

f.).

12, 269

trezt

6,

307.

3.

Pl.
tfeeeti impftiv. krachen:
Prs. trfeffzie B 58 (teseie).
tet Zahlw. dritter
NSg. F. trzye
tye 598 (ie); A. trzyety 740 (i);
GSg.M. trzyetyeho 1600: GPl. M.
trzyetyeh 2032 (t-etieh).
teetina
Drittel: ASg. trzyetynu
2188.

Zahlw. dreiig: A. trfl


B 281; trzydczety 395,
13
1267, 1183 = trzledozlety
trzldozleczl N 348 (tildcci).
tl'ie Zahlw. drei: N. N. trzl N 144;
A.F. trfi
19, 736, 1045
17; trzy
(ti); D. M. trzyem 644 (t'em).
tiesti impftiv. schtteln, zucken
(mit etw.-im): Prt. Prs. trzyai'a
1748 (tasa).
tiesti se zittern
beben: trzlezty zle N 190;
Sg.
Kond. Prs. by fye trzaffl 1211 = by
zle trzafzzl N 42 (tsl 1silb.).
se impftiv. hineindringen (in
etw.
Sg. Prf. trflel zie
vee):
B 105.
eindringen
(auf jdn.
na koho): Prt. Prs., allgemeine
Form truoze zie BM 159 (trce se
tidceti
dczioty

(l.

2,

3.

LF.

vgl.

61.
tfesk M Krachen: trfiezk
trest M Rohr: treft BM 233 (jake
to trest = Gu.
457 ut . . . arundo);

),-

3.

III,

(s. tvi').
tba
Adv. ntig: eeho
329;
trfleba
ist
notwendig:
etwas
trzyeha 339, 526, 758, 1164 (scil.
eeho jest t". komu jdm. ist
je).
etw. ntig, jd. braucht etwas: trl'ieba
50 (sc. bylo); trzyeba 91 (zu 78
tfeba.

8,

Pl. Prs. tyftye

(ie).

[s. krtitij.
trva
Gras: trawa 372; GSg.
trawy 821; A. trawu 1754; L.
B 134; <t>rawle N 240
trauie

__

_
s.

Krok

tl'n

3.

eemu):

(etw.

976

209).

M :

309.

trj kollekt.Zahlw.

drei: NSg.F.

trogye 17; (troj); troge 787 (troje;


im Reim auf Troje).
Troje F Stadtn. Troja: Trogye
780, 815; G. 788; L. Trogy 719;
D. 774, 777;
Trogy 794 (Troji).
Adj. trojanisch: N Pl. F.

I.

1,

3.

fye 2038 (tistie s. Geb.


294).
tlaeit impftiv. zertreten (jdn.
Pl. Prs. tlaczye 1751 (ie).
koho):
tlumaeiti impftiv.
dolmetschen
(jdm.
Sg. Plusquampf.
komu):
byl tlumaohzll BM 155 (Gu.
530

s,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

etw.

verderben

Prs. tratis

I,

).

(l.

III,

impftiv.
2. Sg.

tieskni mit H .-P.


tyefknye 1530
tise, tisic Zahlw. tausend: ty
ffycz 2133 = tyfuoz W 48; czlzucz
N 313, 315 (oisc); tyufyoz 2040
218); ASg.
(s. zum -yu- Geb.
tyufyez 2066; tyffycz 1047, 2273;
tyfycz 1812; GPl. tyffyoz 377,
1809, 2281 (tisio); tyffyczow 1235;
tyfyozow 395; tyffyezew 1124, 1259,
1267 (tisicv); ozlzuozow N 70, 108
(ciscv s. Geb.
107).
tie Adv. still, leise: tyffye 1057;
tyfye 1296.
se impftiv. sich drngen zu

tratit

_co):

718 und 2400 = N 444 (proe-ti),


(nio-ti; auch 262.9; vgl. -t
2414
und Kott 4, 82).
tieskn
Enge : LSg. tyefkny 1 67 7;

7,

ti enklit. Part. zur Hervorhebung: ty

140

troyfke
trste

712.

N Rohr, Rhricht:

trfcye

Glossar.

M Klotz,

NPl. trupi

Stock:

(trpi).

151

trvti impftiv. dauern, whren,


Inf. trwaty 1958 (2silb.; nach H.,
Vyb.; Krok 7, 17 l. trti; vgl.
Hrad Ruk. 47 b 13).
tu, tuto, tute, -z Adv. 1. vom Raume
da, hier: 303, 320, 587, N 9, 162,

__

64, B 282,
150, 299; tu

BM

67,

_
_
_
_
s

54,

iv N

wo,l
kdez dahin
tu
kde
:
242,
2192;
da
tu wohin
488, 566, B 100; kam
da 1679; tuto 202, B 329.
tus N 283.
2. Zeitlich da: tu
263, 427, 917, W 7, B 114, S 96;
tu tepruv da erst 173; tu da
mals (in der ersten Nacht s. LF.
19, 99).
tuie BM 52; tus BM 51;

tuz S

19.

Adv. hier, da: tudyes B154;


tudyes N 183; tudies N 265.
tuhy Adj. fest, unnachgiebig, un
zugnglich: tuhy 258.
tziti impftiv. Klage fhren (gegen
na koho): Prt. Prs. tuiie
jdn.

BM 208 (t).
F Gesicht, Antlitz:
ASg.
twars B 165.
nm tvi' die un
vernnftigeKreatur, kollektivischdie
Tiere: NSg. twarz M 84.
testu
dines, Schutzdcher fr die Kmpfer".

APl. twarzy

467,

2036

(in

dieser

Ulr.

2519

Bedeutung aus mhd. tarsche kleiner

Schild

umgebildet,

vgl.

bis 2521, 3685.


(twarzy 1725 l.
mit ", LF. 9, 113 trvy GSg.;
Gu. 3, 119 herba).

245; kak mysl ovem tvrdn =


Gu. 6, 136 quae eonstantia regis).
tvrdost F Festigkeit, Sicherheit:
GSg. twrdoity 436; L. 412, 2099 =

W35.

Adj. hart, fest; heftig; gro:


twrdy 1592,- s 12; twrdy
B 98; ASg.M. twrdy 402, 1656;
NSg.F. twrda 911, 1304 (a); GSg.M.
twrdeho

twirdy
dimi N
tvrzi

1297;

205
323.

N. 2265; NPLM.
PLF. twir

(tvrdi);

Kompar. twrze 1095

H-P.) . _Adv. tvrde: twrdye


1213 = twirdye N 44;
twrdye).
twirdye B 65; twrde 298
tvrze F Feste, Festung: N Pl.
twrzye M 112; G. twirzi N 365
998,

1582,

(tvrzi); D. twrzem

Geb.

III,

706

(tvrzem

s.

212).

da: NSg. ty 1042;


82; thy BM 97, 164; A.
84, 92; tye 715, 990; tye
tye
B 264; G. tebe 120, BM 44, 48;
tobu 1090, BM
L. tobye 1089;
46, M 97.
DSg. tobye BM 83;
tobie BM 216; tobye 250, 263, M
44 (tobye 1099
Metri causa mit
Prusik ti); ty 119, 199, 944, 499
thy

Pronom.

BM

BM

(ti) und daraus -t (t) in podam-t


904; budet 299; bicht BM 114 (=
Gu.
505
tibi); byt 978, 1197;

BM 85 (jiz-t s.
BM 19 gdyit BM;
APl.
20 (vgl. Smetnka, Otc. 651).
BM
N.
123;
Wy
wy
Euch:
Ihr; G. was 1301, 1318, B 314;
15 (vs);
waz B 16, 20; wai M
D. Wam 698, B 336, BM 124, M
razyt
Krok

1051;
160);

gift
byt

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1938, 2068.

tvo'ee
M Schpfer: tworzyecz
663,' <tW0>rzecz 428.
tvrdny Adj. hart, fest, standhaft.
NSg.F. twirdna M 47 (s. Kott 4,

ny
trp

Deinen: N.M. twogy 262 (tvoji);


I.M. twimi BM 84 (tvymi).

trudu

(l.

361;

trudem 593.
truditi se impftiv. sich bemhen, ab
mhen (mit etw.
eim) : 2. Sg. Prs.
trudys iye 1857; 3. Sg. trudy iye
254 (i); 3. Sg. Prf. trudyl iiye 812.
trudny Adj. schwer, mhselig . trud

BM 86; DPLN. twym


Substantivierter Plural die

2,

I.

983.

I.

<tr>uda N

94, 2342;

B259; F. twu

l.

1164;

984,

GSg.M. tweho

1,

(trub).

trubaei Adj. der Trompeter: ASg.


M. trubaezy 2439 (s. LF. 13, 379),
trud M Mhe, Mhsal,
Arbeit,
Plage: GSg. truda 319, 2320 =

(tv);
1364, B 260
1095; N. S 93 (wehe),
F. twe BM 41, 296; G.-ASg.M.
tweho 1047; DSg. N. twemu B 265
(tvmu); LSg.N. twem 1942; F.
twey BM 96 (tvj); ISg.M. tWym

F. twa

si

2027 (ti'tie 1silb.; s. Geb. I, 349).


trba F Trom ete. NPl. truby
1205 = N 36;
_. trub 1536, B 306

tvj adjekt. Pron. dein: tWoy 121,


B 247; twoy B 273, BM 113; NSg.

6,

luboiey B

7,

Isilb.: ic = se vgl.
189, doicy B 179); trztye

(trscie

(l.

59

ty

141

();

wem

1063

(vem

s.

Geb.

Glossar.

III,

115; teze 1409; LSg.M. tems


256 (tmz); APLM. tez 781

habe); DSg.M. uczaitnu B

byti).
ubiniti

ftiv.

14

(mit

machen

tun,

3.

Pl. Prs. neuczynye

(l.

(etw.
347
94;
nbinie);
Sg. Aer. voziny
201 (i);
uczyny 1913 = Vchziny

_co):

geit byl uezynyl


Sg. Plusquam
Vezinyl B 35.
639; Kond. Prs.
nbiti impftiv. lehren (jdn. etw.
kehe bemu):
Sg. Kond. Prs. by
Sg.
vczyl 129._ubiti sb lernen:
Imper. Vezcziiye 279 (ub s).
d M Glied: NPl. vdy 157, 1794
y f.

2.

3.

(di);

G.

vdew

145.

BM

Du. Impf. uphaita

he):

Aer. vhlawy

1600.

uhldati pftiv. ersehen, ab assen


(svj bas den rechten Augen lick
Sg. Kond. Prs. by uhledal BM
188; Prt. Prf., NSg.M. uhledaw BM

4,

3.

3.

(faji);

(ne-fsta ke vsm sie hatten zu


keinem Vertrauen s. LF. 10, 244);
Sg. Kond. Prs. vphal bieh B 229
(fal byeh).
uhasiti pftiv. auslschen:
Sg.
Fut. Pass. budes vhaiien 1870 (du
B.
wirst tot sein; uhasen: jasen
s. Arch. 10, 591).
hel M Winkel, Seite: APl. vhly
982 (na vsb hly = na vb kraj 996
nach allen Seiten hin, vollkommen;
ganz).
uhlaviti ftiv. kpfen (jdm.-ke

III,

75

neho N 0hr: ASg. veho 225.


uchvtiti pftiv. ergreifen, anpacken
Sg. Aer. vehwaty 902
(etw._ce):
b
zu sprechen
begann
er
(sv

).

2,

ubti sb
frchten
(etw.
ftiv.
Sg. Aer. vba iye 2227
beho):
(uba sb s. Geb.
280).
nbiti pftiv.
schlagen, stampfen
Pl. Aor. vbychu 2181
(cestu):
s.
LF.
14, 250).
(ubiehu
er
schlagen: Prt. Prf. Pss., N Pl. N.
vbyta 1742 (ubit).
ubuditi pftiv. aufwecken
(jdn.
Sg. Aer. Vbudy 764.
kehe):
Adj. teilhaftig
bastny
(einer
12 (B 12
Sache
beho) uizazten
= Gu.
578 participem me laudis

2.

(l.

u)

BM

i.

in dessen N
he etwas ist oder geschieht: v 538, 1608,
1998, 2194, 2199, N 109, M 95;
B 294, 331,
263; w 1190
= v N 21.
es Gegenstandes,

3.

bei, zur Bezeich

c. Gen.

3.

tze).

776.

zuteilen
udvati impftiv. geben,
1060.
vdawaty
(jdm.
kemu):
ude'ti pftiv. schlagen, stoen, einen
Hieb geben (jdm.-kehe):
Sg.
20 ();
. vderzy 1686, 2115,
Plusquampf. byeiye uderzyl 1688.
udiviti ftiv. in Verwunderung set
zen (jdn.
Sg. Impf. tu
kehe):
tu udiviese (mit
dywyeiye 1669
LF. 12, 278 f.).
fati impftiv. hoffen, vertrauen
(auf jdn._v kehe, ke kemu, auf
Sg. Prs. vfiagy 1079
etw._veb):
l.

und

N Tapferkeit: vdat
125;
itwo 1790; ASg. vdaeztwe
G. vdatitwa 756; udacztwa B 127;
Vdatitwem 739; L. udatitwye

1.

u Pr
nung

BM

3.

1114

(l.

F.

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(l.

sich zutragen, er

3.

2007

(Tyrie, 3silb. s. Geb.


1, 245), wonach Tyrze 1176 zu ver
bessern ist ( M iverstndnis des Dich
ters, vgl. Gu. 2, 91 hinc venit An
cyram, s. Prusik, Pram. 35).
impftiv. dick werden; sich bl
hen: 3. Sg. Prs. tyge 56 (tyje z zlo
by vor Bosheit).
tyze, tyz Pron. ebenderselbe : GSg.F.
tese N 134; tez 839
tze); GSg.N.
tehez M 118; A. tes N 267; tez M
7

3.

pftiv.
fgen;

gelingen, glcken
Sg. Prs. vda iye
(jdm.
kemu):
249; vda zle N 358, 451 (ud s);
Aer. vda iye 711, 881, 2192, 2343,
ile M 77; uda zie
iiye 915;
B 23, 88, BM 277 (uda);
Sg.
Kond. Prs. by iye udale 1197 (udale)
= N 28 zle tu dale
mit Vyb.
tu (u)dale mit Synhrese, vgl. LF.
12, 279).
udatny Adj. ta fer, beherzt: uda
ten BM 192, 337;.)
eignen,

3.

s Stadtn.:

Thyrie

1732.

= N 292; G.

sb

Ulr. hat 3154 Thideus).


tyl M Rcken: ISg. tylem

lldti

(l.

wamy 1324 (vmi).


Tydeus mnnl. Eigenn.: N. 1460
(3silb.; der Name nicht bei Gu. 2,
428; des Reimes wegen zugefgt;

3.

I.

1.

1, 531);

3.

III,

I.

142

Glossar.

3,

sol frenat equos


hahet unda
tepidos
ter tepidus falsch
meatus, wo der Dic
durch horky bersetzte, s. Prustk,

Pram. 36).
ukrotiti pftiv. bndigen (etw. -co)
Prt. Prf. Vkrotyw gfy M 106.
ukrutny Adj. streng, rauh, hart:
DSg.M. vkrutnemu 2233.
ulice
Strae: N Pl. uliczie B
206.

BM

3.

ulozti pftiv. festsetzen, erdenken, er


sinnen:
Sg. Prf. Pass. uloien
257.

umely

vmyely
umeti

Adj.
1675.

impftiv.

kundig,

erfahren:

verstehen,

knnen

3.

3.

f.

1,

3.

l.

3.

3.

(l.

3.

(v

3.

4,

(u

3.

3.

vkrop 2204 = ukrop W 77 (horky


391 heit es aber: cum
krop. Gu.

1671.

pftiv. sterben: erzlety


Sg. Prs. vmrzyes 1872
Sg. vmrzye 2357 (ume);
Pl. Aor. vmrzyeohu 1828 (um
7147
chu);
Sg. Prf. vmrzyel
Prt. Prs. vmra 2364 =
(um'l);

uml'ieti
181;
mes);

(u

1.

6,

1.

3.

heimlich entfliehen, sich ent


ziehen, entgehen (jdm.-koho, einer
Sg. Prs. ukradnu
Sache-eeho):
zie BM 132 (Gu.
519 recessurus);
3. Sg. vkradne fye 497 (Jungmann
737).
nkrtiti pftiv. abkrzen (etw._ee
Sg. Prs. ukraozl 671 (reel
ho):
will
hier die Rede abkrzen);
ich
3. Sg. Prf. vkratyll M 109 (iivota).
u. komu ivtka jdn. des Lebens
Du. Prs. vkratyta
berauben:
1573;
Sg. Aor. ukraty 1557.
krop M heies, siedendes Wasser:
stehlen,

nehmen
was abnimmt, steht im
Gen., s. Jungm.
Sg. Prs.
756):
vmny fye 2407 = N 462.
umnoiti pftiv. vermehren:
Sg.
Aor. vmnozy 454
tj 'ei nio
neumnoi dem fgte er nichts hin
zu).
umnoovati se impftiv. grer wer
v eem):
den, zunehmen (an etw.
Sg. Imper. umnozyg fye 288
s.Geb. 111,2, 400;
mnoij aus
se ist aus 287 zu ergnzen).
umoiti pftiv. tten:
Sg. Prs.
vmorzy 854 an schlecht berlieferter
Stelle. Am besten korrigiert Geb. Sl.
227 den Vers: snad v lenosti

R. zu obloi 853 and er


gnzt s aus 853, so da 853/854 den
Versen 287/288 hnlich sind.
u
mnoiti se v eem pftiv. vgl. umno
ovati se (andere Korrekturen Arch.
261 f.).
10, 589; Krok
umny Adj. verstndig: N PLM.
vmny 2406 = <vm>ny N 463
(umni).
verstehend
(etw.
eemu s. LF.
112; 12, 279): vmny
7,

3.

