IVA MLKOV

Adrest Frantiek Hrubn /

DOPISY F. HRUBNA, J. SEIFERTA, J. STRNADLA, E. FRYNTY

BRNO 2010

Publikace vznikla v rmci grantovho projektu Tvr osobnost Frantika Hrubna a promny kontext esk literatury ve XX. stolet (405/07/0534), kter podporuje Grantov agentura R. Publikace vychz s finann podporou GA R . 405/07/0534.

Otitn fotografie jsou uloeny v Literrnm archivu Pamtnku nrodnho psemnictv v Praze. Doc. PaedDr. Iva Mlkov, Ph.D., 2010 Ostravsk univerzita v Ostrav, Filozofick fakulta, 2010 Host vydavatelstv, s. r. o., 2010 ISBN 978-80-7368-794-6 (Ostravsk univerzita v Ostrav) ISBN 978-80-7294-373-9 (Host vydavatelstv, s. r. o.)

Obsah

Mil Frantiku,! Dopisy F. Hrubna, J. Seiferta, J. Strnadla, E. Frynty I/ Vzjemn korespondence Frantika Hrubna a Jaroslava Seiferta [1943 1970] II/ Vzjemn korespondence Frantika Hrubna a Josefa Strnadla [1933 1970] III/ Dopisy Emanuela Frynty zaslan Frantiku Hrubnovi [1946 1970] Kopie dopis Frantika Hrubna zaslan Emanuelu Fryntovi [1956] Koment k dochovan vzjemn korespondenci Edin poznmka Podkovn Rejstk

7 17 105

161 259 360 364 366

Vladimru Justlovi

Mil Frantiku,!
DOPISY F. HRUBNA, J. SEIFERTA, J. STRNADLA, E. FRYNTY

Literrn archiv Pamtnku nrodnho psemnictv v Praze uchovv zpracovanou pozstalost Fond Frantika Hrubna , kter obsahuje dokumenty, rukopisy, vstiky a tak stovky dopis. Protali jsme rozshlou korespondenci, jejm adrestem byl Hrubn, s nadj, e v n najdeme soubory dopis, kter vypovdaj o bsnkov naturelu a tak pedstavuj osobnosti, kter byly Hrubnovi blzk, a jejich psemn rozmluva by pipomnala, co se dlo v literatue a spolenosti. V textech dopis jsme nachzeli adu podnt, kter jsme ovili a zpracovali jako doposud nepodchycen v hrubnovsk bibliograi (Mlkov, Iva ehk, Daniel. Tvr osobnost Frantika Hrubna. Bibliograe. Brno, Host 2009). Zaujaly ns nejrozshlej soubory dopisy zaslan Ludvkem Kunderou (98 kus z let 19461971), Kamilem Lhotkem (110 kus z let 19421973), Emanuelem Fryntou (80 kus z let 19461975, posledn dopisy adresovny pan Jarmile Hrubnov), Josefem Strnadlem (68 kus z let 19331970), Karlem Ssem (61 kus z let 19631971). Nakonec dleitou roli hrlo, zda vybran soubory dopis pokrvaj znanou st Hrubnova tvrho ivota, zda vypovdaj o bsnkov osobnosti z rznch hledisek, zda se jedn na stran jedn o dopisy oteven a ptelsk, nebo v nich dochz ke konfrontaci nzor na ivot a umn. Dalm hlediskem, kter zilo vbr, byla monost pipravit vzjemnou korespondenci. Nakonec
7

