Pedmluva prezidenta republiky profesora Vclava Klause

Nzory prezentovan v tto knize jsou nzory autora a nemus se vdy shodovat s ocilnmi nzory a stanovisky NB.

Z pera pednho eskho ekonoma Vladimra Tomka, viceguvernra esk nrodn banky a profesora nanc na Vysok kole ekonomick v Praze, vznikla a to nejen v naem kontextu zcela uniktn kniha. Je to pohled ekonoma, dsledn vyuvajcho instrumentarium modern ekonomick vdy, na vybran aktuln tmata dnen doby. Autorem diskutovan problmy spojuje to, e se staly objektem irok politick a spoleensk debaty, ale bohuel i pedmtem manipulace v rukch politik. Jako mlo co jinho symbolizuj fenomn poslednch let stle narstajc pevahu politiky nad ekonomikou a racionlnmi ekonomickmi hledisky, narstajc nedvru v trn principy a cenov mechanismus, a v konenm dsledku dal omezovn trhu a svobody jednotlivce. Politici obvykle ekonomy vn neberou, ale v poslednch letech to jet zeslilo. Pi svch rozhodnutch velmi asto ignoruj vdom i nevdom elementrn ekonomick zkonitosti. Tyto zkonitosti ale existuj. Svt kolem ns a podmnky, v nich ijeme, se mnit mohou, ale lid zstvaj pod stejn. Jejich rozhodovn se d stle stejnmi principy. Politicky prosazovan zsahy do ekonomiky maj nemal dopady a je lohou ekonom je analyzovat a upozorovat i na ty jejich dsledky, kter na prvn pohled nejsou vidt. Ekonomick analza je v tomto kolu nezastupiteln. Jen ta me poskytnout racionalitu a zdrav rozum do spoleensk a politick diskuse a vyvrtit nkter ve spolenosti zait, ale v ekonomick vd ji dvno vyvrcen mty. To, e ekonomov jsou slyet jen zdka, je chybou tch, kte by naslouchat mli tedy politik, ale je teba uznat, e selhvaj i samotn ekonomov. Pi jejich pasivit se bhem dosavadnch diskus nad kriz eurozny, stavem veejnch nanc i bojem s klimatickmi zmnami ke slovu v lepm ppad hlsili samozvan odbornci a mediln ekonomov (kte odklnli debatu od podstatnho a posouvali ji tu vce, tu mn do marginli), v horm ppad ti, jim vbec nelo o to, aby se o vcech zaalo racionln diskutovat a lid okolo nich jim lpe rozumli, ale kte vidli pro sebe sam pleitost stt se spasiteli a inenry dalho vvoje (a tedy zmrn mnoh podstatn vci zamlovali a pekrucovali). Plat to obecn, ale v eskch podmnkch o to 5

vce. Pi listovn naimi pednmi odbornmi ekonomickmi asopisy se nejednou mram, e tmata aktulnch spoleenskch debat jsou zcela opomjen. Prof. Tomk, jako jeden z mla erudovanch ekonom, na tuto povinnost nerezignoval. Vyuv standardn a netriviln ekonomick postupy, zcela klovou cost-benet analzu, ze kter mus vychzet jakkoli zhodnocen nvrh a opaten. Dsledn rozliuje pozitivn a normativn pstup v ekonomii. Jeho jasnm hodnotovm nzorm pedchz objektivn, pozitivn analza. Pedloen monograe je bezesporu textem ekonomickm, ale na druhou stranu je dky velmi precizn, podrobn a logicky vystaven argumentaci i dky didakticky vhodn zvolen skladb textem, kter pi troe pozornho ten je pstupn i ir neekonomick veejnosti. Autor to doke, ani by sklouzval do pitalivch, ale bezobsanch frz a zjednoduen. A to je vzcn. Prvn blok pojednvajc o pinch krize eurozny je klov pro dal uvaovn o jejm setrvn a budouc podob. O tom, e pote eurozny jsou inherentnm, vrozenm defektem, jsem napsal mnoho. Vladimr Tomk v nvaznosti na nai spolenou publikaci vydanou ped tymi lety (Makroekonomick fakta esk transformace, NC Publishing, Brno, 2007) zamuje svj vklad na zcela klov aspekt vcerovov ekonomick asymetrinosti a nesladnosti jednotlivch lenskch zem. S eurem zce souvis i dal okruh, ktermu se Vladimr Tomk vnuje obrovsk skln pote vysplho svta. Nedvn krize odhalila nejen systmovou vratkost evropskho mnovho uspodn, ale i naakumulovan problmy veejnch nanc. Nechci polemizovat s Tomkovm nadpisem, zda nvrat k trnm principm je vbec mon, ale jedno je jist je poteba razantn a systmov zmny, oputn konceptu evropskho sttu blahobytu, kter ztratil vazbu na sv rozpotov omezen. Mus nastat fundamentln zmna pstupu a nejen kosmetick ladn jednotlivch sloek pjmov i vdajov strany rozpot. Fiskln problm je zeslen pokusy bojovat proti krizi obrovskmi nannmi injekcemi, a u v podob masivnch investic i formou nejrznjch dotac. Pinu krize patn alokan rozhodnut zpsoben sttnmi zsahy dal alokan pokiven nevye. Je opt potebn poukazovat i na nezamlen nklady tchto opaten. A se nae vlda v dob veobecn paniky nenechala uchlit k nesmyslnm pobdkm spoteby, mnoho nejrznjch pobdek na stran investic existuje, a ty ekonomiku velmi pokozuj. Jet vce zesilovat rozpotov pote a zpomalovat budouc ekonomick rst mohou dal iracionality jako je (pro ekonoma na zcela nesmyslnm principu pedbn opatrnosti) postaven boj proti zmnm klimatu snenm emis uhlkovch plyn a na to navzan debaty o energetice a jejm mixu vytren z kontextu jej vazby na 6

ekonomick vvoj. Falen internalizace nklad pomoc obchodovatelnch emisnch povolenek je jen hrou na trh a dal iracionalitou pokivujc trhy a ceny. Ti, kte v tto he mohou potenciln vydlat, ve snaze ospravedlnit sv chovn, pedstraj, e je to trn een problmu globlnho oteplovn. Jak prof. Tomk dokld, boj s klimatem v zjmu vych hodnot povede k obrovskm ztrtm lidskho blahobytu. Vm, e tato ojedinl publikace bude pnosn nejen pro ekonomy i studenty ekonomickch obor, ale e pibl ekonomick uvaovn i ir veejnosti a umon tm minimalizovat lidovou, resp. politickou tvoivost. Ekonomick zkonitosti plat bez ohledu na to, zda si to sympatizanti jednotlivch zavdnch opaten a lepch ztk pej i jak dok zmanipulovat uvaovn podstatn sti veejnosti a mediln debaty. Zdrav rozum je teba o nco opt. Ekonomie pro to vytv pedpoklady. Jsem pesvden, e si tato kniha sv pozorn tene najde. Vclav Klaus

Prezident esk republiky a profesor pro obor nance na Vysok kole ekonomick v Praze jen 2011