P. 1
technika782010

technika782010

|Views: 481|Likes:
Published by technika

More info:

Published by: technika on Oct 07, 2010
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

12/06/2012

pdf

text

original

,

Omf zmlmnle: dGlMtlMJinht

7..anOl.D Robt11c. Vllt (.n.~aE

P'odnikanie s prehl'adorn ......

Obsah

Srbsko - slovenska nevyuzita sanca 4,5

Riadenie zostavy Fishertechnik (l.cas ) 6

Siqnalizacnl moduly 7

Nevyuzite rnoznosti veternej energie 8,9

Stretnutie vodohospodarovv Trencine opa po roku 10

Vstupte priamo do buducnosti technol6gie duchadiel

s vysokou energetickou ucinnos ou 11

Ciste nie velkoprofilovych ka na lizacii 12, 13

Vkladanie a vyberanie cistiaceho krtka

nebolo nikdy jednoduhsie 14,15

Sanace kanalizacf a sanace vodovodnfch potrubf

s provoznfm pi'etlakem do 40 baru 16,17

Nova generace zai'fzenf na vyrobu chlornanu sodneho

v mlste pouzitl 18,19

Prfpravky pre upravu uzltkovych vod 20, 21

Kazdy z nas moze ovplyvni kvalitu vodu, ktoru pije 21

Unlverzalnlvodarenske filtry bez mezidna

s trubnfm drenaznfrn systernern z plastu 22, 23

Kornblnovany system aktivace a jeho vyuzltl

v decentralnfrn mtenf odpadnfch vod 24, 25,26,27

Piezorezistivnf tla kove pi'evodn fky

pro oblasti ohrozene explozl 27

Merania v)isky hladiny tuhych a kvapalnych latok

a tlakovv clstlckach odpadovych vod (CDV) 28, 29, 30

Studnicna voda - kvalita nie je samozrejmos 30

Betonove spod nf dfly sachet - zpusoby a i'esen f jejich

vyroby s ohledem na skodllve vlivy splaskovych vod 32,33,34

Radar VEGAPULS kontroluje v)isku hladiny potokov a riek 35

Koi'enove cistfrny odpadnfch vod - ekonomika

vystavby a provozu 36, 37

SiteFlow pro projekty vodovodu a kanalizad 39

Ekoloqicke resenf"par excellence"

kotenove cistfrny odpadnkh vod 40, 41

Nova generace ultrazvukovych vodorneru 41

Svieza alternatfva ku konvencnernu

rnestskernu hatchbacku 42,43

Zaujfmavosti z vedy a techniky 44, 45, 46, 47

Vesmfr 48,49

Kalendariurn 50

MesacnlkTechnika vydava: Techpark, o. z. reqistracla

vykona na 22. 10.2003 pod c. WS/1-900/90-22538

Adresa redakcie: TechPark, o. z., Pltnkka c.4, 01 001 Zilina, tel.: +421 41 5001656 - 8, mobil: +421 905206227, e-mail: re da kc ia@techpark.sk

Sefredaktorka: Ing. Dana Tretinlkova, tretinikova@techpark.sk Redakcia: Ing. Lukas Kula, kula@techpark.sk,

Daniel Karasek, karasek@techpark.sk,

Mi ria m Magathova, magathova@techpark.sk Ladislav RepCfk, repcik@techpark.sk,

Ing. Michal Gonda, gonda@techpark.sk,

PR a marketing: Mgr. Zuzana Augustfnova, aug ustinova@techpark.sk

Inzercia: Tel.: +421 41 5001656 - 8, mobil: 0905206227 e-mail: inzercia@techpark.sk

Grafika: Graficke studio Techpark

Obchodne zastupenie Zvolen: INAG, s. r. o. J. A. Kornenskeho 2230/29,96001 Zvolen Riaditel'ka: Maria Cerovska, teL/fax: 0455361 054,069201 0094, Mobil: 0903 526 053,

ina g.zvo Ie n@gmaiLcom

Tlac: P+M Turany, Budovatelska 516/1,03853 Turany, Rozsiruje: vlastna dlstrlbucna sie ,ME DIA PRI NT KAPA, pressgrosso a sukrornnf dlstrlbutori

Registrovane: MK SR pod. reg. cfslom 3036/2003

ISSN 1337-0022

Atlas Copeo SI<rutl(ove duchadla

Vstupte priamo do buduenosti technolnqie duchadiel s vysokou energetickou ucinnostou

ATLAS COPCO COMPRESSORS SLOVAKIA s.r.o. Diyizl~ kOlllpr~"ory

Elektricna 6471

911 01 Trencrn

Tel.: +421 [01327438001 www.atlsscopco.sk www.efficiencyblowers.com

.RtlasCopco

Na Siovensku uz takmer dva roky posobi Siovensko - srbska obchodna komora www.ssok.eu. Jej clenmi su podnikatelske subjekty, ktore maju zaujem 0 rozvijanie obchodnych aktivit na uzemi Siovenska a Srbska, t.j. slovenski podnikatelia, ktori hl'adaju nove pod-nikatelske destinacie v regiane Zapadneho Balkanu na jednej strane a srbski podnikatelia, ktori sa chcu uplatni na Siovensku, a tjm aj na trhoch Eurapskej unie na strane druhej.

Aktualnyrn nastrojorn na dosiahnutie ciela Siovensko - srbskej obchodnej komory je projekt "Lokalne samosprilVy v Srbsku - miesto pre spolupnku a podnikanie". Ide 0 dvojrocny projekt, ktory fokusuje 10 lokalnych sarnosprav (okresov) v Srbsku, pocnuc okresmi Subotica a Kikinda na severe Vojvodiny, potom tromi okresmi, v ktorych zije slovenska narodnostna mens ina, a ko su 8acsky Petrovec, Kovacica a Stara Pazova, priernyselne

zastuperie hlavne vyrobou osobnych a nakladnych vozidiel a nakoniec okresom Pirot nachadzajuclm sa v juzne] casti Srbska, tesne na hraniciach s Bulharskom, kde je umiestnena jedna z najvacskh slobodnych priernyselnychzon.

Pocas dvoeh rokov trvania projektu (proje kt bol otvoreny v novem bri 2009) sa podnikatelia z oboch krajfn budu moe stretava na seminaroch, konferenciach, symp6- ziach a pracovnych workshopoeh a pri tej prflezitosti nadvazova obchodnu spolupracu

Viae inforrnacif 0 rnoznostiach spoluprace v rozhovore pos kyto I Dr. Miroslav Kralik, predseda Siovensko - srbskej obchodnejkomory.

cesty do Belehradu je mesto NovY Sad, administratfvne centrum severnej casti Srbska - Vojvodiny s necelym i 500000 obyvatel'mi.

Preco by sa podia vas mala nadviaza intenzfvnejsla obchodna spolupraca medzi slovenskYmi a srbskyml podnikatelini?

Dovodov na intenzlvnejslu obchodnu spolupracu, ale aj priame investovanie slovenskych firiem v Srbsku najrna prostrednfctvom zakladania spolocnych (joint venture)firiem so srbskyrni podnikatelskyrni subjektmi alebo prostrednfetvom zakladania vlastnych.je viac nez dos . Z qeoqrafickeho hl'adiska delf hlavne mesto Bratislavu od Belehradu necelych 600 kilometrov dialnlc a na vstup slove nskych obcanov do Srbska postacuje platny obclansky preukaz. Uz sarnotny fakt, ze Belehrad rna takmer 2,5 mili6na o byvateI'ov, nemcze necha lahostajnyrn zladneho potencialneho investora zo Siove nska.

Na samotnej ceste do Belehradu, hned' po vstupe na Srbske uzernleje mesto Subotica s vyse 200-tisfc obyvateI'm i. V pokracovanl

Dr. Mlrallav Krillk,. predudll SIovanIIlD -lrIukaJ obchodnej komory. P6lObf ako advokit • spololnlk IdvokibkeJ kanQliri. KRALIQPARTNER$, kWrfI sa ip..:ializu;. M prAvo krajin ZApadMho lllikinu

Pokial'sa pokracuje dial'nicou od Belehradu juznejsie, prfdeme do mesta NiS s podobnyrn poctorn obyvatel'ovako NovY Sad.

AkY je postup pri zakladanf obchednych spolocnostf v Srbsku a ktore otazky najcastejsie kladu slovenskf podnikatelia uvazujuci investova vSrbsku? Najcastejsie di lemyslove nskyc h investorov su, ci je srbske pravne prostredie dostatoc-

vel'mi dolezitymi okresmi Pancevo, ako vyznarnnym vyrobcorn naftovych derivatov a Smederevom, kde sldli najvacsia tovaren v Srbsku - zelezlaren Sartid, vlastnena arnerickym koneernom U. S. Steel, okresmi Kraljevo a Kragujevac, ktore su

4

www.techpark.sk

polnohospodarske a potravinarske vyrobky,

alternatfvnezdroje energie drevarskya papierensky priemysel, developing (v)istavba bytov a obchodnych priestorov a biznis centier)

infrastruktura (vystavba clest, dlalnlc a rekonstrukcia zeleznlcnychtratf

Neznarnena to, ze v lnych oblastiach srbskeho hospodarstva nie je mozne podnika . Naopak, takmer vo vsetkych vratane vyroby a sluzleb potrebuje Srbsko vytvori omnoho sllnejsie konkurencne prostredie, nez ho rna teraz.

ne rozpoznatelne a ci su instituty srbskeho, predovsetkyrn obchodneho prava a s nfm suvisiace predpisy kompati bi lne so slovenskyrni.

Zakonorn 0 obchodnych spolocnostiach bola prevzata koncepcia europske ho kom unitarneho prava tykajuca sa obchodnych spolocnostl To znarnena, ze v Srbsku rnozno zalozi nielen vsetky zakladne typy obchodnych spolocnostl, a kyrn i su verejna obchodna spolocnos (ortacko drustvo - v skatke o. d.), kornanditna obchodna spolocnos (komanditno drustvo - v skratke k. d.), spolocnos s rucenlrn obrnedzenyrn (drustvo sa oqranicenorn odqovornoscu - v skratke d. o. 0.), akclova spolocnos (akcionarsko drustvo - v skratke a. d.) ale dokonca platia pri ich zalozenl rovnake zasady, ako ich upravuje aj slovenska obchodna norma - Obchodny zakon nfk. Rovna ko a ko na Siovensku, najcastejsie zakladanou spolocnos ou je spolocnos

s rucenlrn obmedzenyrn, Mlnirnalna v)iska zakladneho imania je na rozdiel od 510- venska (kde to je 5 000 eur) iba 500 eur a musf by pri zalozenl vlozena na ucet do jednej z rnnozstva dornaclch alebo zahranienych bank v protihodnote v dlnaroch (oflclalna mena Srbska). Vsetky znarne a releva ntne e uropske ba nkove domy maju vSrbsku svoje sfdloalebo pobocku.

Srbskom a Ruskom podpfsana v roku 2000 urcuje, ze sa na tova r, pri ktorom je preukazatelne, ze rna p6vod v Srbsku (rninirnalne 50-percentny p6vod podl'a princfpov Svetovej obchodnej orqanlzacle), uplatnu-

Je danova politika v Srbsku atraktivna pre zahranicnych investorov. Aky je re.zim dovozu aVYvozutovaruvSrbsku? Srbsko rna jed n u z najnizsfch da nf zo zisku pre pravnicke osoby - 10 percent. Okrem toho na prilakanle zahranlcnych investorov srbska legislatfva ponuka cely rad danovych zvyhod nenf pre dornacich a zah ra n icnyc h investorov, ktorf investuj u vacsiu sumu pefiazf, a tyrn prispeju k znlzeniu nezamestna nostivtomto reqione.

K zatraktfvneniu podnikatelskeho prostredia prispievaju bilateralne a multilateralne dohody, ktore Srbsko uzavrelo a ktore platia aj v sucasnosti:

CEFTA je m ultilatera Ina dohoda 0 volhom obchode uzavreta medzi krajinami Strednej a Juhovychod nej Europy, Dohoda vstupila do platnosti v rnaji rninuleho roka a urcuje,ze krajiny, ktore uzavrelituto dohodu (Alba nsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Macedonsko, Moldavsko, Cierna Hora a Srbsko - co predstavuje zhruba 30 rnilionov obyvatelov), nebudu uplatnova ziadne dovozne cia. Dohoda taktiez obsahuje sp6sob urcenia povoduvyrobkov, Dohoda 0 vol'nom obchode medzi

je clo vo v)iske iba jed no percento, ak sa vyvaza na trh Ruska. Zoznam vyrobkov, na ktore sa uplatnu]e refirn volueho obchodu, sa kazdorocne upravuje po dohode expertnej srbsko-ruskej komisie. Srbsko jetakjedinyrn statorn, okrem Spolocenstva nezavlslych statov byva leho Sovietskeho zvazu, ktore podpfsalo takuto dohodu s Ruskom. Tzv. preferencny statut pre srbske vyrobky, ktore su urcene na v)ivoz do krajfn Europskej unie, nepodliehaju clu a inyrn poplatkorn, okrem hovadzieho masa a vfna.

Vo vz ahu k Spojenyrn statorn americkyrn rna Srbsko na zaklade Generalneho systernu preferencif (GSP) pravo na v)ivoz viac ako 4 650 vyrobkov do Spojenych statov americkych,

So Siovenskom rna Srbsko uzavrete dye d61ezite bilateralne dohody:

- Dohodu ozamedzeni dvojiteho zdanenia

- Dohodu 0 ochrane zahranlcnych investicii.

Text: Daniel Nikolic

Ktore su najdolezitejsie komparativne vYhodypodnikania vSrbsku?

Oblasti, v ktorych je rnozna spolupraca so srbskyrni partnermi, resp. oblasti investova nia do vlastneho pod niku v Srbsku, su predovsetkym:

st roj a rstvo,

chernlckya qurnarensky priemysel, energetika,

hydrotech ni ka,

cistia rne od padovych vod,

5

www.techpark.sk

Riadenie zostavy Hshertedmik.,s, )

V oktobri minuh!ho roku sa uskutocnilo di:llsie stretnutie ucitelhv projektu PLC do skol, organizovane spolocnos ou Panasonic Electric Works. Stretnutie sa na nasej skole stalo podnetom k zadaniu projektu na temu Riadenie stavebnicovej zostavy Fishertechnik (obr.1) zrealizovane pomocou Panasonic FPX-C14R.

. I

5tavebnicova zostava pozostava z dvoch castf: dopravnfka a lisovacieho zariadenia a tlez z pneu matickeho robota. Cielorn bolo vytvori funkcny model, ktory by uchopil predmet pneumatickou rukou, polozil ho na dopravnfk, transportoval k lisu, zlisoval a potom predmet vratil opa do vychodzej pozfcie. Oloha spocfvala vo vyrlesenl pripojenia modelu k automatu FPX-C14R a vytvorenia programu (vo vyvojovorn prostredf FPWin Pro) na ovladanie tychto cinnosti. V d'a lsorn texte popisujem rlese nie studentov,

Strucny popis stavebnicea riesenie pripojenia

Dopravnfk a lisovacie za riadenie su ovlada ne pomocou

jednosrnerneho 9V rnotorceka. Kedze je nutny pohyb v oboch smeroch, musf by vykonana reverzacia rnotorceka. 5nfmanie na dopravnfku je realizovane fototranzistormi a to jeden je na zaclatku a jeden na konci (51,52). Dolnu a hornu polohu lisovaciehozariadenia snlmaju dotykove konta kty (53,54). Pneurnatlcky robotje unlverzalnejsla stavebnica, ktora moze by poskladana viaceryrni sposobrni. V projekte bol vyuzity ako pneurnaticka ruka obsahujuca kompresor so zasobnlkorn vzduchu (kompresor je pohanany jednos mernyrn 9V rnotorcekorn), tri tlakoveventily (P1 ,P2,P3). Otvorenfm ve nti lov sa vhM\a vzduch do piestov, ktore ovladaju pohybovu schopnos rukya schopnos uchopenia. Mechanicku ruku m6Zeme rozdeli na tri casti: mechanizmus uchopenia, ramena a otocny mechanizmus. K robotu patrf este startovacie tlacitko. Reverzaciu motorceka dopravnfka a rnotorceka lisovacieho zariadenia rlesil student podla scherny obr.2.

6

www.techpark.sk

Pavol Nemsila (5PS Elektrotechnicka, Koslce)

Rele K1, K2 sa podielaju na reverzacil jedneho a K3, K4 druheho motorceka,

Dalsf problem pripojenia modelu k automatu vznikol v suvislostl s poctorn vystupov z automatu. Automat rna 6 vystupov a bolo

YO Y1 \<ZYlI"' [0 [1 [2 [3 \'\

if'~'\('01

potrebnych 8 vystupov (na riadenie dopravnfka jednyrn smerom a naspa , lisovacieho zariadenia hore a dole, uchopenie pneumatickej ruky, pohyb ruky v oboch smeroch a motor kompresora), preto bolo nutne 2 vystupy osetri . Student sa rozhodol, ze ventil uchopenia pneumatickej ruky (P3) a ventil riadiaci pohybovu clnnos ruky v jednom smere (P1) sa splnaju sucasne, Ta k isto ventil riadiaci pohybovu ci nnos ruky v opac nom

P1 P2

rru __ Ln~_U~ _

I I I I

If I If I

KS.2 K6.2

9V

P3

+

YO Y1 Y2 Y3Y4

KS.1 K6.1

smere (P2) sa spfna sucasne s ventilom (P3). Tirto funkciu zabezpecuje zapojenie na obr. 3.

Y4 cez rele KS zopne kontakty KS.1, KS.2 a otvoria sa ventily P1 ,P3. Podobne YS otvorf ventily P2 a P3. Motor kompresora bol pripojeny cez sta rtovacie tladtko stavebnice.

Realizacia ovladania stavebnice pomocou PLC Panasonic s pro- 9 ra mom bude obsahom niektoreho z nasled ujucich vyda nftohto serialu,

po/crokov6 technika, spiCkova spolehlivosl

Signalizacni moduly

Signulizacni rnnduly, patrlci do skupiny regulacnich a signalizacnich modulu Finder, jsou urceny pro preventivni instalaci tak, aby umoznovaly vyskolenym obsluharn strcju nebo spravcurn budov v pfipade poruchy elektronickych Iidicich systemu u vyrobnich zarizeni nebo v budovach signalizovat normalnl provoz, poruchovy slav ci stav akutniho ncbczpcci.

l-kanalove nebo 2-kamilove signalizai:ni moduly se s vyhodou pouzrvaji pro signalize-

srnyslu C:SN 'FN 60204-1 o poruse (cervena barva), normalnim prcvozu (zelena barva) nebo stavu nebezpecl (modra barva)

Signal izace normalnil-o provozu zelenou barvou LED muze napf. znamenat, ze topeni topi nebo tlak oleje je v poradku. (:avena barva LED znamcr a poruchu, jako napl. zablokovany filtr, Akutni ncbczpcci zprostredkovav» ruodra barva LED, coz napf. 1ll11ze b},t stav otcvicnycb bczpccnostuich dvel'i nebo vysoka teplota

CE

ci na centralu 5 tim, ze barva chladicfho media.

svitive diody je volitelna mezi

cervenou, zelenou a modrou

podle potfcbne informace ve RNDL Stanislav lIounar, esc

.~2-A3 s~gnQII~CI:-= EI.;::\-'I.l jednohc ii~'2nol;hOQ 'i:;;tlJplJ pil neberpednem plUY~:l:IJO, -")r.rmrJI n i."1 prc"'~J:l:U (] ril ron.I.i:",. (Iu~n'~' ~o'i,rJh)

,-"1.4-1..2 s:!jn8Ii~llce ~I{J\.'U dl'Jnehll nzer-eho "'Y5TU,lU pri nebezpecnem I".!rm:~mJc -ronnulnfm Pi'J">O;:'U IIp.Ji ;'::Di"uoS;,:-(rwln'! ".u~l.lh:1

........ Ball-'(] lED rn~';!i zer-encu ;;:Bla-,~DIJ a mod-on i~ ,olilel~D p'sFlnwcem no ~::L~ni snore -"(,b.'lid-r'duI'Il", ... ('i-,;,I,,

19. mezlnarodnl veletrh elektrotechniky a elektroniky

Saubezny veletrh:

roPTORI KA 1011

2. veletrh opticks a fotonicke techniky

29. 3. - 1. 4. 201.1 vYSTAVISTE BRNO

Porada

TERINVEST, spol, s r.o., veletrzni sprava Americka 459/27,12000 Praha 2,

Ceska republika

!

I

V sucasnej dobe mozeme sledova klimatieke zmeny vo forme eelkoveho zvysovania teploty a extremnyeh vykyvov pocasia (zaplavy, viehriee, honice leta, atd.), Globalne oteplovanie je sposobene aj emisiami. Tie sa mozu znizi nahradenim neobnoviteillyeh zdrojov energie obnoviteillymi. Ako prva sa zacala vyuziva voda, teraz je to aj sinko, vietor, geotermalna energia, bioplyn a biomasa (ta je siee obnovitelllY zdroj, no je zdrojom d~15ieh emisii). Vyuzwanie obnoviteillyeh zdrojov energie je nevyhnutne aj kvoli stale sa znizujueemu stavu prirodnyeh zdrojov ako uhlie, ropa, zemny plyn (odhad vycerpania ropy nastane za eea SO rokov, plynu a uhlia za eea 100 rokov).

Vtornto clanku by som sa rada venovala potenclaluveternej enerqie, lebo povazujern za potrebne zme nsi rozdie I medzi pote ncia- 10m, aky sila vetra na uzernf Slovenska rna a mierou doakej sa vyuzfva.

Vzduch, hod ho nevid fme a neven ujeme m u bezne pozornos .je nieco, bez coho nernozerne zi a jeho p6sobenfm je rnozne dosiahn u neuverltelne vysledky, K tom uje potre bne nasledovne: zisti si blizsie inforrnacie, ktore narn daju vieru az istotu, ze rna zmysel sa sile vetra venova . Vysledok sa dostavf, ked' sa investuje cas, peniaze a usilie vo forme vyskurnu, ci realizacie sarnotnych veternych elektrarnl,

Verfm, ze aj vy patrfte medzi pokrokovych I'udf s ekoloqickyrn myslen fm a precfta nfm nasledovnych fa ktovsi rozsirite pre hl'ad.

• Najrozvinutejsfrn i kraji nami E U v oblasti veternej ene rgetiky su Nemecko, kde mala veterria energia na konci kalendarneho roka 2009 podiel na celkovom instalovanorn vykone 25,78GW,Spanielskos 19, 15GWa Anglkko,Taliansko, Fra ncuzsko pr ibliz ne so 4GW insta lova neho vykonu vete rnyc h e I e kt ra rn f (zd roj

http://www.ewea.org/i ndex.php?id=1486 z 28. 7. 2010).

• Medzi svetovo najvyznamnejslch producentovveternej energie okre m eur6pskyeh krajfn patria USA a India, pricorn prudky na rast lnstalovaneho vykon u zaznamenava Cfna

Situiicia svyuzitim veternej energie vo svete:

• Kapacita vykonu celosvetovo vzrastla 031 % v roku 2009, t.j. pribudlo 37,5 GW instalovaneho vykonu, ktory teda v 2009 cel kovo predstavoval157,9 GW. Na tretine na rastu sa podie lala Cfna (zdroj www.ewea.org, 26.7.201 0)

• Vroku2008sav EUvybudoval023,851 MW kapacityvykonu z toho 36 % bolo z veternej energie, 29 % z plynu, 18 % zo sola rnej ene rgie, 10 % z ropy, 3 % z u hlia, 2 % z vody a 0,3 % z at6movej e ne rgie (zdroj www.ewea.org z2. 2. 2009)

• Koncom roku 2008 bolov EU prevadzke celkovo 64,935 MW vykonu z veternych parkov, co predstavovalo 15 %-tny narast oproti roku 2007 (zd roj www.ewea.org z 2. 2. 2009)

• 20 veternych turbfn bolo nainSta lova nych v EU kazdy pracovny den, co zna mena 10 pracu pre 160000 prac ujucich pria rno, ci nepriamo v tomto sektore (zdroj www.ewea.org z 2. 2. 2009)

• Veterna energetika usetrila 108 mili6novton CO,za rok, co je rovrie splodinarn z viae ako 50 mili6n aut (zdroj www.ewea.org z2.2.2009)

jlO~1

ISlo bj" bses 101 0

•. 1

i ~ , ~

Podiel obnovitelnych zd rojov ene rgie na h rubej spotrebe elektrickej energie v krajinach EO (v roku 2005 a zarner v roku 2010, v %) (zdroj http:/(ec.europa.eu)

8

www.techpark.sk

Podstatne fakty ohladom veternych elektnirni:

• 1 veterna turbfna (vrtul'a na stoziari) v rna sucasnosti bezny elektricky vykon 2 az 6 MW, vynimocne i 6 MW (v Nemeeku)

• Zakladna veternej turbfny 2MW zabera ploehu eea 36 m2 (v porovna nf so sola rnou e lektrarnou 5 maximalnyrn vykonom 2MW,ktorazabera ploehu mlnlrnalne ccaeo 000m2)

• Pomerne (v porovnanf 5 lnyrni typmi elektrarnl) nfzke lnvestlcne a prevadzkove na klady

• veterne parky rnaju najvysslu uclnnos v nepriaznivom pocasl (ked' prsf a jeveterno), takze dobre doplnaju solarne parkya cely enerqeticky mix

• Veterna energetika je decentralizovanym zdrojom urnozriujuclrn dodavku elektriny do azko dostupnych oblasti (rnoznos reallzacie ostrovnej prevadzky) a odlahcenfrn centra Inej pre nosovej siete dava vacsf priestor pre prenos elektriny z centralnych zdrojov (na pro jadrovej ele ktra rne) na vychod Siovenska

• Obce dostavanu dotacie za povolenie stavby a prevadzky veternej elektrarne vo svojom okoll (cea 1 % z rocnych trzieb za predaj elektriny, t.j. naprfklad pre 20 MWveternu elektrarerije to cca 32 000 EUR rocne)

• Vykyvy v i ntenzite vyrobenej energie su riesene pomoeou vodnych prscerpavacfch elektrarnl, VRB teehnol6gif (akurnulacia elektriny pomoeou chernickych prietocnych clankov), zapajan fm veternych e lektrarnl do sustav, kde vacsinou kazda elektrarenv inej lokalite pracuje v inycas

• Cena pre konecneho spotrebitel'a predstavuje prfplatok 0,83 %z celejfakturyza elektrinu

• Vyskurn je za klad, le bo je to investfeia potrebna na zaclatku cohokolvek (aj pri jadrovej, ci tepelnej energetike). Vyskurn vedie k zvysovaniu efektivity kazde] vyroby a teda lepsfrn vysled kom s nizsou investkiou

Info 0 sltuacll na Siove nsku:

Vetermi elektraren v Myjave (prevadzka od jula 2004, lokalita Ostryvrch): 1 x 500 kWtu rbfna VETASV39

Veterny park Skalite, lokalita Polsna (zacatie prevadzky v septembri 2005, rnornentalne elektrarefi dernorrtovana a pripojenie novej pozastavene):4x500 kWturbfnyVETASV39

Dovody situacie na Siovensku:

1. farna.je to hlucne": stala som priamo pod stoziarom s vrtul'ou a pocula som len slabs sviS anie zvuku, pripornfnajuce sum lesa. Zvuk vovzdialenosti eca 100 m uz nebolov6bee pocu . Neverfte mi? Pridte sa sami pozrie na exkurziu do Prellenkirchenu v Rakusku a urobte si vlastny obraz 0 pravde. Mozno tam tiez uvidfte srnky, ktore sa mi podarilo pozorova pri pasenf priamo pod vrtul'a mi. Viae mi vadila hlucna motorka, ktora skoro do nas vrazila pri prechadzke lesom v Cerovej a zaneehala za sebou neprfjernny oblaksplodfn.