3.

4,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Prf. ukladla BM 57.


nkradnti pftiv. stehlen, wegsteh
len (jdn._koho): 3.Sg.Prs. vkrad
ne 1629.
ukradnti se sich weg

uj

und 31. Demgem ist die Auffas


sung LF. 19, 96_99 ganz verfehlt).
ujistiti se sich vergewissern (eines
Dinges):
Sg. Plusquampf. bye zie
ugifozil BM 25 (he se ujisoil).
uklsti pftiv. festsetzen, beschlieen
Du.
co
(etw. ber jdn.
kom):

M. c. nmieraj).
rayll N 60
nmiiti Se pftiv. Frieden schlieen
Sg. Aor. v
kym):
(mit jdm.
myrzy fye 438.
umluvenie
N Verabredung, Vor
Sg. vmluwenym 1980 = N
ggtd'
umniti se pftiv. sich verringern, ab

9,

55

BM

vgl.

i.

dachte,

2.

Ro

3.

zu

sich verstehen (auf etw.


Sg. Prs. vmye 53
eemu):
(umie); Aor. umye 131 (neumye
Metri causa nme);
mpf. vmyefye
1153; Prf. vmiel BM 154;
Pl.
521
352
umyely
Prf.
mi
(Gu.
nus peritos annorum).
umierati impftiv. sterben, im Ster
ben liegen:
Sg. Prs. vmyera 1749;
Pl. neumyeragy 1227 = nevmie
(etw.

3.

Patron

_ _

2.

6,

ff.

versichern

2,

(jdm.
vgl. Jungmann 4, 714; scil.
etwa seiner Treue): 3. Sg. Aor.
uglzzcy BM 151 (ujisci. Zar Inter
ist es wich
pretation von BM 153
tig zu beachten, da 151 ausdrck
lich angibt, da Patron seine Macht
sammelt und mit ihr Darius wieder
einholt. Der Dichter behandelt Gu.
525 ff. sehr frei; hna pree 148 deutet
nicht darauf hin, da der Dichter sich
pftiv.

3.

_ujistti
koho

143

399.

umrly Adj. tot: ADa. M. umrla


1583 (la).
mysl M Entschlu, Absicht: ASg.

144

Glossar.

1444.

umyslenie
nye 2428.

unavt
(jdn.

1601;

vmyile

Entschlu.
vernichten,

ftiv.

tten

koho): 3. Sg. Aor. vnawy


3. Sg. Kond. Prs. Pass. by

byl unawen B

149.

unsti
ftiv. entfhren (tenu): 3.
Sg. Pr. vneiil gye 791 (nesl 1 sil
big).

unoiti pftiv. vergieen (Trnen


slez, slz): 3. Sg.Aor. vnorzy1890;
Prt. Prs. unoriie BM 50.

upadnti pftiv. fallen, verfallen, ge


raten (in etw.
vee): 1. Sg. Prs.
BM 131,- 2. vpadneif s 95,
3. vpadne 496, 498; 3. Sg. Aor.
vpade 96; 2. Sg. Prf. zpadl iy S 28,
3. vpadl N 265, 267 (upadl 2silb.);
nupadla BM 58 (v tom jima mysl
nic npadla das gaben sie durchaus
nicht auf); Prt. Prs. bych byl
upadna BM 129.
upatiti pftiv. erblicken (jdn. _ko

ho):

3. Sg.

Prs. upatriij B

16.

pftiv. ermahnen (jdn.


_koho). 3. Sg. Aor. vpomanu 1475.
uposlehati pftiv. gehorchen,
fol
gen (jdm.
koho): upozzluchaty
upomanti

BM

122.

prava
Pracht

Zubereitung, Ausrstung,
(Jungm. 1, 41): GSg. vpra
wy 527 (abhngig von Coi); L. vpra
wie N 86; I. vprawu 393 ( nstrumen
Eigenschaft s. MVG. 1 V,

t7agl6)der

uprveti impftiv. zubereiten, ver


eo; = aksl. upra
walten (etw.
vlati , r. upravljt ver

nslov. uprvljati dss., vgl.


oprveti): 3. Pl. Impf. vprawychu
330 (zbieehu 331, l. uprvieehu mit
i aus i s. Arch. 10, 587).
pravny Adj. wohl zubereitet, aus
gerstet, prchtig: NSg.N. vprawne
313; Pl. vprawna 1151.
walten

Adj.
upiemny
direkt: NSg.F. vprziema
upiemy,

1195 (a).
'
ltprzyemna
edni Adj. Amts-:

gerade,
26 =

N Mhe, Anstrengung, Ge
walt: ASg. vzile N 135; G. viyle
sl

272, M 63; vzile N238; I. uiiylym


1833 (silim).
Adj. mhsam, beschwerlich,
schwer: NSg. N. viylno 20; vfilno
431; vzilno N 300; G. vzi<lna>
N 367 syntaktisch ist die Ergn

zung nic t einwandfrei).


usilovnie N Anstrengung:

viylowanym S

61.

ISg.

);
uslyseti pftiv. hren (etw.

Akk.,
(jdn.
erhren
Gen.):
uzliiiiety B 226; 2. Sg. Kond. Prs.
by vi'lyiial 1198 und 1200, whrend
in N 29 und 31 hier vzliiial gezt
3. Sg. Prf. steht; Prt. Prf. vilyiaw
= vifliiiaw N

992, 2365
843.

iiaw

vily

409;

lista N.Pl. Mund: G. zuit S 70


1, 140 f.).
(z st s. Geb.
mde: vital
ermdet,
Adj.
ustaly
1144; vitali 30; vitaly 79.
ustati pftiv. mde werden; auf
hren: vztaty N 337 (= pi'stati
2306); 3. Sg. Prs. vitane 595; 3. Sg.

III,

Prf. vitalo

ustavenie

1851.

Bestimmung,

Anordnung: vitawenye

Satzung,
2387,

429, 442.

vgl.

ustavit pftiv. verordnen, festsetzen,


bestimmen; erbauen (etw.
):
3. Sg.
Prf. vitawyl 2372, 2378;
Plusquampf. vitawyl byl 1158; 3. Sg.
Prt.
Prf. Pass. vitaweno 2398.

P7rPass.,
2
.
ustlati
(etw.

DSg.M. uitawenemu

_ pftiv.
co):

ustrasiti

hinstreuen,

BM

bereiten

Prt. Prf. vztlaw N266.

pftiv.

in

_
_

Schrecken

setzen,

Furcht einjagen (jdm.


koho):
3. Sg. Kond. Prs. by neuitraiyl 988
ustra
Metri causa nstrasil).
in Furcht ge
siti se erschrecken,
raten (durch etw.
Sg.
eim):
iye vitraiyl
byeiye
Plusquampf.
1432 (biese se ustrasil
Vyb.; bies
Prusik wegen des 9silbigen Verses;

l.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(_
e).

3.

vmyilyl

nyeh B 183 (lid i'dn Beamte).


roda F Frucht, Fruchtbarkeit:
GSg. vrody 2154.
urozometi
verstehen
(etw.
. Sg. Aor. vrozomye 162
eemu).' lpftiv.

(l.

umyzl BM 174 (2silbig vgl. zu 174/5


C. Rufus V, 32 dilato in proximam
noctem sceleris consilio).
umysliti pftiv. sich vornehmen, be
absichtigen: 3. Sg. Plusquampf. bye

GPl.M. uriied

H-P.

liest

biese

se

vstrasil

s.

Glossar.

Prs. neuikody
Aor. neuikody 1555
Sg.

scil.

bych vteczyl

171.

Adj. teuer, kostbar : utrath

ny

BM

191.

treba

das

Innere,

die Gesin

nung: ASg. Vtrebu 1477.


uvzati sb pftiv. in Besitz nehmen,
sich aneignen (etw.
veb): 3. Sg.
Aor. vwaza iye 325 (das Metrum
fordert vvza s s. LF. 18, 60; Krok
uvzal;
7,261); Wazal iye M 105
aus jsi steckt in yakz s. Krek
214); Prt. Prs. vaeze iiye 709

7,

(l.

n
n

uvieze s).

Alexandreis.

3.
3.

(l.

2,

3.

3.

3.

f.

uzel M Kneten,
Bndel: ASg.
vzel 222, 1036, 1058; G. vzla 1094.
uzeptati pftiv. ausforschen (etw.
_co): Pl. Prf. zu uzeptali BM 90
(sl'l uzeptali).
uzlatiti sb pftiv. sich mit Geld aus
zieren: Prt. Prf., N Pl. M. Vzlatyw
iye iye 1505 (uzlativse sb).
uzlik M Demin. zu uzel: ASg. vz
lyk 1083 (pepi'b im Gegensatz zum
uzel mku 1036).
uzieti pftiv. erblicken, sehen, an
sichtig werden jdn., jds._koho; etw.,
einer Sache
eo) vzrzyety 881 2.Sg.
Pl. vzrzye
Prs. vzrzys 905 ();
262, 1418 (uz'ie);
Sg. Aer. vzrzye
Pl.
690, 736, 1604, 1680 (uz);
vzrzlechu 335; vzrzyeehu 832 (uzi'b
chu);
Sg. Prf. uzriiel B 164
(uz'l); Prt. Prs. vzrzle 166, N 248;
vzrzye 2017, 2367 (uz); vzrze 188
(uze); Prf. uzriiew BM 29; vzrzlew
N 299; vzrzyew 679, 1429, 1914,
20 (uzv); NPl. M.
2434, M 96,
1739 (uzvse).
vzrzyewiye
zbst
Grauen, Entsetzen: LSg.
v l'lzsti).
wslezty N 189 (d.
uziti pftiv. gebrauchen,
genieen,
Nutzen haben etw., von etw._ beho);
beho zlym Schaden von etw. haben:
vzyty 2244;
Sg. Prf. vzyl 797;
Sg. Kond. Prs. by nuzll BM 317
(by nzil); Prt. Prf. bud vfiw BM
345
eher den Tod er
der m
leiden
by by usiw BM 223 (3. Sg.
i.

vzdy

G.

lora);

45.

2.
gewinnen:
Sg.
Kond. Prs. by vtyezal 1368 ( s. Krek
7, 3; Kott 7, 986).
uteti pftiv. abhauen (etw.
ce):
3. Sg. Aer. vtye 1693 (utb); 3. Sg.
Prf. Pass. vtata 1761 (utata).
pftiv. befriedigen: 3. Sg.
Fut. Pass. bude vtyiien 215 (utien).
utkati pftiv. begegnen (jdm.
ko
3.
utka
B
298
Prs.
Sg.
(utk).
he):
utobiti pftiv. flieen machen, ver
bello; Kausativum
gieen (etw.
vom nslov. utbi abflieen): 3. Pl.
Prs. Vteczye 1517 (ie; Subjekt ist
1. Sg. Kond.
Prs.
kopie 1516);

pftiv.

27

3.

utbzbti

981 (Gu.

by Vtyeiiyll M

ggg,

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

utoi pftiv. entfliehen, entrinnen


beho, z bebe), flie
(einer Sache
hen: vteezl N 393; vteey M 21;
uteczi BM 118; 3. S . Prs. vteeze
495; vteize N 270; 3. g. Kond. Prs.
by vtekl S 4.
hinter jdm. her
eilen: uteczy 1362 (po kom).
utbiti pftiv. trsten (jdm. mit
etw.
kehe bm): 2. Sg. Kond. Prs.

nkodi;

99 begegnet; BM 244/45 als du


Menschen von so treuloser Gesinnung
das nicht glaubtest, was sich gegen
uns richtete. Tricht Krek
211).
54.
zeb Adv. eng: vzeye
uzda
Zaum: vzda 1005; vzdu

3.

1079 (nkedi);
(das Metrum verlangt
jmu d. i. krli).

BM

.' 3.

);

_ kemu)

(jdm.

7,

34 (sem sb ustychal).
usypati impftiv. aufschtten; schnell
anziehen (etw.
ce): 3. Sg. Prs.
viypa 1395 (s. LF. 12, 27; im 9silbi
gen Vers l. vsypati, stypati).
ukediti
pftiv. Schaden zufgen

Prs. vaerzy 2319 = W 93 =


vwlerzi N 360; Aer. uwierii BM 51;
Sg. Imper. uwiers BM 102; Prt.
47._2. Sg.
Prf., NSg.M. uwierilw
mit
Prf. zie neuvlerill BM 244
na ny neuviil,
Vyb., H-P. kdyz
verschrieben ist, das
indem zie fr
Sg.

si

sb

vitlehal

impftiv. sich scheuen


_ beho)
: 1. Sg. Prf. ifem iiye

3.

ustyehati
(vor etw.

pftiv. stecken bleiben:


2183 (uvz).
uvb'iti pftiv. glauben (etw.
ce;
jdm. etw. _kemu v bem); vertrauen
(jdm._ kemu): vaerzyty 1134;

Pl. Aor. vwazu

zi

ustrnti
stehen
pftiv.
steunend
bleiben: 3. Sg. Aor. vitrnu 582 (u).

uvznti

2.

vzstrasiti s); Prt. Prs. vitrafye


iye 2368 = vztraiile zle N 411.

145

10

146

Glossar.

III,

2, 427).

435);
(nih

3. Sg.
s. Geb.

uivati impftiv. genieen, sich

die Art und Weise: w 22, 1260,


252, BM 149; we 720; v 1292 (u);
hinsichtlich
dessen einem
das,
ein Attribut oder Pr
Gegenstand
dikat zugelegt wird.' V 411/2 (v);
we 413, 70, 313; w 412, 1229 =
N 62, 776, BM 214; V N 433 (u);
die Zeit, in der eine Handlung vor
sich geht: w 336, 2229, N 282, BM
192/3, M 73, 88; Ve B 307; we
5.

2,
342

6.

III,

Kond. s. Geb.
Fut. hude nul'll B

er

freuen, Nutzen haben (von etw.


szwagye 353
eeho): Prt. Prs.

7.

(uitvaj).

(l.

BM

ze; v jednom kidle 1773; V prav


strani 1455 (= in dextro Gu.
V zu ergnzen: B 103.
426).
davon auf Handlungen, uere und
innere Zustnde bertragen: W 458,
2. 2,

d4a78,

3.

(l.

579, 759, 1509, 1530, 1714, N 86,


B 279, BM 195, 261; we 550, 736,
1480, N 280, BM 289; V 149, 84,
1093
v), 288, 332, 1069 (u);
worin man gekleidet ist:
das,
w
71, V N 72 (u);
woran man glaubt: w 1154; we

).

ff.

4,

8.

1.

rs. Wale 2030

(Vale).

Vlka.

_co):

(etw.

Krieg: walka

310

2397

1.

walku B 284 (Vlk).


438;
Var M Hitze: DSg. waru 1246
89.

=
=

Varovati se
sich hten
implftiv.
2.
ee
Sg. Imper.
jdm.
o):
(vor
waruy 974 (varuj se).
Vs Pron. euer: was 844, 1002;
NSg. F. Waffye M 16 (vas); GSgM.
322
wafeho 1081; F. Waffle
(Vasie); ASg.F. waffu B 15; ISg.M.
waffim B 11 (vasm); N PLM . wafy
1488 (); F. wafye 2369 = waffle
332
N 412 (Vas); GPLM. waffloh
1,

4,

dessen Innern eine Handlung ge


schieht oder sich etwas befindet: w
54, 69, 305, 529, 719, 728, 998, 1022,
1187 = N 18, 1820, 2159, B 62, BM
180; we 2020 = N 302, 2299; v 11,
97
461, 1353, 2315; u B 270,
u); V 582, 594, 1418; u B 277
lies Metri causa V; Ve (krvi) B 103.
_veele 1214 = N 45 an der Spit

Pl.

in

1.

7.

_ II.

N 38, 169;
we 1614 (s. doba);
voh strane
12 auf beiden
wstranu 344 zur Seite.
Seiten;
c. Lok.
bez. den Raum,
fllt: w

(Vz).

Valit im ftiv. wlzen

(vaich).

vne

innere

Art: Wafnye
Vaz

Eigenschaft,

Sitte,

1929.

M Nacken: APl. wazy

1581

(spadesta prez Vazy sie fielen nach


hinten ber).
vznti impftiv. hngen, kleben blei
ben:
Pl. Prs. waznu 2045 = W
(n).
Vit impftiv. wagen (etw.
):
Sg. Prs. Wazy 628 (i); Prt. Prs.
wazye 1859 ().
vdova
Witwe: wdowa BM 322.
vdy Adv. immer. wdy 1252 (aus
Vdy s. Geb.
519).
Vebrati se pftiv. hineindringen (in
Pl. Aor. Webrachu
etw.
Vee):
zle N 327.

I,

eine
68, 404, 813, 862,

3.

w 186;
Handlung

Bestimmung:

in die

225

be

ff.,

Vaditi impftiv. aufhetzen (jdn. gegen


koho
Sg. Kond.
kym):
jdn.
Prs. byoh wadyl BM 84; Prt. Prs.
geft wadye BM 228.
vha
Wage: LSg. wazye 1992

die Zeit,

73,'

3.

eine nhere

(v

(u

4. 3.
6. 5.