edice pedstavuje vzjemnou korespondenci Frantika Hrubna (19101971) s Jaroslavem Seifertem (19011986), Frantika Hrubna s Josefem Strnadlem (19121986) a dopisy pijat od Emanuela Frynty (19231975). Vstcnost PhDr. Marie Jirskov a pan Jany Seifertov nm byly poskytnuty dopisy psan Frantikem Hrubnem, adresovan Jaroslavu Seifertovi, ty se nachzej v pozstalosti, kter je doposud v rukou dcery Jaroslava Seiferta. Seiferta Hrubn od svch gymnazilnch let vnmal jako bsnickou osobnost. Naopak Seifert vybral pro Prvo lidu v roce 1932 prvn vere podepsan bsnkovm jmnem. Hrubn pijmal Seiferta jako starho, inspirujcho a ctnho druha. Po celou dobu si v korespondenci uctiv vykali, i onikali. Dopisy pibliuj zvlt obdob vzjemn intenzivn spoluprce a vypovdaj o celoivotnm dvrnm vztahu. Jejich korespondence obsahuje 141 dopis, pohlednic a dopisnic. Hrubnovy dopisy adresovan Josefu Strnadlovi jsou tak v pozstalosti LA PNP. Fond Josefa Strnadla vak nen uspodn. Pes velmi ztenou situaci pi zpracovvn edice (dolo k pesunu fond ze Starch Hrad do novch depozit, co omezovalo monost studia z tchto fond) se podailo vstcnost archiv a archivek zskat ke studiu soubor dopis, o nich se domnvme, e vypovdaj o vzjemn osobn a tvr resonanci vztah Hrubn Strnadel a ozejmuj mnoho souvislost nejen v ivot Frantika Hrubna, ale tak v kontextu esk literatury tictch a sedmdestch let dvactho stolet. Vzjemn korespondence Hrubna se Strnadlem obsahuje 89 dopis, pohlednic a dopisnic. Mimodn je zlepka zaslan z koncentranho tbora v roce 1940. Korespondence s Emanuelem Fryntou je pevn jednostrann. Pan Fryntov potvrdila, e tento vynikajc pekladatel a dvrn ptel Frantika Hrubna splil ped svou smrt vechny dopisy, mj. i ty, kter mu zaslal Frantiek Hrubn. Dopisy Emanuela Frynty vytvej obraz dvrnho, hlubokho a nesmlouvavho vztahu dvou osobnost esk literatury dvactho stolet. K dispozici je 73 dopis napsanch vraznm
8

rukopisem Emanuela Frynty. Vrchol psemnou diskus o roli a vznamu literatury a spisovatel. Tu jsme s to rekonstruovat dky strojopisnmu dopisu E. Frynty z dubna 1956 a dvma dochovanm kopim a jednomu fragmentu Hrubnova konceptu. Tak se pedstaven soubor roziuje na 76 sel. Nezastupitelnost ptelstv mezi Hrubnem a Fryntou pak sledujeme z obasnch dopis i v prbhu edestch let. Pedkldme ti soubory. Prvn je prvodcem vzjemnch vztah Hrubna a Seiferta, kter se promnily tak, jak se z autor dvou tvrch generac z doby ped druhou svtovou vlkou stali generan souputnci v druh polovin dvactho stolet. Druh je pkladem blzkosti dvou lid, kter spojoval spolen nstup na vysokou kolu a celoivotn oboustrann zjem o vlastn pvodn tvorbu. Strnadel psal o Hrubnovi disertan prci, zprostedkovval vydvn jeho dl. Pipravil bsnkovu bibliograi (1958) a tvr cesty Hrubna zaznamenal tak v monograi (1980). Tet konvolut dopis je tm jednohlasm obrazem oddanosti, Emanuel Frynta byl Hrubnovm dvrnm ptelem. Frynta, mnohostrann nadan osobnost, povaoval Hrubna za mimodnho tvrce, prv proto velmi bedliv a kriticky sledoval a v dopisech komentoval rukopisy, knin vydn dl a reektoval jeho veejn postoje. Kdy vstupoval Frantiek Hrubn vstupoval na pole literatury, vzhlel k Seifertovi jako k umleck autorit, stkajc se s tmi, kte pro Frantika znamenaj hvzdn literrn nebe. Prostednictvm dopis sledujeme kontakty dvou bsnk od roku 1943, pitom prvnch pt let znme jen v podob Seifertovch vzkaz; z nich je zejm, e Seifert byl jednm z tch, kdo sledoval a tak podporoval Hrubnv vstup do literrnho svta. Jako mnoz jin vyuval Hrubnovu knihovnickou fzi ivota a dal ho o zapjen knih nebo o informace. Kontaktuje jej s Hlkovmi, s Vclavem Pavlkem, s Josefem Palivcem. st dopis z roku 1948 se vnuje pokusm zajistit si dovolenou v Beskydech. Dopisy Seifert Hrubn, psan
9