2. fa rna.kazf to raz krajiny": niekto by povedal, ze je to vee nazoru, ja hovorfm, ze clovek vidf to, co ehee vidie resp. ocakava, Ja som umeleeky za lozeny clovek a mne veterne e lektrarne ozaj po prvej navsteve prirastli k srdeu. Na zelenej luke sa mi zdaju elektrarne ako majestatny doplnok pokroku a pozitfvneho postoja cloveka kzivotnernu prostrediu. Neuveritelny je aj pohl'ad nahor, ked'stojlte tesne pod stoziarorn a pozerate nahor, prfpadne vstupite priamo do tela elektrarne. Neubranite sa tiehej otazke: akototo dielo moholta ky ma Iy clovekzostroji ?

3. Rozhodnutia majitel'ov pozemkov pod elektrarnarni a starostov obd su silne ovplyvnene osobnymi zaujrnami, Nie kazdy clovekje dos silny na to, aby hl'adal skutocnu pravdu sk6r ako ju eheel ma , alebo robil to, co je eelkovo spravne a n ie to, co je pre neho vyhodne,

4. Predchadzajuca vlada kladla doraz na [adrovu energetiku. Enerqeticky zakon c. 656/2004 Z.z. a zakon oOZE c. 309/2009 Z.z. pozad uj U, aby si vyrobca elektriekej energie zabezpeci Ii reg ulaclu vykonu pri projektoeh nad4MW.

5. Slovenska elektrlzacna prenosova sustava (SEPS a.s.) u pine pozastavila moznos pripojenia projektov veternych elektrar-

Vyloba eleklliny z OZE IGWhj 1990 1995 2000 2002 2003 2004 2005e nf kv61i avlzovanernu objemu

Hydro 2515 5226 4975 5483 3672 4207 4 B27 vykonu viae ako 4 500 MW,

z loho p'eC&,p~\I&nre 636 346 300 215 192 107103 ktore sa od investorov poza-

Pevn~ hiornasa 150 64 3 3 dovali pripoji a uprednostnili

knmunalny odpad 26e 30e 26 projekty solarnych elektrarnl

Veterna enerqia 2 Ei 2 (na tie vydala zatial' povolenie

~B~ro~~~~Lln~ ~ =2 __ ~2~ __ ~2~ __ ~2 p~p~en~vo~eme120MW,

VYlob.l elek111ny siloh. 2 515 5226e 5007 e 5 641 3787 e 42: .. 8e .. 860 plus cea 500 MW cez distrlbucne spolocnosti ZSE, SSE, VSE).

Pozn.: Mtoe - megatony ropneho ekvlvalentu, e = odhad

Verfm, ze sa yam podarf zlska aj dalsie inforrnacle, aby ste si mohli vytvori vlastny pevny nazor a vlastnou clnnos ou sa stanete sucas ou vel'kej zme ny, ktora bude prospesna pre cslu spolocnos .

19':15 2000 2002 2003 200 .. 2005e
celkove dodlivky PNo1111!1j I!Illergle ~M1ol!ll izas 17.74 16.74 18.63 18.34 18.49
z toho obnovrtelne zdroje (MIoe) 05 049 075 065 (173 082
obnoviletne zdroje (%) 2.6 26 " 35 4 4.1
VYlolta elekulckej enerqle (TWhl 26.4 30.6 322 31 30.5 30.7
z toho obnovrtelne zdroje (T\'Vh) 4.88 4.62 542 358 413 474
obnovilerne zdrojs (%) 185 15 168 116 13.5 15.4 Existujuceveterne elektrarne na Siovensku:

Veterna elektraren Cerova (prevadzka od okt6bra roku 2003): 4 x 660 kW turbfny VETAS V47 (vyrobena elektrina pre eca 1 500 prieme rnych dornacnostf)

Text: Mgr. Anna Jarasova

EnERGIA

www_energia-jaras.sk

9

...

tretnutie vodohospo(Jarov

v Irendne opa po roku

Sedemniisty rocnik vystavy vodneho hospodiirstva, hydroenergetiky, ochrany iivotneho prostredia, komuniilnej techniky a rozvoja miest a obd AQUA sa uskutocni od 21. do 23. septembra na trendanskem vystavisku.

Na sedernnastorn rocnfku vystavy AQUA, tomto svojho druhu najvacsom podujatf na Siovensku, ktore organizuje vystavisko

podohospodarstva, zivotneho prostredia a reqiona Ineho rozvoja SR, Sekcia v6d. Vd'aka pod pore odbornych garantov, ktoryrni

Suca s ou programu je aj ve d ecka konferencia AQUA, ktora sa v tomto roku bude venova terne "Voda a zdravie - odkanalizovanie". Povodne sposobene neustalyrn dazdorn koncorn prveho polroka 2010 mali za nasledok skody velkych rozmerov pre obce a rnesta na uzernl Siovenskej republiky. A prave preto Ministerstvo podohospodarstva, zivotneho prostredia a reqionalneho rozvoja SR, Sekcia v6d pripravilo odborny seminar zaoberajuci sa danou tematikou na ternu "Aktualne otazky ochrany pred povodi'iami na Siovensku". Zaujfmavos ou sprievodneho programu bude aj odborny seminar cerpajuci ternu zo skusenostf zo Siovenska "Energetickr!! zhodnocovanie bioplynu na kornunalnych cav". Pre Studentov strednych sk61 je urcene podujatie "Asociacia vodarensky-ch spolocnostf preskoly".

Aj v tomto roku organizrltori pripravili pre vystavovatelbv su az"ZLATA AQUA" 0 najlepsie vystavovane vyrobky a technol6gie. Okrem toho s ciel'om pod pori esteticku uroven vystavnych ex poz fcif bude vyh lasena su az 0 najhodnotnejsiu expozfciu vystavy"Mod ryakvadu kt"

Po siedrnykrat bude udelena aj Cena Milana Topoliho za prfnos vo vodnom h os pod a rstve.

su Slovensky narodny kornitet IWA, Asoclacia cistiarensk)ich expertov SR a SOPK Regionalna komora Trencin sa popri vystave AQUA kona odborny sprievodny program. Pocas prveho dna sa pri prflezitosti otvorenia vystavy kona stretnutie clenov Asoclacle vodarenskych spolocnostl

EXPO CENTER, a. s., Trencln v spolupraci s Trenclanskou vodohospodarskou spolocnos ou sa predstavia vyznarnne firmy zo Siovenska i zo zahranicia a to priamo alebo prostrednfctvom svojich obchodnych zastupenf,

Zastitu nad vystavou prevza 10Mi nisterstvo

-red-

Organizator, vystavisko EXPO CENTER, a. s., touto cestou pozyva celu vodohospodarsku obec, ako aj projektantov, starostov a prjrnatorov miest a obd do svojho vystavneho arealu v dnoch 21. az 23. septembra 201 0 na vystavu AQUA 20 10.

10

www.techpark.sk

a v rozvodoch stlaceneho vzd uch u. Da lsou dolezitou sucas ou konceptuzariadeniaje mecha nicka bezud rzbova prevodovka. Odstranenfrn zastaraneho sp6sobu pohonu cez klinovy rernen, sa jednak vyrazne zv)isila ucinnos .zasadne sa predlzila zivotnos a v)iznamne sa redukuju naklady na udrzbuzariadenia. l.oziska motora a stlacacieho elementu su podstatne me nej radia 1- ne narnahane a je tak rnozne viacnasobne predlzi zivotnos stlacacieho stupria a motora.

Ve I'm i caste sa u duchadiel pouzlva oblubena requlacia zmenou otacokfrekvencnyrnl rnenkrni. D6kazom vyssej ucinnosti a lepsieho vytesnenia skrutkoveho stlacacieho stupria je aj skutocnos , ze skrutkove duchadla dosahuju podstatne sirsf regulacny rozsah (az do 80 % celkoveho vykonul pri dosahovanf priaznivej spotreby elektrickej energie v celom pasrne, Komblnaclou zvysene] uclnnostl skrutkoveho duchadla ako takeho a sirokeho priazniveho requlacneho rozsahu, mozno (ok rem uz vyssie spom fna nych uspor) zazna mena va pli kaciach, kde je potrebne reg ulova dodavku vyra ba ne ho vzd uchu, dalsle uspory v rozsahu 10 az 35 % v zavislosti od charakteru kolfsania spotreby. 70 % spotreby stlaceneho vzduchu v beznej clstiarnl odpadovych v6d, tvorf energia na vyrobu stlaceneho vzduchu duchadlami. Mili6ny bakterll, ktore rozkladaju bioloqicky odpad, potrebuju kysllk, ktory sa do aeracnych nadrzf vhana prave duc had lam i. Piskotove duchadla, ktorych princ fp sa pra kticky nezmeni I od konca 19. storocia, su dnes v clstlckach odpadovych v6d vel'mi oblubene, Pri zavedenf uspornejsfch duchadlel naklady na spotrebu energie v)iznamne a preukazatel'ne klesnu a cistenie odpadovych v6d tak bude z hl'adiska e nergetickej narocnosti ekoloqlckejsle. Laikovi sa taka inforrnacla mozezda uplne

A tla s Copco rea lizova 10 I abo rat6rne porovnanie technol6gif, pr icorn priebeh a vysledky meranf parametrov zariadeni osvedcila TOV (German Technical Monitoring Association, TOV) certifikatorn, v ktorom dekla ruje, ze skrutkove duchadlo ZS je pri tlaku 0,5Bar(g) uspomejsie 0 23,9 % ako vykonovo porovnatelne piskotove duchadlo ZL. Pri tlaku 0,9 Bar(g) bola uspora dokonca az 35 %.

Srdce zariadenia tvorf desiatkami rokov prevadzky a tiskkami instalacii overeny bezrnazny skrutkovy typ stlacacieho elementu. Atlas Copco zaznarnenava dlhodobo s tyrnto stlacacfrn stupnorn v)irazny uspech v oblasti kompresorovej techniky, v kompresoroch na stlacanie vzduchu pri tlakoch nad 1 Bar(g). Pouzltie skrutkoveho stupna znarnena v oblasti duchadiel vlastne len prechod od na rocnejsejtechnoloqie s vyssfm tlakom do segmentu jednoduchsfrn apllkaciarn s nfzkymtlakom.

zanedbatelria, ved'ekoloqicku setrnos proklamuje kde kto. Ale skrutkove duchadla sa vyuzfva] uvsirokorn spektre prlernyselnych odborov - uprava odpadovych v6d, pneurnaticke dopravnfky, generatory, potravinarstvo, f'arrnacia, chernicky, papierensk)l, textilny, cernentarensky priemysel a strojarsky - vsetky tieto odbory m6Zu vdaka instalacii skrutkoveho duchadla ZS vyrazne usetri energiu a prispie k znizovaniu emisifCo,.

Skrutkove

duchadla vdaka nizsej hlucnosti samotnych stlacacfch stu pnov a Ie ta ktiez vda ka prepracovanern u system u protihl ukovych krytov dosahuju vyrazne nizsie urovne hlucnostl v porovnanf s piskotovyrnl duchadlami. Najrna u zariadenf velkych vykonov je rozdiel v hlucnosti zasad ny. Mnohe prevadzky 5 piS kotovyrnl duchadlami suz pohl'adu hygieny prostredia kvaliflkovane do kateg6rif so zvysenou hladinou hlucnosti dokonca nebezpecnou pre c loveka a preto sa musia pri ich prevadzkovanf uplatnova narocne a nakladne opatrenia pre ellrnlnaclu hladiny hluku. Tato kornpllkacia je v prfpade p ouzltia skrutkovych d uchadie I eli mi nova na prave vdaka vyrazns nizsej hlucnosti tychto zariadenL

Zaklad uspechu a teda nizsej spotreby skrutkoveho duchadla spoCfva v precfznom technickom prevedenf celeho konceptu za riadenia. Stlacacie skrutkysu povrchovo upravene tefl6nom a teda lepsle vytesnene, D6raz sa kladie na vyber kvalitnych lozlsk a upchavok, Avsak jednyrn z hlavnych d6vodov je skutocnos , ze v skrutkovom duchadle dochadza k vnutornej kompresii v stlacacorn stupni, zatia I' co u doposial' pouzlvanych piskotovych d uchadiel sa vzduc h len prepravujezovstupu elementu na vystup a kompresia nastava az pri finalnej faze rotacie v stupni

-red-

11

www.techpark.sk

Kanallzacnysysternje zivy organizmus, ktoreho stav sa neusta Ie menf. Do tohto systemu pritekaju odpadove vody, ktore obsahuj u rozne latky, a ko su na pro tuky, splachy z ulfc vo forme piesku, drobneho strku. Vplyvom netesnostf kana llzacie, revfznych sacht sa dostava do kanalizacie zemina a rozne obsypove rnaterialy, Kornblnaciou tychto latok sa po case vytvoria nanosy, ktore znizuju prietocnu kapacitu potrubia, spornaluju rychlos prudenia a tyrn, v konecnorn dosledku da lsie za nasa nie kana Iizacie,

Vo velkoprofllovych kanalizaciach (co su zberace od profilovcca 800 mm)tento proces zanasania trva dlhsie obdobie. Tyrn, ze sa tieto zberace zanasaju, vzduvaju prevadzkovu hladinu v celom kanalizacnorn systerne. To rna za nasledok, ze z potrubia roznyrni netesnos ami prenika odpadova voda do podlozia, ktore sa podrnaca.zrna kne a tyrn dochadza k prepadava niu spojov, castl potrubia, destrukcli, co rna za nasledok nasledne upchavanie a havarie na potrubf.

Tyrnto stavom trpf cely kanalizacny system, pretoze nedostatocnyrn odtokom na koncovkach dochadza k upchavaniu prfpojok, pripajajuce rozne nehnutelhosti, bytove domy, priernyselne podniky. Tento proces neurnerne pred razuje prevadzku ka na lizacie. Nehovoriac 0 environ me nta 1- nom hladisku, kde odpadova voda nasledne znecis uje okolie potrubnych vedenf a spod nu vodu.

Cistenle velkoprofilovych kanallzacil je technlcky narocny proces, ktory je schopna vykonava firma s cistiacou technikou najvyssej triedy, pretoze pri azenl nanosovpotrubf sa objem tychto nanosov pohybujev 1 O-tkach az 100- kach m',

Na cistenle sa pouzfvaju sacokanallzacne

auta, opatrene vysokotlakyrn vodnyrn cerpadlorn, vykonnym odsavaclrnzarladenfrn a za ria de nfm na recyklaciu vody.

Vzhladorn k tornu ze pri cistiacom procese dochadza k prem lestnovanlu velkeho objemu kalu, sacokanalizacny automobil sa doplna sacfm bag rom, ktory zvysuje efektivitu cisten ia.

Sacckanalizacny autornob!l sa postavf nad revfznu sachtu kanalizacle a za pomoci vysokotlakeho vod neho cerpad la, tla kovej hadice a cistiacej trysky prepravuje na nos z potrubia do revfznej sachty, odkial' je odsavany do kalovej nadrze sacokanalizacneho automobilu a sacieho bagra, nasledne je odvaza ny na sklad ku odpad u. Tato kombinacla vytvara vysokoefektfvne cistenie ve Ikoprofilovej ka na lizacie,

Pri cistenf sa pouzfvaju specialne baqrovacie cistiace trysky, ktore su schopne prepravova potrubfm velke mnozstva nanosov az na mlesto odsavanla.

Vzhladorn k tornu, ze prevazna vacsina kanalizacnych zberacov je urniestnena bud' na frekventovanych kornunikaciach, a lebo su vedene v polnych trasach, je nevyhnutne, aby cistiaci automobil bol vybaveny zariadenfm na recyklaciu vody. Toto zariadenie vyzfva vodu, ktorou clstf kanalizaciu, po opatovnom nasatf a preclstenf, na cistenie kana lizacle bez toho, a by m uselo odchadza z pozfcie pre cistiacu vodu. Tyrnto sa vel'kou mierou zefektlvnuje a zrychluje sarnotny proces cistenia, Po vy azenf nanosu a vycisteni potrubia sa spravidla prevadza inspekcia potrubia TV monitoringom, ktory zmapuje technicky stav zberaca, Na zaklade tychto zistenf sa navrhne pripadna oprava potrubia. Cistenie velkoprofilovych kanallzactl, ako uz bolo spornenute je technicky aj ekonomicky narocny proces. Majitelovi a pre-

va dzkovateI'ovi tejto kanallzacie prmasa rychlu navratnos vlozenych prostriedkov voforme znfzenych nakladov na odstranovanie havarlinych stavov, spomaleniezhor-

sovanla technlckeho stavu, a tyrn aj predlzenie zivotnosti kanalizacneho systernu, Ako uz bolo spomenute, vycistenfrn hlavnych zberacov zn fzime hladin u odpadovej vody v celom kanalizacnorn systerne, a tyrn znlzlrne unlk odpadovych vod do okoliteho prostredia roznyrni netesnos ami v kanalizacli, Z environrnentalneho hladiska je to velky prfnos k znlzen iu znecistenia uz aj tak azko skusanych spodnych vod a celeho nasho ftvotneho prostredia.

Text: Oliver Oravec, Sezako

Oreianski 11, Trnava telJfax: 033/53 440 30 e-mail: sezako@sezako.sk www.sezako.sk

POHOTOvOSf: +421910998573

Rampova 5, Kolice tel.: 055/63 355 50

fax: 055/6335551

e-mail: koslce@.sezako.sk

POHOTOVosf: +421 911 280 623

13

Specialny krtkovaci ventil od spolocnosti Bickel and Wolf dokaze ulahci cistenie a prepchavanie potrubnych systemov.

KRTKOVACfvENTIL TYPU HMRJHMB/HMS

prljrmanle

Pouzitie:

Krtkovad ventil sa pouzfva na jed noduche bezpecne a rychle vkladanie a vyberanie cistiacich krtkov v potrubnych systernoch, Oproti kornorarn na vkladanie krtka rna nasledovne vyhody:

jed nod ucha obslu ha, bezpecne ovladanie, rnensie naroky na priestor, ovela nizsia investfcia.

Konstrukcia:

Krtkovad verrtil rna rovnaku konstrukciu ako gulovy kohut s jednyrn stranovyrn vpustovyrn uzaverorn, ktory je uzavrety bajonetovyrn systernorn,

KonStrukcia splfia funkciu "Double Blockand - Bleed", ktoraje pozadovana pre qulove kohuty,

Venti!je pine bezudrzbovy,

Obr. Co 1 Jednoduchsia a rYchlejsia cesta vkladania a vyberania cistiaceho krtka

vyslelanle

prlJrmanle

Vyhotovenie

Krtkovad ventil pre cistiace prace (TypHMR),

Krtkovad ventil pre cistiace prace, s pridavnyrn bypasom v zatvorenom stave (Typ HMB), Krtkovadventil na delenie viacerych produktov v jednom potrubf (Typ MHS).

Obr. C. 2 Stara tradicna cesta vkladania a vyberania cistiaceho krtka

14

www.techpark.sk

Krtkovaclventllv sta nda rdnom vyhotovenf je navrhnuty na rnaxlrnalnu dlzku cistlaceho krtka rovnajucu sa 1,4-nasobku priemeru potrubia.Je moznavyroba na objednavku aj pre cistiacich krtkov speclalne] konstrukcle, ako aj pre dfzky vacsie ako 1,4 nasobokpriemeru potrubia.

cez uzavervrtanla gule az po dorazove sitko. Vybratie krtka: Krtko sa vy ahuje z vftania kohuta a nasledne cez uzaver, Technickeudaje

Menovita svetlos : 1 "do 12" (vacsie svetlosti na poziadanle ), Menovity tlak ANSI1 50az ANSI1 500,

Zdvfhacie okh

Uzamykacie dvere

Odkalovaci ventil

Bezpecnostne uzamykacie pnslusenstvo a, prfdavny

cdkalovacl ventll

Funkcia

Na poslanie alebo prijatie cistiaceho krtka sa musf gul'a pootoci 090°, to znarnena do zatvoreneho stavu. Pred otvorenfm uzaveru sa musf odtlakova vnutorny priestor 9 ulove ho koh uta cez ovzd usilovad ve nti I. Otvorf sa bajonetovy uzaver a pootocenlrn dol'ava sa uzaver otvorf uplne.

Vlozenie krtka: Krtko sa vklada zatlacenlrn

Pripojenie: podl'a zelanlazakaznlka, Rozsah teplot: -46°C az + 150°C.

Dalsie informikie 0 krtkovacich gul'ovjch kohutoch niijdete na internete na: www.hartmann-valve.com

Text: Ing. Pavel OKOLICANYI BICKEL & WOLF BRATISLAVA, spol. s r. o.

Dlvrzla kovotv;imlaclch stroJOV

Divizia procesnych strojov

Dlvrzla prlemyselnych annatllr

MODERNATECHNOLOGIA

Od kreativitykvjrobe

Firma Hartmann Valves GmbH, svetoznarny speclalista na vyrobu arrnatur a vrtnych prfslusenstiev uz viac ako ses desiat rokov (od roku 1946) uspokojuje poz iad avky renornovanych me dzinarodnych zakaznfkov, predovsetkyrn z oblasti petrochernickeho a chernickeho prie myslu. Za kladate I' fi rmy, dipl. Ing. Werner Hartmann sa stal znarnyrn vd'aka rnnozstvu patentov a inovacll, ktore mu umoznili presadi sa vtomto odvetvf a zaradi sa na spickovu pozkiu.

Od roku 1984 je podnik rladeny dipl. Ing Wernerom Hartmannom IL. Hartmann Valves GmbH svoje vlastne produkty vyvfja, vyraba a testujev Nemecku,ale ich aplikacie sa nachadzaju takmer na vsetkych kontinentoch.

Siroky rozsah pouzitia urnozfi uje urnoznuje aplikova produkty firmy v roznych castiach sveta, od obrovskych azobnych vrtnych suprav, ktore su instalovane napr. v chladnej aljasskej atrnosfere, na mori alebo na morskych pobreziach. Uplatnenie nachadzaju na FPSO (Floating Production, Storage and Offloading), co su plavajuce lode pouzlva ne pri azbe ropy a zem ne ho plynu na vyrobu a skladovanie uhl"ovodfkov. Rozsah pouzitia zah fila a j ipso rb a hypsor b p rocesy

a ropne a plyn ne zasobnlky,

bickel

stroje • armatury 'Wolf pristroje • servisne sluiby

A~ PARTNER V PRIEMYSLE

www.techpark.sk

15

••• • •••• •

Sanace

Tento prispevek shrnuje podminky pro vyuziti metody san ace vodovodnich potrubi s provoznim pretlakem do 40 baru. Metoda spoeivii ve vyvlozkoviini stiivajiciho potrubi tkaninovjm rukiivcem potazenymvrstvou plastu.

Podmfnky realizace nekterych staveb, jako je poti'eba omezenf vstupu na pozemky soukromych vlastnlku, nutnost zachovanlprovozu na pozemnfch komunikacfch, nernoznost vyrneny potrubf v otevlenern vykopu apod., uz investory pi'ived Iy k vyuzfva nf bezvykopovych technologif sanacf, a uz jde 0 relining, close-fit technologie nebo i rukavcove sanace, ktere svou oblibu zfskaly pi'edevslrn dfky mlnlrnalnlmu zrnensenf jmenovite svetlosti sa nova neho potru bf.

U technologif rukavcove sanace dosud existovala omezenf, ktera determinovala

Obr.4-Amohybnttlakovjreverzalnr buben

kanalizaci a vodovodnich potrubi

s provoznim pretlakem do 40 bani

jejich vyuzitl jen na velmi malou oblast - kratka delka jednoho sanovaneho useku, nizke provoznf pietlaky, nutnost stabilizevat rukavec v potrubf specialnfrni sponami nebo jeho uehyeenfm do pfiruboveho spoje a take nernoznost navrtavat sanovane potrubf pri rnontazi nove vodovodnf pi'fpojky. Tato omezenf vedla investory casto k rozhodnutf bud' potrubf sanovat ji nyrn zpusobern, nebo sa naei odlozit,

Z uvedenych duvodu se zacala vyvljet nova sanacnl metoda, ktera se zejmena zarnefila na slaba mfsta rukavcovych sanacf. Vysledkem vyvoje je rukavcova metoda, urcena pro sa nacevodovod nlch potrubf do provozn fho pretia ku 40 ba r a tra nsportnfc h plynovodu do provoznfho pjetlaku 30 bar. Obe va ria nty jsou urceny pro sanace potrubf DN 200 az 1200 po jed notllvych useclch delky az 600 m.

Metoda urnozfiuje trvale a rychle dosazenl potfebne ho stupne bezpecnosti a zd ravotnf nezavadnosti sanovaneho potrubf. Pro splnenl techto pozadavku a podmfnek je pouzlvan speclalnl bezesve tkany rukavec z vysoce pevne pffze opatieny plastovou povrehovou vrstvou a specla In f system lepidla na bazi epoxidove pryskyi'ice zarucujfd vytvrzenf za studena. Pred vlastnfm zavadenirn rukavce je odstavene potrubf pedive vymteno vysokyrn tlakem vody, plfpadne zdrsneno plskovanlrn qranulatem.

provadet inspekei i vlastnf sanaei po dlouhych usecfch potrubf, rnaxirnalnl delka takoveho useku cinf600 m.Tomu odpovlda i nove vyvinute svetove unikatnl teehnolo- 9 ic ke vybave n r.