1790;

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2.

allgemein die Richtung: w 545;


695 (v); w B 49; bzw. das, woran
man glaubt, worauf man hofft: v 2089
= u W 25
boh); V 1079
bh);
zu, den Zweck bezeichnend: w 213;
das, worin sich etwas verndert: w

475,

die Mehrheit, in der sich etwas


102
(LF.
findet: u BM

3.

(l.

in._I.c.Akk.bezeichnet:

1. das, nach dessen Innern eine Be


wegung, eine Ttigkeit gerichtet ist:
w 13, 498, 732,935, 940, 1170 = N 1,
1599, 1705, 2151 (= do),
265,
B 104, BM 279; u: v 568, 940,1863,
S 59; u S 95 (vor
m); v (lies M.c.
V): 123, 496, 731, 1427, 1800 (vor
V);
V, m, p); bertragen: v 977
we 325; V M 105 (u); w
38;

3.

v Prp.

3.

3.

3.

BM

vyducze

Du.); wyeducze

Sg.

(MPl.

statt

wyeduezye
2063 (im Reim auf ki'ieiece 2062,
also vediece s. Arch. 10, 590, Geb.
295 und vor allem Dal C. 149a
ne
ff.: chodiece: nevedce, wo
vediece liest.
Schlecht will Krok
57 unter Hinweis auf MVG.
376 und LF. 11, 449 kiece: ve
dee lesen;
aber die hier erwhnten
Formen sind Adjektiva s. LF. 14,
367
und Geb.
90, auch ist
ein solches Adj. kieci nicht belegt).
vehlasny Adj. klug, weise: Wye
1772;

4 2,

l.

Ill,

hlaiiny

1.

f.

III,

2,

7,

III,

vehnati pftiv. hineinjagcn, hinein


reiten (inetw._vee):3. Pl. Kond.
Prs. aby wehnaly 1170 = wehnali
N (li).
vek M Lebenszeit, Leben: ASg.
Adverbiell ISg. wiekem
Wyek 852.
N 229 kaum (LF.
304); APl.
nawyeky 1228 ewig, wonach nay
wieky N 61 zu korrigieren ist.
veklati pftiv. hineinstechen
(in
koho ):
jdn. etw.
Sg. Aor.
wekla 1599 (a).
velbld M Kamel: welblud B 86,
90,
16,- . Welbluda B 83, 89,- L.
B 76
wellbludem
welbludye
9,

3.

_v

welbludy

I.

NPi.

14,-

(i);

G. Welbludow N 144 (es ist an


den
und
Stel
entsprechenden
len von Gu. vom Elephanten die Rede,
12 elephanta und Ulr.
vgl. Gu.
13073 ein schoener elephant; Gu.
217 elephantes, whrend velbldv
134 und
in N richtig camelos Gu.
420
slony 2271 elephantes Gu.
wiedergibt; vgl. noch CCM. 1864,
S. 176; Prusik, Pram. 61).
velbldovy Adj. z. Vor.: NSg.N.
welbludowe B 93.
veleti impftiv. befehlen,
gebieten

9,

3,

2,

(jdm._ komu)

Pl. Prs.

Wele 1355,

2.

3.

3.

NPl.

308;

1887

2.

1.

153;

viedyeli

199;

Kond. Prs. by vyedyel B 333.


Prt. Prs. vieda BM 63, 253; Wyeda

1. (

I,

veli Adj. gro: NSg.F. Wele 567,


155 (vel); N. wele
1215 = N 46,
212 (vel); LSg.F. Wely 1292

(vel).

1.

dyeli

5,

I,

3.

3.

Wyedyeiye

Sg.

9,

Sg.

Prf. wyedyel
Pl. vie
2246; vedyelo BM 65;

I,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

3.

8,

I.

(l.

G. vieezi BM 266; wieozi N 290;


wyeczi 9, 2310 = wieczi N 349
(vieczi BM 265 l. mit CCM. 1896,
446 N. noci vgl. Gu. 7, 3 venturae
eei mit
noctis); D. wyeczy 284
Vyb. und LF. 14, 40 im Reim auf
seei und skieei); L. 2110;
wieczu
N 44; wieeziu B 228 (veci); wyeczy
1212, 2280 (veci); M 34 kteru wye
czy auf irgend eine Weise; N Pl.
wieezi N 432; A. wyeozi
103, 2145.
vece, vece
Sg. Aor. sagte (von
veceti impftiv., mit Jotationsverlust
in unbetonter Stellung): wyeeze 1163;
weezie
89, 96; vecze BM 12;
wecze 196, 452, 844, N 214.
vee wohinein
(aus ve-e s. eso):
weez 1855.
veeny' Adj. ewig: GSg.F. wyeezne
436 ().
veesi Kompar. zu veliky grer:
95 (vetsi);
N.
ASg.F. Wyetiy
wietiiie N 135 (vetsie); GSg.M.
wyecziyeho 356 (veesieho; Subjekt
im negativen Satz); Wyeozeho 1164
500); N. wiet
(veeho s. Geb.
iiyeho M 63 (vetsieho).
Superlat.
NSg.F. naywyecziye 242 (veesie); A.
naywyeezy 1799 (veei) GSg.M. nay
w eczeho 127 (veeho).
Hexe: NPl. wyedy 2353;
w1edyN447; <w1e>dy N 443 (vedi;
vgl. aruss. ved Zauberei and zur
Sache Zlomek svatovttsky ed. M chal
v. 177; s. Vyb.
1210).
vedeti impftiv. wissen (etw.
co)
von etw.
eem), sich verstehen (auf
etw.
eem): viedyety BM 76;
wyedyety 64, 1003, 2077 zu 1807 s.
LF.
113; 12, 281).
Sg. Prs.
wyedye 286, 908, 1075, 1344, 1939;
wiedie N 297 = wyedy 2015 (vedi
194 f.);
aus vede s. Geb.
Pl.
wiedie N 418; wyedye 46, 2376
(vedie);
Sg. wie BM 22, 252; wie
Pl.
BM 127; Wye 1791 (vie);
vemy B 276 (viemy);
Sg. 1m er.
viez B 246; wies BM 93; wyez
67,
Pl. Wyezte
1037;
Sg. 2263 (vez);
999 (vezte).
Sg. Impf. wyedyeeh

866 (vediech);
1431 (vediese);

An
vecF Sache, Ding;
2 8, 335; wyecz
gelegenheit: wieoz BBegebenheit,
2164 = W 58, S 43; ASg. viecz
B 291; vieez B 301, 319; wiecz N
376, M 58; wyecz 5, 17, 766, 1168;

147
3.

Glossar.

10'

148

(veli);

Glossar.

771

193 (vel).
welim N 470,

ISg.N. adverbiell:
B 126; velim B 285 (Velim vieee
viel mehr).

velky Adj. gro: wellky N 423;


welyky 474, 2382; ASg.M. 1386;
NSg.F. vellka B121 (), BM 40
(a); N. welyke 631; ASg.N. 1241
= wellke N 76; ASg.F. welyku 123;
DSg.F. welykey S 69; L. 413; well

I.

N 161; wellkey B 216;


1585,' LSg.M. Welykem 1699
(m); ISg.M. wellkym BM 88; N.
welykym 919, S 61; APl. F. welyke
M 82.
Adv. = d. Folg.: welmie N 387,
key 411,

welyku

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

velgmb
38 .

velmi Adv. sehr, stark, viel: velmi


B 10, 26, BM 8, 130; welmi BM 259;
welmy 158, 220, 533, 742, S 34.
ven Adv. hinaus, heraus: wen B
288.

vbnec
354.

M Kranz: ASg. wyeneez

M Eber: NSg. weprz 1620,


1625 (1 silb., 1625 im 7 silb. Vers lies

vep

nibse).

vbit impftiv. glauben (einer Sa


che-bemu, an jdn._v kehe): 3. Sg.
Prs. vierii B 338; Wyerzl 284; 3. Pl.

W 25
wyerzye 2089 = wierzle
(vie); 3. Sg. Imper. Viers B 318
(v
vbrny Adj. treu: LSg.F. vierney
BM 342 (vrnj); NPl. M. vierny
BM 237 (i).
vrn Adv. treu,
treulich, aufrichtig: viernye BM
124, 243; Viernye BM 216; Viernye
BM 126; viernye B 2, BM 324.
ves F Dorf: APl. wiiy 2297 (vsi);
L. wiyech 2299 (vsech s. Geb.

III,

1, 398).
vesel

Frhlichkeit,
Lustigkeit,
weiele 568; weiiele B 212;
GSg. veiiele B 209; L. Veiielii B 202
(Veseli).
veseliti se impftiv. sich freuen, frh
lich werden: 3. Pl. Prs. Weiiele iye

Freude:

1354 (vesel).

vesely Adj. frhlich: weiiel 363.


veslati pftiv. hineinschicken: 3. Sg.

Aor. weila 571.


vesle N Ruder: APl. weila 572;
I. weily 574; G. weil 575 (1silb.).

vbstF Nachricht,

Botschaft,

Kun

de: vlezt BM 183; ASg. vlezt B


307/8.
vsti impftiv. fhren (jdn. _koho):
3. Pl. Aer. wedu 1884, 2313 = N 352
(ved); 3. Sg. Kond. Prs. by wedl
2083 = wedll W 19 (vedl 1silb.);
Prt. Prs. weda BM 335 (sem byl
zivet veda ich habe mein Leben ver
bracht).
vbsty Adj. bekannt, gewi, sicher:

ASg. F. wyeitu

().-Adv.

1966

vst: Wyeitye 2263 (vgl. r.-ksl.


vbstyj und s. u. zvsty).
vesvbt M die ganze Welt: N .A. Sg.
weiwyet 702, 1528 ( aus ves svbt
mit Assimilation des 5 an das s, vgl.
weiwlet Kath-Leg. 168; Pass. 360,
378, 404, 460).
ves Pron. ganz,

all,

wes

jeder:

B 225; weii B 261; A. wes


BM 171; weii S 46; NSg.N.
wiie N 301, B 201, BM 144, S 48;
2354,
1000,

wiiye 52; wiye 396, 507, 1261, 2088


= wiie W 24; A. wiie B 50, M 53,
S 57; wiye 145, 328, 548,- NSg.F.
wiile N 209, 481; wiye 406, 910,
1221, 2153; A. wiiiu B 274, BM 77,
2149; Wiiv M 106 (7511,
187;
GSg.M.
75111); wiy 330, 904 (751).
wiieho N 428, B 247; wiehe 2385;
Wiyeho 660; N. wiieho N 238, BM
238; wiehe 1907, M 1; wiyehe 167,
1358, 1872; F. wiiie BM 27, 73,
300; wiiye M 116; wiye 429, 484,
1111 (751); wiie N 383 (v).
DSg.M. wiiemu B 123, BM 189;
N. BM 275, M 16; wiyemu 1674,
2287; D. wiy 302 (vsi); wiyey 1046;
wiyey 2433 (vsiej); ISg. N. wiiyln
M 113 (vsim); wiiiem B 273 (vsiem);
44,
F. wiiiu BM 70 (vi); wiiu
125 (vs); wiy 393, 1213, 1350 (vsi);
LSg. M. wiiem S 40; wiyem 517,

nyu

1028; wizem

wiyem
wiiiey

556,

M 87; N. wiiem N 242;


724; F. wiy 313 (vsi);

BM 249; wiiley
413, 2110 (viej); wiile

B 47; wiyey
N241 (vsie);

NPl. M. wiil N114; wiy

378, 585
anders Krek 6, 388),
1029, 1260; F. wiye 1116; N. wiye

(mit Vyb.;

371, 1264 (75);


N 3, 219;

wiile

1837;

wiye
194,

APLM. wiiye M 17;


wiye

F. wiiie B

B 32;

26, 427, 1067,

wiile N 250;
S 38; wiie N
N. wiye 1167, 1932;

56;
686, 1884, 2237,

149

Glossar.

N 357; DPlM. wffiemBM7; DSg.M


wl'yemu iwyetu 838 niemandem auf
der Welt.
vetrnik M Segel: APl. wyetrnyky
531

(3silb.).

3,

vetrovy Adj. des Windes: GSg.F.


vietrowe B 92 ().
M Heerfhrer, Herzog:
Vvoda.
12
wewoda 1547 (syrsky = Gu.
Syriae praefeetus);
GSg. wewody
1667; GPl. wewod N 185.
etw.

impftiv. herrschen (ber


nad elm):
Sg. Prs. we
3.

vvoditi

wody

762, 1438.

veze

Gefangener:

DPl. wyez

7,

2.

3. 1.

Turm: ASg. wyezy 635;


Wyezye 2272; A. Wyezye 2275;
wyeze 2020 (7); wlsle N 250
194); G.
(zu beurteilen nach Geb.
wles N 302 (ve s. Geb.
210).
Sg.
Vhlobiti pftiv. eindringen:
Aor. Whloby 2150.
Vidati impftiv. sehen (etw-co):
Pl.Prs. w1damy
244;
vidaty
N 382 (my);
Sg. Prf. Wydal
2197; Kond. Prs. by wydal 892.
videnie N Erscheinung: LSg. wl
dleny N 420 (i).
Videti impftiv. sehen (jdn._koho,
etw. - co): Wydyety 1537, 1888;V1dye
Vedeti;
ty B 242 (wldlety N 154
mit LF. 12, 273
Wydyety 900
Sg. Prs.Vziu
Vdti verstehen);
BM 209 (Viziu); wyzl 196; wyzy
1513 (vizi);
Sg. Vdy BM 194;
Pl. wldim N 395, 404 (Vidim);
Sg. Imper. Wyz
wydyte 2422;
Pl. wyzte 1034,
444, 1868, 2016;
2400 (i);
1817
(vizte);
wyztez
1316,
Sg. Impf. wydyeoh 1334 (Vidiech);
Sg. wydyefye 125, 686 (Vidiese);
Sg. Prf. Wydyal ffyem 893 (Vidal
Sg.
278, 298);
sem s. Geb.
Pl. wldyely gite
dyela 59;
-fte
(ylidelli
ye ye 3.995.
ya iste);
lus uam .
3.

III,

1,

I,

N Pl.

1.

3.

III,

f.
;

109);
(LF.
M. wffe<ho>
9,

9,

106f.; 10,
(LF.
wfye 966 nichts
GSg.F. 365 (vsie);

= dny
251f.): NSg.N.

62.

3.

1751).

wfyohnu

l.

294, 859,

2081; wfyuczknu 1842;


1407 (M. c.l. mit Krok
Im negativen Satze ist ves

1.

_ASg.F. nyczku

212.

7,

397,
Vete

2. 2.

l.

9,

(l.

III,

l.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:15 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

2,

l.

wef

3.

_NSg.M.

2.

1023, 2391.

ken 811, 1833 (1244 l. mit Krok 6,


401 Ves = weff N 79); A. wefken
642 (Vesken).
NSg.F. wfyeczka
134, 889 (vsoka); wffeczka B 210
(Vseoka); N. Wffeozko N 64, 375,
B 113, M 12; wfyeczko 3, 465, 623,
1461; A. wffeczko W 108, B 4;
wfeozko 2334; wfyeozko 499, 726,
1004 (Vecko).
NPl. M. Wfflczl
N 48, 71, 74, 492 (Vsicci s. Geb.
1, 518); wfytey 1236, 1330, 2269
vsitci mit LF.
110); Wfflczny
W 38, 41 (Vsicni); nyezkny 924,
962, 1239 (= Vsic N 74), 2377;
M. c.
wfykny 461 (vsiokni; 327
Vsi; nyczkny 1170 ist zu streichen
und mit N
zu lesen: v tu Vsiu
Vlast); wfyohny 464 (Vsiehni; 1403
mit Prusik Vsi); N.-A.N. wffeczka
B 67, BM 161 (Vseoka); F. wfyeOZ
ky 1208 = wffeozkl N 39; APl. M
wfyeczky 270, 1978, 2004; wffeezky

wfyemy

Ifll

156;

Vezeti impftiv. stecken: Prt. Prs.,


NSg.N. wyeze 529 (Veze).
vezfenie N Blick, Angesicht: LSg.
wezrzyeny 1481; wezrzleny 48 (i).
vezfieti pftiv. aufblicken, blicken
Sg. Imper. Vezrfl
(auf etw-uae):
BM 41 (Vezi);
Sg.Aor. Wezrzyeoh
886 (Vezch);
Sg. wezrzye 678;
Prt. Prs., allgemeine Form vezrfieoze
23 (vezieoe); Prf. wezrzyew 361
(Vezv).
Vzti se impftiv. fahren: Prt. Prs.
weza zle N 140.
vedy Adv. immer, allezeit: wezdy
23, 209, 1490, 2312; wefdy W 94,
M 118; Wefdy BM 172; Weffdy N

v11E1y3;

DPlM. wifiem B

nyem 456, 516, 572; wffyem 2071,


W 43; wfflem W 60; wfem 65;
LPl. F. wfflech N 82; PLM . wffle
m N 104, 140; wfyemy 350; N.

vgl. dazu Gu.

N. wfyeoh

(72116111;

2. 1.

S 44;

1100,

2038;

467,

1. 3. 1.