s ptelskou lehkost, jsou pevn neociln a samozejm. Hrubn zprostedkovv Seifertovi kontakty na svho spoluka Miroslava Hofmeistra, kter vystudoval medicnu a pozdji se stal primem v Lznch Jesenk. Seifertova i Hrubnova korespondence svd o tom, e oba vyuvaj jeho pzn a zajdj do Jesenku na len i odpoinkov pobyty. Seifertovy dopisy tak informuj o bsnkov neutenm zdravotnm stavu, s nm se minimln od roku 1949 musel vyrovnvat. Ze zaznamenanch slov vyplv, jak nezastupiteln jsou pro Seiferta Praha a pro Hrubna Leany, pozdji Chlum u Tebon a krajina kolem nich. Je zejm, e zvlt v letech 1948, 1949 a 1950 se kontakty neomezovaly pouze na psan, ale bsnci a jejich rodiny se setkvali i osobn. Povovali se zastoupenm v nepjemnch vcech (Hrubn se m obrtit na nakladatele Mllera, Seifert je dn, aby zklidnil situaci v Drustevn prci apod.). Kolektivn sdlen z bezna 1950 dokld i spznn Seiferta a Hrubna s Vladimrem Holanem, Emanuelem Fryntou, Ladislavem Dvokem, Vclavem ernm a dalmi. V prbhu cel dochovan korespondence dv Hrubn v dvrnch sdlench najevo, e si vil tvorby a osobnch postoj Josefa Hory, Frantika Halase a tak Jaroslava Seiferta. Dopisy konkretizuj vzpomnky, kter se ke teni dostaly v Hrubnovch Lskch (1967), knin vydanch vzpomnkovch esejch. Hrubn reaguje (v dopisech z roku 1950 i 1966) na veejnou kritiku Seifertovy sbrky Pse o Viktorce, na ideologick a srav postoje Ivana Skly. Soukrom se ds svho mlen, kter ped nedvnem vytal pedtm vdy angaovanmu Frantiku Halasovi. Prov zamlovn vc a jev ped vlastnmi dtmi i sebou samm, to pekonal na II. sjezdu spisovatel (1956), kdy na svou povahu i dosavadn roli v literrnm ivot pekvapiv a proti svmu vnitnmu nastaven veejn promluvil a oteven a nekompromisn pojmenoval situaci v esk literatue v obdob 19481956. Starost o dti a rodinu, vnitn pesvden, e jejich eny a dti jsou jistotami a hodnotami jejich existence, smrt blzkch,
10

a pbuznch i ptel, tvo vraznou tematickou rovinu dochovanch dopis. Intenzivn se korespondence rozbh opt na potku edestch let, je podncena ppravou vboru z ver Jaroslava Seiferta pro Klub ptel poezie. Hrubn se vrazn na zahjen existence KPP a jeho edinm prolu podlel. Seifertv vbor sestavoval s pelivost i nadenm. Seifert pak chyst knihu ver o Praze, Hrubn se sousteuje na vbor z ver Josefa Hory a d Seiferta o vzpomnkovou ast. Chystaj se dal knihy, je poteba zaadit urit bsn, napsat pedmluvy, doslovy a zloky a oba tvrci vyuvaj blzkosti, aby si vzjemn vypomohli. Hrubn na potku edestch let sehrval tak dleitou roli v eskoslovenskm spisovateli, tak se na nj Seifert obrac o pomoc pi vydvn svch sbrek v roce 1965. Hrubn a Seifert se informuj o vlastn pvodn tvorb a peripetich, kter provzej tvr proces i publikovn knih zvlt v estm desetilet, jsou vzjemn oslovovni silou bsnickho slova toho druhho. Ve svm obdivu jsou vzjemn oteven a dvrn. Je zejm, e se Hrubn i Seifert iv zajmaj o literrn dn, o vychzejc bsnick sbrky a asopiseck diskuse, kter komentuj z nadhledu svch zkuenost. Vdy jsou znepokojeni, kdy bsnick a prozaick slovo plan, stv se nstrojem propagandy a ideologie. Josef Strnadel v prvnm dochovanm dopise blahopeje Hrubnovi k zskn melantrisk ceny. Dopis je tak dokladem toho, e Strnadel zaal Hrubnovu tvorbu sledovat od okamik, kdy vyly jeho vere v Prvu lidu. Zprvu j vnuje pozornost proto, e se s Hrubnem maj stt spoluky na Karlov univerzit. Dopisy a pohlednice z tictch let jsou zprvami o vletech. Pohlednice charakterizuj legrcky, dvojsmysly, jsou psny francouzsky apod. Postupn se ozejmuje Strnadlova role knihovnka a redaktora, kter zapojuje Hrubna do pipravovanch projekt. Zlom v korespondenci pin rok 1940, kdy teme dva dopisy v nmin. Strnadel pozdravuje Hrubna z koncentranho
11