Metoda je obvykle vyuzfvana v situ adch, kdy je potfeba obnovit hygienic- I kou nezavadnost a kvalitu vody, trvaIe odstranit ztraty vody a obnovit hydraulicke vlastnosti potrubf. Metoda je

jevf ekonornicka vyhodnost nasazenf teto vysoee vykonne teehniky.

Tato metoda je vhodna pro obnovenf pro-

voznf bezpecnosti potrubf a zajiStenf kvality dopravovane vody. Sa nova ne potru bl Ize provo-

I

zovat s puvodnlrn provoznfm tlakem. Rukavec bezpecne pteklene prokorodovane otvory do prurneru 50 mm. Takto sanovane potrubf je proto pine srovnatelne s potrubfm novyrn a muze byt ucetne aktivovano jako investice a Ize je proto odepisovat.

Ze mnf prace jsou oproti klasic kernu zpusobu (hloubenfm ryhyv cele deice) snfzeny az 095 %, jelikozv zavislosti na prurneru sanovaneho potrublje zapotlebljedna stavebnf jarna pouze kazdyeh450az600 m.

Text: Pavel Ja nas

Prurner velrni pevneho tkaninoveho rukavee odpovlda vnitrnfrn u prurneru sanova neho potrubf. Proto jej Ize na stenu nalepit bez ja kehoko!i zvrasneni, Lepid 10 se vytvrzuje za studena a rna velmi dlouhou dobu zpracovanf. Nedochazi proto k tepelnyrn pnutfm, ktera u vodovodnfch potrubf s asfa ltovyrn oeh ra nnyrn plastern casto zpusobu]l praska nl svaru, Po vytvrdnutf lepid la je tkaninovy rukavec celoplosne a trvale spojen s vnltlnl stenou potrubf. Tfm se bezpecne zastavuje vnitfn f koroze.

Pro ekonornicke nasazenf metody je ti'eba

vhodna take pro uzitkovou vodu. Aplikaee na potrubfeh pro prurnyslovou vodu a jine tekutiny jsou rovnez rnozne,

Predpokladem pro apllkaci metody je staticka odolnost stareho potrubivucl vnitinfm u a vnejsfrn u tla ku. Potrubf m us! byt pfed sanad kallbrovano merenfm. Dale je pfed sanad nutno provest kvalitnf vymtenf. Metoda byla vyvinuta pro velmi vysoke vy ko ny, tj. pro velmi dlouhe sanovane useky potrubf. Pro ekonornlcke nasazenf narocne techniky je vsak nezbytne nutny vetSf objem zakazky, Jedine tak se pine pro-

tKV Praha, s. r. o.

www.ckvpraha.a

pavel.ianas@ckvpraha.a

17

Nova generace zafizeni na vyrobu chlornanu sodneho v miste poufitl

Nova generace zaiizeni pro vyrobu chlornanu sodneho elektrolyzou ze soli prinasi vysokou hezpeinest, zvysenou ucinnost, plnou automatizaci, optimalizaci procesu vyroby, samocistici funkce, snizene zanaseni a nizke naroky na udrzbu.

Dlky vyrobe chlornanu sodneho pHmov rniste pouzitl nakupujete pouze chlorid sodny, Tfm eliminujete zvysujic! se naklady na nakup, dopravu a bezpscnost pi'i pouziti plynneho chl6ru nebo chlorna nu sod ne ho. Vyroba chlorna nu sod neho v m fste spotleby resf bezpscnostnl otazky spojene se skladovanlrn a pouzitfrn chlorna nu sodneho nebo plynneho ch 16ru ve velkern.

Obr. 1: System pro vyrobu 150 kg/den ekvivalentu volnehc aktivniho chl6ru

Pole vertikalnfch bufiek tvaru V-Ray systernu MICROCLOR urnoznuje nepietrzlte pasivnf odstranovanl vyrobeneho vodfku. Na vyrobu 1 kg e kviva lentu vol ne ho a ktivn lho ch 16ru je potieba 3 kg soli,4,4 kWha 125 Ivody.

Zcela novy navrh je podlozen zkusenostrni zfskanyrni dvacetiletyrn intenzivnfm vyzkumem a vyvojern v oblasti vyroby chlornanu v rnlste pouzltt Zahrnuje vsechny vyhody soucasnych standardu vtomto odvetvi a zarovefi pfichazf s radikalne vylepsenymi bezpecnostnfrni aspektyceleho procesu.

Predevsfm zpusob, jakyrn je vodfk odstrariovan z elektrolytlcke bunky, predstavuje velke vylepsenf oproti konvencnfrn horizonta In fm e lektrolyzerurn.

System MICROCLOR vyrabf chlornan sodny v mlste pouzitf

18

System za hrnuje velke rnnozstvl jedinecnych vylepsen f, ktere jsou vazany patentem. Mezi nejdu lezitejsf vylepsenl pati'f:

• Paslvnlodstrafiovanlvodlku

• Rfzenfvodivostisolanky

• Rektifikace plnevlnystejnosrnerneho napajenl

• Elektrody neprostupujf bun kou

• Vysoka rychlost pnrtoku ele ktrolytu

• Vyssf urovefi vykonu

• Recirkulacnl okruh v bu nce

• Bez vnitlnkh rnezisten nebopouzder

Pasivnf odstranovimf vodfku

Bu nky tva ru V-Ray jsou sestavenyve rtika Ine s recirkulacnim okruhem v kazde bunce. To urnozfiuje optimalizovat vyufitf solanky a pasivn f uvolnenivod fku z kazde bun kyo Vod fk nernuze pjechazet z buriky do bunky, Tento navrh radikalne zvysuje bezpecnost obsl uhy a podstatne sn izuje rnoznost na hrornadenf vod fku v bunce a eliminuje potencial katastrofalnlho selhanl, Okarnzite odstranovanlvodfkuz vrcholu kazdeho okruhu bufikyvelrni redukuje oslepova n f ele ktrod a stfm spojenou tvorbu tepla.

Rfzenf vodivosti solanky

Konstatnf proud je dosaze n pomocf proudove smyc ky se zpetnou vazbou, kde je pomod prog ra movate lneho rnikropocltace Hzena rychlost cerpadla solanky. Tato zpetna vazba vyrovnava zrneny teploty, vodivosti a prutoku vody. Titanove, teflonem pokryte zubove cerpad 10 je pri pojeno kelektromotoru s prorne nnyrni otackami a zajiSfuje odpovfdajfd prutok elektrolytu do bunek, Tfm je d osaze no 0 pti m a In f vyuzltf so Ii.

Usmernenf plnevlny stejnosmerneho proudu

Navrh usrne rriovace stej nosrnerneho proudu se sklada z pine izolovaneho snizovac fho tra nsforrnatoru a m ustkoveho usrnernovaceo Stejnosrnerne napetlje sta bilizova no pomocf prima rnf kore kce napeti s odbockarni v krocfch 05,10 %. Vlnenl napetije rnensl nez 4 % s ucinnostf99 % a lepsl Prepfnacf usrnernovac ani tyristorova technologie na u pravu na petl ne byla pouzita vzh ledem ktom u.ze se [edna 0 dvacet let sta rou tec hnologii, ktera je pi'fliS nespoleh liva,

Elektrodyneprostupujfbunkou

Bunka ve tvaru V-Ray se sklada ze trlnactl vnltlnkh blpolarnkh elektrod.Vnejsf plochy bunky slouzl pro ukoncenl anod a katod. Vsechny povrchy anod jsou pokryty katalyzacnfrn nanopovlakem DSA (Dimensionally Stable Anodes - rozrnerove stabilnf anody). Navrh bunek vylucuje rnokre spoje kabelu se stejnosrnernyrn na paje nfm a proble rnaticke tesnenfpornocf Ovkrouzku.

Vysoka rychlost prutoku elektrolytu

Poskytuje hyd ra ulicky zdvih v okruzfc h bu ne k tva ru V-RayzajiSfuje pasivnf odstranovani plynneho vodfku. Tozpusobuje vysokou rychlost proude nfv reci rku lacn fm okruhu a na pHc deska-

www.techpark.sk

mi bunky tvaruV-Ray. Vysledkem vysokorychlostnfho prutoku je cistfcf efekt mezi vertikalne namontovanyml deskami V-Ray bunek, Toto nove sarnocistfcf uspoiadanlve skutecnosti eliminuje potie bu ciSte nfbu nek kyselinou a snizuje tvorbu tepla.

kapacity jsou mozne jako lndlvidualnl i'esenf pro konkretniho zakaznfka

MICROCLOR rna modularnl design zalozeny na standardnfch soucastech.Tytosoucasti mohou byt uzivatelsky pfizpusobeny.

MICROCLOR

VENT

-

+-

r

HYDROGEN OILUTION BLOWER

HYPOCHlORITE TANK

MICRllCLOR

BRINET_I\NK

WATER S.OHNER

NaCi + H.G + stfrdav' napitr = NaGel + H.

Obr 2.: Nova generace vyroby chlornanu sodneho na miste pouiiti - technoloqicke schema

Dfky tom u muze byt zai'fzen f pfizpusobe no slrokernu spektru uzivatelskych pozadavku

Vyssi uroven vjkonu

Patentovane uspofadanf elektrolytickych V-Ray bunek poskytuje mnohem ucinnejsf platformu pro vyrobu, nez je bezny standard v odvetvf - 3,5 kg soli a 5,5 kWh na kg ekvivalentu volneho aktivnfho ch 16ru. Verti kal nfV-Ray bu nkye lektrolyzeru MICROCLOR vyra bf chlornan sodny s koncentracfO,8 % pri spottebe mene neB kg soli a 4,4 kWh na kilogram volneho aktivnfho chloru,

Standardni souc.asti systemu MICROCLORjsou:

Nerezova sestava operneho rarnu Zrnekcovacvody

Nadrz na sola nku

Cerpad 10 solanky

Ele ktrolyticke bu nky

Rfdfcf panel PLC narnontovany na rarnu Usrnernovac stejnosmerneho proudu Nadrz na roztok chlornan u sodneho Davkovacf cerpad 10

Dmychadlo pro odvetranlvodfku

Bezvnitrnich mezistim a pruchodu bunkou

Uvniti' bufiky se nenachazf zadne delfcf steny, pouzdra nebo upevnovae! prvky. Bunka je zkonstruovana s pru hlednyrn a krylatovyrn tubusem, ktery podplra vniti'nf bipolarnf desky, coz urnozriu]e pi'fmou vizualnl inspekci systernu Monopolarnf anodove a katodove desky jsoupiirnontovanyzvnejsku kpodpu rne akrylove trubceo

Kapacita zai'fzenf: 9 - 900 kg za den ekvivalentu volneho aktlvnfho chl6ru

Rfzenf: a utornaticke, i'fzene hladinou v nadrzl na chlornan sod ny Koncentrace chlornanu: 0,8 ± 0,05 %

Spotfeba na kg volneho aktivnlho chl6ru: 3 kg NaCI,4,4 kWH, 125 I vody

Vstupnfvoda: pitna voda, 0,2 -0,55 MPa,5 -27"C Sui: cistota 99,7 %, va kuova na

Napajeni elektrickou energif: systerny 9 - 36 kg/den 230V, 1 faze, 55 Hz

36 -900 kg/den:420V, 3 faze, 55 Hz Rfdfcfkabinet: nerez 304 NEMA4X Interface proobslu hu:6" ba revny displej PLC:Allen Bradley 1400

Nadrze na solanku a na chlornan musf byt lndividualne navrzeny pro kazdou aplikaci.

UdrzbaavjmenaV-Raybunek

Vertikalnf navrh V-Ray bunek systernu MICROCLOR umoznuJe snadne vyjmutf bufiky z nosne trubkyjednoduchyrn zpusobern povolenfm dvou spoju, To zajiStuje snadnou vyrnenu a udrzbu bunky,

Pri navrhu systernu MICROCLORjsme vzali v uvahu velmi nepravdepodobny scenaf poruchy vcetne pi'fme chyby obsluhy pli zachazenl s tfmto zaHzenfm. Pro vsechny prornenne vyrobniho procesu vyuzfvarne sekvencnf logiku. Ke zmene ze stavu "Pilpraven" do vyrobnlho procesu dojde po ovefenl vsech merenychvelkln.To se opakuje pli kazde startovnf sekvenci.Tentoa utodiag nosticky postu p uza myka spusten fvy ro by v pfipade, ze dojde k selha nf senzoru nebo ke lektrickernu zkratu.

System provyrobu chlornanu sodneho splnuje pozadavky na vyrobu 9 - 900 kg ekvivalentu volneho aktivnfho chl6ru za den. Jlne

Lubomfr Macek

19

www.techpark..sk

Uprava"energetickej"vody Sklada sa z dvoch stupnovi

• odstranenie tvrdosti - zrnakcenie vody na katexovom filtri, ktory zabrani tvorbe vodneho karnena,

• chernlcka upravy vody - ktora zabrani tvorbe kor6zie a spoclva v davkovanl vhodnej zmesi che rnlkalle, napr. De inkrustolu.

Ocelomje chernicke odplynenievody, uprava zjavnej a I ka lity a uprava pH.

Ukladanie vodneho kamena vznika takmer vylucne pri teplote vody nad SS DC • Ak voda vo vnutornom vodovode nepresiahne tuto teplotu, starosti

s vodnym kamenom ubudnu. Popri jednoduchych pripravkoch na odstranovanie vodneho kamena (napr. ocot, soda) sa na trhu objavuje mnozstvo zariadeni na zmakcovanie vody.

Pod tvrdos ou vody (podla stupna pH) sa rozumie podiel rozpustenych vapennych a horclkovych zlucenln, Cfrn je voda rnaksia, tyrn skor rozpus a kovy a kovove oxidy v potrubf. Tvrda voda nie je v zasade zdraviu skodliva alebo horsia nez rnakka voda. Jej velkou nevyhodou vsakzostava ukladanie vodneho ka rneria, ktore moze sposobi zanasanie potrubia, znlzeriie ucinnosti

vykurovadch telies alebo vapencove zneclsten ie okrajov umyvadie I. 0 prava vody sa vyuzlva v energetike, priemysle, gastron6- mii,ale i vdornacnostlach.

Pre svoje mimoriadne vlastnosti je idealnym rnediorn pre kurenie, chladenie, rozne technoloqicke procesy, uzitkove ucely,

20

Pripravky pre upravu uzitkovych vod

umyvanie, atd'. Pri prirodzenom kolobehu sa do nej priechodom cez vrstvy hornfn dostavaju rozpustene soli mineralnych latok. Tie mozu sposobova neziaduce problemy pri vyuzlvanlvody ku konkretnyrn uce- 10m, najviae tam, kde je vystavena teplotnyrn alebo tlakovyrn zrnenarn. Tu prichadza na rad upravavody,

Upravavodypreteplovodnekotolne

Za ucelom zabranenia tvorby vodneho karnefia, kor6zie vo vyhrievacom systerne musia chernicke vlastnosti plniaeej a doplnovanej vody pre teplovodnu kotolnu splna poziadavky dane urcityrnl normami. Kazde sta rsie vyku rovacie za riade nie je dlhorocnym pouzfvanirn zanesene vodnym karneriorn a usadeninami najroznejsfch druhov, 0 roznej hrubke a tvrdosti. Usadzovanievodneho karnena suvisf s ehemickyrn zlozenfrn vodya ehemick}imi reakciami, ktore v nej preblehaju, Ozitkova vodaje obvykle tvrda, to znarnena.ze obsahuje vera rozpustenych mineralnych soli, najma uhlicitan vapenaty,

Pri ohreve vody nad 50"( dochadza na teplovodnych plochach k tepelne ehemickej reakeii, pri ktorej dochadza k vylucovaniu vapnika a horclka a tvorbe pevnych inkrustov.

Tieto inkrusty rnaju eely rad negatfvnyeh dopadov:

• zhorsuju prenos tepla na "teplonosne" medium a zvysu] u spotrebu energie

• znizuju prietok media OT, TUV a tyrn predlzuju dobu ohrevu

• nanosy znizuju objem ohrlevacova tyrn aj ich ka paeitu

• vyrazne nanosy mozu vies svojou vahou k poskodeniu konstrukcnej casti ohrlevacovvody a kotla

• uvolnene lnkrustyzanasaju systerny Poplsane javy zhorsuju funkcnos a uclnnos system una oh rieva n ie a vyrobu teplej vody a vyrazne zvysuju naklady na prevadzku a opravy tychto spotreblcov,

www.techpark.sk

Upravateplej liiitkovejvody

Tepla voda sa vyraba z pitnej vody ohrevorn na 60 "C . Je to zdravotne nezavadna veda, ale nieje urcena k pitiu a vareniu. Do dornacnosti a ostatnych zariadenf je

dodavana samostatnyrn rozvodom po svojom ohriatf. Pri vyrobe a distrlbucll teplej uzitkovej vody sa caste vyskytuju problemy kor6zie a tvorby nanosov a inkrustov z produktov kor6zie, ale aj tvrdosti. Tovedie ku zhorsenej kva lite dodavanej teplej vody. Spot reb ite 10m vyte ka z kohutikov voda hrdzava a s nizsou teplotou, pretoze v za nese nom potrubf sa nedokaze zaisti riadna clrkulacla balej narasta spotreba tepla prirnarneho zdroja a dochadza k nedostatocnemu tlaku v rozvodoeh teplejvodyvovyssfch poschodiaeh.

Prfpravokna upravu vody - Deinkrustol Deinkrustol Bio - prfpravok novej modernej generacie urceny do rozvodov ustredneho kurenia, solamych ohrlevacov a zariadenf, kde je voda nosne medium pre ohrev a chladenie. Je to vodny roztok organickych stabllizatorov tvrdosti vody, organokrernlcitych i nh ibftorov korozie a dis pergatorov.

• odstrafiuje z vody agresfvny oxid uhlkit)i, orqanokrernicity inhibftor korozie zabrafiuje procesu korozie a stabillzator brani tvorbe inkrustov na vnutornych stenach potrubf;

• zabrariuje tvorbe kalov, usadenfn, rias a bakterif

• pouzlva sa na zamedzenie tvorby vodneho kamena, inkrustov a na ochranu potrubia pred koroziou;

• zabrariuje spekaniu tesnenf a ventilov a tvorbe slizu na vnutornych stenach potrubia;

• je urceny pre vsetky druhy kovovych aj nekovovych rozvodov, vratane medi a hlinfka;

• je rniesatelny s vodou v kazdorn pomere na cfre stabi lne roztoky;

• pridava sa pria mo do vody bez nutnosti jej dalsej upravy:

• je nehorlavy, nepodlieha predpisom ADR pri doprave a skladovan f.

Deinkrustol Profi - prfpravok na upravu vody pre priemyse lne technoloqie.

• je vodny roztok organick)ich stabilizatorov tvrdosti vody, orqanokrernicitych in hibltorovkorozie, dispergatorov a aditfv;

• je vhodny pre chladiace alebo horucovodne okruhy (elektrarne, zeleziarne, ustredne kurenie, chernicky priemysel, polygrafiu a pod.);

• prfpravok odstrariuje z vody agresfvny oxid uhlicity, orqanokrernicity in hibftor korozie potlacuje korozfvny proces a stabilizatorzamedzuje tvorbu inkrustov na vnutornych stenach kovovych potrubf. Uz vytvorene vrstvy vodneho karnena sa pouzfvanlrn prfpravku postupne odstranuju vznikom rozpustnych komplexov;

• pouzfva sa na zamedzenie tvorby vodneho karnena, inkrustov a znlzenie korozie potrubia. Davkuje sa spravidla v mnozstve 5 az 20 ml na 1 rn' upravenej vody. Ak bol system na zaclatku uz zaneseny, davkovanle sa zdvojnasobf, Je mlesatelny s vodou v kazdorn pomere na c fre roztoky;

• je nehorlavy, nepodlieha predpisom ADR pri doprave a skladova nl

Na zaver je potrebne skonstatova ,ze cistenfm technoloqlckych zariadenf od vodneho karnena sa zvysuje ucinnos zariadenia a tyrnje rnensf rozpocet na energie!

Text: Nobax

Kazdy z nas

moze ovplyvni

kvalitu vodu,

ktoni pije

Stale viac oblasti je postlhnutych zhorsenou kvalitou vody zaprklnenou znecis ujucirn vplyvom priemyslu, polnohospodarstva a casto aj miestnych obyvatel'ov spravajucich sa ne setr ne ku svojmu z ivotnernu prostrediu. Uprava vody sa preto stava nevyhnutnos ou a nielen vystrelkorn bohatych.

Vody su casto znecistene vysokyrn obsahom ze leza a manqanu, co sposobuje rozne technicke problemy, ako koroziu potrubf, znfzenie zlvotnosti zariadenf, znecistenle toaliet a vodovodnych baterif, az po zdravotne kornplikacie spojene s tyrnito prvkami.

Dusicnany a dusitany ako produkt hnojenia a priesakov je casty a samozrejme zdraviu skodlivy faktor. Mikrobiologicke zneclstenie v mnohych prfpadoch prftornne vo vodach z vlastnych studnf moze preras do vaznyc h zd ravotnych preble mov. Rozbor vody si daju obcania robi az vtedy, ked' sa im zanasaju baterie vodnyrn karnenorn, ci voda im farbf urnyvadla na cerverio. Problemy s vodou vsak vobec nemusia by viditelne.

Potreba upravy vody ide napriec celou skalou spotrebitel'ov. Od priemyslu,

www.techpark.sk

II

cez najrozrnanitejsle prevadzky, hotely, penzlony, rodlnne domy, chaty, byty. Od najjednod uchskh f ltracnych syste mov na mestsku vodu, uhllkovych filtrov na odstranenie pachutf a zvyskov chloru, cez rnechanlcke filtre na najroznejsie nerozpustne prfmesi znecis uj uce vod u. Syste my reverznej osrnozy v dnesnej dobe ucinne zabezpecuju kvalltnu a cistu pitnu vodu pre dornacnosti aj v prfpade kom pli kova ne zne clstenych vod s problernatickyrn sposoborn upravy,

Upravne na odstranenie zeleza a rnanqanu, ako aj zrnakcovace montovane na vstupe do rodinnych domov a chat, su ucinne v prsdchadza nf techn ickych problernov ako inkrustacla, korozia v potrubiach a rozvodoch a pod. UV lampy zabezpecuju dezinfekciu pitnych vod a nezanechavaju neprijernne chu ove stopy po chlore. To vsetko su vhodne zariadenia na upravu vody najvyssej kvality.

Nikdy neboli tieto za riade nia dostupnejsie a kazdopadne aj potrebnejsie ako prave v dnesnej dobe. V minulosti taka casta chernicka uprava vody je v sucasnosti na ustupe a ku slovu sa dostava] u technoloqie zalozene na fyzikalne] uprave vody, co predstavuje ekoloqlckejsf a pre za kazn fkov prijatelnejsi prfstup k problematike upravy vody. Je v moci kazdeho ovplyvni aku vodu pije.

Text: Ing. tudovft Huszaqh

21

Hydraulicky vysoce ucinny, provozne bezpecny

a konstrukcne propracovany bezmezidnovy trubni dreniizni system z plastu, provereny 30 letou aplikaci a vysledky pozoroviini a mereni zkusenych vodohospodiirskjch organizaci. V letech 1978 az 2010 byl tento ceskj dreniizni system pouzit v S4 upravniich pitne a uzitkove vody v CR a SR na celkove filtracni plose 9 2S0 m', ve filtrech obdelnikoveho

i kruhoveho pudorysu, s niiplni piskovou, GAU, PVD i ve filtrech s dvouvrstvou niiplni. V roce 2010 byl dreniizni system aplikoviin v uzavrenych lezatych ocelovych filtrech.

Univerzalni drenaini system AQUAFILTER pro flltry v upravnach a cistirnach vod

chycenymi laikami behem filtracnfho cyklu. Prutokove ztraty pradho vzduchu a prad vody v takto navrzenern drenaznfrn systemu vzdy piesahujf 0 potiebnou hodnotu prutokove ztraty ce Ie V)iskyfiltracnf napl ne v kterernkoliv rnlste filtracnlho pole, a obdelnfkoveho nebo kruhoveho pudorysu - obr, 1 a obr, 2. Soucasne kompenzujf rozd fly v prutokovych ztratach v potrubf nebo v kanale pled drenaznlrn systernern avdrenaznfm systernu az do mfsta vytoku obou pracfch medii z flltracnfho systernu do filtracnl naplne, Rozhodujfcf prutokova ztrata v drenaznlrn systernu je za tim ucelern vlozena do trysek s flltracnfrnl hlavicemi, ktere jsou v pifrnern kontaktu s filtracnf na plnf. Techto vlastnostl Ize vyuzft i pli plnenf filtru flltracnl naplnl - nerovnornerne nakupenou flltracnl naplfi Ize rozeprat do rovnomernevrstvy behern 2 az4 minut. Tvar trysek z PVC a na nich nasroubovanych prutokovjch hlavic z PP se sterbinamio sltce 0,4 mm je navrien tak, aby riziko jejich pffpadneho zanasent bylo mintmatnt. Tvarem drenaznkh teles a jejich sestavou na dne filtru se, spolu s dalslrnl castrnl drenaznlho systernu, omezila vyrazne moznostvzniku nepranych, tzv.jrnrtvych" mfst ve flltracnf naplni, coz pfispelo k vysoke ucinnosti prani flltracnf naplne drenaznfrn syste me m -viz tabul ka.

V drenainfm systemu se po zkuienostedi zfskanych pfi jeho vjvoji nepouifvajf iadne porezn! vrstvy 5 fixovanou polohou zm, t.j. i p6ru. Tyto materialy 0 ruzne velikosti, deice a smeru velkeho poctu p6ru jsou hydraulicky i provozne problernaticke. Pri filraci se zanasejf, pli pranf neexpandujf, jejich zrna se nepohybujf a na rozdfl od filtracnl naplne je nelze radne vyprat a dochazl proto kjejich postupnernu trvalemu zanasen! a zarustanf zbytkovyrni suspenzemi, bakte rie mi a pod.

Ve filtrech 5 trubnfm drenainfm system em se prod media rozdelujf velmi rovnomerne po

cel« filtracnf plose filtru. 5 tfm souvisf i rovnomerne vertikalni proudenr. Dokladuje to mj. obr. c. 3, poilzeny v upravne vody Turcek. Ve dvouvrstve filtracnf naplni filtru se pfi relativne nfzke mtenzit« prad vody (cm 8 lAm' filtracnf plochy) udriuje atouhodoa« ostre rozhranf mezi fiftracnfm pfskem a uhffm. Tfm se mj. sniiuje rychlost abraze filtracnfho uhf{ filtracnfm pfskem. Z uvedenych udaju vyplyva, ze v porovnanl s jinyrnl drenaznlrni systerny, ktere pro pranf dvouvrstve flltracnl na pi ne potfebu]l vetS[ intenzitu pracf vody, je rnozno pi'i pouzltf trubnfho drenaznlho systernu docflit znacnych lnvestlcnlch uspor dfky mens! dimenzi vodojernu, cerpade a potrubf pro pracf vodu i znacnych provoznfch uspor na pracf vode, e Ie ktricke energii, na flltracnfrn u hlf apod.