F. nyeoh

M 107
267 /8).

nom

qPrs. pvidz;WyBM 49, 145; wlda


N 208, 401; wyda 195, 1737, W 54,
58 (Vida . . . vsak wiewohl er
sah . . . doch); NPl. M. wyduoz
835; wyducze 997 (vidce).

Prt.

wffle N 225, 231; wffie BM 218;


GPl. M. nyech 377,
wfie B 81;
385; wfflech N 309, B 248, M 18;

150

Glossar.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

III,

viel-r M Wind: wyetr 532, 573,


764, 877, 1777; vieter BM 233 (ber
all 1silb.; -er ist dial. s. LF. 16, 111);
N Pl. wyetrowe 2182.

F Schuld, Verschulden; Be
schwerdegrund: wna BM 39; vina
BM 309; GSg. viny B 310, BM 43,
312; Wyny 2074; A. wynu 772, 2370
villa

= winu N

413.

vinti impftiv. beschuldigen (jdn.


einer Sache
koho v eem): Prt.
Prs. vynye B 311 (vine).
vino N Wein, Weinstock: Wyno
372; Pl. wyna 687 (Gu. 1, 439
chi irutiees).
visaty Adj. hngend:

LSg.M. wi

zatem N 78; vgl. visuty vz esse


da s. LF. 20, 230.
viseti impftiv. hngen
(an etw.

zae): 3. Sg. Prs. wyiiy 1763 (visi).


Vitez M Held: Wytyez 1470; G. Wy
tyeze 581 (im Reim auf beze l. vi
tez), 1630, 2016 (viteze); NDu.
wytyeze 1571; Pl. Wytyezy 796,
1456; G. wytyezow 799 (vitezv).
vitesky Adv. heldenhaft, siegreich :
wytyeziky 1611; wityeszy M 70;
wityezky B 77 (vitesky mit Assimi
lation des z an s vgl. Geb. I, 493;
Bedeutung Koinek 11, Krok

z7ur)

des Hel
ASg.F. Wytyeziku
S 36 (vgl. Gu. 9, 318 animum vic
toris); LPl. M. wytyezikyeh 835.
den,

Adj.

siegreich

heldenhaft,

vleiti se impftiv. sich schleppen;


schleifen: 3. Pl. Prs. wlaozye iye
1752 (vleie se).
vldnti impftiv. regieren, lenken,
herrschen
(ber etw._eim); kom
mandieren (etw-eim): 3. Sg. Prs.
wladne 737-39; 1462 (im Reim
auf mlade lies vlade: vlsti s. d.
Arch. 10, 590;
und V. 345/46;
3. Pl. Impf.
1472 (vldniechu); Prt.
1023.
vldnti sob

Kath-Leg. 1243/44);

wladnyechu

Prs. wladna

sich bewegen, sich rhren knnen:


3. Pl. Prs. wladnu 157 (vldn).
vlha.
Nsse, Feuchtigkeit: wla
ha 80.

vlas

M Haar: ASg.

wlaz

BM

178 (ne za vlas nicht um ein Haar,


durchaus nicht, s. Jungmann 5,
123 b).
vlast
Land: ASg. wlait 682,
wlazt N 1, BM 133
709, 1170;
( Volk s. Wittenb. Ps. 2, 1); G.
wlaity 938, M 65; L. 2003; NPl.
614, M 112; A. 840; G. 668 (i).
vlastce
Land: wlaiteye M 75.
vlsti impftiv. lenken, beherrschen,
kommandieren (jdn. -kym, etw.
eim): 3. Sg. Prs. wlde 346

_ vlsti

(l.

vieo Kompar. zu mnoho, sab


stantiv. Adj. und Adv.: mehr, ln
ger, ferner, fortan mit abhngigem
Gen.: N.-A. viecze B 269, BM 65
(v. jich die meisten von ihnen);
wiecze BM 330; wiecze N 120, S 11 ;
sonst:
160; wyecz 1344;
Wyecze
vieeze B 22, 126, BM 115; wiecze
W 42; wyeoze 562, 2410, W 10;
veczes BM 339 (i); veoz BM 44,
96; vieez BM 48; wiecz N 173, 220,
435, M 81; wyecz 177, 359, 841.
Superlat. navieoe, najviece: mit ab
hngigem Gen. vielleicht nawieeze N
310 (s. kamen);
sonst nawyeeze
462,- naywyeoze 216, 297, 387
(s.
Prusik, Pram. 34);
naywwieeze
1911 = N 200; naywyecz 290; nay
wecz 433 (lies mit H, Vyb. naj
vieoe).
viera F Glaube; Zutrauen,
Ver
Treue: wyera 1215, 1221
trauen;
= wiera N 46, 54; GSg. viery BM
98; wiery 872; wyery 2198; Wyeri
120, 237; wieri N 51; A. vieru BM
91; D. Wyerzye 2088 == W 24; L.
Wyerzye 1229, 1330.
jmieti Wyeru
v eem 1154 an etwas glauben,
jmieti Wyeru (W 34 wieru) 2098
ke komu jdm. Treue halten s. do
jieti, jieti.
nawiy wyeru 1087 bei
aller Treue (H, Vyb., Krok 6, 398
verbesserten in na sv vieru bei
Deiner Treue;
indessen ist ac'ech.
nur der Fall belegt, da an Stelle von
Formen von ves solche von svj ge
treten sind, nicht umgekehrt, s. LF.
9, 290 f.; Geb. I, 548;
1,514).
vieee,

sob sich bewegen,


sich rhren knnen: wlaity 1584;
Prt. Prs. wlada 1709.
vlastne Adv'. eigentlich, eigens:

vlade).

wlaztnye N 119.
vlastni Adj. eigen:
nye

BM

260

GSg.F. wlait

(vlastnie);

GPl.M.

Glossar.

(vlastnieh).

wlaitna M 56 (a); A. wlaitnu B


(); GSg.M. wlaztneho N 181.

15

vlei impftiv. schleppen (nehy):


3. Pl. Aor. wleku 1415 (vlek; oder
Prsens .9); Prt. Prs. wleka S 5.
schleifen (jdn. hinter sich her- kehe
po sob): 3. Sg. Prs. wleczye 1760
(vlebe)._sich anlegen (etw._ce na
s): 3. Sg. Prs. wlecze 1392 (vlebe).
vlk M Wolf: wlk 55, 1119, 1412;
D. wlku 1420; I. wlkem 264; NDu.
wlky 1569; Pl. wlczye 1426 (vlcie

s. Geb.

III,

1,51).

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

vlna F Wolle. LSg. wlnye 1236


= wllnye N 71.
vnada. F S itte, Gewohnheit, Weise:
ASg. wnadu 1923 = N 218; L.
wnadye 204; wnadye

BM

262.

vnaditi sb impftiv. sich ben: 3.


Sg. Prs. wnady iye 310 (i).
vnadny Adj. gebt, kundig: wnad
ny 107, 2314 (danach ist N 353

wla<dny> mit Vyb. und LF. 9,


113 f. zu verbessern); . wnad

ne 1628.
vniti pftiv. hineingehen, betreten, ge
langen zu (etw._veb) : wnyty 1032;
1. Pl. Prf. weily smy 840 (70511

Prt. Prs. wnyda

smy);
= W

55 (vnida).

1159,

2140

vnobiti pftiv. eindringen

-ke

kemu):

1626 (vnebi).

Sg.

(auf jdn.
Prs. wneczy

M Enkel: NPl.

vnuk
1493.

vnuka

3.

Enkelin:

(= Gu.

wnukewe

ASg. wnuku

6, 119 neptem).
vnuz, vniz Adv. wie, gleichsam wie:
wnyuz 2045 = W 2; wnvz M 85;
wnus N 42, 125, 313, 391, 473, B
111, 137, 151; vnyuz W 73; Wnyz
Verstrkt durch
210, 1211, 2179.
keli: wnus 66, 91; wnuite koly
353; durch -te: wnyuito 2216 =
wnyuzto W 89.
vbec Adv. ffentlich: wobecz 44.
veda
Wasser: weda 601, 2203
= W 76; GSg. wody 1805, 2153,
M 90; A. wodu 431, 1310; L. vedye
32

B 102; NPl. wody M 9; A. 1863;


L. wedaeh 11 (ch).

vdob

M Fhrer: NPl.

wedcze

2313 (vdce)

= w<edczle> N

352.

voditi impftiv. fhren. (jdn. _ke


he): 3. Sg. Prs. wody 1078 (i).
vedny Adj. voll Wasser, wasser
reich: weden 229 (Gu. 1, 87 f. plu
vialibus undis intumuit).
voj M Heer: NSg. wey 421, 2455;
Im Plur.
wey BM 62; A. wey 568.
die Truppen: wogie B 289; wegle
N 151 = Wege 1282 (voj s. Geb.
1, 104); A. wogye 950, 1504;
wogle N 21; wege 518, 1106; G.
wegl 1043; wogy 1347 (voji); D.
wegem 703, 926, N 157, 160; wo
gyem 1291, 2141, 2224, 2308 (vej em s.
Geb. ib. 130); L. wogyech 1353, 1526

III,

I. weyml 1194 (vojmi).


M Krieger: I Pl. weyny

(vojecll);

vojen

1375 (vejny).
vojensky Kriegs-: ASg.N. wegen
ike 977; G. wogenikehe 1401.

vejevat impftiv. kmpfen:


Prf. wegewaly 796 (li).

3.

Pl.

F Krieg: veyna 793; weyna


1308; G. weyny 51 ; D. weynye 521
(vojnb) und weyny 1673 (vojni s.
Geb.
1, 190); A. woynu 376,
962, N 133; I. weynu 812(); GPl.
wegen 367, 952 (vejen.
weyna
787 ist mit Krek 6, 392 zu lesen
wyna = vina s. d.).
vojska F Heer: weyzka BM 279;
D. weyiehzle B 304; woyichze N 12;
L. Woyitye 1565 (vejsb, e, vejst
vejna

III,

s. Geb.

vl

III,

1, 176).

wel 2252; ASg.


1008; GPl. wolow 188 (velv; Gu.
1, 50 hat cerves).
velati impftiv. rufen (jdn. kehe) .
3. Sg. Prs. wela 2444 ().
vleF Wille, Wunsch, freier Wille:
wele M 46 (kak vole milesrdn =
Gu. 6, 136 quae pietas); S 97 (jesti
vzdy svobedna vole = Gu. 9, 476
libera sit regis . . . potestas); G. 77010
378; A. woly 724 (dt vli kemu
jdm. seinen Willen lassen); L.
wely 1480; woli B 282 (po svj
voli nach seinem Gefallen).
Freiheit, Zgellosigkeit: wele 292;
G. vole B 287.
Flle: wele 696
(s. Prusik, Pram. 33); A. woly 759.
voliti im ftiv. whlen (jdn. _ko~
Imper. woly 213 (veli);
he): 2.
215.
Sg. Prf. welila
Ochse:

dss.:

Sg.

289

1040;

3.

wlaitnych BM
_ vlastny
NSg.F.

wlaitnych

151

152

Glossar.

(l.

3.

).

3,

680.

3.

C. :

(:

y
4,

4,

V,

Prt. Prs. wftana

vstaviti
ftiv. ,.sich etw. aufsetzen
na
Prt. Prs. wftawye 1026
(
(Vstav).
vstonati pftiv. erkranken:
Sg.
Prs. wftonye 156 (Vstn).
Vstrasiti se s. sttrasiti se.
vstpit pftiv. hineinsteigen; in die
Hhe steigen, aufsteigen, emporstei
gen (in, zu etw. _Vee,
eemu): 3.
Sg. Prs. wftupl 13 (Aor. nach Krok
259); wftupy 2396 (na koho ber
einen kommen) `42; Aor. wftupy 302.
Vsyvati se impftiv. sich hineindrn
gen, sich einlassen (auf etwas-vee)
Sg. Prs. wzziwa zie BM 226
= wie
vsunouti s. Kott
847;
sonst BM und B; vgl. besonders russ.
dial. syVnt= snut s. Dal
677
*syvt.
Grund
eines
iterativen
auf
Zum Ablaut
syvati: ksl. sujo,
sovati vgl. ksl. osnyvati: osnujo,
osnovati.
S. noch Sborn. filol.
250).
vady Adv. berall: wffadyN 306,
W 18, M 111; wffady
41, 134;
.

(Vsede).

vsmeti se pftiv. lachen: 3. Pl. Prs.


wfmyegl fye 43 (vsmji vgl. stmti
se Klem. Ps.; Jungmann 5, 420).
vspesti pftiv. hinaufeilen
(aus
Vz-speiti): 3. Sg. Prs. wfpyefy'
W 82 = fpyefy 2209
vspsi;
ho untergehen; vgl. zu 2209
bis 2211 Gu.
394_98; Ulr. 9850
bis 9853 wenn der tac abe birt und
sich die sunnelaeget nider, so vazqet
er aber Wirme wider den bent als
den morgen
vstti pftiv. aufstehen, sich erhe
ben: wftaty 703, 2308; wztaty N 12
304; 3.
(= wftaky 1181); wztaty
Pl. Aor.
Sg. Prs. Wftane BM 14;
wftachu 132, 962, 2438 (vstachu);

III,

):

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

III,

nslov. vrs, r. versi. Ge


treide, vgl. aksl. vrscho, vrsti
Nach Hanka, Starob.
lov.
Skld. 2, p. 32 vrs zu vroh Amt,
Wrde).
vsieoi ftiv. hineinhauen ( in etw.
_Vee : 3. Pl. Aor. wfyeku 1740,
1800 (vsk).
Vsiesti pftiv. sich setzen, besteigen
(na kon): 3. Sg. Aor. wfyede M 93'

7,

III,

Hinweis auf

3.

Volkon mnnl. Eigenn.: ISg. Wol


konem 1634 (der Name begegnet
nicht bei Gu. 3, 55 und ist des Reimes
auf Antigonem wegen zugesetzt).
Vosteny Adj. Wachs-: NSg.F. wo
ffoztyena 31 (die Schreibung erklrt
des lteren
sich als Kontamination
vosen und jngeren Vostn).
Vz M Wagen: woz N 81; A.
1216 = N 47 (zur Sache vgl. Curtius
3, 11 currum Jovi sacra
Rufus
tum albentes vehebant equi: der
Wagen ist der Gegenstand des Glau
bens und der Verehrung),
N 142;
G. woza 1220 = N 53, BM 163,
M 95 (woze 1251 l. voza; -e ver
schrieben nach vorausgehendem podle
s. noch Geb.
1, 86); D. wozu
1270 = N 129, BM 78; L. wozie
BM 31; wozle N 49, 78, 94 (702);
woze 1218, 1243 (voze); I. wozem
1233, 1245 = N 88, BM 34; NPl.
Wozi N 30 = wozy 1199 (7021);
G. woz N 142 (Vz s. Geb.
1,
55); L. wozyeoh 2275 (vozieoh).
M Wagenlenker:
DPl.
vozataj
wozatayom BM 54.
Vraeeti impftiv. erbrechen (etw.
_eim): 3. Sg. Prs. wraczye 1758
(vraoie).
vrah M Feind: GSg. wralla 171,
1888; DPl. wrahom 867 (m).
vrata N. Pl. Tor: vrata B 139,
A. Wrata 342.
Vrtiti se pftiv. zurckkehren, sich
zurckwenden (zu etw. vee) : wra
tyty fye 2224, 2218 = W 91; 1. Sg.
Prs. wraczy ffye 828 (vrci se); 3.
Sg. Prf. wratyl fye 542.
unstt,
Adj. hinfllig,
vrtky
schwach: wratek
1868 (vrtek);
F. wratka 274 (vrtka).
vrci pftiv. werfen (etw. _co): 3.
Sg. Aor. Wrzye 582 (7120); 3. Pl.
wrhu 1524 (vrh).
Vrci vojnu
ottad den Krieg anderswohin wen
den: 3. Sg. Aor. Wrze 1143 (7120).
vrci se lnezi nco sich auf etw.
strzen: 3. Pl. Aor. wrllu fye 1838.
M das Oberste: GSg. wrchu
71011
1166 (ot Vrollu von oben); L. 1686
(po Vrchu oben).
vr F Getreide, Getreide als Lohn,
Lohn: GSg. wriy 266 (Vrsi: so
Krok 5, 244 f.; LF. 12, 271 f. mit

wfady

689, 2061.

153

Glossar.

vsudy).
vthnti

hineinziehen
(in
Sg. Plusquampf. byl
wtahl 935 (Vthl 1silb.).
vtieti
ftiv. hineinhauen
(in etw.
-vee
Sg. Aor. wtye 1705 (vte
dem Amyn
Neguzar; jmu
Sg. Prf. wtyal 1754 (vtal
tas).
zuby Akk. v trvu mit den Zhnen
ins Gras beien).
vyboi'ny Adj. vorne/flick, auserle
3.

3.

ftiv.

d.
i.

i.

_ vee

3.

etw.

impftiv.

(etw.
aufzhlen
(vyeit).
auslie
herausgeben,

Sg.Prs. wyczita

):

3.

3.

pftiv.
Pl. Prs. w1
fern (jdm._komu):
dadie N 244 (vydadie).
vydvati impftiv. ausliefern (etw.