tbora a Hrubn mu v nmin odpovd. Jsou to dopisy, v nich se pe o zkladnch a obyejnch udlostech ivota, o banalitch z minulosti, a pece jsou to mimodn zprvy o lidskm spznn, o sdlen zkosti a nadj. Po nvratu Strnadla dom se oba ptel informuj o klovch sbrkch, kter vyly za dobu jeho vznn. Zaslaj si postehy o dn, kter oba sleduj z vlastn perspektivy. Strnadel zn okolnosti a zkulis z asopis a nakladatelstv, zpravuje Hrubna o vlastn tvorb, o knihch, kter te, sleduje bedliv Hrubnovo dlo. Z dopis, dotaz a informac je zejm, e se star o bsnkovu popularizaci, pipravuje poady vnovan jeho verm, dtskm divadelnm hrm. Dopisy prozrazuj, e Strnadel je v osobnm kontaktu s tmi, kdo jsou Hrubnovi blzc, s A. Vyskoilem, J. epem, J. Zahradnkem, Miroslavem Hofmeistrem; ozejmuj Strnadlovu organiztorskou innost, podl na vydvn sbornk, peklad. Hrubnovy reakce na dopisy jsou oteven a z dnenho pohledu pln informac o drobnch, ale podstatnch udlostech. V nich se konkretizuje dn v osobnm, tvrm, spoleenskm a kulturnm ivot danho obdob (smrt Sgnera, Tomanv poheb, narozen Vta, promoce J. Pilae a A. Vrbov, Strnadlova promoce; objasnn okolnost kolem Matedouky, peklad Verlaina; pou si o smlouv se kekem, o korekturch Nesmrnho krsnho ivota, zmru napsat skladbu o Hiroim; teme blahopn k ocennm i informace o vydn novch knih aj.). Zvl podrobn se oba vnuj pprav souboru francouzskch peklad Lhev v ece, kter vyly v Strnadlov edici Stolstek. Vzjemn korespondence Hrubna a Strnadla je prosycen dvrou i lehkou ironi. Z dopis je zejm, e Strnadel, jako knihovnk a pozdji editel Slovansk knihovny, vnm Hrubnovu tvorbu i z odbornho hlediska, jeho disertan prce je vnovna Hrubnov bsnick tvorb, pro Slovnk jazyka eskho analyzuje jazykovou strnku Hrubnovch sbrek, posl Hrubnovi korektury bibliograe, kter se od roku 1958 na dlouhou dobu stane zkladnm soupisem Hrubnovch dl. Hrubn naopak
12