K lntenzltarn pradch medii je vhodne dodat, ze zrnenou velikosti requlacnkh clonek na tryskach muze drenaznf system pli pfijatelnych prutokovych ztratach pracovat s intenzitami cca 3-18 I/s.m' pro prad vodu a 3aZ301/s.m' propradvzduch.

Prad vzduch a prad voda se v trubnfm drenciinfm systemu rozvadejf v oddelenych, na sobe nezavislych, paralelne uloienych systemech trubnfch drenazntch teles. Samostatnym rozvadenlm prod vodya pradho vzduchu se prakticky vylouCila moinost vzajemneho ovlivnovanf a omezovcinf obou pradch medif. Plaff to zvlaste pro soucasne pranf vzduchem a vodou, nebo pracf vzduch a pracf voda potfebujl k zajistenl potiebnych intenzit pranf ruzne pracovnf pi'etlaky a pi'i jejich prutoku pi'fvodnfmi potrubfmi majf ruzne tlakove ztraty, Dfky samostatnemu rozvodu pradho vzduchu a prad vody se omezily naroky na poiadovanou pfesnost ve vjskovem uloienf drenciinfho systemu - u vodnfch drenainfch teles postacuje pfesnost +20, -15 mm, u vzduchovych te/es + 30, -20 mm oproti dane vjskove urovni (u meziden se poiaduje pfesnost pro trysky± 1 mm,prodeskymezidna±2mm).

V/astnosti trubniho drendiniho systemu Hydraulickj ncivrh a funkce drenciinfho systemu vychcizf z provozne bezpecneho prinapii.ptevkidaitctd: prutokovjch ztrat':

Takto navrieny drenciinf system vtlacuje prad vzduch a prad vodu do filtracnf naplne rovnomerne v cele filtracnf plose a po celou dobu ptant, bez ohledu na stupen jejfho nerovnomerneho zanesenf za-

Obr. 1 Obd"niJuMi filtry lOY Kmov Z0051

Obr. Z Knlhori ftltry (Ov nil_low 1 H.)

Obr.3 Dvauvrstri filtry y OVTurOk - oat" lUII",nl fIltl'llfnr plsekx fIltrafnr IIhl! (1 999)

22

www.techpark.sk

Drenazniml telesy na vodu je moine sa rnostatne rozvadet i prad vzd uch, coz je dulezite hlavne pro rnoznost kontroly stavu vod nfeh teles pod flltracnl napln f bez pottebyvy] rnutlflltracnf na pine.

Fi/trys trubnfm drenainfm systemem majf pi! zce/a stejnych podmfnkach (in tenzity a doby pranfatd.) cca a 15%/epsi, radoumi>fenfprokazanou ue;nnost pranf fiftracnf nap/ne, nei fiftry s mezidnem, coi ukazujf udaje v tabu/ceo Prokazatelne udaje 0 ucinnosti pranf as nluzce souvisejfd kalove kapacite pati'f mezi rozhodujfd udaje 0 fu nkei drenaznlho systernu Mely by byt, spolu s dalsfrni dulezit)imi teehnick)imi udaji (vhodnost pouzitych rnaterialu propodmfnkyvefiltreehvc. zivotnosti apod.) a s refereneemi z provozovanych upraven, rozhod uj fef i pf v)ibe ru drenaznfho systernu pro danou upravnu vody, nap]. pro volbu drenaznfho pri rekonstrukei filtru s mezidny. Bohuzel, 0 vyberu drenaznfho systernu mohou rozhodnout ijine nez technicke parametry(nap]. reklamnf materialy s potiebne upravenyrn i udaji nebo vlivne osoby, ktere z ruznych duvodu prosazujf konkretnf drenaznl system, casto bez ohled u na jeho provoznf vlastnosti a ee nul.

Zdkladnfmi materid/y pro vjrobu trubnfho drendinfho systtimu jsou beine vyrabene tlakove vodovodnf trouby a tvarovky zPVC 050 (63) a0160mmshrd/ovymispoji, tesnenymi gumovjmi krouiky. Pouifvajf se vjrobky urcene pro ptetlak 1,25 MPa. Tyto materialy odolava]f jak velkernu vniti'nfmu pietlaku, ta kvelkern u vnejsfrn utla ku (montujf se z nich i vodovody u lozene ve vozovkach). Pro podmfnkyve filtreehjsou nekolikanasobns predimenzovane. Proto je moine po drendinfm systemu i bez prob/emu chodit. Trubnf materia/y z nemekcem?ho PVC jsou nejen dostatecne pevne vue; t/akum a znacne odoine proti vodnfm razum, ale majf i ve/mi dobrou odo/nost proti obrusu fiftracnfm p{skem, neko/ikanasobne vets" nei trubnfm ateria/yz ace/i.

Dfky dimenzi a uvedenyrn vlastnostem trubnfch rnaterialu i potiebne dimenzovanyrn kotvarn z PVC je drenaznl system ve filtreeh provozne bezpecny i proti neprofesnfm postupurn pf jejich zasypu filtracnl napl nf.

Pouiiie hrdlove spoje na truonkh tiHesech umoifrujf rych/ou montdi i piipadnou demontaidrendin{hosysfemu. Tu usnadfrujf i pouiitekotvyzPVc. Pro zajistenf moznosti eventualnl dernontaze se mezery mezi drenaznfrnl telesy na dne filtru nevyplnujl eementovou ani jinou maltou. Moznost rychle dernontaze se osvedclla na jedne rnoravske upravne vody v r. 2005, kde pli zkuse bn fm provozu doslo k nepredvfda ne-

mu silnernu narustu zelezitych bakterff v potrubf od studnf na surovou vodu az po filtry a bylo nutno ryehle odstranit silny povlakz ba kterifiz drenaznlchteles.

Trubnf drenainf tetesa na vodu ina vzduch jsou zajistena proti pffpadnemu uniku fi/tracnf nap/ne. Do pfipojovacich koncu teles je vlozena sf ka z PE 0 velikosti ok eea 0,8 mm (die velikosti filtracnf naplne). Tfm se plfpadny unikfiltracnf naplne omezf pouze na teleso s poskozenou tryskou nebo stenou.

Pouiite trubnii dalsimaterialy PVC a PP a tim i drenaini system maji v podrnlnkach. ktere jsou ve filtrech (teplota, obrus filtracni naplni, statlcke a dynamicke namahanl apod.), pi'edpokladanou iivotnost 50 let, Tento rok pi'i vymene filtraenlho pisku v OV Horka po 14 letech provozu a v OV Prazdroj Plzeii po 20 leteeh provozu filtni. nebylo na drenaznfm systemu patrneiadne opoti'ebeni.

Trubnf drenaznl system vyrabl a montuje

od r. 1991 firma AQUAFILTER, v. o. s., ktera poskytuje i potlebny servis. U firmy je zavedeny system kontroly vyroby a rnontaze drenaznfho systernu a zkousek pfijeho predavant Pro aplikaei drenaznfho systernu poskytuje firma potlebne projektove podklady.

Vybraneaplikace-upravnyvody:

AE Jaslovske Bohun iee SR (1982 - 8), PRAZDROJ Plzeri- sladovna (1989), Velka Bila Voda SR (1989), Horka u Sokolova (1988 - 91), Praha-Podoli (1992-5), Malinec SR (1994), Mezbof (1997 - 8), Turcek-Sfi (1998 - 2000), UV Jihlava-Hosov (2000 -1), Olomouc - Cernovir (2000-1), Zlin-Kleorvka (2002 - 3), Karolinka (2003), Pribram (2004), Roznov (2005), Kolin-Vinice (2005), Rakovnik (2006), Rychnov (2006), Kouty u Sumperka (2007 - 8), Vyskov (2001-8), Olsanske papirny (2009), Vel ke Levare SR (2010), Pardubice - Hrobice (2010) .

DoplllJfd dOle!'" lid.je 0 teskem 'bubnfm dren6:l:nfm systemu bez mezldna AQUAFILTER 1. ytsledkyz oviforinllWnnostl pranlflltrll s trubnlm dMntinlm sp"mam bu mezldna a flltr6 15 mezidny labonltofemi YOdoho15pod'fskfdl orpnlzaclldiliditf podklad pro zdWodninr nihrad, flltrG I mazldny Z8 flitry bn: mazkl.."

UPRAVNA VODY POPIS FIL TRU ZJlSTENVUCINEKPRANI v'l'
Cis rok overovani d ruh, velikost z rozboru filtracni naplne
pol laboratol zdroj surove vody zabrane ze sond pled a po
pranifiltru
filtr filtr
trubnim smezidnem
dren. syst.
1 Krasny Jez 1979 olopr. filtr bez rnezidna, 1x3m=3m', voda NL AI NL AI
laborator HDP Praha feky 93,83
2 Praha -Podoli 1981-3 -piskovy poloprov. filtr bez mezidna
laboratof Praiskych vodaren - 0,75x1 m , voda z feky 92,62
UVPodoli -provozni filtr s mezidnem, filtrarru 62,0
plocha 80m", voda z feky
Praha -Podoli 1981-3 -ptskovy poloprov, filtr bez mezidna 91,9
laboratof Prazskych vodaren - 0,75x1m, voda z feky
UVPodoli -dvouvrstvy polopr. filtr bez mezidna 90,5
0,75x1m, voda z feky
Krasny Jez 19831aboratof provozni filtr 2x(3x8m) = 48m', 86,6
3 HDP Praha voda z feky
Opzva 1984-6 -labor. provozni filtr 0'.2, 8,6m' 92,4
4 SmVaK- o.z. Opava podzamnivoda sobs. Fe,Mn
Zlutice 1986 -Iaborator HDP nove postavene provoznifiltry (r.1986)
5 Praha; porovnani novych fil- - 21iltrybez mezidna 81,6 87,3 63,0 71,7
tru s mezidnem a bez mezi-dna - 3filtry s mezidnem
(sjednario mezi HDP Pra-ha a filtrac, plocha a 19,44m'
Vodnimi stavbami Praha) voda z vodni nadrze
Zlutke 1987 -,,- 77,0 78,0 59,7 68,2
laborator HDP Praha
6 Meziboii 20041aboratof ScVaK filtr bez mezidna 0'.4 0 jednom
(UV Hradiste) filtrac.poli , ploch a 4,5X10m=45m' 86,9
voda z vod. nadrze
7 Zelivka 1976 n ovy filtr i: 8, 80m' 67,0
laborator HDP voda z vodni nadrie
Pozn.: vysledky ucinnosti prani jsou prevzate ze zprav 0 merenlch na vyse uvedenjch
upravnach vody, ktera provedly a zpracovaly piislusne vodohospodarske laboratore.
Originalytechto zprav jsou ulozene take u v.o.s, AQUAFIL TER Praha 2. (en. trubnfho drentinlho.,-..II bez muidna AQUAFILTlR: Soublsni cena se pohybuje v rozmezf 27 tis. Keza 1 m'Imaiefiltrydol0m'filtracnf ploch),! d02, tis.Kcza , m'filtrac.plochylvelkefiltrynadSOm'filtrac. p1ochyl.

3. Doby montHe dllllntiniho sysUmll (vl.pravedenl pl'edftad zkoulky n. I'OYI1IIIIIim' rozdllenl pnddI ... 'dll po ceN plot. fllu.fnlch poIQ: Do 16 kalend~1nfch dnO ode dne pfed~ nf flltru k monttil dren~fnlho symmu (die vellkonl flltru). Ihned po provedenl pledivad zIcoulky Je mofno flltr pln1t tlltratnl n~plnl.

AQUAFILTER, v. O. s., Ing. Vladimir Novak, esc.

Tobrucka 710/19, 16000 Praha 6, telefon: 602 864344, tel.lfax: 2 3535 1503; e-mail: info@aquafilter.cz; www.aquafilter.cz

Kombinovany system aktivace a jeho vyuiiti

v decentralnim cisteni odpadnich vod

Zatfmco pravdepodobne pouze nekteff z nas si uvedornujl pozadf rozporu mezi

ren ve vyse uvedene oblasti, ktere po zprovoznenl neqativne ovlivnily mlnenf obcanu

Princip rotoru tvpu RR (Rolmmradl

Smer otaceni

Vnos kysliku na prepadc

Prouden! cerstveha vzeh.ehu

Difuse kysliku z atm. do biofilmu

Bublina vzduchu v dutine

vnos kysliku v pfechodove oblasti

obr. 2 - Princip aerotoru t,pu Rohrenrad (RR)

dobryrnl sedimentacnfmi vlastnostmi aktivovaneho kalu a pozadavku vysoke ucinnosti systernu pf odstrariovanl celkoveho d uslku.jiste vetslna z nas si uvedornuje znacny rozpor mezi vysilujfcfm postupem stavebnfka vedoucfm k zlskanl stavebnfho povolenf k vybudovanltohoto technoloqlckeho zaffzenf a konecnyrn spornyrn vysledkern one snahy stave bn fka, tedy komplikacfm vseho druhu po zprovozne nf clstkfho za ffzen f. V u plyn ulych letech bylo vCR vybudovano m noho cistf-

CRoefektivite celeho procesu projekcnlpilpravy a nasledne realizace techto systernu, Hlavnf zasady uplatnovane v EU nasf firmou pri projektovanl a realizaci clstfren s technologif STM v oblasti 5-5000 EO budouve lice strucne nastfnenyv nasled uj fdm textu a mohly by eventuelne pflspet k na prave tohoto neuteseneho stavu,

Prindp kombinovane aktivace obecne "Kornbinovany zpusob" bioloqickeho CiStenf odpadnfch vod se sklada z kombinace

24

www.techpark.sk

ponorneho aerotoru a kaluvevznosuv aktivacnf nadrzl bioloqicke cistfrny odpadnfch vod.

CiStenf odpadnfch vod systernern STM je d usled kem us pesne ho spol up usoben f volne se vznaseneho aktivovaneho kalu a pevne pfisedleho kalu na otacejkfch se aktlvacnfch plochach aerotoru. Ucinek pusobeni volne vznaseneho kalu a pevne pfisedleho kaluje spoje n v jedlnern soucasne probfhajfcfm bioloqlckern procesu. Tento proces probiha v bezne aktivacnf nadrzl die obr. 2 a 3 opatiene kolobehern vratneho kalu. Vykonnost bezne aktivacnf nadrze s aktlvovanyrn kalem muze byt tak z duvodu vyssf koncentrace aktivovaneho kalu ve vznosu a existence prlsedleho kalu na znacnych aktivarnlch plochach aerotoru znatelnezvysena.

System STMjevlivem kornbinace dvouzpusobu bioloqickeho CiStenf odpadnfch vod v jedne nadrzi vysoce efektivnUe urnoznen sim ulta n nf proces nitrifi kace/de nitrifikace (N!D) jakoz i rnozne vysoke bioloqicke eliminace fosforu (P-elim.) a to v jedne aktivacnf nadrzi bez existence delkkh sten, potrubf a cerpadel, STM - Aerotor je resen

obr.3 - Prlnclp aarotoru typu Zellrad IZR)

jako sroubovana PP/ocel. konstrukce valcoveho tvaru, resp. slepena ABS-

plastova larnelova vostina s horizontalnl osou otace n f. Uvn iti'teto kon str u kce je so ustava polarne orientovanych kornurek, ktere slouzf korientovanernu prodenivzduchu/aktivacnf srnesi v prubehu pornaleho otacenl teto konstrukce. Zasobovani vzdusnyrn kyslfkem vsech mikroorganismu v aktivacnl nadrzi je zajisteno pomod pomalu se otacejfcfho STM - Aerotoru s pohonem elektropjevodovkou napajenou pHvodem elektricke energie z menice frekvence - obr. 2, resp. hydrostatickyrn vztlakem vzduchovych kapes v konstrukci STMH - obr. 3. Otacenfrn ponornych komor pres vodnf hladinu nadrfe je v techto kornorach aktivovana srnes rovnez rnfchana, Okyslicovanl latek obsazenych v odpadnf vode probiha na vlhkych plochach dutych komor. Zde na velkych plochach a vlivem plneho parclalnlho tlaku vzduchu dochazf rovnez k vys oke rnu vnosu vzdusneho kysl fku do aktlvac nf srnesi, Opetovnyrn ponofenlrn dutych komor behem sestupneho otaclveho pohybu je vzduch uzavren uvnitf blopaketu, Zde je dale ponofen do hloubky pod hladinu blosmesi a stlacen, Vzd uchove bu bliny behem otacenf aerotoru bio-srnes promfchava]l a optirnalne zasobu]l suspendovanou srnes kyslfkem. Behem vzestupneho otaclveho pohybu je zavzd usneny segment uzaviene komory navk nositelem odlehcenl pohonu kola, vlastnf konstrukce kola a lozlsek a prinasf tak v konecnern dusledku snlzenl spotfeby elektrlcke energie. Dute komory be hem pohybu do volne atmosferyse vzdy naplnfvzduchem s maximalnfrn nasycenfm kyslfkem. Vzduch v komorach behern staleho otacenl zasobu]e veskere plochy aerotoru s vrstvou slrokeho spektra prisedlych mikroorganismu vaktivacnf srnesi. Nuce ne pi'ivadeny vzd uch proteka kolem zvlastne tvarovanych ploch desek tvoifcfch komory. Tvarovani desek a jejich polarn! orientace zarucuje behern pornaleho otacenf postupne protekani biosrnesi pres pi'echodove faze v minimalizovanern prostoru. Zde vyplyva co je pro STM - Aerotor ty pic ke, soucasne zasobovanf kyslfkem vsech kornponentu pfisedleho kalu a kalu ve vznosu. Uvniti' aerotoru je zajiSten obsah rozpusteneho kyslfku vzdy nad 3,5 mg/I, nezavisle na rychlosti otacsn l, koncentrace nutne k nitrifikaci amoniakalnfho znecistenf a potfebne starf kalu. Po stranach a kolem obvodu aerotoruje urnoznena plechodova oblast s obsahem rozpusteneho kyslfku 0,1 az 0,5 mg/I zavlsla na rychlosti otacen f, koncentrace n utna kdenitrifikad d usicna nove ho zneCiSten f. Velikost piechodove oblasti je rovnez zavisla na rychlosti otacenf aerotoru. U dna aktivacni nadrfe a v oblasti mezi obvodem a dnem aktivacnl nadrze je urnozneno vytvofit anaerobnf oblast s koncentrad rozpusteneho kyslfku pod 0,1 mg/I, oblast nutnou k bioloqicke eliminad fosforu. Vsechny oblasti jsou vytvoteny v jedne nadrzi bez

existence plepazek, potrubf, armatur a cerpade I pfi existenci znacne turbu lence aktivovane srnesi, Aerotor tak zajiS uje funkci provzdusnova nl, fu nkci pevneho nosice aktivovaneho kalu, funkci oddelovace zon s ruznyrn obsahem rozpusteneho kyslfku a fu nkci m khad la.

Projekcni navrh systemu

V oblasti 5-50EO jsou vzdy pjed sa motnou cistlrnou pfedfazeny usazovad jfmky nerozpustenych latek a tuku, ve kterych dojde soucasne kanaerobnfmu predCiStenf. V usazovacfch jlmkach dojde rovnez k odplynenl deslnfekcnlch prostfedku, K tom uto Lice I u j e mozn 0 s v}ih od ou vyuzft stavajfcf septik daneho objektu. Aktlvacnl nadrz, vidy polyetylenova kulova plastova nad rz (do 1 OEO), prlpad ne polypropylenev}i neb betonovy kontejner je opatien slepenyrn aerotorem typu Zellrad (ZR) a kapsovou dosazovaclnadrzl, Kombinacejfmek zde vytvMf anae robne/ae robnf (d ualnl) system bioloqlcke cistfrny.

Srnesny kal vznlkaifclvjlmkach pi'edCiStenf Ize svyhodouzpracovat na lince srnesneho kalu, instalovane pobllz bezne obecnl cistfrny a prebytecny kal, pro svu] puvod v dornacnostech, snadno vyuzlt v zernedelstvl -obr.4.

TechnologiclcYniivrh

Pi'itekane latkove znecistenf je rozlozeno Limerne na pfisedly aktivovany kal na plochach aerotoru a aktivovany kal ve vznosu. Parametry pro dlmenzovani a navrh hlavnkh technoloqickych procssu die tabulkyc.l.

Hlavnf technoloqicke vlastnosti aerotoru tvoff celkova plocha aerotoru, rnaxirnalnl a mlnimalnl rozrnery nadrze pi'fslusne pro dany typ aerotoru, starf kalu, jrnenovity kysllkovy vnos daneho aerotoru, maximalnf kysllkovy vnos daneho aerotoru, jrnenovity prlkon pohonu, rnaximalnl pff-

Koncentrace aktivovaneho kalu TSBB (kq/rn ')
S predmtenfm Bez predmtenf
Za kladn f cisten f - Zt. 4,0 -6,0 4,5 -7,0
S nitrifikad a denitrifikad - N!D 4,0-7,0 5,0 - 8,0
Sirnultannl stabilizace kalu s dlouhodobou
N/O a biologickou P-elim. - N/O + P - 5,0 - 9,0
KalovY index (ml/g) pri zatizeni kalu Bx Bx> 0,05 Bx < 0,05
rna 10 organ ickeho znecisten f 40 -100 40-80
hod ne orga nickeho zneCiStenf 50 -120 50 -100
Koncentrace aktivovaneho kalu na plochu 20-25
(g T5Im2)
Zatizeni plochy aerotoru 10 -16 ZC
(g BSK5/m2.d) 8-12 N/D
4 - 8 N/D + P
Nitriflkac nl vykon (g N/m2.d) 4-8 Dovoz dsternou

Prebyte<ny kal ke zpracovani - kompostovani -

kon pohonu a nekolik dalskh a jsou stanoveny vzdy pfesne a rychle firemnfmi vypoctovymi programy(firemnfSW) a kinematika bublin ovei'ena na hydraullckern modelu.

V oblasti 50-500 EO b}iva zpravidla rovnez pjedlazena soustava usazovadch jfrnek, clstfrna je konstru kcne resena jako oce lovy kontejner s aerotorem typu Rohrenrad (RR).

25

www_techpark.sk

_~'--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------_,-

V oblasti SOO-SOOOEO je pi'edi'azeno klasicke stlrane sf to (cesle) a objekt clstlmy spolu s kalojemem je projekcne navrzen jako

van kyslfkem. Vysoky nltrlflkacnl vykon bude vzdy zajisten. Zvetsenfrn rozrne ru a ktivacnl nadrze hlavne v oblasti pod bioroto-

---- V" v..'

II

-

'"["',,1.// ~ ,I:

1110~'i'" 1

r:f!m1".

•• J.II'.

• 'fl,

TT

betonovy monolit vybaveny dnes nejcasteji aerotorem (aerotory) typu RR. V prumyslu byva casto navrzen ocelovy ISO kontejner.

Provozovimf systemu aktivace

Instalace aerotoru STM(H) nabfzf ruznorode moznosti dlmenzovan lkysllkovehovnosuo V prubehu projekcnl faze je zakladern vhodne pi'ii'azenf objemu nadrze aktivace k vhod ne m u ty pu a e rotoru, pozdejsf intenzifikace aerotoru RR je mozna vyhledovou montazl vniti'nfch neb vnejslch odsazovacfch rour, u aerotoru typu ZR vymenou za vetS[ s vetsfrn poctern lamel. V prubehu provoznf faze pak je system i'fzen pouze kontinualnl zrnenou rychlosti otacenl aerotoru e lektromotorem s ovladanfm pres frekvencni menic s vazbou pres PID regulator na hodnotu koncentrace rozpusteneho kyslfku v pozadovanern mlste aktivace. Cistfrny typu STMH s aerotory ZR (do SOEO) jsou na pajenyvzduche m s pneumaticke ho rozvadece, Vyuzltf tyristorove regulace d mychad la vzduchuje zde rnozne a byva casto vyuzlva no v oblasti 1S az SOEO (hotely, restaurace, ... J.

V plfpade pozadavku ciste aerobnf nadrze (dlouhodoba nitrifikaceJ je preferovana v zasade volba rnensf nadrze. Objem aktivacn f smesi bude vzdy maxi rna I ne zasobo-

26

.... -

rem a po stranach bude vytvoiena anoxicka oblast -zona a podmfnky pro sirnultannf denitrifikaci. Velikost jednotliv)ich zan je zavisla od otacek aerotoru a tfm turbulence v nad rzi. Rfzenfm rozpustene ho kyslfku otacenfrn rotoru v aktivacnl nadrzi je rnozno dosahnout a udrzovat velikost zan v pozadovanern rozsahu. V pi'fpade nizkych hodnot a monia ka In fho dusfku a vysokych hodnot celkoveho dusfku je pocet otacek snfzen, piechodova oblast bude zvetsena, Vpllpade vysokych hod not amonia ka In fho znemtenfje pocet otacek zvysen, velikost nitr ifik a cn I oblasti bude zvetsen a. Prechodem srnesi s mikroorganismy mezi pi'echodovou a anaerobnf zonou je dosazeno nezbytnych pod mfnek pro biologickou eli mi naci fosforu.