Pl. Kond. Prs. by wyda


):
15 vydali
mit Krok
waly 1971
v. svetlost Hellig
Metri causa)
keit ausstrahlen:
Sg. Prs. <Wyd>
awa N 466.
vydl'ieti se pftiv. sich losreien
(aus etw.-z eeho): vydriiety zie

7,

68.

vyhnati pftiv. hinaus, heraustrei


ben (jdn. aus etw.
koho
eeho):
Vyhnaty B 143;
Sg. Prf. wyhnal
1115.

vyohvtiti

herausreien
_ ): pftiv.
Prt. Prs. Wychwatye

et

was
1611.

vyjiti

herausgehn,

ftiv.

hinaus

ziehen, herauskommen (aus etw.


Pl. Prs. Wydu 1117 (vyd
eeho):
s. Geb.
280);
Sg. Aor. wynyde

l.

2280 (); APl.M. wielyke 519 ().


vsudy Adv. berall: wiiudy W 17;
wifudy
150; wiudy 485, 1044;
Wiyudy 2024, 2060; Wiydy 132,
470 (493 im Reim auf onudy

vyeitati

zie

1280 (lid vynide


eisla das Volk
138
war unzhlbar; 1280 = Gu.
excedens numerum);
wynde 1533
mit Vyb. vynide);
(im silb. Vers
Pl. wyndu 379 (im 7silb. Vers
mit Vyb. vynid = winhidu DalH.
31 s. Geb.
Sg. Imper.
2,124);
Wynyd 903 (vynid).
entgehen
Sg. Prs.
(einer Sache
eeho):
2,

F. Wiyelika 1792;
920; F. Wiyelyku

Prt. Prf. vybraw

222.

475, 1387, 2252;

ISg.M. wielykym

brati se);

III,

3.

7,

4,

vsolikaky Adj. allerhand: GPlM.


205.
wiielikakych
feglich:
GSg.F <Wiielik>ake N 459.
vseliky Adj. jeder, all: wiyelyky

2.

8,

(= obak 496, vgl. Celakovsky, Do


861;
davky 55; Kott
1059).

vybrati pftiv. herausnehmen, aus


whlen (etw. _00) Prt. Prs. wybera
269, 1122;
Prf. wybraw 291
(vybrati sv mysli etwas ersin
vybrati se sich aufma
nen).
chen, ausziehen
(zu etw.-nae):
Pl. Prf. giiu iye Wybraly 1506
(js se vybrali);
Sg. Aor. Wybra
iye 376 (im Reim zu sebra 377: lies
vzebra se s. Arch. 10, 589 und vze

3.

negativen Satze ASg.M.wiiaky


321 (eas vsaky = nikdy s. Arch.
183).
vselik Adv. aber, doh: wielyk 498

jagen: Wyboity 1360.


Adj. auserlesen wybrany
vygrany
77 .

3.

1m

96.

3.

jeder, allerlei: wiaky


1294
wiiaky N 163; NSg. F.
wiiaka 119 (); N. wiake 615;
GSg.F. wiiake B 190, 208; GPl.M.
wiakych 2067; wiiakych B 204; D.
wiiakym B323 all diesen, DPl.
mit Koubek; ISg. Vyb., H-P.).

dahin

anspornen;

pftiv.

7.

avsak, ale.

=Adj.

d.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(l.

vybsti

= wiborneyiiich

l.

240, 424, 2325 = W 99, 1802, 1806,


2133 = wiiak W 48; ae-vsak'. wiak
2133 = wiiak W 48; wiiak N 360;
Wiiakze W 93 = wiiakz 2319
Metri causa vsakze); wiakz
as vsak bis endlich: as wiiak N
327, 362; az wiak 2327 = W 101;
az wiiak 2055 = aze wiiak W 12
(wonach 2055 zu verbessern ist); s.

1255

iych

116._kak-vsak wie
wohl
dennoch: wiak 8, 1736,
1990 = wiiaks N 275; wiiak BM
131, 254; nach einem Partizipialsatz
mit konzessivem Sinn: wiak 228, 235,
628, 2020 = wiiak N 303; wiiak
S 59, M 94.
ae i
vsak: wiak

(l.

300,

3.

3.

wiiaks

I, 3.

75;

BM

1854,
15, 40,

3.

1111,

edel: GSg.N. Wyborneho 620,


1048; NPLM. wyborny 1261 (i).
Kompar. (im Sinne des
Suerlativs;
LF. 13, 422): GPl. M. Wy
ornyey

sen,

l. 3.

vsako, vsak Konj. aber, doch, je


doch, dennoch: wiak 5, 33, 189, 957,

Glossar.

III,

ren, deuten (etw.


823, 1001.

wyklada
vykliditi

_ ce):

3. Sg.

ftiv. ausrumen;

Prs.

heraus

Aer. Wy
klydy 2282 (im Reim auf liudi l.
vykludi).
vyknti pftiv. sich gewhnen (an

fhren

3. Sg.

_ bemu):

3. Sg. Plusquampf.
wykla bye 2460.
vykupiti sb ftiv. sich aufmachen,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

etw.

tw-ce):

Sg. Aer. wykupy iiye


aufstehen:
471 (z. Stelle s. Pram. 43).
vylibiti pftiv. erzhlen (etw. _co):
3. Sg. Aer. wylyczy 914 (i).
vylditi pftiv. herauslocken (jdn.
kelle) : 3. Sg. Aer. wyludy 1979 =
N 256 (Gu. 3, 262/3, ques traderet
hosti traxerat urbe sues).
vymysliti
pftiv. erdenken, erfin
den: 3. Sg. Aor. Pass. ble wlmi
iilena N 91 = byeiye wymyilena
1248 (1248 ist 9silbig, lies bb vymy
slena statt biese mit N).
vynieti pftiv. herausnehmen (aus
etw.
beho); (meb) das Schwert
ziehen; (kotvy) die Anker lichten:
wynyety 530; Prt. Prs. wyma 1166
3. Sg. Prs. Pass. wygme
(vyma).
ile S 93 (vyjme s).
vyplanti pftiv. entfliehen: 3. Sg.

_z

Kond. Prs. by wyplanull M 22


(Jungmann 5, 309).
vypleniti pftiv. ausrotten, vernich
ten (etw.
): Prt. Prf. by Wy
plenyw B 274 ( er hatte vernichtet).
vypovbdbti pftiv. verbannen (jdn.
kehe): 3. Sg. Prf. vypouiedyel B
28; Pass. byl vypewiedyn BM 71

(vypovbdn).
vypovbdny Adj. verbannt:
wyedny 2106 (2106 = Gu. 3,
transfuga wie auch B 28 das
fuga Gu. 4, 533 wiedergibt).
vyprvbti impftiv. erzhlen
-komu; vgl. .
rawiab,
vyprviat s. 4, 1048):

wype
ut

350

trans
(jdm.
mhr.
1.

Sg.

Fut. budu wyprawyty 716 (im Reim


zu slyseti 715 l. vyprvti mit H,
Vyb.).
wyprawugy iye 994 ist
falsch berliefert (im Reim zu rozu
mji 993; der Vers ist 9silbig): LF.
14, 252 f. liest vyprvji 3. Pl. Prs.
Akt. und streicht iye was diese Ge

verkndigen,

erlutern, be
besonders
vgl.
(
1001). Die
A uffassung des kak ist aber schwierig.
Krek 6, 397 streicht ty (vyprvji
3. Pl. Prs. Pass. wie die Ge
schenke erlutert werden, zu erlutern
sind), das man aber ungern ent
behrt.
schenke
deuten

vypraviti pftiv. erzhlen.


wypra
569;
aussenden,
absenden,
ausrsten (jdn. _kohe): 3. Sg. Prf.
wyprawyll M 27 ; Plusquampf. bye

wyty

wyprawll

127;

vypraviti

sich befreien, entkommen: 1. Pl.


Prs. Wyprawyme iye 841; sich
aufmachen, aufbrechen: 3. Sg. Aer.
wyprawy iye 2279; Plusquampf. by
zle wlprawll N 43 = bye iye wy
prawyl 1212; Prt. Prf. wlprale zle

113.

vyryti

meieln, eingraben:
Sg. ftiv.
rf. Pass. wyryto 837.
vyskobiti pftiv. herausspringen, her
ausfahren: 3. Sg. Aor. wyikoczy
1903 (Aor. mit Vyb., Prsens nach
3.

H-P.,

Prusik;

vgl.

LF.

P'iloha

S. 24, Z. 35).
vyslati pftiv. aussenden (jdn. _ko
he): 3. Sg. Aor. wyila 138 (sla).
vysoky Adj. hoch: vyzzeky B 86;
NPl.M. wyioczy S 6 (vysoci).
Kompar. wyiiy 227 (Vyi s. Geb. I,
511; Arch. 10, 586); Adv. wyiioke
1687; Kompar. wyiie M 120 (vye);
<wy>iie N 480 (nad te berdies).
vysest F Hhe: wyffeit 2457; A.

wyieit M
vystbl

13.

M Schu: GPl. Wyitrzle

low S 23.
vystbliti pftiv. losschieen (etw.
_co): 3. Pl. Prs. witrzyele 2043

(l.

zu Ende
wynde 37.
vergehn,
gehn, ein Ende nehmen: 3. Pl. Prs.
wynydu 2269 (wo die Syntax das
Prsens verlangt, aber das vom Me
trum verlangte und berlieferte vyni
d Aorist zu sein scheint s. LF. 10,
445 N; Geb.
2, 132); 3. Sg.
Aor. wynyde 113.
vykldati impftiv. erlutern, erkl

mit H-P. Vysti'l).


vystl'lpti
ftiv. heraustreten, auf
na kehe); hinter
treten (wi er jdn.
sich lassen (etw. _z behe):
Sg.

3. 3.

154

Pl.
Aer. Wyitupl 161 (vystpi);
Imper. vyitupte BM 332 (vystupte).
vysunti

sb pftiv.

sich herausstr

Glossar.

vyti

wytyeka 1189 = N 20;


(im Reim auf eka wie
H-P. tiek).
heulen: 3. Sg. Prs.

{/150:

()-

vytrhnti pftiv. herausreten (etw.


_co): 3. Sg. Aor. wytrzye 1705
(tre; scil. Neguzar hradatici); 3.
Sg. Plusquampf. byl wytrhl B 169
(trhl ist 1 silbig).

vyvzati pftiv. aufbinden und her


ausnehmen: 2. Sg. Prs. wywyezes
986 (viees).
pftiv. herausfhren: Prt.
Prf. Pass. vyueden B 159; einer
Sache

berauben

(z

eeho s.

Krok

7,

213): Prt. Prf. Pass. wyweden BM


329 (zbofley za d. i. sboie jsa).
vyvinti pftiv. ausweichen, ent
gehen (einer Sache: ot eeho): vy
luinuty BM 146.
vyvoliti pftiv. auswhlen
(etw.
co): 3. Sg. Aor. vywoli B 293.
vyvrtiti se pftiv. umfallen, um
strzen
(intrans.): 3. Sg. Prs.

vywraty

zie

91.

vyvieti pftiv. loslassen ( jdn., etw.


koho, oo na koho): 3. Pl.
auf jdn.

(l.

3.

3.

erwachen;

entstehen:
Sg. Prs.
1792, 2397 = wzhudy
438 (i); Aor. zbudy fye

wzhudy fye
<21>

(i); Plusquampf. byefye fye


wzbudyl 515; thudyla 2229; byl
fye zhudyl 811.
1915

vzbuoh
30

Adv. umsonst, vergebens:

(LF.

12,

286f.).

Vzbuzovati impftiv. aufbringen, er


re en (jdn. gegen jdn.
koho proti
so ):
Sg. Prs. wzhuzugye 1313
mit Prusik,
(im 9silbigen Vers
Pram. 17 vzbzie,
Sg. Prs. zu
vzbzti = vzhuzovati s. Geb.
336).
vzdliti

III,

pftiv. sich entfernen, ent


(einer Sache
eeho): 3. Sg.
Prs. vzdaly fye 966.
pftiv. bergeben:
Sg.
Prs. Pass. wzdana 119 (vzdna).
chvlu bohu vzdti Gott preisen:
Pl. Aor. wzdaohu 570 (Vzdaohu).
Vzdvati impftiv., p'tu komu jdm.
drohen: Prt. Prs. wzdawagye 516
(vzdvaje).
: pftiv. aufseufzen (zu
ke komu): Prt. Prs. wzdeeh
jdm.
na 1714.
gehen

se

3.

herausflieen
_impftiv.
eeho), dahinstrmen:

etw.
3. Sg. Prs.
wyteka 232
1189, l. mit

3.

( aus

wy

gegen, zur Bezeich


nung es Gegenstandes, wider dessen
Richtung eine Bewegung geschieht:
zur Bezeichnung des
1310;
431,
Widerstandes: 409, 433, 1309, 2009,
2093 = W 29; w 441 lies mit LF.
12, 272 vz (s. Vzbuoh).
Vzony Adj. angenehm,
lieb, er
wnscht: NSg.N. wzaczno B 200.
vzbll'lditi, zbldit pftiv. irre gehn,
irren (in etw.
V eem):
Pl. Prs.
zhludye 58 (ie).
Reflerciv: irren
eem); sich verirren:
Sg. Aor.
wzbludy zle N 227; zhludy ffye 729.
vzbsti, zbsti pftiv. hineinstoen:
Pl. Aor. wzbodu 1800; zhodu 1740
(zhod).
vzbuditi, zbuditi se pftiv. erweckt,
erregt, aufgeregt, ange/acht
werden;

3. l.

vytiekati

heraussehen:

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

pftiv.

zrzyety 473.
vz Pr . c.Akk.

(V

Vytci pftiv. herauslaufen: 3. Sg.


Aor. wytecze 1594 ; im Reim
Krok 7, 8 f. liest
auf ki'iee 1593.
vytio Aor. von vytioti, das ac'ech.,
auch ksl., nicht belegt ist; Hanka las
vytee bei 3silbigem Mazeus zu vy
tknti scil. mee oder kopie das
Schwert, die Lanze schwingen s.
Jungm. 5, 371; Arch. 10, 584;
Kortnek 16 vytee = vyteee, was
unmglich ist).

znvaji).

vyzl'ieti

3.

Vythnti pftiv. ausziehen, heraus


rcken (intrans.): 3. Sg. Aor. wy
tyeze 1647 (vyte; na koho gegen
jdn. vordringen; Gu. 3, 81 cui
obviat); 3. Pl. Wytahu B 289
(vytah); 3. Sg. Prf. wytahl 381
(thl ist 2silbig im Reim auf zwei
silbiges -shl 380).

NPl. M.).

2,

Prt. Prs.,

Prs. Wywru 1622/8 (vyvr; Jung


mann 5, 391).
vyznvati
u
impftiv. bekennen,
komu co): 3. Pl.
ern (jdm. etw.
Prs. wlnawagy 612
mit H. vy

3.

zen (auf jdn.


na koho): wy
ffunuoze fye 1419 (im 9silbigen
Vers) l. mit LF. 19, 87 Vysun se
(Jir., Krok 7, 4 lesen vysunc se

155

Glossar.

):

:
3.

3.

'gthod

vzohoditi impftiv. aufsteigen, auf


gehen:
Sg. Prs. wzehody 602.
vzehopiti se pftiv. sich aufraffen,
sich aufmachen:
Sg. Prs. Wif
iye 1862 (is); Prt. Prs.
ehopys
wie
opye iye 579 (e).
vzehovati pftiv. aufziehen, erzie
hen (jdn.
Pl. Plus
koho):
723
quampf. byeohu wzehowaly
Pl. Prf. Pass.
(beehu vzchovali);
zme wzchowany BM236 ( vzcho
2.

1.

3.

):

3.

3.

3.

3.

3.

__

l.

3.

_
_

3. 3.

7,

vzehmeti pftiv. losdonnern:


Pl.
64
Kond. Prs. by wzehrimieli
(vzehmeli).
vzhaneti pftiv. tadeln (etw.

3. Pl. Prs. wzhanye 41 (vzhanie).


vzhru Adv. in die Hhe, empor:
wzhoru BM 38 (vgl. 2274).
vzhrdeti pftiv. stolz, hochmtig wer
den (durch etw.
Sg. Aor.
eim):
wzhrdye 1927 = thirde N 222
(vzhrde vgl. mit Prusik r. vozgor
det dss.).
vzhrozit se pftiv. schaudern
Sg.
Aor. wzhrozy iye 406 (i).
M A ufgang: GSg. wzchoda

vzieti pftiv. nehmen. (etw.


c(
ir.
Sg. Prs. wezme B 341; 3. Pl.
wzyeehu 145 (vzechu);
Sg. Plus
quampf. byl wzal 781; Prt. Pff.
wzem 932; NPLM. wzemiye10i`3.
herausnehmen: wzyety 2248.
vzieti
sob mit sich nehmen
(jdn.
Sg. Plusquampf.
koho):
byeiye wzal 1275 = byl wzal N 134.
vzieti koho sobe za koho jdn.
als etwas annehmen:
Sg. Aor.
wzye 1918 = wzie N 213 (vze). _
vzieti vnadu Gewohnheit annehmen
3. Sg. Aor. wzye 1923 = wzie N 218.

skodu
Schaden nehmen,
Schaden kommen:
Sg. Prs. wez
Aor. wzye 2152 ();
me 1311;
Pl. wzyechu 1799.
strtu
Sg. Aor.
einen Verlust erleiden:
wzie
Pl. Prf. wzyely M 54
124;
radu Entschlu fassen,
(vzeli).
sich beraten: Prt. Prf., NPl. M.
boj
wzemiye 434, 2079 (vzemse).
kym mit jdm. kmpfen: wzety
1049 (vzti,
vzieti im Reim auf
Pl. Aor. wzyeehu 1827;
jmieti);
Prt. Prf., N Pl. M. wzemiie N 262.
p'imei'ie Frieden schlieen:
Pl. Kond. Prs. by wzely 2136 =
W 51 (vzeli).
gemacht: Prt.
Prf. Pass., ISg.F. wzatu N 118
empfangen (etw. von
(vzat).
Du. Aor.
oo ot koho):
jdm.
114 (vzesta);
wzieiita
Pl. wzye
chu 502;
Pl. Prf. wzely giu 1491
vzeli);
(vzeli im Reim auf sti*er
Prt. Prs. wezma 1627.
3.

f.