doprovz Strnadlovy knihy zlokami, doporuuje jejich vydn lektorskmi posudky, te Strnadlovy lyrickoepick pbhy ve chvlch smutku, pi odchodu svch blzkch. Cel dochovan konvolut dopis prostupuj pohlednice, kter dokldaj, e se Strnadel se svmi pteli a manelkou a dtmi toulali po echch, Morav, Slovensku (navtvili napklad Valeov u Mnichova Hradit, Trosky, Marinsk Lzn, Jindichv Hradec, Bratislavu). Dozvdme se, kam se vydval za vzdlvnm, poznnm i odpoinkem Josef Strnadel (Pa, Baltick moe) a kde trvil svoje voln chvle Frantiek Hrubn (Lzn Jesenk, Krkonoe, Chlum u Tebon). Povlen ptelstv Emanuela Frynty a Frantika Hrubna navazuje na dlouhodobj kontakty Hrubna a Fryntovy rodiny. U Emanuela Frynty starho bydlel jednu dobu tak Jan Zahradnek, take setkvn Zahradnka, epa, Frynty, Hrubna a dalch se uskuteovala prv u nich na Slapech. V prvnm dopise dodv Emanuel Frynta ke svmu pjmen pdomek ml. (mlad), aby bylo zejm, kdo je odeslatelem. Otec se synem se nkdy jako Emani podepisovali na pohlednice, kter zaslali Hrubnovi spolen. V dochovan korespondenci jsou nejastji rukou psan dopisy podepisovny pouze Eman Frynta, Eman, E. V povlench letech 19461948 jsou Emanuel Frynta a Frantiek Hrubn v pravidelnm osobnm kontaktu. Dopisy tvo pouze jednu z podob jejich rozmlouvn. Schzej se pravideln (zd se, e dnem setkvn je ptek), Frynta je tak prbn zasvcovn do Hrubnovch tvrch vah, zn varianty rukopisnch verz bsn, kter v dopisech komentuje. Zvlt sledujeme-li genezi Nesmrnho krsnho ivota a Hiroimy, je to pesvdiv. Frynta zn fze Hrubnovy tvr cesty (dobu peklad, obdob, kdy chystal vere pro dti, uvaoval nad vbory aj.). Frynta pat do okruhu Hrubnovch nejdvrnjch ptel. V dopisech informuje Hrubna o dn v nakladatelstvch a asopisech, zmiuje se o jejich redaktorech. Pe o spolench
13

rozmluvch, o udlostech kolem tch, kte jsou Hrubnovi a Fryntovi v tomto obdob blzc (Holan, Seifert, ep, V. ern, L. Dvok), nebo se z jejich okruhu vzdaluj (i oni se vzdaluj jemu v ppad Jana Zahradnka), kte usiluj o pizvn do zkho ptelskho okruhu, ale svm urputnm chtnm, i podivnou neuspokojenost se stvaj terem a ironickch poznmek v dochovanch dopisech a pohlednicch (Ivan Slavk, Adolf Kroupa). Je zvltn, jak se nejen kolem Frantika Hrubna pohybuj osoby usilujc o oznaen autor. Jejich existence jako by zvisela na kontaktech a dobrozdnch literrn znmch a uznvanch osobnost, je to vak na druh stran paradoxn nikdy dostaten neuspokojuje a stle kolem sebe nespokojenost se statutem svho literrnho pobytu a podivn zpochybuj vechny ve sv blzkosti. Z dopis Emana Frynty je zejm, jak prov politickou a spoleenskou atmosfru tehdejho eskoslovenska, jak citliv vnm promny v literatue a kultue zvlt po roce 1948. Frynta reaguje na stupovn mezinrodnho politickho napt, kter hrozilo atomovou vlkou. Na potku padestch let pe Frynta o intenzivn prozaick innosti Frantika Hrubna, ale z dopis nen zejm, o kter konkrtn texty se jedn. Ani pozstalost nm nenapovd, zda u v tomto obdob vznikly zrodky budoucch prozaickch text (pomineme-li publikovan Douek ivota, 1949). Stejn se dozvdme o tvrch krocch Frynty, o jeho pokusech bsnickch, o pekladech, o kritickch textech. Dopisy dokresluj Fryntovu inorodost a vraznou roli v literrnm dn od tyictch let dvactho stolet. Ti soubory dopis pedstavuj a pibliuj tyi osobnosti eskho literrnho ivota dvactho stolet, jejich prostednictvm znovuovaj udlosti od prvn tetiny let tictch a do zvru roku 1970. Dopisy, pohlednice, dopisnice, zlepka, kartiky Frantika Hrubna, Jaroslava Seiferta, Josefa Strnadla a Emanuela Frynty svd o jejich autorech, o povahch a nzorech. Zsadn roli v jejich ivotech hraje vlastn tvorba,
14