Techn icke resen i vi astni aktivace

U resenf ponornych aerotoru se instaluje pouzejeden nebo ne kolik aerotoru do a ktivarn f nad rze, Pro zajistenf dostatecne turbulence aktivacnl srnesi dalsl mfchadla nejsou nutna. Vniti'nf kolobeh kalu v pozadovanern srneruje zajisten polohou natoku vuci smyslu otacenl a kinematikou pola rne orientova nych kom urek behern otacenf aerotoru, tedy objernovyrn cerpanfm. Vnejsf kolobeh vratneho kalu mezi dosazovacf nadrz] a aktivacnf nadrzf je

www.techpark.sk

zajiSten cerpadly, v pffpade pouzltl kapsovych dosazovacfch nadrff je zajlsten pouze qravitacne, tedy rovnez bez cerpadel, Prebytecnyaktivovany kalje mozno odcerpavat rovnez pouze objemov)im cerpanlm otacenlm aerotoru. V konecnern dusledku tak mozno v ldealnkh spadovych podmfnkach navrhnout syste mzcela bez cerpadel,

-+---------------------------------------------------------------------------------------~

Charakteristika systemu z pohledu technologa

System STM umozriuje svou podstatou kornbinovaneho zpusobu dosahovat vysoke stability bioloqickeho procesu

Kontinualnlzrnenou otacek aerotoruje rnozno se stalou vysokou ucinnostf energetickeho vnosu pfizpusobit vykon cistfrny aktualnfrnuzattienf a pozadavkurn odtoku

System urnoznuje zrnenou rychlosti otacenl aerotoru zvetsit-zrnenslt velikost n ltrlflkacnlch, pfechodovych a anaerobn fch oblastf

Vzhledem k charakteru aktlvovaneho kalu nenlanoxlcky selektor nutny Vzhledem k stabilne nlzkernu kalovemu indexu je urnoznena vysoka uclnnost a stabilita dosazovaclnadrze

Vysoke provoznf koncentrace aktivovaneho kalu poskytujf rezervu k dosazenf potiebneho starf kalu v zavislostl na stupni mtenf

Charakteristika systemu z pohledu investora a provozovatele

Aerotor Ize instalovatdo stavajlckh a ktivacnich nad rzf bez da lslch mnohdy problematicky proveditelnych uprav sten a dna stavajlcf nad rze

System nevyzaduje montaz de Ifcfc h prepazek, potrubf, armatur a cerpadel

System nevyzaduje cerpanl vnitinfho kolobehu kalu a casto nevyzaduje ani cerpan! vnejsfho kolobehu kalu a piebytecnehokalu

Aeracn f system nevyzad uje rnontazdalsfch mfchadel

Provoz cistfrny problha bez vzniku hi uku, aerosolu, tlakovych a tepelnych ztrat stlaceneho vzduchu v potrubfch, na mernbranach v elementech a dmychadlech. Nfzky porner Ab - obr. 6

Obsluha clstlmy je velice jednoducha, provoz urnoznuje snadny dalkovy monitoring JevhodnevintervaluSletjednouvymenittazny sponovy retez pohonu

Je vhodne v intervalu 10-lSletjednou vyrnenlt loztska aerotoru

Zaver

System ponornych aerotoru STM je kontinualne protekany jedno-kalovy aktivacnf system, ktery urnozriuje, pouze Hzenfm rychlosti otace nf PI Dreg ulatorern s vazbou na koncentraci rozpusteneho kyslfku neb tyristorovou regulacf,dosahovat na odtoku z dosazovacf nadrze stabllne nlzkych

koncentracf orqanickych latek, celkoveho dusfku jakoz i celkoveho fosforu. Na zaklade kinematiky polarne orlentovanych kornurek a uspoiadanl aktivacnl nadrze s vazbou na oboustrannou nebo jednostrannou kapsovou dosazovad nadrz umoZi'i uje provoz systemu cistlmy zcela bez pouzitl rotacnkh odstledivych cerpadel.

Srovnanf systemu STM s beznym zpusobem provzdusnovanl navrzenyrn die ATV A131 a SBR reaktorem navrzenyrn die ATV M219 pro kapacitu 10000 EO Ize vyhodnotit do grafu obr. 7.

Mozne vysoke koncentrace aktivovaneho kalu, sta biln f nlzka hod nota ka loveho indexu, vysoka provzd us novacf schopnost

Energeticka a prostorova uspomost

120%
~Hn"
100%
eo",-
60%
40%
20%
Q%i S5R rcokror 11.2%

obr. 7 GrllficU srovn6nr dl.ATY

a kornblnovany zpusob provzdusnovanl urnoznujf intenzifikaci stavajkich latkove pfetlzenych cistfren a clstfren nadale nevyhovujfcfch s ohledem na vypouste nf m nozstvl celkoveho duslku a fosforu.

Pro svou provoznf technologickou nenaroc nost, e nergetickou/prostorovou uspornostdle obr. 7 a vysokou biologickou stabilitu provozu je system ponornych aerotoru vhodny k instalaci v cistfrnach pro oblast pouzitl 5 - 5 000 EO. Tyto cistirny budou v nasledujlcfch letech vyznarnnou rnerou zastoupeny v necentra In fch systernech

odkanallzovanl pf relativne pnzruvern finanrnlrn dopadu na o byvate I stvo v dane oblasti.

Kdo vCR ze zakona odpovfda za chernicke analyzy na odtoku z nefunkcnl clstlmy, se nam zatfm vypatrat nepodafilo (provozovatel, dodavate I, vyrobce, proje ktant., .. ).

Hlavnlvyhody 81M:

vysoka stabilita kvalltyvydstenevody velmi dlouha zivotnost cistfrny, zadne dfly podlehajicf zvysenernu opotiebenf (polyetylen, ne rez, beton.) nad rz SO - 100 let, vestavba 20 - SO let

zadne problemy se zanasenfrn zemnfho, rnernbranoveho ei plskoveho filtru, zadny nenalnstalovan, nenf z principu systernu nutny

zadne problemy se zanasenfrn "jemnobublinneho" aeracnlho elementu, zadny nenalnstalovan, nenf z principu systernu nutny

vysoka p rovoz n f s po Ie h livost, bez p roblernovy prazdninovy provoz (dve dmychad la nebo rozvadec d Ie DIN 4261, odd.4) hygienicky bezproblernovy provoz, zadna manipulace s eeslicovym kosern ani s piebytecnyrn kalem

velmi nlzke provoznf naklady, nepatrna energie, bezobsluznostljako septlk) pouze dva rnontaznl dfly (nadrz/vestavba), pri servisu nenf nutne vyce rpa nl stavebnf realizace dolO EO mozna svepornocf, bez jake koliv osobnf asiste nce nase hotech nika

snadne a rychle pozdejs! rozsffe nf nebo intenzifikace cistfrny snadnou a rychlou vyrnenouvestavby bezvycerpanl

Negativni zkusenostl z obecne praxe cistirenske technologie 5 - 500 EO vCR:

• chybejlcf a naerobie 5 - SO EO (desi nfe ken f prostied ky v nato ku)

• porusovanl hyqienlckych piedpisu (kalovanf.cesllcove kose)

• chybejlci kalojemy obecne (5 - 500 EO)

• nestabilita systernu (absence pevneho nosice biomasy)

Autofl: Rostislav Hellstein, Theo Stahler, Hubertus Stahler, Georg Stahler

Polyetylenove domovnf a male cistfrny do so EO Provzdusnovacl system se zvlaStnfmi vjhodami

www_techparILsk

V L • L ; L oL ( '~'~V

Piezorezistivni tlakove prevodniky pro oblasti ohrozene explozi

Piezorezistivni tlakove prevodniky serie 23 (S) a, 25 (S) Ei a 26 Ei jsou vhodne pro pouziti v oblastech se silnym ohrozenim vYbuchu. KELLER AG jevyrabi ve dvou provedenich.

23 Ei

25Ei

\

25 lEi

Serie23Ei/26Ei

Tlakove pievodnlky sene 23 Ei majf vestave nou plovoud, krouzke m utesnenou, mei'fdbunku a vyznacuji se vysokou stabilitou.zvlaste v oblastech n lzkychtla ku,

Serie 23 5 Ei/25 Ei/25 5 Ei

Tyto serie nemajf zadne vnitfnf tesnenf, Jsou pine svaiene, tzv. tvrde svatene a jsou vhodne zvlaste pf naroclch na dlouhou zivotnost, Vyznacujl se rovnez vysokou pres nostf a sta b ilito u.

Za kaznfci sl mohou vybrat ze stroke na bfdky speciflckych proveden f:

- absolutnftlak, barornetrickytlak, relativnf tla k (pretia ka negativnftlak) -16zakladnkh tlakovych rozsahu

- proudovy nebo na pe ovy vystup

Nase konstrukce urnozriu]e rychle realizovan! speciflckych pozadavku zakaznfku, a to ta ke dfky d louhodobe testovanyrn snlmacu m tla ku, kterejsou skadem. Na bfzfme velkou flexibilitu vztahujlcf se na tlakove rozsahy, mechanicke a elektrlcke zpusoby pripojenf a vystupnl slqnaly, Vsechny prevodnfky podleha]l intenzivnfm teplotnfm a tlakovyrn zkouskarn. Vyroba problha die pozadavku 1509001 IEN29001. Prevod nfky dodavarn e s ATEX certiflkatern do vybusneho prosti'edf die: ATEX 111 G EEx ia IICT6-T4.

-red-

27

V diivnej minulosti bolo samodsteme potokova riek dostatocne ucinne, avsak dnes ui to nie je moine. Stavba cisticiek odpadovych vod ( COV ) je preto nevyhnutnii pre ochranu nasich potokova riek. Principiiilne moino COV poklada za"toviirne'J vyriibajuce cistu vodu. V tomto procese podobnom vyrobe sa vyuiivaju mechanicke, biologicke a chemicke procedury.

Model COY

Merania vysky hladiny tuhych a kvapalnych latek a tlakov v cistickach odpadovych vod (COV)

Na dosiahnutie optlrnalnych funkcif me ra nyc h pa rametrov, ako su tla k, prietok, vyska, teplota, atd., su pozadovane spoI'a hlive me racie a riadiace tech nol6gie. Nernecka spolocnos VEGA Grieshaber KG je svetovo veduca spolocnos v meraeej technike v}isky hladiny, tlakov a monitorovania limltnych hladfn. Tento prfspevok ukazuje na prfklade modelu COV, kde rnozno pouzi meraeie a kontrolne prfstrojefirmyVEGA pri optirnaltzacii procesov.

Kanalizacmi sie adazd'ovazadrziavacia nadrz

Odpadova voda priteka pocas dazda cez kanalizaciu do cisticky. Kanalizaciu je rnozno s jej kapacitou odpadovej vody poklada za retencny bazen. V prfpade silnych dazdov sa prebytocna voda zachytava v zad rziavacorn bazene dovtedy, az kyrn je cisticka schopna opa prebe ra vod u.

YEGAWELL 72vzadr:lhwac:om bazHet.OV

Sledovanie v}isky hladiny v zadrzlavacorn bazene pre optlrnalne vyuzltie COV a ov-

28

plyvnenie procesu odvodnenia kanalizacnej siete je rea lizovane pomocou snfrnaca hydrostatickeho tlaku VEGAWELL 52 v spojenf s vyhodnocovacfm pristro-jorn, napr. VEGAMET 624. Ponorny snfrnac sa vyznacuie vysokou pres nos ou a prevadzkovou spol'ah livos ou.

MECHANICKE C.lSTENIE

Cerpacia stanica pri systeme hradze Prletocne mnozstvo vstu pujuce do COV je dolezityrn kriterlom pre efektfvne riadenie zloziteho systernu, Mnozstvo vzduehu dodavaneho do aeracneho bazenu zavlsl od rnnozstva pritekaj uce] odpadovej vody. Takto sa riadi aktivita bakterll, ktore vylueuju znecis ujuce zlozky, V prfvodnom kanall do eerpaeej staniee sa monitoruje v}iska hladiny a teda aj prltekajuce rnnozstvo odpadovej vody bezdotykov}im rada-

Il____j

VEGAPUL5 61 v otvorenom kan6li na vstupe dot.OV

rovyrn snlmacov VEGAPULS 61 alebo ultrazvukovyrn snfrnacorn VEGAS ON 61.

www.techpark.sk

Vovstupnej sachte do cistieky je umiestnene precerpavacie za riade nie so spiralovyrn eerpadlami, ktore prepravuju odpadovu vodu do systernu Pre optirnalizaciu riadenia cerpadiel sa vyuZfva ultrazvukovy snfmac VEGASON 62. V prvom upravnorn kroku cisticky preteka odpadova voda cez hrablice, Hrube neclstoty sa zaehytia na hrubej a jemnej hrabliei tak, aby nemohli sp6sobova problemy pri dalsorn clstenl odpadovej vody. Zachytene neclstoty su zbierane, susene a oddelene uskladnene, Pre zarnedzenie zanasanla hrablfe sa vyuzfva meranie v}isky hladiny. Vyhod nym riesenfm su hydrostaticke snimace VEGAWELL 72 alebo dvojica ultrazvukov}ich snfrnacov VEGASON 62, pretoze meranie sa realizuje bezdotykovo a je vylucene ich zanasanie. Signal zo snlmacov sa vyhodnoeuje v jed notke VEGAMET 625. Ak znecisten ie pred hrablicami narasta.autornatlka spustf eistenie. Na ochranu eerpadiel pred chodom naprazdno je vhod ny vlbrac ny spfnac VEGASWING 63.

Odkal'ovacia komora

Odpadova voda potom prrteka do odkal'ovaeej komory. Vzhl'adom na znlzenie rychlosti prietoku odpadovej vody sa piesok oddel'uje, aby sa vylucllo opotrebovanie a upchavanie cerpadlel. Vstrekovanie vzduchu napornaha proeesu usadzovania. Tla k vzduchu v davkovacorn potru bf mozno sledova pomocou snlmaca tlaku VEGABAR 52 v spojenf so zobrazovacfm prfstrojom VEGAMET 381. V prevzdusnovanej odkal'ovaeej komore sa vyuzfva stlaceny vzduch na vytlacenle tukov a inych plavajucich cast k, ktore su potom odstranene pomocou odstranovaca tukov. Tlak tukoveho cerpadla je sledovany pomocou snlrnaca tlaku serie VEGABAR50.

Prvotne cistenie

Prietocne m nozstvo z odka I'ovacej komory do sedirnetacneho bazena je sled ova ne pomocou Venturiho zl'abu a snlmaca VEGAPULS 61 alebo VEGASON 61. V sedimstacnych bazenoch sa usadzuju nerozpustne azke castice. Na dne bazsna su posuvne hrable na transport usadenfn do odplavovacieho tunela, kde je kal precerpavany do ferrnentacnych vezf na dalsie spracovanie. Vibraeny spinae VEGASWING 61 sa vyuzfva na ochranu proti chodu cerpadiel naprazdno, Na monitorovanie tlaku cerpadlel kalu savyuzlva snfmacVEGABAR 54 •. Toto zahrfia mechanlcku cas cistenla odpadovej vody. Odpadova voda obsa huje prlbllzne 2/3 objemu zneclstenia v nerozpustnejforme.

BIOLOGICKE CISTENIE

Aktivacne kalove bazeny

Mechanicky predcistena odpadova voda preteka cez precerpavacle zariadenie do a ktlvacnych ka lovych bazenov, s dobou prietoku asi 10 hod fn. V tychto bazenoch mikroorganizmy, ako su bakterie, ktore su obsiahnute v aktivovanom kale, rozkladaju rozpustne ajernne orqanlcke zlozky v odpadovej vode. Vacsina bakterif potrebuje pre tuto cinnos kyslfk. Priblizne 60 000 rn' vzd uchu /h je pretlacanych do bazenov pomocou rozvodu stlaceneho vzd uch u. Mera n ie prietoku vzduchu a riadenie vsetkych klapiek a ventilovv aktivovanych kalovych b az erio ch je re alizovan e pomocou prevodnfkov tlaku serie VEGABAR 50. Prietok v potrubf na rozvod vzduchu je merany pomocou snlmacov dlferencneho tla ku VEGAOIF 65.

Oocis ovacie bazeny a spatne precerpavaniekalu

V zaverecnych docis ovacfch zasobnlkoch sa bakterie oddeluju ako aktivovane kalove hrudky z vycistene] odpadovej vody.

Monitorovanie vracajueeho sa kalu pomocou VEGABAR 64 a VEGASWING 61

Docls ovacie bazeny pracuju fyzlkalne podobne ako prvotne sedimentacne bazeny, tj. sluzla na usadzovanie aktlvovaneho

KHT

kalu. Cas tohoto kalu rnoznovies do predchadzajuceho aktivacneho kaloveho stupna ( navrat kalu) pre obohatenie bakteril Kal, ktory nie je precerpavany do aktivovanych kalovych bazenov.je vedeny do systemu spracovania kalu a biologicky eista voda odteka. Vracajuci sa kal sa precerpava spa do bioloqickeho bazenu, Tento kal je merany pomocou snfrnaca hydrostatickeho tlaku VEGABAR 64 a na ochranu cerpadla vocl chodu naprazdno vibracny snfmacVEGASWING 61.

Odvodnenie a susenie kalu

Kal, ktory sa odobera z odpadovej vody obsahuje 96 az 99 % vody. Skor, ako je kal vedeny z bazenov prvotnej a zaverecnej sedi me ntacie do ferrnentacnych ta nkov sa pozaduje odvodnenie kalu. Kal je odvodnovany pre znlzenie objemuvofermentaenych tankoch a pomocou ohrevu sa kal vysusuje, Vyska jeho hrubky je rnerana ultrazvukovyrn sn lmacorn VEGASON 61.

Ka I sa prepravuje do ferme ntacne] veze cez zadrzlavaclkalovy bazen a v)iskajetu monitorova na ultr azvukovyrn s nlrn aco m VEGASON62.

VEGASON 62 prl meranlklliov

V zasobnfku, kde je vysuseny kal uskladneny pre dalsle pouzitie, sa v)iska meria naprfklad pomocou radarove ho snlrnaca VEGAPULS 67 alebo s ultrazvukovych snfmacom VEGAS ON 61.

Fermentacneveze azasobnikyplynu Odvodneny kal sa precerpava do fermentacnych vezf a zostava tu 18 az 22 dnf pri teplote asi 37-39 "C. Na meranie v)isky hladiny vo vezlach sa moze pouzlva snlrnac VEGAPULS 66 a ako ochrana zasobnlka proti preplneniu sa vyuzfva kapacitny spfnaeVEGACAP 64.

K· TEST.s. r.o. Letni,40 04269 Kollce

0556253633 ktest@lol.sk _.kteJt,sk

Tuje kal rozkladany anaerobnyrni ba kte riami. Pocas ferrnentacneho procesu bez prfstupu vzduchu sa vytvara rnetan, ktory sa

FermentaW.,.1e s VEGAPULS 66 aVEGASWING63

potom moze vyuzfva ako zdroj energie v clstlarnl, Mnozstvo produkovaneho plynu sa m usf kontin ua Ine mon itorova pomocou snlmaca tlaku serie VEGABAR 50. Radarov)i snlrnac VEGAPULS 66 meria v)isku kalu presne aj pri velkej tvorbe peny a chrani, aby nemohla dosiahnu az odberove plynove potrubie. Vyhnity kal je takmer bez zapachu, ale stale s vysokyrn obsahom vody. Pre lepsie odvodnenie pouziteho ka lu sa pouzfva va pno a roztok chlorid u zeleziteho a staticky sa odvodnuje jeden de n v rea ke no m odvod nova ei.

Vysokotla kove cerpadla precerpavaj u upraveny kal do tlakoveho kornoroveho filtra. Vd'aka odvodneniu vyhnity kal znizuje svoj objem asi na 40 % svojho objemu, cov porovnanf s vyhnit)im kalom odpoveda znlzeniu objemu 0 90 %. Zrnutena a vyfiltrovana voda sa najprv zbiera v zasobnfku, kde je mer ana pomocou sntrnaca tlaku VEGABAR55.

Filtracia odpadovej vody

Pocas flltracie odpadovej vody, odpadova voda preteka cez filtracny rost s rozlicnou hmotnos ou zrna. Z kanala "surovej" vody je flltrovana voda dlstrlbuovana na viacvrstvove filtre. Kazda flltracna komora je

29

opatrena v spodnej casti nadrze dnom 5 dyzarni, na ktorom sa ukladaju rozne filtracne media/roznej zrnitosti v rovnomernychvrstvach, Pocas filtracie sa pevne castice a zhluky usadzuju na hromady. Zbiera nie od padov na roste sposobuje zv)isenie za aze filtra, CO vedie ku zvyseniu odporu filtra - znlzenlu priepustnosti. Ak sa dosiahne maximalny prfpustny odpor filtra, filter sa vyberie z flltracneho procesu a umyje sa. Zostavajuce filtracne komory vo flltracnorn procese automaticky preberu objem vody, ta Ide flltracla pokracuje na 100 % objemu prlchadzajucej vody. Prernyte filtre dosiahnu opa nfzky poclatocny hyd ra ulicky odpor. Zaspinena voda, ktora sa kum u luje v medziprie hrad nej zone, sa precerpava spa do prvotneho sedlmentacneho bazena,

Meranietlaku kaloveho plynu

V zavislosti od rozvodu plynu je tlak v rozmedzf26az60mbar/hPa.Vzhladom na vel~ mi nfzky tlak musia by snimace tlaku velmi spolahlive a presne, napr. VEGABAR 52. Snfrnace v okruhu merania plynu musia vyhovova poziadavkarn na vybusne prostredie.

Na meranie prietoku a mnozstva vyrobeneho plynu vo ferrnentacnych zasobnlkoch je morne vyuzl aj prindp merania diferencneho tlaku na clone. Pretoze diferencny tlakje vel'mi maly, musia by pouzite snlrnace 5 mimoriadnou presnos ou VEGADIF 55, ktore zais uju pozadovanu presnos .

VEGABAR 52 a VEGADIF 5S prl maranl tlaku II prl.toku bloplynu.

V prfspevku boli na prfklade modelu COV uvedene rnoznosti pouzitia meracfch a kontrolnych prfstrojov nemeckej firmy VEGA Grieshaber KG na meranle vysky hladiny a tlakov pri optirnalizacii procesov v COV. Prfspevok si nedaval za ciel'detailne popfsa vsetky procesy v modelovej COV a preto sa iste najdu v konkretnych cistickach aj dalsie meracie miesta pre apllkaclu prfstrojov na meranie vysky hladiny a tlakov.

ba Isie informacle:

K - TEST, s. r. 0., tetna 40, 042 60 Kosice ktest@iol.sk.www.ktest.sk.www.testo.sk

Text: Ing. Dusan Kisel, Csc, K-TEST, s. r. o.

30

Studnicna voda - kvalita nie je

samozrejmos

Voda je surovina bez ktorej nedokaze prezi ziaden zivocieh a podstatne ovplyvnuje kvalitu zivota kazdeho z nas, Jej eena rna teda logieky stupajueu tendenciu, CO si uvedornuje coraz viae l'udi aj u nas na Sloven sku. Rastie pocet studni ako zdroja vody pre individualnu spotrebu, ale aj na hrornadne zasobovanie obecnehe eharakteru.

Kvalita vody je vel'mi zavlsla od qeoloqickeho podlozia a od lokalizacie. Preto je pri budovanf studne, po prfpade pred jej zavedenfm do prsvadzky, nevyhnutne da sl urobi rozbor vody. Minimom by mal by zakladny rozbor, ktoreho cena sa podla loka lity a moznosti kontarnlnacie povrchovyml vodami pohybuje do 3500 Sk. Tu sa stanovuje rnlkrobioloqicka nezavadnos , kde sa hladaju indikatory fekalneho znecistenia ako E coli, ko lifo rm ne bakterle, ci enterokoky. Z che m ickych afyzika Inych u kazovatel'ov je dolezita kond uktivita {vodivos J. Je to prlblizna m iera konce ntracie elektrolytov, ktora nepriamo vyjadruje obsah mineralnych latokvovode. Optimom pre pitnu voduje 200-400 mg/I, co predstavuje konduktivitu 25-50 S/m. Vody s m inerallzaclou viac a ko 1 000 mg/I sa nazyvaju rni nera Inevody a nie su vhod ne k stale mu, kazdoden ne mu pitiu.Casto sposobuju znizovanle zlvotnostl potrubfa ohrevnychtelles,

Podstatnyrn ukazovatel'om je tvrdos vody. Je to spolocne mnozstvo vapn iku a horclku vo vode. Tieto prvky su vobmedzenej miere vovode ziaduce, kedze priaznivovplyvaju na I'udske zdravie ako naprfklad na srdcovo cievne ochorenia a maju aj preventfvny uclnok pred dalsfrni ochoreniami. Vysoka tvrdos vody vsak sposobuje technicke problemy, ako je inkrustacia a zanasanie potrubf a teplovodnych systernov, znarnyrn javom je tiez zle rozpus a nie myd la. Na znizova nie tvrdosti sa pouzfvaj u rozne tech noloqle na baze ionornenlcoy, kde su ionyvapnlka a horCfka nahradzane ionrni sodfka. V sucasnosti je ve I'm i popula rnym rlesenlrn system reverznej osrnozy, Pri tejto technoloqil sa vyuzfvaju mernbranove procesy, pricorn vysledkorn je voda dokonale precistena a zbavena 90 % znecis ujuckh latok a bakterii,

Ve I'm i castym u kazovatel'om, ktory je pre kroceny v studnicne] vodeje obsa h zeleza a manganu. Ich vyskyt je casto spolocny, Zv)ise ny vyskyt je dany qeoloqickyrn pod lozlrn, a Ie aj koroziou potrubf. U zeleza koncentracia nad 0,3 mg/I zhorsuje senzoricke vlastnosti vody, farblpradlo, casto sa tvorlzakal a usadeniny. V sucasnosti sa obsahzeleza a manqanu ucinne znizuje pouzltim odze lezovacfch a od rnanqa novacfch na plnf na baze prfrodnych a kompozitnych zivfc bez pouzitia chem ika Iii.

Sucasne tre ndyv uprave vodysa sustreduj una co rnozno najobmedzenejsie pouzitie chemika lif. Najviac sa to prejavuje pri hygie nickom za bezpeceni vody zo stud nf. Coraz me nej sa pouzlvaju zlucenlny c hloru a prfdavky roznych dezi nfe kcnych cin idiel. K slovu sa dostava UV zla renie, ktore sa javf ako ve lrni vhodne. Dokaze ucinne zbavi vodu rnl krobiologickych kontaminantov beztoho, aby sa podstatnezmenila chu vody. UV lampy, zariadenia, ktore funquju na tomto princfpe sa vyuzlva] u corazviac a zacina] u ich pouzlva uz aj vacsie voda renske spolocnosti, ktore ich z dovod u vysokych nakladov nemohli vyuzfva .

Text: Ing. tudovft Huszaqh

www.techpark.sk

Betonove spodnl dlly sachet - zpusoby a feseni jejich vyroby s ohledem na skodlive vlivy splaskovych vod

Neustiile se zvysujici pozadavky na vlastnosti betonovych prefabrikiitu pouzivanych pri vystavbe kanalizaci nuti vyrobce hledat cestu ke zvyseni kvality a zivotnosti dodiivanych vyrobku. Obzvliiste betonove spodni dily sachet, ktere jsou vystaveny skodlivym vlivum odpadnich vod vyzaduji tu nejvyssi kvalitu a zivotnost.