3.

3,

se .
webraty

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

(vzcl

l.

(l.

3.

(l.

580

3.

z eeho);
sich aufma
(aus etw.
chen: wzduihnuty zie BM 271;
3. Sg. Aor. wduiie zie B 51
vzdvize se mit H-P.); zdwyzye iye
405 (zdvie se);
Sg. Prf. wzduiehl
zie B 60
vzdvihl se); Prt. Prs.
zdwyhna iye 1696.
vzdyehati impftiv. aufseufzen (zu
ke komu):
jdm.
Sg. Im
wzdyehaiye 2252 (vzdyehse 2252173
= Gu.
419: der latein. Text ist
Prt. Prs. wzdy
miverstanden);
iie BM 292 (vzdyse);
NPl.
wzdyiiveze M 84 (vzdysce; Gu.
239 gementes).
vzebrati se pftiv. sich aufmachen;
heraufklettern (auf etw.
):
62 (s. vybrati
iye 2041,

Aor. wichity

Sg.

ti)

(vzdvie); Prt. Prf., NPl. M. (fr


vzdvih
Du.).' wzduihiie BM 38.
nti se, zdvihnti se sich erheben

):

3.

96

3.

(Gu. 2, 84 extollens),

(etw._co):

in die Hhe he
Aor. wzdwyze

3. Sg.

vzimati impftiv. = vzieti in vzimati


radu
sob mit sich zu Rate gehn:
Sg. Prf. wzimal BM 283.
vzkazovati impftiv. befehlen, auf
komu co): Prt.
tragen (jdm. etw.
Prs. wzkazugye 1966 = wzkazuge
N 237 (uje).
vzklsti pftiv. hinauflegen
(etw.
co): 3.'Pl. Aor. wzkladu 1845
(vzklad).
vzkopati pftiv. ausgraben, graben:
s

pftiv.

3.

ben
1160

3.

(vzdecliu).
vzdvihnti

Prt. Prf. Pass. wzel


vani).
wan 720 (vzchovn); DPl.M. wzcl
wanym BM 215 (anym).
vzchytiti pftiv. ergreifen (etw.

3.

komu):

benennen (jdn.
Pl. Aor. wzdyechu 88

3.

pftiv.

3.

vzdieti

156

3.

3.

zi

2.

2. 1.

3.

3.

2,

III,

3.

3.

185)

vzstraiti sb
ftiv. in Furcht ge
raten, erschreckbn (durch, ber etw.

28 =
s. ustra

bim): wzitraiilty ile W

witraiyty
siti

2092

sb.

(Vstrasiti)

vzthnl'lt pftiv. zurckziehen, -wei


chen:
Sg. Kond. Prs. by wztahl
B 299 (vzthl einsilbig; s. Krek

7,

158)

vztzati
kundigen
154 (-).

ftiv.

befragen, sich er
Sg. Aer. wztaza BM

befragen (etw.
250 (uta
_behe):
zevati scheint metrisch unmglich,

VZtaZOVt

impftiv.

Inf. vtazewaty

Hankas etazevati;

ebenso

270 f.).

Aor.

s.

pftiv. knarren:
1847
wztrzyeityeehu

`btbchu).

vztrhati pftiv. in

LF.

12,

Pl.

(vzt

die Hhe reien,


Sg.
emporschwingen (etw.
ee):
Aor. wztrha 1706 (a).
vztrhnti sb pftiv. sich erheben
vom Winde):
Sg. Aer. wztrze iye
532 (vztrze 2silbig); Prt. Prs. wztrh
na iye 764.
Adv. schallend,
laat
vzubny

3.

3.

3.

I,

(s

3.

vzpodjieti
pftiv. aufheben: Prt.
Prs. wzpedeyma 1161 (vzpodejma).
vzpemanti, zpemanti, spemanti
pftiv. sich erinnern, gedenken (an
etw.
behe, nab): zpemanuty 814;
Sg. Prs. ipomene 597 (spemene,
lies vzpemane im Reim auf dostane
596 s. Arch. 10, 587; Geb.
249); 2. Pl. Imper. wzpomyentez
1322 (vzpemtez);
Prt. Prs. ipe
mana 1494.
vzpemanti sb dss.
na kehe):
Sg. Imper.
(an jdn.
szyeniye 1302 (lies mit Vyb. vzpe
mli s).
vzrditi pftiv. betrben:
Sg.
wzruzen
1428
Pass.
by
(by
_Aor.
437 f.; LF. 17,
vzrzen; s. Krek

3.

3.

43, wo vzplyvati das scaturire


uelle widergibt; s. M. 1896,
S.
f.; LF. 26, 358).

der

3.

3.

7,

(l.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

die

6,

sich aufrichten, sich bumen: 3. Sg.


Prf. wznymal iiye 1204 = N 35;
iye 1543
Prt.v Prs. wznymagye
(aje).

vzniti pftiv. aufgehen, aufsteigen;


emperfliegen: wznyty BM 277; 3.
Sg. Aer. wznyde BM 206; wznyde
2346 (vznide); 3. Pl. wznydu 1577
Vzniti nad kehe jdn.
(vznid).
bertreffen: 3. Sg. Prf. wiyel 26
vzsel mit Krek
260).
Sg. Aer.
vznojiti pftiv. erhitzen:
Pass. wznegen 1833 (vznojen;
ist aus 1831 zu ergnzen).
vzne'iti sb pftiv. auftauchen, sich
ke ke
emporstrecken (zu jdm.
Sg. Kond. Prs. aby iye
mu):
wznerzyl 878 (s. Arch. 11, 4f.).
vzpehati pftiv. tun, verben (etw.
Sg. Prf. wzpachal gye
ce):
1316.
vzpla
H itze: GSg. wzpaly W 71
= paly 2177
ly aus zply s.
436);
Geb.
wzpale M 88
(vzple).
vzpbtiti sb pftiv. sich umkehren,
sich umwenden (vgl. r.ksl. vbspja
titi sja navgxeoai rckwen
Sg. Aor. sziety zie BM
den):
270.
vzpnati impftiv. ausdehnen; hier
wohl anlegen (plty):
Sg. Prs.
wzpyna 1396 ().
vzplakati pftiv. in Trnen ausbre
chen:
Sg. Aer. wzplaka 451.
vzplediti pftiv. vermehren, frdern,
erhhen, em erheben (jdn.
koho,
etw.
ce
Sg. Prs. wzplodys
1955 (i);
Sg. Prf. wz lodyl zem
302;
Sg.
wzp odyl BM
100;
Sg. Kond. Prs. by wzplodyl
M 120 (Subjekt ist Alexander); Pl.
Prf. Pass. zu wzplezeny BM 86
(s vzplozeni).
vzplynti pftiv. hinauf/ehren (aufs

Hhe
Sg. Prs.
wzpllywa W 70 = zplywa 2176
(zplyv; vgl. wzplywa Apost.-Leg.

in

3.

Pl. Prf. wzply

schwimmen, aufwallen:

3.

vzmieniti pftiv. trachten, streben:


3. Sg. Prs. wzmyeny 2205 = W 78
(s. Krek 7, 62).
vzmluviti pftiv. reden (zu jdn.
ke kemu): 3. Sg. Aer. wzmluui B
313, BM 79, 208; wzmluwl N 161;
wzmluwy 694, S 27.
vznimati sb impftiv. sich erheben,

_ na 1)

Meer

nuly 560 (l).


vzplyvati impftiv.

3.

264.

kemu jmu):

S.

Prf. wzkepal N

5
2

157

3.

eine Grube

(jdm.

3. Sg.

Glossar.

158

Glossar.

ASg.M. wzuohzn N

32 (s. zvuk).
pftiv. aufwallen: 3. Sg.
Prs. wzwarzy fye 2203 = W 76
p.
(= r. vzvarit aufkochen,
wzwarzy dss.).
3. Sg.
Vzvzati pftiv. umbinden:
Aor. szaza 1408 (a scil. den
Helm s. LF. 19, 86).
vzvedet, zvedeti pftiv. erfahren
; von jdm.
(etw.
koho):
wzwledlety N 24; zwyedyety 897,
1107; 2. Sg. Prs. wzwlete N 427
3. Pl. szyedye 2419;
(vzviete);
wzwledie N 485 (Vzvdie); 3. Sg.
Aor. wzwyedye 415, 1132, 1986 =
wzwledie N 271; zwyedye 1111, 2101
(); 3. Pl. zwyedyeohu 707 (zv
3. Sg.
dchu);
byl
Plusquampf.
wzuledyel B 29; 3. Sg. Kond. Prs.
hy nezwyedyel 2226 (= kdyby ne
zvedl s. Krok 7, 97); Plusquampf.
bye wzuledyel BM 161; Prt. Prs.
wzwyeda 1301; wzwleda N 17 =
1186;
zwyeda
Prf. wzwyedyew

Vzvaiti

se

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

1192

= szledlew N

_ zraky):_

23.

vzvsti pftiv. aufrichten

);

erheben

(Blicke

(etw.

302; Prt. Prs. wzweda

_ oei):
Prs.
vzvoliti, zvoliti
_ jdn.

(Augen
erheben
3. Sg.
wzwody S 22
(Gu. 9, 293 attollentem oculos).

Vzvoditi

impftiv.

pftiv. erwhlen
zu etw.
koho
eim): 3. Sg. Prs. zwoly 880 (i); Pl.
zwole 177 (); 3. Sg. Aor. zwoly
S 59 (i); 3. Pl. wzwolychu 745
(ichu).
vzvroi pftiv. hinaufwerfen
(etw.
nae): Prt. Prs.
auf etw.
(etw.

szrha

733.

vzyvati se impftiv. heien (das


wie im Nom. oder Instr. ): wzl
waty zle N 228; 2. Sg. Prs. wzywas
fye 1951; wzywas zie BM 211 (s);
3. Sg. Im f. wzywafye fye 410 (v
se); Kon . Prs. by zle wziwal N 230.
Vzei pftiv. anznden (etw.
co): 3. Pl. Aor. wzeffhu N 330
(vzeh = seh 2297; aksl. Vaide
sti, r. Vozee).
vida Adv. immer: wffda BM 188.
Vdy Adv. immer, allezeit: Wzdl
34; wzdy 49, 55, S 97; wffdy N 16,
102; widy BM 150,- wffdl N 131;

wffdy B 14, BM 138, 174 (wzdy 300,


548 l. Vedy mit Vyb., Krok 6, 343).
Im negativen Satz niemals:
wzdy 1806 (LF. 10, 253).

_
2

Prp.

c.

Gen.

aus.

1.

den

aus
bezeichnend,
Gegenstand
dessen Innern eine Bewegung statt
z
691,
536,
624,
495,
findet:
2202 =
1524,
903,
1096,
1517,
W 82, N20, 256, B 66, 169, BM 271,
S 93; f 578, 941,1533 (vor p, t, s).
bertragen 161, 629, 1303, 1534,
BM 100; f 1201 = 2
2033, B 57,
das Land bezeich
DenOrt,
32.
N
nend, aus dem jmd. stammt: z 788,
B 70, 75, 119, s 27.-2. criait..
2 212, 385, B115, 318; ze
85, 542,
3. bez. den Gegenstand,
N 309.
aus dem sich etwas zu etwas an
derem entwickelt: 7 246; f 244.
4. den Stoff, aus dem ein Gegen
stand besteht: z 896; l' 2037 (2 895
nach
ir. zu ergnzen wegen 896).
in der Zeit
5. den Ausgangspunkt
z
309.
an
:
33,
von
6. Grund, Ursache einer Handlung,
eines Geschehnisses: z 276, 463, 771,
1064, 1721, N 372, 491, BM 41;
f 2333 = 2 W 107 (zu zloby 56 s.
zloba; z ohluda N 450 s. ohlud.
vgl. LF. 2, 145 ff.).
za. Prp. '_ I. . Akk.: 1. hinter,
den Gegenstand bez., hinter welchen
eine Bewegung vor sich geht: 150,
512, 1856 (vgl. za se); 2. ein Ma,
1045, B 17; 3. die Zeit, whrend
welcher eine Ttigkeit dauert oder
nach deren Vollendung sie stattfindet:
481, 1402, 2052 und 1733; 4. den
Gegenstand, an dem etwas hngt 1763;
worauf man schwrt 380, 391; 5. das,
zu dessen Gunsten etwas geschieht,
fr: 665, 2364, M 31; 6. den
Gegenstand, fr welchen ein anderer
Ersatz, Auslsung ist: 340, 539, BM

Ort,

_
_

42, 178;

7.

bitten um etw.:

M 30;

fr, zu, statt, anstatt, als, das


Prdikat bezeichnend: 1583, N 376,
1918 = N 213 (s. jmieti zae).
Il. c. Instr. 1. hinter, bez. das,
8.

hinter dem etwas sich befindet oder


geschieht: 1233, 1414, M 80; 2. den,
hinter dem her eine Bewegung statt
3.
findet-1414, 2221, .s 60, 3. -_-

159

Glossar.

175 und 1861 (den za dnem

fr Tag).
za., zda Konj.

Tag

ob, denn, zur Ein


leitung von direkten Fragestzen: za
in in
1368, 1369; zdali B 314.
direkten: za BM 172; 2301 = zda
N 332; zda 1186 = N 17; B 34
(wo es aus za korrigiert ist), 311,

BM

223,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

zabiti

30.

erschlagen, tten (jdn .


ko lpftiv.
BM 177, 3. Pl.
zabyty
o):
Prs. zabyu W 3 (d. i. zabi, wo
nach zabygy 2046 zu verbessern ist,
s. LF. 8, 103; Krok 7, 56 f.); 3. Sg.
Aor. zaby 1640 (zabi); Prf. zabyl
779(zabil); Kond. Prt. by byl zabyl
1702; Prt. Prf. zabiw B 154; Prt.
Prf. Pass. zabyt 1755; GPl. zaby
tyeh B 157 (zabitych).
zablditi pftiv. in die Irre gehn,
irren: 3. Sg. Prs. zabludy BM 290.
zabyti se pftiv. rasen, toben, wten:
3. Sg. Prs. zabude iiye 230.
zadrhnti pftiv. verknpfen, ver
schlingen, zubinden (etw.
co):
3. Sg. Aor. zadirie B 52 (zadre; vgl.
p. zadziergna fest zubinden).
zahaznti pftiv. stecken bleiben:
3. Pl. Aor. zahrzazu 2184 (zahi'az;
vgl. r. zagrjznut
im Schlamm
stecken bleiben, p. zagrzezna stek
ken bleiben (wie die Schiffe im
lepk mo'e).
zahsti pftiv. begraben
(jdn.

koho):
sich
2065

zahrzyeity

verbergen:
(Krok 7, 58).

448.

zahrzyeity

zalotenie

z.

se

iye

48.

Grund,

Natur: GSg. zalozenye

LF.

12, 269

f.).

216,

366;

LF.

zamrly Adj. kraftlos (aus Hun


ger): zamrly 1412 (Jungm. 5, 505).
zmutek
M Betrbnis, Trauer
etw.
(ber
eeho): ISg. zamutkem

BM

265.

zamtit se pftiv. unruhig, aufge


regt werden: 3. Sg. Aor. zamuty
iye 2354 (i).
zmutny Adj. traurig: LSg.M. za
mutnem BM 184.
zmysl M Vorsatz, Plan, Absicht:
GSg. zamyzla BM 256; Pl. zamy
zlow B 309 (zmyslv).
zamysliti pftiv. ersinnen, erfinden
(etw.
): 3. Sg. Aor. zamyily
1933; zamyzli B 301; zamyzli B 292;
1. Sg. Kond. Prs. bieh zamyzlil B
320; Prt. Prf. zamizliw N 226;

samiiiliw

N 231.
N Vorsatz, Entschlu:

zamyslenie
zamyilenye

= zamy
808, 2303
334 (vgl. N 490).
zamysleti impftiv. = zamysliti: 1.
Sg. Kond. Prs. bich zamyiilel B 316
zlen<ye>

(bych zamyslel).
zpad M Untergang (der Sonne),
Westen: ASg. zapad N 452; D.
zapadu N 454; L. zapadye BM 261;
zapadu BM 284 (vgl. Gu. 7, 12 in
vespere vitae).
zapomanti pftiv. vergessen
(etw.
1. Sg.
eo, eeho; jdn._koho):
453
Prs.
zapomanu
( l. Metri
causa mit Krok 6, 344 to); 3. Sg.
Prf. zapomanull M 23; 1. Sg. Aor.
zapomanuoh 885 (uoh; sm sebe
sich vergessen, die Besinnung ver
lieren).
zapomnieti pftiv. = d. Vor.: 3. Sg.
Kond. Prs. by zapomnyel 958 (by
zapomnel).
zase Adv. hinter sich, zurck, wie
der: zaiye 1052, 1175; zaiiye 1351;
zazie B 18.
zaslzit pftiv. verdienen (etw.
eeho): 3. Sg. Prf. zazluiil B 341;
Prt. Prf. jest zazluiiw BM 346

_ _

zhuba F Verderben, Vernichtung.'