ptelstv a vzjemn recepce dl. Dochovan korespondence pedstavuje 306 zprv o dve a blzkosti, o dn v esk literatue v letech 19331970. Bhem ppravy edice dopis byly v asopise esk literatura zveejnny dal sti dochovan korespondence. V oddle Prameny byla publikovna studie Nerealizovan vbor z poezie Jana Zahradnka. Dopisy, koncepty a poznmky v pozstalosti Frantika Hrubna (2009, . 5, s. 663694). Sta pedstavuje nevydaen pokus Frantika Hrubna vydat v roce 1965 vbor Zahradnkovch bsnickch text. Reakce Marie Zahradnkov, Miloe Dvoka, Roberta Konenho, Jana Dokulila, komente Ivana Divie, Josefa Kostohryza, Jana Pilae a Vclava a Ladislava Zahradnkovch ozejmuj tak atmosfru, udlosti a okolnosti, kter spoluutvely kontext esk literatury v polovin edestch let dvactho stolet. Ve stati Dopisy ten Frantiku Hrubnovi (na zklad jeho pozstalosti) (2010, . 4, s. 518527) jsme pedstavili tu st korespondence, v n jsou dochovny reakce na Hrubnovo vystoupen na II. sjezdu spisovatel a zprostedkovny tensk zitky. Ty vypovdaj o pijmn bsnick, prozaick, dramatick, lmov tvorby Hrubna, ale tak nabdaj autora, jakmi tmaty a motivy se m zaobrat. Iva Mlkov

I/ Vzjemn korespondence Frantika Hrubna a Jaroslava Seiferta [1943 1970]

JAROSLAV SEIFERT A FRANTIEK HRUBN

J. Seifert Hrubnovi / 27. 7. 1943 Dopis, 1 list, 14,7 20,9 cm, popsn oboustrann, rukopis, ern inkoust. V zhlav vytitna rma: Nrodn prce / Redakce Praha II, Hybernsk ulice slo 7 / telefon 398 51. Datum dopsno ciz rukou, modr inkoust.

1|

[27. ervence 1943] Mil Hrubne, nejprve pkn pozdravy do knihovny. Jak se maj a co dlaj? A pak velikou prosbu. Jak jsou zadobe s tm mezulnem Mllerem?1 J moc ne. A pitom bych moc poteboval tu mou knku s obrzky od Jiincov.2 Prosm jich, bsnku, zavolejte mu a kupte si jednu za kad penze, a laskav mi ji penechte. Byl bych Vm penesmrn zavzn, protoe bych za ni dostal kousek rdla. Snad Vm ji ten vochlipuka penech. Mn by to asi neudlal. Srden Vs pozdravuje Vm srden oddn Seifert
J. Seifert Hrubnovi / 10. 8. 1943 Dopis, 1 list, 14,6 21 cm, popsn jednostrann, rukopis, ern inkoust. V zhlav vytitna rma: Nrodn prce / Redakce Praha II, Hybernsk ulice slo 7 / telefon 398 51. Datum dopsno ciz rukou, modr inkoust.

2|

[10. srpna 1943] Mil Hrubne, zapomnl jsem, e ve stedu nebudu v Praze. Bute tak laskav a chcete-li pijeti, zastavte se ve tvrtek nebo v ptek. Mockrt jim dkuju. Jejich Seifert
J. Seifert Hrubnovi / 28. 3. 1944 Dopis, 1 list, 14,7 20,9 cm, popsn jednostrann, rukopis, ern inkoust. V zhlav vytitna rma: Nrodn prce / Redakce Praha II, Hybernsk ulice slo 7 / telefon 398 51. Datum dopsno ciz rukou, modr inkoust.

3|

[28. bezna 1944] Mil Hrubne, mm k nim veliknskou prosbu: nemohl byste mi poslat asi 23 strnky Vaich rukopis? Byla tu u m jedna hezk cikda sbrajc
19

rukopisy slavnch eskch bsnk a prosila mne, zda bych Vm neekl. To jsem taky udlal a tm se, e mi laskav vyhovte. Srden zdrav Seifert
R. a R. Hlkovi a J. Seifert Hrubnovi / 10. 10. 1944 Dopis, 1 list, 14,7 20,9 cm, popsn oboustrann, Hlkovi rukopis, ern inkoust, Seifert rukopis, modr inkoust. V zhlav vytitno jmno a pjmen RUDOLF HLKA, pod tm rukou, ern pero, pipsno telef. 232 41, linka 271. Obsahuje nkres cesty k Hlkovm, sdlen na jedn stran, 2. strana Hrubnovy poznmky: as. es. muzea 1846, Kamen: Pse zvonu (Schiller) a njak signatury.