Norma EN 1917 predepisuje.ze beton m usf: by tv kazdern d flci hutny a homogennf

svyrn slozen fm a pevnostf od povfdat pevnostnitifde (35/45 vykazovattrva lou odolnost proti latka m vodpadnfc h vodach povrch muslbyt h ladky a bezzjevnych trh lin a prasklin

PH nejrozsfienejslrn zpusobu vyroby, kdy v betonovern zakladu jsou zla b a nastu pnice vyrabe ny dodatecne ma nua Infm zpusobern, ne nlvsa kdosazeno pozadovane kva lity a pevnosti betonu, protoze ten nenf zavibrovan. Take pouze rucnf uprava povrchu nemuzezajistit pozadova nou strukturu povrch u zlabu.

Takovyrn rnaterialern muze byt nap]. kamenina, ktera svyrni vlastnostmi odpovlda ternto pozadavkurn (odolnost proti agresivnfm latkarn a oteru), Tfmto zpusobern vsa k sachtu nelze odlft bez da Isfhozasahu - izde nelze kynetuvyrobitjinak, nez staryrn zpusobern rucne. Zrvotnost obkladu je vyznarnne ovlivnena lidskyrn faktorem - kvalitou provedenf.

Ja ko rese nf s nejvyssf kva litou, uzitnymi vlastnostmi a zivotnostf se nabfzf p o uz itl celoplastovych vystelek do betonu. Plastova dna se osvedcujl jako trvale ochranne vystelky betonovych spodnfch dflu sachet pied vlivem odpadnfch vod. Pete co plastova dna dosahla pocatkern 80. let prakticky 100 % podflu rakouskeho trhu, roste i v dal-

slch ze mfch pocet projekta n- Obklad kynety kameninou

tu a i nvestoru, ktei'f pri vystav-

be kanalizacnkh sachet uzna-

vajf a uplednostnujl spojenfvlastnostf beton u a plastu.

U kazka rucni vyroby betonove kynety

econor'm b?uhorstt;:J

Ukazka rucnivyroby betonove kynety

Proto vyrobci betonovych sachet hledajf zpusob, jak v jed nom vyrobnlm taktu, bez jakekoli vetS[ dodatecne manualnl upravy, vyrobit betonovy spodnf dfl sachty, takaby beton odpovfdal pozadavkurn normy a v idealnfrn plfpade byl jeste vhodne pouzitym rnaterlalern c hra nen protivlivu m odpad nfc hvod.

({ez betonovvm spodnim dilem sachty s celoplastovou vystelkou

32

www.techpark.sk

Plastove dno (vystelkal-popis:

Ziab

- hladky povrch beze spar zajis uje nejlepsi hydraulicke vlastnosti

- tim i minimalninaklady na lidribu a inspekci

.u.

Optlmalnl hydraulic:ke vlastnosti ilabu - bezproblernovy provoz kanalizace

~titek sachty •. .._

- pruvodka bide sachty obsahujavsaehna data sachty ----It".

- zarucuje dokonalou dokumentaci od v)iroby --y

sachtoveho dna ai po zabudovani sachty

A.ez betonovym spodnfm dflem s celoplastovou vystelkouDL - sachtovym dnem - zvlbrcvanybeton pi'edepsanekvality B 35/45

Vyhody oproti beznym zpusoburn vyroby betonovych sachtovych den jsou jednoznacne. Plastova vyste Ika ja ko.ztracene bednenf" trvale chranl beton nejenom pred skodlivyml vlivy odpadnkh vod, ale vyznacuje se take vysokou odolnostf proti oteru a razovernu zatlzenf, Optimalnl hydraulicke vlastnosti zlabu plastoveho sachtoveho dna zarucuji bezproblernovy provoz kanalizace a jejf snadnou udrzbu a CiStenf a to znarnena znacnou usporu na kladu pro spravce a provozovatele ka na lizacnf sfte,

Technologif vy ro by - zalitfm do betonu - je garantovana nejvyssf kva lita - pri odleva nfvzni ka monolitic kY betonovy spodnf dfl sachty, ktery vykazuje normou EN 1917 pozadovanou pevnost betonu ti'fdy (35/45 ato iv rnfstechzlabu a nastupnice,

Pia stove vystelky - sachtova dna mohou byt vyrobena v desftkach tisfcvariant. Hlavnlfady a pi'ftoky od DN 150 az po DN 1000, vtoky, vytoky i pi'ftoky v libovolnych uhlech, hlavnf rady rovne nebo v

ukazka variability plastovychvystelek, vc. sachtovych vloiek na ruznetypy potrubf

e-mail: preka@preka.cz tel.: 00420 466 301 631 fax: 00420 466 301 663 mobil: 00420 777 813 576

00420777813562

www.preka.cz

PREKA,s.r.o. Hradecka 237 535 01 Prelouc

www.techpark.sk

33

oblouku, nestandardnf spady ve zlabech, asyrnetricke urnfstenl zlabu a dalsl atypic ke upravy - dnes prakticky neexistuje projekt, pro ktery by ne mohlo byt vyrobeno pia stove sachtove d no, sa mozrejme vcetne presnych sachtovych vlozek pro vsechny obvykle typypotrubf.

34

www.techpark.sk

Kom pletnf standard nf sorti me nt plastovych vystelek - sachtovych denv prurnerech DN 600, DN 800a DN 1 000 je vyrabenz ekologickeho polypropylenu (PP), ze ktereho se odpad vznikly ve vyrobe recykluje a opetovne zpracovava, Pro atypicka proveden f avyrobu denv prumerech DN 1200, DN 1500a DN2000je pouzitjiz po desetiletf osvedc ujfcf se sklola mi nat (G FK) na bazi hybrid n fho pryskyiicoveho leqovani.Oba pouzfvane rnaterialy se vyznacuji mlrnoiadne vysokou odolnostf vuci chernickern u i mecha nickem u zatizen f a oteru ajsou proto idea Inf pro pouzltlvoblasti odpad nfch vod. Vyhody plastovych vystelek v prefabrlkovanych betonovych dflech:

jsou za betonova ny pi'fmo pf vyrobe betonoveho spodnfho d flu a tfm je qarantovana homogennf struktura betonu tr. (35/45 (die EN 1917)

plastove sachtove dno zustava v prefabrikrltu jako .ztracene bednenf" a chrani beton pied vlivy odpadnfch vod a mechanickyrn poskozenfrn

hladky zlab bezespar se vyznacuie vynikajkfmi hydraulickyrni vlastnosti

protisrnykova uprava nastupnice zarucuje bezpscnost prace pf cistkkh a inspekcnlch cin nostech

variabilita systernu

hladky povrch beze spar a hydraulicky optirnalne tvarovany zlab snizujf naklady pf CiStenf a udrzbe kanalizarnfch sachet. Absolutni vodotesnost sachty i v miste napojenf potrubf, dfky pouzitf specia In kh sachtovych hrdel za rucuje za mezenf u ni ku splasek do okol f sachty, cozje vyznarn ny pi'fnos ekologii, a ta ke prosakovanl spodnkh vod netesnostrni v sachtezpet do kanalizacnlho rad u - a to je uspora pro spravce a provozovatele kanalizace.

Betonaz celoplastovevystelky - sachtoveho dnaje rnozna praktickyv kazde betoriarce, ktera je technologickyvybavena provyrobu betonovych zaklad u.

Plastove dno, ktere]e pledern vyrobene die podmfnek projektu a rozrnerove upraveno podle formovacf techniky umfstf obsluha stroje najadro forrny, Dfky konkavnlrnu seffznutfkopfrujf sachtove vlozky pia stove ho dna stenu vnejsfho plaste. Pi'i nasledne betonazltak ne bude dochazet k zatekan fbetonu.

Betonovyspodnf dflsachtydleEN 1917 s celoplastovouvystelkou

Do formy je nasypano odpovfdajfcf mnozstvl betonu, ktery je zavlbrovan a zhutne n hornfm dolisovacfm kruhem ne bo je v zalevacl forrne pomocf rucnfho vibratoru. K dokonalernu a trvalernu spojenf plastu a betonu dojde dfky flxacnlm rnustkurn na rubove stra ne plastoveho dna.

Plastove d no zustava ve vyrobku ja ko ztracene bed nen f. Betonovy za kladje takvyrobe n v jednom jedinern vyrobnfrn ta ktu a odpada takdodatecna a nekvalitnlvyroba zlabu a nastupnice.

Po dosaze nf transportn f pevnosti, je ta k k expedici k za kaznfkovi pfipraven prefa brikova ny spod nf dfl sachty s celoplastovou vystelkou, ktera chranl zlab a nastupnlci pled vlivy splaskovych vod a mechanickym poskozenfrn.

Text: Preka

RadarVEGAPULS kontroluje

vysku hladiny potokov a riek

Erozia pOdy, odlesnovanie a schopnos prirody na udrzanie vody v horskjch oblastiach sa podstatne znizila. Svetove klimaticke zmeny sa coraz castejsie prejavuju vyskytom extremnych alebo dlhotrvajucich mUok, nahleho topenia snehu a rychleho stupania hladin vo vodnych tokoch. Toto vsetko sposobuje povodne, ktore nicia infrastrukturu, obydlia a urodu.

Dosledkypovodnf

Pre vcasne va rovanie obyvatel'stva pred pohromamije preto nutne vytvori preventfvnu sie pozorovadch miest na sledovanie stavu hladfn tokov riek. Dlhodobe udaje 0 stave vodnych tokov a ich hydroloqicky profilje moznevyuzlva aj pri stavbe ciest, stavebnych planoch v reqionoch, pri pouzivanf hnojfv alebo rladenlvodnych elektrarni,

Na mera nie vYsky h ladiny riek a potov sa zaCfnaju pouzfva najrnodernejsle radarove technoloqie a radiovy pre nos narneranych udajov do centraly, Vel'mi dobre skusenosti s radarovyrn meranfm hladiny vodnych tokov rnaju napr. vo Svajcia rsku, kde uz od roku 1993 experimentalne zacali vyuzfva radarove snfmace VEGAPULS.

Vd'a ka rychlern utech nologic kern u vyvoju a klesajucim cenarn mikroelektroniky sa pouzrtle radarovych snfmacov podstatne rozslruje mimo priemyseine aplikacie,

Cena radarovych snfrnacov je podobna ako cena dobrych tlakovych prevodnfkov, avsak bezdotykove meranie je necitlive na zmeny tlaku, teploty a vlhkosti. Vyznacuje sa vysokou presnos ou, robustnos ou, neopotrebovatel'nos ou a nadovsetko bezudrzbovou prevadzkou,

Nernecka spolocnos VEGA Grieshaber KG, ktora je svetovyrn Ifdrom snlmacov vYsky hladiny, splnacov rnedzneho stavu a snlrnacov tlaku rna v ponuke aj presne radarove snlrnace VEGAPULS. Vyska hladiny rieky maze by rnerana s pres nos ou ± 3 mm a prenasana okamzlte do centraly, aby vsetky zmeny boli okarnzlte registrova ne,

V sucasnostl rada rove senzory nepotrebuju viae vykon u, a ko vyzaduje prevodnfk napaja ny v prud ove] slucke. Radarove senzory VEGA su malou senzaclou kvell ich cene, vykonu a spotrebe. Napr. odoberaju vykon rnensf ako 0,76W.

Vo Svajciarsku su teraz rnnohe hydroloqicke data zbierane s vyuzitfrn solarnych clankov a radiovych modemov.

Centralny pocftac v Berne automaticky zaznarnenava data aj z najvzdialenejslch meracfch miest v priebehu niekolkych sekund, Snlrnace VEGAPULS sa tak stavaju zakladnym clankorn pri monitorovanf rnoznej prfrodnej katastrofy. Mimochodom stredny vyzarovany vykon ( rnikrovlny vykon ) radarov VEGAPULS je asi 0,0115 uW/cm' co je asi 300 ... 600 krat rnensf vykon, ako je vykon vyzarovany rnobilnyrn telefonom.

prfstupom rie o pr avne nych oso b. Na paja nie sn lrnaca a radioveho modu lu sa realizuje z existuj uceho rozvod u poulicneho osvetlenia. Vsetko nahrava radaru, najrn a kvoll jednoduchosti nastavenia, bezproblernovej rnontazi a vysokej spol'ahlivosti.

VEGAPULS 61 je idealny snlrnac na meranie vYsky hladiny riek. Je robustny a vodeodolny a zarucuje bezudrzbovu prevadzku najrna z dovodu bezdotykoveho merania. Pre bezdrotovy pre nos pomocou vys ie la ca a pr Ijf ma ca PLlCSRADIO nieje potrebne instalova kablove vedenle,

Pouzitie radarovych sntmacov VEGAPULS

Snlrnac VEGAPULS 61 s radiovyrn prenosom siqnalu je perfektnyrn riesenlrn pre presne meranie vYsky hladiny. Pretoze snfrnac pracuje bezdotykovo, nie je riziko jeho zanasania, Antena s plastovyrn krytom chrani antenu pre dazdorn, snehom, a vetrom. Narnerane hodnoty su nepretrzite prenasane radiovyrn siqnalorn pornocou modulov PLlCSRADIO T61/R61 na vzdialenos do teoom na rniesto.kde sa radiovY signal spracuje a pornocou siete Internetu prenasa do centralneho poCftaca

lnforrnacle 0 vYske tokov pornocou radarovych snlmacov pornahaju pri skorom varovanf pred vysokou vodou a rych- 10m vykone opatren f pocas povod n r.

Text: Ing. Dusan Kisel, Csc.

Radllrovf snrmal Yjiky hilldiny J. inltalovany pod krytom II inform'de $II vysieillju pomocou nidloveho modulu PLlCSCRADIO dovallna.

ba Isie lnforrnacle:

K - TEST, s.r.o., tetna 40, 042 60 Kosice ktest@iol.sk www.ktest.sk

Obidva, radarovy snirnac a prevodnfk radioveho slqnalu PLlCSRADIO T61 su upevnene pod mostom a su chranene pred nepriaznlvyrn pocasfrn a pred

35

www_techpark..sk

V dnesni dobe, ktera klade duraz na myslenku udriitelneho rozvoje, je hledani alternativnich metod jii osvedeenych technologii beinou zaleiitosti. Proto se jii radu let stavi korenove eistirny odpadnich vod, ktere jsou ekologiaejsi, ekonomiaejsi, ale take i estetiaejsi alternativou eisteni odpadnich vod. Tento zpusob eisteni odpadnich vod ziskava

v (eske republice i zahraniei eim dal vetSi oblibu, proto se v tomto elanku chceme zamerit na posouzeni korenovych eistiren jak po strance technicke, tak i ekonomicke.

Korenove cistlrny odpadnlch vod - ekonomika vystavby a provozu

Jak fun guje kofen ova cistirna?

Stejne jako u beznych mechanlcko-bloloqlckych clstlren je prvnfm stupnern mtenf vzdy mechanicke pi'edcistenf, pi'i kterern dochazf k odstranenl pevnych neclstot nejcasteji v septiku nebo sterbi nove nad rzi. Pi'edmte na voda je da Ie odvade na do koi'enoveho loze, kde probfha domtenf. Koi'enove loze je vlastne melka nepropustna nadrz vyplnena kaclrkern nebo sterkem, ve kterern jevysazena moki'adnfvegetace.Odpadnfvoda tfmto lozern pomalu proteka a dfky mikrobialnf cinnosti na koienech rostlin a substratu a kornblnacf fyzikalnfch chernkkych a bloloqickych procesu, dochazl k vyciStenf odpadnf vody. Koi'enova cistlrna tedy ve svern principu vyuzfva pfirozene sa rnoclstenlvody, ktere probiha bezne v plfrode v pfirozenych rnokiadech. Cely provoz cistfrny je ve sve podstate velmi jednoduchy, stejne jako v plfrode funguje cistfcf funkce pfirozene a sobsstacne. Provoz zahrnuje pouze CiStenl natokovych objektu, kosenf rostlin ajejich odstrafiovanf,

Jako velkou vyhodu korenovych cistfren Ize nepochybne oznacit rnoznost jejlch vyuzitl pro ruzne druhy odpadnich vod. Kofenove cistfrny dnes fungujf k CiStenf odpadnich vod napi'fklad z obcf, rodinnych dornu, rekreacnich zaffzenf, nemocnic, nekterych prumyslovych odvetvl, skladek a kou pa liS .

VCeske republiceje vsoucasne dobe v provozuvfce nez400 koienovych cistfren, ktere jsou u nas staveny pflblizne od roku 1989. Je nutno i'fci, ze vsechny cistfrny, u kterych nenf podstatnyrn zpusobem prekracovana jejich kapacita, nebo zanedbana udrzba, fungujfi po dlouhych letech svelmi dobryrnl cisticfmi parametry.

Vfce nez dvacet let provozovanl a vyzkurnu kolenovych cistfren rna za vysledek postupne zdokonalovanl cele technologie. Prvnf generace kolenovych cistiren byla tvoi'ena prevazne horizonta In fmi kolenovyrni f Itry. Dnes se jiz postu pne zaclnajf stavet i koi'enove cistfrny druhe generace, ktere pi'inasejf oproti prvnf generaci jeste Ie psf cistfcf ucinky a to piedevsfrn v oblasti ukazatel u zneciStenf BSKs' CHSK", NL, NH4+, P a dale pak u tezkych kovu, aniontovych tenzidu, nekterych bezne uzfvanych rnedlkarnentu a dalslch latek, Rozdfl techto cistfren je v kombinaci horizontalne protekanych filtru s ve rtika In fm i.

Kolikstojikorenovacistirna?

lnvesticnf naklady koienove cistfrny zavisl na konstrukcnirn resenf, morfologii terenu a dostupnosti pozemku. Ceny u klasickych KCOV prvnf generace se pohybujf kolem 15 tis. KC/ekvivaletnfho obyvatele (dale take EO nebo obyvatel). Cistlmy druhe generace se se pohybujf v kole m 20 tis. Kc. Dulezit)i je take vyber vhod ne ho pozemku, kde je nutno uvazovat cca 5 m'/obyvatele uci nne clstfcl

36

plochya da Isf prostor pro budoucf rozvoj, obsluznou komu nikaci a manipulacnl plochu. Vzhledem k zaboru nejcasteji zernedelskych pozernku, vsak cena za plfpadny odkup pozernku nenf vysoka. V prlpade zaboru pozernku ve vlastnictvf statu napi'. Pozemkoveho fondu CR a souladu s uzernnlrn planern jsou pievedeny tyto pozemky na obeczdarma.

lnvesticnl a provozni nakladv

:2 OOr] 000

• KCOV

• ~Jlech"-biolog.

1.'O,;C,OC, 1 CUe GliG

500 ~o~

soucet nakladu za 10 a 20 let provozu

• KCOV

• Mech.-biolog

V nize uvedenych grafech uvadfrne orlentacnl naklady na vystavbu a provoz koie nove cistfrny pro 150 ekvivalentnfch obyvatel. Tento vypocet vychazl z vice nez dvacetiletych zkuse nostf s provozem korenovych cistfren.

Z grafU je patrno, ze lnvestlcnl naklady kolenovych clstlren jsou 0

www.techpark.sk

neco vyssf. K tomu je n utno dod at, ze sa motna obec platf pouze minimum (obvykle 10% s ohledem na typ dotace) a proto tyto vyssf naklady na poffzenf KCOV jsou proobecz 1 mil. Kc pouze 100 tis. Kc.Tato investice se obci vratf jiz v prvnfm roce provozu. Snfzenf investicnfch nakladu az 0 jedu tretinu Ize realizad a vyuzitfrn vlastnfch zdroju obce. Myslenka je ve vyuzitl rnfstnfch zdroju surovin (kamenivo filtru tvoil cca 30 - 40 % celkove ceny) a zjednodusenf vykopovych prad, kdy je vykopek odvazen pouze do blizke vzda lenostiod cistfrny.

V ekonornicke strance kolenovych cistfren hrajf nejvetsl roli provoznf naklady, ktere jsou oproti beznym cistfrnam podstatne nizs!. KCOVvyzadujfjen jednoduchou rnanualnl obsluhu, proto si je vetsina obd provozuje sama. Dalsf vyhodou je, ze nevyzadujl napojenf na el. energii. Tento provoz potom urnozni stanovenf ceny stocneho na 6 -13 KUm' mtene odpadnfvody, cozje oproti klaslckyrn clstfrnarn, kde se ceny stocneho pohybujf kolem 20 - 25 KC/m3, znacne mene, Pokud si vsa k obec nastavf stocne na urovni klasicke CO'!, muze prOem z tohoto zd roje predstavovat zajfrnavy prOem pro splacenl investice, ci pro zlskavanf prosttedku pro investici novou.

Provoznf naklady KCOV jsou tedy urceny prevazne rnoznostmi obce v zajiStenf pracovnfka obsluhy, ktery tvoi'f cca 60 % provoznfch na kladu, Ostatn fch 40 % je tvojeno na klady na ud rzbu arsalu a provoznfch objektu, odebiranl vzorku, vyvazenf kalu, flnancni rezervu a amortizaci zafizenf a stavebnfch objektu, Nektere obce, ktere jiz vlastnfho obecnfho pracovnfka majf provoznf naklady opravdu minima In f.

limity plnila i v zirne. Veqetacnf klid rostlin rna za nasledek snlzenl ucinnosti pouze pro duslkate znecistenlv horizontalnfch KCO'!, na funkci vertikalnkh filtru zima vyznarnnyvliv nerna. Ztechto duvodu jsou v KCOV II. generace navrhovany kombinace horizontalnlch a vertikalnkh kofenovych filtru, kdy irnpulsne pinene podzemnf vertikalnl koienove filtry zajiS ujf odstranovanl duslkatych znemtenf i v zim nfm obdobf. Legislativn f pozadavky na odsta nova n f d uslkateho znecistenljsou zatfm stanoveny pouze pro zd roje od 500 e kviva Ie ntn fc h 0 byvate I.

Skutecne naklady z praxe X vypoctovs naklady(EO-ekvivalentnf obyvatel)

KCOV Zitenice 6 EO - provoz cca ? 4 tis. KC/rokx klasicka COy - provozcca 6,5tis. KC/rok

KCOV Ch me Ina 150 EO - provoz cca 40 tis. KC/rok x klasicka COy - provoz cca 180 tis. KC/rok

KCOV Hostetln 240 EO - provoz cca 40 tis. KUrokx klasicka COVprovoz cca 300tis.,-KC/rok

KCOV Drazovice 780 EO - provoz cca 300tis. KC/ rokx klasicka COy - provozcca 950tis. KUrok

KCOVSpaiene Poi'f(fl 400 EO- provoz cca 240tis. KC/ rokx klasicka COY - provozcca 1 500tis. KUrok

Nej castejsi obavy a d otazy

Jednfm z nejcastejsfch dotazu ohledne KCOV je jejl plfpadny zapach, K tomu je nutno dodat.ze zapachu se provozovatel cistfrny obavat nem usUe to z d uvodu toho, ze KCOV jsou d nes jiz navrhovany pouze jako podpovrchove protekane koienove filtry, coz rna za naslede kvetsinou n ulovyvypa r pi'fmoz vodnf hladiny a dfky pouzfvane jernnejslvrstve substratu se zde vyparu odpadnfvody ktera by zapach zpusobila nemusfme obavat ani v korenovem filtru.

Veskery vypar z cistfrny, je tedy zajiSten skrze listy mokiadnlveqetace. Zapach muze vzniknout az po i'adove dssftkach let, kdy dojde k pi'irozenern u zakol matovan f(zanese nl) natokove casti prvnfho filtru a odpadnf voda zacne teci po povrchu. Tento problem ktery nerna zadny negativnf vliv na ucin nost CiStenf, Ize jed nod use vyi'esit odtezenfrn natokove casti a doplnenl novyrn kamenivem.

Pouzite kamenivo Ize vypranfm recyklovat a vlozit zpet, nebo bezne zlikvidovat napi'fklad do zasypu, Studie osmi nahodnych merenf prokazala, ze se nejedna 0 nebezpecny odpad. Ostatnf obje m kolenoveho fi Itru se pfiroze ne kol matuje desftky let. Zanaseni je pflrozeny jev u kazdeho filtru a znarnena, ze filtr dela svojf praci, pokud byl spravne navrzen,

Rekonstrukce koie novych cistfre n po za nesen f je da Isf castou otazkou. Orientacnfrn vypoctern dojde k zakolmatovanl celeho kolenoveho filtru po 30-40 letech. Skutecna doba kolmatace zavlsf na zatizenf koienove cistfrny a spravnernu navrzenf a provozu mecha nickeho pi'edCiSten f.

NaV)isenfm stocneho 0 3 KUm3 Ize zfskat financnf prosttedky na rekonstrukci. Celkova rekonstrukce zahrnuje: vypranf, uplnou vyrnenu, nebo vymrznutf sterkove naplne a jejf navracenl zpet do filtru.

Dotace

Obecnf kotenove cistfrny mohou zfskat dotace z Operacnfho programu zivotnl prosti'edf stejne jako klasicke cistfrny. V Narodnkh parcfch Izezfskat nove dotaci ina dornacf clstlrnu odpadnfch vod. Koi'enove clstlmy pi'edstavujf v soucasne dobe moznou plnohodnotnou a Ite rnativou k beznym tee hnologifm. Nachaze]l u platne nf u lldl, ktei'f upfednostnu]f vyhody pi'frod nlc h postupu pied technoloqlckyrni, majf zajern 0 uspory energie a nekolikaletern horizontu i fi nand.

PracujeKCOVivzime?

Vzimnfm obdobfse rostliny nachazejlv obdoblveqetacnlho klidu, a le vetslna clstfckh procesu pokracuje v je n 0 neco mensl ucinnosti. Korenova clstlrna je vsak dlrnenzovana tak, aby pozadovane

Ing. Jaroslav Krsnak Ing. Michal Sperling

37

www_techpark.sk

52. mezinarodni tJil'.]~'-'ifa;~ stroji rensky

veletrh

7. mezinarodni veletrh obrabecich a tvarecich stroju

IMT2010

MSV 2010

SpoLei'ne s:

VeLetrhy Brno, a.s, VYstaviste 1 64700 Brno

tel.: +420 541 152 926 fax: +420 541 153 044 e-mail: msv@bw.cz www.bw.czjmsv

BVVn Veletrhy Brno

SiteFlow pro projekty vodovodu a kanalizaci

Site Flow pomiihii usporit velke mnozstvi priiee pri tvorbe projektu vodovodu a kanalizaci. Odhadujemel ze uspora priiee pri tvorbe vykresove dokumentaee teehto liniovyeh staveb muze dosahovat 60 - 80 % casu. Ziiroven se diky vlastnostem programu vyrazne snizuje vyskyt formiilnieh ehyb ve vykresove dokumentaci a vykazu vymer a prvku diky temu, ze je provedeni zmen jednoduehe a ryehle a zmena se najednou promitne do vseeh vykresu a tabulek. Velkou usporu priiee priniisi take integrovany digitiilni model terenu, Jeho pouziti zjednodusilo priici ve trojrozmernem prostoru projektu a zautomatizovalo zadiiviini souradnie terenu.