ASg. zahubu 832.
zajedno s. jedno.
zajist Adv. gewi, wirklich, fr
wahr, sicherlich: zagyite 391, 544,
1135, 1317, 1917,

11, 6; M. 1896,
23, 280; 29, 57).

Fundament,
77, 198 (s.

zamanti pftiv. einfallen, in den


Sinn kommen: 3. Sg. Prs. zamane
S 47 (Jungmann 5, 496; Kott 5,
145).
zamiesiti se pftiv. sich vermischen,
in Verwirrung geraten.' 3. Sg. Aor.
zamyeiy iye 1564 (zamiesi se vgl.
Gu. 3, 28 densantur eunei s. Arch.

(= zaslil).

zstava F Hinterhalt: ASg. za


ztawu N260 (vgl. Dal C. 24a, 14).
zastierati se im ftiv. sich decken,
sich schtzen
eim):
(Pmit etw.
zaityeraty iye 2025.

160

Glossar.

dig: zawynyly M 50.


zavinti pftiv. sich vergehen,

sich
zu Schulden kommen lassen
kemu, preti kemu):
(gegen jdn.
3. Sg. Aer. zawyny 1912;
Prf.
zawynyl 640 (das berlieferte byl ist
Metri causa mit ir. zu streichen).
zavim'lt pftiv. einwickeln, einhl
len (etw.
): Prt. Prs. zawina
N 344.
zavinti s sich herum
winden:
Sg. Prs. zawyne iye

__
3.

etwas

3.

3.

(l.

7,

6,

_ _

_l

zbawyl

552.

zbbhnti s. sbhnti.
zbbstve N Verbannung:

zbieitwe

BM

(Jungm.
aksl. bbstvo Flucht.
231

vgl.
546 exu1).

ASg.
611,I

Gu.

6.

3.

III,

1.

3.

(vgl. Ote. ed. Smetnka 696).


zatliti pftiv. zustopfen (etw. mit
etw.
co bim; vgl. p. zatuli):
Sg. Prs. zatuly 226.
zavzati pftiv. zubinden (etw.
): Prt. Prf. zawaiaw B 51.
zavinily Adj. schuldig; strafenswr

5,

__

308.

zatratiti pftiv. verderben,


vernich
ten (etw.
Sg.
):
Prf. zatra
zatratiti s verschwin
tyl 320.
den:
Sg. Aor. zatraty iiye 910

zzrak M Wunderzeichen:
APl.
zazraky N 382.
zazei pftiv. anznden
(etw.
Pl. Aor. zazhu 493, 2064 =
ce):
zaiihu N 328 (zazh).
zbava F Befreiung: ASg. zbawu
N 261 (s. Kett 369; aksl. izbava).
zbaviti pftiv. berauben, bringen um,
befreien, entheben (jdn. einer Sache
kehe bello):
Sg. Prs. zbawy'
2359 (i);
Pl. Aer. zbawychu 140|
(zbavichu);
Sg. Prf. Pass. zba
Wena 167; zbawen 818,
148 (Geb.
Pl. giiu zbaweny
432);
646 (js zbaveny mit LF. 19, 81;
Krek
zbaviti
beraubt
390).
werden (einer Sache
Sg.
beho):
Prs. zbawlu zie BM 334 (zbaviu);
zbaviti
Pl. zbawyme iiye 842.
Sb sich lesmachen
(von etw.
Sg. Kond. Prs. by iye
bello):
s

2049.

zbierati impftiv. versammeln (etw`


ce; aus s-bierati
Sg. Impf
zbierati dus
zbyeraiye 1105 (se .
Sg. Prs
mit dem Tode ringen:

3.

3.

3.

148.

2430 (zavrh).
zavrci s bim
mit
etw.
decken
(Jungmann
sich
Sg.
byeiye
Plusquampf.
600):
bies s zavrhl,
iye zawrhl 1691
da vrhl 2silbig ist, s. Krek
10).
zavieti pftiv. schlieen (etw.
Sg. Imper. zawrzy 342 (za
):
zavi'ieti
vi).
sich einschlie
Sg. Aor. zawrzle iye 101
en:
(zav).
zave Adv. immer: zawiie W
N 325,
296, BM 56, 59; zawiye

zatieti pftiv. einen Hieb versetzen


(jdm.
kehe): zatyety 1701.
zatebiti pftiv. umdrehen, umwen
den (mysl bim den Mut wegen etw.
sinken lassen): Prt. Prs. zatechzle

Pl. Aer. zawrhu

3.

zatiekati
beflieen, um
impftiv.
Sg. Prs.
flieen (etw.
):
zatyeka 608.
zatiem Adv. hernach, danach, nach
diesem: zatyem 518, 963, 1484,
2343, W 52; zatyem B 192; satyem

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

I.

zaztu
N 68; zaitu
Koubek);
1472; iaztupy 244
zaitupy
L. zaitupiech B 62 (iech).

3; y

104;
om mit

(l.

1073;
293

ce):

5,

180

383,

verlieren

pftiv. wegwerfen,

3.

45;

1259.

3.

L. zaitupye
_ NPl. Nzaztupi BM
(i);
zaitupy
zaitupy B
_
D. zaitupem B
= zaztupem

(etw.

3.

I.

381, 1564; A. 384, B 18;


zaitupem 260, B 49; iaitupem 1214

zaitup

zavela).

zavrci

3.

Heer:

2.

Haufen,

3.

Schar,

zavelati pftiv. anrufen, herbeirufen


kehe, na kehe):
(jdn.
Sg.
Aer. zawola
76; zawelaa M 17

3.

la).
zstup

3.

45 (zastlen).
zastfieti pftiv. verhllen, bedecken
bim): 3. Sg.
(etw. mit etw.
Kond. Prs. by zaitrzlela 60 (zasti'e

2,

6,

zaztrilelen

Adj. neidisch, mign


stig: zawyitywy 56 (nach Gu. Vorr.
livoris aeuleo).
zvistivy

(l.

Aer. zaitrzyelychu 2125 =


zaitrzelyehu W 40; 3. Sg. Prs. Pass.

mir schwer

801 (mi v srdei es wird


ums Herz).

5,

ftiv. schieen (jdm. in


ehe veb); erschieen:

etw.
3. Pl.

1.

zastblti

Glossar.

161

1750 (jest zbier erMReimvers zu 2211 = W 84), BM


'
24.
3. Sg. Aor. zby 2173; Prf.
ringt noch mit dem Tode steht im
zbyl BM 311; zbylo 1141, 1736,
Gegensatz zu 1749 jui umier er
N 87; 2. Sg. Kond. Prs. by zbyl
liegt schon im Sterben).
Prt. Prf., NSg.N.
1371; 3. 1803.
zbitee M Erschlagener: GPl. zbyt
zbyw 806; F. zhwafi BM 323;
ozow 1746 (zhiteov).
niederma
zhwafy 804 (zbyvsi); N Pl. zbwaye
zbiti pftiv. erschlagen,
chen (jdn.
1907; zbwafe N 170, 196 (zbyvse).
koho): 3. Sg. Aor.
zeistit se pftiv. sich reinigen, ge
zby 1609 (im 7 silbigen Vers l. mit
ot eeho) :
Jir.a pobi zu pohiti s. d.; auch der reinigt werden (von etw.
3. Sg. Plusquampf. bye zie nezchl
Reim wird durch die Korrektur ver
bessert: pobi: -ho by 1608 s. Arch.
zoyl BM 26 (be nezeiscil; es war
3. Pl. zbychu 2050 =
noch Dmmerung).
10, 582 f.
zde s. sde.
W 7 (zbichu); 3. Pl. Kond. Prs.
Aor.
Pass.
zdieti s. sdieti.
1830;
byeohu
zbyll
by
zdieti se impftiv. scheinen, tru
zbyty 1999 = bleohu zblty N 288
3.
Pass.
men (jdm.
zbiti);
Sg.
Prf.
komu): 3. Sg. Prs.
(hechu
zbiti na kolo aufs Rad
zda fye 891, 1818, 1852, 2340; -ffye
zbyto 816.
2018; fle 1818, M 56; zda zle
flechten: 3. Pl. Aor. zbyohu 1985
(in dieser Bedeutung aus Vz-biti 301 (zd ); zdy fye 2021 = -zle
N 303 (zdi ); Aor. zde fye 862
s. Krok 7, 16, vgl. Dal C. 27a 3f.).
zbity Adj. zerschlagen, gelhmt; er
(zd ); Impf. zdafye fye 304, 1207
= zdaffe zie N 38; zdai'ye ffye 1527;
schlagen: NSg.F. zhyta 1853 (a);
zdaffe zie B 63 (zdse ); zdyefye
zbytu 1753 (); GPLM. zbytych
1770
fye 735 (zdiese ); Prf. zdalo fye
zbledeti ftiv. erblassen: 3. Sg. Prs.
yeft 1343 (zdlo jest; s. Geb.
zhledle N 482 (ie).
2, 226 f.).
zdravie s. sdravie.
zblditi s. Vzblditi.
zbof
zdravy Adj. gesund: zdraw 1869
Schar: GSg. zhorzy 674
1, 364).
(zdrV).
(aus s-bo; Geb.
zdvihnti se s. vzdvihnti se.
zbsti pftiv. ausstechen (jdm. die
komu oei): 3. Pl. Aor.
zed
Augen
Mauer: zed 2056 = W 13,
s 54; ASg. 469, 2049 = W 6, 2055
zbodu 2080 (zbod; vgl. ksl. izbosti
= W 12, N 315, s 62; fed 482,- G.
oei dss.).
wund stechen, zerste
B
chen: 3. Sg. Prs.Pass. zboden
zdy 2023 = N 305, 2046 = W 3;
42,
45.
zbsti aus dem Sattel heben :
D. zdy 2038; L. zdy 471, 2020 =
Pass.
zboden 1782
3. S . Prf.
N 296, 302 (zdi); I. zdiu M 18
(s kone); Prt. Prf. Pass. B 177 (s.
(zdi).
zelenati se impftiv. grnen: 3. Sg.
vzbsti).
Prs. zelena ifye 357 (a).
zboie, zbony s. sboie, sbony.
zemdleti pftiv. schwach werden, er
zbroje s. sbroj .
matten: 3. Pl. Prs. zemdlyegy 1794
zbuditi se s. Vzhuditi .

zbyera

);

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

I.

III,

III,

zbyly Adj. beraubt (jds.


zbyli BM 80.
zbytl

pftiv.

loswerden, sich losma

_ koho,

chen, sich befreien


kommen (jdm.

_ _

_ koho):

von, entgehen, ent


einer Sache

koho,
eeho); verlieren (jdn.
etw.
eeho): zbyty BM 140, 274;
zbyty BM 112; zbytl 1053; zbyty
1055, 1722, 1806 (nezbyti = nenie
Prs. zbudes
zbytl), 1866; 2.
1872, BM 93; 3.
g. zbude 1315,
1801, 2212 = W 85 (t d. i. horkosti;
der Vers ist ein schlecht passender

S.

Tr

a u t m a n n , Alexandrels.

(zemdleji).
zeme F Erde, Land: zemie B 142;
zemye 84, 134; GSg. zemye 698,
1156; D. zemi B 94; zemy 225, 314
(zemi); A. zemu BM 278; <ze>mu
N 333 (zeru); zemi 935 (im Reim
auf svmu l. zelu); zemy 139, 514;
I. zemiu B
zyemy 2151 (zemi);
136 (zemi);
L. zemy 4, 69, 523,
APl. zemie BM 110;
W 56 (zemi).
zemye 565, 2237; G. zem BM 331
(zm s. LF. 9, 117); zemy M 111
(zemi); L. zemyeoh 617 (V techto

ll

162

Glossar.

696.

zemenin

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

BM

68.

bei

uns

zu

Lande),

M Edelmann: zemenyn

Provinz:
zemiee F Landschaft,
ASg. zemiczu N 5 (zemicu) = zemy
czy 1174 (zemicig Jungmann 5, 651).
zemskyAdj. Landes-: AS .F. zem
iku 330 (zemsk); F. zem e 2145.
zesehly Adj. eingetrocknet, vertrock
net: DPl. zeichlym 80 (zeschlym);
NSg.N. zechle B 59 (ist mit H-P. als
Schreibfehler fr zezehle aufzufassen;
inde kann es auch fr zzeehle stehn
= zsechl vgl. bochnik welmi zieeh
ly 0tc. 8 a, das Smetnka falsch als
zesohly deutet, und die Perfektformen
ziechly, zieehlo im Witt. Psalter ed.
Gebauer S. 274 = r. izschlyj).
zetieti pftiv. zerknicken, zerbre
zermalmen (etw.
chen, zerreiben,
oo; auch intrans.): 1. Pl. Prs.
zetrzyem 1072 (zetein); 3. Sg. Aor.

zetriie B

81 (d. i. Aristoman); ze
trzye 1555 (zete); 3. Pl. Prf. ztyrly
S 64 (ztrli vgl. affractis Gu. 9, 359;
Sanuk ssp. 3, 341; Geb. 111, 2,
Cod. Supr.
200 f.;
aksl. sbtrzlb
473, 1).

zhojiti pftiv. ausheilen, gesund ma


chen (jdn.
koho): 2. Sg. Prs.
zhogyii S 85 (zhojis).
zhubiti pftiv. vernichten, tten
(etw.
): 3. Sg. Plusquampf.
B 129 (be zhubila).
zhubila
bye
zhubiti se verwstet, gettet werden:
3. Sg. Aor. zhuby iiye 134; Plus

quampf. bie zie zhubilo B 133 (be


se zhubilo).
zhynti pftiv. zu Grunde gehn, ver
derben: 3. Sg. Aor. zhynu 158 (u);
Pl. zhinuehu N 262 (uchu).
zima F Winter: zyma 1448.
zisk M Gewinn, Vorteil, Nutzen:
zizk N 278, 280; ziik BM 201; zyik
1992; ASg. zizk N 346,' ziik BM 46;
G. ziiku BM 168, 222; D. ziiku

BM

190.

zskati pftiv. gewinnen:

Prt. Prs.

ziiichzie BM 199 (zisee).


zjevny Adj. offenbar, sichtbar, klar:
zgyewny 1950 ( im Wortspiel mit
svet, svetly); ASg. F. zgyewnu 772

zevne Adv. ffentlich


().
zyewnye 64 (Geb. I, 98, 530).

zkrotka Adv. sanft, gelassen: ikrot


ka 922 (skrotka); ne zkrotka B 72
ungestm.
zlato N Gold: zlatto 624, 1508;
ASg. 627; G. zlatte 340, 621; I.
zlattem 1541; zlatem N 79; L. zla
tye N 80.
zlaty Adj. golden: NSg.F. zlata
N 49 = zlatta 1218 (); ASg.M.
zlatty 1397; N. zlatte 741; LSg.M.
zlattem 1243; N. 1607 (m); [Sg.N.
zlattym 1567; F. zlatu N 119 (zla
NPLM. zlatty 2024 (i); F.
t).
zlatte 1340; APl.M. zlatte 1515; N.
zlata N 93 = zlatta 1250 (a).
zle N Bses, bel: zle 1660 (LF.
12, 278), 1994; A. 1977 = N 248,
2334 = zlle W 108; G. zleho 906,
1722, 1956, N 277; D. zlemu 1660;
L. zlem 146; I. zlym 503, 797.
zlieiti se pftiv. sich ereignen: 3. Sg.
Aor. zlyczy iiye 913 (s. H-P. Ausg.
p. XXI, der aber sblueiti se zu Grun
de liegt, was des Reimes zu vyliei
wegen nicht mglich ist: die Herkunft
ist unklar, vgl. r. s1ueitsja).
Mit
Berneker
wohl
zu
e.
slieny
hbsch, schn vgl. Bedeutungs
parallelen bei Berneker Wb. unter
slav. godi, goditi und lueo, lueiti.
210 N = zle: 210 163; GSg. zla BM
340; D. zlu B 245.
zloba F Bosheit: zloba 503; A.
zlobu 1928; G. zloby 49; D. zlobie
B 320.
Hierher auch zloby 56,
wenn es fr 2 210 steht (aus, vor
Bosheit: so H., ng., Jir.; LF. 2,
148 und 10, 453; nach H-P., Prusik,
Grim-Pelikn zlobi ISg. zu zlob F.
= zloba s. Geb.
1, 361).
zly Adj. bel, schlecht, bse; un
glcklich (auch substantiviert): zly
B 340: zly 1649, 1974, BM 193;
F. zla 95, BM 183 (zl); N. zle
2374, 2428 = N 490; ASg.M. zly
1614; N. zle BM. 134; GSg.M.
zleho BM 174, 256; DSg.M. zlemu
1990 = N 276, BM 191.
zle
Adv. bel, schlecht, unangenehm:
N 36, 275, 505, 814, N 257, 268,

III,

BM

228,

zmniti

110.

ftiv. verndern (etw.


Aor. zmieny N 225 (i).
co): 3.
zmilely Adj. geliebt: ASg.N. zmi
lele N 172 ().
Sg.

zemiech

Glossar.

mo 3, 629, 1163.