4|

10. jna 1944 Ven pane, hovoili jsme o Vs, resp. o Vaich verch asto se Seifertem a z tchto rozhovor vyplynula touha poznati Vs osobn. Dovolujeme si Vs proto pozvati k nm na tuto sobotu, 14. jna, k pt hodin odpoledn na ptelsk posezen. Tme se, e ns svou nvtvou poctte, a poroume se R. a R. Hlkovi3 Mil Hrubne, upomnte si jist na n rozhovor. Pijte tedy urit, moc se tme. Zavolejte m jet, a se dohovome. Srden zdrav Seifert
J. Seifert Hrubnovi / 1944 Dopis, 1 list, 29,6 20,9 cm, popsn jednostrann, rukopis, zelen inkoust. V zhlav vytitna rma: Nrodn prce / Redakce Praha II, Hybernsk ulice . 7 / telefon 398 51.

5|

[1944] Mil Hrubne, nevm, jak jste se dohodnul s panem d[cm] Hlkou. V ppad vak, e v nedli pijdete do Bevnova, jak je smluveno, mm k Vm veliknskou prosbu: bute tak laskav a vypujte mi v knihovn njak obyejn vydn Babiky Nmcov. Mm jen to velik Kaparovo4 a to nemohu tahat v aktovce. A kdybyste tam snad mli i vydn Zpisnku zmizelho to
20

je tch 24 bsniek, na kter skldal Janek, pujte mi to laskav t. Vylo to u njakho malho nakladatele na Morav.5 A prosm: nezlobte se, e Vs tak obtuju. Tm se na shledanou Seifert

6|

J. Seifert Hrubnovi / z 1946 Dopis, 1 list, 14,7 21,1 cm, popsn jednostrann, rukopis, modr inkoust. V zhlav vytitna rma: Vydavatelstvo Prce tiskask, nakladatelsk a knihkupeck podniky revolunho odborovho hnut / Praha II, Vclavsk nmst slo 15. Telefon slo 393 51 a 59 / Redakce. Prce a Redakce erven, jinak ern tisk. Datum z 46 dopsno ciz rukou a tukou. Text Prosm Vs, zastavte se, a se jet domluvme dopsn tukou.

[z 1946] Mil Hrubne, v pondl byl u m Pavlk.6 ekl jsem mu o sobotnm veeru a byl naden. Jen by jet chtl, abyste je poznali i Vy. Pijedou rdi. Prosm Vs, zastavte se, a se jet domluvme. Srden Vs i rodinku pozdravuje Seifert
J. Seifert Hrubnovi / 1947 Dopis, 1 list, 14,7 21,1 cm, popsn oboustrann, rukopis, modr inkoust. V zhlav vytitna rma: Vydavatelstvo Prce tiskask, nakladatelsk a knihkupeck poboky revolunho odborovho hnut / Praha II, Vclavsk nmst slo 15. Telefon slo 393 51 a 59 / Redakce. Prce a Redakce erven, jinak ern tisk. Rok 1948 dopsn ciz rukou, modr inkoust.

7|

[1947] Mil Hrubne, prosm Vs, nehnvejte se: v sobotu nememe k Vm pijti. Vlezlo nm do toho nkolik pevelice nemilch vc; mimo jin zamrzlo nm stedn topen a to vte, jak to doma vypad a jak je nlada. Jsme z toho zoufal. Rdi bychom se vak k Vm podvali, a jestli dovolte, tak by se ena u Vs zastavila ptho tdne, nkter odpoledne. Prosm Vs, zastavte se nkdy u m. Dr. Palivec tu nechal knky a pros o podpis a trochu pospch. Srden Vs a Vae mil zdrav V Seifert
21