SiteFlow je rnozne po uz ft ve tiech urovn fch. Prvnf uroven je vyuzltl jako GIS pro stjednl a male provozovatele a vlastnfky vodovodu a kanalizad. Funkcnost GISu je rnozne rozsffit 0 nastroje pro projektovanf a tfm vyuzft dat pasportu pffmo v projektech. Toho vyuzi]! zejrnena projektanti. V tretf urovni je rnozne SiteFlow rozsfrit 0 sirnulacnl modely vodovodu a kanalizace a tfm ziskat plnohodnotny piehled 0 chovani trubnfho systernu, Projektant

objektu, ktere jsou pouzite v situacl a podelnych profilech. Styly podelneho profilu a styly vykreslovani situad sl nastavfte podle svych poti'eb a zvyklostL

Krizeni a soubehy 5 ostatnimi sitemi

Program SiteFlow umoznuje, po naimportovanl vykresu tras inzenyrskych sitl, zobrazovat mfsta kHZenf s ostatnfmi sfterni a svisle vzdalenosti mezi projektovanou sltl a ostatnfmi slternl. Ve vyexportovanern podelnern profilu do DXF jsou navfc vykresleny prubehysoubehu inzenyrskych sftl,

Novinkyv SiteFlow

V nove ve rzi Site Flow se uzivatele setkajf predevslm s vylepsenyrn vykreslovanfrn podelnych profilu s i'adou novych volltelnych polozek. Dfky editoru k6tovadch car Ize nynf zobrazit libovolnou hodnotu na svisle k6tovad care a jednoduse rnenit pofadf jiz nadefinovanych hodnot.Jednotlive popisky je navk nove rnozne vykreslovat v ruznych barvach, Dfky vylepsenf kotovanl je nynf ve lrni jed noduche v podelnern profil u zobrazovat a k6tovat i vfce terenu, Popisy useku, ktere se kvuli sve deice nevejdou do kolonek hornkh ci dolnfch popisku, jsou nove odkazovany do legendy na kraji vykresu, Prehledne se tak popisujl i profily 0 velkerri rnnozstvf kratkych useku, Zejrnena projektanti nynf ocenf moznost vypisovatv podel nern profilu uh Iy mezi navazujfdmi useky, Pripravuje se zrnena ve vypoctech vykopovych prad a pazenf a knihovna geologickych profilu, ktera urnozni automaticky spocltat kubatury vykopovych prad podle ruzne hloubky vykopu atffdy zeminya obdobne plochy pazenivprojektu.

Nova verze proje ken fho softwa ru SiteFlow je flexi bil nejs f,

"'""''l::'~'.1'l ~-" ~I'''''' .d

r:

_- ~--~---__..-- -"~

- _-----~ _J..!~t:::~c --0-0~-:>----<-'

~~:-;;= ~~ __ ~.o--~ Y"~

", ",

H ~ ~ ~~ ~ a a~ ~' t Hi

." . -. "' '_'" ..... ~ "_ .. ,

V SiteFlow muiete uprnovllt d.te y situ.ci i v pod"nem profilu

tak muze soucasne projektovat a overovat, zda vyprojektovane potrubf provede bezpecne pozadovane rnnozstvlvody, Projektanti mohou vyuzft vsech vyhod, ktery program nabfzt pro zrychlenf a zjednoduseni sve prace. SiteFlow je sarnostatny program, ktery pomod irnportu a exportu dat a grafiky komunikuje s ostatnfmi programy. Automaticky generuje vykresovou dokumentaci - vykresy situace a vykresy podelnych profilu doforrnatu DXF, ktery sl potom m uzete upravit do konecne podoby na pffklad v AutoCADu.

Vyhody programupro projektanty

SiteFlow je program, ktery usnadnf projektovani vodovodu a ka na lizad. Kolik casu za bere vykreslen f podelnych profi lu stokove ci vodovodnf sfte 0 100 usecich? Pul dne? Tfi hodiny? Se SiteFlow je to prace na pul hodiny. Program ze situace generuje podelne profily, soupisky vykopovych prad, soupisky rnaterialu Vytvarf a utomaticky popisky v sltuaci, kde umf popsat jednotlive use ky potrubi, sekce potrubf a jednotlive rady a stoky. Popisky jsou vcetne stanicenf, ktere je automaticky vyqenerovano take v podelnych profilech. Propojenfm situ ace s podelnyrni profily Yam pornuze sn lzlt mnozstvl chyb, ktere jinak vznikajf nepozornostL Pffdavny modul diqltalnfho modelu terenu Yam umozn f a utomaticky generovat vyskove pa ra metry slte, Exportn f a importnf funkce Yam umoznl veskere parametry sfte plevest z/do forrnatu TXT, XLS, DXF.

Knihovnytrubniho materialu a dalSich prvku

Program SiteFlow je otevieny Soustava knihoven umoznuje uzlvatell doplnovat udaje 0 potrubf, editovat a doplnovat znacky

Pnflce s diglt6lnrm modelam ter4inu v SlteFlow

vykonnejsf a stab ilnej sf. Prizpusobuje se tr endurn ve vodohospodarske praxi a pozadavkurn zakaznlku a pornuze udelatvfce prace za kratsf dobu a nebo sl usetrenycas jen tak uzft,

-red-

39

www.techpark.sk

Hledani alternativnich metod pouzivajicich v minulosti osvedcene technologie se dnes stava beznou rutinou. To je

i pripad korenovych cistiren odpadnich vod. Jejich provoz predstavuje ekologiaejsi, ekonomiaejsi a pritom estetickou alternativu cisteni odpadnich vod.

Nepoehybnou vyhodou techto cistfren je nejen jejich esteticka a ekoloqkka hod nota, a Ie i rnoznost vybudovat cistfrnu svepomod. Svepornocna stavba cistfrny je nejen zajfrnava, ale i veelku jednoducha prace. Cheete-Ii sl byt jisti stoproeentnfm vysledkern, muzete stavet pod vedenfm nektere

z odbornych firem, ktere se na tuto problematiku speeializuj LJa kvypada postup stavby domovnf kofe nove cistfrny?

PROJEKTOvA pj\lPRAVA

Kofenova cistfrna je vodnfm dflem, proto budete potfebovat povolen f. To zfskate po pied lozenl proje ktu a utorizova neho projektanta. Zfskat musfte i uzernnl souhlas nebo uzern nf rozhod nuti, ktere je nezbytne k vodopravnimu Hze nf.

ZEMNIPRAcE Vykop pro septik

Velikost vykopu pro septik zavisl na rozrnerech septiku, vykop musf byt alespon 0 20 em hlubs], nez bude dno septiku. Septik

40

je treba pod betonovat min. 15 em beton u s vyztuzf,

Vykop pro korenovYfiltr

Jakasi vana vyhloubena asi do 1 metru. Cast vany muze byt tvojena i nasypern, sklon byva variabilnf podle typu zeminy a pohybuje se od 45 do 60 0. Rozrner celeho vykopu vychazf z poctu obyvatel v dornacnosti. Na jednoho obyvatele je zapotiebi asi 5 m'. Pro ctyi'Clennou rodinu tedy peeltame s 20 m' ploehy koi'enovehofiltru 0 rozmereeh5,5x3,6m na povrehufiltru.

Vykop prozasak

Pokud nernuzernezaustitvytok z kotenove cistfrny do blizkeho potoka nebo reky, je ti'eba vyCiStenou vodu vsakovat. Ploeha zasa ku byva 1 x2 metry, h luboka je kolem 1,5 m. Dno je tieba umfstit alespofi 60 em pod dno kolenove cistfrny.

Vykop pro regulaenf sachtu Regulacnfsaehta se umis uje na konee kofenoveho pole do hraze pi'ed zasak, Slouzf k udrzovanl hladiny vody v kolenovern filtru. Po provedenlvykopu je ti'eba pro tuto sachtu vybetonovat podkladnf betonovou desku, ktera bude 0 10 em pi'esahovat rozmer dna sachty, Cela sachta rna prurner 60 -100emavyskuasi1 m.

Vykopypro potrubi

Provadejf se mezi domem, septikem, koienovyrn filtrem a vsakem. Jsou to ryhy, do kterych vsazujeme potrubf v patficnern sklonu. Od domu k septiku musf byt sklon nejrnene 3 %,od septiku ke kolenovernu filtru staCf1 %. Potrubf ukladarne do pisku.

OSAZENI SEPTIKU, REGULACNI SACHTY AINSTALACEPOTRUBI

THkomorovYplastovyseptikse umis uje na vyzraly beton ve vykopu, Pro ctyrclen-

www.techpark.sk

nou rodi nu vystacl obje m 4 m', V septiku se shrornazdujl prvnf necistoty, ktere je tieba jednouza rokaz dvavyvszt,

Regulaeni sachta se osazuje do hraze kojenoveho filtru. V sachte je na jejfm vstupu urnisteno flexibilnf potrubf zavesene na retfzku nebo provaze. Tfmto potrubfm se reguluje vyska vody v kolenovern filtru. Vytokove potrubf se nechava volne nebo jej osad fme kole nem a pfiblizne40 emvysokou trubkou. Ta v provozu zajiS uje, aby v requlacnl sachte stala veda, ktera pak muze byt pouzivana na zalevani, Obe potrubf jsou asi 5 em nad dnem sachty, Za sachtou se napojuje da Isf kus potru bl, ktere vede do vsaku.

Vsak

NejdHve se vylozl geotextilH 0 gramazi min. 300 g/m', pete se vyplnf sterkem do vysky asi 60 - 80 mm. Na vytokove potrubf se napojf drenaznl trubka, zakryje se spolu s povrehem sterku geotextilH a zahrne. Instalacepotrubiazasypy

Mezi domem septikem a koienovyrn fiItrem se napojf potrubf. Potrubf se nejdffve zasype pfskem a pak zeminou. Septik se postupne na poustlvodou a obsypava zem inou. Pokud nenf sa monosny septik,je ti'eba ho obetonovat

Koren0vYfiltr - pHprava pro folii Vyhloubeny vykop korenoveho filtru je tfeba peclive uhrabat a vysbfrat vsechny kameny nebo jine ostre ptedmety, Pote se cely vykop vysype asi 1 em vrstvou jernneho pfsku, Na plsek se polozl geotextilie 300 g/m' a izolacn f folie 0 tlous ce 1 - 1,5 rnrn, nejcasteji vyrobena z PVc. Folie se ukoncuje za hornf hranou hraze, Na hrane hraze se vytvoi'f asi 5 em vysoka hrazka a za nf srnerern ven zlabek, Ve zlabku se ukoncf geotextilie i folie. Na folii se opet polozf geotextilie.

--~+;----------------------------------------------------------------------------------------------------------_,

MontilZ prostupuf6lie

KorenoV)i filtr je treba propojit s pHvodnfm potrubfm a requlacnl sachtou Ktomu slouzf specialni prostupy, ktere majf na obou stra nach potrubf s pi'iva i'enou pi'frubou. Ve f61ii se vytvoi'f otvory a z obou stran se pi'isroubuj f pomod pi'frub obe castl prostupu. Montaz rozdelovacfho a sberneho potrubf

Na pi'ftoku do kotenoveho pole se umis uje rozdelovaci potrubf, ktere slouzf k rovnornernernu rozdeleni zneciStene vody po sfi'ce filtru. Jedna se 0 kanalizacnl potrubf ve kterern jsou vyiezany zaiezy 6-8 mm ve svislern srneru, Zarezy jsou provedeny tak, aby na spodnf strane potrubf vzniklo asi 3cmvysoke korytko, Na obou kondch porubf se vytvoi'f cistfd komfnky. Rozdelovaci potrubf se pi'ipojf na pHvodnf potrubf od septiku pomod jiz narnontovaneho prostupu. vyska rozdelovaclho potrubf rna byt 80 em nade dnem koienovehofiltru. Sberne potrubf je tez perforovane potrubf s cisticfrni komfnky pfipojene pres prostup f61ifk requlacnisachte.

Naplnenf korenoveho filtru kamenivem aosazenfrostlinami

Na zacatku a konei kotenoveho pole se v rnlste rozdelovaciho a sberneho potrubf vytvarf asi 0,6 m mocna vrstva hrubeho kamenivafrakee 60-120 mm.Tytovrstvy slouzf k rovnornernernu rozlozenf prutoku filtrem. Zbytek kolenoveho pole se vysype kaCfrkem frakee 8-16 mm do vyse 50 em nad dnem. Rozdelovaci potrubf se pfesype kaCfrkem, prekryje geotextilif a znovu presype. Po navezenf kaclrku je ti'eba napustit koienovy filtr vodou do urovne povrehu kaCfrku. Napustena voda poslouzf i kvyrovnan! kaCfrku do roviny. Napoustsnl se vyplatf domluvit s hasid, protoze napoustenl ze studny civodovodujezdlouhave. Rostliny

Po napustenl vody se do kaclrku sazeji rostlinyv mnozstvl 5 ks /m', Rostliny se prodava]! predpestovane pro ucely koi'enovych cistlren nebo zahradnfch jezer. Vhodne jsou napi'fklad tyto rostliny: kosatee zlutY nebo slbiisky, kyprej vrbice, rakes obecny, ehrastice ra kosovita, sf tina ,orobinee nebo blatouch. Pro zakojenenf se nechava voda v kotenovern poli v urovni povrch u kaCfrku. Nasled ne se kazdych 14 dnf snfzf urovefi hladiny 0 1 em az do urovne 10 em pod povreh kaclrku. Nynf se jizstaCfjen tesit,jake divyvam budou rostliny pi'edvadet.

Udrzba

Po jed nom az dvou letech je nutne vybrat ze septiku kal, pledevsfrnzjeho prvnf komory. Na zacatku zimy je ti'eba sebrat opada ne zbytky rostlin, nebo je pose kat. Rostliny mohou zustat pres zimu polozene na povrehu, kde pusobf jako tepelna izolaee. Jednou za ti'i roky je ti'eba procistit rozdelovad a sberne potru bf.

Text: Ing.Jaroslav Krsnak Ing. Michal Sperling

NovA GENERACE ULTRAZVUKOvYCH VODOMERO FLOMIC

Nova rada ultrazvukovych vodomeru FLOMI( FL 5024 a FL 5044 s bateriovym napajenim je urcena, predevsim k diagnostice vodarenskjch siti a tim ke snizovani ztrat vody, pro provozni i fakturacni mereni a archivaci okamziteho prutoku, tlaku a spotreby vody die CSN - EN 14154 ajsou vybaveny moznosti pripojenik systemu dalkoveho prenosu dat. V soucasne do be probiha certifikace MID.

arehivaci vsech uvedenych merenych velkin nezavisle v rozsahu jedne rninuty az jednoho roku vycftanf mei'enych velicln a obsahu arehivu pomod opticky oddeleneho rozhrannf USB nebo RS232 pripojenfGSM modulu, ktery urnoznuje vycftanf archivu a pfedanf udaj u na mobiln f telefon ne bo dispecink

pouzitl alternativnfc hjednote kprutoku - lis (rnnozstvi v rn '), Gal/min. {m nozstvlv Gal)

Vodornery jsou dodavany ve dvou verzfeh - FLOMIC FL 5024 (jednopaprskoV)i) a FLOMIC FL 5044 (dvoupaprskovy) a jsou vyrabeny pouze v kompaktnfm provedenf v krytf IP 68. Standardnf verze urnozfiuje vyhodnocovanl a zobrazovanl okarnzlteho prutoku [m3/h] v jed nom srneru a celkoveho objemu protekle kapaliny lrn'l od poslednfho vynulovanl pocitadla s pasivnfm impulsnfmvystuperntvolenyrn optoclenern.

Vodornery jsou vybaveny lithiovou baterif 3,6 V zajiS-

ujfcf provoz min. 8 let ve standardnfm provedenfpi'imei'enf prutoku 1 s. Jednoradkovy 8- mfstny LC displej

urnozfiuje zobrazenf aktualne zvolene veliciny a jejf jednotky.

Tlacftkern Ize rnenit zobrazenf hodnot - okarnzlty prutok, celkoV)i protekly objem v jed nom srneru, okarnzity tlak, celkovy protekly objem v druhern srneru, SkHnka je osazena specialnfrn ventilem (vyrovnavac tlaku) zabra nujfdm kondenzaci vzd usne vlhkosti a ti'emi kruhovyrni konektorys krytfm IP68, kteryrni se pfipoju]i vystupnf slqnaly, Zastrcky s kabelem jsou take v provedenf I p68.

Nadstandardne mohou byt dodavany s rozslfenfrn o dalslfunkce:

merenfna pitnevode

proudovy vystup 4 az 20 mA od povfdajfcf aktualnlmu prutoku merenf a zobrazovanl okarnziteho tlakuv rozsahu 1 az 16 baru a rnoznost jeho indikace na proudovern vystupu4az20 mA

obousrnerne merenf prutoku a vyhodnocovanl spotieby v jednotlivych srnerech s vizualnl i elektronickou i ndikad srneru proude nf bezbaterlovy provoz napajenfrn po proudove srnycce

Ultrazvukove cidloje odlitek z tvarne litiny, ktery se obrabf die pozadavku zakaznfka na provedenf pi'frub (CSN EN, ANSI, JIS, AS). Vsechna ultrazvukova cldla mohou mft zabudovane tlakove cidlo,

Text: Hana Kolesova

41

www_techparILsk

Po stopach velkeho crossoveru Murano a nasledne velini uspesneho modelu Qashqail sa teraz vydava aj najmensi z trojice - Nissan Juke.

Model Juke je ko rnb inacio u SUVa sportoveho vozidla. Priestranny, pritom kornpaktny, robustny a zarovefi dynarnicky a pra kticky.

Exterh!r

Z hladiska dizajnu je spodna cast modelu Juke ciste SUV, s robustnyrni kolesami, slrokyrnl pneumatikami a vyssou svetlou v}iskou. Horna casfje nefalsovane sportove auto s vysokou okennou llniou, uzkyrn bocnyrn presklenfm a klesajucou Ifniou strechy v

42

stYle kupe. Dojem kupe podporuju aj zadne dvere s klukarni skrytyrniv rarne dverf.

Juke je zalozeny na platforme B aliancie Renault- Nissan, rna razvor z 530 mm.dlzku 4135 mm,sfrku1765 rnrn a vysku 1570mm. Je plnohodnotnyrn patrniestnym vozidlom a navzdory celkovyrn kornpaktnyrn rozmerom ponuka interler s konkurencieschopnou urovfiouvnutorneho priestoru.

Hnacia sustava

V Europe budu po zahajeni predaja vtomto roku dostupne trl rozne motory: jeden vznetovy s objemom 1,5 I a dva zazihove 1 ,6-litrove motory. Vrc holom pon uky potom bude uplne novy zazihovy motor s turboduchadlorn a priamym vstrekovanfm (MR16DDT). Tento motor je jednyrn z najvykonnejslch vo svojej triede a poskytuje vykon 140 kW (190 k) s kr utia c im momentom240 Nm.

Zazihov}i motor je novinkou rnedzi clenmi osvedceneho radu Nissanu HR. Tato lahka, t e-ventilova jednotka s nfzkym trenfm rna teraz jedlnecny system dualneho vstrekovanla umozriujuceho presnejsie meranie vstrekovania paliva na dosiahnutie lepsleho spal'ovania a poskytuje vykon 86 kW (117 k). Vznetovy motor K9K 1,5 dCi s vykonorn 81 kW (110 k) so vstrekovanfm common rail prinasa vynikajuce jazdne vlastnosti aj vdaka svojmu krutiacernu momentu 240 Nm, nfzku spotrebu paliva a nfzke hodnoty emisif.

Ponuka prevodoviek zahfi'ia seststupnovu rnanualnu prevodovku alebo prevodovku Nissan XTRONIC CVT. Rovnaka prevodovka CVT, ale s manualnyrn seststupriovyrn rezimom, bude dostupna vo vyssfch verzlach s

www.techpark.sk

pohonom vsetkych styroch kolles so zazihovyrn motorom s turboduchadlorn.

Juke bude okrem konvencneho pohonu p red nyc h koli es d ostu p ny a j vo va ri ante 4x4. System pohonu vsetkych styroch kolies Nissan ALL-MODE 4x4-i novej qeneracie teraz disponuje technoloqiou smerovania knrtiaceho momentu zvysujuceho zivost a obrnedzujuceho nsdotacavost pri zatacanf, Nova zadna naprava prinasa elektricke spojky na oboch koncoch a novu rozvodovku. Tato inovacia bola v segmente malych vozldiel pouzlta prvykrat - s touto tech noloqiou ste sa d oposia I' moh li stretn ut Ie n v prerniovych autach najvyssfch radov.

Kzivej ovladatelnosti prispieva system posil-

novaca riadenia s ucinkorn zavislyrn na rychlostl, standardne dodavanyv rarnclvsetkych modelov a vyssia pevnosf a tuhosf hornej casti karoserie.Juke vyuztva novu kruhovu konstrukciu spajajucu hornu casf karoserie so zavesenfm kolies vzadu, co zvysuje to rz n u tu hosf.

Interier

Styl sportoveho vozid la je mozne pozorovaf aj v interleri, ktorernu dominuje stredova konzola lnsplrova na pa livovou nadrzou motocykla. Vsade je zjavne, aka pozornosf bola venovana detailom. Vcelom interlerl su pouzlte chrornovane doplnky a vysoko kvalitne materlaly, prlcorn sportovy styl vozidla zdoraznuju aj farby interleru, Dokonca aj dverove laktove opierky, tvarom pripomfnajuce potapacske plutvy, odrazaju aktfvny vzhl'ad.

Prakticky batozlnovy priestor je dostatocne velky a zahnia aj odkladacf priestor pod podlahou, ktory jeho kapacitu zvysuje na 251 litrov. Zad ne sedadla su navyse delene v pomere 60:40 a po zlozenl poskytuju uplne

plochu podlahu nakladoveho priestoru. Pre ukrytie batoziny pred zrakmi zvedavcov rna batozlnovy priestor i ntegrova ny kryt zadneho priestoru, ktory je prlpevneny k zadnyrn dverarn a pri otvaranl batozlnoveho priestoru sa zdvfha spoloc ne s ni mi.

Juke bol navrhnuty v studiu Nissan Design Europe (NDE) a finalne prace zrealizovalo centrum Nissan Design Centre (NDC) v Japonsku. Vozidlo bude vyrabane v tovarnach Nissan v Sunderlande vo Velkej Brita nil a v japonskej Oppame.

Vozidlo bolo skonstruovane s jednoznacnyrn zarnerorn splnif nenaplnene ocakavania zakaznfkov, ktorf ocakavaju od vozidla viac dynamiky na triezvy a opatrny trh malych vozidiel. Predchodca Nissanu Juke, konce pcne vozid 10 Qaza na, bol prvykrat predstavenyv roku 2009 na zenevskorn a utosalone. Jeho vyrazne lndividuallstlcke Ifnie su takmer bez zmien prevzate v podobe Juke. Odvaznost tohto vyhotovenia odraza vyznarn segmentu B na europskorn trhu. Ocakava sa, ze prave v Europe dosiahne najvyssie predaje a predbehne aj take velke trhy,akoje Severna Amerika aJaponsko.

-red-

Samocinne brzdy Actrosu

Na pre lome rokov bude pre Me rcedes-Benz Actros k dispozfcii d ruha gene racia system u aktfvnej brzdovej asistencie (Active Bra ke Assist 2). Zdokonaleny systernje sposobiIy sarnocinne zabrzdif automobil nielen pred vpredu pornalsie iducirni ale aj pred nfm stojacimi vozidla mi, ci inyrnl prekazka m i. Pine ucinny je uz v celom rozsa hu rychlostl az d089 km/h a ta ktlez funguje aj za a kychkolvek poveternostnych, ci svetelnych podm ienok.

System vyuzfva radar, ktory snfma a skenuje pasrno od 1 do 200 metrov v jazdnom pruhu pred nakladnyrn vozidlom. Neustale pritom zisfuje odstup a porovnava rozdiel v rych losti od vozidla id uceho vpredu, prfpadne od pred nfm stojacej prekazky, Ak hrozf pri nezmenenom sposobe jazdy kolfzia, vodka system u pozorn f najskor vizua Ine (rozsvietenfm cerveneho trojuholn fka na prfstrojovej doske) a a kusticky (v}istraznym tonom). Pri vyostrenf sltuacle system reaguje sarnoclnnyrn brzdenfm. Druha qeneracla systemu brzdovej asistencie predstavuje vrchol bezpecnostnych technoloqll a systemov, ktore sa prvykrat predstavlllvnakladnych automobiloch Mercedes-Benz.

Pohodlie i bezpecnost'

Vozidla Suzuki dostavaju seriovo moderny japonsky system startovanla bez kluca.

Inteligentna riadiaca jednotka _

systernu je v aute pritom napojena na niekol'ko vonkajsfch aj vnutornych senzorov. Automobil dokaze prostrednfctvom nich rozpoznaf svojho majitel'a, ktory rna k nemu elektronicky za kodova ny ovladac, Urnoznl mu vozidlo otvortt, nastartovat, ci uzarnknut, Domyselny system vylucuje uzamknutie osoby ako aj sarnotneho ovladaca vo vozidle (vratane batozinove ho priestoru). Moderny japonsky system startova-

nia bez kl'uca zvysuje n ielen uzfvatelske pohod lie a Ie i bezpecnosf a odolnosf vozidla voci kradezi, Pod I'a statistlk policajneho zboru SR nebolo viani na Siovensku odcudze ne (na rozdiel od inych azijskych znaciek) anijedno Suzuki.

Startovanie bez kluca, ktore sa zvycajne dodava dovozidiel vyssfch tried sa pri Suzuki instaluje do vacsiny modelov, vratane terennych (Swift: 1,3 GS/MTA, 1,5 GS/AT, 1,3 GS; SX44WD: 1,6GS,2,0 DDiS GS; 2WD: 1,6GS, 1 ,6 GS/ AT; GrandVitara: 1 ,9 DDiSJLX-EL, 2,0 JLX-EL/AT, 2,4JLX-ELa 2,4JLX-EL!AT).