_ _

znti impftiv. kennen (etw.


ce,
jdn.
kehe); erkennen (an etw.
po bem): znaty 19, 22, 565; znaty
B 303; 1. Sg. Prs. znayll BM 123
(znaju); 2. Sg. znas197 (); 1. Pl.

zna<my> N

znate

381 (); 2. Pl.


416 (znte);
3. Sg. znasle

345 (znbe);

Prt. Prf. znaw

Prf. znal BM 248;

_
_

235 (Partizipialsatz
gleich konzessivem Satz).
dvati
sb znti sich zu erkennen geben:
dawas iye znaty 1957.
znti sb
v bem sich einer Sache bewut sein :
3. Sg. Impf. znaiye iye 411; Prt.

Prs. znagye iye

35 (znaj sb).

88

znoj

znova

2099

= znagle fie

Sonnenhitze: LSg. znegy


I. znegem S 24.
Adv. von neuem". 21107711

(zneji);

1010.

znyti pftiv.
3. Sg.

zenim

schmachten,
vergehen:
92 (srdce jmu
znyle sein Herz erstarrte

Prf. znyle M

Anblic ); Plusquampf. bye


zllnylo 489
mit H-P. znyle, was
der Beim auf skryle 488 und die
beim

ganze _Phrase empfiehlt, vgl. M 92.


Der berlieferung felgen H. und Vyb.

I,

l).

3.

8,

5,

2.

9,

41.

zerni Adj. Morgen: ASg.F. zernyu

BM

29 (zorni).

zpliti pftiv. verbrennen (etw.


51 (aksl.
sg. Pff. zpalyll
):
ispaliti exurere).
zpara
Schwle, Hitze: ASg.
1245 = N 88 (vgl. Mastik

jru
zplyvati s. vzplyvati.
zpemanti s. vzpemanti.
zpominati impftiv. denken, sich
erinnern (an etw.
Sg.
nab):
Prs. zpemyna
56 (zpomin); Prt.
Prs. ipomynage 183 (spominaje).
zpo'iedit pftiv. ordnen (etw.
kehe
ce); anweisen (jdm. etw.
Prt. Prf. zperzyedyw
bemu):
1407
1451; NPl.M. zporzyedywiye
(zpoi'iedivbe).
zpeviedati impftiv. ankndigen, auf
kemu ce):
tragen (jdm etw.
Sg. Prs. ipowyedayu 969 (spovieda
ju); Prt. Prs. zpewyedagye 1085
(zpoviedaj).
zprohnti
pftiv. hinauf spritzen,
Pl. Aer. zprehu 1687
sprhen:
(zprch, aus vz-preh; s. Kett
1238).
zp'ijieti
ftiv. annehmen (jdn.
Sg. Aor. zprzlgle N 212
kehe):
(zpijb).
zprostiti pftiv. befreien (jdn.
Sg. Imper. zpreitrzy M 41
kehe)

1.

znmy Adj. bekannt: NSg.N. zna

4,

383.

Ps. 73, 16.


Plur. dss. (s. LF.
299): A. zorzye 546, 1210 = zorzle

3.

NPl. znamen<ye> N

(l.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

znamenat impftiv. bemerken, inne


werden (etw.
): znamenaty
1101; -ty 24.
znamenvat im ftiv. bedeuten
(etw.
): 3. g. Prs. znamenawa
1066 (v).
znamenie N Zeichen, Merkmal, Ver
zeichen: znamenye 713, 2374; A.
355, 2415, M 124; I. znamenym
919 (im); L. znameny N 85 (i);

NPl.M. zmyrly

3.

zlnrly Adj. tod:


S 6.5 (2111111).

6,

sb

3.

Stelle).
pftiv. sich verfinstern:
3. Sg. Prs. zmraczy iiye 276 (i).
zmrabit

233 7 entsprechenden

_
_

2.

_ _

zebati impftiv. essen (etw.


):
Pl. Prs. zoby 1080
201 1059;
Pl. Imper. zebte 1062
(zobi);
(mandens der Glosse s. Pram. 44;
Krek
732;
vgl. Jungmann
248).
zol'b F Morgenrte:
GSg. zorzle
678; D. zerzy 673 (zei); NSg. viel
leicht in wzorzye 602, wenn es mit
Krek
389 als Schreibfehler fr
ze aufzufassen ist: der Tages
stern; der Vers giebt ab austro Gu.1,
602 wieder; ist aber unklar.
zob
als Sing. begegnet aech. im Witt.

und lesen zhnile, das nach Geb.


436 aus Vz-hnile entstand: das hier
zitierte wzhny der Olmtzer Bibel
bersetzt aber putrescat

zmisati pftiv. verschwinden: 3. Sg.


Prs. zmiiie N 481 (zmise s. Geb. 111
2, 361 f.; Otc. ed. Smetnka 701).
zmeei pftiv. entkrften, erschpfen
(etw.
): 3. Sg. Prs. zmezye
2337 (zmze; zivot etwa das Leben
zmeci sb entkrftet wer
epfern).
den (an etw.
v bem): 1. Pl. Prs.
zmose<my> zle N 374 (an der

163

164

Glossar.

zie

267.

Adj. verrterisch: zradny


108; GSg.F. zradn BM 266; ISg.N.
zradnym B 268; NDu. M. zradna
BM

33 (zrdn).

zraky Du. M. die Augen: A. 14,


677 (Jungmann 5, 766).
zraly Adj. reif: zraly 1092.
zenieN das Sehen: ISg. zrzenym

92 (zenim).

zfieti impftiv. schauen,

sehen

(auf

;
etw.
vee): 2. Pl.
Imper. zrzyete 695 (zi'te); Prt. Prs.
zrzye 1476 (z'e); Pl. zrfiecze B 296;
zrfleoze B 127, 327; zrzlecze N 418,
492; rfieoze B 125
mit ,
-. zi'iece s. zur Konstruktion LF.
19, 93);
Prt. Prf. zrzyew 689
(zv).
zievati impftiv. schauen (auf etw.
):
Sg. Impf. <z>rz1ewa
ffle N 346 (zrievse; fr sonstiges
c'ech.
zirati vgl. russ. nazrvt
= nazirt.
N 346 Gewinn
und Verlust gleichermaen in Rech
nung zu ziehen pflegte).
zrnce N Dem. z. Folg.: GPl. zrnecz

(l.

etw.

400;

zztrata

N 383, 393;
BM 190; A.
ftratu B 124; ztratu N 137, M 54;
ztratu 1992; L. ztratye N 280;
APl. itrathy BM 299 (z- in N, M,
sind z-).

ztratiti,

stratit

pftiv.

ver

3.

Sg. Prs.
):
(i); 1. Pl. ztra
(im); Aor. ftraty
2188 (i); Prf. ftratyl 543; Plus
quampf. bye ftratyl 1989 = bye
ztraty] N 274; Kond. Prs. by ztra
tyl BM 314; Prt. Prf., NPl. ftra
twaye 1906 = ztratwafe N 195.
ztrl s. zet'ieti.
ztruditi se pftiv. ermden (in
Sg. Prs. ztrudy fye 1793
trans.)
lieren

(etw.
ftraty 505, 2261
t<ym> N 397

(l, vgl. Gu.

211 cumque

Caput

nutat); Aor. 730 (i).


znb M Zahn: APl. zuby 1754;
1072, 1204

= N

35.

zbek Dem. z. Vor.: zubek 187.


znbrovy Adj. A uerochsen-: NPLF.
zubrowe 1205 ().
zvt impftiv. rufen( jdn.
koho):
Sg. Prs. zowe 1389.
zvedeti s. Vzvdti.
zve Tier, Wild, als Mask. zwyerz
30, 1310, 2324 = zwlerz W 98.
Als Fem. G. zwierl'i
195; zwyerzy
1,365).
2318 = W 92 (Geb.
zvesty Adj. bekannt: ASg.F. zwle
ztu N 237 (= Vst 1966).
zviefee Adj. Tier-: GSg.M. zwye
rzyeczeho 2158 (ch0).
zwye
zviel-inice F Abendstern:
467 Hes
rzynycze 2344 (= Gu.
721; CGM.
perus.
Vgl. Kott
1863, 165 f.; Svatovit. Ruk. Alan
720 zwyerzydlnyczye; Sest.
Kn. 186, 28: zvieenniee; zwyerzye
dlniczye Rajh. 7).

III,

zvoliti
zvuk
61;

s.

3,

Prf. zradyw

ztrata

Sinn).

zrdce M Verrter: DSg. zradozl


1988 = N273 (zrdoi); GPl. zradecz
BM 77 (zrdeo).
zraditi se pftiv. sich verraten: Prt.

138;

5,

verrterischem

3.

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

121;
GSg. ztraty
ftraty 403; D. ftratye

Vzvoliti.

M Klang, Schall: zwuk B


69 (w = Vu s.
zwk N 41,
B

341,

3,

(im Gegensatz zu zrn mku


1068).
zrno N Korn: GPl. zrn 1068.
ztrta, strta. F Verlust: ftrata

1098

3.

Krok

3,

I.

10, 276

213;

I.

LF.

ngb. las zprostiti Infin.)


zprostfiet pftiv. ausbreiten (etw.
co): 3. Pl. Aor. zproftrzyeohu
546; fproftrzyechu 1386 (zpro- und
sprostchu);
Prf. zproztrzlell N 37
= rostly 1206).
(zprostly
zprostieti prosEu eine Bitte vor
bringen: 3. Sg. Kond. Prs. by zpro
ftrzlela M 31 (s. Krok 7, 213).
zraeit pftiv. offenbaren (etw.
): 3. Sg. Kond. Prs. hy zrachzil B
227 (by zraeil).
zraeiti sich
offenbaren, sich zeigen, sich erfllen:
3. Sg. Prs. zraczy ffye 275, 1333 (s.
LF. 14, 253 zu 1333).
zradu F Verrterei, Verrat: GSg.
zrady BM 60, 73; auch zrady B 29
(d. i. z zrady mit H-P., whrend
Koubek, Vybor, Krok 7, 150 z rady
ISg.
aus der Beratung lesen);
zradu 115, 1981 (zrad mysli mit
,

3.

l. zprosti mit

wzuk 1210 (durch Meta


aus zvuk entstanden, s. 72116

protivu);
these

Y'l-

zzobatl pftiv. aufpicken,

aufessen

165

Glossar.

ozie

BM

M Klger:

NPl.

salob

332.

alost F Leid, Schmerz, Traurig


keit: zaloit 1065; salozt N 209;
ASg. zaloit 183; L. zaloity 109,
1714 (i); I. zaloity 834 (i).
20 Konj.
1. zur Einleitung eines

Aussagesatzes nach den Verben ge


schehen; dazu kommen; besser sein;
wahr sein; Ge
bedeuten;
scheinen,
wohnheit sein; ist wunderbar; erfreut
das : 2 915, 1711, 2075; se
N 233, B 239; se BM 252; BM
136; N 406; ze 1819 (ze 305 lies
Metri causa 2); ze 2111; se N 131;
ze 1136, 1883 (ze 1182 = se N 131.
2. nach
den
2); N 276.

Verben sehen; wissen, erkennen;


erfahren;
loben;
sagen;
bezeugen;
glauben; hoffen; frchten; erlutern;
Gesinnung haben; meinen: ze 197,
998,

58,-

248,

lies

2);

299

208 (29 166,


971,
1004,

1377, 2164 = W58; seN155, BM128


(ze 1000, 1076, 1939 l. Metri causa
s
93; se N 23; 30 (ze
2);
415 l. 2); 2 565; se N 61, BM 138
273, 380 l. 2); BM 118 (ze
(se
1988 l. ); ze 2407, 1078; ze 1156;

B 229 (ze 1079


92; ze 912;
lies 2); 2 2229 (1519 lies 2); 2
BM 19.
1002, 1067;
824; ze 36;
Nach den Verben hren, fhlen;

BM

BM

ausgenommen, nur da.l kro


N 336 (wonach 2305 zu ver
bessern ist);
cromies B 321 (lies
mit Geb., Sl. 2, 154 krome 2).
zei impftiv. brennen: zeczy 2294;
Prt. Prs. zha S 45 (bezieht sich auf
hrom 42).
eel F Leid: zyel M 7 (eel mi jest
eeho mir tut etwas leid).
ieleti impftiv. beklagen, bedauern
(etw.
eeho): 3. Sg. Prs. 21 1886
5.

mie

(21); 1. Du. seleuie BM 21 (2


lve, s. Geb.
2, 273).
Pl. das Eisen
eelezo
Eisen;
der ganzen ritterlichen Ausrstung:
GSg. ieleza B 111; NPl. zeleza 1394.

III,

elezny Adj. eisern: ASg.M. ze


lezny 400; N Pl. N. zelena 1516
ielezn mit H., Vyb., Jir., LF.

9, (l.

557.

salobee

-_

111
2611

Ernte:
515;

III,

ASg. zen

443

370).
Weib, Eheweib: zena 81,
822; ASg. zenu 71 760; senu N 136;
D. zenye M 59;
zenu 76 ();
NPl. zeny 645, 2062, A. 1274; G.
zen 1775, 2067.
(Geb.
sena.

tidovsky Adj. jdisch: ISg. M.


zydowikym 920 (Prusik verbessert
Metri causa in iidv GPZ. zu iid
M Jude
21130

zyta
ivot

zyto 372;

Getreide:

687.

M Leben: zywot M

4;

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

doit

54; se N 143, B 113, 222,


109 (s. LF. 19, 96), 169/70,
177 (s. LF. 19, 99); BM 143
(Krok 7, 162), 335 (ze 333, 594, 944
lies 2). 4. konsekutiv da, so
ze 3; se BM 140;
da.' tak
ze 278; se N 87, 367, BM 124, 168.

N Pl.
ASg.

1099, M 26; suot BM 335;


siuot N 398; G. zywota 818, 1605,
M 35, 109; L. iiuotye
124; zy
GPl. zywotow
wotye 2452 (e);
2359; L. sywotieh N 374 (sivo
543,

M 71, S
BM 103,

1,

I. ,

- Verstrkungspartikel ( K ott 5, 789 ),


nach einem Imper.: chowayz 298;
wyztez 2400; reziemes BM 17; raozyz
M 99; dyws B 245; buds BM 337;
budz S 86 (Metri causa fr divi,
Nach
budi); negmyegz S 88.
Adverbium: veczes BM 339.
ldati impftiv. begehren, verlan
eeho, nach jdm.
gen (nach etw.
koho);
(etw.
wnschen
eeho): 3. Sg. Prs. sada BM 158;
zada 51, 1942 (; zada 2453 lies
mit LF. 19, 31 sdehu 3. Pl. Impf.),
1. Sg. Prf. zadal iiyem 1499 (al
sem); 1. Sg. Kond. Prs. byeh sadal
BM 113; 3. by zadal B 261.
dny Adj. lieb: zadny M 38.
dost F Verlangen, Wunsch: za

wundern;
dafr halten; den
Befehl haben, das Recht haben: s
BM 146, 194; ze 1018, 1022, 2421;
se N 472, 477; ze 1129; BM 240.
3.
zur Einleitung von Kausalst
zen: ze 20, 274, 315, 541, 951, 2076,
sich

).

Pl.

f.

2.

F I, F ).

): zzobaty 1100;
(etw.
Prs. zzobete 1068.

tiech).
eivtek

Dem.

z.

Vor.: zywotek

166
1867;

Glossar.

ASg.

798;

zywotka

488,

am Leben:

zyw

G.

1557/59, 1573.

zivy Adj.

lebend,

2075; . 277 448


zyw so wahr ich lebel
(zivy).
In
908; in aller Welt 1431.
Verbindung mit byti am Leben sein,
leben: siw BM 94; zyw 2257 (an
ders Krok 7, 98); NSg.F. zywa 1883,
2073 und 619 (scil. jest wodurch
ein Mensch leben, sich ernhren
kann); NDu.M. ziwa BM 42 (zi
va); PlM. zywy 1228 = sywi N 61
(zivi); DSg.M. zivu mit Infinitiv
zivu
neben einem anderen Dativ;
byti: sywu N 402, 407; siwu BM
Adv.
143, 336; siwu BM 344.
500, 1757,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

ziv lebendig, frisch, lebhaft: siwie

339.

zzela F Ameise : N Pl. zyzely 2039.


zlti impftiv. sich etw. wnschen
(sobie ce): 2. Pl. Prs. zlahte B 4
Zum aksl. ze
(zlte; ah = ?
lajo, zelati? Nach CGM. 1841,
S. 339, Vyb. und Kott 5, 787 l.
zdte, was deswegen nicht angeht,
weil im Ac'ech. des 14. Jahrhunderts
als Prsens zdu = aksl. zbdo gilt,
s. LF. 11, 100; Geb.
2, 379.
Alles unsicher, auch das ah weist
auf eine Korru tel).
zrd F Stange: ASg. zird B 168
(Gu. 5, 45 clava; Ulr. 13252 stan
gen); syrd B 307; iyrd B 302.

III,

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

Center

11111111111111111111111

ess

Library

tl s he hi ssss

Minnesota

Di

Generated for juliaddo (University of Pennsylvania) on 2015-09-16 21:16 GMT / http://hdl.handle.net/2027/umn.31951002459673f


Public Domain in the United States, Google-digitized / http://www.hathitrust.org/access_use#pd-us-google

wil
89
6A12 |T69
El

10

D
:

Potrebbero piacerti anche