NajniiSie emisie vsegmente

Tretia genera cia Ibizy ECOMOTIVE prichadza na trh s excelentnym i para metrami, a kyrn i su znfzena spotreba paliva a nizsie emisie, co z nej robia najekoloqlckejsf model vo svojom segmente.lbiza ECOMOTIVEje este setrnejsia kzlvotnern u prostrediu a ko predosla qeneracla vd'aka rekordne nfzkym ernislarn CO,len 89 g/km a vyborne] spotrebe paliva len 3.41/1 OOkm.Automobilje vybaveny motorom 1.2 TDI CR (75k) s filtrom pevnych castfc a efektfvnymi systernarni akyrni su system Auto Start/Stop a system rekuperacie energie.Jeto jediny model, ktory poskytuje tuto uroverivykonu zahfnajucvovybave klimatizaciu, 5-dverove i kombi vyhotovenie. Vozidlo bude kdispozfcifvtroch verziach- 3-dverovej verzii SC, 5-dverovej i v prevedenf kombi - verzii s oznacenfrn ST. Vybava obsa huje ABS + EBA, airbag vodka a spolujazdca, "Head Thorax airbag (bocny airbag chraniaci hlavu a hrudnlk), klirnatizaciu, elektro-hydraulic ky posil novae riade nia, 15" ocelove kolesa s pneumatikami 185/60, centralne zamykanie na dialkove ovladan le, signal za pn utia bezpecnostnych pasov, kotviace body Isofix na zadnych sedadlach, v}iskovo n astavite I'ne sed a d 10 vod iea, t ri v}iskovo nastavltelne zadne opierky hlavy a mnohe dalsle.

www.techpark.sk

43

Veterne turbiny vzlietaju!

Nadsenci ziskavania energie z vetra hovorili 0 vyuziti silnyeh veternyeh prudov v troposfere uz od roku 1970, ale teehnologieke limity vtedy urobili z tjehto vyhltiseni vzdialeny sen uskutoenitel'ny niekedy v buduenosti. Je rok 2010 a buduenos je tu. Vzdusne prototypy veternyeh turbin sa koneene doekali letu.

"Sarkan"vtroposfere

Vytvor pripomfna sarkana svrtuI'ami. Zatial' sa testuje prototyp s vykonorn 30 kilowattov. Do "pracovnej" v}isky cely system rnajuvynles vlastne rotory, ktore budu spoclatku napajane zdrojom zo Zeme. Po dosia hnutf zelanej v}isky pocftac zacne nastavova sarkana proti vetru riadenfm otacok jednotlivych vrtultak, aby zacal lieta v kruhoch. Pri tomto rlesenl nie je potrebne, aby zariadenie malo prevody nutne na pohon dynama do vysokych otacok, pretoze vietor by sa mal rnalyrni turbfnami "prelieva " vysokou rychlos ou. Generovany elektricky prud by mal by dopravovany na zem pomocou kotviaceho la na. Ak sa bude technol6- gia, pouzita na sucasnorn prototype zlepsova , spolocnos maze uz buduci rok vyskusa 100 kilowattovuverzlu.

Uz na zaciatok by cele zariade-

Potencial sily vetra v troposfere je odhadovany na 870 terawa-

Prflezitosti sa chopila spolocnos Joby Energie, ktora je v su-

nie malo lieta zhruba pa krat vyssie, nez dnesne stacionarne veterne turbfny. Ak by sa vsak v buducnosti veterne turbfny pohybovali vo vacsfch v}iskach, vyuzlvali byeste vacslu rychlos vetra, co by bolo efektfvnejsle. Prevadzka "lletajuclch strojov" vsakvU5Aspada pod Federalny Urad pre Letectvo (Federal Aviation Administration) a tato instltucia na zaclatok povolila prevadzku len vo v}iske asi 600 metrova nizsie. Autori projektu aj napriek tomu dufaju, ze po overenf technol6gie im bude povolene so sarka nom "opereva "vovyskach aj nad desa kilometrov. Vplanoch su uz aj stroje navysku vnizsejtroposfere.

\ \

Jasmi potreba alternativnej energie

Podl'a spolocnosti Joby Energie je system navrhnuty tak, aby odolal aj tyrn najsilnejslrn vetrom. V prfpade bezvetria je zase

tov, co mnohonasobne prevysuje existujucu ce losvetovu spotre bu elektrickej e nergie.

casnosti zaneprazdnena testovanfm prototypu svojej veternejturbfny.

metrov na jedno nabitie. Prace na robotovi vsak pokracovali d'alej a ked' presli necele dva roky, dokonale vylep se ny Ranger obisiel oval Burtonovej bezeckej drahy celkom 108,5 krat a pritom jedno kolo malo dlzku okolo 212 metrov. Na jedno nabitie baterilteda urobil asi 70000 krokov a hodnotou 23 prejdenych kilometrov porazil drzitela doterajsieho rekordu, "Vel'keho Psa" (BigDog) z Boston Dynamis, ktory na jedno nabitie presiel20,S km.

Preteky V robotickej chodzi pokracuju!

Robot Ranger s Cornell University v USA presiel

6. jula 2010 po atletiekej driihe 23 kilometrov za eea 11 hodin, eim vytvoril novy neoficiiilny svetovy rekord v ehOdzi robota. Ranger mii v podstate iba ehodidlii, ktore praeuju podobne ako u deveka a je vybaveny klasiekjm dial~ kovym ovliidaeom.

Spickove riesenie ch6dze Jednyrn z cielov robotickych vyskumov je predvedenie energetickej uclnnosti strojov. Ranger na rozdiel od inych chodiacich robotov, ktor e pouzfvaju motory na kontrolu kazdeho pohybu, vyuzlva na pohyb nohy zotrvacnos a vykonava podobny svih koncatinou ako clovek, Aj ked' sa pri chodzi na klaria dopred u a d ozad u, nerna kolena.Ide 0 ucelne a jednoduche rlesenie, ktore sa dos-

Pred dvomi rokrni, v aprfli 2008 sa studentorn z Cornell University podarilo, aby ich Ranger zvladol prejs takrner deva kilo-

talo z pohl'adu uspor energie na sam u spicku, Je totechnicky zaujfrnave rlesenle nohy bez clen-

kova kolien, ktore na priek tom u dovol'uje robi kroky "svlhorn" a to podl'a odbornfkov maze

www.techpark.sk

44

schopny samostatne hladko prista a po zlepsenl podmienok by sarkan opa automaticky vzlietol. Pre prfpad pretrhnutia kotviaceho lana sluzia baterie urniestnene v zariadenf, ktore mu urnoznia bezpecne pristatie. Veterna turbfna je udajne navrhnuta ta k, ze bude fungova ,aj vtedy, ked'sa vyskytne niekol'ko poruch na roznych vrtuliach na raz. Sebavedomie a utorom uprie rozhodne nernozno, pretoze uz planuju, ako svoje turbfny rozmiestnia po celom svete a zabezpecia nimi dostatok lacnej elektrickej energie prevsetkych, ktorfju potrebuju,

V septembri tohto roku NASA zorganizuje konferenciu, kde bude zdoraznena potreba najnovSfch v)iskumov, vratane vyvoju materlalov, technol6gif tykajucich sa podobnych lletajuclch zariadenf. Nakol'ko v Mexickom zallvev sucasnostl este prebieha nebezpecne a predovsetkym niclve azenie poslednych zasob ropy, pouzitie cenovo dostupnych alternatfvnych zdrojov energie nikdy nebolo na llehavejsle.

Exlstuju naznaky, ze pouzitle veternej energie rna cfm dale] tyrn vacsiu podporu aj na politickej scene. V rnaji 2010 spolocnos Joby Energie poziadala Federalny Orad pre Letectvo, aby este raz prehodnotil najvacsiu prfpustnu v)isku, v ktorej budu moe veterne turbfny"pracova ':

Zdroj: Discovery News

pnspie aj k vyvoju novych protetickych pornocok

Ved ucl vyskurn nej skupiny, profesor Ruina hovorf, ze tento rekord ne rna za clel' poukaza i ba na vyhody robotiky, ale pornaha studen-

tom, aby sa mohli zoznarnl s mecha nikou chodze,

lnforrnacie by mohli by vyuzite na rehabllltacie po urazoch, protetiku pre ludi ana zlepsovanie sportovej vykonnosti.

Zdroj: Cornell University

h

, \

Ekologickejsie nabijanie baterii V elektromobiloch

Elektromobilita ma zmysel iba vtedy, ak sa auto-baterie nabijaju pomocou elektrickej energie z obnovitelilych zdrojov energie. Dodavkyllzelenej elektriny" nie su vsak vzdy adekvatne. Inteligentne nabijade stan ice mozu pomoc tym, ze prisposobia, aby doba nabijania zodpovedala zdrojom energie a kapadtam siete.

Nemecko rna clel' ma do roku 2020, mili6n elektromobilov pohananych energiou vylucne z obnovltelnych zdrojov energie. Min isterstvo zlvotneho prost redia v Nemecku predpoklada, ze do desiatich rokov bude .zelena elektrina" tvori az 30 % z cel koveho spotrebova neho mnozstva elektrickej energie. Aritmeticky povedane, do roku 2020 by bolo mozne dosiah nu e lektromobilitu bez produkcie CO, . V skutocnosti su vsak taketo ciele iba azko dosiahnutelne. Aj ked' sa stale vacsie rnnozstvo slnecnej a veternej energie dostava do rozvodnej siete, podiel elektrickej energie, ktoru nie je mozne kontrolova neustale rastie. Navyse, hrozf aj riziko, ze rastuci pocet elektromobilov, by mohol sposobi extrernne na rasty spotreby ele ktriny.

Inteligentny"SMART"

"Vsetko co potrebujeme, su inteliqentne siete, ktore prinesu inforrnacie 0 potrebe enerqie," hovorf Dominik Noeren z nemeckeho Fraunhoferovho lnstitutu pre solarne ener qetlcke systerny ISE. Struktura doterajskh sietf sa musf zmeni z "push" systernu zalozenorn na dopyte po energii, na "pull" system, ktory bude zalozeny na jej vyrob e. Podl'a Noerena, e l e ktri cke a utomobily su najlepsie riesenie pre splnenie tejto ulohy, lch hrornadna vyroba vytvorf kapacitu na ukladanie velkeho rrmozstva elektrlckej energie. V priemere je auto zaparkovane najmenej na 20 hodfn z 24. To je viac nez dos casu na dobitie v case, ked'fuka vietor, alebo je nfzky dopyt po elektrine.

Nabfjacia stanica "smart" vyvinuta v)iskumnfkmi s Fraunhoferovo institutu je zariadenie, ktore umoznl elektrickyrn vozidlarn dobfja n ie v case, ked'je elektricka sle neza azena a podiel elektriny z obnovitelnych zd rojov je vysoky, Tyrnto sposoborn je rnozne uskutocni , aby bol potencial slnecne] a veternej energie naplno vyuzitY. "Pre nas je dolezite, aby sa konecny spotrebitelia moh li u pi ne slobod ne rozhodnu ,kedy chcu dobi svoj elektromobil. Nechceme, aby spotrebitel' poci oval akekol'vek nevyho dy z "kontrolovaneho" dobljanla bateril vo svojom vozidle," zdoraznuje Noeren. Z tohoto dovodu uprednostnuje sadzby za elektrinu, ktore sa prisposobia aktualnej sltuacil v rozvodnej

www_techparILsk

sieti (vyssie v obdobiach najvacsieho dopytu - spicky, nlzke, akje vobehu prebytoke ne rgie zobnovite lnych zdrojov).

Ten, kto bude pouzfva nabljaciu stanicu "smart", by si mohol vybra medzi okarnzityrn dobitfm, alebo by sa mohol rozhodnu pre lacnejslu, ale aj casovo narocnejsiu formu nabljania. Ak sa pouzfvatel' rozhodne pre druhu rnoznos , vsetko co musf urobi , je zada cas, kedy by jeho

vozidlo malo by opa pripravene na jazdu. Na bfjacia sta n lea sa posta ra 0 vsetko ostatne, VypoCfta naklady na energiu a bude kontrolova dobfjacf proces. Uzfvatel' si

cez displej bude takisto moe skontrolova priebeh nabfjania, celkovo vznlknute nakladya rnnozstvo spotrebovanej energie. Zariadenie "srna rt" bolo pre verejnos prvy krat prezentovane na vel'trhu Hannover Messe vaprfli 201 O.

Zdroj: ScienceDaily

45

Nosom riadenyinvalidnyvozik

Niekolko vydychnuti nosom maze umozni Ilidom s vaznym zdravotnym postihnutim komunikova r surfova po internete a riadi ich invalidny vozik.

~

Nasal turbinates

Soft p,alale

i6 TonguQ

Plodiny 5 vyssimi uzitkovymi vlastnos ami

Spolocnosti BASF a Monsanto oznamili rozsirenie spoluprace zameranej na zvysovanie vynosov z plodin a posilnenie ich odolnosti. Piatou pridanou plodinou sa stala psenica po kukurici, s6ji, bavlne a repke. "BASF Plant Science skurna geny s cielorn maxlmalizacle vynosov z plodfn a vysledky svojej prace potom ponuka pol'no-

46

Noam Sobel, izraelsky neuro bioloq, umiestnil so svojimi kolegami senzory tlaku na koniec nosovej trubice, ktore zachytavaju zmeny pri dychani eloveka. Pod la je ho slov ostava po urazoch riaden ie dychaniavaesinou neposkodene.

Pisanie listovbez ruk

Zariadenie je mozne pripoji k softveru v poeftaei, a lebo na invalid nom vozfku. Na pfsanie ei surfovanie po internete staCf, ak pacient dychne pri spravnej volbe ei pfsmene, ktore neustale prebiehaju na obrazovke. Riadenie takto vybaveneho invalidneho vozfka vyzaduje od pouzfvatelov, aby postupne vydychovali presne urcenym sp6sobom na zaklade smeru, v ktorom sa chcu hyba . Kod je podl'a Sobela navrhnuty tak, aby sa nestalo, ze sa vozfk zacne pohybova opacne. Pocas testovania dokazall dvaja z troch I'udf s locked-in syndrornorn (pacientje pri vedomf, avsak nernoze hyba koncatinarnl) pomocou systernu pfsa listy. Po kratkomtreninqu uz surfovalo na internete vsetkych jedenas

hospoda rom prost red n fctvom svojich partnerov" povedal Peter Eckes, prezident BASF Plant Science. Prva psenica s vysslml vynosmi bysa natrhu mala objavi od roku 2020. Potom budu nasledova dalsie generacie odrody psenice s este vyssfmi vynosrnl.

Psenica je po kukurici druhou najvyzna rnnejsou uzitkovou plodinou na svete. Do buducnosti sa poCfta s rastuclm dopytom po psenicl, pretoze zivotna uroven millonov I'udf v krajinach ako je Cina a India sa zvysuje a namiesto ryze sa na jedalnkekcoraz eastejsie dostava chlieb. Podl'a niektorych odhadov sa pol'nohospodarska produkcia bude musie zdvojnasobi , aby bola schopna pokry rastuci dopyt po potravinach, krrnivach, via kni ne a pa livach, Spoloc nosti BASF a Monsanto intenzfvne pracuju na tom, aby polnohospodarorn dali k dispozkii biotechnoloqicke riesenia urnozriujuce zvysi ich vynosy z rastlin nej vyroby a udrzatelne vyuzfva existujucu p6du. Potroch rokoch spolocne ho vyvoja prod uktov, ktore v testoch preukazali podstatny na rastvynosov ku ku rice, soje, bavlny a repky, su obe spolocnosti presvedcene, ze mozu polnohospodarorn pom6c uspokoji i dlhodobo rastuci dopyt po psenici.

www.techpark.sk

testovanych I'udf s ochrnutfm vsetkych koncatln,

''Tretia ruka"pre zdravych

Zariadenieje podl'a Sobela ovel'a lacnejsla moznos , ako sledovanie pohybu oka. Okrem pomoci hendlke povanyrn by mohol da aj zdravyrn ludorn akobytretiu ruku. Naprfklad chirurgovia operujuci pomocou robotov by mohli pracova s otvorenou ranou bez asistencie lnych osob, Niels Birbaumer s univerzity v nemeckom Tubingene, sa takisto zaobera vyvojorn zariadenf, ktore pornahaju postihnutyrn osobarn. Podl'a neho je Sobelova praca ve I'm i inovatfvna.

Otazkou vsak ostava, ei zariadenie bude vhodne aj pre I'udf s locked-in syndrornorn, ktorf nernaju pod kontrolou svoj svalovy

U561ioll1<1 ecqutstnon doa'lllcill 1II1!JSIHIIIJ'l

a pa rat. Izrae Isky ne u rob iolo q proti tomutotvrdeniu namieta a jeho tfm sa uz v sucasnostl ven uje rea llzacil studie s pacientmi postihnutyrnl locked-in syndrornorn, ktorf svoje svalstvo nernaju pod kontrolou.

Zdroj: NewScientist

V prfpade uspesneho schvalenia regulaenyrni orqanrnl spolocnosti predpokladaju, ze v roku 2012 predstavia prvu geneticky

upravenu kukuricu na svete odolnu voei suchu, ktora je tiez prvyrn vyrobkorn vyvin utyrn v ra rnci spoluprace spolocnostf BASF a Monsanto. Polnohospodarorn rna aj v obdobf chudobnom na zrazky zabezpeei stabilitu vynosov, a to tyrn, ze minimalizuje dopad nedostatku via hy na rastliny. Vysled ky testov z oblasti Weste rn Great Plains splnili a dokonca prekrocili ocakavane hodnoty zvysenia vynosov - narast uhruba 07 az 10 buslov(l busel=3S,2391) na aker oproti priernernernu vynosu 70 az 130 buslov na a ke rv niektorych klucovych oblastiach Spojenych statov trpiacich suchom.

Zdroj: BASF Plant Science

Nova sanca pre nevidiacich -

"dalekohladJl v oku dostal zelemil

Viae ako 10 mili6nov ludlv USA trpl poruchou, pri ktorej dochadza k deqeneracii sietn ice, co je najcastejsia prfci na sle poty v skupine lud f nad 55 rokov. Z tohto poctu takmer 1,7 mili6na lud ftrpf pokrocilyrn stadiom, ktore az doposial' nebolo llecitelne. Porucha centralnej casti sietnice (sietnica urnoznuje najcistejsle a najviac zretelne videnie), rna zasadny vyznarn pre schopnos oka, ako je naprfklad rozpoznavanle tvare,

Porucha sietnice sposobuje, ze centralne videnie sa stava neostre, alebo postihnuta osoba prestava postupne vidie uplne, Je to prekazkou nielen pre vykonava nie vsetkych kazdodennych clnnostf, ale celkovo strata zraku znlzuje kvalitu zlvota, Taketo zrakove poruchy sposobuju stratu nezavislosti a naslednu izolaciu postihnutych osob,

Optimi stickrii stu die

Miniaturny irnplantat je urceny najrna na zlepsenie zrakovej ostrosti a na znlzenie vplyvu degene ratfvnych skvrn sposobuj uetch zhorsenie zraku.IMT,zariadenie mensie ako hrasok, je chirurgicky aplikovane do jed nej rohovky a sposobuje rozsfren ie

prichadzajuceho obrazu na okrajove casti sietnice, ktore su neposkodene. Centralne videnie je lepsie v jed nom oku, pricorn druhe oko aj nadalej bude dostava aspen inforrnacie 0 perifernorn videnf pocas pohybu.

Kllnicke Studie, ktore boll uskutocnene v 28 poprednych ocnych centrach ukazali, ze pacienti dosahovali klinicky vyznarnne .ztsky" v zrakovej ostrosti a kvallty zlvota s IMTimplantatom.Vskutocnosti bolo pri viac ako dvoch tretinach llecenych pacientovzaznamenane vyznarnne zlepsenie zraku. Nejde vsak o kom pletnu na pravu.

Jednoduchii aplikiicia, zlozitii rehabilitiicia

Pacient bude musie pod stu pi mesiace rehabilitacie a vyukove] terapie, na ktorych sa dozvie a naucl ako treba pouzlva IMT impla ntat, aby dokaza I"zaostri u na nejasne vldltelne predmety. Niektorf pacienti by sa totiz nemuseli dobre prisposobi "novemu videnlu', alebo by pokladali rehabllitacle za prflis stresujuceo V kazdorn prfpade je zariadenie IMT k dispozfcii a je mozne ho implantova pocas kratkeho tridsa pa rninutoveho zakroku, Pacienti by mali dosiahnu vek aspen 75 rokova mali by ma stabil ne sa zhorsujuclzraktco by neskor rnohlo sposobi aj upl nu slepotu).

"Toto je skutocne prelom technol6gie, ktora rna pornoc zrakovo postlhnutyrn pacientom, ktorych liecebne rnoznosti boll do tychto dnf obrnedzene," hovorf Kathryn A. Colby, speclalistka na ocnu chirurgiu z kliniky v Bostone a odborna asistentka na lekarskej fakulte Univerzity v Harva rde." Kii nlc ke vysledky pilotnej studie ukazali, ze rnozerne umiestni tento

www.techpark.sk

maly .dalekohlad" do vnutra oka a tyrn pornoc lepsie vidie aj takyrn pacientom, ktorf mali doposlal'zrakovy problem take-

ho rozsahu, ze nemohli rozpozna siluety lud I, c i ob rysy tva re,"

Zdroj: Gizmag

47

kalendarlurn

jul

14.7.1729

17.7.1854

18.7.1860

2.7.1900

23.7.1936

16.7.1945

25.7.1953

20.7.1962

14.7.1965

Kalendarium vedya techniky

august

anqlicky prfrodovedec Stephen Gray instaloval 8.8.1709

so svojim priatelorn Granvillom Wheelerom

prve vzdusne elektricke vedenie. Gray zistil, ze

staticka elektrina sa da vies pomocou vlhkych

konopnych nitl,

5.8.1812

do prevadzky bola uvedena prva horska zeleznica. Vystavba Semmerinskej zeleznice patrila medzi najnarocnejsie podujatia vtedajsieho zeleznicneho stavite lstva.

19.8.1819

a nqlicke m u astrofotografovi Wa re novi de la Rue a Talianovi Angelovi Secchimu sa podarilo po prvy raz odfotografova protuberancie na Sinku a dokaza tak ich realnu existenciu a prislusnos k Sinku.

1.8.1832

po dlhej a tvrdej praci Ferdinanda von Zeppelin a jeho spolupracovnfka konstruktera Theodora Kobera odstartovala vzducholod' LZ 1 vo Friedrichshafene pri Bodamskom jazere na svoj prvy let.

jezuitsky, 23 roeny pater Bartolomeu Lourenco de Gusmao predviedol portuqalskernu kralovi v jeho palaci v Lisabone let balona naplneneho horucirn vzduchom.

prvou plavbou lode Cometa medzi mestami Glasgow a Greenock sa zacala pravidelna parnlkova doprava

v Europe. Lod' d Ih u 40 stop postavil Hen ry Be II vo firme Wood and Co. v Glasgowe.

v Heatfielde zomrel vo veku 83 rokov britsky technik

a vynalezca James Watt. Okrem zasluh v oblasti parnej energie zfskal Watt uznanie aj v oblasti chernie: pri svojich pokusoch zistil, ze voda nie je prvok, a Ie chernicka zlucenina.

medzi Linzom a CeskYmi Budejovicarni uviedli do pouzfvanla prvu parnu zeleznicu, ktora sluzlla na dopravu soli.

20. 8. 1848 na bratlslavsku sta nicu prislel po prvykrat via k z Viedne cez Marchegg.

jednomotorov}i dolnoplosnik ANT-25 RD 28.8.1859

odstartoval na dlalkovy prelet cez Severny pol

do USA. Let trval56 h 20 min a stroj prekonal

bez medziprlstatla 9 374 km.

v meste Alamogordo v state Nove Mexiko po 9.8.1884

prvy raz na svete odpallli na skusobne ucely

atornovu bombu.

v nerneckych lodeniciach Hamburger 14.8.1901

Deutschen Werft AG spustili na vodu dostal'

najvacsiu cisternovu led' na svete Tina Onassis.

Sucasne sa tato lod' stala najvacsou nakladnou

lodou na svete. 29. 8. 1914

pomocou americkej kornunlkacne] a televfznej druzlce Telstar, ktora uz desa dnf kruzila na

obeznej drahe okolo Zeme, uskutocnil sa po 3.8.1926

prvykrat medzi konti nenta I ny te levfzny pre nos.

vesmfrnou sondou Mariner 4 sa americkyrn vedcom podarilo prlblfzi sa k Ma rsu na vzdialenos 9844 km a prinies odtial' obrazove inforrnacle.

v Pennsylvanii v USA po prv}i raz objavili vacsie podzernne zasoby ropy. V Oil Creek priTitusville navftal podnlkatel' Edwin Laurentine Drake vrt siahajucl az do hlbky 22 metrov.

postavili francuzski kapitanl Charles Renard a A. C. Krebs vzducholod' La France dlhu 50,3 m s objemom 1 869 rn', s ktorou sa vydali na prvy let.

pred vyse 20 svedkami sa Arnericanovl Gustavovi

Wh iteheadovi poda ril prvy, zatlal' neriadeny rnotorovy let v dejinach,

nernecke lietadlo po prvy raz zhodilo bombu na Parlz. Bolo to pocas vojny i ked' vtedy sa na bomba rdova nie zvacsa pouzfvali vzducholode.

zacalo sa pravidelne vysielanie prvou rozhlasovou relaciou pobocky Radiojournalu z Bratislavy. Vysielalo sa na vine 300 rn, spociatku len vecer medzi 18. a 20. hodinou. V Bratislave zriadili vysielac s vykonom 500 Wa so styrrni dvanas metrovymi stoziarmi.

20.-21.71969 americkf astronauti Edwin Aldrin a Neil

10.8.1938 stvorrnotorove osobne lietadlo Focke-Wulf200 Condor prelete 10 a ko prve trasu z Be rlfna do New Yorku bez medzipristatia. Lettrval24 hodfn a 54 rninut, Spiatocny let sa uskutocnil l S. augusta a trval dokonca len 19 hodiny a 54 rninut,

Armstrong vstupill a ko prvf v h istorli na Mesiac. Raketa odstartovala na Mesiac 16.jula 1969v ra mci projektu Apollo 11. Ce la vyprava trvala 8

dnf,3 hodiny a 19 rninut. 9.8.1945

21.7.1992 v Liptovskom Hradku zacall vyrobu dlqitalnych spojovacfch ustredni Alcatel 1000512. Ide 0

vyrobky spolocneho pod niku, ktory zalozill 1. - 5. 1958

Alcatel SEL AG Stuttgart a Tesla uptovsky

Hradok,

58

www.techpark.sk

druhou atornovou bombou zhodenou na konci druhej svetovej vojny bolo znicene d'alsie japonske mesto Nagasaki.

prva lod' na svete s jadrovyrn pohonom, a me ricka atornova ponorka Nautilus podplavala arkticky ladovec , pricorn presla aj severny zernepisny pol.

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->